Včelařská konference

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
> Predmet: Re: L?pa
> Datum: 13.7.2005 22:14:43
> ----------------------------------------
> Omlouvám se za předčasné odeslání.
>
> >>Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní? Jak ji nejlíp
> zpracovat(jak sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
>
>
> Já postupuji takto -
>
> Kmen narežu co nejdříve po pokácení, aby se nezapařil nebo nepopraskal.
> Prkna řežu s dostatečným přídavkem na opracování, počítat je třeba s
> popraskáním a pokroucením při sušení. Po nařezání uložím prkna do hráně,
> jednotlivé vrstvy proložené podkladky. Prkna by měla ležet pravou stranou
> nahoru (pravá strana=blíž ke středu). Hráň by měla být přikrytá, aby na ni
> nepršelo, ale aby k dřevu mohl vzduch, nejlépe asi na nějakém stinném
> místě, aby dřevo méně popraskalo a nepokroutilo se. Podle mých zkušeností
> lípě stačí na proschnutí jeden rok (5cm prkna).
>
> mp
> To je naprosto přesné , snad jen to že já ji uložím pod střechu na horní patro ve stodole s přístupem vzduchu , minimálně na třech místech proklady , a jako poslední vrstvu dám bukové nebo dubové fošny jako zátěž. pokud to uděláš co nejdřív příští rok už z nich můžeš dělat rámečky.
Vláďa
>
>

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: Obora nevykupuje med z morov?ch oblast?
> Datum: 12.7.2005 08:14:37
> ----------------------------------------
> Ať snad dělá Obora to, co normálně dělá a to jsou rozbory medu před výkupem. A
> dokonce se možná dojde na paralelní způsob monitoringu moru vedle rozboru měli,
> který je velmi přesný... Také, je-li to tedy důvodem ke splnění normy Český med
> (obsahuje ona takový požadavek??), podle které se v Oboře jede.... Předejde to
> různým nepříjemným náladám mezi svazáky, které přirozeně po takovém zákazu
> nastupují.

> To je naprosto v pořádku že Obora provádí rozbory medu před výkupem Českého medu ,ale pochybuji , že se i veškerý dovezený
med kontroluje na mor včelího plodu.

> Otázkou ale zůstává, co s pozitivním medem. (uvědom te si, že může jít o
> produkci mnoha včelařů v součtu docela velkém i finančně)
>
Kdo nám (ostatním včelařům) zaručí , že se takovýto pozitivní med nedostane (ať už nevědomky či vědomně) do oběhu
( prodejem ze dvora nebo obdarováním ) a nezkončí někde kde se může dostat do styku s jinými včelami třeba na tom smetišti ?

> Co radí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? Co činí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? A to v
> zájmu a ne likvidace čehokoli a kohokoli. Jak se k těmto problémům staví okolní
> státy? Nejsou více kupředu?
>
> Vláďa
>

Na t u kůru s líkem jsem pozapomněl to beru jako samozřejmost, ale tu plachtou bych nedoporučoval , řezivo potřebuje přístup vzduchu ten jej hlavně vysušuje. Pod plachtou bez pžístupu vzduchu se žezivo zapaří a chytne plíseň a pak je to tak akorát na zátop.. Každé řezivo se seschne smrk opravdu hodně u lípy to není až tak moc , ale stejně bych doporučoval říct tomu co to bude řezat kolik má být čistá míra po seschnutí.. Pokaveď to není nějaký domácí kutil na samo domo pile, tak bude vědět kolik to má říznout..

Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Predmet: Re: "L?pa"
> Datum: 14.7.2005 02:51:40
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> Pořezat na fošny, okraje odřezat nebo kůru aspoň oloupat, fošnu ze středu
> kmene proříznout, uložit na hromadu a prokládat co 50 - 70 cm délky lištami
> a nahoře zatížit.
> Pokud to je venku, hromadu podložit do výšky aspoň 30 cm, shora zastřešit
> nebo aspoň zakrýt plachtou a řezy zatřít nějakou odpadovou barvou, méně pak
> praskají.
> Pokud je v okolí dřevokazný hmyz, hromadu preventivně postříkat (myslím, že
> pokud se použije prostředek určený pro nenapadené dřevo, nemělo by to potom
> včelám v úlu vadit, tyto prostředky nejsou ani tak jedovaté, spíše hmyz jen
> odpuzují. Mohl by to být třeba i roztok boraxu ve vodě. Silně jedovaté jsou
> pouze prostředky proti dřevokaznému hmyzu určené na již napadené
> dřevo.Nejdůležitější je ale odstranit kůru a lýko, protože dřevokazný hmyz
> jde do dřeva vesměs právě tam.)
> Smrkové coulové řezivo venku schne 1 rok, dubová 5 cm fošna 3-4 roky - 1 cm
> navíc z každé strany jeden rok.
> Tolik z knihy Pracujeme se dřevem , nakladatelství Grada.
>
> Z vlastní zkušenosti můžu ještě dodat, že po vysušení se dřevo dost citelně
> smrskne. Tehdy mokrá smrková coulová prkna - tloušťka 24 - 25 mm a široká 10
> cm po třech letech na půdě mají tloušťku mezi 21 a 23 mm a šířku tak 9,4 až
> 9,8 cm.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Duan Konečný" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 13, 2005 2:37 PM
> Subject: "Lípa"
>
>
> > Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní?Jak ji nejlíp zpracovat(jak
> > sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
> > Díky Dušan
>
>
>
>

Spory moru vcelieho plodu neznizuju jeho kvalitu ani ho nerobia zdravotne
zavadnym.
To len v cechach ste asi pred tromi rokmi vymysleli fintu ako zabranit
dovozu medu - zacali ste pozadovat rozbor ci dovazany med obsahuje tieto
spory.
Teraz sa to vsak obracia aj proti domacim vcelarom

Pritom ked som tu v konferencii v tom case tvrdil, ze 80% medu, ktory je v
cechach na pultoch tieto spory obsahuje, tak ste ma dobre ze nevyhlasili za
kacira.

Matej





Gustimilián
Pazderka An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
<gupa/=/seznam. Kopie:
cz> Thema: Re: Obora nevykupuje med z morov?ch
oblast?
12.07.2005
07:14
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Od: Vladimír Navrkal:
...
> Co dál říci ?
..................................
Ať snad dělá Obora to, co normálně dělá a to jsou rozbory medu před
výkupem. A dokonce se možná dojde na paralelní způsob monitoringu moru
vedle rozboru měli, který je velmi přesný... Také, je-li to tedy důvodem ke
splnění normy Český med (obsahuje ona takový požadavek??), podle které se
v Oboře jede.... Předejde to různým nepříjemným náladám mezi svazáky, které
přirozeně po takovém zákazu nastupují.

Otázkou ale zůstává, co s pozitivním medem. (uvědom te si, že může jít o
produkci mnoha včelařů v součtu docela velkém i finančně)

Co radí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? Co činí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? A
to v zájmu a ne likvidace čehokoli a kohokoli. Jak se k těmto problémům
staví okolní státy? Nejsou více kupředu?

TO je sice fajn, že je tam přístup zezadu, ale vzhledem ke včelařskému věku
je sundávání medníku akce pro kulturistu. 11 rámků v medníku, to bez
odskládání nejde s tím manipulovat, a když je nutno převěsit plod z
plodiště, tak je tu nutné.
Při tom jste ve spodním nástavku hned mezi hlídačkami a ty vám to dají znát.

Nemyslím, že by se někomu chtělo zadem vytahovat 6-7 rámků, aby se dostal k
zavíčkovanému plodu.
Vytáhnout to ještě jde, ale když se to vrací, tak jsou všude nalezlé včely a
je to dost boj.
Včelařil jsem v tom já pár let a táta skoro celý život a nikdy tam ze zadu
nechodil. Jen když se chce člověk podívat na stavební rámek za okénkem.
Ale to v provozu s více včelstvy asi dělá málokdo.
Osobně tam chodím zadem jen když potřebuji manipulovat s jedním rámkem až
dvěma rámky. Na větší zásahy je to k ničemu.
A jsou opravdu malé. Silná včelstva mi obsednou 4 nástavky Tachov a mělo by
je každé včelstvo mít k dispozici, aby se nerojilo. Jinak se musí stále
dělat nějaké zásahy a hlídat.
To je 4x9=36 rámků 39x24.
Maximum , co jde dát to MU je 13+11=24 - 29x24.
Ale ! Viděl jsem u př.Mgr.Protivínského tzv..MU, které měli plodiště o 5 cm
vyšší. I to je málo a neodstraňuje to další nectnosti, ale je to lepší, než
klasická Adamcova míra v MU.

Dělat z MU nástavkový úl s nedělitelným dnem asi u původního konstrukčního
řešení nepůjde tak snadno díky přírubě mezi nástavky. Po odstranění mřížky
je mezi rámky (vrch prvního nástavku a spodek medníku) mezera 2 cm. To je
dost velký problém. V létě to bude beznadějně prostavěné a na zimu to nemá
cenu zimovat ve 2 nást. protože do toho druhého včely v zimně nepřejdou.
Zkoušel jsem to a řezal jsem ze starého díla 2cm pásky,které jsem dával na
horní loučky plodiště. Je to prostě šílená práce. Stejně byly ty včelstva
stejně silná jako ostatní. Tohle nikam nevedlo.

Už je používám jen k zimování náhradních matek....to je tam zase na zimu
teplíčko.
Ale další velká necnost MU je špatná větratelnost nástavku! Pokud je nezúžím
na 7 rámků (což je pitomost při dnešním trendu zimovat silná včelstva) tak
jsou poslední rámky plesnivé a vzadu o okénka stojí kaluže vody.
Pochopitelně dostává zabrat jak úl, tak rámky. Plesnivé rámky jsou toxické
(aflatoxiny), takže se musí vyvařit a zásoby jsou vlastně nepoužitelné.
Zatím se mi z hlediska přístupu jeví nejlepší nízké nástavky . Lehce se to
odskládá, není to tak těžké, jak vysoké nástavky a dostanu se kam chci
velice rychle.

Zdravím a přeji hezký den!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 11:02 AM
Subject: Re: Re:moravský univerzál


Říká se úl medu nedělá, ale problémem je nízký podmet
ale to při výrobě není problém to se upraví jeho výhoda je vstup do
plodiště zadem a medník vrchem. nové nástavkové úly mají jednu nectnost
VÝŠKU ( to poznáte ve stáří nebo při potížích s páteří) buď je plodiště
příliž nízko nebo medník vysoko.
pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 8:40 AM
Subject: Re: Re:moravský univerzál


> díky moc
> honza
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 14, 2005 1:09 AM
> Subject: Re:moravský univerzál
>
>
> Jan Vencl:
> > mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> > rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
> ..................
>
> Takže jestli ti jde o rámkovou míru 39 x 24 je v odkazech konference
> adresa, kde nějaké plánky jsou. Jde o nástavkový úly....
>
> http://mujweb.cz/www/vcekonomia/index.htm
>
> A přejdi do nákresů.
>
> Ať se daří.
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Hranice je vodivost 7, nad to je medovicový. Víme, že zrovna je to
hodnota nejchutnějších smíšených medů, ale zákon je zákon. Sám etikety
nepoužívám, ale uvažuji nějakou legraci, třeba Opatovický med (jsem z
Opatovi nad Labem.
Radek

-----Original Message-----
From: Havl?k [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Wednesday, July 13, 2005 9:02 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: ?esk? med

Bohužel nikde nemohu najít normu ČSN 57 0190 o "metodice třídění medu"
nebo
tak nějak.Zajímalo by mne totiž, jestli existuje ještě med smíšený, nebo
kde je ta hranice. Třeba jestli je hranice 10 a nad tuto vodivost je to
medovicový a pod vždy květový.Dále jestli mohu namísto označení
medovicový
použít slovo lesní.Jestli do soutěže mohu poslat med který je na etiketě
označený jiným regionálním názvem, tedy ne moravský, slezský, český
atd.Jestli na etiketě musí být i označení "odpovídá vyhlášce
č.76/2003Sb".Na malou etiketu se mi tolik textu skoro nevejde.Jestli
mohu
jako ilustrační foto pro etiketu užít včelu na květu, i když v názvu
bude
medovicový nebo lesní.Kdo o tom něco víte-napište.

__________ Informace od NOD32 1.1167 (20050713) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

podobný problém jsem řeši také LONI ZAKOUPENÁ ÚDAJNĚ INSIMINOVANÁ MATKA
začala náhle produkovat divochy jaké jsem ještě nezažil při vytáčení řepky
to byli beránci a teď HRÚZA DĚS postup byl následující dva nástavky
ploděště jse odnesl 20m dále a medníky vrátil na původní místo příští den
jsem na ně postavil další polonástavek s odělkem s kladoucí matkou, jelikož
u útočných včel je přidání matky velmi problematické proto ten oddělek za
třidny kontrola ukázala 7 naražených matečníků jak jsem předpokládal
za další třidny jsem u původního plodiště odstranil matkul a nstavky posadil
na horu místo medníku a dál se uvidí.až všechny původní včely zemřou.
pepan

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 12, 2005 10:45 AM
Subject: RE: včelstva


Zdravím,
vcelku dobrá úvaha, pokud jsou matky v oddělcích kvalitní.
Ještě inspirace, jak jsem se zbavil divokých včel, třeba to bude fungovat i
Tobě:

Prohodil jsem oddělek s úlem s těmi divoškami. Létavky posílily oddělek a
zkrotly. V původním úlu jsem odebral matku a přes noviny jsem nad ně umístil
další oddělek.

Pokud to vyzkoušíš, třetí oddělek přidej k roji nebo nech samostatně, pak
bys mohl zazimovat čtyři včelstva. Pokud máš málo souší, přidej jim nástavek
s mezistěnami, až budeš zakrmovat, ony si to vystavějí.

Pavel

> Uvažoval jsem o spojení 1x oddělek a 1 x roj ...
> Bodavé včely - odstranit matku spojit s 1 x oddělkem ...
> Jeden oddělek zazimovat samostatně.
> Výsledek 3 včelstva.

__________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

narezat na dosky, resp. fosne hned za cerstva. Potom aspon rok
vyspanglovanu susit. Buducu zimu z nej mozes rezat material na ramiky.

Matej





"Duan
Koneèný" An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
<duszko/=/centr Kopie:
um.cz> Thema: "LĂ­pa"

13.07.2005
14:37
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní?Jak ji nejlíp zpracovat(jak
sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
Díky Dušan

Zdar Honzo,
nedam, ti sice navod na stavbu MU, ale tento ul lze docela slusne koupit za
velmi nizkou cenu ( 80 - 100 Kc ) Sam jsem tak ucinil pred rokem. Nenech se
otravit nastavkarskymi predstavami, i tento ul se da vylepsit. Vyresil jsem
problem s nizkym podmetem ,tak ze jsem cele dno vyrizl a do spodu dal sito.
Vcely v tom prostoru stavi co chteji a samozrejme to omezuje rojeni a drzi
matku dole. Jeste jsem vozil po obou stranach listu cca 1cm silnou mezi
plodiste a mednik a tim zmensil mezeru mezi ramky
zimuju vcey bez problemu ve 2 prostorech. Jinak podle me plati ze ul medu
nedela a ve srovnani s nastavky ( POVCO 39x24 ) davaji vcely stejne vykony.
MU zdar
Martin
















From: "Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 12, 2005 1:05 PM
Subject: moravský univerzál


> mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
>
> Díky
>
>
> honza
>

----- Original Message -----
From: Gustav Novotný
To: Vcelarska konference
Sent: Sunday, February 06, 2005 12:14 AM
Subject: re:polystyrenové úly


Polystyrenévé nástavky se vyráběly v sedmdesátých a osmdesátých letech v putovních formách, prodávali je i ve včelařaké prodejně. Šlo o běžný polystyren. Cena byla do stovky. Přítel Ajchler je dosud používá a ve svých 76ti letech obhospodařuje sám více než 30 včelstev.Nástavky má dosud původní a jsou stále v dobrém stavu. Přitom málokdo má včely v tkovém stavu jako on. Během sezony jsou včely v pěti nástavcích a jsou opravdu plné.(39x24x9) Takže únosnost polystyrenových úlů není limitujícím faktorem. Sám dosud používám nástavky, které jsem z největší části vyrobil před třiceti roky a dosud jsou bezvadné.Nejsou ale výhradně polystyrenové. Konstruovány jsou následovně:
horní rám ze starých podlahových prken silných 3 cm, šíře také tři cm, dolní rám z prken běžné síly.Horní rám je o tři mm menší. Při hromadné výrobě se vyplatí udělat přípravky na výrobu rámů, tzn. na dřevotřísku našroubovat lišty tvořící obvod vyráběných rámů. To zajistí přesnost a pravoúhlost. Většinou jsem to dělal tak, že jsem spasoval rám nasucho, pak spoje namazal alkaprénem, nechal zaschnout a pak v lepivém stavu spasoval do přípravku. Vyhledem k tomu, že zavadlé lepidlo hned drží, po chvíle jsem rám opatrně vytáhl , odložil a lepil další. Po uschnutí lepidla a tím udržení pravoúhlosti nastala nejhorší práce, tj. dostat do každého rohu dlouhý vrut. Nebyly ani křížové šrouby ani elektrické šroubováky, tak to šlo ztuha. Proč je horní rám silnější než dolní? Je to proto, že vnitřní stěny tvoří sololak, který je přibitý v horní části nikoli zároveň s horní hranou rámu, ale je přibitý o 16 mm níže. Toto snížení je pro uložení rámků, tzv. sedla, není třeba prořezávat žádný zářez do horního rámu. Síla 3 cm je nutná proto, aby bylo dost "masa" pro zatlučení hřebíků držících sololak. Dole je sololak zároveň s rámem. U horního rámu na straně, kde nevisí rámky je možno mít sololak až s horní hranou rámu.
Znamená to tedy, že světlost rámu je totožná s délkou horní lišty rámku, tento prochází suvně. Po natlučení slololaku sedí rámek na tomto vnitřním bednění. 16 mm znamená 8 mm síla ucha a 8 mm včelí mezera nad rámkem. Včelí mezera musí být z praktických důvodů nahoře! Další přípravek je vhodné udělat pro stloukání nástavků, tj. vtloukání vnitřního bednění. Jde o dřevotřískovou desku, na které jsou dvě lišty vzdálené od sebe výška rámku plus devět milimetrů, v mém případě 24,9 cm, K horní liště se dá zevnitř navýšku horní rám k dolní liště doní rám.Tak jde práce dobře a máme zaručenu správnou výšku nástavku.
Takto získáme hrubý nástavek bez uteplení. Síla rámů je tři cm proto, že používám uteplení 3 cm polystyrenu. Ten namáčknu zvenčí a hrubý nástavek je hotov.PS nařežte o několik mm širší než prostora meži rámy, dobře se tam natlačí. Zde dle mého soudu se většinou dělá jedna velká zbytečnost, a tou je vnější opláštění palubkami. Již před třiceti lety jsem připadl na způsob, který se mi velmi osvědčil. Přítel Jindra polystyren pískuje, př. Čermák používá organtýn, ale obě metody nemají potřebnouživotnost. Vnější PS polepuji látkou (stará prostěradla, kapny, prapory, transparenty atp.
Dříve jsem našel na stavbě sídliště v barelu cca 30 l disperze a ta vystačila na více než sto nástavků, Dnes jde použít např. disperkol, balakrzl nebo stačí i latex. Nejdříve se nastříhají pruhy látky o dva cm širšínež je výška PS v nástavku.PS na jedné straně se natře vodouředitelnou barvou nebo lepidlem a pak se na to položílátka. Kraje se dotýkají rámů.Nožem se zastrčí látka meyi rám a PS a tím se vypne. Navrch se ještě přetře barvou nebo lepidlem. Po zaschnutí utvoří tvrdou kůru, kterou je možno natírat syntetickými barvami. Dobře je ale ještě udělat jeden nátěr vodouředitelnou barvou, aby se vyloučila možnost poleptání PS ředidlem barvy. Pak je možno natírat čímkoli.Opomněl jsem napsat, že dolní rám opatřuji sololakovým olemováním, teré překrývá dolní rám a dále dělá falc cca 2 cm, tzn. lišta šířky 4 -5 cm: Při kočování to bylo dostatečné. Proto i velikost horního rámu je menší než dolního. Tvrdá kůra na PS odolává běžným nárazům a nedochází k žádnému poškození. Jednou za pár let se to přetře. Mravenci nemají k PS absolutně žádný přístup, povrch je celistvý a prakticky nepoškoditelný. Zde je rozhodující pevnost povrchu. Viděl jsem nástavky Ing Smělého, který opatřuje povrch laminováním pomocí epoxydu a papíru. Při prohlídce jsem nechtíc přejel hranou nového nástavku o dům a roh byl pryč. Své nástavky používám jako podstavec, na kterém stojím při prohlídce horních nástavků. Nástavky jsem dělal kvůli kočování, aby se jich vešlo vedle sebe co nejvíce, pouze na devět plástů. Je ale výhodnější z hlediska ošetřování dělat alespoň na 11 rámků. Doporučil bych udělat nástavky tak, aby snížení sololaku, tj, sedla byly na obou stranách tak, aby bylo možno použít buď míru 39 nebo 42 (z jedné strany projde suvně rámek 39, z druhé rámek 42) to by i odpovídalo jedenácti rámkům.
Takto jsem vyráběl nástavky pouze za pomoci malé cirkulárky, jinou mechanizaci jsemneměl . Pro svépomoc se mi tento postup velmi osvědčil.
Dnes bych ale využil styroporu, který se mi jeví pro výrobu úlu nejvhodnější. Připravuji pro vyzkoušení míru 42x35 s polomedníky 42x17
P.S. U PS úlů bez rámů je ta výhoda oproti celodřevěným,
že si PS sedne a netvoří žádné mezery mezi nástavky, což u dřevěných bez falců je časem problém, jak jsem i porůznu viděl. NG

>http://www.volny.cz/vykupmedu_studeny/cenik.htm

Je to tak: 8 * 10na4 uS /m = 80 mS /m

Správně označená vodivost medu a její rozdělení je na http://www.volny.cz/vykupmedu_studeny/
Luboš.

vodivost musí být udána vždy v nějakých jednotkách. Čím to výkupci měří, v jakých jednotkách a kolik za jakou vodivost dávají, nevím. Je to jejich věc (a věc včelařů, kteří jim na ty podmínky přistoupí). Odhadoval bych, že jejich vodivost 8 odpovídá hranici pro květové a medovicové medy, ale nejsem si jist.

Více na: http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004020301

Vodivost je závislá na velikosti elektrod a jejich vzdálenosti.Fajn, ale mne zajímá jejich vztah-přepočet vzhledem k medu.Vyhláška udává konduktivitu v mS/m a hraniční hodnota květový/medovice je 80mS/m a u výkupců se udává vodivost- bez jednotek a hranice je 10?

OPRAVA E-MAIL afaltin/=/seznam.cz

Diky

Jeste ten mail afatlin/=/seznam.cz

Pekny den, chtel bych se zeptat nekoho kdo delal, nebo vi jak dela orechova medovina. Jsou orechy ted prave v tom spravnem stadiu kdy se maji luhovat v lihu? Popripade prosim poslete navod na muj mail. Diky moc Ales

Omlouvám se za předčasné odeslání.

>>Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní? Jak ji nejlíp zpracovat(jak sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?


Já postupuji takto -

Kmen narežu co nejdříve po pokácení, aby se nezapařil nebo nepopraskal. Prkna řežu s dostatečným přídavkem na opracování, počítat je třeba s popraskáním a pokroucením při sušení. Po nařezání uložím prkna do hráně, jednotlivé vrstvy proložené podkladky. Prkna by měla ležet pravou stranou nahoru (pravá strana=blíž ke středu). Hráň by měla být přikrytá, aby na ni nepršelo, ale aby k dřevu mohl vzduch, nejlépe asi na nějakém stinném místě, aby dřevo méně popraskalo a nepokroutilo se. Podle mých zkušeností lípě stačí na proschnutí jeden rok (5cm prkna).

mp

Konduktivita je měrná elektrická vodivost, což je vodivost látky 1 m o průřezu 1 m2.

>>Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní? Jak ji nejlíp zpracovat(jak sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?


Já postupuji takto -

Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní?Jak ji nejlíp zpracovat(jak sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
Díky Dušan

Jaký je převod mezi vodivostí a el. konduktivitou?

Veškeré ČSN, s výjimkou zvláště vyjmenovaných přestaly být závazné v okamžiku vzniku ČR.

Med upravuje Vámi uvedená vyhláška 76/2003 Sb. Podle té existuje pouze květový a medovicový med. V příloze k vyhlášce máte uvedeny i příslušné parametry. Znění vyhlášky vyšlo jak ve Včelařství, tak ji můžete získat na www.mvcr.cz v rubrice "sbírka zákonů".

Včelař z Prahy

Jasně , že nejvíce medu koupí známí.Osvědčilo se mi i včelí chování-dávat ochutnat.Zvláště když zákazníci preferují jen med tmavý a já mám více bylinkového, který je minimálně stejně dobrý a možná i lepší, jen o něco dříve krystalisuje.

Bohužel nikde nemohu najít normu ČSN 57 0190 o "metodice třídění medu" nebo tak nějak.Zajímalo by mne totiž, jestli existuje ještě med smíšený, nebo kde je ta hranice. Třeba jestli je hranice 10 a nad tuto vodivost je to medovicový a pod vždy květový.Dále jestli mohu namísto označení medovicový použít slovo lesní.Jestli do soutěže mohu poslat med který je na etiketě označený jiným regionálním názvem, tedy ne moravský, slezský, český atd.Jestli na etiketě musí být i označení "odpovídá vyhlášce č.76/2003Sb".Na malou etiketu se mi tolik textu skoro nevejde.Jestli mohu jako ilustrační foto pro etiketu užít včelu na květu, i když v názvu bude medovicový nebo lesní.Kdo o tom něco víte-napište.

Přátelé, zajímalo by mě, jaké metody prodeje medu se vám osvědčily -

- známým (u mě asi 90%)
- pomocí vývěsky u domu (10%)
- nenápadnou reklamou (např. časopis Moderní včelař s adresou včelaře v čekárně u lékaře, nezkoušel jsem)
- inzerát v místním tisku (nezkoušel jsem)
- podpora prodeje na internetu (např. na etiketě natištěná webová adresa, na webu informace o původu medu, nezkoušel jsem)
- rozdávání medu (např. ve školách, nezkoušel jsem)

Dále by mě zajímalo, jestli zákazníkům nabízíte i další včelí produkty, např. med s pylem, pyl, propolis, medovinu apod..

mp

Od: Jan Čáp:
> > Existuje přítelem Ptáčkem vymyšlený MiniOptimál.
>
> http://www.bydlo.net/minioptimal/
..........................

Má s ním někdo zkušenosti? Zajímalo by mě, jestli to přetočení buněk má nějaký vliv na kladení matek. Také předpokládám, že v Minioptimalu neprobíhá stavba mezistěn....

Děkuji

mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.

Díky


honza

> Existuje přítelem Ptáčkem vymyšlený MiniOptimál.

http://www.bydlo.net/minioptimal/

Nazdar !
Existuje přítelem Ptáčkem vymyšlený MiniOptimál.
Je to úl pro nejmenší včelstva a v časopise byl o něm článek s nákresem v čísle 7/1994, str.151. Byl i dvoudílný článek o používání, ale ten zrovna nemůžu najít.

MiniOptimal je vlastně oplodňáček do stavebnice k Optimalu. Je na 4 rámky 42/17. ALE dávají se tam nastojato.
Vlastně bych tu míru mněl napsat jako 17/42.
Stěny z 5cm polystyrenu.
Uvnitř, dole jsou lišty na posazení rámku a vymezení včelí mezery vzhledem ke stěnám. Skoro úplně nahoře jsou další lišty pro vymezení včelí mezery mezi loučkami a stěnou. Rámky zde stojí na těch lištách, jakoby na dně nástavku a nevisí za ouška jak je obvyklé. Je tu poměrně velký podmet, asi 5 až 8 cm. Měřeno ode dna k loučce rámku. Úlek je přístupný zhora a není konstruován na více nástavků.
V případě, že přestane včelám stačit, stěhují se do normálního nástavku.
Bylo vyzkoušeno, že jim nevadí změna polohy rámku. :-))) Prostě neprotestují dost hlasitě. :-))
Uprostřed čelní stěny je očko.
Rámky se strkají horní loučkou k čelní stěně.
Pokud se rozhodneš si ho udělat, dej si pozor na výrobní tolerance. Při výrobě prvního co mám, jsem zjistil, že mi dovnitř nevleze každý rámek. Některé mají ten rozměr 17 větší a jiné menší. A já jsem to udělal asi podle nějakého menšího. Zjisil jsem tolerance až +5mm i -5mm.
Dno je součástí úlku. To pro jednoduchost výroby

Ptáček psal, že v tom přezimovává rezervní matky. Se spotřebou asi 5kg cuku.
Dále to používal na opylování skleníků a co já vím co ještě. Šlo především o náklady na opýlení.

Nesplňuje podmínky minimální velikosti včelstva pro dotaci na zazimované včelstvo.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá



> Jak je možné uchovat mladé matky na jaro, pokud je letos nechci, nebo
> nemohu přidat?Je možné udělat jakýsi internát, nebo jak velké musí být
> včelstvíčko v utepleném úlu aby přežilo zimu?

Zdravím,
vcelku dobrá úvaha, pokud jsou matky v oddělcích kvalitní.
Ještě inspirace, jak jsem se zbavil divokých včel, třeba to bude fungovat i Tobě:

Prohodil jsem oddělek s úlem s těmi divoškami. Létavky posílily oddělek a zkrotly. V původním úlu jsem odebral matku a přes noviny jsem nad ně umístil další oddělek.

Pokud to vyzkoušíš, třetí oddělek přidej k roji nebo nech samostatně, pak bys mohl zazimovat čtyři včelstva. Pokud máš málo souší, přidej jim nástavek s mezistěnami, až budeš zakrmovat, ony si to vystavějí.

Pavel

> Uvažoval jsem o spojení 1x oddělek a 1 x roj ...
> Bodavé včely - odstranit matku spojit s 1 x oddělkem ...
> Jeden oddělek zazimovat samostatně.
> Výsledek 3 včelstva.

no pokud vím tak takový med se hodí jen na tepelné zpracování do pekáren ,na
výrobu perníku nebo medoviny neboť spory moru jako jediné přeživají v medu a
ničí se spolehlivě teplotou 117°C

pepan

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 12, 2005 7:14 AM
Subject: Re: Obora nevykupuje med z morov?ch oblast?


Od: Vladimír Navrkal:
...
> Co dál říci ?
..................................
Ať snad dělá Obora to, co normálně dělá a to jsou rozbory medu před výkupem.
A dokonce se možná dojde na paralelní způsob monitoringu moru vedle rozboru
měli, který je velmi přesný... Také, je-li to tedy důvodem ke splnění normy
Český med (obsahuje ona takový požadavek??), podle které se v Oboře
jede.... Předejde to různým nepříjemným náladám mezi svazáky, které
přirozeně po takovém zákazu nastupují.

Otázkou ale zůstává, co s pozitivním medem. (uvědom te si, že může jít o
produkci mnoha včelařů v součtu docela velkém i finančně)

Co radí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? Co činí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? A
to v zájmu a ne likvidace čehokoli a kohokoli. Jak se k těmto problémům
staví okolní státy? Nejsou více kupředu?

__________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Celkovy prijem Svazu:687 939 kč
Vydani
osveta 96 681
cestne a nahrady pred.a vyboru 67 478
vydavatelska cinnost 34 803
kursy a vystavy 14 541
sjszdy,kongresy,zajezdy 45 571
cukerni zalezitosti 30 353
statistika 22 633
pravni ochrana 20 190
urovnani spor.zalezitosti se spol.Brno35 900
Celkove vydani 505 549 Kč

Jmeni Svazu ke dni 31.12.1937
hotovost 181 390
pujčky Zemským ustredim 100 498
Ciste jmeni k uvedenemu dni 395 477 Kč

Rozpocet na r.1938 753 800 Kc
clensky prispevek 1 Kc

Jasne sdeleni vystacilo ve strucnosti faktu.
Nyni je obaleno nicotnymi podrobnostmi,zasluhami,plnenim usneseni planu.
Zacatek i konec vykaz-ovane doby je v predpokladanych vsledcich.
Pod zpravou chybi overeni pravdivosti revisorem,dnes predsedou kontrolni komise.UKRK muze kontrolovat i udelovat sankce jen nejnizsim slozkam Svazu a jeho clenum.V predsednictvu CSV ma jen hlas poradni./neni to karikatura kontroly a verohodnosti ?/
Zprava je prehlcena v kazdem roce stejnymi frazemi,pritom chybi klicova orientacni data.


Zpusob vyjadreni vyrocni zpravy je nejspise testem co si nejvyssi partie Svazu vuci clenum muze dovolit.

franta

Dobrý den,
potřeboval bych poradit.
Současný stav:
1 úl dva nástavky....tyto včely jsou dost agresivní( a nebyly)
3 x oddělek s novými výběrovými matkami..obsednuto nyní a plně zaplodováno cca 8 rámků
1 x roj obsedá 11 rámků, ploduje

Co s tím?

Uvažoval jsem o spojení 1x oddělek a 1 x roj..zimovat na dvou nástavcích. ( důvod mít na jaře silné včelstvo )
Bodavé včely - odstranit matku spojit s 1 x oddělkem.( důvod výměna matky)
Jeden oddělek zazimovat samostatně.
Výsledek 3 včelstva.

Další řešení mě napadá...spojit dva oddělky, přebytečnou matku vyměnit v agresivním včelstvu, roj spojit s 3. oddělkem...výsledek 3 včelstva.

Původně jsem si chtěl nechat 5 včelstva samostaně. K těmto úvahám mě vede zkušenost s jarním rozvojem loňského oddělku, nedostatek souší tzn. nevyužití jarní snůšky.

Co by jste mi poradili vy?

Děkuji.
Tom.

Matky chovám vždy v 5.úlu , kde zimuji 0. ročník jen v plodišti. Celý díl v květnu přidávám postupně po roce od 1. až po 4. včelstvo. Někdy hučí několik hodin , ale vždy se nějak domluví a nevyrojí se. V 5. úlu v květnu vychovám snadno novou matku běžným způsobem, protože letušky tam pořád zůstávají. Neruším včely hledáním matky ani značkováním, totiž v silných včelstvech to ani nejde, přesto mám přehled, a pokud zůstanou obě projeví se to při vytáčení na výsledku.
Slabé krmit, matka se rozklade.

Od: Vladimír Navrkal:
...
> Co dál říci ?
..................................
Ať snad dělá Obora to, co normálně dělá a to jsou rozbory medu před výkupem. A dokonce se možná dojde na paralelní způsob monitoringu moru vedle rozboru měli, který je velmi přesný... Také, je-li to tedy důvodem ke splnění normy Český med (obsahuje ona takový požadavek??), podle které se v Oboře jede.... Předejde to různým nepříjemným náladám mezi svazáky, které přirozeně po takovém zákazu nastupují.

Otázkou ale zůstává, co s pozitivním medem. (uvědom te si, že může jít o produkci mnoha včelařů v součtu docela velkém i finančně)

Co radí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? Co činí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? A to v zájmu a ne likvidace čehokoli a kohokoli. Jak se k těmto problémům staví okolní státy? Nejsou více kupředu?

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: Obora nevykupuje med z morov?ch oblast?
> Datum: 11.7.2005 20:49:29
> ----------------------------------------
> Včelař z Prahy:
> > A to tomu skutečně, že se všechno zlikvidovalo, věříte? Pokud bych
> > vykupoval med, postupoval bych "nehmlich" tak. Ostatní výkupci tam med
> > vykupují? Jestli ano, tak to jsou sebevrazi.
> ...................................
> Jak věřím či nevěřím? Já se domnívám, že v medu pro konzum lidmy je údajně
> "problémem" léčivo. A ne původce moru.
A kdo zjistí jestli nějaký dovezený med (bůhví odkud) nepochází zdaleko více zamořené oblasti tam někde, odkud ho sem někdo dovezl , když se tam najdou antibiotika ( proč asi). . Zrovna tento týden jsem navštívil příbuzné , kteří si mě stěžovali ,že si koupili med v supermarketu a že jim nechutnal. Na můj dotaz jestli mi ho můžou ukázat odpověděli, že ho vyhodili na smetiště. Co dál říci ?

Vláda
>
>
>

>...jak je moderovaná americká včelí konference BEE-L..

Možná by se mi líbilo, kdyby byla konference takto dobře moderovaná. Problém je, že to závisí na rozhodnutí provozovatele konference a případných moderátorů. Jsem přesvědčen, že tato konference má pro drtivou většinu účastníků jednoznačný prospěch. Těch pár úletů nestojí za řeč. V té rychlosti člověk občas nezvolí šťastnou formulaci své myšlenky a někoho se to může dotknout. Až na pár výjimek nikoho z vás neznám a proto vždy občas kritizuji jen obsah příspěvku, nikoli osobu. Pokud se to někoho nepříjemně dotýká, dopředu se omlouvám.

Nedovedu si představit někoho jiného než ČSV nebo VúVč Dol, kdo by mohl kvalitně a spolehlivě řídit moderovanou konferenci (nebylo by to tak levné jako tady), ale to by se některým z vás určitě nelíbilo. Dosavadní konferenci považuji za malý zázrak a př. Baudišovi se skláním s obdivem. Udělil bych mu Zlatou Včelu za unikátní dílo.

Včelař z Prahy:
> A to tomu skutečně, že se všechno zlikvidovalo, věříte? Pokud bych
> vykupoval med, postupoval bych "nehmlich" tak. Ostatní výkupci tam med
> vykupují? Jestli ano, tak to jsou sebevrazi.
...................................
Jak věřím či nevěřím? Já se domnívám, že v medu pro konzum lidmy je údajně "problémem" léčivo. A ne původce moru. Potom si myslím, že svaz resp. svazový výkup upadá i nakonec v Oboře. Protože odůvodnění je docela primitivní. Likvidovaly se lokality s roztoči. Nejsou teď likvidováni včelaři, kteří trpí nesmyslnou újmou při prodeji medu přímo od svazové výkupny? (a jde také o pomluvy při prodeji ze dvora třeba sousedících včelařů v různých obcích, rozdělených hranicí pásma moru) A to veřejně a nesmyslně? To si myslíte, že strýček z Horní bez moru nepomluví strýčka z Dolní s morem? Když mu to svazová výkupna ukáže jak nato? Ach milá ČSV.

To mě ani moc nepřekvapuje. Již když jsem začínal před 12. léty včelařit,
podepisovalo se u výkupců prohlášení, že med není z oblastí zasažených morem
včelího plodu. Důslednost kontroly a "pravdopisnost" je už věc jiná ...
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 11, 2005 12:20 PM
Subject: Obora nevykupuje med z morových oblastí


Neověřená informace:
Dozvěděl jsem se od včelaříků jednu informaci, že Obora jako svazové
zařízení, vysoce zařízené na rozbory medu, nevykupuje med z oblastí
postižených morem v ČR a to i od členů ČSV. Je-li to pravda tak neznám důvod
proč se tak děje. Vy ano? Přeci vše pozitivní se zlikvidovalo a ochranná
pásma se navztahují na pohyb medu.




--
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.0.323 / Virová báze: 267.8.11/45 - datum vydání: 9.7.2005

A to tomu skutečně, že se všechno zlikvidovalo, věříte? Pokud bych vykupoval med, postupoval bych "nehmlich" tak. Ostatní výkupci tam med vykupují? Jestli ano, tak to jsou sebevrazi.

VZP

Jak je možné uchovat mladé matky na jaro, pokud je letos nechci, nebo nemohu přidat?Je možné udělat jakýsi internát, nebo jak velké musí být včelstvíčko v utepleném úlu aby přežilo zimu?

Historie se opakuje :o)!
Tohle bylo zavrženo před tím než tahle konference vznikla a proto také
vznikla.
Myslím, že jakékoli moderování je na základě subjěktivního posouzení
"oprávněných" je krok zpět.
Každý má své "kritícké myšlení" k tomu, co uzná za sobě užitečné za přečtení
a co ne.
Mě osobně to nikdo nemusí "překžvýkávat" ikdyž mě občas nědo popíchne,
neznamená to, že by ta konference byla nějak závadná.

Myslím, že je to dost funkční a uižtečný "brainstorming" --- každý si vbere,
co sám chce.

Nechtěl bych se vracet do situace, kdy někdo uzná z vhodné, jesli můj názor
zveřejní. Nezavádějm cenzory!

Myslím, že má ale něco do sebe systém zavedený na Pandoře. Pokud je
konference neveřejná, mohou přizpívat pouze zaregistrovaní a u neveřejných
konferencí moderátorem potvrzení uživatelé.
Pak se nemůže stát, že se objevují výkřiky, ale že za kařdým přízpěvkem je
někdo konkrétní. Je to psychologický moment, že když je za názorem konkrétní
člověk a ne neadresný výkřik, tak se svým názorem musí člověk nést kůži na
trh.
Mylsím, že by se názory utříbily. Přece se vídáme občas na setkáních a občas
i víme, kdo je za osobu, která píše.
Myslím, že by se kultůra projevu v některých přízpěvcích (a není jich zase
tak katastrofálně mnoho) zvýšila i bez Cenzorů.

Hezký den!

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <i_c/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 11, 2005 3:21 PM
Subject: Re: Moderování konference


Kdybychom si přece jen chtěli ušetřit čas a linky, pro inspiraci
uvádím příklad, jak je moderovaná americká včelí konference BEE-L:

- Má několik moderátorů z řad uznávaných a rozvážných zkušených
včelařů.
- Každý moderátor dostane všechny příspěvky, které jsou zaslány do ke
zveřejnění. Když jakýkoliv z moderátorů příspěvek schválí, tento se
objeví v konferenci. Když ho nikdo neschválí, po třech dnech se
čekající příspěvek smaže.
- Schválení vlastního příspěvku se považuje za faul.

Tak se podle mě dobře optimalizuje rychlost přispívání, řeší se
dovolené apod. a odstraňují se případné osobní záležitosti
moderátor-přispěvatel.

Ahoj Ivan

Kdybychom si přece jen chtěli ušetřit čas a linky, pro inspiraci
uvádím příklad, jak je moderovaná americká včelí konference BEE-L:

- Má několik moderátorů z řad uznávaných a rozvážných zkušených
včelařů.
- Každý moderátor dostane všechny příspěvky, které jsou zaslány do ke
zveřejnění. Když jakýkoliv z moderátorů příspěvek schválí, tento se
objeví v konferenci. Když ho nikdo neschválí, po třech dnech se
čekající příspěvek smaže.
- Schválení vlastního příspěvku se považuje za faul.

Tak se podle mě dobře optimalizuje rychlost přispívání, řeší se
dovolené apod. a odstraňují se případné osobní záležitosti
moderátor-přispěvatel.

Ahoj Ivan

Neověřená informace:
Dozvěděl jsem se od včelaříků jednu informaci, že Obora jako svazové zařízení, vysoce zařízené na rozbory medu, nevykupuje med z oblastí postižených morem v ČR a to i od členů ČSV. Je-li to pravda tak neznám důvod proč se tak děje. Vy ano? Přeci vše pozitivní se zlikvidovalo a ochranná pásma se navztahují na pohyb medu.

Stonjek:
...

> včelaři. Ten se nejen nenakrkl, nezašlapal mě do země, ale dal mě přede
> všemi trochu za pravdu a chvíli jsme si pokecali v naprosté pohodě. Takže
> když jste dobře připraveni, neplácáte vysloveně pitomosti, jsou tu
> výzkumníci i pro nás. Jinak nevidím v odzkoušení nového aerosolování takový
> problém. Dvakrát zafumiguji pak většinou známé s aerosolem ukecám a použiji
> svůj způsob u několika včelstev a začnu porovnávat. Každopádně to jistí
> jarní přeléčení. No a za několik let až to budu mít statisticky doloženo
> můžu jít s kůží na trh. Chce to ovšem hodně myslet a pracovat. To hodně
> bolí a tak daleko snadnější je psát kraviny a navážet se do jiných daleko
> úspěšnějších.
...
...........................................

Existovala doba Telecomu, kdy jakákoli objednávka telefonních služeb šla přes ně....

Už se těším na dobu, kdy výzkum v ČR bude alespoň z větší části se zabývat léčebnými nástroji a léčivy. :-)) Je to stálý úkol Ústavu. Dle mých výpočtů. Je více lukrativní mít na skladě k ! okamžitému ! odběru a v množství tyto léčiva a prostředky k léčení včetně vyřízení dotace, než se orientovat na jiné aktivity, které dnes převládají u tohoto Ústavu. Bohužel si myslím, že můžete vymyslet cokoli, ale nakonec se nápady, které stojí zato vyvinout, stanou majetkem přímo či nepřímo této instituce. Proto upozorňuji všechny na obezřetnost při jednání, jde-li o výzkum jednotlivců. V mizivé většině málokdo domýšlí, kdo bude nakonec profitovat z nápadu, které mohou být razantním obratem v nákladech třeba na léčení včelstev.(i když prý podle jednoho příspěvku může jít o nezneužívaný monopol)

Před časem se tady někdo ptal, čím lepit etikety na sklenice.

Používám etikety z metapisu, nebo etikety natištěné na samolepící štítky. Velkou nevýhodou je, že se špatně odstraňují, navíc se etikety z metapisu obtížně potiskují.

Z minulosti mám výborné zkušenosti s trvale lepícím lepidlem ve spreji, nevím už jak se přesně jmenuje (Adhesive ... ), ale je od firmy 3M. Papírové nálepky drží a zároveň jdou krásně sundat, nezanechají na sklenici stopu. Zkoušel jsem ještě podobné lepidlo v tyčince, ale není tak dobré.

mp

Končí nám etikety.Než je dáme do tisku budeme dělat drobné úpravy.Neměnilo
se něco na označení medu?
Děkuji Dan Prokeš

Nedávno jsme se zabývali dotacema. Některé ZO i jednotlivci by si pořídili
fumigační přístroje, kdyby na to dostali dotaci.

Jak jsme byli informování, problém je v tom, že je dotovaný pouze fumigační
přístroj, který je laciný. Kompresor, který je drahý, dotovaný není.

Až někdo bude zase vyvýjet a zlepšovat fumigační přístroj, měl by se
zamyslet, zda by pro uživatele nebylo výhodnější, kdyby tvořil s kompresorem
jeden celek, na který by se dotace vztahovala.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

>> Jaká je adresa konference Ing. Čermáka na Pandoře?

> http://pandora.idnes.cz/conference/optimal


na Pandore je i konference Dadantklubu, do niz pr. Cermak prispiva take

http://pandora.idnes.cz/conference/dadant

R. Stonjek napsal:
> a zlepšovatelství zcela neznámé. Několikrát se mi stalo, že jsem
potřeboval
> odbornou radu a vždy jsem to hned telefonicky z výzkumníky vyřídil a sám
> jsem byl překvapen jak byli ochotní. Rovněž v zimě jsem trochu kriticky

V diskuzi se ale probíralo, že VUVČ neodpovídá na maily. Kdo mluvil o
telefonech, tak potvrdil, že telefonické dotazy vyřizují ochotně. Taky mám
takovou zkušenost před pár lety.

> všemi trochu za pravdu a chvíli jsme si pokecali v naprosté pohodě. Takže
> když jste dobře připraveni, neplácáte vysloveně pitomosti, jsou tu
> výzkumníci i pro nás.

To si myslím taky.

> výzkumníci i pro nás. Jinak nevidím v odzkoušení nového aerosolování
takový
> problém. Dvakrát zafumiguji pak většinou známé s aerosolem ukecám a
použiji
> svůj způsob u několika včelstev a začnu porovnávat. Každopádně to jistí
> jarní přeléčení. No a za několik let až to budu mít statisticky doloženo

Musí se najít správná kombinace koncentrace léčiva v roztoku a doby
aplikace, aby při použití piezovyvíječe dostaly včely stejnou - to je
správnou dávku léčiva jako při požití dolského vyvíječe. Profesionál v
laboratoři to možná má čím změřit, amatér musí zkoušet. Třeba půl včelstev
ošetřit jeden den piezovyvíječem a druhý den dolským, druhou půlku opačně a
porovnat spady z obou dnů.
A vyloučit nebo korigovat jiné vlivy na stabilitu dávky léčiva dodané
piezovyvíječem, třeba teplotu, stav vybití baterie, tvrdost vody atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 10, 2005 10:12 PM
Subject: Re: nazdar


> Myslím si, že každý účastník konference by měl nejprve pečlivě číst a pak
> dostávat hysterické záchvaty. Nenapsal jsem, že pan XY je duševní mrzák,
> ale snad z mého příspěvku šlo vyčíst, že to platí pro ty co se o
> výzkumnících v Dole v vyjadřují velmi nelichotivě a že si to od nás
> nezaslouží. Obzvl. to platí o těch, jejichž jméno je ve včel. vynálezectví
> a zlepšovatelství zcela neznámé. Několikrát se mi stalo, že jsem
potřeboval
> odbornou radu a vždy jsem to hned telefonicky z výzkumníky vyřídil a sám
> jsem byl překvapen jak byli ochotní. Rovněž v zimě jsem trochu kriticky
> vystoupil proti způsobu ošetřování včelstev dr. Kamlera před pražskými
> včelaři. Ten se nejen nenakrkl, nezašlapal mě do země, ale dal mě přede
> všemi trochu za pravdu a chvíli jsme si pokecali v naprosté pohodě. Takže
> když jste dobře připraveni, neplácáte vysloveně pitomosti, jsou tu
> výzkumníci i pro nás. Jinak nevidím v odzkoušení nového aerosolování
takový
> problém. Dvakrát zafumiguji pak většinou známé s aerosolem ukecám a
použiji
> svůj způsob u několika včelstev a začnu porovnávat. Každopádně to jistí
> jarní přeléčení. No a za několik let až to budu mít statisticky doloženo
> můžu jít s kůží na trh. Chce to ovšem hodně myslet a pracovat. To hodně
> bolí a tak daleko snadnější je psát kraviny a navážet se do jiných daleko
> úspěšnějších. Zdraví R. Stonjek

Myslím si, že každý účastník konference by měl nejprve pečlivě číst a pak dostávat hysterické záchvaty. Nenapsal jsem, že pan XY je duševní mrzák, ale snad z mého příspěvku šlo vyčíst, že to platí pro ty co se o výzkumnících v Dole v vyjadřují velmi nelichotivě a že si to od nás nezaslouží. Obzvl. to platí o těch, jejichž jméno je ve včel. vynálezectví a zlepšovatelství zcela neznámé. Několikrát se mi stalo, že jsem potřeboval odbornou radu a vždy jsem to hned telefonicky z výzkumníky vyřídil a sám jsem byl překvapen jak byli ochotní. Rovněž v zimě jsem trochu kriticky vystoupil proti způsobu ošetřování včelstev dr. Kamlera před pražskými včelaři. Ten se nejen nenakrkl, nezašlapal mě do země, ale dal mě přede všemi trochu za pravdu a chvíli jsme si pokecali v naprosté pohodě. Takže když jste dobře připraveni, neplácáte vysloveně pitomosti, jsou tu výzkumníci i pro nás. Jinak nevidím v odzkoušení nového aerosolování takový problém. Dvakrát zafumiguji pak většinou známé s aerosolem ukecám a použiji svůj způsob u několika včelstev a začnu porovnávat. Každopádně to jistí jarní přeléčení. No a za několik let až to budu mít statisticky doloženo můžu jít s kůží na trh. Chce to ovšem hodně myslet a pracovat. To hodně bolí a tak daleko snadnější je psát kraviny a navážet se do jiných daleko úspěšnějších. Zdraví R. Stonjek

Zdravím,

prodám 5 včelstev + 3 oddělky. Rámková míra 448x159mm - Hoffmanovy rámky. Nástavky i rámky 1 rok staré, kvalitní, kupované. Bohužel musím končit, protože se stěhujeme do zahraničí. Pokud máte zájem, napište o další podrobnosti na e-mail.

pěkný den,
Radek.

Prodám 11 plně obsazených včelstev, úl čechoslovák 37 x 30, dva nástavky.
Levně, pro stáří končím.
okr. Ústí nad Orlicí
608 221 802

>>Jaká je adresa konference Ing. Čermáka na Pandoře?

http://pandora.idnes.cz/conference/optimal

mp

Jaká je adresa konference Ing. Čermáka na Pandoře?

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 09, 2005 8:56 AM
Subject: Re: nazdar


> > Po pár zkušenostech se jim vůbec nedivím, že se na internetovou poštu
> > dívají jako my na SPAM = zdržuje, nic neřeší, právní závaznost žádná,
> > jedním slovem obtěžující.
>
>
> Když si zpětně projdu konferenci, najdu velmi málo dotazů, které by
> vyžadovaly odpověď profesionálního včelaře. Snad jeden dotaz týdně. Na
> zbytek odpoví někdo v konferenci.
>
> Tomu zahlcení odborníků maily nevěřím, když se chce, tak se nehledají
> výmluvy, ale řešení. Např. Ing. Čermák se taky neschovává za tvrzení, že
> nemá čas, ale založil si na Pandoře vlastní konferenci.
>
> mp
>

Nechci se pouštět zde do podrobného rozebírání pochodů v synchronním motoru (mohu pripadně do E-mailu)
Co se týče použití v gramofonech, hodinových strojcích a pod., tak se jedná většinou o asynchronní jednofáz motorky s pomocným rozběhovým závitem nakrátko. Staré mechanické spínačky měly dokonce hodinový strojek, který se po dojití pera motorkem natáhly. Novější provedení má v sobě strojek řízený krystalem a v současné době se noční proud řídí pomocí HDO.

Ahoj!
V uvedené www adrese je menší překlep - má být "beedol" místo "deedol".
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Tomá Jaa" <tomas.jasa/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 09, 2005 9:45 AM
Subject: Re: nazdar


> Dobré ráno,
>
> Z věrohodného zdroje jsem slyšel, že na stránky www.deedol.cz se denně
> podívá zhruba 150 lidí. A že od jejich zprovoznění ubylo zhruba 50
> telefonátů denně.
>
> Já osobně si myslím, že na takové ty normální otázky jsou tu jiní.
> Zkušenější včelaři, učitelé včelařství atd.
>
> Mě spíš zaujala rozbíhající se diskuse zda tuto konferenci moderovat, nebo
> ne.
>
> Moje přispění k tomuto tématu.
> Jistě by to zvýšilo čtivost i četnost odpovědí opravdových odborníků. Ale
i
> obyčejných zkušených včelařů profesionálů, kteří nemají na balast čas.
>
> Tomáš Jaša
>
>



--
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.0.323 / Virová báze: 267.8.11/44 - datum vydání: 8.7.2005

Dne pátek 08 července 2005 22:47 Michal Pol napsal(a):

> Kdyby se tak ještě povedlo přimět k diskuzi někoho z časopisu Včelařství,
> nebo dokonce samotného nedotknutelného vedení ČSV, to by se vyřešilo
> problémů bez zbytečného hádání se.

Zdravim,

drive prispival pr. Lnenicka, ale nejak prestal.


Honza

Tomáš Jaša:
> Odpověď v podstatě najdete na podnikových stránkách, stačí si jen přeložit
> funkci „vedoucí stanice“ na funkci „včelmistr“ a dostanete počet včelařů, k
> tomu ještě celkem zhruba 5 pomocných pracovních sil. Ale nezapomeňte, že
> všichni mají na starosti kromě kmenových včelstev ještě chov s produkci od
> 200 do 1000 matek za rok.
> K tomu ještě patří taková ta administrativa, která je společná i pro
> ostatní nevčelařské provozy podniku.

...................................

Děkuji...

Takže jestli dobře počítám, 7 + asi 5 = asi 12 lidí v sezoně pro 900 včelstev ?

> Jeden dotaz na hospodáře 900 včelstev.... Kolik pracovních míst ve VÚ tento stav žádá? (HPP+VPP)

Odpověď v podstatě najdete na podnikových stránkách, stačí si jen přeložit funkci „vedoucí stanice“ na funkci „včelmistr“ a dostanete počet včelařů, k tomu ještě celkem zhruba 5 pomocných pracovních sil. Ale nezapomeňte, že všichni mají na starosti kromě kmenových včelstev ještě chov s produkci od 200 do 1000 matek za rok.
K tomu ještě patří taková ta administrativa, která je společná i pro ostatní nevčelařské provozy podniku.
Tomáš Jaša

PS: Tato odpověď netrvala půl minuty a jen tak mimochodem dneska je sobota, a já právě odcházím přidat oplodňáčkům medocukrové těsto.