Včelařská konference

U stromů, které dorůstají do "rizikového" věku se provádí úprava větví tak, aby stromky přestaly být atraktivní k účelu krádeže atd. Stromky už jsou větší 1,5-2,5m , takže snadno snesou odstřihnutí několika větví a jejich probrání (samozřejmě s citem!) Takový "zničený" stromek si už nikdo nevezme, zvlášť, když vedle je krásný smrček.. :)
Ale samozřejmě nic neplatí 100%.

Se smrkovými monokulturami a se smrky vůbec je problém. Poměrně kvalitní dřevo (v rámci možností), rovné a rychle rostoucí z něj opravdu udělalo průmyslovou dřevinu. Nejhorší je, že se vysazují snad úplně všude. I na půdách a stanovištích, kde nemají co dělat. Původně byl smrk stromem až toho nejvyššího pásma, tuším že začínal až někde okolo 800(nebo 900m.n.m.) až do této výšky ale byly původní jedlobukové lesy (už si na všechny ty názvy nevzpomenu, kdo by si to taky všechno ze školy pamatoval, že). Stačí se jen podívat v lesích okolo 500-600m.n.m. co se tam přirozeně zmlazuje. Většinou listnáče, smrk pouze na vývratech a na omezených místech (většinou po vývratech, kde semena smrku dopadnou na hlínu, nebo jehličí. Je to dáno kromě jiného i tím, že to které semeno má jiný klíček a dokáže se uchytit. Když do vrstvy listí pod bukem rozhodíte hrst smrkového semene, pravděpodobně nic nevzejde. Bukvice ano (je na to stavěná, aby rozstla z vrstvy listí), u nich je ale problém ten, že je něco sežere dřív než vzejdou. Kromě toho jsou i další problémy, jakok že ne každý rok je tzv. semenný a že smrk má semena 2-3x častěji než buk atd....

Při zakládání lesa pak je rozdíl i ekonomický. Smrku sázíte 5.000ks, maximálně 10.000ks na hektar (spon 1x2m až 1x1m), u listnáčů musíte jít přes 15.000ks někdy ke 20.000ks na hektar. Dále nemá cenu dávat každý 30tý stromek jedli, musí se to v sazovat v hnízdech. Původní zastoupení bylo cca 60-30-10 (není dogma). Smrk nemusíte oplotit, stačí na podzim nátěr proti okusu. Buky musíte oplotit, jinak Vám to za rok sežerou a nemáte nic. Modříny se třeba vysazují "obklíčené" jedním až dvěma smrky (do jedné jamky), až vyrostou, postupně se smrky odřezávají až zůstane jen modřín... (nekonkurují si, modřín má kůlový kořen a roste mnohem rychlej, smrky se odříznou po několika letech) Srnec si na vytloukání vybere vždy ten nejhezčí stromek...
Takhle by se dalo pokračovat dlouho.
Pravdou ale je, že smíšené lesy, nebo s převahou listnáčů (v těch správných podmínkách) jsou obecně zdravější. Smrková monokultura je svým způsobem "sterilní". Co do přirozených nepřátel lýkožrouta atd. Ve smrkových monokulturách je málo míst k hnízdění drobného ptactva, které výrazně tlumí škůdce atd.

Neberte tento příspěvek prosím jako agitku, vše má své pro a proti, ale je pravda, že hodně věcí se řešilo z pohledu peněz (problém monokultur není problémem posledních 100let, ty se začaly vysazovat už před více než 250-300lety), ale v lesnitví vše trochu déle trvá, než zjistíte, že monokultura je náchylná na kalamity, uběhne i více než 150let a změnit zaběhlé plánování lesních porostů další desítky let :)

Rád poskytnu konzultaci na toto téma.

Poradíte mi, kde koupím něco podobného
http://www.swienty.com/default.asp?pid=1&id=104490 ale za rozumnější cenu?
Případně kontakt na někoho, kdo vyrobí?

mp

Pozor nevztahuje se na profesionální včelaře-ti musí mít i nadále schválenou stáčírnu, testy atd, ale jen a pouze na včelaře-prvovýrobce ze záliby!Předpokládá se samozřejmě získávání medu v hygienických podmínkách-v kuchyni např. a prodej v náležitých obalech s etiketou.Prodávat se bude smět v místě - okrese? stálého stanoviště a místě trvalého bydliště.Protože nejde o podnikatele, nevztahuje se na tento produkt další veterinární kontrola.Přesto pan Peroutka doporučil, aby si včelaři testy na svůj med udělat nechali-lidi-zákazníci jsou různí.Přitom je možné požádat na dotaci prý až 800 Kč.Test podle provedení a laborky cca 1000 Kč.Jak jsem slyšel a porozuměl, tak podávám dál.

Každý zásah do včelstva v tomto období včely rozruší, ale včely to pomerne rýchlo prekonajú. V chumáči včely rýchlo vyvinú teplo, za 24 hodín sa ukľudnia a ďalej v kľude zimujú.
Mám to overené pri pridávaní zásobného včelstva (bolo +3°C, dátum 3.1) do včelstva, ktoré stratilo matku. V nasledujúcej znáške bolo vo výnose najlepšie. Pritom pridá vané včely aj s matkou som zmetal na nábeu sklonený do letáča zhora, za pomoci teplého dymu z dymáka. Napriek tomu to nerobte, nechajte si to to na jar, keď nebude sneh.
Áno, včela si fotograficky pamätá miesto svojho prvého výletu na celá svojkrátky život a vždy sa bezpečne vracia na svoje stanovišťa, ale to neznamená, že sa vie prispôsobiť aj na zmenu stanovišťa od niekoľkých metrov, až po 10, 50,100 m a viac bez toho, aby včelstvo presunom utrpelo.
Ako postupovať: na novom stanovišti pripravíme stojany na ktoré postavíme úle, na pomoc si privoláme pomoc, ktorá sa nebojí včiel (prípadne úle uzatvoríme) a pomocou ručného vozíka prevezieme. Dôležité je, aby sme celú akciu urobili pred zotmením, keď už žiadne včela nelieta.Ráno letáče otvoríme. Na pôvodnom stanovišti nesmie ponechať nič, čo by včelám pripomínalo orientačné body. Včely po rannom výlete, ja okamžite budú pred svojimi úľmi orientovať aby si znovu zafixovali nové údaje, ktoré im umožnia návrat do úľa na novom stanovišti. Po výlete a návrate do úľa zalietnu na pôvodné stanovište, ale keď nemajú do čoho vletieť začne fungovať nový orientačný fotografický zápis a odletia na nové miesto stanovišťa. Funguje to na 100%, len včelár nesmie spanikáriť a nesmie im poskytnúť náhradný úľ.

Co se týká včelstev, myslím si, že čím dříve v zimě, tím lépe. Připadá mi,
že čím je později v zimě, tím déle se z vyrušení uklidňují. A pokud mají
hodně zaplněné výkalové váčky, může takové přemísťování spustit hromadné
kálení v úle a pokud v té době včely nemohou vyletět, nejspíš nepřežijí.
Později snad jedině počkat, až bude prvních pár teplých dnů prolet, včely se
vypráší a jak se na pár dnů zase ochladí, tak je v podvečer přemístit. Ale
nevím, kolik dnů si včely pamatují umístění úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Janura Štefan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 1:08 PM
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> no a prave na to myslim. stahovat ich chcem az tak koncom februara, koli
> snehu, pristupu , uprave terenu atd.
>
> alebo je lepsie ich natriasat teraz cez zimu?
>
> Pista
>

Teď jsem přijel z Prahy a je to přesně tak. Překvapující byla informace o možném prodeji medu v obchodní síti a je zřejmé, že med z letošní sklizně už bude možné tímto způsobem prodávat.To bude nesmírné ulehčení pro střední a větší včelaře a určitě všem z vedení ČSV za tento mistrovský kousek patří velký dík a obdiv, protože to určitě nebylo jednoduché. Myslím si, že spolu s oddaněním 40 včelstev se v posledních letech pro včelaře udělalo hodně a v historii svazu je takových skvělých vylepšení poskrovnu. Zdraví R. Stonjek

Bohužel se mi podařilo ztratit adresu, proto žádám brňáky, kteří znají
organizátory semináře organizovaného začátkem dubna, aby předali moji
odpověď, že se budu v inkriminovaném termínu stěhovat a proto nebudu
moct být na akci v Brně
Děkuji za vyřízení Radek

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: fskalsky [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, June 27, 2005 9:54 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Spenezeni medu po prvni svetove valce


Inciativa Zem.ustredi predsedy L.Dolezala

Zrizeni druzstva
1/I ostatni ustredi musi touze cestou postupovat...
2/Zadny vcelar nesmi byti mimo,vsichni musi byti sucastneni
3/Kazdy spolek postara se ve svem okoli o uplnou organisovanost
4/K docileni toho pozmeni se dosavadni stanovy
5/Vyse jednoho podilu 10Kč,dle poctu podilu takova moznost hlasovani
6/Spravni rada stanovi cenu medu,zadny clen nesmi jinam odprodati,lec by
docilil o 15%-20% vyssi ceny
9/Dokud se nsejde dostatecny kapital,omezit rozsah cinnosti,a byt hlavne
jedinym zprostredkovatelem,aby obchodnici byli odkazani jen na nas.
10/ Nevyhnutekne je treba postarati se predem o osobu ktera se vyzna
ve:vyrobe medoviny,vina,marmekad,zavarovani ovoce,vyrobe medoveho
peciva,voskovin,a byt pritom dokonalym obchodnikem.
Valna hromada ZUSV v Brne 1922 Schvaleno aby kazdy vcelar upsal jako
podil
z kazdeho vcelstva nejmene 10 Kc

Valna hromada ZUSV 1923
Usneseno opetne aby druzstvo zrizeno bylo.Jezto proti druzstvu se jevi
odpor,pokud se tyce financi.
Usneseno aby upisovani podilu nebylo povinne.

Zadame vsechny funkcionare vsech spolku,aby svolavali a poradali schuze
za
tim ucelem,aby vsem zduraznili a dokazali potrebu Druzstva. Po rozhovoru
necht prikroci ihned ku hotovemu skladani podilu.

Domnivali jsme se,ze po dvaceti letech najdeme u moravskych vcelaru
lepsiho
porozumeni a pochopeni.Ze 116spolku neslozilo 80 spolku ani jedineho
podilu.

/ze bychom zridili aspon prodejnu v Brne,kdyz by obchodnikum dostalo se
libovolneho nakupu od neorganisovanych vcelaru ???

franta

__________ Informace od NOD32 1.1160 (20050701) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

informace z besedy prazskych vcelaru (prednasejici: peroutka) - posilam dal, tak, jak jsem "koupil":

- csv chce zavest podporu (asi pro zo) na kompresory k aerosolovym vyvijecum - az 75 % ceny (zatim neni schvaleno uv)
- lonske evropske dotace (podle narizeni vlady 197/2005) byly zpozdeny z duvodu odvolani se nekterych vcelaru (proti neudeleni dotace). odvolaci rizeni skoncila v prosinci, csv penize obdrzel 1. tyden v lednu, radove do konce mesice by je meli mit vcelari na uctech
- v nasavrkach budou skoleni od pracovniku szif k cerpani dotaci podle narizeni vlady 197/2005 - jak pro zakladni organizace tak i pro vcelare - fyzicke osoby. terminy nekdy v dubnu, bude to ve vcelarstvi.
- parlamentem prosla novela veterinarniho zakona, ktery zjednodusuje primy prodej medu od (malo)vcelaru - bude umozneno prodavat male mnozstvi (ve spotrebitelskem baleni s etiketou) na trznici i do obchodni site v okrese pusobnosti vcelare bez potreby zvlastniho povoleni a schvaleni od svs ("male mnozstvi" stanovi presneji asi az provadeci vyhlaska). zakon jeste neprosel senatem a nepodepsal ho prezident.
- vcelarsky krouzek obdrzi od svazu pri zalozeni dotaci 5.000,- kc a po peti letech cinnosti dalsich 5.000,- (vzdy na vybaveni)
- podle narizeni vlady 197/2005 mohlo byt v lonskem roce cerpano 30 mil. kc - bylo cerpano jen 13 mil. kc. castka pro letosni rok je 38 mil. a pro nasledujici 45 (doufam, ze se nepletu...). zadosti je nutno podat do 15/6. do 15/8 pak dolozit faktury. vsechny informace jsou ve zminenem narizeni vlady - vyslo jako priloha lonskeho vcelarstvi, tusim, ze cislo 6
- na vsechny zakladni organizace byl zaslan jeden vytisk "komercni vcelarstvi v ceske republice" autor kamler. da se i volne koupit.
- projekt na propagaci medu jde na schvaleni do bruselu. je trilety, celkem za 9 mil., z cehoz 50 % plati eu, 20 % cr a 30 % csv. reklama nebude v masmediich (tv apod.), nybrz cilena - matky, lekari apod. tistena forma. bylo to pry doporuceno takto vicero firmami...
- cerpani evropske dotace na vzdelavani pujde pres nasavrky. duvodem je pry zejmena danove zjednoduseni pro zo.
zo si domluvi ucitele, nahlasi nasavrkam, probehne prednaska/kurs/apod., ucitel odveze prezencni listinu s vyznacenym poctem hodin a podpisy ucastniku do nasavrk, nasavrky mu vyplati odmenu (500,- na hodinu), zbytek z castky dotace (napr. u prednasky 3.000,-, 9.000 u seminare atd.) zaslou zakladni organizaci. ta z toho plati cestovne pro lektora, pronajem apod. jsou dane minimalni delky jednotlivych vzdelavacich akci (napr. prednaska 2 hod.) i min. pocet ucastniku (napr. 1O). vice informaci opet v 1972005
- svepomocny fond je dlouhodobe prebytkovy - v soucasnosti v nem je 14 mil. kc. odvadene castky se ale nesnizi, nybrz se zvysi vyplacene nahrady - zhruba o 40 % - t.z. napr. za novy ul by melo byt vyplaceno 2.000,- kc - vse je zatim ve fazi navrhu - neschvaleno. bude zverejneno ve vcelarstvi.
- spousta zo potvrzuje naroky do fondu, ktere nejsou zcela pravdive (pocet vcelstev apod.) - neodpovida to udajum, ktere sam vcelar uvedl pri kazdorocnim hlaseni poctu zazimovanych vcelstev - vypada to na podvody... totez se deje s "ukradenymi" a "rozkopanymi" uly - bude vyzadovan protokol od policie
- narusta vyskyt moru vceliho plodu. otazka je proc - mozna i jen proto, ze je duslednejsi kontrola a tak se prijde i na vyskyty, ktere mely byt objeveny uz pred lety, ne-li desitkami let. duslednejsi kontroly budou pokracovat - zejmena v ochrannych pasmech. chovani nekterych vcelaru s ukryvanim vcelstev je pry az zarazejici - zejmena v souvislosti s nahradami od statu a svepomocneho fondu...


zdar a silu

jd

p.s. par dni tu nebudu, nezahltte mi prosim schranku :-)

____________________________________-
____________________________________-

Zak napsal:
Jinak jsem ale pesimista, viz text o jedli která je alternativou a proti kůrovci a dalším je odolnější.
Pokud bych ji nasázel bude výsledkem poloprázdný les.

Pokud jsem slyšel tak nejlepší medovice je právě z jedle !?!?

Na chalupě máme cestu roubenou lipami, když medují, stačí projet kilometr a
auto je celé zalepené. Jen čekám kdy padnou za obět rozšíření silnice. Tady
je dle mého problém. Ubývá samostatných stromů.

Jinak jsem ale pesimista, viz text o jedli která je alternativou a proti
kůrovci a dalším je odolnější. Pokud bych ji nasázel bude výsledkem
poloprázdný les.

K. Zak

-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Tuesday, January 10, 2006 11:44 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Stromy a medovice

Z včelařských listnáčů tady na severní Moravě pod Beskydama prosperují v
lese javory kleny, lípy a pro jarní rozvoj třešně ptačí. Význam listnáčů je
i v tom, že v dubnu pod nimi kvetou hajní rostliny jako dost důležitý zdroj
pylu a nektaru pro rozvoj včelstev. Medovice je z dubů. lip a javorů, ale
méně než ze smrků.
Pod smrkovou monokulturou právě neroste nic, taže je z něho jen medovice v
červnu a hlavně v červenci. sice potenciálně silná snůška, ale jen v tuto
dobu. Takže jestli se kolem mého stanoviště ty lesíky přemění kompletně na
jehličnatou monokulturu, bude to určitá ztráta. Nakonec nezbude nic jiného,
než ten les koupit a nasadit si tam stromy podle svého se schválením
lesníka.
Jestli během nějakých desítek let nastanou ty klimatické změny, co někteří
klimatologové předvídají, možná se stanou smrkové monokultury tak náchylné
na kůrovce a jiné škůdce, že přestanou být ve srovnání s listnáči
rentabilní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zak" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 7:46 AM
Subject: Stromy a medovice


Jako soukromý majitel malého lesa mohu potvrdit, že smrk je strom, který
nebyl finančně prodělečný v dlouhobém horizontu a je žádán. Nicméně majitel
lesa nemůže sázet, co jej napadne, je vázán plánem, který zpracovává
"odborník" - lesník a ten se většinou na věc dívá pragmaticky, takže je rád,
když tam bude udržovaný les, snaží smysluplně vyjít vstříc majiteli a ten
smrk mu v maximální míře povolí.

Z vlastní zkušenosti: oblasti, které by mohly být osázeny listnáči životní
prostředí obcí nepovolí osázet, z důvodu ochrany např."foldrů", lužních luk
atd.

I když i jedle má své výhody, sazenice jedle je dražší než smrk, a je velmi
žádaná, takže kolik jich v lese zůstane po nájezdu zájemců o vánoční
stromek, nebo větvičky ?

K. Žák


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Sunday, January 08, 2006 12:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

Pokud se rozhoduješ mezi čtyř a třírámkovým, nezaváhej ani minutu a vem
čtyřrámkový - čtvrtinová úspora času je rozhodující. Když jsem kdysi ještě
používal třírámkový, měl jsem koš opatřený vyvažovacím zařízením, které
celkem dobře fungovalo. Před dvaceti lety to byl obecně známý zlepšovák,
který jsem též použil. Spočíval v pevném přidělání kulaté trubice pod koš
medometu, ve které byl nasypán závažový materiál. V mém případě jsem vzal
elektrikářský husí krk, do kterého jsem dal hrst olůvek na ryby, oba konce
trunice spojil trubkou a to vše přivázal drátem na dno koše zespodu. Celkem
dobře to fungovalo než jsem tento medomet zrušil i s košem. Odstředivou
silou se olůvka volně pohybovala v trubici a automaticky vyvažovala chod
medometu. Dnes je spousta lepších materiálů a jak vidno i toto původní
zařízení sloužilo dobře. Přitom výroba nezabrala více než pár minut.
Dnes nejvíc využívám pro fixaci medometu ponechání alespoň dvaceti kg
medu v medometu, Jeho váha zcela omezí kmitání medometu při vyšších
otáčkách, takže jsem původní vyvažovací zařízení u nového ani nedělal
Gustav
----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:49 AM
Subject: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> Prijemny den,
>
> rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
> nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.
>
> Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet
> je
> proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych
> (ruzne
> zaplnenych) ramcich.
>
> Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
> informaci potvrdit nebo vyvratit ?
>
> Diky predem za info,
>
> Jiri Borik
>
>
>
>

Já mám do dřevotřískové desky vlepené šrouby a k nim nohy medometu přišroubuji.Na té desce pak stojím-místo betonového bloku.Vibrace se dostavují hlavně při vysokých otáčkách-já točím růčo a výnos nestoupá úměrně námaze při vyšších otáčkách-takže to nepřeháním a plásty vracím vlhké a atraktivní pro včely.

Tohle asi nebude rejsek, protože kromě rozkousaných mrtvolek byla na dně cca 2 cm vrstva z rozkousaných plástů.

no a prave na to myslim. stahovat ich chcem az tak koncom februara, koli
snehu, pristupu , uprave terenu atd.

alebo je lepsie ich natriasat teraz cez zimu?

Pista

Dopravní rodinná firma - spíš jezdí různě, jak jim to vyjde a hluk z dílny
je taky různý, podle toho, co zrovna spravují?
Ovlivnit to nejspíš nejde.

Přestěhovat včely. Možná by stačilo na druhý konec zahrady. Teď je na to
poměrně vhodná doba, pokud to jsou úly venku.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Janura Štefan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 11:59 AM
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> je to "srvis" dopravnej rodinnej firmy a o 10m dalej je parkovisko nakl.
> aut, takze hluk je viacmenej pravidelny a aj dym z aut a kurenia
>
> Pista
>

je to "srvis" dopravnej rodinnej firmy a o 10m dalej je parkovisko nakl.
aut, takze hluk je viacmenej pravidelny a aj dym z aut a kurenia

Pista

Četl jsem, že včelám nevadí třeba zimování u železniční trati, že si na ten
hluk zvyknou. Dělá se v té dílně od září pravidelně, nebo jen teď přes zimu,
když máte čas?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Janura Štefan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:55 AM
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> priatelia
>
>
> cez zimu na aku vzdialenost od letacov ma byt klud, alebo aky a z coho
> hluk im vadi. totiz odkedy mam postavenu dielnu pri vcelach cca 5m, mam
> problem zo zimovanim.
>
> Pista
>

Z včelařských listnáčů tady na severní Moravě pod Beskydama prosperují v
lese javory kleny, lípy a pro jarní rozvoj třešně ptačí. Význam listnáčů je
i v tom, že v dubnu pod nimi kvetou hajní rostliny jako dost důležitý zdroj
pylu a nektaru pro rozvoj včelstev. Medovice je z dubů. lip a javorů, ale
méně než ze smrků.
Pod smrkovou monokulturou právě neroste nic, taže je z něho jen medovice v
červnu a hlavně v červenci. sice potenciálně silná snůška, ale jen v tuto
dobu. Takže jestli se kolem mého stanoviště ty lesíky přemění kompletně na
jehličnatou monokulturu, bude to určitá ztráta. Nakonec nezbude nic jiného,
než ten les koupit a nasadit si tam stromy podle svého se schválením
lesníka.
Jestli během nějakých desítek let nastanou ty klimatické změny, co někteří
klimatologové předvídají, možná se stanou smrkové monokultury tak náchylné
na kůrovce a jiné škůdce, že přestanou být ve srovnání s listnáči
rentabilní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zak" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 7:46 AM
Subject: Stromy a medovice


Jako soukromý majitel malého lesa mohu potvrdit, že smrk je strom, který
nebyl finančně prodělečný v dlouhobém horizontu a je žádán. Nicméně majitel
lesa nemůže sázet, co jej napadne, je vázán plánem, který zpracovává
"odborník" - lesník a ten se většinou na věc dívá pragmaticky, takže je rád,
když tam bude udržovaný les, snaží smysluplně vyjít vstříc majiteli a ten
smrk mu v maximální míře povolí.

Z vlastní zkušenosti: oblasti, které by mohly být osázeny listnáči životní
prostředí obcí nepovolí osázet, z důvodu ochrany např."foldrů", lužních luk
atd.

I když i jedle má své výhody, sazenice jedle je dražší než smrk, a je velmi
žádaná, takže kolik jich v lese zůstane po nájezdu zájemců o vánoční
stromek, nebo větvičky ?

K. Žák


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Sunday, January 08, 2006 12:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

jeden kolega měl úly nad garáží a včelám se hluk nevadil ale pokud je to stolářská nebo klempířká dílna tak bych to viděl problematicky
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Janura Štefan <elektro/=/janura.sk>
> Předmět: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet
> Datum: 10.1.2006 10:55:06
> ----------------------------------------
> priatelia
>
>
> cez zimu na aku vzdialenost od letacov ma byt klud, alebo aky a z coho
> hluk im vadi. totiz odkedy mam postavenu dielnu pri vcelach cca 5m, mam
> problem zo zimovanim.
>
> Pista
>
>
>
>

> uvazuji o nakupu medometu s plastovou nadobou (Lyson).
> Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.

Plastový medomet od Lysone mi prijde pomerne drahy. Osobne bych v takove
situaci volil:

bud levnejsi plastovy medomet s vodorovnou osou ze dvou přepravek na maso,
podle př. Jindry -
http://www.sweb.cz/JJVCELA/Minimedomet_soubory/minimedomet.htm ( m.j. o něm
psal, že je velmi odolný proti vibracím a jde bez potíží vytáčet i jen 2
rámky ve 3 rámkovém koši),

nebo Nerez medomet od Slovinské firmy Logar -
http://www.vcest.cz/medomety.htm (třírámkový - Art. 4000 - je za 10.610,-) -
brácha si od nich koupil větší čtyřrámkový - Art. 4120 a je max. spokojen.

Honza Čáp

mám oba a přemýšlet se musí u obuo stéjně já vtom rozdíl nevidím
PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiri Borik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: 3 nebo 4 ramkovy medomet
> Datum: 10.1.2006 10:49:37
> ----------------------------------------
> Prijemny den,
>
> rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
> nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.
>
> Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet je
> proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych (ruzne
> zaplnenych) ramcich.
>
> Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
> informaci potvrdit nebo vyvratit ?
>
> Diky predem za info,
>
> Jiri Borik
>
>
>

je to hmyzožavec tak maso ŠKVAREK NEBO SUSÝ SALÁM

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <domus/=/cbox.cz>
> Předmět: Re: Re:myka
> Datum: 10.1.2006 07:49:56
> ----------------------------------------
> myš se dá dobře chytit na syrový brambor, ale jak na rejska?
>
> Kouba
>
> Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz> napsal(a):
> > Od: Havl?k
> > > ....Při jaké teplotě je mohu rozebrat,
> > > abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?
> > .....
> >
> > Měla by byt teplota nad 10 °C a bez vetru a hlavne po proletu, jinak kazde
> vyruseni se scita pred konecnikem v travicim systemu vcely. Mysi a v tvem
> pripade rejsci jsou problem, ale z 80% dopadne vyruseni mysi alespon u me dobre
> . Tech asi 20% je KO. Tz. kazde pate vcelstvo, do ktereho se mi dostane mys je
> ohrozeno. Zalezi natom, kde se mys usidli, jak je zrava. Neni to ale v celkovem
> poctu ztrat (celkem z poctu vcelstev i ... nenapadnutych) vice jak 3%.
> >
> > Horsi je vzdy u mysi, kdyz se nastehuje rejsci parek a zacne se s vychovou
> mladych.
> >
> > Ztraty zapricinuji i napr. ptaci.
> >
> >
> >
> > _gp_
> >
> -----
> Zrychlete své RazDva připojení s Contactel Akcelerátorem. Více na
> http://www.contactel.cz/akcelerator
>
>
>

U kose se sudým poctem rámku se vybírají dvojice stejných rámku a ukládají
vzdy proti sobe. Sestirámkový se rozvibruje az pri dost velké nepozornosti
pri výberu rámku. Vytácel jsem ve trí, ctyr i sestirámkovém.
Potrzuji prakticnost s tím uchycením na podlahu. Taky je praktické, kdyz
jsou tesne nad zemí nohy medometu vzájemne propojeny. Pokud se tocí rucne,
je mozné na prícku stoupnout a tím medomet uklidnit. Nebo na ne polozit
nejakou zátez, 50 kg tezký betonový obrubník atd zamezí dost spolehlive
poskakování medometu. Pokud ale i presto medomet poskocí, stojí to za to.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:58 AM
Subject: Antwort: 3 nebo 4 ramkovy medomet



aj sestramkovy, ked si ho nerovnomerne nalozis tak bude vybrovat. Spravna
volba priblizne rovnakych plastov a uchytenie o podlahu su dolezitejsie ako
pocet ramikov.

Matej




"Jiri Borik"
<e-mail/=/nezad An: Včelařský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: 3 nebo 4 ramkovy medomet
10.01.2006
10:49
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"







Prijemny den,

rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.

Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet je
proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych (ruzne
zaplnenych) ramcich.

Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
informaci potvrdit nebo vyvratit ?

Diky predem za info,

Jiri Borik

to je mozne lebo stale tam vrcia kamiony a rozne motory, kompresor atd.

Pista

U třírámkového musí být všechny tři rámky přibližně stejně těžké. U
čtyřrámkového vždy dva a dva stejně těžké. Mnohem lépe se vybírá. Mohou se
vytáčet jen dva rámky v koši proti sobě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:49 AM
Subject: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> Prijemny den,
>
> rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
> nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.
>
> Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet
je
> proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych
(ruzne
> zaplnenych) ramcich.
>
> Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
> informaci potvrdit nebo vyvratit ?
>
> Diky predem za info,
>
> Jiri Borik

Vcely vice rusi ruzne vibrace nez akusticky hluk. Tak napr. okruzni pila
(cirkularka) rusi mene, nez napr. tabulove nuzky, i kdyz rozdil hluku je
prave opacny.

Pepa



-----Original Message-----
From: Janura Štefan [mailto:elektro/=/janura.sk]
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:56 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet

priatelia


cez zimu na aku vzdialenost od letacov ma byt klud, alebo aky a z coho
hluk im vadi. totiz odkedy mam postavenu dielnu pri vcelach cca 5m, mam
problem zo zimovanim.

Pista

aj sestramkovy, ked si ho nerovnomerne nalozis tak bude vybrovat. Spravna
volba priblizne rovnakych plastov a uchytenie o podlahu su dolezitejsie ako
pocet ramikov.

Matej




"Jiri Borik"
<e-mail/=/nezad An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: 3 nebo 4 ramkovy medomet
10.01.2006
10:49
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Prijemny den,

rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.

Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet je
proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych (ruzne
zaplnenych) ramcich.

Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
informaci potvrdit nebo vyvratit ?

Diky predem za info,

Jiri Borik

priatelia


cez zimu na aku vzdialenost od letacov ma byt klud, alebo aky a z coho
hluk im vadi. totiz odkedy mam postavenu dielnu pri vcelach cca 5m, mam
problem zo zimovanim.

Pista

Prijemny den,

rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.

Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet je proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych (ruzne zaplnenych) ramcich.

Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto informaci potvrdit nebo vyvratit ?

Diky predem za info,

Jiri Borik

Rejskové jsou u nás po právu chránění.
Jak na rejska? Když už je v úle tak ho nechat být. Mě se stalo jen jednou, že si na dně úlu udělal hnízdo z natahanýho listí. Jinak se mi ale stává pravidelně alespoň u 10-ti včelstev, že se do úlu protáhne i mými očky které mám vyfrézované na výšku 8 mm. Že úl navštívil se snadno pozná podle rozkousaných tělíček mrtvolek na podložce. V žádném případě jsem však nezaznamenal zeslabení včelstva po jeho návštěvě.
Zajímavý nápad na zajištění česna má př. Cimala - česno uzavřené hliníkovou hranou co se používá na zpevnění rohů, tuším ze sádrokartónu. Hrany mají vysekané otvory něco mezi 7 - 8mm.

myš se dá dobře chytit na syrový brambor, ale jak na rejska?

Kouba

Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz> napsal(a):
> Od: Havl?k
> > ....Při jaké teplotě je mohu rozebrat,
> > abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?
> .....
>
> Měla by byt teplota nad 10 °C a bez vetru a hlavne po proletu, jinak kazde vyruseni se scita pred konecnikem v travicim systemu vcely. Mysi a v tvem pripade rejsci jsou problem, ale z 80% dopadne vyruseni mysi alespon u me dobre . Tech asi 20% je KO. Tz. kazde pate vcelstvo, do ktereho se mi dostane mys je ohrozeno. Zalezi natom, kde se mys usidli, jak je zrava. Neni to ale v celkovem poctu ztrat (celkem z poctu vcelstev i ... nenapadnutych) vice jak 3%.
>
> Horsi je vzdy u mysi, kdyz se nastehuje rejsci parek a zacne se s vychovou mladych.
>
> Ztraty zapricinuji i napr. ptaci.
>
>
>
> _gp_
>
-----
Zrychlete své RazDva připojení s Contactel Akcelerátorem. Více na http://www.contactel.cz/akcelerator

Jako soukromý majitel malého lesa mohu potvrdit, že smrk je strom, který
nebyl finančně prodělečný v dlouhobém horizontu a je žádán. Nicméně majitel
lesa nemůže sázet, co jej napadne, je vázán plánem, který zpracovává
"odborník" - lesník a ten se většinou na věc dívá pragmaticky, takže je rád,
když tam bude udržovaný les, snaží smysluplně vyjít vstříc majiteli a ten
smrk mu v maximální míře povolí.

Z vlastní zkušenosti: oblasti, které by mohly být osázeny listnáči životní
prostředí obcí nepovolí osázet, z důvodu ochrany např."foldrů", lužních luk
atd.

I když i jedle má své výhody, sazenice jedle je dražší než smrk, a je velmi
žádaná, takže kolik jich v lese zůstane po nájezdu zájemců o vánoční
stromek, nebo větvičky ?

K. Žák


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Sunday, January 08, 2006 12:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

ZKOUŠKA

Zkouška 2

Totalitarismus vedení rozbíjí svaz. Totalitarismus v našem svazu,to tu smrdí to tu hnije...,
potom i nespokojenost je projevem terorismu...

a teď jsem třídní nepřítel...

radši hoňte myku (myšku)....?!

Loni jsem trávil potkany v kurníku jedem z drogerie a k jednomu se dostaly
dřív naše kočky a zblazly ho. Vyjádření dvou veterinářů a pár známých bylo
přesně opačné.
Problém je asi v tom, že jed je kumulativní a i když zvíře sežere už
napoprvé smrtelnou dávku, žije a žere ještě několik dní, takže se
předávkuje a tím se stává jedovatým i pro predátora. U nás to naštěstí
dopadlo dobře. Asi se o něho všechny 4 rozdělily stejným dílem.
Na ten lep se taky zeptám v drogerii, třeba ho tam mají. Ten by se mně taky
hodil.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 12:15 PM
Subject: Antwort: Re: Antwort: Re: myka



lep na mysi predavaju bezne v drogerii. Doma mazem pozriet nazov. Je dobry,
vydrzi aj mesiac.
Co sa otravy tyka je na nej vyslovene uvedene, ze nesposobuje se sekundarnu
otravu - t.j. ak selma zozere otravenu mys, neotravi sa. Otrava, ktoru
pouzivam zabranuje zrazaniu krvi, takze mys neuhynie hned, ale az po
niekolkych dnoch na vnutorne krvacanie.

Matej




<Lep na myši bych rád viděl.
<S jedy opatrně, otrávené myši zlikvidují drobné šelmy, jako lasičky a kuny
a
<druhý rok je tam myší ještě víc. Navíc mrtvé myši se mohou stát zajímavou
<hračkou pro pejsky, takže komu chodí kolem úlů pejskaři, tak je to taky
<problém.

lep na mysi predavaju bezne v drogerii. Doma mazem pozriet nazov. Je dobry,
vydrzi aj mesiac.
Co sa otravy tyka je na nej vyslovene uvedene, ze nesposobuje se sekundarnu
otravu - t.j. ak selma zozere otravenu mys, neotravi sa. Otrava, ktoru
pouzivam zabranuje zrazaniu krvi, takze mys neuhynie hned, ale az po
niekolkych dnoch na vnutorne krvacanie.

Matej




<Lep na myši bych rád viděl.
<S jedy opatrně, otrávené myši zlikvidují drobné šelmy, jako lasičky a kuny
a
<druhý rok je tam myší ještě víc. Navíc mrtvé myši se mohou stát zajímavou
<hračkou pro pejsky, takže komu chodí kolem úlů pejskaři, tak je to taky
<problém.

Lep na myši bych rád viděl.
S jedy opatrně, otrávené myši zlikvidují drobné šelmy, jako lasičky a kuny a
druhý rok je tam myší ještě víc. Navíc mrtvé myši se mohou stát zajímavou
hračkou pro pejsky, takže komu chodí kolem úlů pejskaři, tak je to taky
problém.
Nejlepší je asi na podzim od října mechanicky úl zajistit.
V lese mám zkušenosti, že hlodavci se vyskytují v rocích. Když je myší rok,
uhnízdí se v uteplivce ve strůpku nebo kdekoliv v nějaké dutině klidně i v
létě, natož pak na podzim a v zimě. V běžném roce u venku stojícího úlu tak
na podzim do prvního déletrvajícího sněhu. Pod sněhem jich zřejmě hodně
uhyne, takže i po roztátí sněhu do úlů už nelezou. Možná, pokud by česno
bylo nízko u země. Ve včelíně lezou do úlů i v době, kdy je sníh a každý
rok.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 10:49 AM
Subject: Antwort: Re: myka



... alebo nevybehne a len sa lepsie ukryje do hniezda, ktore si stihla
urobit v dolnom nastavku.
Na mysami sa tazko vyhrava, ale straty vcelstiev sa daju znizit ak ich v
rozumnom okoli vcelnic budeme celu zimu krmit otravou a vo vcelinoch,
vozoch a priamo pod ulmi chytat na lepidlo.
Pozor nedavat otravu priamo k ulom, moze sa ich potom dostahovat viac ako
by ich bolo bez krmenia. To iste plati o loji a sykorkach.

Matej




"Radim
Polášek" An: "Vcelarska konference"
<vcely/=/v.or.cz>
<polasek/=/e-dn Kopie:
es.cz> Thema: Re: myka

09.01.2006
10:42
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Myš se při rozebírání většinou bojí vylézt a schovává se v nějaké mezeře
nebo vyžraném rámku, takže aby byla spolehlivě pryč, je nutné úl hodně
rozebrat. Možná je lepší vyhnat myš kouřem, zapálit tam jeden čistý knot a
na pár minut ucpat česno. Hlodavec má pudový strach z kouře a ohně, takže
po
uvolnění česna vyjede z úlu ven a už se do úlu nevrátí. Zvláště když je
sníh, protože jinak žije pod sněhem a nevylézá ven. Včelám to nijak zvlášť
neuškodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 9:37 AM
Subject: myka


> V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také
hodně
> poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám
> česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští
> výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu
rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už
teď,
> aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a
> teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval
> bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou
jen
> ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť
jen
> v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by
> byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až
> teď.jo všechno je jednou po prvé.

bohužel tahle přišla až po 17. prosinci.To jsme dělali poslední ošetření aerosolem a ještě to vyžrané nebylo.Přitom tam byl všude sníh a myslím , ž eod té doby neslezl.Teď mám na stříškách cca 10cm sněhu a okolo úlů tak 15cm .Včely které vylétly během vyhrabování drtě ztuhly na sněhu.Takže z toho plyne, že spoléhat se na to, že teď běhají jen pod sněhem nelze.

... alebo nevybehne a len sa lepsie ukryje do hniezda, ktore si stihla
urobit v dolnom nastavku.
Na mysami sa tazko vyhrava, ale straty vcelstiev sa daju znizit ak ich v
rozumnom okoli vcelnic budeme celu zimu krmit otravou a vo vcelinoch,
vozoch a priamo pod ulmi chytat na lepidlo.
Pozor nedavat otravu priamo k ulom, moze sa ich potom dostahovat viac ako
by ich bolo bez krmenia. To iste plati o loji a sykorkach.

Matej




"Radim
Polášek" An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<polasek/=/e-dn Kopie:
es.cz> Thema: Re: myka

09.01.2006
10:42
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Myš se při rozebírání většinou bojí vylézt a schovává se v nějaké mezeře
nebo vyžraném rámku, takže aby byla spolehlivě pryč, je nutné úl hodně
rozebrat. Možná je lepší vyhnat myš kouřem, zapálit tam jeden čistý knot a
na pár minut ucpat česno. Hlodavec má pudový strach z kouře a ohně, takže
po
uvolnění česna vyjede z úlu ven a už se do úlu nevrátí. Zvláště když je
sníh, protože jinak žije pod sněhem a nevylézá ven. Včelám to nijak zvlášť
neuškodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 9:37 AM
Subject: myka


> V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také
hodně
> poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám
> česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští
> výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu
rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už
teď,
> aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a
> teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval
> bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou
jen
> ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť
jen
> v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by
> byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až
> teď.jo všechno je jednou po prvé.

Pokud mas vyssi podmet, dej pasticku s kouskem kurky chleba.
Dlouho to neodkladej, myska rozkouse dilo a rusi vcelky. Pokud mas vykousane telicka vcelicek mas tam rejska. Ten mozna chlebem pohrdne.
Loni se mi tam taky dostala, rano jsem nalicil a v poledne byla chycena.

Mirek

Ahoj,
jak už psali předešlí přátelé, myšky a rejsci jsou problém. Určitě do nich
(do včel) nejdi, jen je doděláš. Nezavírej česno a modli se.

Česno zavírej na podzim, kdy se myši stahují z polí a luk do chráněných
míst.

Očka spíš menší, ale takové aby v pohodě prolezla včela. Problém je, že jim
to pak brání v klidné proletu a v úklidu česna a podmetu. hromadí se tam
uhynulé včelky a trubci.

Počítej s tím, že jsou oslabené a jakmile to půjde, na jaře (teplota nad 10
stupňů), tak je vyčisti a podněcuj a sbouchej do jednoho nástavku.
Teď v zimě rozhodně nedoporučuji cokoli dělat. Myš stejně nechytneš a s
velkou pravděpodobností ani nevyženeš a jen včelky rozrušíš a doděláš je.

Jedině snad pastičku na česno s návnadou. Do včel nejít !!!

S pozdravem

Pavel

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 9:37 AM
Subject: myka


>V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také hodně
> poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám
> česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští
> výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu
> rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už teď,
> aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a
> teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval
> bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou
> jen
> ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť jen
> v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by
> byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až
> teď.jo všechno je jednou po prvé.

Myš se při rozebírání většinou bojí vylézt a schovává se v nějaké mezeře
nebo vyžraném rámku, takže aby byla spolehlivě pryč, je nutné úl hodně
rozebrat. Možná je lepší vyhnat myš kouřem, zapálit tam jeden čistý knot a
na pár minut ucpat česno. Hlodavec má pudový strach z kouře a ohně, takže po
uvolnění česna vyjede z úlu ven a už se do úlu nevrátí. Zvláště když je
sníh, protože jinak žije pod sněhem a nevylézá ven. Včelám to nijak zvlášť
neuškodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 9:37 AM
Subject: myka


> V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také hodně
> poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám
> česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští
> výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu
rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už teď,
> aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a
> teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval
> bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou
jen
> ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť jen
> v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by
> byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až
> teď.jo všechno je jednou po prvé.

Po 8.sjezdu CSV nelze bohuzel mlcet,nechci li se pred sebou stydet ze jsem jednim z clenu teto organisace,ktera sama se vidi vyjimecnou,jedinecnou ,jedinou,nejuslechtitelnym poslanim ve spolecnosti,kde zadny clen si nemuze na nic stezovat.

Po prubehu 8.sjezdu Ja souhlasim s protesty proti totalitni mocenske strukture v CSV.

Kdo nerozbiji CSV:

predseda Mandik4x Sojka
mist.predseda Sobota4x
tajemnik Peroutka 5x
UKRK necinnost Dobisek 5x
Redakcni rada s dominantnim stalym clenem tajmnik
Stanovy inovacni komise satanovy verse slouzili drive vedouci uloze strany,nyni skupine v predsednictvu.

Organisaci CSV ovladli organisacni zrudy a jeji metastazy ovladaji nyni jakykoliv projev demokracie.
...Predseda volebni komise oznamuje vysledky voleb.Navrzeni kandidati byli zvoleni.Zahy si odhlasovali,ze nechteji znat konkretni pocty hlasu,ktere obdrzeli jedmotlivi kandidati.Povazuji to za zbytecne.

CSV je na rozcesti.Co vlastne chceme ?

Chceme organisaci uvnitr demokratickou nebo totalitni ?
Chceme se reprezentovat jednotnosti k prosazovani svych zajmu pocetni silou clenstva,nebo jen prosazovat sve pozadavky dane vahou svych argumentu ?

franta

Dne pondělí 09 ledna 2006 09:37 Havlík napsal(a):
> V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také hodně

Zdravim,

mrizky 0.5x0.5cm pripevnuji nejpozdeji v listopadu, pokud se mi nejaka mys
preci jen do vcel dostala, tyto vcely byli v nasledujicim roce "ostrejsi". Me
se vetsinou drive doslata mys do vcelstva na vice nastavcich - a vetsinou
zustala v tom spodnim. Ted to preventivne resim tim, ze spodni nastavek je
bez ramku. Pokud tam mys vcely najdou, kdyz je teplo - tak ji ubodaji.


Honza

Od: Havl?k
> ....Při jaké teplotě je mohu rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?
.....

Měla by byt teplota nad 10 °C a bez vetru a hlavne po proletu, jinak kazde vyruseni se scita pred konecnikem v travicim systemu vcely. Mysi a v tvem pripade rejsci jsou problem, ale z 80% dopadne vyruseni mysi alespon u me dobre . Tech asi 20% je KO. Tz. kazde pate vcelstvo, do ktereho se mi dostane mys je ohrozeno. Zalezi natom, kde se mys usidli, jak je zrava. Neni to ale v celkovem poctu ztrat (celkem z poctu vcelstev i ... nenapadnutych) vice jak 3%.

Horsi je vzdy u mysi, kdyz se nastehuje rejsci parek a zacne se s vychovou mladych.

Ztraty zapricinuji i napr. ptaci.



_gp_

V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také hodně poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu rozebrat, abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už teď, aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou jen ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť jen v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až teď.jo všechno je jednou po prvé.

> Od: P.K.
...
> asi nějaký roj někoho nezajímá, jsem viděl nejvíce bastardů s žlutými
> proužky... a plásty černé jako uhel...plíseň...
>
> Co potom varoa a mor,co se nám       motá po kopcích...
______
>
> Bude to taky trochu souviset s průměrným věkem českého včelaře.
> Pak taky zahlédnete včelnice „některých komerčních“ včelařů, kterým je
> jedno , kde vzali úl apod. Na budečáku tachovské nástavky a podobné torza a
> nesmyslné kombinace výhodné jen a jen pro člověka jeho byznys......
_______
> Včelaření bych přirovnal ke hře na jednom hřišti.
> Podle jakých pravidel hrát s takovými včelaři?
>
> Slyšel jsem o modelu, který vydá podle předem nastavených kritérií kontroly
> svazové ochranné pásky na sklenice s medem (něco mezi kolkem na cigarety a
> ochranou páskou na tatarce), která vás ujišťuje jak o kvalitě medu, tak i o
> tom že sklenice nebyla od originálního naplnění otvírána nebo nebyl její
> obsah nějak pozměněn.
________

Jsme v pasti a to je i duvodem u me, se nespolcovat ve "svazu", ktery se honosi se splnenymi a vytycenymi politickymi ukoly a vyznamem v oboru, ale skutek utek. Existoval pred revoluci docela schopny system obnovy ulu a co vic, svaz mel primo rozhodovani v Bednarskem a vcelarskem druzstvu, ktere vyrabelo sortiment pro vcelare(co se tyka ulu). Bohuzel kazdy chce vydelat a proto se utlum vyroby v tomto druzstvu dal ocekavat a navic jeste soudni dohra a pre o majetek mezi bednari a vcelari. Mozna toto bylo jako prvni znameni konce docela slusneho systemu v ČSV, ktery mel hodnotu, ovsem politikareni uvnitr svazu ji docela slusne prevalcovalo.

Resenim takove situace by mohla byt svepomocna vyroba a vyroba ulu v malych seriich. To ovsem dopada tak, jak dopada. Vcelar vlastne vyrabi ve svem zivote uly, ktery nemuze (napr. po umrti) druhy vcelar pouzit, protoze neni kompaktibilni s jeho. Tudiz "je skoda spalit" takove uly kazdy takovy volne pristupny ul vcele, je potencionalnim zdrojem nakazy pro okoli.

Vrcholem cele situace je i fakt, ze se z dotace a jeji "technicke pomoci" se podle meho nazoru vlastne vyklubal system kecu, na ktere se jeste muze zadat o dotaci a ne nejak malou (3 000,- - 50 000,-/ 1 prednaska). Jsou to nemale castky a ty se mohli vyuzit ve smyslu tohoto narizeni uplne jinak.

Jde i vedle jineho o ul. A svaz od konce vyse zmineneho druzstva upustil od zajmu nejak koordinovat "jednotny ul" a to ze to jde, dokazuje rozsirenost Tachovskeho ulu, ktery je dnes jiz na mnoha stanovistich doopravdy do toho ohne. Jde o vyhody a financni vypomoc statu (MZe) na novy ul neni.

Svaz stratil a nechce slyset na principy jednoty a spolecneho zajmu a tim zajmem v minulosti byl napr. svazovy prave jednotny typ ulu. Nechci podporovat primo tuto myslenku, ale chci videt tu podporu a dotace pro vcelare na koupi novych ulu. Ono cena se da vymyslet sejne, jako napr. u leciv a navrat od Statniho Fondu. Bohuzel na toto upozornuji a "napovidam" na tomto miste uz delsi dobu, takze me zbyva uz jen ten kop.

Jeste k te sklenici. Dozvedel jsem se informaci, ze je mozne takovou sklenici s plombou, vickem a etiketou zakoupit za cca 11,- v Lednici u p. Cesky ve firme Moraviaprodukt.





_gp_

Když vyjdu na výlet do okolních luk,údolí a lesů potkávám úly, kočovné vozy i včelnice.Některé září novotou (spíš jen nástavkové úly začínajících nadšených malovčelařů, některé starší racionálně udržované, některé se rozpadají pro stáří majitele, který hledá svůj nepojízdný vůz v dvou metrové trávě jen o slunovratu, aby vytočil, a některé vypadají ,že majitel už o svém divokém chovu ani neví a včely tam létají spíš ze zvyku, nebo obsadily jen nezajištěné úly.Pak sem taky viděl hobrové úly na dešti, výhodou je ,že je nemusíte otvírat,zkroucenou hobrou bychom prostrčili ruku, ale i úly-zříceniny bez včel. Na takových divokých stanovištích, kde asi nějaký roj někoho nezajímá, jsem viděl nejvíce bastardů s žlutými proužky... a plásty černé jako uhel...plíseň...

Co potom varoa a mor,co se nám motá po kopcích...

Bude to taky trochu souviset s průměrným věkem českého včelaře.
Pak taky zahlédnete včelnice „některých komerčních“ včelařů, kterým je jedno , kde vzali úl apod. Na budečáku tachovské nástavky a podobné torza a nesmyslné kombinace výhodné jen a jen pro člověka jeho byznys.Často stejně neudržované, tak jak je získal od předešlého majitele, který se svých almárek pro stáří rád lacino zbavil. O nějaké racionalitě chovu nelze mluvit.A hygiena….je přece taky zvíře a jako včely snese hodně.V tom je náš obor zaostalý.

Co s tím ?

Včelaření bych přirovnal ke hře na jednom hřišti.
Podle jakých pravidel hrát s takovými včelaři?

Slyšel jsem o modelu, který vydá podle předem nastavených kritérií kontroly svazové ochranné pásky na sklenice s medem (něco mezi kolkem na cigarety a ochranou páskou na tatarce), která vás ujišťuje jak o kvalitě medu, tak i o tom že sklenice nebyla od originálního naplnění otvírána nebo nebyl její obsah nějak pozměněn.

Svoboda je odpovědnost a tolerance.

Pokud někomu chybí odpovědnost za své jednání
je na řadě "zákon",hm který se dá zase obcházet.

Co s tím ? Nejsme tak trochu v pasti ?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

/=/

Pán Čermák môžte odpísať na môj imail. Ďakujem.
jaro001/=/pobox.sk

WEB beekeepings Links to the World
A Thousand Great Places to Bee on the Web

http://
ourworld.compuserve.com/homepages/Beekeeping/weblinks.htm

Minimalizovat pracnost se snažím taky. Když udělám oddělek se starou matkou
v květnu, zasahuji do něho až při krmení, nebo těsně před krmením, kdy
vyberu krajní rámky s medem, v kterých obvykle není plod. Nějaký pracny
rozchov matek mimo úl v oplodňáčcích neprovozuji, podle mne je to
opodstatněné až při vyšším počtu včelstev, tak asi přes 15 - 20 včelstev
nebo pro chov matek pro prodej od inseminované nebo podobně kvalitní drahé
matky. Spíš postupuji cestou rušení cca 10 - 20 % nejhorších včelstev ročně
a následně tvorbu nových.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 07, 2006 9:50 AM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Matky nultý ročník chovám jenom mimo včelín, do kterých jinak nezasahuji,
> jen mrknu kolik má plodu, a před snůškou spojím ve včelíně. Nahoře matka,
> dole matka stará. Prostřední ze 3 nástavků zanesou medem, protože mřížku
> nepoužívám, tj.11 rámků 39x 27,5. Abych nemusel rozebírat po rámku,
> protože bych to nezvedl ,používám jeřáb.Takže s novou matkou ještě
včelstvo
> posílím, a hned si připravím na příští rok mimo včelín další, hned v
> květnu, aby
> do zimy byly co nejsilnější.Tak brzy se matky neprodávají.Neřeším očka,
ale
> abych při menším počtu včelstev a menší pracností, dosáhl aspoň
> přibližného výsledku.
> V.

Matky nultý ročník chovám jenom mimo včelín, do kterých jinak nezasahuji,
jen mrknu kolik má plodu, a před snůškou spojím ve včelíně. Nahoře matka,
dole matka stará. Prostřední ze 3 nástavků zanesou medem, protože mřížku
nepoužívám, tj.11 rámků 39x 27,5. Abych nemusel rozebírat po rámku,
protože bych to nezvedl ,používám jeřáb.Takže s novou matkou ještě včelstvo
posílím, a hned si připravím na příští rok mimo včelín další, hned v květnu, aby
do zimy byly co nejsilnější.Tak brzy se matky neprodávají.Neřeším očka, ale
abych při menším počtu včelstev a menší pracností, dosáhl aspoň přibližného výsledku.
V.

V podstatě to s očky není složité. Popíšu jak je používám. Na období
zimování mohou být otevřena všechna, ale přece jen je lepší horní očko v
NN úlu v zimě uzavřít tam, kde ho využívají sýkorky na lovení včel (v
horním nást. jsou včely obvykle nejblíže k očku). Pokud se v NN zimuje
ve 3-4 nást., stále zůstávají otevřena 2-3 očka. Horší by bylo uzavření
při vyšších nást., protože je těch oček méně. V sezóně nechávám otevřena
v NN spodní 2-3 očka, horní nástavky je mají uzavřená, protože tam je
spíše med (alias medníková část úlu). Podotýkám, že spodní česno je celý
rok, tedy i v zimě, plně otevřeno. Přesto spodní nástavek u části
včelstev trpí vlhkostí, protože včelstvo je více navrchu, pod strůpkem a
dole je rosný bod.
K. Čermák


Bohouš napsal(a):

>Díky za obě dosavadní odpovědi, jsou z obou stran spektra jak jsem čekal.
>Jen jestli bych mohl ještě poprosit př. K.Čermáka o trochu podrobnější
>odpověď. Chápu zcela, že času je málo,       ale všem kteří se dali na Optimály
>by popis technologie oček v průběhu včelařského roku pomohl. Domnívám se ,
>že ovlivňují nejen přínos vody ale tím , že část létavek z horních nástavků
>zřejmě ani nenavštěvuje spodní patra má to i vliv na chování a organizaci
>včelstva v širší míře. Aspoň se mi to tak za dva roky co včelařím jeví.
>Nechce se mi postupovat metodou pokus - omyl, i když je to samozřejmě
>krásný koníček, ale docela by mne zajímal fundovaný názor z výzkumného
>pracoviště a navíc od člověka, který propagaci Optimálu už odvedl tolik
>práce.
>

Výrobky firmy Flajzar jsou dobré .
Většinou nejsou provedeny na montáž do rozvaděčů a nejsou
k nim další moduly na rozšíření, proto je nepoužívám.
Jinak pro daný účel vyhovují.Uvedl jsem pouze příklad. Rozpouštím 40 kg nádoby.
Rozpouštědlo na med se dá provést jako Trabant nebo jako
Mercedes - oboje je automobil.

Tom Vlk (80.188.9.133) --- 5. 1. 2006 napsal:
Zabývám se elektronikou,řízením medometů apod..Termostaty mám přímo od výrobců.Cena je asi 1200,-
termostat,200,- sonda 3m, provedení na lištu do rozvaděče.
muzete poslat kontakt J. Kamler kamler/=/ivb.cz

Nešlo by tu myšlenku napsat trochu jinak? Omlouvám se, ale tomu příspěvku
jsem neporozuměl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 06, 2006 11:09 AM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Nevysvětlil jsem jaký cíl sleduji. Nejde jen o výměnu matky. Pomoc v době,
> kdy je nejvíce práce, přijde silná pomoc. Využití také létavek atd. To
> snad je
> velký rozdíl mezi zimním spojování. Jinak taková pomoc nevhodná, nemá
> cenu ani pro člověka. Když je nás plno doma, nemáme co dělat jdeme
> na procházku. Dovedete si představit, že bychom byli v úlu My? Určitě by
> úl,
> hlavně vyhovoval nám. Vloní mě toto posílení zachránilo, ostatní si
> stěžovali, že už
> nevytočili, jako jiné roky.
> V.

Nevysvětlil jsem jaký cíl sleduji. Nejde jen o výměnu matky. Pomoc v době,
kdy je nejvíce práce, přijde silná pomoc. Využití také létavek atd. To snad je
velký rozdíl mezi zimním spojování. Jinak taková pomoc nevhodná, nemá
cenu ani pro člověka. Když je nás plno doma, nemáme co dělat jdeme
na procházku. Dovedete si představit, že bychom byli v úlu My? Určitě by úl,
hlavně vyhovoval nám. Vloní mě toto posílení zachránilo, ostatní si stěžovali, že už
nevytočili, jako jiné roky.
V.