Včelařská konference

>Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.

Bud drzi zobak a potichu nadava a hleda jiny zdroj, a nebo, coz je asi spravnejsi, matku reklamuje, trebas i jen tim, ze chvateli oznami "priteli, ta Tva matka stoji za prd". A protoze chovatel prodava, je tvurce, vyrobce tak by pro neho takova zpetna vazba mela byt uzitecna.

Veterina požaduje uvádět na seznamech ošetřených včelstev, kromě jiného, i
výrobní číslo aerosolového vývíječe. Máme v organizaci 4 vyvíječe, vyrobené
od r. 1989 do 2003 ale ani jeden toto číslo nemá.
Jak to řešíte u vás?

Josef Blinka

Od: J.Horky
> To jsou slova, která mohu do puntíku potvrdit.Tesknit je ale přece krásné
> obvzlášť když je to v pracovní době.Když si tady potom přečtu rady
> "odborníků" ,které znán osobně,tak jsem u vytržení!Krásný večer.
......

Co te vytrhava?
_gp_

> >Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy
> resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je
> nekorektni.
> -------------
>
> S tím nesouhlasím. Jestliže někdo chová matky a ty jsou vyhlášeny jako
> velmi mírné, pak z toho profituje a když se to potom neosvědčí, mělo by pro
> něj být věcí cti reklamaci přijmout. Tak to vidím já. Karty na stole by
> mělo být samozřejmostí. Já toleruju jeho, že se vždy nemusí dařit a on by
> to měl pochopit. Jestli mi rozumíš.
..........

Moc ne. Co ma delat a jak se branit takovy chovatel matek, o kterem se negativne diskutuje ... a to nejen tady na konferenci, jestlize nejaka odchylka v chovani potomku v nejakem procentu se najde vzdy. Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.
_gp_

To jsou slova, která mohu do puntíku potvrdit.Tesknit je ale přece krásné obvzlášť když je to v pracovní době.Když si tady potom přečtu rady "odborníků" ,které znán osobně,tak jsem u vytržení!Krásný večer.

Pokud se pamatuji několik včelstev s Nigrou bylo v padesátých letech ve včelařské škole v Nasavrkách.Nevím po čem tesklíte:Zažil jsem zpočátku křížence s převahou tmavé včely a nevím zda bych už dávno nepřestal včelařit kdyby nebylo kraňské včely.Nejen co se týče mravů,ale i výnosu.Myslím si,že by bylo lepší upřít pozornost k výběru a výchově matek,pravidelné obměně,včetně výměny díla.

Když už tak nostalgicky vzpomínáme na "medovicové" včely, měl bych pro konferu otázku, zda někdo chováte "Lesanu" a jaké s ní máte zkušenosti. Podle charakteristiky by měla medovici "umět".

>Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je nekorektni.
-------------

S tím nesouhlasím. Jestliže někdo chová matky a ty jsou vyhlášeny jako velmi mírné, pak z toho profituje a když se to potom neosvědčí, mělo by pro něj být věcí cti reklamaci přijmout. Tak to vidím já. Karty na stole by mělo být samozřejmostí. Já toleruju jeho, že se vždy nemusí dařit a on by to měl pochopit. Jestli mi rozumíš.

> Od: Jan Cervenka :
....
> zihadlo (i 60 za jeden ukon - nastesti stehovani do lesa), ale pro okoli to
> byla pohroma. Hlidali vse v okruhu 20 m kolem domu - a to VELMI dobre -
....

S koupi matky a jeste navic prirozene sparene, je to jak s koupi ovoce na strome na ktery neni moc dobre videt, co nanem roste. Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je nekorektni.

_gp_

> Myslím, že kdo se domnívá, že v 70 letech se potkal s čistokr. tmavou
> včelou, tak se hluboce plete. V té době už to byly pouze zdegenerované
> kříženky postupně vylepšované kraňskou krví.S čistou formou původní tmavé
> včely by musel jít tak 40 let zpátky. Důvod, proč kraňka nevyužívá dobře

To je pravda, rozdíly mezi jednotlivými úly byly tehdy dost velké. Tehdejší
včely mohly být tak maximálně "surovina" pro mnohaletý výběr z mnoha desítek
včelstev a šlechtění.

> lesní snůšku je zcela jednoduchý. Je to totiž rané plemeno a ať se nám to
> líbí nebo ne, včelky umí využít tak naplno tak 1,5 snůšky. Pak dosáhnou
> svého maxima a začnou zlobit a lenošení je ten nejmenší problém. Původní
> včela dosáhla maxima cca o měsíc později a to když byla medovice. Kraňská
> to mají okolo 20.5 - 1.6. a to se většinou na medovici v lese zadělává.

Určitě to takhle funguje u kraňské včely. Otázka je, jestli to bylo takhle
jednoznačně u tehdejších kříženců tmavé včely, to znamená po dosažení maxima
jednoznačně konec s nějakou pracovitostí. Já si to z dřívějška pamatuji
tak, že dokud bylo co nosit, tak včely tehdy nosily, ať to byl květen nebo
srpen. I když možná to trochu souvisí s tím, že tehdy jsem byl jen coby
"pozorovatel" v dětském věku a z té doby jsou obvykle vzpomínky trochu
zideálněny. Ale možná taky to souvisí s technologií v zadováku, kdy při
výběru medu byla většina zaplodovaných rámků z plodiště přesunuta do medníku
a do plodiště byly dány mezistěny a prázdné rámky, což automaticky na
následujících aspoň 14 dnů oživilo aktivitu včelstva. Takže pokud bylo v
létě trochu vhodné počasí, tak od konce května do srpna se takhle vybíral
med co 20 - 25 dnů a včely nosily pořád. Je ale fakt, že takový výběr z
jednoho úlu zadováku trval déle než hodinu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 03, 2006 9:24 AM
Subject: Re: včela tmavá-zimování


> Myslím, že kdo se domnívá, že v 70 letech se potkal s čistokr. tmavou
> včelou, tak se hluboce plete. V té době už to byly pouze zdegenerované
> kříženky postupně vylepšované kraňskou krví.S čistou formou původní tmavé
> včely by musel jít tak 40 let zpátky. Důvod, proč kraňka nevyužívá dobře
> lesní snůšku je zcela jednoduchý. Je to totiž rané plemeno a ať se nám to
> líbí nebo ne, včelky umí využít tak naplno tak 1,5 snůšky. Pak dosáhnou
> svého maxima a začnou zlobit a lenošení je ten nejmenší problém. Původní
> včela dosáhla maxima cca o měsíc později a to když byla medovice. Kraňská
> to mají okolo 20.5 - 1.6. a to se většinou na medovici v lese zadělává.
> Jinak náprava je poměrně jednoduchá, pro malého včelaře. Při odběru
> řepkového medu zašlápnout starou matku, na její místo vložit zavíčkovaný
> matečník vrátit prázdné medníky a včelkám dát 14 dní pokoj. Medovicová
> snůška se výrazně změní až budete překvapeni. žel pro větší a velké
včelaře
> je tato metoda pro náročnost na čas nepoužitelná. Zdraví R. Stonjek

Dne úterý 03 ledna 2006 12:20 Eman napsal(a):
>
> nerozpakoval takovou matku reklamovat jako kterékoli jiné zboží.


No to uz je trochu mimo - abych ji mohl reklamovat, musel bych ji nejprve
chytit :)) . Ovsem na druhou stranu to byli vyborne medarky.

Honza

>nerad bych, aby to bylo jako nejaka negativni reklama

Rád nerad, zvenku to tak vypadá :-). Myslím si, že v naší krajině a při známém doletu trubců více jak 5 km nemůže nikdo zaručit genetickou výbavu matek. To co tobě se může kdykoli komukoli stát. Já už bych se ale nerozpakoval takovou matku reklamovat jako kterékoli jiné zboží.

Dne úterý 03 ledna 2006 10:24 Jaroslav Gasper napsal(a):
> Pan Gustav mohli by ste dať kontakt ne tie zvlášť mierne včely v Liběchove?
> Ďakujem.

Dobry den,

nerad bych, aby to bylo jako nejaka negativni reklama, ale kdyz jsem zacinal,
muj prvni oddelek byl prave z Libechova (tak asi 6 let zpet). To, co jsem s
nima jako zacatecnik zazil, bylo sice vhodne k prekonani alergie na vcely
zihadlo (i 60 za jeden ukon - nastesti stehovani do lesa), ale pro okoli to
byla pohroma. Hlidali vse v okruhu 20 m kolem domu - a to VELMI dobre -
bydlim na navsi. Nutno tez dodat, ze se jednalo o matku prirozene sparenou.
Na mirnost slechti treba pr. Strnad z Mukarova, ale urcite i jini. Ja uz si v
(na) Libechove matku nekoupim.


Honza

Stačí si uvědomit, že před necelými 2 tisíciletími v naší středoevropské
lokalitě byly pouze lesy (pralesy) a až s příchodem člověka a masivním
mýcením lesů (často formou požáru - viz obce s názvem Žďár..) se obraz
krajiny změnil k dnešní podobě. Pokud zde včela žila již dříve, o čemž není
pochyb, potom měla k disposici téměř výhradně medovicovou snůšku. Musela být
schopna přezimovat na medovici, což je možné pouze u silných včelstev,
majících relativní spotřebu zásob (= na 1 včelu) menší, než u slabých
včelstev. Jaký příbytek asi mohla v lese nalézt? Dnešnímu rázu krajiny nyní
již více odpovídá importovaná kraňka.


Pepa


-----Original Message-----
From: 164410 [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, January 02, 2006 7:54 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: včela tmavá

Ano, možná spekulace, ale dosud ve všech (prosím nechytat za slovo)
základních včelařských příručkách čteme ono téměř starozákonní "Původně
včela žila v lese, v dutině vykotlaného stromu...". Ale mlčením se přechází,
jak, když nikdo nevytáčel medovici - neříkejme že ji včely nesbíraly, měly
ji rovnou pod sosáky - mohly vyzimovat.

Pan Gustav mohli by ste dať kontakt ne tie zvlášť mierne včely v Liběchove? Ďakujem.

Pane Černý mám zájem o EL-USB-1 pokud máte typ na dovozce nebo zkušenosti jak objednat, hlavně jak zaplatit budu velice rád pokud poradíte. Děkuji

(EL-USB-1 http://www.microdaq.com/lascar/elusb1.php)

Můj e-mail: Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com

Myslím, že kdo se domnívá, že v 70 letech se potkal s čistokr. tmavou včelou, tak se hluboce plete. V té době už to byly pouze zdegenerované kříženky postupně vylepšované kraňskou krví.S čistou formou původní tmavé včely by musel jít tak 40 let zpátky. Důvod, proč kraňka nevyužívá dobře lesní snůšku je zcela jednoduchý. Je to totiž rané plemeno a ať se nám to líbí nebo ne, včelky umí využít tak naplno tak 1,5 snůšky. Pak dosáhnou svého maxima a začnou zlobit a lenošení je ten nejmenší problém. Původní včela dosáhla maxima cca o měsíc později a to když byla medovice. Kraňská to mají okolo 20.5 - 1.6. a to se většinou na medovici v lese zadělává. Jinak náprava je poměrně jednoduchá, pro malého včelaře. Při odběru řepkového medu zašlápnout starou matku, na její místo vložit zavíčkovaný matečník vrátit prázdné medníky a včelkám dát 14 dní pokoj. Medovicová snůška se výrazně změní až budete překvapeni. žel pro větší a velké včelaře je tato metoda pro náročnost na čas nepoužitelná. Zdraví R. Stonjek

Já to už teď nevím jistě, ale mám takový pocit, že včelstva v 70 letech před
kraňkami se i vyznačovaly vyšším počtem zimních mrtvolek. Nevím ale, jestli
to bylo způsobemo příměsi vlašské včely nebo jestli to byla vlastnost
původní tmavé včely.
Jiné podmínky určitě jsou, zmizela podpůrná snůška z polních plevelů,
zmizely dvakrát ročně sekané kvetoucí louky a pastviny a zmizely chovateli
králíků obžínané okraje cest a lesíků a místo nich rostou kopřivy a
ostružiny. Snůška se stala více nárazová a mezi snůškami je větší nedostatek
sladiny než dříve. Ale co se týká medovice, připadá mi, že nabídka je jen o
trošku menší než dříve, ale přínos z ní je mnohem menší.
Jinak posledních pár let soukromí majitelé lesů kolem kácejí listnáče na
topení, pokud to tak bude pokračovat, za takových 10 let budu mít v doletu
jen pár lip a javorů tak na podpůrnou snůšku a jinak budou všude smrky,
možná s pár modříny a jedlí. Květová snůška bude řepka, pak do do konce
května z pampelišky a ostatních květů a pak už nic. Takže proto mě včelstva,
která by dávala přednost medovicové snůšce před květovou zajímají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Archibald" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 10:47 PM
Subject: Re: včela tmavá-zimování


> Teoreticky možno říci, že právě pomalý jarní rozvoj tmavé včely eliminuje
> negativní vliv zimování na medovici, kdy hlavní spotřeba zásob při
> intenzivním plodování spadá až do doby, kdy včely mohou častěji vyletovat
k
> vyprášení.
> Co se týče agrtesivity včel před zhruba čtyřiceti lety, nedomnívám se
> že by byla nějak výrazná. Jako velmi mladý pomocník při medobraní z
budečáků
> se nepamatuji na nějaký hromadný útok, spíš sem tam nějaké žihadlo. Ovšem
s
> extrémní mírností včel z Liběchovské stanice se to ovšem nedá srovnat, to
> jsou snad včely zvlášť vhodné pro mateřské školy- Právě v Liběchově je
> jedním z nejvýše postavených kriterií mírnost.
> Nostalgie nad tmavou včelou není na místě, jsou zde v intenzivním
> zemědělství zcela jiné podmínky, než na která byla původní včela zvyklá.
> Výkyt producentůmedovice v nížinách do 350 m.n.m. je zanedbatelná.
> Kraňce zdar!
> Gustav

Pokud tam může být stále zapnuté PC, tak levný (500,- s SPH) a mnou
vyzkoušený teploměr je např. tady:
http://www.papouch.com/shop/scripts/_detail.asp?katcislo=0038

Má-li to fungovat "samo" a jen občas chcete přijít stáhnout zaznamenaná
data, pak nejlevnější řešení přijde zhruba na 2500,- Kč (s DPH):
http://www.microdaq.com/lascar/elusb1.php
Několik účastníků konference ho používá, možná se podělí o zkušenosti.
V případě zájmu mě kontaktujte.

Český výrobek je za zhruba 3700,- (bez DPH) tady:
http://www.cometsystem.cz/dataloggery-teplota.htm

S přáním dobrého dalšího nového startu 2006
Ivan

> Já myslím, že ta divokost je přirozená. Divoce žijící včelstva musela
> být tak divoká, aby odradila včeložravé a medožravé škůdce od hostiny.
> Ty méně divoké v rámci přírodního výběru byly zničeny. Teprve za
> posledních pár stovek let chovu člověkem přežívají ty mírná a jsou
> ničena ta divoká. Ale zřejmě to není pořád zakotveno v genech, takže
> náhodní kříženci bastardi se vracejí zase k původní divokosti.

mellifera nemusi bejt agresivni. to je vec vyberu a chovu, ale to co
je SKUTECNE agresivni jsou volne pareny buckfast od F2 a vejs.

\vov

Teoreticky možno říci, že právě pomalý jarní rozvoj tmavé včely eliminuje
negativní vliv zimování na medovici, kdy hlavní spotřeba zásob při
intenzivním plodování spadá až do doby, kdy včely mohou častěji vyletovat k
vyprášení.
Co se týče agrtesivity včel před zhruba čtyřiceti lety, nedomnívám se
že by byla nějak výrazná. Jako velmi mladý pomocník při medobraní z budečáků
se nepamatuji na nějaký hromadný útok, spíš sem tam nějaké žihadlo. Ovšem s
extrémní mírností včel z Liběchovské stanice se to ovšem nedá srovnat, to
jsou snad včely zvlášť vhodné pro mateřské školy- Právě v Liběchově je
jedním z nejvýše postavených kriterií mírnost.
Nostalgie nad tmavou včelou není na místě, jsou zde v intenzivním
zemědělství zcela jiné podmínky, než na která byla původní včela zvyklá.
Výkyt producentůmedovice v nížinách do 350 m.n.m. je zanedbatelná.
Kraňce zdar!
Gustav

G
----- Original Message -----
From: "Archibald" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 01, 2006 4:57 PM
Subject: Re: včela tmavá


> Legálně ji už získat nemůžeš, neboť ze zákona je zakázáno dovážet jinou
> rasu než Kraňku.Když jsem se včelama v sedmdesátých letech začínal, tak se
> ještě rozchovávala tmavá včela (nevím zda šlo o původní místní plemeno)
> pod názvem NYGRA. Osobně jsem si tehdy pro matku jel k chovateli do
> Chuchelny u Semil. ..V té době již ale začínal rozchov kraněk, který
> ostatní rasy převálcoval. Pamatuji, že v té době byly včely silně
> prokřížené,a to tmavá včela s vlaškou. Velké procento včel mělo žluté
> kroužky nebo byly i zcela žluté.
> Tmavá včela byla spíše pro pozdnější snůšku, měla pomalejší jarní rozvoj
> a hojněji plodovali i v létě. Vhodná pro medovicové pozdnísnůšky i
> vyhovovala tehdejším menším úlům.
> Současné neporovnatelně vyšší výnosy jsou také z důvodu zavedení
> Kaňského plemene, kdy v souvislosti se změnou pastevních podmínek v
> intenzivním hospodaření je rozhodující snůškou jarní snůška v květnu,. Tu
> právě vzhledem k rychlému jarnímu rozvoji a intenzitě sběru dovede využít
> právě Kraňka. V současném ekonomickém chovu už asi nelze počítat s jiným
> plemenem.
> Jak již jsem uvedl Vlašky a Nygry dovedou vytvořit přirozeně silnější
> včelstva. Proto v Americe využívají úly s větší rámkovou délkou. které je
> pro jejich plodnou rasu vhodnější. Zavádění další rámkové míry Langstroth
> je pro naše včelařství ptákovinou, která mate začínající včelaře a slouží
> hlavně výrobcům úlů. Délky 39 a 42 (vhodnější) jsou pro nás dle mého soudu
> zcela dostatečné a další míra situaci v tomto jen dále komplikuje.
> P.S.
> Jinak přeji všem přátelům včelařům i našim včeličkám v novém roce výtečný
> zdravotní stav a vlídné zacházení.
> Gustav
> ----- Original Message -----
> From: "P.K." <special.hlad/=/centrum.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, January 01, 2006 12:27 PM
> Subject: včela tmavá
>
>
>> jak je to u nás s "tmavou včelou" ?
>>
>> smí se chovat, jaké jsou podmínky, nebo je to šuma fuk kdo má kraňku a
>> kdo
>> jinou rasu?
>>
>> případně kdo se tím zabývá a s jakými výsledky ?
>>
>> co biodiverzita ?
>>
>> http://www.nordbiene.de/
>>
>>
>>
>>
>
>
>
>
>

Já myslím, že ta divokost je přirozená. Divoce žijící včelstva musela být
tak divoká, aby odradila včeložravé a medožravé škůdce od hostiny. Ty méně
divoké v rámci přírodního výběru byly zničeny. Teprve za posledních pár
stovek let chovu člověkem přežívají ty mírná a jsou ničena ta divoká. Ale
zřejmě to není pořád zakotveno v genech, takže náhodní kříženci bastardi se
vracejí zase k původní divokosti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 6:56 PM
Subject: Re: včela tmavá


> Zajimalo by me, jestli agresivita je u te "černošky" typicka. Ja s tim
> bojuju u svych vcel (tmave nemam) a porad se mi to tam vraci. Ve vesnici
je
> to problem a odvadi me to od prijemnejsich zazitku.

Dne pondělí 02 ledna 2006 18:56 Eman napsal(a):
> Zajimalo by me, jestli agresivita je u te "černošky" typicka. Ja s tim
> bojuju u svych vcel (tmave nemam) a porad se mi to tam vraci. Ve vesnici je
> to problem a odvadi me to od prijemnejsich zazitku.

Nejvetsi "suchy zipy" byli obvykle se zlutym zadeckem.


Honza

Ano, možná spekulace, ale dosud ve všech (prosím nechytat za slovo) základních včelařských příručkách čteme ono téměř starozákonní "Původně včela žila v lese, v dutině vykotlaného stromu...". Ale mlčením se přechází, jak, když nikdo nevytáčel medovici - neříkejme že ji včely nesbíraly, měly ji rovnou pod sosáky - mohly vyzimovat.

Krátka reakcia
Ja obhospodarujem 70 včelstiev, mala by to byť A.M.carnica, no niektoré sú poznačené oranžovými tergitmi (1 a 2) Na Slovensko sa Talianska včela dovážala po prvej svetovej vojne. V podsate sú to včely mierne a málokedy potrebujem pri ich prehliadke dym, no sú obdobia keď si bez dymu vo včelstvách neporadím a sú aj chvíle keď musím s nimi prácu prerušiť. Najviac žihadiel som však dostal na členky nôh od včiel, keď robím bežné kontroly na letáčoch úľov. To ma zaujalo, prečo práve útočia na členky nôh (kde končia nohavice a npr. mám obuté ponožky a obuv alebo pri náramku hodiniek pri ktorom končí rukáv trička. Utoky poznám aj na miesto za ušami, kde končia rúčky okoliarov so šnúrkou z umelej hmoty. To trvalo dlhší čas, kým ma nenapadlo, že nohavice, sandálky, tričká vzájomným terením sú obdarené statickou elktrinou.
Urobil som jednoduchý pokus. Zobul som z nôh ponožky a priblížil som sa nimi k včelám na letáči. Včely na statickú elektrinu reagovali už vo vzdialenosti 30 cm a svoje žihadlá (a nebola to jedna, ale 10-15). To sa opakovalo vždy keď som ponožku "nabudil" trením o nohavice. Ok som ponužku podržal pred letáčom dlhšie, útok na ňu ustával až celkom prestal. Jednoducho sa ponožka nabitá energiou "vybila". Ak by niekto namietal, že včely popudila farba alebo zápach z použitej ponožky, nemá pravdu, lebo som použil na pokus i čisté ponožky a tie som trením nabil jednosmerným prúdom. Učitelia tento jav ukazujú svojim žiakom na hodine fyziky, keď si hrebeňom prečešú vlasy a prikladajú k natrhaným kúskom papiera a tie vyskakujú k hrebeňu. Tento jav presne taký istý ako pri odbere včelích žihadiel, kde sa používa jednosmerný prúd. Tento jav sa vyskytuje (a býva silný)i pri zasiahnutí elktrickými časticami pri výbuchoch na slnku a tieto dopadajú na zemský povrch. Včelár je prekvapený, lebo svoje včely pozná ako mierne. V roku asi 2002 boli včely na Slovensku v čase kvitnutia repky mimoriadne útočné anik si to nevedel vysvetliť a jediné vyvstlenie bolo v novinách kde poukazovali na tento fakt.
Teraz keď idem do včiel, obliekam si pokiaľ môžem a mám ľanový alebo vlnený pracovný oblek. V lete je naistejšie ponožky si neobuť a tričko vlnené. Odvtedy celé leto mám na sebe len bermudy bez trička a mám od žihadiel pokoj. Samozrejme ak urobím do včiel drsný zásah, nepomôže mi ani to. Maslím si, že aj pri tmavej včele by to malo platiť. Neviem to posúdiť, lebo tmavú včelu som ani nevidel.

Zajimalo by me, jestli agresivita je u te "černošky" typicka. Ja s tim bojuju u svych vcel (tmave nemam) a porad se mi to tam vraci. Ve vesnici je to problem a odvadi me to od prijemnejsich zazitku.

Přednáška je 10.1.06 přednáší tajemník ČSV začátek 17 hodin

> A mo n  je t taky to,
> e tmav  v ela byla vˇce p izp soben  na zimov nˇ na medovicov‚m medu a
> proto by si mo n  i l‚pe poradila s melecit˘znˇmi medy.
>
spekulace

\vov

Rozhodně se tím nechlubím a taky zkouším s tím něco dělat.Zatím bezúspěšně.A ty včely se u mne nevzaly jen tak ze vzduchu, ale koupil jsem je právě od souseda včelaře.Takže si nemá na co stěžovat.:-)

Dobře, ale ve stejný rok jaký byl poměr u těchto včelstev květového a
medovicového medu?
V dobách, kdy jsem měl 20 včelstev v kočovném včelíně, tak se tam
vyskytovaly včelstva, která měly dlouhodobě lepší květovou snůšku i včelstva
které měly spíše lepší medovicovou. Rozdíly byly pravidelně asi cca 1 /3
množství ve snůšce a vzácně i víc.

Jinak po pěstováni bastardů tmavé včely nikdo nevolá. Taky, co si pamatuji,
byly tehdy o něco divočejší než současné včely.Ale po snůšce spíše
medovicového medu ano. Když za ten medovicový med je možné dostat o hodně
lepší cenu. A to je právě to, co zmizelo s tou tmavou včelou a co možná bude
nutné třeba desítky let zase znovu šlechtit. A možná ještě taky to, že tmavá
včela byla více přizpůsobená na zimování na medovicovém medu a proto by si
možná i lépe poradila s melecitózními medy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 2:08 PM
Subject: Re: včela tmavá


>
> Stejna vcelnice:
>
> mellifera mellifera - 30 kg medu
> Vigor - 60 kg medu
> mellifera mellifera x Vigor - 70 kg medu
>
> Ergo - neni duvod k pestovani tmavy vcely a nebo bastardu
>
> \vov
>
>

Stejna vcelnice:

mellifera mellifera - 30 kg medu
Vigor - 60 kg medu
mellifera mellifera x Vigor - 70 kg medu

Ergo - neni duvod k pestovani tmavy vcely a nebo bastardu

\vov

Tvým sousedům včelařům nezávidím. Měl bys s tím něco dělat a ne se tím chlubit.

Mimochodem když na tebe útočily až po odloupnutí vrchního prkénka tak to byly poměrně tolerantní.Moje by tě označkovaly hned po příchodu na včelnici a pak by tě cyklicky pronásledovaly ještě 30-50m od úlu.A to jsi v nich třeba několik dní nebyl, takže by již neměly být nas.ané.

Takhle drsné holky mám taky a určitě to není původní tmavá včela.

Pro záznam úlové váhy a teploty používám upravený meteorologický přístroj
(původně termo-hydrograf). Čidlo rel. vlhkosti (vlasy) bylo nahrazeno táhlem
do mechanické úlové váhy. Stačí 1x týdně vyměnit formulář a natáhnout péro
hodinového strojku.
Pár oskenovaných záznamů je na:
http://www.hrnek.cz/vaha/index.php

Pepa


-----Original Message-----
From: Bohumil Horak [mailto:bohumil.horak/=/vsb.cz]
Sent: Monday, January 02, 2006 7:32 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: teplota

Pro zaznamenání teplot použijte PC nebo notebook, které se pro DOS dají
koupit již od 200Kč. Připojení čidla a důlouhodobý záznam jsou jednoduché,
levné a popsané v literatuře.
B.Horák

-----Original Message-----
From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
Sent: Thursday, December 29, 2005 3:02 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: teplota

Nevíte někdo jak a čím       nejlevněji zaznamenávat teplotu na včelnici.
(Nejlevnější digitální zapisovač teplot přijde na 3500,- Kč) Děkuji za
informace

V šedesátých letech jsem začínal včelařit s onou prokříženou černou včelou.
Každá návštěva úlu byla heroická bitva, při odloupnutí prvního stropního
prkénka se vyřítily a útočily i na kouř z dýmáku. Medný výnos by byl
srovnatelný s kraňkou i když ošetřování včelstev se velmi, velmi lišilo.
(Bylo mi cca 10 let a začínal jsem bez cizí pomoci)


Pepa


-----Original Message-----
From: Stonjek [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, January 02, 2006 11:52 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: včela tmavá

Zavádění kraňky bylo zvolením nejpřijatelnějšího řešení ze všech špatných.
V době tohoto rozhodování již původní tmavá včela neexistovala. Vše zavinil
dávno před tím masívní dovoz všech možných plemen, hlavně vlašky a došlo k
mohutnému prokřížení. Po vlašce nám dodnes ve včelách zbyla světlejší barva
a žluté proužky na zadečku a to i přes to, že poslední vlašky se dovezly cca
před 40 lety a dodnes tu ony typické znaky pro vlašku přetrvávají.
Masivním rozchovem kraňky se ze všech možných zel vybralo v podstatě to
nejmenší. Rozhodně zničení původního plemene v Evropě je ostudou našich
předků a dá se říct, že my v tom úspěšně pokračujeme. Ať se nám to líbí nebo
ne, největším nepřítelem včel na celém světě je v podstatě Homo
sapiens - včelař. Zdraví R. Stonjek

Zavádění kraňky bylo zvolením nejpřijatelnějšího řešení ze všech špatných. V době tohoto rozhodování již původní tmavá včela neexistovala. Vše zavinil dávno před tím masívní dovoz všech možných plemen, hlavně vlašky a došlo k mohutnému prokřížení. Po vlašce nám dodnes ve včelách zbyla světlejší barva a žluté proužky na zadečku a to i přes to, že poslední vlašky se dovezly cca před 40 lety a dodnes tu ony typické znaky pro vlašku přetrvávají. Masivním rozchovem kraňky se ze všech možných zel vybralo v podstatě to nejmenší. Rozhodně zničení původního plemene v Evropě je ostudou našich předků a dá se říct, že my v tom úspěšně pokračujeme. Ať se nám to líbí nebo ne, největším nepřítelem včel na celém světě je v podstatě Homo sapiens - včelař. Zdraví R. Stonjek

ptej se tam kde se prodávají u vás osiva pro zemědělce

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re: V?sev rostlin
> Datum: 01.1.2006 19:59:19
> ----------------------------------------
> Dne neděle 01 ledna 2006 19:07 Pepan napsal(a):
>
> > osivo snadno se dá seknat komonice,, jetel plazivý dal by se použít i jetel
>
> Kde se da snadno sehnat jetel plazivy (svedsky) ?
>
> Honza
>
>
>

Řekl bych, že tady bude záležet jak u kterých potravin a jak pro koho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 10:26 AM
Subject: Re: teplota


> Vzhledem k tomu, že u potravin stačí zaznamenat pouze i jednorázové
> rozmrznutí-vzestup teploty nad určitou mez, se za tímto účelem budou spíše
> užívat jednorázová čidla.-nejsou elektronická.Tak jako u transportu
> elektroniky se užívají čidla otřesu a náklonu, nalepená na krabici a při
> předávání materiálu mezi dopravci se každý může pouhým pohledem
přesvědčit,
> že podmínky přepravy nebyly porušeny-nic se nestahuje ve formě dat.

13753 ...Pan Matej sjezd bol v aprili a neviem o tom ze by se tam hlasovalo kto je za alebo proti...
13756..na sjazde CZV sme hlasovali ci zaradit do programz rokovanie so Spolkom o zluceni...neuspesne

13754 Havlik:Tak zkuste Slovenskou Unii vcelarov,nemusite ani jeden do toho druheho vstupovat.
13759 Kdo rozvraci svaz ? Preboha o cem to hovorite,vsak vsetci sa chceme spojit,clenove CZV aj Spolku.Vsetci vedia,ze jeto hlupost mat dve vcelarske organisace.Chlapci-priatele, ja si to neviem anipredstavit,zanik Svazu aj Spolku a vznik Unie.


9179 Prilezitost v tomto roce dana sjezdem vysumi pres mlcici vetsinu do prazdna..
9472 Toto zhodnoceni me zaujalo.Pripomina mi to doby minule,ze nekdo odsoudil v tisku text Charty 77 ale vlastni dokument nebyl nikdy zverejnen.Ted je to stejne.Mely bychom se ptat,proc nebyl text dokumentu I2J zverejnen k diskusi ve Vcelarstvi.
9989 Jsme politickou stranou,nebo nabozenskou sektou ? Tam je nutno masirovat a masirovat cokoliv.Pouze valka a komunisticky rezim/masiroval a masiroval a dozadoval se jednoty.
11751 Kazdopadne je dobre ze I2J upozornuje na podezrele veci,ato ze se kni nechteji vrcholovi funkcionari vyjadrit je vazne...

12232 Zkraceni volebniho obdobi na 4roky. Misto aby se o I2J diskutovalo,udela se z toho panflet. Vadi mi jak se ktomu postavil Svaz..

12258 Je mi sympatictejsi vedeni CSV nez Klan obchodniku s medem

13549 Lid to tak chtel.UVCSV dela za nas vse,sluzby...Servis sluzeb ale nenabizi ale diktuje a to mi vadi.Neni vsak jine alternativy nez byt clenem CSV

13581 Jsem jeste v soku,2/3 delegatu nebyly ochotna vubec /diskutovat/jednat.Pritel Sojka udelal v kuolaru velmi dobry dojem,preji mu aby se mu aspon 10% zameruu povedlo/neni to ponekud malo ??doposud vce plnil na 100%/

13... Vsechno probehlo jak asi melo.Nejvetsi rozpaky ve mne vyvolava jeste dnes vysledek hlasovani zda ciist ci nikoliv pocty hlasu odevzdanych jednotlivym kandidatum...Uvazuji,nepolozili jsme posledni kamen na vrchol ktery nam vsechno zboura ? Nesouhlasim ani tet s I2J myslim ze dobre veci nepomohl,mozna dokonce mel opacny ucinek.

13... Jsme hlusi,slepi,lhostejni.Nikdo nemuze citit snahu o rozbijeni Svazu,naopak...

13754 Havlik:
Tak zkuste/Slovenskou/Ceskou Unii vcelarov,nemusite ani jeden/do/z toho druheho
Clenstvi v Unii /nebude/ nemusi byt vazano na vystup z cehokoliv,ale jako soukroma,svobodna obcanska zalezitost.

Kdepak asi nasi Soudruzi udelali chybu v priprave delegatuu ??

franta

Z té doby 70 let si pamatuji, že u kraňky bylo zdůrazňováno to, že v
tehdejších úlech přezimovávalo menší množství včel, takže kraňka
spotřebovala méně zimních zásob a nahrazovala to rychlejším rozvojem na
jaře.
V 70 letech jsme na lesním stanovišti měli taky smíšenou včelu. Tehdy první
snůška byla z javorů klenů ke konci května, pokud nebyla řepka, potom byla
další květová snůška z malin v polovině června, pak byla medovicová
předlipová snůška pravděpodobně ze smrků, pak lipová z malokvětých lip, ta
byla téměř vždy taky medovicová a potom byla ještě poslední medovicová
snůška. Sezóna končila tak v předposledním až posledním srpnovém týdnu
výběrem poslední snůšky a začátkem krmení na zimu. Poměr květového a
medovicového medu byl asi 1 :1 až 1:2 .
Dneska můžu vytáčet na tomtéž stanovišti už někdy po polovině května z
pampelišek, pak ještě jednou z květů, předlipovou medovicovou snůšku ze
smrků tak jednou za pár let, lípy jsou sice téměř každý rok, ale tak co
druhý rok z toho je med čistě květový a jak vytočím lípy na začátku srpna,
tak obvykle už nic nenosí, můžu se rozhodnout, jestli po lípách už začít
krmit nebo jim nechat polovinu nebo třetinu lípového medu a čekat, jestli
bude ubývat nebo přibývat. Poměr květového a medovicového medu je tak 2:1
až 3 : 1.
Jak se tak dívám do minulosti, onen poměr květový medovicový med se obrátil
postupně v letech1990 až 2000. Může to být buď katastrofálním úbytkem
producentů medovice, což se mně zdá málo pravděpodobné anebo přeměnou
tehdejší včelí směsky s převahou tmavé včely na kraňku. Jinak to je stejné
stanoviště, kde se za tu dobu zas tak moc nezměnilo. Vzhledem k rozdílu cen
za med medovicový a květový bylo možná zavádění kraňky chyba.

Co si pamatuji z literatury, tak tmavá včela je původem lesní včela, takže
se naučila využívat vedle květové i medovicovou snůšku, zatímco kraňka je
původem včela ze svahů jižních Alp z Rakouska a Slovinska, kde je lesů a
tudíž medovicové snůšky málo a hlavním zdrojem jsou květy horských luk.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Archibald" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 01, 2006 4:57 PM
Subject: Re: včela tmavá


> Legálně ji už získat nemůžeš, neboť ze zákona je zakázáno dovážet jinou
rasu
> než Kraňku.Když jsem se včelama v sedmdesátých letech začínal, tak se
ještě
> rozchovávala tmavá včela (nevím zda šlo o původní místní plemeno) pod
názvem
> NYGRA. Osobně jsem si tehdy pro matku jel k chovateli do Chuchelny u
Semil.
> ..V té době již ale začínal rozchov kraněk, který ostatní rasy
převálcoval.
> Pamatuji, že v té době byly včely silně prokřížené,a to tmavá včela s
> vlaškou. Velké procento včel mělo žluté kroužky nebo byly i zcela žluté.
> Tmavá včela byla spíše pro pozdnější snůšku, měla pomalejší jarní
rozvoj
> a hojněji plodovali i v létě. Vhodná pro medovicové pozdnísnůšky i
> vyhovovala tehdejším menším úlům.
> Současné neporovnatelně vyšší výnosy jsou také z důvodu zavedení
> Kaňského plemene, kdy v souvislosti se změnou pastevních podmínek v
> intenzivním hospodaření je rozhodující snůškou jarní snůška v květnu,. Tu
> právě vzhledem k rychlému jarnímu rozvoji a intenzitě sběru dovede využít
> právě Kraňka. V současném ekonomickém chovu už asi nelze počítat s jiným
> plemenem.
> Jak již jsem uvedl Vlašky a Nygry dovedou vytvořit přirozeně silnější
> včelstva. Proto v Americe využívají úly s větší rámkovou délkou. které je
> pro jejich plodnou rasu vhodnější. Zavádění další rámkové míry Langstroth
je
> pro naše včelařství ptákovinou, která mate začínající včelaře a slouží
> hlavně výrobcům úlů. Délky 39 a 42 (vhodnější) jsou pro nás dle mého soudu
> zcela dostatečné a další míra situaci v tomto jen dále komplikuje.
> P.S.
> Jinak přeji všem přátelům včelařům i našim včeličkám v novém roce
výtečný
> zdravotní stav a vlídné zacházení.
> Gustav

Vzhledem k tomu, že u potravin stačí zaznamenat pouze i jednorázové rozmrznutí-vzestup teploty nad určitou mez, se za tímto účelem budou spíše užívat jednorázová čidla.-nejsou elektronická.Tak jako u transportu elektroniky se užívají čidla otřesu a náklonu, nalepená na krabici a při předávání materiálu mezi dopravci se každý může pouhým pohledem přesvědčit, že podmínky přepravy nebyly porušeny-nic se nestahuje ve formě dat.

Pravděpodobně tím Kamil myslel krabičku, která třeba co 10 minut měří a
zaznamenává teplotu a jednou za týden 14 dní přijde někdo s notebookem a
stáhne si tyto data a zobrazí příslušným softwarem třeba v grafické formě
nebo tak nějak. Docela užitečná hračka. Používá se poměrně běžně v průmyslu
u technologických zařízení, kde je důležitá teplota a kde je důležité třeba
kvůli ISO dokládat průběh teplot a které nestojí za to zadrátovat přímo do
sítě. Nebo třeba při dodávkách potravin a jiného zboží citlivého na teplotu,
kdy je ta krabička uvnitř kontejneru třeba s mraženým masem, aby třeba bylo
jasné, že během cesty maso nerozmrzlo a zase zmrzlo.
No, už delší dobu se prodávají mikroprocesory, které mají všechny potřebné
věci k tomu naintegrované na čipu, AD převodník, propojení RS232 na sériový
port počítače, paměti taky není problém a to všechno s poměrně nízkou
spotřebou a s cenou za pár stovek. Myslím, že kdyby zapisovač teploty pro
1 - 3 kanály plus s nějakým příplatkem zapisovač vlhkosti stál do 600 Kč,
stálo by za to tím vybavit i úl na stanovišti a mohla by to být docela
užitečná pomůcka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohumil Horak" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 7:31 AM
Subject: RE: teplota


Pro zaznamenání teplot použijte PC nebo notebook, které se pro DOS dají
koupit již od 200Kč. Připojení čidla a důlouhodobý záznam jsou
jednoduché, levné a popsané v literatuře.
B.Horák

-----Original Message-----
From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
Sent: Thursday, December 29, 2005 3:02 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: teplota

Nevíte někdo jak a čím nejlevněji zaznamenávat teplotu na včelnici.
(Nejlevnější digitální zapisovač teplot přijde na 3500,- Kč)
Děkuji za informace

Po posledním ošetření před odběrem zimní měli se doporučuje interval mezi ošetřením a ometením podložek v délce 7 dní. KVS nařídí vyšetření směsného vzorku zimní měli po provedené povinné podzimní léčbě včelstev. Vzorky měli se odeberou do 15. února 2005. Poslední ošetření a odběr měli se musí časově sladit tak, aby mezi vymetením podložky po posledním ošetření a odběrem měli byla přestávka nejméně 30 dní. Zimní měl nesmí být po odběru přesívána přes síta s otvory menšími než 5 mm, aby mohl být při vyšetření zachycen i eventuální výskyt malého úlového brouka Aethina tumida.

Kdypak v Lednu má pražská ZO schůzi s přednáškou?

Za jak dlouho po posledním ošetřování se mají vložit podložky do podmetu-respektive jak dlouho tam mají být abychom získali objektivní vzorek zimní měli?

Pro zaznamenání teplot použijte PC nebo notebook, které se pro DOS dají
koupit již od 200Kč. Připojení čidla a důlouhodobý záznam jsou
jednoduché, levné a popsané v literatuře.
B.Horák

-----Original Message-----
From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
Sent: Thursday, December 29, 2005 3:02 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: teplota

Nevíte někdo jak a čím       nejlevněji zaznamenávat teplotu na včelnici.
(Nejlevnější digitální zapisovač teplot přijde na 3500,- Kč)
Děkuji za informace

Dne neděle 01 ledna 2006 19:07 Pepan napsal(a):

> osivo snadno se dá seknat komonice,, jetel plazivý dal by se použít i jetel

Kde se da snadno sehnat jetel plazivy (svedsky) ?

Honza

NEJLEP©Í BY BYLO je naházet na sníh a budeą vidět jak porostou déą», SNÍH, POLETUJÍCÍ PRACH,jarní vítr s listím udělají vąe za tebe ovąem pokud máą osivo snadno se dá seknat komonice,, jetel plazivý dal by se pouľít i jetel červený a z letniček svazenka a hořčice

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: V?sev rostlin
> Datum: 31.12.2005 12:44:50
> ----------------------------------------
> je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se
> obali
> v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
> tech jilovych kulicek).
>
> Semena se převalují v nějakém hladkém otáčivém bubnu a kombinací vlhkosti a
> práąkového jílu se na semena tento jíl nabaluje. Takhle na papíře to zní
> dobře, jen mít správný buben, správné otáčky a správný jíl se správnou
> vlhkostí.
>
> R. Poláąek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Cervenka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, December 30, 2005 6:50 PM
> Subject: Re: Výsev rostlin
>
>
> Dne pátek 30 prosince 2005 15:15 Radim Polášek napsal(a):
>
> > A to je daląí problém. Extenzívně se dá vyuľít nějakého prudąího deątě,
> kdy
> > se těsně před deątěm rozháľe semeno na plochu a počítá se s tím, ľe
> > vyrostou jen ty semena, které déą» naplaví do ątěrbin v půdě a zakryje
> > půdou. Jinak je třeba počkat, dokud nebude takové sucho, aby půda nelepila
> > a semena zapravit do půdy třeba ľeleznými hráběmi. Tady na severní Moravě
>
> Dobry den,
>
> je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se
> obali
> v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
> tech jilovych kulicek).
>
>
> Honza
>
>
>
>

Když bylo více rojů ze včelstev, bylo běžné, že roje sedaly na stanovišti
často na stejná místa. Vykládalo se to tím, že tato místa jsou navoněna vůní
matky a vedle náhodně látajících včel přitahuje i včely v roji. Někteří
praktici doporučovali z tohoto důvodu lákat vylétlé roje na přístupné větve
nátěrem vyřazaných matečníků a zamáčklých matek.
Před pár lety se začaly u nás prodávat ampule se včelími feromony. Ampule
byla polopropustná a měla být přes léto umístěna v nějaké bedničce velikosti
rojáku umístěné někde trvale na stromě. Předpokládalo se, že vůně feromonu
přiláká pátračky a následně i včelí roj. Je ale možné, že v dnešní době u
nás, kdy je vhodných dutin málo, stačí úplně jen prázdná bednička s nějakou
souší. Chce to ale nějak zařídit, aby se tam přednostně usídlil vlastní roj
a ne cizí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 01, 2006 5:21 PM
Subject: Re: ?????????


Dne neděle 01 ledna 2006 16:19 P.K. napsal(a):
> past na roje
>
> Pokud je past ovoněná citronovou trávou či vůní,jaký je princip, použití v
> praxi?

Ta vune udajne funguje jako feromon. Dale se vyuziva prave nejaky vytazek z
matek, nebo trubciho plodu - slozeni je tajne a patentovane. V OVP byl
obrazek pri pomazani stromu masti z citronove travy, na kterem se behem 1
dne usadilo asi 15 roju.


Honza

Dne neděle 01 ledna 2006 16:19 P.K. napsal(a):
> past na roje
>
> Pokud je past ovoněná citronovou trávou či vůní,jaký je princip, použití v
> praxi?

Ta vune udajne funguje jako feromon. Dale se vyuziva prave nejaky vytazek z
matek, nebo trubciho plodu - slozeni je tajne a patentovane. V OVP byl
obrazek pri pomazani stromu masti z citronove travy, na kterem se behem 1
dne usadilo asi 15 roju.


Honza

Legálně ji už získat nemůžeš, neboť ze zákona je zakázáno dovážet jinou rasu
než Kraňku.Když jsem se včelama v sedmdesátých letech začínal, tak se ještě
rozchovávala tmavá včela (nevím zda šlo o původní místní plemeno) pod názvem
NYGRA. Osobně jsem si tehdy pro matku jel k chovateli do Chuchelny u Semil.
..V té době již ale začínal rozchov kraněk, který ostatní rasy převálcoval.
Pamatuji, že v té době byly včely silně prokřížené,a to tmavá včela s
vlaškou. Velké procento včel mělo žluté kroužky nebo byly i zcela žluté.
Tmavá včela byla spíše pro pozdnější snůšku, měla pomalejší jarní rozvoj
a hojněji plodovali i v létě. Vhodná pro medovicové pozdnísnůšky i
vyhovovala tehdejším menším úlům.
Současné neporovnatelně vyšší výnosy jsou také z důvodu zavedení
Kaňského plemene, kdy v souvislosti se změnou pastevních podmínek v
intenzivním hospodaření je rozhodující snůškou jarní snůška v květnu,. Tu
právě vzhledem k rychlému jarnímu rozvoji a intenzitě sběru dovede využít
právě Kraňka. V současném ekonomickém chovu už asi nelze počítat s jiným
plemenem.
Jak již jsem uvedl Vlašky a Nygry dovedou vytvořit přirozeně silnější
včelstva. Proto v Americe využívají úly s větší rámkovou délkou. které je
pro jejich plodnou rasu vhodnější. Zavádění další rámkové míry Langstroth je
pro naše včelařství ptákovinou, která mate začínající včelaře a slouží
hlavně výrobcům úlů. Délky 39 a 42 (vhodnější) jsou pro nás dle mého soudu
zcela dostatečné a další míra situaci v tomto jen dále komplikuje.
P.S.
Jinak přeji všem přátelům včelařům i našim včeličkám v novém roce výtečný
zdravotní stav a vlídné zacházení.
Gustav
----- Original Message -----
From: "P.K." <special.hlad/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 01, 2006 12:27 PM
Subject: včela tmavá


> jak je to u nás s "tmavou včelou" ?
>
> smí se chovat, jaké jsou podmínky, nebo je to šuma fuk kdo má kraňku a kdo
> jinou rasu?
>
> případně kdo se tím zabývá a s jakými výsledky ?
>
> co biodiverzita ?
>
> http://www.nordbiene.de/
>
>
>
>

past na roje

Pokud je past ovoněná citronovou trávou či vůní,jaký je princip, použití v praxi?

Dne neděle 01 ledna 2006 12:32 P.K. napsal(a):
> prosím vás, neslyšeli jste něco o pasti na roje ,které používají v africe?
> nebo je to jenom žvást...

DD,

psali o ni v tusim predposlednich OVP, jedna se o pouziti rostliny jmenem
citronova trava. Tato u nas asi neroste (je to tropicka rostlina) , minimalne
jsem sehnal pouze susenou (koreni do asijske kuchyne).
Ve vychodni evrope se udajne pouziva medunka lekarska, ktera ma tez vuni jako
po citronu. Pasti na roje se pouzivaji ve vetsi mire v USA (a americe vubec)
pro likvidaci a monitoring afrikanizovane vcely. Neco podobneho ma i pr.
Lofelman v Belehradske ulici - bohuzel to prodavali az po rojove sezone tak
nevim, jestli to funguje, nebo ne.


S pranim stastneho Noveho roku 2006 jak pro vcelare , tak i pro vcely


              Honza

to je odpověd.... tak trochu mimo mísu!šetři sílu...

pasák řídil Včelu.....http://gaming.cz/04/06/95.html

Jo, jo v Africe.
Hezky novy rok!

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: P.K.
Datum: 01.01.2006 12:32

>prosím vás, neslyšeli jste něco o pasti na roje ,které používají v africe?
>nebo je to jenom žvást...
>
>
>
>

prosím vás, neslyšeli jste něco o pasti na roje ,které používají v africe? nebo je to jenom žvást...

jak je to u nás s "tmavou včelou" ?

smí se chovat, jaké jsou podmínky, nebo je to šuma fuk kdo má kraňku a kdo jinou rasu?

případně kdo se tím zabývá a s jakými výsledky ?

co biodiverzita ?

http://www.nordbiene.de/

V Odborných včelařských překladech z posledních let, které jsem měl možnost
číst, jsou z oblasti bývalého Sovětského Svazu články často ve stylu
takových objevů, z jiných části světa mnohem méně. Ověření z jiných zdrojů
tedy bude nutné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vyskočil Jar." <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 31, 2005 6:50 PM
Subject: Převratné léčení


> Právě se mi dostaly do rukou Ukrajinské noviny ve kterých se píše o
> převratném likvidování roztoče varroa.Je to bez syntetických přípravků za
> pomoci jedné známé rostliny původem z Kavkazu.Další podrobnosti až bude
> dokončeno licenční řízení,uvádí článek a odhaduje to do měsíce.Konečně
> dobrá zpráva pro světové včelařství otázkou však zůstává jak se to
promítne
> do ceny medu pro Českého včelaře.

Bohužel více se mi nepodařilo zatím zjistit.Byl to pouze útržek novin,které moji kolegové z Ukrajiny použili jako obal.