Včelařská konference

Jaké s nimi máte zkušenosti? Na jakém principu fungují?

Cituji z www.metapis.cz
------------
DROBNÁ POMŮCKA - UŠETŘÍ HODNĚ PRÁCE I STAROSTÍ.
Odpadá převážení oddělků, vkládání trávy do česna, zužování česna "na jednu včelu" a případné další, často pracné, ale víceméně neúčinné zásahy.

Na konec faktická poznámka
Na včelařské přednášce v J. Hradci dne 7.2.2004 zkušený včelař, který vložky do oček v praxi vyzkoušel, veřejně prohlásil "Vynález košíčků do oček je pro včelaře tak významný, jako mobil pro lidstvo". Jistě přeháněl, ale charakterizoval přínos této drobné pomůcky pro včelařskou praxi.
-----------------

Mám u včelnice rozkvetlé pole svazenky.Je to již téměř 3 týdny, sice pršelo ale že by byl nějaký nával medu do medníku to tedy není.Pylu také moc není a přitom tam létají skoro všechny a ignorují medovici z lesa.

Z jedné sklenice jsem ochutnával med a měl výraznou pomerančovou chuť.Barva byla hnědo-oranžová.Vůně také trochu po pomerančích.Pomaleji krystalisuje-asi příměs medovice.Co by to mohlo být?Jedno vím jistě, žádné citrusy v okolí mé včelnice nerostou. :-)Listy meduňky voní podobně, ale významější porost jsem nenašel.Chtěl jsem ho schválně poslat do soutěže, ale má vodu na necelých 19%, takže někdy příště. :-(

Tímto způsobem jsem také chtěl nástavky vyrábět.Bohužel to je ještě náročnější na přesnost-slícování, na úhly, a nakonec to ani nemělo tu pevnost - oproti dvěma rámům , mezi polystyren, uvnitř laťky a vně palubky.

Je tím myšlen poplatek za jeden vzorek, který se skládá ze dvou půlkilovek stejného medu.

Antesovy závěsy jsou velmi praktické panty, kterými se složí rámek běžné
míry-na dvě poloviny, čímž vynikne i meziplástová ulička. Pro chov matek
velmi účelné zařízení. Závěsy vymyslel liberecký včelař panAntes a vyráběl
je včelařský výrobní podnik Ještěd. Dle informace je raznice ztracena a
závěsy se již dlouho nevyrábí. Sám jsem předloni koupil poslední zbytek v
lbc včel. prodejně. Pokud někdo o ně stojí, nezbude než nůžky a pilník
NG---- Original
Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 15, 2005 10:15 PM
Subject: Antesovy zavesy


> Vite nekdo kdo vyrabi, nebo kde by se daly sehnat Antesovy zavesy
> (takovy panty jejichz pomoci se da delat "skladaci" ramky)?
>
> \vov
>
>
>
>
>
>

Mne zaujala panelová konstrukce úlu od př. TURČANYHO se Slovenska (Závadka) Neco málo se o tom dá vyčít ve včelařských novinách v diskusi k čálku o průběhu letošní zimy. Já jsem o něho získal popis konstrukce, ale nevím zda by souhlasil se zveřejněním v tomto fóru. Výroba se o zde uvedenýchj postupů liší v tom, že e vyrob z hranolků 3x2 cm všechny čtyři stěny a ty se pak sešroubují dohormady. Vnitřní i vnější stěna je sololit a je možné provést uteplení vložením 2cm polystyrenu. Pro zajištění přesnosti používá montážní formu.

Přes zimu to chci odzkoušet.

S pozdravem V.Hájek

Olda Vancata:
> Vite nekdo kdo vyrabi, nebo kde by se daly sehnat Antesovy zavesy
> (takovy panty jejichz pomoci se da delat "skladaci" ramky)?
.........

Zkus zavolat do Brna na Koliště k p. Burianovi. WWW:

http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/

Tam jsem je viděl, ale je to nějaká doba.

Ať se daří.

Vite nekdo kdo vyrabi, nebo kde by se daly sehnat Antesovy zavesy
(takovy panty jejichz pomoci se da delat "skladaci" ramky)?

\vov

Zdravím,
to je dost podrobný návod a hodně z toho je podobné tomu, jak to dělám já.
Horní a dolní rámek já stloukám hřebíky, používám délku o cca 1-2 mm kratší,
než mají být, potom rám změřím, laťky od sebe na pár mm odťuknu a do
vzniklé mezery dostanu epoxidovou pryskyřici. Potom rámek položím na nějakou
rovnou podložku na igelit, pod igelitem je papír, kde je narýsovaný přesně
pravoúhlý rozměr rámu, rámek upravím podle papíru, zatížím a epoxid nechám
ztuhnout. Tím získám přesně pravoúhlý horní a dolní rámek nastavku přesně
potřebných rozměrů. Tímto způsobem, za cenu až dvoudenního tvrdnutí epoxidu,
používám běžný, ne rychletvrdnoucí, eliminuji potřebu přesných řezů-
profesionálního nářadí a zkušeností, které je jinak pro výrobu těchto dílů
nastavků potřebné.
Jinak tyto nastavky jsem začal dělat podle stavebnice hobrového úlu z OPS
Náchod, prodávaly se v druhé polovině 80 let. Dodnes ty nastavky používám.
Už tehdy byly články, které popisovaly úspěšný chov včel v celodřevěných
nastavcích o stěnách síly 2 cm stejně jako články popisující úspěšný chov
včel v extrémně uteplených úlech z polystyrenu o síle několik centimetrů.
Jako rozumný kompromis jsem tedy tehdy začal považovat úly s izolační
schopností odpovídající dřevěnému nastavku o síle 3 - 5 cm, což by mělo s
rezervou odpovídat izolovanému úlu s tloušťkou izolace 1,5 cm (polystyrenu,
slámy nebo mačkaného papíru, je to vcelku jedno) plus tloušťka vnitřní a
vnější stěny. Potom pro rámky 39 x 24 vycházejí tyto rozměry. Délka rámku 39
+ dvě včelí mezery 7-8 mm je 40,5 cm. Odsazení 1 cm na každou stranu pro
zavěšení rámků (délka horních louček rámků je 42 +0,2 - 0,1 cm) je 42, 5 cm.
Tolik (42 +- 0,2 cm ) musí být vnitřní rozměr hlavně horního rámku. Má li
rámek tloušťku 1,5 cm, potom vychází vnější rozměr rámku 45 cm, přesně
45 -až 0,3 cm. Rozměr nesmí být větší než 45 cm, aby falcy nastavků
zapadaly do sebe. Přesah stěn nastavků je jeden cm. Spodní rámek potom má
vnitřní rozměr 42 +- 0,2 cm a vnější rozměr 45 +0,2 maximálně v praxi 0,3
cm, zase aby nastavky zapadaly do sebe.
V té souvislosti nerozumím jedné věci, proč jsou nastavky pro rámky 39x24
většinou pro 9 nebo 10 rámků, když pro tento rámek vychází logicky čtvercový
nastavek na 11 rámků.
Vyzkoušel jsem několik způsobů, jak u těchto nadstavků zařídit, aby zapadaly
do sebe. Používal jsem na spodní i horní rámek loučky shodné tloušťky 1,5 cm
a spodní rámek jsem o ty dva, tři milimetry při lepení roztáhl víc. Nebo
jsem používal na horní rámek tl 1,5 cm a na spodní rámek 1,6-1,7 cm a lepil
jsem oba rámky na vnitřní rozměr. V poslední době používám na oba rámky
tloušťku 1,6 - 1,7 cm, ale pro horní rám vyberu loučky bez suků a před
stloukáních na nich hoblíkem na rohové drážky stáhnu tloušťku ve výšce 1 cm
na potřebných 1,5 cm. (a na hotovém nastavku dodělám rohy pilníkem) V
současnosti tedy používám na horní i dolní rámek nastavku loučky tl 2,1 -3,5
cm (nejčastěji řezané z běžné coulové desky, určuje výšku rámků) x 1,6 - 1,7
cm a délce 41,9 - až 0,3 cm po čtyřech na každý rámek.
Mimochodem, zjistil jsem, že rámky není moc vhodné dělat do zásoby. Hlavně
pokud se použije nekvalitní dřevo s nerovnoběžnými léty a suky, i vysušené
dřevo v nich pracuje a za pár měsíců se původně rovně lepené rámky začínají
někdy kroutit. Nakonec někdy nezbude nic jiného, než rámky roztrhnout,
epoxid vybrat a znovu slepit.
Tolik ve stručnosti popis výroby nejdúležitější části dvouplášťových
nastavků. jak je dělám já.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustav Novotný" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 11:03 PM
Subject: výroba úlů svépomoí



----- Original Message -----
From: Gustav Novotný
To: Vcelarska konference
Sent: Sunday, February 06, 2005 12:14 AM
Subject: re:polystyrenové úly


Polystyrenévé nástavky se vyráběly v sedmdesátých a osmdesátých letech v
putovních formách, prodávali je i ve včelařaké prodejně. Šlo o běžný
polystyren. Cena byla do stovky. Přítel Ajchler je dosud používá a ve svých
76ti letech obhospodařuje sám více než 30 včelstev.Nástavky má dosud původní
a jsou stále v dobrém stavu. Přitom málokdo má včely v tkovém stavu jako on.
Během sezony jsou včely v pěti nástavcích a jsou opravdu plné.(39x24x9)
Takže únosnost polystyrenových úlů není limitujícím faktorem. Sám dosud
používám nástavky, které jsem z největší části vyrobil před třiceti roky a
dosud jsou bezvadné.Nejsou ale výhradně polystyrenové. Konstruovány jsou
následovně:
horní rám ze starých podlahových prken silných 3 cm, šíře také tři cm,
dolní rám z prken běžné síly.Horní rám je o tři mm menší. Při hromadné
výrobě se vyplatí udělat přípravky na výrobu rámů, tzn. na dřevotřísku
našroubovat lišty tvořící obvod vyráběných rámů. To zajistí přesnost a
pravoúhlost. Většinou jsem to dělal tak, že jsem spasoval rám nasucho, pak
spoje namazal alkaprénem, nechal zaschnout a pak v lepivém stavu spasoval do
přípravku. Vyhledem k tomu, že zavadlé lepidlo hned drží, po chvíle jsem rám
opatrně vytáhl , odložil a lepil další. Po uschnutí lepidla a tím udržení
pravoúhlosti nastala nejhorší práce, tj. dostat do každého rohu dlouhý vrut.
Nebyly ani křížové šrouby ani elektrické šroubováky, tak to šlo ztuha. Proč
je horní rám silnější než dolní? Je to proto, že vnitřní stěny tvoří
sololak, který je přibitý v horní části nikoli zároveň s horní hranou rámu,
ale je přibitý o 16 mm níže. Toto snížení je pro uložení rámků, tzv. sedla,
není třeba prořezávat žádný zářez do horního rámu. Síla 3 cm je nutná proto,
aby bylo dost "masa" pro zatlučení hřebíků držících sololak. Dole je sololak
zároveň s rámem. U horního rámu na straně, kde nevisí rámky je možno mít
sololak až s horní hranou rámu.
Znamená to tedy, že světlost rámu je totožná s délkou horní lišty rámku,
tento prochází suvně. Po natlučení slololaku sedí rámek na tomto vnitřním
bednění. 16 mm znamená 8 mm síla ucha a 8 mm včelí mezera nad rámkem. Včelí
mezera musí být z praktických důvodů nahoře! Další přípravek je vhodné
udělat pro stloukání nástavků, tj. vtloukání vnitřního bednění. Jde o
dřevotřískovou desku, na které jsou dvě lišty vzdálené od sebe výška rámku
plus devět milimetrů, v mém případě 24,9 cm, K horní liště se dá zevnitř
navýšku horní rám k dolní liště doní rám.Tak jde práce dobře a máme zaručenu
správnou výšku nástavku.
Takto získáme hrubý nástavek bez uteplení. Síla rámů je tři cm proto, že
používám uteplení 3 cm polystyrenu. Ten namáčknu zvenčí a hrubý nástavek je
hotov.PS nařežte o několik mm širší než prostora meži rámy, dobře se tam
natlačí. Zde dle mého soudu se většinou dělá jedna velká zbytečnost, a tou
je vnější opláštění palubkami. Již před třiceti lety jsem připadl na způsob,
který se mi velmi osvědčil. Přítel Jindra polystyren pískuje, př. Čermák
používá organtýn, ale obě metody nemají potřebnouživotnost. Vnější PS
polepuji látkou (stará prostěradla, kapny, prapory, transparenty atp.
Dříve jsem našel na stavbě sídliště v barelu cca 30 l disperze a ta
vystačila na více než sto nástavků, Dnes jde použít např. disperkol,
balakrzl nebo stačí i latex. Nejdříve se nastříhají pruhy látky o dva cm
širšínež je výška PS v nástavku.PS na jedné straně se natře
vodouředitelnou barvou nebo lepidlem a pak se na to položílátka. Kraje se
dotýkají rámů.Nožem se zastrčí látka meyi rám a PS a tím se vypne. Navrch se
ještě přetře barvou nebo lepidlem. Po zaschnutí utvoří tvrdou kůru, kterou
je možno natírat syntetickými barvami. Dobře je ale ještě udělat jeden nátěr
vodouředitelnou barvou, aby se vyloučila možnost poleptání PS ředidlem
barvy. Pak je možno natírat čímkoli.Opomněl jsem napsat, že dolní rám
opatřuji sololakovým olemováním, teré překrývá dolní rám a dále dělá falc
cca 2 cm, tzn. lišta šířky 4 -5 cm: Při kočování to bylo dostatečné. Proto i
velikost horního rámu je menší než dolního. Tvrdá kůra na PS odolává běžným
nárazům a nedochází k žádnému poškození. Jednou za pár let se to přetře.
Mravenci nemají k PS absolutně žádný přístup, povrch je celistvý a prakticky
nepoškoditelný. Zde je rozhodující pevnost povrchu. Viděl jsem nástavky Ing
Smělého, který opatřuje povrch laminováním pomocí epoxydu a papíru. Při
prohlídce jsem nechtíc přejel hranou nového nástavku o dům a roh byl pryč.
Své nástavky používám jako podstavec, na kterém stojím při prohlídce horních
nástavků. Nástavky jsem dělal kvůli kočování, aby se jich vešlo vedle sebe
co nejvíce, pouze na devět plástů. Je ale výhodnější z hlediska ošetřování
dělat alespoň na 11 rámků. Doporučil bych udělat nástavky tak, aby snížení
sololaku, tj, sedla byly na obou stranách tak, aby bylo možno použít buď
míru 39 nebo 42 (z jedné strany projde suvně rámek 39, z druhé rámek 42) to
by i odpovídalo jedenácti rámkům.
Takto jsem vyráběl nástavky pouze za pomoci malé cirkulárky, jinou
mechanizaci jsemneměl . Pro svépomoc se mi tento postup velmi osvědčil.
Dnes bych ale využil styroporu, který se mi jeví pro výrobu úlu
nejvhodnější. Připravuji pro vyzkoušení míru 42x35 s polomedníky 42x17
P.S. U PS úlů bez rámů je ta výhoda oproti celodřevěným,
že si PS sedne a netvoří žádné mezery mezi nástavky, což u dřevěných bez
falců je časem problém, jak jsem i porůznu viděl. NG

moc děkuju všem

honza
----- Original Message -----
From: "Gustav Novotný" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 11:03 PM
Subject: výroba úlů svépomoí



----- Original Message -----
From: Gustav Novotný
To: Vcelarska konference
Sent: Sunday, February 06, 2005 12:14 AM
Subject: re:polystyrenové úly


Polystyrenévé nástavky se vyráběly v sedmdesátých a osmdesátých letech v
putovních formách, prodávali je i ve včelařaké prodejně. Šlo o běžný
polystyren. Cena byla do stovky. Přítel Ajchler je dosud používá a ve svých
76ti letech obhospodařuje sám více než 30 včelstev.Nástavky má dosud původní
a jsou stále v dobrém stavu. Přitom málokdo má včely v tkovém stavu jako on.
Během sezony jsou včely v pěti nástavcích a jsou opravdu plné.(39x24x9)
Takže únosnost polystyrenových úlů není limitujícím faktorem. Sám dosud
používám nástavky, které jsem z největší části vyrobil před třiceti roky a
dosud jsou bezvadné.Nejsou ale výhradně polystyrenové. Konstruovány jsou
následovně:
horní rám ze starých podlahových prken silných 3 cm, šíře také tři cm,
dolní rám z prken běžné síly.Horní rám je o tři mm menší. Při hromadné
výrobě se vyplatí udělat přípravky na výrobu rámů, tzn. na dřevotřísku
našroubovat lišty tvořící obvod vyráběných rámů. To zajistí přesnost a
pravoúhlost. Většinou jsem to dělal tak, že jsem spasoval rám nasucho, pak
spoje namazal alkaprénem, nechal zaschnout a pak v lepivém stavu spasoval do
přípravku. Vyhledem k tomu, že zavadlé lepidlo hned drží, po chvíle jsem rám
opatrně vytáhl , odložil a lepil další. Po uschnutí lepidla a tím udržení
pravoúhlosti nastala nejhorší práce, tj. dostat do každého rohu dlouhý vrut.
Nebyly ani křížové šrouby ani elektrické šroubováky, tak to šlo ztuha. Proč
je horní rám silnější než dolní? Je to proto, že vnitřní stěny tvoří
sololak, který je přibitý v horní části nikoli zároveň s horní hranou rámu,
ale je přibitý o 16 mm níže. Toto snížení je pro uložení rámků, tzv. sedla,
není třeba prořezávat žádný zářez do horního rámu. Síla 3 cm je nutná proto,
aby bylo dost "masa" pro zatlučení hřebíků držících sololak. Dole je sololak
zároveň s rámem. U horního rámu na straně, kde nevisí rámky je možno mít
sololak až s horní hranou rámu.
Znamená to tedy, že světlost rámu je totožná s délkou horní lišty rámku,
tento prochází suvně. Po natlučení slololaku sedí rámek na tomto vnitřním
bednění. 16 mm znamená 8 mm síla ucha a 8 mm včelí mezera nad rámkem. Včelí
mezera musí být z praktických důvodů nahoře! Další přípravek je vhodné
udělat pro stloukání nástavků, tj. vtloukání vnitřního bednění. Jde o
dřevotřískovou desku, na které jsou dvě lišty vzdálené od sebe výška rámku
plus devět milimetrů, v mém případě 24,9 cm, K horní liště se dá zevnitř
navýšku horní rám k dolní liště doní rám.Tak jde práce dobře a máme zaručenu
správnou výšku nástavku.
Takto získáme hrubý nástavek bez uteplení. Síla rámů je tři cm proto, že
používám uteplení 3 cm polystyrenu. Ten namáčknu zvenčí a hrubý nástavek je
hotov.PS nařežte o několik mm širší než prostora meži rámy, dobře se tam
natlačí. Zde dle mého soudu se většinou dělá jedna velká zbytečnost, a tou
je vnější opláštění palubkami. Již před třiceti lety jsem připadl na způsob,
který se mi velmi osvědčil. Přítel Jindra polystyren pískuje, př. Čermák
používá organtýn, ale obě metody nemají potřebnouživotnost. Vnější PS
polepuji látkou (stará prostěradla, kapny, prapory, transparenty atp.
Dříve jsem našel na stavbě sídliště v barelu cca 30 l disperze a ta
vystačila na více než sto nástavků, Dnes jde použít např. disperkol,
balakrzl nebo stačí i latex. Nejdříve se nastříhají pruhy látky o dva cm
širšínež je výška PS v nástavku.PS na jedné straně se natře
vodouředitelnou barvou nebo lepidlem a pak se na to položílátka. Kraje se
dotýkají rámů.Nožem se zastrčí látka meyi rám a PS a tím se vypne. Navrch se
ještě přetře barvou nebo lepidlem. Po zaschnutí utvoří tvrdou kůru, kterou
je možno natírat syntetickými barvami. Dobře je ale ještě udělat jeden nátěr
vodouředitelnou barvou, aby se vyloučila možnost poleptání PS ředidlem
barvy. Pak je možno natírat čímkoli.Opomněl jsem napsat, že dolní rám
opatřuji sololakovým olemováním, teré překrývá dolní rám a dále dělá falc
cca 2 cm, tzn. lišta šířky 4 -5 cm: Při kočování to bylo dostatečné. Proto i
velikost horního rámu je menší než dolního. Tvrdá kůra na PS odolává běžným
nárazům a nedochází k žádnému poškození. Jednou za pár let se to přetře.
Mravenci nemají k PS absolutně žádný přístup, povrch je celistvý a prakticky
nepoškoditelný. Zde je rozhodující pevnost povrchu. Viděl jsem nástavky Ing
Smělého, který opatřuje povrch laminováním pomocí epoxydu a papíru. Při
prohlídce jsem nechtíc přejel hranou nového nástavku o dům a roh byl pryč.
Své nástavky používám jako podstavec, na kterém stojím při prohlídce horních
nástavků. Nástavky jsem dělal kvůli kočování, aby se jich vešlo vedle sebe
co nejvíce, pouze na devět plástů. Je ale výhodnější z hlediska ošetřování
dělat alespoň na 11 rámků. Doporučil bych udělat nástavky tak, aby snížení
sololaku, tj, sedla byly na obou stranách tak, aby bylo možno použít buď
míru 39 nebo 42 (z jedné strany projde suvně rámek 39, z druhé rámek 42) to
by i odpovídalo jedenácti rámkům.
Takto jsem vyráběl nástavky pouze za pomoci malé cirkulárky, jinou
mechanizaci jsemneměl . Pro svépomoc se mi tento postup velmi osvědčil.
Dnes bych ale využil styroporu, který se mi jeví pro výrobu úlu
nejvhodnější. Připravuji pro vyzkoušení míru 42x35 s polomedníky 42x17
P.S. U PS úlů bez rámů je ta výhoda oproti celodřevěným,
že si PS sedne a netvoří žádné mezery mezi nástavky, což u dřevěných bez
falců je časem problém, jak jsem i porůznu viděl. NG

Ve Včelařství 6/2005 se píše ,že účastnický poplatek je 250Kč za vzorek. Je tím míněna jedna sklenice nebo jeden druh medu?

Etikety, vizitky mi navrhovala slerčna Bahníková.Je velmi šikovná a ochotná.
Mohu ji vřele doporučit.
Tel.: 732189677.
Daniel Prokeš

> Prosím o sdělení zda máte někdo dobrou zkušenost s jinou firmou než
> Metapis ke které se již nechci vracet. Nechávám si zhotovit štítky v
> tiskárně,ale rád bych zkusil i něco s grafickou úpravou.Díky za informaci.
>
> Ať nám bzučí
>
> J.Malý

Když jsem před třicetiosmi lety začal včelařit, z první letní brigády jsem
si koupil tři MU po 480,- Kč. Protože trpím nostalgií tyto tři úly mám
dodnes, třebaže více než třicet let používám nást. úly vlastní konstrukce.
(rám + PS). Tyto bezvadně slouží dodnes a zjevně se neblíží hranici
životnosti. Ale k těm MU. Ve světle včelařského vývoje jsem je upravil tak,
že jsem nejdříve vytvořil vyšší podmet, cca 7 cm, čehož jsem dosáhl nabitím
5 cm silné fošny na plodiště. Šířka stejná jako stěna úlu. Drážka pro ucha
rámků se musí udělat tak, aby medníkové rámky byly od těch plodištních cca 1
cm. Samozřejmě pak již nelze vyjímat rámky z plodiště zadem, ale to jsem
stejně nikdy nedělal. Dále je nutno zhotovit navíc jeden nástavek. V mém
případě jsem je udělal z polystyrenu, úplně stejný tvar jako původní
násdtavek. Jde sice o velmisilné uteplení, dvě strany jsou zhruba
deseticentimetrové, ale z hlediska váhy a provozu je to jedno. Celkem se s
tím i dobře manipuluje. Dále je nutno provést dobré odvětrání, zvláště v
sezoně.To jsem vyřešil česnem v horním nástavku přes 2/3 nástavku. Protože
jde o teplou stavbu, nutno z protirojového hlediska dosáhnout optimálního
provětrání. Proto horní česno je až nad uchy horních rámků, takže jako u
starých budečáků vzniká dadrámkový prostor, ale v tomto případě je výtečně
odvětrán. Vzduch proudí z uliček do tohoto prostoru a odsud ven¨vrchním
česnem, což zlepší odpařování medu a ventilaci. Pro běžný provoz se mi
jevíí dostatečně velký (35 rámků) Třetí nástevek nasazuji koncem dubna po
dobu sezony. Pokud bys dělal nástavkové úly, nutno počítat na jeden úl s
pěti nástavky (nutně) Nám nást. 9 x 39x24.
Pokud bys dělal nástavky sám zasílám návod svých. Levně, svépomocně, žádné
škvíry jako u Lg.
NG ----- Ornal Message -----
From: "Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 12, 2005 1:05 PM
Subject: moravský univerzál


> mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
>
> Díky
>
>
> honza
>
>
>

Dnes existuje jen název med s označenáím květový nebo medovicový a k tomu
můžete přidat přívlastek ( akátový, lipový, luční atd., nebo více
lokalizující místo původu př. vači obec nebo stanoviště Název Moravský
Český , Slezký jsou chráněny patentem pro členy SVAZU VČELAŘŮ JAKO OCHRANNÁ
ZNÁMKA Med smíčšený je označení pro med s původem z různých zemí a
kontinentů

pepan

----- Original Message -----
From: "Havl?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 13, 2005 9:01 AM
Subject: ?esk? med


> Bohužel nikde nemohu najít normu ČSN 57 0190 o "metodice třídění medu"
nebo
> tak nějak.Zajímalo by mne totiž, jestli existuje ještě med smíšený, nebo
> kde je ta hranice. Třeba jestli je hranice 10 a nad tuto vodivost je to
> medovicový a pod vždy květový.Dále jestli mohu namísto označení medovicový
> použít slovo lesní.Jestli do soutěže mohu poslat med který je na etiketě
> označený jiným regionálním názvem, tedy ne moravský, slezský, český
> atd.Jestli na etiketě musí být i označení "odpovídá vyhlášce
> č.76/2003Sb".Na malou etiketu se mi tolik textu skoro nevejde.Jestli mohu
> jako ilustrační foto pro etiketu užít včelu na květu, i když v názvu bude
> medovicový nebo lesní.Kdo o tom něco víte-napište.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

díky moc
honza


----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 1:09 AM
Subject: Re:moravský univerzál


Jan Vencl:
> mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
..................

Takže jestli ti jde o rámkovou míru 39 x 24 je v odkazech konference
adresa, kde nějaké plánky jsou. Jde o nástavkový úly....

http://mujweb.cz/www/vcekonomia/index.htm

A přejdi do nákresů.

Ať se daří.

Dne středa 13 července 2005 14:37 Duan Konečný napsal(a):
> Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní?Jak ji nejlíp zpracovat(jak
> sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
> Díky Dušan

Dobry den,

odvest na nejblizsi pilu a nechat narezat na fosny rozmeru , ze kterych chcete
vyrabet ramky. Pak uz jen nechat vyschnout.


Honza

Propolis na drobno - do 100g 1,50 Sk/g

Matej




Jan Cervenka
<witko-comp/=/v An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
olny.cz> Kopie:
Thema: prodej propolisu
13.07.2005
10:54
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dobry den,
jeden zakaznik chce koupit surovy propolis ( pokud ho rozpustim v lihu, ma
tak
asi 10 % vosku). Bohuzel jsem videl pouze vykupni ceny, tedy 500-800 kc za
kg. Jaka je ale prodejni ? Pokud to jako u medu vynasobim 3, tak mu to
radsi
ani nereknu. Zatim jsem ho daval gratis, ale je stim hrozna prace. Jedna se
o
konkretne cca 10 dkg , ale zajima me to i vseobecne. Obvykle se, co jsem se

vsiml prodavaji tinktury za vcelku nekrestansky peniz.


Honza

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Daniel Prokeš <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
> Predmet: Re:
> Datum: 14.7.2005 00:09:59
> ----------------------------------------
>
> Etikety, vizitky mi navrhovala slerčna Bahníková.Je velmi šikovná a ochotná.
> Mohu ji vřele doporučit.
> Tel.: 732189677.
> Daniel Prokeš
>
> > Prosím o sdělení zda máte někdo dobrou zkušenost s jinou firmou než
> > Metapis ke které se již nechci vracet. Nechávám si zhotovit štítky v
> > tiskárně,ale rád bych zkusil i něco s grafickou úpravou.Díky za informaci.
> >
> > Ať nám bzučí
> > Děkuji za odpověd´,ale měl jsem na mysli jiného prodejce štítků.I tak ještě jednou díky.
J.M.
> > J.Malý
>
>
>
>

Jan Vencl:
> mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
..................

Takže jestli ti jde o rámkovou míru 39 x 24 je v odkazech konference adresa, kde nějaké plánky jsou. Jde o nástavkový úly....

http://mujweb.cz/www/vcekonomia/index.htm

A přejdi do nákresů.

Ať se daří.

> >http://www.volny.cz/vykupmedu_studeny/cenik.htm

Proc to proboha komplikovat vyrazem

> Je to tak: 8 * 10na4 uS /m

kdyz to uplne staci

80 mS /m

je to vyraz pro "imponovaci" faktor (impfaktor) ???

:-)))))))))

\vov

Zdravím,
Pořezat na fošny, okraje odřezat nebo kůru aspoň oloupat, fošnu ze středu
kmene proříznout, uložit na hromadu a prokládat co 50 - 70 cm délky lištami
a nahoře zatížit.
Pokud to je venku, hromadu podložit do výšky aspoň 30 cm, shora zastřešit
nebo aspoň zakrýt plachtou a řezy zatřít nějakou odpadovou barvou, méně pak
praskají.
Pokud je v okolí dřevokazný hmyz, hromadu preventivně postříkat (myslím, že
pokud se použije prostředek určený pro nenapadené dřevo, nemělo by to potom
včelám v úlu vadit, tyto prostředky nejsou ani tak jedovaté, spíše hmyz jen
odpuzují. Mohl by to být třeba i roztok boraxu ve vodě. Silně jedovaté jsou
pouze prostředky proti dřevokaznému hmyzu určené na již napadené
dřevo.Nejdůležitější je ale odstranit kůru a lýko, protože dřevokazný hmyz
jde do dřeva vesměs právě tam.)
Smrkové coulové řezivo venku schne 1 rok, dubová 5 cm fošna 3-4 roky - 1 cm
navíc z každé strany jeden rok.
Tolik z knihy Pracujeme se dřevem , nakladatelství Grada.

Z vlastní zkušenosti můžu ještě dodat, že po vysušení se dřevo dost citelně
smrskne. Tehdy mokrá smrková coulová prkna - tloušťka 24 - 25 mm a široká 10
cm po třech letech na půdě mají tloušťku mezi 21 a 23 mm a šířku tak 9,4 až
9,8 cm.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Duan Konečný" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 13, 2005 2:37 PM
Subject: "Lípa"


> Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní?Jak ji nejlíp zpracovat(jak
> sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
> Díky Dušan

Prosím o sdělení zda máte někdo dobrou zkušenost s jinou firmou než Metapis ke které se již nechci vracet. Nechávám si zhotovit štítky v tiskárně,ale rád bych zkusil i něco s grafickou úpravou.Díky za informaci.
Ať nám bzučí
J.Malý

Říká se úl medu nedělá, ale problémem je nízký podmet
ale to při výrobě není problém to se upraví jeho výhoda je vstup do
plodiště zadem a medník vrchem. nové nástavkové úly mají jednu nectnost
VÝŠKU ( to poznáte ve stáří nebo při potížích s páteří) buď je plodiště
příliž nízko nebo medník vysoko.
pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 8:40 AM
Subject: Re: Re:moravský univerzál


> díky moc
> honza
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 14, 2005 1:09 AM
> Subject: Re:moravský univerzál
>
>
> Jan Vencl:
> > mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> > rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
> ..................
>
> Takže jestli ti jde o rámkovou míru 39 x 24 je v odkazech konference
> adresa, kde nějaké plánky jsou. Jde o nástavkový úly....
>
> http://mujweb.cz/www/vcekonomia/index.htm
>
> A přejdi do nákresů.
>
> Ať se daří.
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
> Predmet: Re: L?pa
> Datum: 13.7.2005 22:14:43
> ----------------------------------------
> Omlouvám se za předčasné odeslání.
>
> >>Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní? Jak ji nejlíp
> zpracovat(jak sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
>
>
> Já postupuji takto -
>
> Kmen narežu co nejdříve po pokácení, aby se nezapařil nebo nepopraskal.
> Prkna řežu s dostatečným přídavkem na opracování, počítat je třeba s
> popraskáním a pokroucením při sušení. Po nařezání uložím prkna do hráně,
> jednotlivé vrstvy proložené podkladky. Prkna by měla ležet pravou stranou
> nahoru (pravá strana=blíž ke středu). Hráň by měla být přikrytá, aby na ni
> nepršelo, ale aby k dřevu mohl vzduch, nejlépe asi na nějakém stinném
> místě, aby dřevo méně popraskalo a nepokroutilo se. Podle mých zkušeností
> lípě stačí na proschnutí jeden rok (5cm prkna).
>
> mp
> To je naprosto přesné , snad jen to že já ji uložím pod střechu na horní patro ve stodole s přístupem vzduchu , minimálně na třech místech proklady , a jako poslední vrstvu dám bukové nebo dubové fošny jako zátěž. pokud to uděláš co nejdřív příští rok už z nich můžeš dělat rámečky.
Vláďa
>
>

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: Obora nevykupuje med z morov?ch oblast?
> Datum: 12.7.2005 08:14:37
> ----------------------------------------
> Ať snad dělá Obora to, co normálně dělá a to jsou rozbory medu před výkupem. A
> dokonce se možná dojde na paralelní způsob monitoringu moru vedle rozboru měli,
> který je velmi přesný... Také, je-li to tedy důvodem ke splnění normy Český med
> (obsahuje ona takový požadavek??), podle které se v Oboře jede.... Předejde to
> různým nepříjemným náladám mezi svazáky, které přirozeně po takovém zákazu
> nastupují.

> To je naprosto v pořádku že Obora provádí rozbory medu před výkupem Českého medu ,ale pochybuji , že se i veškerý dovezený
med kontroluje na mor včelího plodu.

> Otázkou ale zůstává, co s pozitivním medem. (uvědom te si, že může jít o
> produkci mnoha včelařů v součtu docela velkém i finančně)
>
Kdo nám (ostatním včelařům) zaručí , že se takovýto pozitivní med nedostane (ať už nevědomky či vědomně) do oběhu
( prodejem ze dvora nebo obdarováním ) a nezkončí někde kde se může dostat do styku s jinými včelami třeba na tom smetišti ?

> Co radí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? Co činí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? A to v
> zájmu a ne likvidace čehokoli a kohokoli. Jak se k těmto problémům staví okolní
> státy? Nejsou více kupředu?
>
> Vláďa
>

Na t u kůru s líkem jsem pozapomněl to beru jako samozřejmost, ale tu plachtou bych nedoporučoval , řezivo potřebuje přístup vzduchu ten jej hlavně vysušuje. Pod plachtou bez pžístupu vzduchu se žezivo zapaří a chytne plíseň a pak je to tak akorát na zátop.. Každé řezivo se seschne smrk opravdu hodně u lípy to není až tak moc , ale stejně bych doporučoval říct tomu co to bude řezat kolik má být čistá míra po seschnutí.. Pokaveď to není nějaký domácí kutil na samo domo pile, tak bude vědět kolik to má říznout..

Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Predmet: Re: "L?pa"
> Datum: 14.7.2005 02:51:40
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> Pořezat na fošny, okraje odřezat nebo kůru aspoň oloupat, fošnu ze středu
> kmene proříznout, uložit na hromadu a prokládat co 50 - 70 cm délky lištami
> a nahoře zatížit.
> Pokud to je venku, hromadu podložit do výšky aspoň 30 cm, shora zastřešit
> nebo aspoň zakrýt plachtou a řezy zatřít nějakou odpadovou barvou, méně pak
> praskají.
> Pokud je v okolí dřevokazný hmyz, hromadu preventivně postříkat (myslím, že
> pokud se použije prostředek určený pro nenapadené dřevo, nemělo by to potom
> včelám v úlu vadit, tyto prostředky nejsou ani tak jedovaté, spíše hmyz jen
> odpuzují. Mohl by to být třeba i roztok boraxu ve vodě. Silně jedovaté jsou
> pouze prostředky proti dřevokaznému hmyzu určené na již napadené
> dřevo.Nejdůležitější je ale odstranit kůru a lýko, protože dřevokazný hmyz
> jde do dřeva vesměs právě tam.)
> Smrkové coulové řezivo venku schne 1 rok, dubová 5 cm fošna 3-4 roky - 1 cm
> navíc z každé strany jeden rok.
> Tolik z knihy Pracujeme se dřevem , nakladatelství Grada.
>
> Z vlastní zkušenosti můžu ještě dodat, že po vysušení se dřevo dost citelně
> smrskne. Tehdy mokrá smrková coulová prkna - tloušťka 24 - 25 mm a široká 10
> cm po třech letech na půdě mají tloušťku mezi 21 a 23 mm a šířku tak 9,4 až
> 9,8 cm.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Duan Konečný" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 13, 2005 2:37 PM
> Subject: "Lípa"
>
>
> > Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní?Jak ji nejlíp zpracovat(jak
> > sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
> > Díky Dušan
>
>
>
>

Spory moru vcelieho plodu neznizuju jeho kvalitu ani ho nerobia zdravotne
zavadnym.
To len v cechach ste asi pred tromi rokmi vymysleli fintu ako zabranit
dovozu medu - zacali ste pozadovat rozbor ci dovazany med obsahuje tieto
spory.
Teraz sa to vsak obracia aj proti domacim vcelarom

Pritom ked som tu v konferencii v tom case tvrdil, ze 80% medu, ktory je v
cechach na pultoch tieto spory obsahuje, tak ste ma dobre ze nevyhlasili za
kacira.

Matej





Gustimilián
Pazderka An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
<gupa/=/seznam. Kopie:
cz> Thema: Re: Obora nevykupuje med z morov?ch
oblast?
12.07.2005
07:14
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Od: Vladimír Navrkal:
...
> Co dál říci ?
..................................
Ať snad dělá Obora to, co normálně dělá a to jsou rozbory medu před
výkupem. A dokonce se možná dojde na paralelní způsob monitoringu moru
vedle rozboru měli, který je velmi přesný... Také, je-li to tedy důvodem ke
splnění normy Český med (obsahuje ona takový požadavek??), podle které se
v Oboře jede.... Předejde to různým nepříjemným náladám mezi svazáky, které
přirozeně po takovém zákazu nastupují.

Otázkou ale zůstává, co s pozitivním medem. (uvědom te si, že může jít o
produkci mnoha včelařů v součtu docela velkém i finančně)

Co radí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? Co činí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? A
to v zájmu a ne likvidace čehokoli a kohokoli. Jak se k těmto problémům
staví okolní státy? Nejsou více kupředu?

TO je sice fajn, že je tam přístup zezadu, ale vzhledem ke včelařskému věku
je sundávání medníku akce pro kulturistu. 11 rámků v medníku, to bez
odskládání nejde s tím manipulovat, a když je nutno převěsit plod z
plodiště, tak je tu nutné.
Při tom jste ve spodním nástavku hned mezi hlídačkami a ty vám to dají znát.

Nemyslím, že by se někomu chtělo zadem vytahovat 6-7 rámků, aby se dostal k
zavíčkovanému plodu.
Vytáhnout to ještě jde, ale když se to vrací, tak jsou všude nalezlé včely a
je to dost boj.
Včelařil jsem v tom já pár let a táta skoro celý život a nikdy tam ze zadu
nechodil. Jen když se chce člověk podívat na stavební rámek za okénkem.
Ale to v provozu s více včelstvy asi dělá málokdo.
Osobně tam chodím zadem jen když potřebuji manipulovat s jedním rámkem až
dvěma rámky. Na větší zásahy je to k ničemu.
A jsou opravdu malé. Silná včelstva mi obsednou 4 nástavky Tachov a mělo by
je každé včelstvo mít k dispozici, aby se nerojilo. Jinak se musí stále
dělat nějaké zásahy a hlídat.
To je 4x9=36 rámků 39x24.
Maximum , co jde dát to MU je 13+11=24 - 29x24.
Ale ! Viděl jsem u př.Mgr.Protivínského tzv..MU, které měli plodiště o 5 cm
vyšší. I to je málo a neodstraňuje to další nectnosti, ale je to lepší, než
klasická Adamcova míra v MU.

Dělat z MU nástavkový úl s nedělitelným dnem asi u původního konstrukčního
řešení nepůjde tak snadno díky přírubě mezi nástavky. Po odstranění mřížky
je mezi rámky (vrch prvního nástavku a spodek medníku) mezera 2 cm. To je
dost velký problém. V létě to bude beznadějně prostavěné a na zimu to nemá
cenu zimovat ve 2 nást. protože do toho druhého včely v zimně nepřejdou.
Zkoušel jsem to a řezal jsem ze starého díla 2cm pásky,které jsem dával na
horní loučky plodiště. Je to prostě šílená práce. Stejně byly ty včelstva
stejně silná jako ostatní. Tohle nikam nevedlo.

Už je používám jen k zimování náhradních matek....to je tam zase na zimu
teplíčko.
Ale další velká necnost MU je špatná větratelnost nástavku! Pokud je nezúžím
na 7 rámků (což je pitomost při dnešním trendu zimovat silná včelstva) tak
jsou poslední rámky plesnivé a vzadu o okénka stojí kaluže vody.
Pochopitelně dostává zabrat jak úl, tak rámky. Plesnivé rámky jsou toxické
(aflatoxiny), takže se musí vyvařit a zásoby jsou vlastně nepoužitelné.
Zatím se mi z hlediska přístupu jeví nejlepší nízké nástavky . Lehce se to
odskládá, není to tak těžké, jak vysoké nástavky a dostanu se kam chci
velice rychle.

Zdravím a přeji hezký den!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 11:02 AM
Subject: Re: Re:moravský univerzál


Říká se úl medu nedělá, ale problémem je nízký podmet
ale to při výrobě není problém to se upraví jeho výhoda je vstup do
plodiště zadem a medník vrchem. nové nástavkové úly mají jednu nectnost
VÝŠKU ( to poznáte ve stáří nebo při potížích s páteří) buď je plodiště
příliž nízko nebo medník vysoko.
pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 8:40 AM
Subject: Re: Re:moravský univerzál


> díky moc
> honza
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 14, 2005 1:09 AM
> Subject: Re:moravský univerzál
>
>
> Jan Vencl:
> > mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> > rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
> ..................
>
> Takže jestli ti jde o rámkovou míru 39 x 24 je v odkazech konference
> adresa, kde nějaké plánky jsou. Jde o nástavkový úly....
>
> http://mujweb.cz/www/vcekonomia/index.htm
>
> A přejdi do nákresů.
>
> Ať se daří.
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Hranice je vodivost 7, nad to je medovicový. Víme, že zrovna je to
hodnota nejchutnějších smíšených medů, ale zákon je zákon. Sám etikety
nepoužívám, ale uvažuji nějakou legraci, třeba Opatovický med (jsem z
Opatovi nad Labem.
Radek

-----Original Message-----
From: Havl?k [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Wednesday, July 13, 2005 9:02 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: ?esk? med

Bohužel nikde nemohu najít normu ČSN 57 0190 o "metodice třídění medu"
nebo
tak nějak.Zajímalo by mne totiž, jestli existuje ještě med smíšený, nebo
kde je ta hranice. Třeba jestli je hranice 10 a nad tuto vodivost je to
medovicový a pod vždy květový.Dále jestli mohu namísto označení
medovicový
použít slovo lesní.Jestli do soutěže mohu poslat med který je na etiketě
označený jiným regionálním názvem, tedy ne moravský, slezský, český
atd.Jestli na etiketě musí být i označení "odpovídá vyhlášce
č.76/2003Sb".Na malou etiketu se mi tolik textu skoro nevejde.Jestli
mohu
jako ilustrační foto pro etiketu užít včelu na květu, i když v názvu
bude
medovicový nebo lesní.Kdo o tom něco víte-napište.

__________ Informace od NOD32 1.1167 (20050713) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

podobný problém jsem řeši také LONI ZAKOUPENÁ ÚDAJNĚ INSIMINOVANÁ MATKA
začala náhle produkovat divochy jaké jsem ještě nezažil při vytáčení řepky
to byli beránci a teď HRÚZA DĚS postup byl následující dva nástavky
ploděště jse odnesl 20m dále a medníky vrátil na původní místo příští den
jsem na ně postavil další polonástavek s odělkem s kladoucí matkou, jelikož
u útočných včel je přidání matky velmi problematické proto ten oddělek za
třidny kontrola ukázala 7 naražených matečníků jak jsem předpokládal
za další třidny jsem u původního plodiště odstranil matkul a nstavky posadil
na horu místo medníku a dál se uvidí.až všechny původní včely zemřou.
pepan

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 12, 2005 10:45 AM
Subject: RE: včelstva


Zdravím,
vcelku dobrá úvaha, pokud jsou matky v oddělcích kvalitní.
Ještě inspirace, jak jsem se zbavil divokých včel, třeba to bude fungovat i
Tobě:

Prohodil jsem oddělek s úlem s těmi divoškami. Létavky posílily oddělek a
zkrotly. V původním úlu jsem odebral matku a přes noviny jsem nad ně umístil
další oddělek.

Pokud to vyzkoušíš, třetí oddělek přidej k roji nebo nech samostatně, pak
bys mohl zazimovat čtyři včelstva. Pokud máš málo souší, přidej jim nástavek
s mezistěnami, až budeš zakrmovat, ony si to vystavějí.

Pavel

> Uvažoval jsem o spojení 1x oddělek a 1 x roj ...
> Bodavé včely - odstranit matku spojit s 1 x oddělkem ...
> Jeden oddělek zazimovat samostatně.
> Výsledek 3 včelstva.

__________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

narezat na dosky, resp. fosne hned za cerstva. Potom aspon rok
vyspanglovanu susit. Buducu zimu z nej mozes rezat material na ramiky.

Matej





"Duan
Koneèný" An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
<duszko/=/centr Kopie:
um.cz> Thema: "LĂ­pa"

13.07.2005
14:37
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní?Jak ji nejlíp zpracovat(jak
sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
Díky Dušan

Zdar Honzo,
nedam, ti sice navod na stavbu MU, ale tento ul lze docela slusne koupit za
velmi nizkou cenu ( 80 - 100 Kc ) Sam jsem tak ucinil pred rokem. Nenech se
otravit nastavkarskymi predstavami, i tento ul se da vylepsit. Vyresil jsem
problem s nizkym podmetem ,tak ze jsem cele dno vyrizl a do spodu dal sito.
Vcely v tom prostoru stavi co chteji a samozrejme to omezuje rojeni a drzi
matku dole. Jeste jsem vozil po obou stranach listu cca 1cm silnou mezi
plodiste a mednik a tim zmensil mezeru mezi ramky
zimuju vcey bez problemu ve 2 prostorech. Jinak podle me plati ze ul medu
nedela a ve srovnani s nastavky ( POVCO 39x24 ) davaji vcely stejne vykony.
MU zdar
Martin
















From: "Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 12, 2005 1:05 PM
Subject: moravský univerzál


> mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
>
> Díky
>
>
> honza
>

----- Original Message -----
From: Gustav Novotný
To: Vcelarska konference
Sent: Sunday, February 06, 2005 12:14 AM
Subject: re:polystyrenové úly


Polystyrenévé nástavky se vyráběly v sedmdesátých a osmdesátých letech v putovních formách, prodávali je i ve včelařaké prodejně. Šlo o běžný polystyren. Cena byla do stovky. Přítel Ajchler je dosud používá a ve svých 76ti letech obhospodařuje sám více než 30 včelstev.Nástavky má dosud původní a jsou stále v dobrém stavu. Přitom málokdo má včely v tkovém stavu jako on. Během sezony jsou včely v pěti nástavcích a jsou opravdu plné.(39x24x9) Takže únosnost polystyrenových úlů není limitujícím faktorem. Sám dosud používám nástavky, které jsem z největší části vyrobil před třiceti roky a dosud jsou bezvadné.Nejsou ale výhradně polystyrenové. Konstruovány jsou následovně:
horní rám ze starých podlahových prken silných 3 cm, šíře také tři cm, dolní rám z prken běžné síly.Horní rám je o tři mm menší. Při hromadné výrobě se vyplatí udělat přípravky na výrobu rámů, tzn. na dřevotřísku našroubovat lišty tvořící obvod vyráběných rámů. To zajistí přesnost a pravoúhlost. Většinou jsem to dělal tak, že jsem spasoval rám nasucho, pak spoje namazal alkaprénem, nechal zaschnout a pak v lepivém stavu spasoval do přípravku. Vyhledem k tomu, že zavadlé lepidlo hned drží, po chvíle jsem rám opatrně vytáhl , odložil a lepil další. Po uschnutí lepidla a tím udržení pravoúhlosti nastala nejhorší práce, tj. dostat do každého rohu dlouhý vrut. Nebyly ani křížové šrouby ani elektrické šroubováky, tak to šlo ztuha. Proč je horní rám silnější než dolní? Je to proto, že vnitřní stěny tvoří sololak, který je přibitý v horní části nikoli zároveň s horní hranou rámu, ale je přibitý o 16 mm níže. Toto snížení je pro uložení rámků, tzv. sedla, není třeba prořezávat žádný zářez do horního rámu. Síla 3 cm je nutná proto, aby bylo dost "masa" pro zatlučení hřebíků držících sololak. Dole je sololak zároveň s rámem. U horního rámu na straně, kde nevisí rámky je možno mít sololak až s horní hranou rámu.
Znamená to tedy, že světlost rámu je totožná s délkou horní lišty rámku, tento prochází suvně. Po natlučení slololaku sedí rámek na tomto vnitřním bednění. 16 mm znamená 8 mm síla ucha a 8 mm včelí mezera nad rámkem. Včelí mezera musí být z praktických důvodů nahoře! Další přípravek je vhodné udělat pro stloukání nástavků, tj. vtloukání vnitřního bednění. Jde o dřevotřískovou desku, na které jsou dvě lišty vzdálené od sebe výška rámku plus devět milimetrů, v mém případě 24,9 cm, K horní liště se dá zevnitř navýšku horní rám k dolní liště doní rám.Tak jde práce dobře a máme zaručenu správnou výšku nástavku.
Takto získáme hrubý nástavek bez uteplení. Síla rámů je tři cm proto, že používám uteplení 3 cm polystyrenu. Ten namáčknu zvenčí a hrubý nástavek je hotov.PS nařežte o několik mm širší než prostora meži rámy, dobře se tam natlačí. Zde dle mého soudu se většinou dělá jedna velká zbytečnost, a tou je vnější opláštění palubkami. Již před třiceti lety jsem připadl na způsob, který se mi velmi osvědčil. Přítel Jindra polystyren pískuje, př. Čermák používá organtýn, ale obě metody nemají potřebnouživotnost. Vnější PS polepuji látkou (stará prostěradla, kapny, prapory, transparenty atp.
Dříve jsem našel na stavbě sídliště v barelu cca 30 l disperze a ta vystačila na více než sto nástavků, Dnes jde použít např. disperkol, balakrzl nebo stačí i latex. Nejdříve se nastříhají pruhy látky o dva cm širšínež je výška PS v nástavku.PS na jedné straně se natře vodouředitelnou barvou nebo lepidlem a pak se na to položílátka. Kraje se dotýkají rámů.Nožem se zastrčí látka meyi rám a PS a tím se vypne. Navrch se ještě přetře barvou nebo lepidlem. Po zaschnutí utvoří tvrdou kůru, kterou je možno natírat syntetickými barvami. Dobře je ale ještě udělat jeden nátěr vodouředitelnou barvou, aby se vyloučila možnost poleptání PS ředidlem barvy. Pak je možno natírat čímkoli.Opomněl jsem napsat, že dolní rám opatřuji sololakovým olemováním, teré překrývá dolní rám a dále dělá falc cca 2 cm, tzn. lišta šířky 4 -5 cm: Při kočování to bylo dostatečné. Proto i velikost horního rámu je menší než dolního. Tvrdá kůra na PS odolává běžným nárazům a nedochází k žádnému poškození. Jednou za pár let se to přetře. Mravenci nemají k PS absolutně žádný přístup, povrch je celistvý a prakticky nepoškoditelný. Zde je rozhodující pevnost povrchu. Viděl jsem nástavky Ing Smělého, který opatřuje povrch laminováním pomocí epoxydu a papíru. Při prohlídce jsem nechtíc přejel hranou nového nástavku o dům a roh byl pryč. Své nástavky používám jako podstavec, na kterém stojím při prohlídce horních nástavků. Nástavky jsem dělal kvůli kočování, aby se jich vešlo vedle sebe co nejvíce, pouze na devět plástů. Je ale výhodnější z hlediska ošetřování dělat alespoň na 11 rámků. Doporučil bych udělat nástavky tak, aby snížení sololaku, tj, sedla byly na obou stranách tak, aby bylo možno použít buď míru 39 nebo 42 (z jedné strany projde suvně rámek 39, z druhé rámek 42) to by i odpovídalo jedenácti rámkům.
Takto jsem vyráběl nástavky pouze za pomoci malé cirkulárky, jinou mechanizaci jsemneměl . Pro svépomoc se mi tento postup velmi osvědčil.
Dnes bych ale využil styroporu, který se mi jeví pro výrobu úlu nejvhodnější. Připravuji pro vyzkoušení míru 42x35 s polomedníky 42x17
P.S. U PS úlů bez rámů je ta výhoda oproti celodřevěným,
že si PS sedne a netvoří žádné mezery mezi nástavky, což u dřevěných bez falců je časem problém, jak jsem i porůznu viděl. NG

>http://www.volny.cz/vykupmedu_studeny/cenik.htm

Je to tak: 8 * 10na4 uS /m = 80 mS /m

Správně označená vodivost medu a její rozdělení je na http://www.volny.cz/vykupmedu_studeny/
Luboš.

vodivost musí být udána vždy v nějakých jednotkách. Čím to výkupci měří, v jakých jednotkách a kolik za jakou vodivost dávají, nevím. Je to jejich věc (a věc včelařů, kteří jim na ty podmínky přistoupí). Odhadoval bych, že jejich vodivost 8 odpovídá hranici pro květové a medovicové medy, ale nejsem si jist.

Více na: http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004020301

Vodivost je závislá na velikosti elektrod a jejich vzdálenosti.Fajn, ale mne zajímá jejich vztah-přepočet vzhledem k medu.Vyhláška udává konduktivitu v mS/m a hraniční hodnota květový/medovice je 80mS/m a u výkupců se udává vodivost- bez jednotek a hranice je 10?

OPRAVA E-MAIL afaltin/=/seznam.cz

Diky

Jeste ten mail afatlin/=/seznam.cz

Pekny den, chtel bych se zeptat nekoho kdo delal, nebo vi jak dela orechova medovina. Jsou orechy ted prave v tom spravnem stadiu kdy se maji luhovat v lihu? Popripade prosim poslete navod na muj mail. Diky moc Ales

Omlouvám se za předčasné odeslání.

>>Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní? Jak ji nejlíp zpracovat(jak sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?


Já postupuji takto -

Kmen narežu co nejdříve po pokácení, aby se nezapařil nebo nepopraskal. Prkna řežu s dostatečným přídavkem na opracování, počítat je třeba s popraskáním a pokroucením při sušení. Po nařezání uložím prkna do hráně, jednotlivé vrstvy proložené podkladky. Prkna by měla ležet pravou stranou nahoru (pravá strana=blíž ke středu). Hráň by měla být přikrytá, aby na ni nepršelo, ale aby k dřevu mohl vzduch, nejlépe asi na nějakém stinném místě, aby dřevo méně popraskalo a nepokroutilo se. Podle mých zkušeností lípě stačí na proschnutí jeden rok (5cm prkna).

mp

Konduktivita je měrná elektrická vodivost, což je vodivost látky 1 m o průřezu 1 m2.

>>Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní? Jak ji nejlíp zpracovat(jak sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?


Já postupuji takto -

Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní?Jak ji nejlíp zpracovat(jak sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
Díky Dušan

Jaký je převod mezi vodivostí a el. konduktivitou?

Veškeré ČSN, s výjimkou zvláště vyjmenovaných přestaly být závazné v okamžiku vzniku ČR.

Med upravuje Vámi uvedená vyhláška 76/2003 Sb. Podle té existuje pouze květový a medovicový med. V příloze k vyhlášce máte uvedeny i příslušné parametry. Znění vyhlášky vyšlo jak ve Včelařství, tak ji můžete získat na www.mvcr.cz v rubrice "sbírka zákonů".

Včelař z Prahy

Jasně , že nejvíce medu koupí známí.Osvědčilo se mi i včelí chování-dávat ochutnat.Zvláště když zákazníci preferují jen med tmavý a já mám více bylinkového, který je minimálně stejně dobrý a možná i lepší, jen o něco dříve krystalisuje.

Bohužel nikde nemohu najít normu ČSN 57 0190 o "metodice třídění medu" nebo tak nějak.Zajímalo by mne totiž, jestli existuje ještě med smíšený, nebo kde je ta hranice. Třeba jestli je hranice 10 a nad tuto vodivost je to medovicový a pod vždy květový.Dále jestli mohu namísto označení medovicový použít slovo lesní.Jestli do soutěže mohu poslat med který je na etiketě označený jiným regionálním názvem, tedy ne moravský, slezský, český atd.Jestli na etiketě musí být i označení "odpovídá vyhlášce č.76/2003Sb".Na malou etiketu se mi tolik textu skoro nevejde.Jestli mohu jako ilustrační foto pro etiketu užít včelu na květu, i když v názvu bude medovicový nebo lesní.Kdo o tom něco víte-napište.

Přátelé, zajímalo by mě, jaké metody prodeje medu se vám osvědčily -

- známým (u mě asi 90%)
- pomocí vývěsky u domu (10%)
- nenápadnou reklamou (např. časopis Moderní včelař s adresou včelaře v čekárně u lékaře, nezkoušel jsem)
- inzerát v místním tisku (nezkoušel jsem)
- podpora prodeje na internetu (např. na etiketě natištěná webová adresa, na webu informace o původu medu, nezkoušel jsem)
- rozdávání medu (např. ve školách, nezkoušel jsem)

Dále by mě zajímalo, jestli zákazníkům nabízíte i další včelí produkty, např. med s pylem, pyl, propolis, medovinu apod..

mp

Od: Jan Čáp:
> > Existuje přítelem Ptáčkem vymyšlený MiniOptimál.
>
> http://www.bydlo.net/minioptimal/
..........................

Má s ním někdo zkušenosti? Zajímalo by mě, jestli to přetočení buněk má nějaký vliv na kladení matek. Také předpokládám, že v Minioptimalu neprobíhá stavba mezistěn....

Děkuji

mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.

Díky


honza

> Existuje přítelem Ptáčkem vymyšlený MiniOptimál.

http://www.bydlo.net/minioptimal/

Nazdar !
Existuje přítelem Ptáčkem vymyšlený MiniOptimál.
Je to úl pro nejmenší včelstva a v časopise byl o něm článek s nákresem v čísle 7/1994, str.151. Byl i dvoudílný článek o používání, ale ten zrovna nemůžu najít.

MiniOptimal je vlastně oplodňáček do stavebnice k Optimalu. Je na 4 rámky 42/17. ALE dávají se tam nastojato.
Vlastně bych tu míru mněl napsat jako 17/42.
Stěny z 5cm polystyrenu.
Uvnitř, dole jsou lišty na posazení rámku a vymezení včelí mezery vzhledem ke stěnám. Skoro úplně nahoře jsou další lišty pro vymezení včelí mezery mezi loučkami a stěnou. Rámky zde stojí na těch lištách, jakoby na dně nástavku a nevisí za ouška jak je obvyklé. Je tu poměrně velký podmet, asi 5 až 8 cm. Měřeno ode dna k loučce rámku. Úlek je přístupný zhora a není konstruován na více nástavků.
V případě, že přestane včelám stačit, stěhují se do normálního nástavku.
Bylo vyzkoušeno, že jim nevadí změna polohy rámku. :-))) Prostě neprotestují dost hlasitě. :-))
Uprostřed čelní stěny je očko.
Rámky se strkají horní loučkou k čelní stěně.
Pokud se rozhodneš si ho udělat, dej si pozor na výrobní tolerance. Při výrobě prvního co mám, jsem zjistil, že mi dovnitř nevleze každý rámek. Některé mají ten rozměr 17 větší a jiné menší. A já jsem to udělal asi podle nějakého menšího. Zjisil jsem tolerance až +5mm i -5mm.
Dno je součástí úlku. To pro jednoduchost výroby

Ptáček psal, že v tom přezimovává rezervní matky. Se spotřebou asi 5kg cuku.
Dále to používal na opylování skleníků a co já vím co ještě. Šlo především o náklady na opýlení.

Nesplňuje podmínky minimální velikosti včelstva pro dotaci na zazimované včelstvo.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá



> Jak je možné uchovat mladé matky na jaro, pokud je letos nechci, nebo
> nemohu přidat?Je možné udělat jakýsi internát, nebo jak velké musí být
> včelstvíčko v utepleném úlu aby přežilo zimu?

Zdravím,
vcelku dobrá úvaha, pokud jsou matky v oddělcích kvalitní.
Ještě inspirace, jak jsem se zbavil divokých včel, třeba to bude fungovat i Tobě:

Prohodil jsem oddělek s úlem s těmi divoškami. Létavky posílily oddělek a zkrotly. V původním úlu jsem odebral matku a přes noviny jsem nad ně umístil další oddělek.

Pokud to vyzkoušíš, třetí oddělek přidej k roji nebo nech samostatně, pak bys mohl zazimovat čtyři včelstva. Pokud máš málo souší, přidej jim nástavek s mezistěnami, až budeš zakrmovat, ony si to vystavějí.

Pavel

> Uvažoval jsem o spojení 1x oddělek a 1 x roj ...
> Bodavé včely - odstranit matku spojit s 1 x oddělkem ...
> Jeden oddělek zazimovat samostatně.
> Výsledek 3 včelstva.

no pokud vím tak takový med se hodí jen na tepelné zpracování do pekáren ,na
výrobu perníku nebo medoviny neboť spory moru jako jediné přeživají v medu a
ničí se spolehlivě teplotou 117°C

pepan

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 12, 2005 7:14 AM
Subject: Re: Obora nevykupuje med z morov?ch oblast?


Od: Vladimír Navrkal:
...
> Co dál říci ?
..................................
Ať snad dělá Obora to, co normálně dělá a to jsou rozbory medu před výkupem.
A dokonce se možná dojde na paralelní způsob monitoringu moru vedle rozboru
měli, který je velmi přesný... Také, je-li to tedy důvodem ke splnění normy
Český med (obsahuje ona takový požadavek??), podle které se v Oboře
jede.... Předejde to různým nepříjemným náladám mezi svazáky, které
přirozeně po takovém zákazu nastupují.

Otázkou ale zůstává, co s pozitivním medem. (uvědom te si, že může jít o
produkci mnoha včelařů v součtu docela velkém i finančně)

Co radí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? Co činí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? A
to v zájmu a ne likvidace čehokoli a kohokoli. Jak se k těmto problémům
staví okolní státy? Nejsou více kupředu?

__________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Celkovy prijem Svazu:687 939 kč
Vydani
osveta 96 681
cestne a nahrady pred.a vyboru 67 478
vydavatelska cinnost 34 803
kursy a vystavy 14 541
sjszdy,kongresy,zajezdy 45 571
cukerni zalezitosti 30 353
statistika 22 633
pravni ochrana 20 190
urovnani spor.zalezitosti se spol.Brno35 900
Celkove vydani 505 549 Kč

Jmeni Svazu ke dni 31.12.1937
hotovost 181 390
pujčky Zemským ustredim 100 498
Ciste jmeni k uvedenemu dni 395 477 Kč

Rozpocet na r.1938 753 800 Kc
clensky prispevek 1 Kc

Jasne sdeleni vystacilo ve strucnosti faktu.
Nyni je obaleno nicotnymi podrobnostmi,zasluhami,plnenim usneseni planu.
Zacatek i konec vykaz-ovane doby je v predpokladanych vsledcich.
Pod zpravou chybi overeni pravdivosti revisorem,dnes predsedou kontrolni komise.UKRK muze kontrolovat i udelovat sankce jen nejnizsim slozkam Svazu a jeho clenum.V predsednictvu CSV ma jen hlas poradni./neni to karikatura kontroly a verohodnosti ?/
Zprava je prehlcena v kazdem roce stejnymi frazemi,pritom chybi klicova orientacni data.


Zpusob vyjadreni vyrocni zpravy je nejspise testem co si nejvyssi partie Svazu vuci clenum muze dovolit.

franta

Dobrý den,
potřeboval bych poradit.
Současný stav:
1 úl dva nástavky....tyto včely jsou dost agresivní( a nebyly)
3 x oddělek s novými výběrovými matkami..obsednuto nyní a plně zaplodováno cca 8 rámků
1 x roj obsedá 11 rámků, ploduje

Co s tím?

Uvažoval jsem o spojení 1x oddělek a 1 x roj..zimovat na dvou nástavcích. ( důvod mít na jaře silné včelstvo )
Bodavé včely - odstranit matku spojit s 1 x oddělkem.( důvod výměna matky)
Jeden oddělek zazimovat samostatně.
Výsledek 3 včelstva.

Další řešení mě napadá...spojit dva oddělky, přebytečnou matku vyměnit v agresivním včelstvu, roj spojit s 3. oddělkem...výsledek 3 včelstva.

Původně jsem si chtěl nechat 5 včelstva samostaně. K těmto úvahám mě vede zkušenost s jarním rozvojem loňského oddělku, nedostatek souší tzn. nevyužití jarní snůšky.

Co by jste mi poradili vy?

Děkuji.
Tom.

Matky chovám vždy v 5.úlu , kde zimuji 0. ročník jen v plodišti. Celý díl v květnu přidávám postupně po roce od 1. až po 4. včelstvo. Někdy hučí několik hodin , ale vždy se nějak domluví a nevyrojí se. V 5. úlu v květnu vychovám snadno novou matku běžným způsobem, protože letušky tam pořád zůstávají. Neruším včely hledáním matky ani značkováním, totiž v silných včelstvech to ani nejde, přesto mám přehled, a pokud zůstanou obě projeví se to při vytáčení na výsledku.
Slabé krmit, matka se rozklade.

Od: Vladimír Navrkal:
...
> Co dál říci ?
..................................
Ať snad dělá Obora to, co normálně dělá a to jsou rozbory medu před výkupem. A dokonce se možná dojde na paralelní způsob monitoringu moru vedle rozboru měli, který je velmi přesný... Také, je-li to tedy důvodem ke splnění normy Český med (obsahuje ona takový požadavek??), podle které se v Oboře jede.... Předejde to různým nepříjemným náladám mezi svazáky, které přirozeně po takovém zákazu nastupují.

Otázkou ale zůstává, co s pozitivním medem. (uvědom te si, že může jít o produkci mnoha včelařů v součtu docela velkém i finančně)

Co radí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? Co činí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? A to v zájmu a ne likvidace čehokoli a kohokoli. Jak se k těmto problémům staví okolní státy? Nejsou více kupředu?

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: Obora nevykupuje med z morov?ch oblast?
> Datum: 11.7.2005 20:49:29
> ----------------------------------------
> Včelař z Prahy:
> > A to tomu skutečně, že se všechno zlikvidovalo, věříte? Pokud bych
> > vykupoval med, postupoval bych "nehmlich" tak. Ostatní výkupci tam med
> > vykupují? Jestli ano, tak to jsou sebevrazi.
> ...................................
> Jak věřím či nevěřím? Já se domnívám, že v medu pro konzum lidmy je údajně
> "problémem" léčivo. A ne původce moru.
A kdo zjistí jestli nějaký dovezený med (bůhví odkud) nepochází zdaleko více zamořené oblasti tam někde, odkud ho sem někdo dovezl , když se tam najdou antibiotika ( proč asi). . Zrovna tento týden jsem navštívil příbuzné , kteří si mě stěžovali ,že si koupili med v supermarketu a že jim nechutnal. Na můj dotaz jestli mi ho můžou ukázat odpověděli, že ho vyhodili na smetiště. Co dál říci ?

Vláda
>
>
>