Včelařská konference

Dne středa 20 července 2005 19:29 Daniel Prokes napsal(a):

> a lepe se vyluhuje - vzdy alespon nad 40% oh, ale to jiste znate, oproti
40 % je malo, osobne louhuji bud pokud se ma pouzit vnitrne lih lekarensky.
pokud pro vnejsi pouziti denaturakem.


Honza

vazeny pane cervenko,
my prodavame propolis za 50 kc 10 gramu, samozrejme ze pokud je nekdo
nemocny, stary atp. davam ho zdarma, ale jestli si prijde zakaznik, ktery
nemusi koukat na penizky, vzdy za tuto cenu a jeste navic info, co a jak
s propolisem, sam jiste vite, ze moznosti jsou velike a propolis je dalsi
uzasny dar vcel pro lidi:o))
jeste poradte, ze zmrazeny se da lepe roztlouct, treba kladivkem, na prasek
a lepe se vyluhuje - vzdy alespon nad 40% oh, ale to jiste znate, oproti vam
jsem laik!
mejte se krasne a hodne uspechu
mariana prokesova
----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 13, 2005 10:54 AM
Subject: prodej propolisu


> Dobry den,
> jeden zakaznik chce koupit surovy propolis ( pokud ho rozpustim v lihu, ma
> tak
> asi 10 % vosku). Bohuzel jsem videl pouze vykupni ceny, tedy 500-800 kc za
> kg. Jaka je ale prodejni ? Pokud to jako u medu vynasobim 3, tak mu to
> radsi
> ani nereknu. Zatim jsem ho daval gratis, ale je stim hrozna prace. Jedna
> se o
> konkretne cca 10 dkg , ale zajima me to i vseobecne. Obvykle se, co jsem
> se
> vsiml prodavaji tinktury za vcelku nekrestansky peniz.
>
>
> Honza

Zkus to podle http://www.bombus.cz/stehujem_cs.html

Jinak si myslím, že pokud se povede hnízdo ze země vykopat vcelku v nějakém
drnu, možná by stačilo ho dát na nějakou desku a kdyby ty práce netrvaly
déle než tak den, dva dny, dát hnízdo bokem a potom ho vrátit na okraj
výkopu. Nebo tak co dva tři dny hnízdo opatrně posunovat v noci tak o půl
metru a zakotvit ho aspoň dva metry od výkopu pod nějakým stromem a mimo
dosah mravenců. Ale neměl jsem tu možnost stěhování vyzkoušet.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "venca" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 20, 2005 4:42 PM
Subject: čmeláci


> poprosil bych o radu...na našem pozemku se v zemi zahnízdili čmeláci.
> Problém je v tom, že tam v tom místě potřebujeme bagrovat. Jdou nějak
> přestěhovat nebo vypudit aby jim to neublížilo?Kdyby se dali přemístit,
tak
> bych jim klidně věnoval část pozemku v koutku zahrady. Díky za odpověď.
> Odpověd mi prosím napište na meil ddobracek/=/seznam.cz

Chutí,vůní i barvou pomerančový med jsme také jednou meli,v té době kvetla slunečnice,myslela jsem že to je slunečnicí.
Zachutnal mi tak,že jsme příští rok jeli na slunečnici,ale bohužel z pomerančů měl med pouze barvu.Bohužel nevím čím je vůně a chuť pomerančů způsobená,kvetli také ve velkém dýně,podezřívám je.Podle tabulek mají prý více nektaru než řepka.

poprosil bych o radu...na našem pozemku se v zemi zahnízdili čmeláci. Problém je v tom, že tam v tom místě potřebujeme bagrovat. Jdou nějak přestěhovat nebo vypudit aby jim to neublížilo?Kdyby se dali přemístit, tak bych jim klidně věnoval část pozemku v koutku zahrady. Díky za odpověď. Odpověd mi prosím napište na meil ddobracek/=/seznam.cz

> > A k čemu je ten závěs vlastně dobrý..v čem spočívá to kouzlo?
>
> Ze se da udelat oplodnacek pomoci jednoho a nebo dvo sklopenejch
> ramecku a kdyz se matka rozklade tak se da odelat chovnej ul nebo
> oddelek aniz by prislo nazmar to co nakladla.
>
> \vov
>
       Ma to este dalšie kuzlo, ak urobis oplodnacik z vysuvacim dnom,
       mozes pridavat matku z celym oplodnackom cez vrchny krmny
       otvor cez noviny. oplodnacik sluzi ako klietocka. Po spojeni
       vcelstiev prelozis skladaci ramcek do vcelstva.
       Vkladat skladaci ramik na ostro do vcelstva neodporucam.
       Ak ho zakryjes vcelotesne sietkou, vcely co su na ramiku
       veznene hynu!!! - neodporucam.
       Ak pouzijes dva krat lomeny ramik tak pant z uskom odpada.
       Ak nebudes robit ohyb na pante tak stredny ramik bude nizsi
       o hrubku plechu, ale treba urobit pravy a lavy pant. Tymto
       riesenim sa zjednodusi aj raznica pre vyrobu pantu.
       Som rad, ze to svedsky vcelari objavili.
       Budem Ti napomocny pri konzultacii.

       Ladislav Matej
       Kosice

koty jsem vyčetl zde : http://www.vcely.or.cz/files/nastavkove-vcelarstvi/nastavkove-vcelarstvi.htm

momentálně mám rozměry rámku :
horní loučka: délka: 417 (+- 1 mm); šířka: 25 mm; tlouštka: ?? mm
boční loučka: šířka: 25 mm; tloušťka ?? mm
spodní loučka - šířka: 25 mm; tloušťka ?? mm

V současné době mám úly s pevným dnem na 39x24 s okénkem + další nástavky. Jestli si dobře pamatuji název tak něco jako standart. Letos jsem si vyrobil nové úly viz. odkaz výše.
Nejde mně ani tak o šířku louček 28 mm, ale o spodní loučku z trámku 10x10 m.

Pavel Prchal napsal:
> hrube odhaduju cenu nekde od 200 tis. Kc, az k 500 tis. Kc
>
> Napred tu raznici nekdo musi zkonstruovat, vzhledem k trem strihanym
> tvarum to bude trosku slozitejsi nastroj, kdyz se ma vsechno vcetne der
> udelat jednim zdvihem.

Olda Vancata napsal:
V Brnensky prodejne meli vloni posledni krabicku s 50 kusy a byla
rozebrana. Paklize v zemich ceskejch a slovenskej je takovejch
prodejen 10, tak nasobeno 50 kusy je to 500 kusu rocne. Svedsti
vcelari kteri byli na zajezdu v madarsku to videli tam. A byli tim
nadseni. Cili existuje mezinarodni trh pro par tisic rocne.

Zkuste tyto věci dát do souvislosti. Nepíšete o součástce do auta nebo něčem
takovém, kterou od vás koupí fabrika za tisícovku, ale o pár ohnutých
kouscích plechu, které kupuje soukromý včelař a víc než pár korun za ně
nedá. Pokud prodáte maximálně pár tisíc takových kousků, nemůžete je vyrábět
nástrojem za stovky tisíc. Technicky to je nejspíš správně, ale jinak je to
ekonomický nesmysl. Nedivím se, že se ta původní raznice ztratila a že to ti
zámečníci nechtěli dělat.

Dále Olda Vancata napsal:
Kdo dokaze (i kdyby to slo) delat pilnikem a nuzkama par tisic kusu
rocne? A je ochoten to vyrabet za halirovou vyrobni cenu a prodejni
par korun? S toleranci kterou strojova metoda zarucuje?

Já jsem psal o výrobě o výrobě maximálně pár desítek kusů pro sebe nebo pro
známé. Co vlastně ta raznice dělá? Za prvé - vystříhne potřebný tvar plechu.
To, co udělá raznice jedním stiskem, udělám já nůžkami řekněme za 10 minut
Za druhé - udělá 1 ohyb plechu o cca 30 st tam a o cca 1,5 milimetru plechu
dál zpět. To udělám ve svěráku napoprvé za pár minut, poněkolikáté za
minutu. Za třetí - prorazí tři díry, jednu pro čep, dvě pro hřebíky. Pro
hřebíky vyvrtám dvojkou vrtákem nebo menším, pokud na to mám vrtačku, pro
čep trojkou. Zapomněl jsem na něco?
No a pak zbývá vzít nýt, napadá mně trhací hliníkový nýt nebo sedlářský z
ocelového poniklovaného plechu (mosazný je možná už málo pevný) a kleštěmi
v případě trhacího a kladívkem v případě sedlářského to dám dohromady.
Takže celý komplet - 4 plíšky spojené dvěma nýty mně bude trvat napoprvé tak
hodinu a půl odhaduji, po zaběhnutí snad půl hodiny? Pokud potřebuji 10 - 20
kusů pro svoji potřebu, je to nějaká nepřekonatelná překážka věnovat tomu
ten čas?

Co se týká výroby na prodej, aby to šlo, musí se jednoznačně vedle nákladu
na materiál ostatní náklady srazit na pár korun. To je snad pozůstatek ještě
z dřívějška - vyrobit co nejdokonalejší a nejkvalitnější nástroj, ono to na
výstavách to vypadá pěkně, a když se najednou ukáže, že to takhle nejde
dělat, protože by si ten nástroj na sebe dnes nevydělal, tak nehledat jiné
technologie a jen naříkat, že to nejde dělat.

Pro výrobu na prodej - nejsložitější a nejdelší při ruční výrobě je
vystříhávání potřebného tvaru. To už se dávno nedělá jen matricí na lisu,
ale spousta dalšími způsoby. Třeba by šlo v případě nutnosti i ten tvar
mírně zjednodušit. Pokud půjde z jedné tabule plechu získat jeden plíšek za
řekněme 2-3 koruny, myslím si, že by bylo by možné dodělat zbytek ručně za
rozumnou prodejní cenu. Pokud se to zadá do nějaké "garážové"dílny a ne
třeba do Škodovky Plzeň, kde na to hodí 1500 % režie.

R. Polášek




----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 20, 2005 11:14 AM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> Zdravim,
>
> hrube odhaduju cenu nekde od 200 tis. Kc, az k 500 tis. Kc
>
> Napred tu raznici nekdo musi zkonstruovat, vzhledem k trem strihanym
> tvarum to bude trosku slozitejsi nastroj, kdyz se ma vsechno vcetne der
> udelat jednim zdvihem.
>
> Zdravi PP.
>
>
> Radim Polášek napsal(a):
> > Zdravím,
> > pro zajímavost - kolik by stála nová raznice?
> >
> > R. Polášek

Zkuste pana Sapáka z Brna.
Ten se věnuje výrobě všeho, co je pro včelaře z kovu.
Vyrábí skvělé vidličky, kované rozpěráky, vložky do česna proti rejskům na
zimu.
Třeba by se do těch závěsů pustil též.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "B.Pravda" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 19, 2005 11:38 PM
Subject: Re: Antesovy zavesy


Pokud se spokojíte s nízkou kvalitou tak lze napodobit asi skoro vše. Ty
originální jsou z plechu, který obyčejnýma nůžkama na plech ustřihnout
nelze.Pokoušel jsem se nechat si je udělat u několika zámečníků, ale
neuspěl jsem. Všichni tvrdili, že je nutná raznice.

> A k čemu je ten závěs vlastně dobrý..v čem spočívá to kouzlo?

Ze se da udelat oplodnacek pomoci jednoho a nebo dvo sklopenejch
ramecku a kdyz se matka rozklade tak se da odelat chovnej ul nebo
oddelek aniz by prislo nazmar to co nakladla.

\vov

A k čemu je ten závěs vlastně dobrý..v čem spočívá to kouzlo?

> No a pak je ta třetí možnost, že si to ukutí každý sám a podle toho to
> pak bude vypadat..:-) A teď mě napadá další možnost, jít s tím na
> tržnici, ukázat to tam těm pordejcům co prodavají " značkové zboží "
> říct, že je o to velký zájem a třeba do měsíce tím zaplaví všechny
> tržnice v republice.

A pak existuje este jedna verze (ze do ty vody skocil a pak se
rozmocil)...

Nastrihat par desitek, upnout napakovany vedle sebe a vsechny
najednou stranu po strane vodfrezovat.

\vov

Zdravim,

hrube odhaduju cenu nekde od 200 tis. Kc, az k 500 tis. Kc

Napred tu raznici nekdo musi zkonstruovat, vzhledem k trem strihanym
tvarum to bude trosku slozitejsi nastroj, kdyz se ma vsechno vcetne der
udelat jednim zdvihem.

Zdravi PP.


Radim Polášek napsal(a):
> Zdravím,
> pro zajímavost - kolik by stála nová raznice?
>
> R. Polášek
>

Olda Vancata :
> Este jedna malickost chybi do uplny dokonalosti. 3 fotky.
> 1. fotka samotnejch zavesu
> 2. fotka slozenyho ramecku
> 3. fotka rozlozenyho ramecku
>
> dik predem
..................

Jojo už to tam je. Už jsem to upravil.

> Na
>
> http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?p=23#23
>
> jsem dal jak si ok˘tovan n kresy. (jsou to v t ˇ soubory v jpg
> form tu)

Este jedna malickost chybi do uplny dokonalosti. 3 fotky.
1. fotka samotnejch zavesu
2. fotka slozenyho ramecku
3. fotka rozlozenyho ramecku

dik predem

\vov

Radim Polášek:
> Ostatně pokud mi pošlete nákres nebo pár makrofotek, zkusím je vyrobit. V
> reálu jsem je viděl, je to nejméně 10 let. Nějaké odřezky pozinku tady mám
> a nějaký čas na to věnuji, i když žádný zámečník nejsem.
...

Na

http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?p=23#23

jsem dal jakýsi okótovaný nákresy. (jsou to větší soubory v jpg formátu)

Tak ať se daří.

Zdravím,
pro zajímavost - kolik by stála nová raznice?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 20, 2005 8:42 AM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> To Olda:
>
> Jsou dvě možnosti výroby:
>
> 1. výroba raznicí, výrobit raznicí je dneska docela drahá záležitost a ani
> potom by ty "tisícové" série nebyly halířovou položkou..
> 2. zámečnická výroba tj. bez raznice...kdyby to vyráběl profi zámečník na
> koleně tak to nezaplatíš...
> No a pak je ta třetí možnost, že si to ukutí každý sám a podle toho to pak
> bude vypadat..:-)
> A teď mě napadá další možnost, jít s tím na tržnici, ukázat to tam těm
> pordejcům co prodavají " značkové zboží " říct, že je o to velký zájem a
> třeba do měsíce tím zaplaví všechny tržnice v republice.
> Měj se,
> Tomáš

> Pokud jde o tak male mnozstvi, urcite mebude realne vyrabet novou
> raznici, i kdyz mame nastrojarnu. Taky nevim, jaka by byla kalkulace, v
> mnozstvich podle Oldy, coz povazuju za realne , to asi nebude nijak
> levne.

Jisteze cim vetsi vyrobni serie, tim nizsi cena. Jak vidno tak to
vsechno visi na marketingu (jako vsechno a vzdycky). Paklize by se to
dostalo na uroven prodeje skrzeva firmy Thorne, Swienty atd tak by se
zrejme jednalo o uplne jiny objemy.

\vov

To Olda:

Jsou dvě možnosti výroby:

1. výroba raznicí, výrobit raznicí je dneska docela drahá záležitost a ani potom by ty "tisícové" série nebyly halířovou položkou..
2. zámečnická výroba tj. bez raznice...kdyby to vyráběl profi zámečník na koleně tak to nezaplatíš...
No a pak je ta třetí možnost, že si to ukutí každý sám a podle toho to pak bude vypadat..:-)
A teď mě napadá další možnost, jít s tím na tržnici, ukázat to tam těm pordejcům co prodavají " značkové zboží " říct, že je o to velký zájem a třeba do měsíce tím zaplaví všechny tržnice v republice.
Měj se,
Tomáš

Zdravim,
firma, ve ktere pracuji se zabyva i kovovyrobou vcetne lisovani a
galvanickeho pokovovani. Pokud by ta raznice byla dostupna, NEZAVAZNE by
bylo mozne se pokusit o vyrobu. Nejsou jasne dalsi veci, typ lisu,
pracnost dokoncovacich a montaznich operaci a podobne. Pokud jde o tak
male mnozstvi, urcite mebude realne vyrabet novou raznici, i kdyz mame
nastrojarnu. Taky nevim, jaka by byla kalkulace, v mnozstvich podle
Oldy, coz povazuju za realne , to asi nebude nijak levne.

Zdravi PP.




B.Pravda napsal(a):
> Raznice je údajně na Slovensku, ale prý není nikdo, kdo by rozjel opět
> výrobu. Kdo ví, jestli by o truto šikovnou pomůcku byl dostatečný zájem.
>


--
A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

> Ostatně pokud mi pošlete nákres nebo pár makrofotek, zkusím je
> vyrobit. V reálu jsem je viděl, je to nejméně 10 let. Nějaké odřezky
> pozinku tady mám a nějaký čas na to věnuji, i když žádný zámečník
> nejsem.

Ja "miluju" lidi ktery man "votekly supergo".

Odbornici (zamecnici) tvrdej ze se to na koleni neda delat. A
najednou prijde nekdo kdo ani nechape, ze strojova vyroba ma dalsi
vyhody - objem a cenu - a tvrdi opak. Jak verohodny je to tvrzeni a
clovek za nim?

V Brnensky prodejne meli vloni posledni krabicku s 50 kusy a byla
rozebrana. Paklize v zemich ceskejch a slovenskej je takovejch
prodejen 10, tak nasobeno 50 kusy je to 500 kusu rocne. Svedsti
vcelari kteri byli na zajezdu v madarsku to videli tam. A byli tim
nadseni. Cili existuje mezinarodni trh pro par tisic rocne.

Kdo dokaze (i kdyby to slo) delat pilnikem a nuzkama par tisic kusu
rocne? A je ochoten to vyrabet za halirovou vyrobni cenu a prodejni
par korun? S toleranci kterou strojova metoda zarucuje?

Tezko nekdo.

\vov

Ostatně pokud mi pošlete nákres nebo pár makrofotek, zkusím je vyrobit. V
reálu jsem je viděl, je to nejméně 10 let. Nějaké odřezky pozinku tady mám
a nějaký čas na to věnuji, i když žádný zámečník nejsem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "B.Pravda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 19, 2005 11:38 PM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> Pokud se spokojíte s nízkou kvalitou tak lze napodobit asi skoro vše. Ty
> originální jsou z plechu, který obyčejnýma nůžkama na plech ustřihnout
> nelze.Pokoušel jsem se nechat si je udělat u několika zámečníků, ale
> neuspěl jsem. Všichni tvrdili, že je nutná raznice.

Viděl jsem je u profesionálního včelaře z 0,8 pozinkovaného plechu. A ten
nejde ustřihnout nůžkami?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "B.Pravda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 19, 2005 11:38 PM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> Pokud se spokojíte s nízkou kvalitou tak lze napodobit asi skoro vše. Ty
> originální jsou z plechu, který obyčejnýma nůžkama na plech ustřihnout
> nelze.Pokoušel jsem se nechat si je udělat u několika zámečníků, ale
> neuspěl jsem. Všichni tvrdili, že je nutná raznice.

Pokud se spokojíte s nízkou kvalitou tak lze napodobit asi skoro vše. Ty originální jsou z plechu, který obyčejnýma nůžkama na plech ustřihnout nelze.Pokoušel jsem se nechat si je udělat u několika zámečníků, ale neuspěl jsem. Všichni tvrdili, že je nutná raznice.

Zdravím,
Nepoužívám je, ale kdysi jsem je viděl a připadá mi, že to jsou tři kousky
plechu spojené dvěma panty, třeba obyčejnými sedlářskými nýtky. Na co tolik
rozruchu kvůli něčemu, co se dá vyrobit nůžkama na plech, vrtačkou a
kladívkem za pár minut?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "B.Pravda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 19, 2005 10:23 PM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> Raznice je údajně na Slovensku, ale prý není nikdo, kdo by rozjel opět
> výrobu. Kdo ví, jestli by o truto šikovnou pomůcku byl dostatečný zájem.

Raznice je údajně na Slovensku, ale prý není nikdo, kdo by rozjel opět výrobu. Kdo ví, jestli by o truto šikovnou pomůcku byl dostatečný zájem.

Zdravím,
medovicový med zřejmě ze smrku v tuto dobu pozdního květu lip a po něm měl
některé roky barvu do cihlověčervena, jemnou vyváženou sladkokyselou chuť,
krystalizoval bez jakéhokoliv zásahu jemně za delší dobu a vypadal potom
jako pastovaný. Chuť mohla připomínat trošku pomeranče říznuté trošku
skořicí. Velice kvalitní med.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 18, 2005 10:26 AM
Subject: pomerančový med


> Z jedné sklenice jsem ochutnával med a měl výraznou pomerančovou
chuť.Barva
> byla hnědo-oranžová.Vůně také trochu po pomerančích.Pomaleji
> krystalisuje-asi příměs medovice.Co by to mohlo být?Jedno vím jistě, žádné
> citrusy v okolí mé včelnice nerostou. :-)Listy meduňky voní podobně, ale
> významější porost jsem nenašel.Chtěl jsem ho schválně poslat do soutěže,
> ale má vodu na necelých 19%, takže někdy příště. :-(

Od Zdenda:

...
> ·       Horní loučka: délka: 417 (+- 1 mm); šířka: 28 mm; tlouštka: 12 mm
> (s ubráním na ouška)
> ·       boční loučka: šířka: 28 mm; tloušťka 8 - 9 mm
> ·       spodní loučka - trámek: 10*12 mm (nebo 10*10)
...
...............................

Kde jsi tyto kóty vyčetl?
Jaké máš momentálně rozměry rámků?
Máš teda na 11 rámků i 420 mm světlost nástavků? (11 x (28+10 mezerník) mm)

Pokud moc nepospichas a stacilo by ti je vyrobit v zime jsem ochoten ti je z lipy udelat. V pripade zajmu napis na muj osobní E-mail (frantisek.rousek/=/atlas.cz)
František

Dobrý den.
Jmenuji se Zdeněk Krupička a včelařím 2 rokem v nástavcích 39x24 na
11 rámků v okrese Chomutov. Mám 2 včelstva a chtěl bych chov dále rozšířit.
Nemůžu sehnat prodejce tohoto rámku :
Rozměry moderního rámku 39*24 pro meziplástovou rozteč 38 mm
· Horní loučka: délka: 417 (+- 1 mm); šířka: 28 mm; tlouštka: 12 mm
(s ubráním na ouška)
· boční loučka: šířka: 28 mm; tloušťka 8 - 9 mm
· spodní loučka - trámek: 10*12 mm (nebo 10*10)
· Spodní loučka je zapuštěna do bočních louček (které mají pro spodní
loučku vyfrézovány "výřezy" - "kapsy")

Prosím Vás o rádu, kde lze tento rámek zakoupit.
Momentálně také provádím rekonstrukci medometu. Dle konference chci na
vnitřek nenést Eprosin E 25. Poraďte prosím zda mám dát podkladní vrstvu
Eprosin E 15 a kolik vrstev jste nanášeli. ?
Děkuji Zdenda

Dobrý den.
Jmenuji se Zdeněk Krupička a včelařím 2 rokem v nástavcích 39x24 na 11 rámků v okrese Chomutov. Mám 2 včelstva a chtěl bych chov dále rozšířit. Nemůžu sehnat prodejce tohoto rámku :
Rozměry moderního rámku 39*24 pro meziplástovou rozteč 38 mm
·       Horní loučka: délka: 417 (+- 1 mm); šířka: 28 mm; tlouštka: 12 mm (s ubráním na ouška)
·       boční loučka: šířka: 28 mm; tloušťka 8 - 9 mm
·       spodní loučka - trámek: 10*12 mm (nebo 10*10)
·       Spodní loučka je zapuštěna do bočních louček (které mají pro spodní loučku vyfrézovány "výřezy" - "kapsy")

Prosím Vás o rádu, kde lze tento rámek zakoupit.
Momentálně také provádím rekonstrukci medometu. Dle konference chci na vnitřek nenést Eprosin E 25. Poraďte prosím zda mám dát podkladní vrstvu Eprosin E 15 a kolik vrstev jste nanášeli. ?
Děkuji Zdenda

...Jako pozorni vcelari jste si jiste povsimli,ze jsme z clanku vypustili jmena citovanych úcastniku setkani/velkovcelari/ s predsedou.To proto,abychom jim dadatecne nezpusobili potize.Po tom vsem,co jsme slyseli jsme ztratili jistotu,ze by se "po zadech"těch,kteri hovorili naprosto otevrene/hovoril jeden za souhlasneho prikyvovani ostatnich/nemohl "povozit"nektery z neprejicniku.Ze stejneho duvodu otistene fotografie jsou z archivu a plni jen funkci ilustrace.


Jako pozorni vcelari,clenove CSV jste si jiste povsimli,ze struktura vedeni a stanovy jsou nedemokraticke,a od totalitniho vserozhodovani z centra moci se nic podstatneho nezmenilo
Stara struktura ,vedouci ulohu jedine strany ve spolecnosti dovedla prenest a aplikovat predsednictvu CSV,i podrizenost NF do nizsich organisacnich slozek.


Coz tak pro bojazlive podnikatele ?
dům - Rodinna vcelarska farma - na pul cesty
nebo Masarykovo : nebat se a nekrast

franta

refraktometr používám i při vytáčenía k měření stači obsah jedné buňky a tak si snadno ověřím hustotu u nezavíčkovaných plástů a vzorek beru vždy ve spodní polovině plástu

pepan

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Havl?k <e-mail/=/nezadan>
> Predmet: Re: pomeran?ov? med
> Datum: 19.7.2005 09:55:57
> ----------------------------------------
> Po pravdě řečeno jsem nejdříve koupil hustoměr, ale měření se ukázalo jako
> velmi nepřesné, například u 40 kg nádoby ukazoval hustoměr v řepkovém medu
> 17% a na refraktometru pak skoro 20%.Tam se totiž měří ne průměr, ale
> povrchová vrstva, v které se hromadí voda.Tahle vrstva , ale bude důležitá
> pro rozkvašení celé nádoby medu- je to jak řetězová reakce.Tak se dá
> vysvětlit výhoda rozlití velké nádoby např. do 3l lahví-maximálně zkvasí 1
> s tou povrchovkou, ostatní ne.Takže jsem si zakoupil refraktometr ve včel.
> potřebách.Cena není nízká, já za něj dal 1990 Kč.Z MEOPTY Přerov za něj
> chtěli 2100 Kč včetně poštovného na dobírku a také jsem viděl cenu necelých
> 2700 Kč.Takže to chce vybírat.Výhodou u tohoto typu měření je možnost
> ověřit si i velmi malé množství, třeba právě z té 0,5 kg sklenice a také
> husotměr má velký povrch a ulpí na něm dost medu.Takže vlastně ušetřím.
>
>
>

Po pravdě řečeno jsem nejdříve koupil hustoměr, ale měření se ukázalo jako velmi nepřesné, například u 40 kg nádoby ukazoval hustoměr v řepkovém medu 17% a na refraktometru pak skoro 20%.Tam se totiž měří ne průměr, ale povrchová vrstva, v které se hromadí voda.Tahle vrstva , ale bude důležitá pro rozkvašení celé nádoby medu- je to jak řetězová reakce.Tak se dá vysvětlit výhoda rozlití velké nádoby např. do 3l lahví-maximálně zkvasí 1 s tou povrchovkou, ostatní ne.Takže jsem si zakoupil refraktometr ve včel. potřebách.Cena není nízká, já za něj dal 1990 Kč.Z MEOPTY Přerov za něj chtěli 2100 Kč včetně poštovného na dobírku a také jsem viděl cenu necelých 2700 Kč.Takže to chce vybírat.Výhodou u tohoto typu měření je možnost ověřit si i velmi malé množství, třeba právě z té 0,5 kg sklenice a také husotměr má velký povrch a ulpí na něm dost medu.Takže vlastně ušetřím.

Mám podobné pocity s lípou. Včely lítaly jako o život, ale v medníkách žádný viditelný přínos. Náhledem do plodiště jsem zjistil, že co šlo, je zaplodováno. Asi už mají větší spotřebu pro krmení, než stačí donést, tak vybírají ze zásob.
Nebo, že by to bylo jinak?
Zdraví Pavel


> Mám u včelnice rozkvetlé pole svazenky.
> ... ale že by byl nějaký nával medu do medníku to tedy není...

př.Havlík-jak zjišťujete obsah vody v medu? Již se to zde ve fóru probíralo, ale pro domácí požití přišel v úvahu jen hustoměr a nebo vážení+výpočet. U hustoměru jsem popis měření nikde nenašel, ale hustoměry jsou ve včel. potřebách v nabídce. Výpočet byl na bázi faktu, že 1420g=hmotnost 1l s 20% obsahem vody, přepočet je nepřímou úměrou.Otázkou je přesnost vážení v domácích podmínkách (digitální kuchyňská váha). Díky za info.

př. Havlík Při výrobě stěn úlů v přípravku lze dosáhnou poměrně velké přesnosti. Sestavení nástavku je pak stejné jako u klasických drěvěných nástavků se spojením natupo. Mě se jeví technologie jednodušší než výroba rámů, ale je to věc názoru a zvládnutí technologie.
V zásadě nejjednodušší je vároba nízkých nástavků z prken se spojením natupo, k tomu opravdu stačí minimální vybavení:
1. cirkulárka s pravítkem a možností nastavení hloubky řezu
2.el. hoblík nebo koupit již hoblované desky, ale asi to není úplně nezbytné, stačí přesmirkovat kotoučem upnutým do vrtačky.
3.aku šroubovák (vrtačka)

Vždy jsem dával a dávám stavět mezistěny do plodiště a nebyl a není v tom nikdy problém. Výměna díla v plodišti u Dadant systém(velké rámky v plodišti, malé v medníku) je určitým problémem, ale nikoliv nepřekonatelným. Je několik možných variant řešení :
1.tvorba oddělků-odebrané plodové rámky případně rámky se zásobami se nahradí mezistěnami
2. pokud se používá komorování, lze provést obměnu již v časném jarním období
3. systém "Čermák" v podletí při dokrmování, vyjmou se 2-4 rámky a nahradí mezistěnami.
Já používám kombinaci bodu 2 a 3.
V medníku používám pouze polorámky, které většinou nikdy neprošli plodováním a také většina z nich neprojde ani fumigací (každou sezónu se dá obnovit minimálně 1 nízký nástavek), takže med se ukládá do díla bez zbytků léčiv. Kromě toho používám jeden NN jako krmnou komoru, který je v podletí a v zimě jako první nad plodištěm, v časném jaru se doplní 2 stavebními rámky a přeloží pod plodiště, kde je celou sezónu a v podletí jej vyjmu. Toto je určeno k obměně v medníkových nástavcích(vyvařit či vyřezat).

S pozdravem

Pre Joseho.
Nerozumiem ako môžete mať iný rozmer plodiska a iny rozmer medníkov. Potom ako obnovujete plodiskové rámiky? Obyčajne sa pekne vystavané rámiky z medníka vkladajú do plodiska, lebo v plodisku včely nikdy nevystavajú také pekné dielo. Veď potom chcete dať rámik z medníka do plodiska tak je tam len do polovice, lebo v medníku máte väčšie. Bolo by to OK keby ste mali aj plodisko aj mednik z malých nadstavkov: 2 male ako plodisko a ďalšie 2 malé ako medník, prípadne medník z viacerých atď.. Potom by sa dali meniť rámiky podľa poteby medzi všetkými nadstavkami.

Snežienka

Pre Joseho.
Nerozumiem ako môžete mať iný rozmer plodiska a iny rozmer medníkov. Potom ako obnovujete plodiskové rámiky? Obyčajne sa pekne vystavané rámiky z medníka vkladajú do plodiska, lebo v plodisku včely nikdy nevystavajú také pekné dielo. Veď potom chcete dať rámik z medníka do plodiska tak je tam len do polovice, lebo v medníku máte väčšie. Bolo by to OK keby ste mali aj plodisko aj mednik z malých nadstavkov: 2 male ako plodisko a ďalšie 2 malé ako medník, prípadne medník z viacerých atď.. Potom by sa dali meniť rámiky podľa poteby medzi všetkými nadstavkami.

Snežienka

pokud to necháš v nechráněném prostoru tak to včely nejen vyberou, ale zvláště světlé souše i rozkoušou.To vím z vlastní také začátečnické zkušenosti.

Dne pondělí 18 července 2005 15:00 jarda - začátečník napsal(a):
> jeden rychlý dotaz:
> Vytočil jsem med a chlěl bych pár souší uskladnit na jaro.
> Otázka: Nedal jsem je po vytočení zpět vyčistit je to velký problém?
> Nenastane plíseň souší??

Pokud nebudou uskladneny ve vlhku, ta asi ne. Pokud nebudou uskladneny ve
vcelotesnem boxu (nebo jinem chranenem prostoru), vcely a vosy zbytek medu
vyberou.


Honza

jeden rychlý dotaz:
Vytočil jsem med a chlěl bych pár souší uskladnit na jaro.
Otázka: Nedal jsem je po vytočení zpět vyčistit je to velký problém?
Nenastane plíseň souší??
Díky Jarda

Mám včely u safloru,máte někdo skušenost s touto rostlinou?Jaký je s ní výnos medu,chut a barva?Dík zdar.

Jaké s nimi máte zkušenosti? Na jakém principu fungují?

Cituji z www.metapis.cz
------------
DROBNÁ POMŮCKA - UŠETŘÍ HODNĚ PRÁCE I STAROSTÍ.
Odpadá převážení oddělků, vkládání trávy do česna, zužování česna "na jednu včelu" a případné další, často pracné, ale víceméně neúčinné zásahy.

Na konec faktická poznámka
Na včelařské přednášce v J. Hradci dne 7.2.2004 zkušený včelař, který vložky do oček v praxi vyzkoušel, veřejně prohlásil "Vynález košíčků do oček je pro včelaře tak významný, jako mobil pro lidstvo". Jistě přeháněl, ale charakterizoval přínos této drobné pomůcky pro včelařskou praxi.
-----------------

Mám u včelnice rozkvetlé pole svazenky.Je to již téměř 3 týdny, sice pršelo ale že by byl nějaký nával medu do medníku to tedy není.Pylu také moc není a přitom tam létají skoro všechny a ignorují medovici z lesa.

Z jedné sklenice jsem ochutnával med a měl výraznou pomerančovou chuť.Barva byla hnědo-oranžová.Vůně také trochu po pomerančích.Pomaleji krystalisuje-asi příměs medovice.Co by to mohlo být?Jedno vím jistě, žádné citrusy v okolí mé včelnice nerostou. :-)Listy meduňky voní podobně, ale významější porost jsem nenašel.Chtěl jsem ho schválně poslat do soutěže, ale má vodu na necelých 19%, takže někdy příště. :-(

Tímto způsobem jsem také chtěl nástavky vyrábět.Bohužel to je ještě náročnější na přesnost-slícování, na úhly, a nakonec to ani nemělo tu pevnost - oproti dvěma rámům , mezi polystyren, uvnitř laťky a vně palubky.

Je tím myšlen poplatek za jeden vzorek, který se skládá ze dvou půlkilovek stejného medu.

Antesovy závěsy jsou velmi praktické panty, kterými se složí rámek běžné
míry-na dvě poloviny, čímž vynikne i meziplástová ulička. Pro chov matek
velmi účelné zařízení. Závěsy vymyslel liberecký včelař panAntes a vyráběl
je včelařský výrobní podnik Ještěd. Dle informace je raznice ztracena a
závěsy se již dlouho nevyrábí. Sám jsem předloni koupil poslední zbytek v
lbc včel. prodejně. Pokud někdo o ně stojí, nezbude než nůžky a pilník
NG---- Original
Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 15, 2005 10:15 PM
Subject: Antesovy zavesy


> Vite nekdo kdo vyrabi, nebo kde by se daly sehnat Antesovy zavesy
> (takovy panty jejichz pomoci se da delat "skladaci" ramky)?
>
> \vov
>
>
>
>
>
>

Mne zaujala panelová konstrukce úlu od př. TURČANYHO se Slovenska (Závadka) Neco málo se o tom dá vyčít ve včelařských novinách v diskusi k čálku o průběhu letošní zimy. Já jsem o něho získal popis konstrukce, ale nevím zda by souhlasil se zveřejněním v tomto fóru. Výroba se o zde uvedenýchj postupů liší v tom, že e vyrob z hranolků 3x2 cm všechny čtyři stěny a ty se pak sešroubují dohormady. Vnitřní i vnější stěna je sololit a je možné provést uteplení vložením 2cm polystyrenu. Pro zajištění přesnosti používá montážní formu.

Přes zimu to chci odzkoušet.

S pozdravem V.Hájek

Olda Vancata:
> Vite nekdo kdo vyrabi, nebo kde by se daly sehnat Antesovy zavesy
> (takovy panty jejichz pomoci se da delat "skladaci" ramky)?
.........

Zkus zavolat do Brna na Koliště k p. Burianovi. WWW:

http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/

Tam jsem je viděl, ale je to nějaká doba.

Ať se daří.

Vite nekdo kdo vyrabi, nebo kde by se daly sehnat Antesovy zavesy
(takovy panty jejichz pomoci se da delat "skladaci" ramky)?

\vov

Zdravím,
to je dost podrobný návod a hodně z toho je podobné tomu, jak to dělám já.
Horní a dolní rámek já stloukám hřebíky, používám délku o cca 1-2 mm kratší,
než mají být, potom rám změřím, laťky od sebe na pár mm odťuknu a do
vzniklé mezery dostanu epoxidovou pryskyřici. Potom rámek položím na nějakou
rovnou podložku na igelit, pod igelitem je papír, kde je narýsovaný přesně
pravoúhlý rozměr rámu, rámek upravím podle papíru, zatížím a epoxid nechám
ztuhnout. Tím získám přesně pravoúhlý horní a dolní rámek nastavku přesně
potřebných rozměrů. Tímto způsobem, za cenu až dvoudenního tvrdnutí epoxidu,
používám běžný, ne rychletvrdnoucí, eliminuji potřebu přesných řezů-
profesionálního nářadí a zkušeností, které je jinak pro výrobu těchto dílů
nastavků potřebné.
Jinak tyto nastavky jsem začal dělat podle stavebnice hobrového úlu z OPS
Náchod, prodávaly se v druhé polovině 80 let. Dodnes ty nastavky používám.
Už tehdy byly články, které popisovaly úspěšný chov včel v celodřevěných
nastavcích o stěnách síly 2 cm stejně jako články popisující úspěšný chov
včel v extrémně uteplených úlech z polystyrenu o síle několik centimetrů.
Jako rozumný kompromis jsem tedy tehdy začal považovat úly s izolační
schopností odpovídající dřevěnému nastavku o síle 3 - 5 cm, což by mělo s
rezervou odpovídat izolovanému úlu s tloušťkou izolace 1,5 cm (polystyrenu,
slámy nebo mačkaného papíru, je to vcelku jedno) plus tloušťka vnitřní a
vnější stěny. Potom pro rámky 39 x 24 vycházejí tyto rozměry. Délka rámku 39
+ dvě včelí mezery 7-8 mm je 40,5 cm. Odsazení 1 cm na každou stranu pro
zavěšení rámků (délka horních louček rámků je 42 +0,2 - 0,1 cm) je 42, 5 cm.
Tolik (42 +- 0,2 cm ) musí být vnitřní rozměr hlavně horního rámku. Má li
rámek tloušťku 1,5 cm, potom vychází vnější rozměr rámku 45 cm, přesně
45 -až 0,3 cm. Rozměr nesmí být větší než 45 cm, aby falcy nastavků
zapadaly do sebe. Přesah stěn nastavků je jeden cm. Spodní rámek potom má
vnitřní rozměr 42 +- 0,2 cm a vnější rozměr 45 +0,2 maximálně v praxi 0,3
cm, zase aby nastavky zapadaly do sebe.
V té souvislosti nerozumím jedné věci, proč jsou nastavky pro rámky 39x24
většinou pro 9 nebo 10 rámků, když pro tento rámek vychází logicky čtvercový
nastavek na 11 rámků.
Vyzkoušel jsem několik způsobů, jak u těchto nadstavků zařídit, aby zapadaly
do sebe. Používal jsem na spodní i horní rámek loučky shodné tloušťky 1,5 cm
a spodní rámek jsem o ty dva, tři milimetry při lepení roztáhl víc. Nebo
jsem používal na horní rámek tl 1,5 cm a na spodní rámek 1,6-1,7 cm a lepil
jsem oba rámky na vnitřní rozměr. V poslední době používám na oba rámky
tloušťku 1,6 - 1,7 cm, ale pro horní rám vyberu loučky bez suků a před
stloukáních na nich hoblíkem na rohové drážky stáhnu tloušťku ve výšce 1 cm
na potřebných 1,5 cm. (a na hotovém nastavku dodělám rohy pilníkem) V
současnosti tedy používám na horní i dolní rámek nastavku loučky tl 2,1 -3,5
cm (nejčastěji řezané z běžné coulové desky, určuje výšku rámků) x 1,6 - 1,7
cm a délce 41,9 - až 0,3 cm po čtyřech na každý rámek.
Mimochodem, zjistil jsem, že rámky není moc vhodné dělat do zásoby. Hlavně
pokud se použije nekvalitní dřevo s nerovnoběžnými léty a suky, i vysušené
dřevo v nich pracuje a za pár měsíců se původně rovně lepené rámky začínají
někdy kroutit. Nakonec někdy nezbude nic jiného, než rámky roztrhnout,
epoxid vybrat a znovu slepit.
Tolik ve stručnosti popis výroby nejdúležitější části dvouplášťových
nastavků. jak je dělám já.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustav Novotný" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 11:03 PM
Subject: výroba úlů svépomoí



----- Original Message -----
From: Gustav Novotný
To: Vcelarska konference
Sent: Sunday, February 06, 2005 12:14 AM
Subject: re:polystyrenové úly


Polystyrenévé nástavky se vyráběly v sedmdesátých a osmdesátých letech v
putovních formách, prodávali je i ve včelařaké prodejně. Šlo o běžný
polystyren. Cena byla do stovky. Přítel Ajchler je dosud používá a ve svých
76ti letech obhospodařuje sám více než 30 včelstev.Nástavky má dosud původní
a jsou stále v dobrém stavu. Přitom málokdo má včely v tkovém stavu jako on.
Během sezony jsou včely v pěti nástavcích a jsou opravdu plné.(39x24x9)
Takže únosnost polystyrenových úlů není limitujícím faktorem. Sám dosud
používám nástavky, které jsem z největší části vyrobil před třiceti roky a
dosud jsou bezvadné.Nejsou ale výhradně polystyrenové. Konstruovány jsou
následovně:
horní rám ze starých podlahových prken silných 3 cm, šíře také tři cm,
dolní rám z prken běžné síly.Horní rám je o tři mm menší. Při hromadné
výrobě se vyplatí udělat přípravky na výrobu rámů, tzn. na dřevotřísku
našroubovat lišty tvořící obvod vyráběných rámů. To zajistí přesnost a
pravoúhlost. Většinou jsem to dělal tak, že jsem spasoval rám nasucho, pak
spoje namazal alkaprénem, nechal zaschnout a pak v lepivém stavu spasoval do
přípravku. Vyhledem k tomu, že zavadlé lepidlo hned drží, po chvíle jsem rám
opatrně vytáhl , odložil a lepil další. Po uschnutí lepidla a tím udržení
pravoúhlosti nastala nejhorší práce, tj. dostat do každého rohu dlouhý vrut.
Nebyly ani křížové šrouby ani elektrické šroubováky, tak to šlo ztuha. Proč
je horní rám silnější než dolní? Je to proto, že vnitřní stěny tvoří
sololak, který je přibitý v horní části nikoli zároveň s horní hranou rámu,
ale je přibitý o 16 mm níže. Toto snížení je pro uložení rámků, tzv. sedla,
není třeba prořezávat žádný zářez do horního rámu. Síla 3 cm je nutná proto,
aby bylo dost "masa" pro zatlučení hřebíků držících sololak. Dole je sololak
zároveň s rámem. U horního rámu na straně, kde nevisí rámky je možno mít
sololak až s horní hranou rámu.
Znamená to tedy, že světlost rámu je totožná s délkou horní lišty rámku,
tento prochází suvně. Po natlučení slololaku sedí rámek na tomto vnitřním
bednění. 16 mm znamená 8 mm síla ucha a 8 mm včelí mezera nad rámkem. Včelí
mezera musí být z praktických důvodů nahoře! Další přípravek je vhodné
udělat pro stloukání nástavků, tj. vtloukání vnitřního bednění. Jde o
dřevotřískovou desku, na které jsou dvě lišty vzdálené od sebe výška rámku
plus devět milimetrů, v mém případě 24,9 cm, K horní liště se dá zevnitř
navýšku horní rám k dolní liště doní rám.Tak jde práce dobře a máme zaručenu
správnou výšku nástavku.
Takto získáme hrubý nástavek bez uteplení. Síla rámů je tři cm proto, že
používám uteplení 3 cm polystyrenu. Ten namáčknu zvenčí a hrubý nástavek je
hotov.PS nařežte o několik mm širší než prostora meži rámy, dobře se tam
natlačí. Zde dle mého soudu se většinou dělá jedna velká zbytečnost, a tou
je vnější opláštění palubkami. Již před třiceti lety jsem připadl na způsob,
který se mi velmi osvědčil. Přítel Jindra polystyren pískuje, př. Čermák
používá organtýn, ale obě metody nemají potřebnouživotnost. Vnější PS
polepuji látkou (stará prostěradla, kapny, prapory, transparenty atp.
Dříve jsem našel na stavbě sídliště v barelu cca 30 l disperze a ta
vystačila na více než sto nástavků, Dnes jde použít např. disperkol,
balakrzl nebo stačí i latex. Nejdříve se nastříhají pruhy látky o dva cm
širšínež je výška PS v nástavku.PS na jedné straně se natře
vodouředitelnou barvou nebo lepidlem a pak se na to položílátka. Kraje se
dotýkají rámů.Nožem se zastrčí látka meyi rám a PS a tím se vypne. Navrch se
ještě přetře barvou nebo lepidlem. Po zaschnutí utvoří tvrdou kůru, kterou
je možno natírat syntetickými barvami. Dobře je ale ještě udělat jeden nátěr
vodouředitelnou barvou, aby se vyloučila možnost poleptání PS ředidlem
barvy. Pak je možno natírat čímkoli.Opomněl jsem napsat, že dolní rám
opatřuji sololakovým olemováním, teré překrývá dolní rám a dále dělá falc
cca 2 cm, tzn. lišta šířky 4 -5 cm: Při kočování to bylo dostatečné. Proto i
velikost horního rámu je menší než dolního. Tvrdá kůra na PS odolává běžným
nárazům a nedochází k žádnému poškození. Jednou za pár let se to přetře.
Mravenci nemají k PS absolutně žádný přístup, povrch je celistvý a prakticky
nepoškoditelný. Zde je rozhodující pevnost povrchu. Viděl jsem nástavky Ing
Smělého, který opatřuje povrch laminováním pomocí epoxydu a papíru. Při
prohlídce jsem nechtíc přejel hranou nového nástavku o dům a roh byl pryč.
Své nástavky používám jako podstavec, na kterém stojím při prohlídce horních
nástavků. Nástavky jsem dělal kvůli kočování, aby se jich vešlo vedle sebe
co nejvíce, pouze na devět plástů. Je ale výhodnější z hlediska ošetřování
dělat alespoň na 11 rámků. Doporučil bych udělat nástavky tak, aby snížení
sololaku, tj, sedla byly na obou stranách tak, aby bylo možno použít buď
míru 39 nebo 42 (z jedné strany projde suvně rámek 39, z druhé rámek 42) to
by i odpovídalo jedenácti rámkům.
Takto jsem vyráběl nástavky pouze za pomoci malé cirkulárky, jinou
mechanizaci jsemneměl . Pro svépomoc se mi tento postup velmi osvědčil.
Dnes bych ale využil styroporu, který se mi jeví pro výrobu úlu
nejvhodnější. Připravuji pro vyzkoušení míru 42x35 s polomedníky 42x17
P.S. U PS úlů bez rámů je ta výhoda oproti celodřevěným,
že si PS sedne a netvoří žádné mezery mezi nástavky, což u dřevěných bez
falců je časem problém, jak jsem i porůznu viděl. NG

moc děkuju všem

honza
----- Original Message -----
From: "Gustav Novotný" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 11:03 PM
Subject: výroba úlů svépomoí



----- Original Message -----
From: Gustav Novotný
To: Vcelarska konference
Sent: Sunday, February 06, 2005 12:14 AM
Subject: re:polystyrenové úly


Polystyrenévé nástavky se vyráběly v sedmdesátých a osmdesátých letech v
putovních formách, prodávali je i ve včelařaké prodejně. Šlo o běžný
polystyren. Cena byla do stovky. Přítel Ajchler je dosud používá a ve svých
76ti letech obhospodařuje sám více než 30 včelstev.Nástavky má dosud původní
a jsou stále v dobrém stavu. Přitom málokdo má včely v tkovém stavu jako on.
Během sezony jsou včely v pěti nástavcích a jsou opravdu plné.(39x24x9)
Takže únosnost polystyrenových úlů není limitujícím faktorem. Sám dosud
používám nástavky, které jsem z největší části vyrobil před třiceti roky a
dosud jsou bezvadné.Nejsou ale výhradně polystyrenové. Konstruovány jsou
následovně:
horní rám ze starých podlahových prken silných 3 cm, šíře také tři cm,
dolní rám z prken běžné síly.Horní rám je o tři mm menší. Při hromadné
výrobě se vyplatí udělat přípravky na výrobu rámů, tzn. na dřevotřísku
našroubovat lišty tvořící obvod vyráběných rámů. To zajistí přesnost a
pravoúhlost. Většinou jsem to dělal tak, že jsem spasoval rám nasucho, pak
spoje namazal alkaprénem, nechal zaschnout a pak v lepivém stavu spasoval do
přípravku. Vyhledem k tomu, že zavadlé lepidlo hned drží, po chvíle jsem rám
opatrně vytáhl , odložil a lepil další. Po uschnutí lepidla a tím udržení
pravoúhlosti nastala nejhorší práce, tj. dostat do každého rohu dlouhý vrut.
Nebyly ani křížové šrouby ani elektrické šroubováky, tak to šlo ztuha. Proč
je horní rám silnější než dolní? Je to proto, že vnitřní stěny tvoří
sololak, který je přibitý v horní části nikoli zároveň s horní hranou rámu,
ale je přibitý o 16 mm níže. Toto snížení je pro uložení rámků, tzv. sedla,
není třeba prořezávat žádný zářez do horního rámu. Síla 3 cm je nutná proto,
aby bylo dost "masa" pro zatlučení hřebíků držících sololak. Dole je sololak
zároveň s rámem. U horního rámu na straně, kde nevisí rámky je možno mít
sololak až s horní hranou rámu.
Znamená to tedy, že světlost rámu je totožná s délkou horní lišty rámku,
tento prochází suvně. Po natlučení slololaku sedí rámek na tomto vnitřním
bednění. 16 mm znamená 8 mm síla ucha a 8 mm včelí mezera nad rámkem. Včelí
mezera musí být z praktických důvodů nahoře! Další přípravek je vhodné
udělat pro stloukání nástavků, tj. vtloukání vnitřního bednění. Jde o
dřevotřískovou desku, na které jsou dvě lišty vzdálené od sebe výška rámku
plus devět milimetrů, v mém případě 24,9 cm, K horní liště se dá zevnitř
navýšku horní rám k dolní liště doní rám.Tak jde práce dobře a máme zaručenu
správnou výšku nástavku.
Takto získáme hrubý nástavek bez uteplení. Síla rámů je tři cm proto, že
používám uteplení 3 cm polystyrenu. Ten namáčknu zvenčí a hrubý nástavek je
hotov.PS nařežte o několik mm širší než prostora meži rámy, dobře se tam
natlačí. Zde dle mého soudu se většinou dělá jedna velká zbytečnost, a tou
je vnější opláštění palubkami. Již před třiceti lety jsem připadl na způsob,
který se mi velmi osvědčil. Přítel Jindra polystyren pískuje, př. Čermák
používá organtýn, ale obě metody nemají potřebnouživotnost. Vnější PS
polepuji látkou (stará prostěradla, kapny, prapory, transparenty atp.
Dříve jsem našel na stavbě sídliště v barelu cca 30 l disperze a ta
vystačila na více než sto nástavků, Dnes jde použít např. disperkol,
balakrzl nebo stačí i latex. Nejdříve se nastříhají pruhy látky o dva cm
širšínež je výška PS v nástavku.PS na jedné straně se natře
vodouředitelnou barvou nebo lepidlem a pak se na to položílátka. Kraje se
dotýkají rámů.Nožem se zastrčí látka meyi rám a PS a tím se vypne. Navrch se
ještě přetře barvou nebo lepidlem. Po zaschnutí utvoří tvrdou kůru, kterou
je možno natírat syntetickými barvami. Dobře je ale ještě udělat jeden nátěr
vodouředitelnou barvou, aby se vyloučila možnost poleptání PS ředidlem
barvy. Pak je možno natírat čímkoli.Opomněl jsem napsat, že dolní rám
opatřuji sololakovým olemováním, teré překrývá dolní rám a dále dělá falc
cca 2 cm, tzn. lišta šířky 4 -5 cm: Při kočování to bylo dostatečné. Proto i
velikost horního rámu je menší než dolního. Tvrdá kůra na PS odolává běžným
nárazům a nedochází k žádnému poškození. Jednou za pár let se to přetře.
Mravenci nemají k PS absolutně žádný přístup, povrch je celistvý a prakticky
nepoškoditelný. Zde je rozhodující pevnost povrchu. Viděl jsem nástavky Ing
Smělého, který opatřuje povrch laminováním pomocí epoxydu a papíru. Při
prohlídce jsem nechtíc přejel hranou nového nástavku o dům a roh byl pryč.
Své nástavky používám jako podstavec, na kterém stojím při prohlídce horních
nástavků. Nástavky jsem dělal kvůli kočování, aby se jich vešlo vedle sebe
co nejvíce, pouze na devět plástů. Je ale výhodnější z hlediska ošetřování
dělat alespoň na 11 rámků. Doporučil bych udělat nástavky tak, aby snížení
sololaku, tj, sedla byly na obou stranách tak, aby bylo možno použít buď
míru 39 nebo 42 (z jedné strany projde suvně rámek 39, z druhé rámek 42) to
by i odpovídalo jedenácti rámkům.
Takto jsem vyráběl nástavky pouze za pomoci malé cirkulárky, jinou
mechanizaci jsemneměl . Pro svépomoc se mi tento postup velmi osvědčil.
Dnes bych ale využil styroporu, který se mi jeví pro výrobu úlu
nejvhodnější. Připravuji pro vyzkoušení míru 42x35 s polomedníky 42x17
P.S. U PS úlů bez rámů je ta výhoda oproti celodřevěným,
že si PS sedne a netvoří žádné mezery mezi nástavky, což u dřevěných bez
falců je časem problém, jak jsem i porůznu viděl. NG

Ve Včelařství 6/2005 se píše ,že účastnický poplatek je 250Kč za vzorek. Je tím míněna jedna sklenice nebo jeden druh medu?

Etikety, vizitky mi navrhovala slerčna Bahníková.Je velmi šikovná a ochotná.
Mohu ji vřele doporučit.
Tel.: 732189677.
Daniel Prokeš

> Prosím o sdělení zda máte někdo dobrou zkušenost s jinou firmou než
> Metapis ke které se již nechci vracet. Nechávám si zhotovit štítky v
> tiskárně,ale rád bych zkusil i něco s grafickou úpravou.Díky za informaci.
>
> Ať nám bzučí
>
> J.Malý

Když jsem před třicetiosmi lety začal včelařit, z první letní brigády jsem
si koupil tři MU po 480,- Kč. Protože trpím nostalgií tyto tři úly mám
dodnes, třebaže více než třicet let používám nást. úly vlastní konstrukce.
(rám + PS). Tyto bezvadně slouží dodnes a zjevně se neblíží hranici
životnosti. Ale k těm MU. Ve světle včelařského vývoje jsem je upravil tak,
že jsem nejdříve vytvořil vyšší podmet, cca 7 cm, čehož jsem dosáhl nabitím
5 cm silné fošny na plodiště. Šířka stejná jako stěna úlu. Drážka pro ucha
rámků se musí udělat tak, aby medníkové rámky byly od těch plodištních cca 1
cm. Samozřejmě pak již nelze vyjímat rámky z plodiště zadem, ale to jsem
stejně nikdy nedělal. Dále je nutno zhotovit navíc jeden nástavek. V mém
případě jsem je udělal z polystyrenu, úplně stejný tvar jako původní
násdtavek. Jde sice o velmisilné uteplení, dvě strany jsou zhruba
deseticentimetrové, ale z hlediska váhy a provozu je to jedno. Celkem se s
tím i dobře manipuluje. Dále je nutno provést dobré odvětrání, zvláště v
sezoně.To jsem vyřešil česnem v horním nástavku přes 2/3 nástavku. Protože
jde o teplou stavbu, nutno z protirojového hlediska dosáhnout optimálního
provětrání. Proto horní česno je až nad uchy horních rámků, takže jako u
starých budečáků vzniká dadrámkový prostor, ale v tomto případě je výtečně
odvětrán. Vzduch proudí z uliček do tohoto prostoru a odsud ven¨vrchním
česnem, což zlepší odpařování medu a ventilaci. Pro běžný provoz se mi
jevíí dostatečně velký (35 rámků) Třetí nástevek nasazuji koncem dubna po
dobu sezony. Pokud bys dělal nástavkové úly, nutno počítat na jeden úl s
pěti nástavky (nutně) Nám nást. 9 x 39x24.
Pokud bys dělal nástavky sám zasílám návod svých. Levně, svépomocně, žádné
škvíry jako u Lg.
NG ----- Ornal Message -----
From: "Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 12, 2005 1:05 PM
Subject: moravský univerzál


> mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
>
> Díky
>
>
> honza
>
>
>

Dnes existuje jen název med s označenáím květový nebo medovicový a k tomu
můžete přidat přívlastek ( akátový, lipový, luční atd., nebo více
lokalizující místo původu př. vači obec nebo stanoviště Název Moravský
Český , Slezký jsou chráněny patentem pro členy SVAZU VČELAŘŮ JAKO OCHRANNÁ
ZNÁMKA Med smíčšený je označení pro med s původem z různých zemí a
kontinentů

pepan

----- Original Message -----
From: "Havl?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 13, 2005 9:01 AM
Subject: ?esk? med


> Bohužel nikde nemohu najít normu ČSN 57 0190 o "metodice třídění medu"
nebo
> tak nějak.Zajímalo by mne totiž, jestli existuje ještě med smíšený, nebo
> kde je ta hranice. Třeba jestli je hranice 10 a nad tuto vodivost je to
> medovicový a pod vždy květový.Dále jestli mohu namísto označení medovicový
> použít slovo lesní.Jestli do soutěže mohu poslat med který je na etiketě
> označený jiným regionálním názvem, tedy ne moravský, slezský, český
> atd.Jestli na etiketě musí být i označení "odpovídá vyhlášce
> č.76/2003Sb".Na malou etiketu se mi tolik textu skoro nevejde.Jestli mohu
> jako ilustrační foto pro etiketu užít včelu na květu, i když v názvu bude
> medovicový nebo lesní.Kdo o tom něco víte-napište.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

díky moc
honza


----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 1:09 AM
Subject: Re:moravský univerzál


Jan Vencl:
> mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
..................

Takže jestli ti jde o rámkovou míru 39 x 24 je v odkazech konference
adresa, kde nějaké plánky jsou. Jde o nástavkový úly....

http://mujweb.cz/www/vcekonomia/index.htm

A přejdi do nákresů.

Ať se daří.

Dne středa 13 července 2005 14:37 Duan Konečný napsal(a):
> Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní?Jak ji nejlíp zpracovat(jak
> sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
> Díky Dušan

Dobry den,

odvest na nejblizsi pilu a nechat narezat na fosny rozmeru , ze kterych chcete
vyrabet ramky. Pak uz jen nechat vyschnout.


Honza

Propolis na drobno - do 100g 1,50 Sk/g

Matej




Jan Cervenka
<witko-comp/=/v An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
olny.cz> Kopie:
Thema: prodej propolisu
13.07.2005
10:54
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dobry den,
jeden zakaznik chce koupit surovy propolis ( pokud ho rozpustim v lihu, ma
tak
asi 10 % vosku). Bohuzel jsem videl pouze vykupni ceny, tedy 500-800 kc za
kg. Jaka je ale prodejni ? Pokud to jako u medu vynasobim 3, tak mu to
radsi
ani nereknu. Zatim jsem ho daval gratis, ale je stim hrozna prace. Jedna se
o
konkretne cca 10 dkg , ale zajima me to i vseobecne. Obvykle se, co jsem se

vsiml prodavaji tinktury za vcelku nekrestansky peniz.


Honza