Včelařská konference

Otázka první je - jestli to přítel bude mít jako živnost.
Pokud ne (nebude prodávat za stotisíce) tak spíše ne.

Tam je to prý pak tak, že například mléko je zemedělská výroba, sýry a tvaroh už potravinářská.

Kolega snad bude prodávat surovinu - med v nespotřebitelském balení. To je dle mě jedno, s kým obchoduje. Jestli s /vý/kupcem medu nebo jiným kupcem.

Jaké zákony platí na kupce je další věc, to si musí ta cukrárna či jídelna rozhodnout sama. Na své triko. Případně si říci, jaké testy si má kolega nechat udělat. To je jejich rozhodnutí a ani k tomu nemusí mít zákon.

--- Original Nachricht ---
Absender: Karel
Datum: 27.02.2006 09:24
> si rád vezme peníze i bez složitostí:-). Budete zřejmě pak vyplňovat jen
> jednu kolonku, nevím přesně která to za rok bude a u ní používat paušální
> odpočet ze zemědělské výroby 80%.
>
Tak jsem nekde cetl vyjadreni jakesi urednice, ze od konce minuleho roku
uz neni mozne podnikat jako soukromy zemedelec a je nutne si coby
samostatne hospodarici zemedelec opatrit ZL. Byl pry zmenen zakon o
zemedelstvi.
Rovnez tak pry neni mozne umistovat vyrobu potravin do zemedelstvi, ale
musi to byt zivnost. Tudiz jedna zivnost med, druha medovina ... ?

D. Helmut

>

Koukám že internet, či já jsme v nějaké dobré formě.:-)
První odpověď jsem považoval za ztracenou. U mě to tedy není patologické grafomanství, je to jen obyčejné grafomantsví.
Karel

Daňový doklad je potřebný k odpočtu DPH pokud jej prodejce účtuje, což není Váš případ.

Z hlediska kupujícího je jedno od koho kupuje.
On potřebuje účetní doklad.
Tedy komu a za co zaplatil ( a to komu asi není příliš nutné, protože jinak by nemohly fungovat zastavárny, výkupny kovů, atd). Není jeho povinností zkoumat, zda prodávající má živnost,list příjem daní atd.
Je to to samé, jako když prodáváte do výkupu, med, železo, zlato, jabka. To taky prodáváte a nemusíte mít ŽL.
Takže dle mého, kupujícímu v případě přiměřené opatrnosti stačí dod. list s množstvím a cenou, vaší adresou a rodným číslem + nějaký výdajový doklad do pokladny.
Jiná věc je z vaší strany. Živnostenský list v podstatě musíte mít jen když to bude Vaše živnost, to znamená budetet tuto činnost vykonávat soustavně a bude mít fin. význam.
Další věc je zdanění příjmu, tedy překročení nějakého limitu. K placení daní z příjmu nepotřebujete živnostenský list, stačí jen rodné číslo. Stát si rád vezme peníze i bez složitostí:-). Budete zřejmě pak vyplňovat jen jednu kolonku, nevím přesně která to za rok bude a u ní používat paušální odpočet ze zemědělské výroby 80%.
Určitě se najde mnoho dalších, kteří v tom uvidí jak vše dělat složitě. Viz například oblíbená pověra, že včelař nemůže inzerovat atd.
Ohledně potravinářské - veterinární agendy nevím, ale taky bych se na to vykašlal. Jestli je ten med dost dobrý, aby jej mohla stáčírna medu bez analýzy atd. vykoupit a stočit, tak je určitě dost dobrý, aby jej jiní mohli hned sníst.
Když může školní jídelna bez atestu nakupovat jablka, atd, tak proč ne i med.
Gratuluji k aktivitě. Určitě se to mnoha lidem v okolí nebude líbit, a určitě budou hledat všelijaké obezličky jak Vám to znepříjemnit.
Ať se daří.

Havlík:
Přátelé kdybych chtěl dodávat med do výrobny cukrářského zboží, jako surovinu, nebo do jídelny do školy, co bych musel udělat a jaké potvrzení vystavit, aby se tyto náklady mohly normálně zaúčtovat do účetnictví a jaké certtifikáty bych si musel opatřit a aby proti tomu neměla něco třeba hygiena atd.Nevlastním žádný živnostenský list, musel bych si ho opatřit

.......
Na účtování do účetnictví stačí kupujícímu jed dodák a výdajový doklad s vaším jménem a adresou. Pokud bude chtít být jo opatrný, tak i rodné číslo a číslo občanky.

Z hlediska případneého placení daní stačí rodné číslo. Berˇák nezkoumá, jak jste k penězum přišel, hlavně že mu je chcete dát.
Jiná věc je Ž.list. ten budete potřebovat, až vaše podnikání bude mít znaky živnosti. Zjednodušeně trvalý a významný příjem.

Z hlediska hygieny a atd. nevím, ale nekomplikoval bych to. Když může školní jídelna nakoupit od sadaře jablka, proč by nemohla nakoupit od včelaře med.
A když ten med může bez buzerace nakoupit stáčírna, stočit a prodat, aniž by koumala jak med získáváte, tak proč by to musela dělat cukrárna a jídelna.
Samozřejmě se ve vašem okolí najde dost dobráků, kteří začnou nepřát a komplikovat to. Že jich je mezi včelaři dost je vidět i na takové ptákovině, jako je inzerce medu včelařem. taky by to nejradši zakázali a komplikovali.
Ať se daří.
Karel

Ahoj Pepo.
Nejsem sice ornitolog, ale toto je strakapud velky. Tuhle se mi pustil i do
stitu strechy na me chaloupce.

František Rousek


Mezi sýkorkami se objevil párek těchto barevných ptáků. Zná někdo jeho
přesný název?
http://www.sroll.net/ptak/index.php

Pepa

>Pre Tondu odpovedá Anton
Zalietavanie včiel do krajných, prípadne do iných včelstiev a preto sú silnejšie! Naozaj? Podľa mňa nič také neexistuje, je to len fáma pretrvávajúca od nepamäti a udržiavaná včelármi, aby ospravedlnili svoje nedostatky v chove včiel.

Tady se jedná asi o omyl. Já jsem právě psal, že nepozoruju žádné zalétávání včel jak podle řad, tak od krajů. Naopak jsem uváděl příklad, že jsem měl krajní včelstva třeba nelslabší. Jsou střídavě slabší a silná podle toho jak se mi povedou. Ani ten vítr to neovlivní. Mám otevřenou západní stranu. Je to vidět i na fotkách podle různého počtu nástavků, že jsou včelstva střídavě silná. Psal jsem naopak, že jsou včely zalétané přesně na místo a stačí o málo posunout úl a česno hledají i kdyby bylo barevné. Proto jsem česna barevně nerozlišil.
S matkama ale trochu problém mám. Chovám je v celých nástavkách 3/4 langstroth. Dělám další (čtvrtou) řadu, spodky mám barevně rozlišené a matky se mi dobře vrací.
V řadových úlech se mi ale stává, že v podletí nějaké matky chybí. Myslím, že po vyrojení se poslední matka nevrátí. V loňském roce mi asi v šesti úlech z padesáti matka chyběla, ale včely byly ještě silné. Nevyrojily se úplně. Dva až tři roje jsem zaznamenal a ostatní jsem vidět nemusel.
Když jsem dal ale na úl oddělky s barevným spodkem, tak se všechny matky vrátily. Pak jsem je spojil s původním včelstvem.
Když jsem měl staré úly, různě natočené a barevně rozlišené tak se mi to nestávalo. Vyrojené včely měly většinou matku novou.
Proto jsem si myslel, že barevným rozlišením a jinými orientačními body (např. keříky) matkám pomůžu. Vím, že u včel to není potřeba.
Tonda.

Přátelé kdybych chtěl dodávat med do výrobny cukrářského zboží, jako surovinu, nebo do jídelny do školy, co bych musel udělat a jaké potvrzení vystavit, aby se tyto náklady mohly normálně zaúčtovat do účetnictví a jaké certtifikáty bych si musel opatřit a aby proti tomu neměla něco třeba hygiena atd.Nevlastním žádný živnostenský list, musel bych si ho opatřit?

Řekl bych, že to je normální strakapoud.
Tak jenom doufej, že se nepustí i do úlů...


Josef_Sroll napsal(a):
> Mezi sýkorkami se objevil párek těchto barevných ptáků. Zná někdo jeho přesný název?
> http://www.sroll.net/ptak/index.php
>
> Pepa
>
>

Mezi sýkorkami se objevil párek těchto barevných ptáků. Zná někdo jeho přesný název?
http://www.sroll.net/ptak/index.php

Pepa

GP:
Na té stánce http://www.beekeeping.com/spmf/adulteration_1.htm

je tam také popsáno jasným způsobem jak se pozná bezpečně včelí med smíchaný s roztokem sirupů, které nejsou půvem z nektárií rostlin.

.......
Nejsem chemik ani angličtinář, těžko se k tomu fundované vyjádřit.
Já bych to ale řekl z druhé strany. Podle toho, co jsme z toho pochopil, tak o většině medu v obchodní síti nelze momentálně s jistotou tvrdit, že prošel "náročnými" a 100% testy.

No a protože s medem neobchoduji, prodávám přímo, tak mě se zdá toto tvrzení pro mě výhodné. Z marketingového hlediska.
Heslo: "Jedinou jistotu snad máte, když uvidíte včelaře, včely a medomet. Nakupujte s jistotou med od tuzemského včelaře!"
Takže teď jde jen o to, co je na tom "papíře" opravdu napsáno, a jak to intepretovat. Chtělo by to někoho s písmenky před a za jménem, aby tomu dal štempl oficiálnosti.

Karel

Stačí jedna lahvička, bohatě.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Bujnoch <pbujnoch/=/seznam.cz>
> Předmět: Jarn? p?el??en? v?elstev
> Datum: 26.2.2006 16:23:08
> ----------------------------------------
> V naší organizaci potřebujeme přeléčit 25 včelstev na 6 stanovištích. Mám
> objednat přípravek M-1 AER, ale nevím, jaké množství, aby se nám to třeba
> nezkazilo. Kdyby mi mohl někdo zkušený poradit, byl bych vděčný.
> ZO ČSV Rychaltice, Petr Bujnoch
>
>
>

Děkuji Emanovi za vyčerpávající odpověď.

Na té stánce http://www.beekeeping.com/spmf/adulteration_1.htm

je tam také popsáno jasným způsobem jak se pozná bezpečně včelí med smíchaný s roztokem sirupů, které nejsou půvem z nektárií rostlin.

Bohužel ale musím konstatovat, že ikdyž jsou vystaveny desítky akreditací na chemický rozbor potravin laboratořím po celé ČR, není zřejmě ani jedna schopna provádět analýzu na C4 a C3 cukry a tak udělat čáru mezi medy pravými a medy, které obsahují nadnormativní obsah cukrů s původem jiným, než z nektárií - květů rostlin.

(odkaz na laboratoře)
http://www.cai.cz/www/cia/np.nsf/key/seznamy_akreditovanych_subjektu?Open

To je nejsmutnější na celé politické mašinérii našeho včelařstvív ČR, že se nedokáže taková základní věc, jako úprava norem medu a posléze určení, zda med určený pro spotřebitele je či není nadlimitně porušen sirupy.

A ještě smutnější je fakt, že se o rozdílu mezi C4 a C3 metabolickém prvku v cukrech ví už docela dost dlouho.

_gp_
http://vindex.ic.cz

http://www.beedol.cz/download.html
1 lahvička M-1 AER stačí k ošetření minimálně 200 včelstev. Méně toho objednat nelze.

V naší organizaci potřebujeme přeléčit 25 včelstev na 6 stanovištích. Mám objednat přípravek M-1 AER, ale nevím, jaké množství, aby se nám to třeba nezkazilo. Kdyby mi mohl někdo zkušený poradit, byl bych vděčný.
ZO ČSV Rychaltice, Petr Bujnoch

Bohuslav xxxx
O internetu se možná mluví na sjezdu, když ale člověk vznese nějakou otázku na ÚV po internetu, tak kromě šéfredaktora nikdo neodpoví. Stejně tak by mě zajímalo, kolik stál ten včelařský program" vytvořený" panem Formanem.
.....
Ta zasedání ÚV jsou asi zajímavá. On je tam snad pan šéfredaktor víc než jen přítomen coby novinář?
Aby to připomínalo jedno městečko, kde zasedání filmoval jeden radní a se svým komentářem pak pouštěl do místní kabelové TV. Zastupitelé pak řešili problém, jestli se mají ozvat a případně se o sobě něco dozvědět v televizi, nebo mlčet a kývat.
Demokracii se ještě musíme holt učit, jak říkal v únoru prý jeden člen :-)

Ve Včelařství mě nazvedla dvoustrana o mém oblíbeném Protocol Servisu. To to členové a čtenáři dokážou strávit?

O internetu se možná mluví na sjezdu, když ale člověk vznese nějakou otázku na ÚV po internetu, tak kromě šéfredaktora nikdo neodpoví. Stejně tak by mě zajímalo, kolik stál ten včelařský program" vytvořený" panem Formanem.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Tak co s tim?
> Datum: 26.2.2006 09:30:29
> ----------------------------------------
> Podľa ŠVPS SR /Rapid Alert Systém, 6.2.2006/ UK signalizovali, že v
> privezenom čínskom mede znova sa objavili rezíduá chloramfenikolu a
> streptomycínu. Boli z tohoto zistenia vyvodené aj nejaké dôsledky zo strany
> EÚ?
> dále na
> http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=169
>
> pokud je někdo fluent a nedělalo by mu to problém, možná by mohl alespon
> výtažky přeložit a případně by jsme je mohli poslat naším hlídacím psům
> demokracie (neboli hyenám, jak říkají politici).
> http://www.beekeeping.com/spmf/adulteration_1.htm
> .......
> Protože jsem se místo naší Výhody stal i novým čítatelom slovenského
> Včelára, tak zde musím našim kolegům ze Slovenska pogratulovat.
> Na Včelárovi je vidět, že mu chybí miliony dotací (černobílý a útlý
> svazek), ale nabyl jsem z něj dojmu, že
> jsou o několik koňských délek dále, než my.
> Viz článek Tibora Jókay ve 2006/2. Tamtéž je informace, že na spolkovém
> poštovním servru nemá ještě 35% tajemníků ZO funkční adresu. To zřejmě
> znamená, že už 65% ZO jí má.
> Gratuluji priatelia.
> Tady u nás se o tom zatím jen mluví na sjezdu, a možná v auditoriu většina
> neví o čem, a proč by měli kmunikovat po internetu.
> Ale prože jsem si vyměnil se sousedem Včelára za Včelařství, tak jsem se
> dočetl, že už bude školení učitelů včelařstvi na PC.
> Jsem jen zvědav, jestli to nebude školit Protocol Service. To by byla
> náhoda:-)
>
> Zřejmě stejná, jako že v Protokol Servisu dělá paní Sluková, a jiná paní
> Sluková dělá mluvčí SZIF, který kampaň na propagaci medu spolufinancuje.
> Podobnost čistě náhodná a určitě ne nepříbuzenská.
>
>
>

Podľa ŠVPS SR /Rapid Alert Systém, 6.2.2006/ UK signalizovali, že v privezenom čínskom mede znova sa objavili rezíduá chloramfenikolu a streptomycínu. Boli z tohoto zistenia vyvodené aj nejaké dôsledky zo strany EÚ?
dále na
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=169

pokud je někdo fluent a nedělalo by mu to problém, možná by mohl alespon výtažky přeložit a případně by jsme je mohli poslat naším hlídacím psům demokracie (neboli hyenám, jak říkají politici).
http://www.beekeeping.com/spmf/adulteration_1.htm
........
Protože jsem se místo naší Výhody stal i novým čítatelom slovenského Včelára, tak zde musím našim kolegům ze Slovenska pogratulovat.
Na Včelárovi je vidět, že mu chybí miliony dotací (černobílý a útlý svazek), ale nabyl jsem z něj dojmu, že
jsou o několik koňských délek dále, než my.
Viz článek Tibora Jókay ve 2006/2. Tamtéž je informace, že na spolkovém poštovním servru nemá ještě 35% tajemníků ZO funkční adresu. To zřejmě znamená, že už 65% ZO jí má.
Gratuluji priatelia.
Tady u nás se o tom zatím jen mluví na sjezdu, a možná v auditoriu většina neví o čem, a proč by měli kmunikovat po internetu.
Ale prože jsem si vyměnil se sousedem Včelára za Včelařství, tak jsem se dočetl, že už bude školení učitelů včelařstvi na PC.
Jsem jen zvědav, jestli to nebude školit Protocol Service. To by byla náhoda:-)

Zřejmě stejná, jako že v Protokol Servisu dělá paní Sluková, a jiná paní Sluková dělá mluvčí SZIF, který kampaň na propagaci medu spolufinancuje. Podobnost čistě náhodná a určitě ne nepříbuzenská.

Děkuji za odpověď!
V.Holec
----- Original Message -----
From: "164410" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 25, 2006 7:50 PM
Subject: Re: Vrby


> Zrovna dneska jsem prohlizel vcelarstvi z roku 1979 a tam je reva popsana.
> Uvadi se, ze nazory se lisi, prilis vyznamna snad neni, i kdyz poskytuje
> nektar a pyl. Byly pozorovany vcely rouskujici revovy pyl, ale ne v nejak
> vyznamnem mnozstvi.
> ---------
> Prodavam, jak jsem koupil.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1418 (20060224) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Jeste jsem zapomnel to naopak, reva vcely nepotrebuje, protoze se podivnym zpusobem opyluje sama. Misto aby jako radna kvetouci rostlina rozvinula okvetni platky, ona je dole uvolni a nahore zustanou spojene, takze vznikne na kvetu takova cepicka a pod ni dojde k opyleni.

Zrovna dneska jsem prohlizel vcelarstvi z roku 1979 a tam je reva popsana. Uvadi se, ze nazory se lisi, prilis vyznamna snad neni, i kdyz poskytuje nektar a pyl. Byly pozorovany vcely rouskujici revovy pyl, ale ne v nejak vyznamnem mnozstvi.
---------
Prodavam, jak jsem koupil.

přečtěte si
http://zena.centrum.cz/utf/zdravi/clanek.phtml?id=5228

Pepan

Havlík:
Ono to asi souvisí i s místními podmínkami.U mne v létě převažuje vítr západní a tak mám včelstva v řadě na západní straně nejslabší a na východě nejsilnější.
......
Pokud je to tak, tak se nic neděje.
Ale je možné, že ty na návětrné straně jsou na "ničeny" větrem.
Hlavně na jaře sráží studený vítr při přistávání včely na zem a ty hynou.
Já jsem jednou učinil smutnou a draze (časem -roky)zaplacenou zkušenost. Než jsem si "všiml" (vzal v úvahu), že na severním hřebeni ode mě vykáceli pruh lesa, následně vichr pročesal zbytek lesa a pak byl úplně dotěžen. A severáku z hor byl ke včelám otevřen koridor. Na jaře úplně slábly. (Napřed jsem hledal chybu u sebe, nosema, atd. Po přestěhování o pár metrů níž do závětří (ale i stínu) to bylo pak lepší. Včelám vadí vítr v podtstatě jen při přistávání, ale asi víc jak stín po většinu dne. A nejmíň vítr fouká u země, proto je teď mám jen na paletách. Provizorák, který se osvědčil.
Karel

Prosím Vás, může mi někdo říci, jaký význam má pro včelaření vinná réva a
naopak?
Děkuji: V.Holec

From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 10:06 PM
Subject: Re: Vrby


> No, pokud si dobře pamatuji, tak sice některé klony vrb se nalezly u nás
už
> hotové, ale jiné se vytvářely na stanici křížením našich ale taky
dovezených
> druhů. A jednotlivé druhy vrb mezi sebou se snad kříží velice ochotně,
stačí
> jen, když kvetou ve stejnou dobu a fouká ten správný vítr, co donese pyl.
> Jinak vrby se tehdy šlechtily tuším někde u Uherského Hradiště v nějakém
> výzkumném lesnickém ústavu a hlavní cíl bylo najít vhodné vrby třeba pro
> zpevnění břehů řek nebo pro rekultivace výsypek a hald. Ta řada
včelařských
> vrb byl snad jen nějaký vedlejší produkt. Dneska se šlechtí vrby a topoly
> hlavně pro výrobu biomasy, možná ještě další vrby pro košíkáře a to ve
> výzkumném ústavu v Praze Průhonicích.
> Je to už nějak 15 let, co jsem na břehu řeky na jaře hledal mezi vrbami
> zpevňujícími břehy ty správné samčí vrby, značil jednotlivé správné keře a
> fotil je a druhý rok pak s fotkami v ruce řezal v lednu řízky a strkal
kolem
> vody tam, kde jsem potřeboval.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jiří" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, February 23, 2006 1:27 PM
> Subject: Vrby
>
>
> > Vážení, pokud se chceme zcela v naší diskusi utopit ohledně vrb tak
> > příspěvek př. Poláška je trošku zavádějící. Pokud si odpovíme na otázku
,
> > Co je původní ??? Papriky, rajčata, okurky, višně ....... sskoro všechno
> > jsou to nepůvodní druhy. Takže je jen otázka, od jakého letopoštu můžeme
> > počítat "původnost".
> > Tyto klony nejsou žádné GMO, př. klon s označením S-008 je původně z
> > Brna-Bystrce, jinak velmi hodnotný klon.
> >
> > Nakonec svého příspěvku, bych upozornil na velkou včelařskou mílku,
dadant
> > - jako úl,a dadant systém -styl velké plodiště a polorámky jako medník.
> Př.
> > Řeháček "svůj " Dadant označuje jako dadant, ale dadant je jenom jeden.
To
> > co on prosazuje, velké plodiště na "národní" míře a poloráky v medníku,
je
> > dadant systém příp. Kombík. Jinak tento styl včelaření lze provozovat
jen
> > za určitých okolností. Počet chovaných včelstev musí být malý. Bohužel
> > nevýhody převažují:
> > 1. dvě rámkové míry v provozu
> > 2. těžšší obměna díla v plodišti
> > 3. velký rámek v medníku a s tím spojená i vyšší fyzická námaha před i
při
> > vytáčení.
> >
> > Ale je pravda, že každá liška si chválí svůj ocas, ale tyto nevýhody tu
> > jsou a je jen na včelaři, do jaké míry mu vadí.
> >
> > Na konec bych se chtěl zeptat, kolik tak dáváte do včelstev na jaře a
> popř.
> > za celou sezónu mezistěn.
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1417 (20060223) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Pre Tondu odpovedá Anton

Zalietavanie včiel do krajných, prípadne do iných včelstiev a preto sú silnejšie! Naozaj? Podľa mňa nič také neexistuje, je to len fáma pretrvávajúca od nepamäti a udržiavaná včelármi, aby ospravedlnili svoje nedostatky v chove včiel. Ani moderná doba s modernými poznatkami nedokáže vykoreniť rozprávky starých včelárov. Ako kolorit je to vhodná téma pri poháriku s dobrým vínkom, ale moja prax je iná.

Farebné označenie úľov a strácanie sa matiek pri oplodňovacom lete. Znovu máme tému na diskusiu. Je pravda, že matka sa nevráti do úľa, oplodniačika, materinca a iných pomôcok na chov matiek, len preto, že nie je farebne označený?. Včele a matke je jedno do akého obydlia sa vracia, lebo ona sa tam vždy dokáže vrátiť (pravda ak na ceste domov nezahynie). Ak sa nevráti, je v tom celkom iná príčina ako poskribovavá príčina- farebne neodlíšený úľ, oplodniačik, aj to len v tom prípade, že matka na oplodňovací let skutočne vyletela. Chovateľ to nedokáže jednoducho identifikovať, môže len konštatovať, že matka nie je v úliku a sa stratila. Za roky chovu matiek, môžem napísať, že stratené matky sa nestratili pri výlete, ale v čase po osadení do oplodniačika, prípadne v čase čakania na oplodnenie,choroba, zabitie včelami a pod. Prečo sa tak stáva by bola potrebná hlbšia anylýza a to v Konferencii nie je taký priestor.Z praxe o strate matiek sa prezentuje len jeden názor, že najväčšou príčinou straty matiek (mimo iných príčin), sú len jednofarebe označené oplod.jednotky, čo znemožňuje dobrú orientáciu matiek alebo samotných včiel. Že to tak nemusí byť, uvediem nasledujúci príklad.
Pomôžem si príkladom ako je to v prírode. Chovateľ včiel po celé stáročia pri domnelom domestikavní včiel do blízkosti svojich obydlí, vždy si bral príklad z prírody. Poznala snáď príroda farebne označené svoje príbytky v dutinách stromov či skalných trhlín a previsov? Rozhodne nie! A predsa včela ako taká nikdy v prírode nezanikla. Preto sa naučila vnímať len jednu farbu a tou bol vo všetkých prípadoch tmavá a šedá, teda nevýrazná. Môžete oponovať, že príroda pozná rastlinnú ríšu a tá má farieb neúrekom. Ale aký to má súvis s farbou prírodných príbytkov? Farebnosť v prírode je krátkodobá a stále sa mení. V tomto prípade je farba pre včely dôležitá, včela sa ľahšie orientuje a farebný porast rýchlejšie a ľahšie nájde.
Nie som taký krátkozraký, aby som nevidel prínos pekne nafarbeného úľa (ľudia majú radi pestrofarebné domčeky s bzučiacimi včelami), ale ich život nezávisí len od toho či je úľ nafarbený alebo nie. V zahraničí to už dávno pochopili a tisícky úľov na včelích farmách majú jednotný náter a nič sa nedeje, včely veselo lietajú aj do týchto jednofarebných úľov. Môj vstup nepovažujte, že odrazu máte svoje úle prestať ošetrovať. To vžiadnom prípade nie, len chcem poukázať na fakt, včela, trúd a matka svoje obydlie nájde aj bez toho, aby boli pestro pomaľované.

To, že to ide aj bez farebného rozlíšenia, svedčia kladne moje dlhoročné skúsenosti v chove včiel a v chove matiek.
Moje úle sú od roku 1980 natierané len jednou farbou- trávovo zelenou s menšími odtieňmi. A práve týchto posledných 25 rokov môjho včelárenia bolo mimomriadne úspešné, nielen vo výnosoch medu, ale i zberu peľu a hlavne v chove matiek. Dovtedy som úle poctivo natieral a farebne rozlišoval.

Ešte príklad z tejto etapy chovu matiek.
Pred 15 rokmi som si vyhotovil netypickú pomôcku (na základe predchádzajúcich skúseností) oplodňovaciu jednotku s komôrkami na dva rámiky 420x275mm (používanie na chov matiek rámikov používaných vo svojom chove má nespornú výhodu), v ktorej 14 komôrok s vyberateľnými priehradkami - prepážkami (slolit), so 7-mi komôrkami s letáčmi na jednej strane a tak isto na druhej strane, V jednom rade sú položené tri takéto jednotky spolu 42 komôrok. Letáčiky sú od seba vzdialené 18 cm (čertovsky blízko). Oplodňvacie jednotky sú vyhotovené zo stien typického kúpeľného jadra (známe králikárny), 2cm hrubé a farby mramorovo šedej. Bez akejkoľvek farebnej značky a priehradky medzi nimi, možno by bola potrebná lebo po odobratí oplod.M, osirotené včely neraz využili možnosť odoberania mater. látky vo vedľajšom letáči a v prípade pridania novej matky túto odstránia.
Úspešnosť oplodňovania je 60-70%, niekedy až 90%, teda možno aj lepšie ako na renomovaných oplodňovacích staniciach s farebnými oplodniačikmi, vzdialené od seba minim. 1m. Mám dlhoročné skúsenosti keď matka (mladá ale i oplodnená) náhodne vyletela z úľa či oplod.jednotky, prípadne z ruky pri značení, vždy sa dokázala vrátiť na miesto odkiaľ vyletela. A my chceme sami seba presvedčiť, ža matka sa stratí len preto, že nemá farebne označený oplodniačik lebo jej orientácia na okolie zlé. Naopak, matka má úžasné oči pre okamžitú orientáciu pri aj náhodnom odlete do priestoru. Ak by som opísal (aj s pokecom ako to prebehlo) svoje skúsenosti s odletenými a vrátenými sa matkami, bolo by to na niekoľko strán. Sú to krásne pocity, keď vám matka odletí a vy po "zúfalstve" ju získate pod svoju kontrolu. Anton

Otázka: strácajú matky len preto, že chovatelia nedodržujú rady odborníkov, umiestňujte farebne odlíšiteľné oplodňovacie jednotky vo značnej vzdielenosti do seba.

Od: Löffelmann:
> Ano a dotaz zni: kolik je v Kremencove najemniku platcu a neplatcu. Vy to
> vite? ja te tedy ne.
.......

7 subjektů, podle všeho nic nemající společného s včelařstvím. Z toho 2 odvádějící DPH.

Potom dva okresní výbory ČSV, potom Včelařská prodejna ČSV, potom vedle toho další Včelařská prodejna a bistro ČSV s.r.o.- plátce DPH, , jako další subjekt ČSV - zájmové sdružení, potom, Včelařské výrobní a obchodní družstvo v Praze a nakonec VČELPO - HOSPODÁŘSKÉ ZAŘÍZENÍ ČS. SVAZU VČELAŘŮ.

Informativní a internetový zdroj informací ARES.


_gp_
http://vindex.ic.cz

A.Podhájecký
>Ctěl jsem to trošku urychlit a těch doporučovaných 10 cm za den jsem zvětšil. Zajímavé bylo pozorovat přilétající včely, jak se zastavují přesně v místě bývalého česna. Posunutí bylo asi 40 cm.

.....
1664: (nevadí, když to zkrátím na křestní část čísla:-)
Zajímavé je, jak jsou zalétané nejen stranově, ale i - nevím jak to vyjádřit - předozadně. Loni v létě jsem posouval dva ůly asi o 3 metry dozadu od původního stanoviště. Stranově ne.
.....

To sedí. Orientují se podle význačnějších a vzdálenějších bodů než je úl. Stromy atd. Složené oko jim v tom asi dost pomáhá - v určování úhlů.
Já jsem stejnou zkušenost učinil i na rovině - louce, kde nebyly v blízkosti orientační body. Přesnost orientace - možnost posuvu byla větší.
U kočovných vozů na otevřeném prostranství to prý umožňuje i poměrně rychlý přesun. (Viz snad Kočování se včelstvy - Drašar)
Karel

A.Podhájecký
>Ctěl jsem to trošku urychlit a těch doporučovaných 10 cm za den jsem zvětšil. Zajímavé bylo pozorovat přilétající včely, jak se zastavují přesně v místě bývalého česna. Posunutí bylo asi 40 cm.

.....
1664: (nevadí, když to zkrátím na křestní část čísla:-)
Zajímavé je, jak jsou zalétané nejen stranově, ale i - nevím jak to vyjádřit - předozadně. Loni v létě jsem posouval dva ůly asi o 3 metry dozadu od původního stanoviště. Stranově ne.
.....

To sedí. Orientují se podle význačnějších a vzdálenějších bodů než je úl. Stromy atd. Složené oko jim v tom asi dost pomáhá - v určování úhlů.
Já jsem stejnou zkušenost učinil i na rovině - louce, kde nebyly v blízkosti orientační body. Přesnost orientace - možnost posuvu byla větší.
U kočovných vozů na otevřeném prostranství to prý umožňuje i poměrně rychlý přesun. (Viz snad Kočování se včelstvy - Drašar)
Karel

Tomu nerozumím. Pokud byly myšleny šablony, tak po nich voda přece stéká
tak, teče rovně dolů na okraj šablony, poté kopíruje dolní okraj šablony
a po něm se stéká doprostřed na dolní cíp šablony. Odtud již teče rovně
na další, nižší šablonu. Nevidím v tom ten pohyb ke krajům střechy.

Milan Čáp
........
Je to možné v podstatě pozorovat na každé "rovné" ale "hrbolaté" střeše. Tím myslím ne na vlnité atd.

Na úplně (ideálně) hladké střeše teče voda teoreticky laminárně svisle dolů.
Jakmile jí dáte do cesty překážku, vytvoří obrácené "V" a dojte k distribuci do strany. Pokud ty překážky budou souvislé a rovnoměrné tak se uprostřed dostatečně široké střechy nic neděje. Vody pojede rovnoměrně dolů, jen každá bude řezat zatáčky různým směrem.
Dětská hra (pinball) hřebíčky na desce + kulička (fibonaciho síto) je případ (Model) pro jednu hadici nahoře na hřebenu. Pod hadicí poteče vody nejvíc, ke kraji méně.
Rozmístěním hadic nahoře v pravidelných VELKÝCH intervalech dostanete dole vlnovku tvořenou z oblouků nahoru.
Dalšími hadicemi (v polovině, čtvrtině) nahoře dostanete další vlnovky, a jejich součet se začne uprostřed vyrovnávat jen do mírně vlnité čáry. Dostaečně hustými hadicemi se blížíme rovnoměrnému dešti.

Co se stane na kraji těchto sít? V případě střechy, na jejíž okraje nebude pršet, nerozmístíme na hřebenu hadice, bude vody z okapu ubývat do ztracena.
Pokud nahoře od poslední hadice položíme návětrnou lištu (jak tomo říkají snad klempíři) tak tato část která teče do strany je odražena zpět. To znamená že na kraji by měla být dvojnásobná intenzita proudu a ke středu střechz bud epostupně ubývat. teoreticky stejně rychle, jako by přesahovala nad zastřešenou střechou - tedy nad krajním pásem, který by byl chráněn před deštěm.

Ve výš uvedeném je náhodný stranový (ale většinou symetrický ) pohyb způsobován Hřebíčky = překážkami které rozrážejí vodu do strany. Můžou být až úplně malé (písek na pískované lepence) až jen po nerovnosti a drsnost.

V případě šablon na koso je rozhazování způsobeno dolními hranami šablon. pro změnu je to vrstva obrácených "V" neboli trychtýřů. Pod každým vyůstěním jsou dva jiné, které se dělí o vodu z toho horního. Ale vyjde to stejně. Jako hřebíčky a kulička dělí pravděpodobnost 1/2 na 1/2. teoreticky.

U včel to je jednodušší. pokud se 10% zalétává nalevo a 10% na pravo, a jen o jediný úl, tak si to spočtěte sami. o kolik je krajní silnější. A na čí úkor. kdo se na ně skládá.

Karel
Končím polední siestu a jdu řezat loučky. Ať je co pálit.:-)

To posunutí platí ve všech směrech. I nahoru a dolů. Proto která se zalétne do jiného úlu letí asi z máku:-).
Tonda.
>Ctěl jsem to trošku urychlit a těch doporučovaných 10 cm za den jsem zvětšil. Zajímavé bylo pozorovat přilétající včely, jak se zastavují přesně v místě bývalého česna. Posunutí bylo asi 40 cm.

******
Včely jsou zalétané přesně na místo. Stačí posunout úl kousek stranou a včely nalétávají přesně na místo bývalého česna, nebo očka. Pak třeba sedají na úl nebo stojan a teprve hledají kudy do úlu. To jsem četl už dávno a taky vyzkoušel. Proto jsem taky uvěřil a na nových úlech čena nebarvil.
******
Zajímavé je, jak jsou zalétané nejen stranově, ale i - nevím jak to vyjádřit - předozadně. Loni v létě jsem posouval dva ůly asi o 3 metry dozadu od původního stanoviště. Stranově ne.
Ctěl jsem to trošku urychlit a těch doporučovaných 10 cm za den jsem zvětšil. Zajímavé bylo pozorovat přilétající včely, jak se zastavují přesně v místě bývalého česna. Posunutí bylo asi 40 cm. V tu chvíli už musely mít feromony domovského včelstva a vědět kde je česno. Stejně pátraly a sedaly kolem.

Včely jsou zalétané přesně na místo. Stačí posunout úl kousek stranou a včely nalétávají přesně na místo bývalého česna, nebo očka. Pak třeba sedají na úl nebo stojan a teprve hledají kudy do úlu. To jsem četl už dávno a taky vyzkoušel. Proto jsem taky uvěřil a na nových úlech čena nebarvil.
S matkama je to asi horší. Ta na snubním letu asi hodně zapomene:-).
Tonda.
>Včela si (a zřejmě souhlasím s přítelem Turčanim) ukládá svůj "Obraz" když se orientuje a létá kolem česna ve stejné poloze, jako kdyby letěla zpět. Fixuje si pohled na svůj úl, aby jej dokázala poznat až poletí zpět. (odborně by pro to snad bylo slovo, že se trigonometricky zaměřuje - určuje polohu)
Pokud má v zorném poli dost výrazných orientačních bodů, a to třeba i za úly (stromy atd.) což v případě včelína, včelníku nemá, tak se dokáže dobře orientovat a nezalétává se.
Je to stejný princip, jako když se piloti na maketách a fotografiích učí nalétávat na cíle. Ve chvíli útoku musí reagovat podvědomě - tedy na nižší intelekuální rovině = zvířecím instinktu, atd.

Karel napsal:

>Když jsem měl včely ještě ve včelníku vedle sebe, bývaly krajní většinou
>silnější. Stejný princip, jako když na eternitové střeše teče nejsilnější
>proud na krajích.
>
Tomu nerozumím. Pokud byly myšleny šablony, tak po nich voda přece stéká
tak, teče rovně dolů na okraj šablony, poté kopíruje dolní okraj šablony
a po něm se stéká doprostřed na dolní cíp šablony. Odtud již teče rovně
na další, nižší šablonu. Nevidím v tom ten pohyb ke krajům střechy.

Milan Čáp

No ja si zase pamatuji ze o kumbaly neslo (uz jen z vyse najmu) ale uz toho
nechme stejne to nema reseni to uz rozhodli jini
jan
----- Original Message -----
From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 24, 2006 11:45 AM
Subject: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY


spíš to předpokládám PLÁTCI JSOU OBVYKLE VĚTŠÍ FIRMY A TY NĚJAKÝ KUMBÁL ASI
MOC NEZAJÍMÁ

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Löffelmann <info/=/honey-well.com>
> Předmět: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY
> Datum: 24.2.2006 10:54:10
> ----------------------------------------
> Ano a dotaz zni: kolik je v Kremencove najemniku platcu a neplatcu. Vy to
> vite? ja te tedy ne.
> jan
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 24, 2006 9:01 AM
> Subject: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY
>
>
> > všichni jste vedle , skutečným plátce DPH je až uživatel produktu to
> > je
> > zákazník obhodník je jen výběrčí daně a te ji odevzdává buď sám nebo
> > prostřednictvím dodavatelů státu a to závisí na tom zda je nebo není
> > plátcem DPH rozdíl je jen v tom, že plátci neradi zboží dodaňují A
> > neplátci daň ZASE Nedostanou spět což je případ PRÁVĚ U PRONÁJMŮ PRO
> > NEPLÁTCE V křemencové
> >
> > PEPAN
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> >> Předmět: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY
> >> Datum: 23.2.2006 11:39:59
> >> ----------------------------------------
> >> Ale jako plátce DPH je vaše daňová povinnost zjednodušeně suma DPH na
> >> výstupu- suma DPH na vstupu. Takže v případě, že nakoupíte od plátce
> >> zaplatíde DPH pouhých 3,39, kdežto když nakoupíte od neplátce,
> >> zaplatíte
> >> DPH plných 22,36.
> >> A to se Vám snad také ve finále promítne do hospodářského výsledku nebo
> >> ne?
> >>
> >> ...
> >> U plátce DPH se do výsledku - zisku - ztráty DPH nepromítá (jednině v
> >> případě že berňák napaří pokutu :-(()
> >>
> >> Otázka je, kdy komu musím zaplatit.
> >> Při nákupu platím DPH dodavateli hned, berŇáku až na konci období, tedy
> >> měsíce či čtvrtletí + 25 dnů.
> >> V případě, že mám nadměrný odpočet, tedy nakupuji v daném období
> >> například
> >> "na sklad" a nefakturuji, nebo mám rozpracovanou zakázku, atd, tak pak
> >> při
> >> nákupu od plátců může dojít k tzv nadměrnému odpočtu. To znamená, že
> >> jsem
> >> zaplatil víc DPH než vyúčtoval. A v takovém případě pak velmi dlouho
> >> trvá
> >> (více než mých 25 dní) než to od berňáku dostanu zpět.
> >> .....
> >> Za těch 14 let jsem si navykl, nebrat DPH při hodnocení účetnictví do
> >> úvahy. Tedy při hodnocení nákladů, zisku, atd. DPH jsou peníze státu,
> >> kterému na své vlastní náklady obhospodařujeme a odvádíme.
> >> Karel
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
>

spíš to předpokládám PLÁTCI JSOU OBVYKLE VĚTŠÍ FIRMY A TY NĚJAKÝ KUMBÁL ASI MOC NEZAJÍMÁ

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Löffelmann <info/=/honey-well.com>
> Předmět: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY
> Datum: 24.2.2006 10:54:10
> ----------------------------------------
> Ano a dotaz zni: kolik je v Kremencove najemniku platcu a neplatcu. Vy to
> vite? ja te tedy ne.
> jan
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 24, 2006 9:01 AM
> Subject: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY
>
>
> > všichni jste vedle , skutečným plátce DPH je až uživatel produktu to je
> > zákazník obhodník je jen výběrčí daně a te ji odevzdává buď sám nebo
> > prostřednictvím dodavatelů státu a to závisí na tom zda je nebo není
> > plátcem DPH rozdíl je jen v tom, že plátci neradi zboží dodaňují A
> > neplátci daň ZASE Nedostanou spět což je případ PRÁVĚ U PRONÁJMŮ PRO
> > NEPLÁTCE V křemencové
> >
> > PEPAN
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> >> Předmět: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY
> >> Datum: 23.2.2006 11:39:59
> >> ----------------------------------------
> >> Ale jako plátce DPH je vaše daňová povinnost zjednodušeně suma DPH na
> >> výstupu- suma DPH na vstupu. Takže v případě, že nakoupíte od plátce
> >> zaplatíde DPH pouhých 3,39, kdežto když nakoupíte od neplátce, zaplatíte
> >> DPH plných 22,36.
> >> A to se Vám snad také ve finále promítne do hospodářského výsledku nebo
> >> ne?
> >>
> >> ...
> >> U plátce DPH se do výsledku - zisku - ztráty DPH nepromítá (jednině v
> >> případě že berňák napaří pokutu :-(()
> >>
> >> Otázka je, kdy komu musím zaplatit.
> >> Při nákupu platím DPH dodavateli hned, berŇáku až na konci období, tedy
> >> měsíce či čtvrtletí + 25 dnů.
> >> V případě, že mám nadměrný odpočet, tedy nakupuji v daném období
> >> například
> >> "na sklad" a nefakturuji, nebo mám rozpracovanou zakázku, atd, tak pak
> >> při
> >> nákupu od plátců může dojít k tzv nadměrnému odpočtu. To znamená, že jsem
> >> zaplatil víc DPH než vyúčtoval. A v takovém případě pak velmi dlouho trvá
> >> (více než mých 25 dní) než to od berňáku dostanu zpět.
> >> .....
> >> Za těch 14 let jsem si navykl, nebrat DPH při hodnocení účetnictví do
> >> úvahy. Tedy při hodnocení nákladů, zisku, atd. DPH jsou peníze státu,
> >> kterému na své vlastní náklady obhospodařujeme a odvádíme.
> >> Karel
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
>

Když jsem měl včely ještě ve včelníku vedle sebe, bývaly krajní většinou silnější. Stejný princip, jako když na eternitové střeše teče nejsilnější proud na krajích.
Teď když je mám venku, byť někdy v řadě, tak to nepozoruji.
Domnívám se, že zde je dostatek orientačních bodů aby se včely nezalétávaly.
Včela si (a zřejmě souhlasím s přítelem Turčanim) ukládá svůj "Obraz" když se orientuje a létá kolem česna ve stejné poloze, jako kdyby letěla zpět. Fixuje si pohled na svůj úl, aby jej dokázala poznat až poletí zpět. (odborně by pro to snad bylo slovo, že se trigonometricky zaměřuje - určuje polohu)
Pokud má v zorném poli dost výrazných orientačních bodů, a to třeba i za úly (stromy atd.) což v případě včelína, včelníku nemá, tak se dokáže dobře orientovat a nezalétává se.

Je to stejný princip, jako když se piloti na maketách a fotografiích učí nalétávat na cíle. Ve chvíli útoku musí reagovat podvědomě - tedy na nižší intelekuální rovině = zvířecím instinktu, atd.

I turisté atd. když opouštějí základnu se orientují ohlížením atd. Pokud cesta vede od základny po nějaké stěně údolí a kroutí, tím líp, zanjí scenérii z různých úhlů a dokáži se i líp orientovat. Pokud nejsou již deformováni GPS atd.

K té mnohovrstevné fixaci prý existuje i pozorování, že i když se včely zalétaly na nové stanoviště, a později začala intenzívní snůška, na původním místě se začšaly hromadit včely. I když to před tím nedělaly. Ale to jsem jen slyšel.
Karel

Ono to asi souvisí i s místními podmínkami.U mne v létě převažuje vítr západní a tak mám včelstva v řadě na západní straně nejslabší a na východě nejsilnější.

Ano a dotaz zni: kolik je v Kremencove najemniku platcu a neplatcu. Vy to
vite? ja te tedy ne.
jan
----- Original Message -----
From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 24, 2006 9:01 AM
Subject: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY


> všichni jste vedle , skutečným plátce DPH je až uživatel produktu to je
> zákazník obhodník je jen výběrčí daně a te ji odevzdává buď sám nebo
> prostřednictvím dodavatelů státu a to závisí na tom zda je nebo není
> plátcem DPH rozdíl je jen v tom, že plátci neradi zboží dodaňují A
> neplátci daň ZASE Nedostanou spět což je případ PRÁVĚ U PRONÁJMŮ PRO
> NEPLÁTCE V křemencové
>
> PEPAN
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
>> Předmět: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY
>> Datum: 23.2.2006 11:39:59
>> ----------------------------------------
>> Ale jako plátce DPH je vaše daňová povinnost zjednodušeně suma DPH na
>> výstupu- suma DPH na vstupu. Takže v případě, že nakoupíte od plátce
>> zaplatíde DPH pouhých 3,39, kdežto když nakoupíte od neplátce, zaplatíte
>> DPH plných 22,36.
>> A to se Vám snad také ve finále promítne do hospodářského výsledku nebo
>> ne?
>>
>> ...
>> U plátce DPH se do výsledku - zisku - ztráty DPH nepromítá (jednině v
>> případě že berňák napaří pokutu :-(()
>>
>> Otázka je, kdy komu musím zaplatit.
>> Při nákupu platím DPH dodavateli hned, berŇáku až na konci období, tedy
>> měsíce či čtvrtletí + 25 dnů.
>> V případě, že mám nadměrný odpočet, tedy nakupuji v daném období
>> například
>> "na sklad" a nefakturuji, nebo mám rozpracovanou zakázku, atd, tak pak
>> při
>> nákupu od plátců může dojít k tzv nadměrnému odpočtu. To znamená, že jsem
>> zaplatil víc DPH než vyúčtoval. A v takovém případě pak velmi dlouho trvá
>> (více než mých 25 dní) než to od berňáku dostanu zpět.
>> .....
>> Za těch 14 let jsem si navykl, nebrat DPH při hodnocení účetnictví do
>> úvahy. Tedy při hodnocení nákladů, zisku, atd. DPH jsou peníze státu,
>> kterému na své vlastní náklady obhospodařujeme a odvádíme.
>> Karel
>>
>>
>>
>

Radim Polášek napsal:

>K jednotlivému rozmístění úlů. Pokud je víc úlů umístěných v souvislé řadě
>vedle sebe, k zalétávání taky dochází. Projevuje se to tím, že krajní
>včelstva jsou vždy o něco silnější, potom protože klid včelstev je stále
>mírně rozrušovány včelami s cizí vůní, tak jsou o něco divočejší a potom v
>období krmení je větší nebezpečí vzniku loupeže.
>
Proč jsou silnější právě krajní včelstva? Prostřední včelstva se mohou
zalétávat na obě strany, kdežto krajní jen na jednu. Je to tedy
způsobené tím, že se tam díky nemožnosti zalétávání dál hromadí? Nebo je
princip silnějších krajních včelstev v něčem jiném?

Milan Čáp

http://www.matela.wz.cz/index.php?clanek=sestnast

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Přepechal <prepechal.j/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Materská mrieka na langstrothove nástavky
> Datum: 24.2.2006 06:58:54
> ----------------------------------------
> Líbí se mi ty stránky - tedy konkrétně popis a fotografie výroby nástavku.
> Jen tak dál ...
> JP
>
>
> >
> > Ohľadom "náhradných dielov" na Langstroth skús :
> > http://www.n-vcelari.sk
> >
>
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Moderni vcelar/Corkins-Kvetoslav Cermak CSc

...Ze sediska vcel odchazejici vlhky,teply vzduch je vyvetravan v rozvolnenem spodni casti hroznu.
V pripade ze hrozen presahuje spodni okraje ramku,tento vzduch ma moznost smerovat na vsechny strany.
V pripade ze nepresahuje,vyvetrava v jednotlivych ulickach mezi ramky a smeruje k predni nebo zadni stene ulu/studena stavba/
Prevladne smer ktery prochazi ve spodni casti ulu,tj.prichazejici nebo odchazejici vzduchu z vnejsku.
Proudeni vzduchu v ule ovlivnuje: umistneni cesna /dolni nebo horni/.Vnitrni oteplujici nebo ochlazujici vliv predni a zadni steny na prochazejici proudici vzduch.Vyssi a nizsi teplota vnejsiho vzduchu k teplote v ulu a jeho opozdovani ve zmenach/vyrovnavani/ /ve dne ohrivani v noci ochlazovani/

Podle zkusenosti a dedukce,vcela potrebuje k odebirani a traveni vetsi procento vody nez ma 18%v ulozenych zasobach.Tuto vodu budto sama recikluje jiz z traveneho obsahu,nebo si ji vzajemne predava,nebo ji nachazi vysrazenou na zasobach/rosny bod/

....vlhky teply vzduch vyvetrany ze spodni casti hroznu je strhavan proudem vzduchu prichazejiciho z vnejsku od cesna.V cas se oddeli/je teplejsi/a vblizkosti sediska na zasobach ochlazovanim-rosnym bodem preda vodu.
Nahore,mezi sediskem a stropem je dana vcelstvu moznost jejiho vlastiho rozhodnuti v pruhodnosti tj.rychlosti odchodu vzduchu z ulu.

Evropa prijala sirokonizky ramek pro vlastnost jistejsi prezimovani.Nynejsi teorie prevzate z uspesneho nastavkoveho vcelareni:Teorie o vysokem biologicky vyhodnem prostoru je intelektualni omyl.Vysoky prostor,sestava nastavkoveho ulu je vyhodnejsi i pro vcely ze jim zajistuje podminky k vetsi produktivite a to ukladani zasob i kladeni matky.

franta

Co je původní ??? Papriky, rajčata, okurky, višně ....... sskoro všechno
jsou to nepůvodní druhy. Takže je jen otázka, od jakého letopoštu můžeme
počítat "původnost".
Tyto klony nejsou žádné GMO, př. klon s označením S-008 je původně z
Brna-Bystrce, jinak velmi hodnotný klon.

Neplest si sistémové řazení to je příkladně
druh = jabloň, odrůda př. Rubín a přihodilo se, že na jedné větvi rostla jablka jiné barvy a naroubováním na podnož se získal jeho klon Bohémia.
A zavlékání ?? Podívejte se do svých zahrádek - samá cizina !

>>Jako každý i já mám spoustu informací a nápadů o včelách a včelaření
>>posbíraných z internetu, časopisů, knih a dalších zdrojů. A tak jsem
>>přemýšlel o jejich třídění, které by usnadnilo následné vyhledávání. Není
>>nic horšího, než když vím, že na dané téma jsem četl zajímavý postřeh,
>>dokonce jej mám někde uložený, ale nemohu jej dohledat...


Osobně třídění včelařských informací v počítači neřeším podle kategorií, ale
jen podle zdroje. Tzn. na počítači ve složce Včely mám podsložky Včelařství,
OVP, Knihy .... Pokud něco hledám, projedu složku Včely fulltextem (např.
Google desktop) a je to.

Samozřejmě to předpokládá mít informace v digitální podobě, zajímavá
inspirace je např. zde -

http://www.dtpstudio.cz/obchod/dtpprod/Norman/

mp

všichni jste vedle , skutečným plátce DPH je až uživatel produktu to je zákazník obhodník je jen výběrčí daně a te ji odevzdává buď sám nebo prostřednictvím dodavatelů státu a to závisí na tom zda je nebo není plátcem DPH rozdíl je jen v tom, že plátci neradi zboží dodaňují A neplátci daň ZASE Nedostanou spět což je případ PRÁVĚ U PRONÁJMŮ PRO NEPLÁTCE V křemencové

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY
> Datum: 23.2.2006 11:39:59
> ----------------------------------------
> Ale jako plátce DPH je vaše daňová povinnost zjednodušeně suma DPH na
> výstupu- suma DPH na vstupu. Takže v případě, že nakoupíte od plátce
> zaplatíde DPH pouhých 3,39, kdežto když nakoupíte od neplátce, zaplatíte
> DPH plných 22,36.
> A to se Vám snad také ve finále promítne do hospodářského výsledku nebo ne?
>
> ...
> U plátce DPH se do výsledku - zisku - ztráty DPH nepromítá (jednině v
> případě že berňák napaří pokutu :-(()
>
> Otázka je, kdy komu musím zaplatit.
> Při nákupu platím DPH dodavateli hned, berŇáku až na konci období, tedy
> měsíce či čtvrtletí + 25 dnů.
> V případě, že mám nadměrný odpočet, tedy nakupuji v daném období například
> "na sklad" a nefakturuji, nebo mám rozpracovanou zakázku, atd, tak pak při
> nákupu od plátců může dojít k tzv nadměrnému odpočtu. To znamená, že jsem
> zaplatil víc DPH než vyúčtoval. A v takovém případě pak velmi dlouho trvá
> (více než mých 25 dní) než to od berňáku dostanu zpět.
> .....
> Za těch 14 let jsem si navykl, nebrat DPH při hodnocení účetnictví do
> úvahy. Tedy při hodnocení nákladů, zisku, atd. DPH jsou peníze státu,
> kterému na své vlastní náklady obhospodařujeme a odvádíme.
> Karel
>
>
>

Koupím medomet na 4 rámky, starší - začínající včelař. NABÍDNĚTE

email : facihak/=/volny.cz

Podívej se na letošní kalendář ČSV, nebo na nově vydanou knížku "KOMERČNÍ VČELAŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE". Mám tam 50 včelstev ve třech řadách, vzdálených od sebe do 4 metrů, česna zhruba k jihu. Nemám vůbec problém s nějakým obtěžováním včelami. Do té vzdálenosti jsou už nahoře. Mohly být i blíž, ale nechal jsem si tam místo pro vjezd VARI, kdybych krmil pumpou ze sudů. Měl jsem strach pouze ze slídivosti při posledním vytáčení a přípravě na zimu, ale ani tam není po několik let problém. Udělám několik včelstev v jedné řadě a přejdu zase do jiné řady. Mám ale pouze mírné včely. Rozchovávám si sám matky od inseminovaných, nebo kupuju pouze F1 a mám nástavkové úly, takže práce je v nich rychlá.
Možná některé včely zalétnou jinam, ale létají zase do mých :-). Rozhodně to ale není znát na včelstvech. Nevidím vůbec rozdíl v síle včelstev a medných výnosech podle řad, ani v krajních úlech. Např. v krajním úlu byly z celé řady nejslabší. Není vůbec pravidlem, kde jsou silná, slabší, nebo i slabá včelstva .
Problém mám trochu se ztrácením matek při snubním letu. Mám všechny úly natřeny stejnou barvou. U starých úlů jsem měl česna rozlišené barevně a neměl jsem problém. U nových jsem uvěřil, že je to zbytečné, ale není. Když dám na úly oddělky s barevným letáčkem, tak se matky vrátí. Na jaře chci česna barevně rozlišit. Dobré je asi taky přibližně každých pět úlů nějak orientačně oddělit. Vysadím tam asi keříky.
Tonda.


>Přátelé potřeboval bych radu. V současné době nám úly rozmístněné po zahradě "všelijak". Rád bych je letos umístil do dvou řad za sebou, tak že při práci je ta druhá za zády včelaře. Byl bych rád, kdyby se našel někdo kdo by mi sdělil zkušenosti nebo poradil jak daleko od sebe je dobré řady umístit. Za případné rady děkuji.

Líbí se mi ty stránky - tedy konkrétně popis a fotografie výroby nástavku.
Jen tak dál ...
JP


>
> Ohľadom "náhradných dielov" na Langstroth skús :
> http://www.n-vcelari.sk
>

Dne čtvrtek 16 února 2006 16:00 Gustimilián Pazderka napsal(a):
> Brouzdáním po internetu jsem narazil na zásadní odkaz. Jde o možnost
> stáhnout si v pdf souboru časopis slovenského Včelára. Přidal jsem jej
> samozřejmě do odkazů na Vindex.
>
> Neusnulo ČSV na vavřínech?

Zdravim,

toto mne take zajima, uz jen z duvodu, ze prave (mimojine) proto jsem byl
delegatem na okresni konferenci , kde jsem pozadal o projednani na sjezdu
moznosti zpristupnit casopis na internetu. Bohuzel na sjezdu jsem nebyl a s
nasim delegatem jsem od te doby nemluvil (mel prijit na cl. schuzi) , takze
nevim, pokud se to tam resilo, ci ne a s jakym vysledkem.Urcite jen vim, ze
se o tom nepsalo ve Vcelarstvi :) . Uprime receno ti ostatni ucastnici ani
netusili, co se jim snazim rici. Holt jsem svou navstevou srazil o dost
vekovy prumer .

Honza

K tomu pamatování, možná si to včela pamatuje celý život. Podstatné je to,
že když se úl opatrně přemístí v zimě během 14 denní nebo delší doby, kdy je
mráz a včely nelétají, po oteplení a výletu se včely zorientují na nové
umístění ulů a na staré místo se už nevracejí nebo tam maximálně proletí.
Občas jsem takhle v zimě na stanovišti z různých důvodů jednotlivé úly se
včelstvy přehazoval. Jenom se to má dít v době, kdy jsou výkalové váčky včel
málo zaplněné, pokud jsou zaplněné hodně, někdy na konci zimy před prvním
proletem, včely se po rozrušení přenosem úlu mnohem déle uklidňují nebo
dokonce může dojít k hromadnému kálení uvnitř úlu, tím k permanentnímu
rozrušení včelstva a pokud počasí včelám nedovolí vyletět ven, k jeho
kolapsu. Vlastně to i odpovídá dalšímu poznatku, včely na jaře převážím na
letní stanoviště, a to je vzdálené přímou čarou něco přes jeden kilometr.
Asi týden po převozu je možné na původním stanovišti vidět jednotlivé včely,
jak hledají úl na původním místě, později už ne.
K tomu zalétávání, kdysi jsem jako důvěrník měl dva včelaře vedle sebe, oba
dva měli na zahradě po jedné řadě včelstev obrácené česny k jihu a vzdálené
od sebe cca 25 metrů a částečně viditelné pod korunami, byla to zahrada s
vysokokmeny. "Zadní" včelař měl ty včely vždy slabší. Domnívám se, že jednou
z příčin bylo to zalétávání.
K tomu obtěžování včelami, faktem je, že jak se dlouhodobě pracuje, někdy
stačí jen několik minut, v letové dráze včel před česny, dochází k docela
intenzívnímu obtěžování včelami. Pokud se let včel zvedne nějakou překážkou,
třeba tím živým plotem nahoru, je to vyřešeno, včely létají jinde a na
člověka neútočí. Považuji to ale za trochu nevýhodné řešení, protože ta
zadní řada úlů je zase tím živým plotem cloněna od slunce. Jinak se už
dlouho uvádí, že je výhodné mít úly pod listnáči, protože na jaře jsou
osluněny a je tam teplo, v létě, kdy by je slunce přehřívalo, jsou ve stínu.
Ale taky se někdy uvádí, že včely se kromě jiného řídí světlem. Takže když
do česna časně ráno svítí sluníčko, včely vylétají dříve.
K jednotlivému rozmístění úlů. Pokud je víc úlů umístěných v souvislé řadě
vedle sebe, k zalétávání taky dochází. Projevuje se to tím, že krajní
včelstva jsou vždy o něco silnější, potom protože klid včelstev je stále
mírně rozrušovány včelami s cizí vůní, tak jsou o něco divočejší a potom v
období krmení je větší nebezpečí vzniku loupeže. V praxi jsou obvykle
včelstva vedle sebe po dvou až 4, podle toho, jaké stojany byly použity. Je
vhodné, aby v řadě stojanů s úly byl tak co 5 - 10 úlů nějaký orientační
bod, třeba keř nebo strom. Několik desítek úlů na jednom místě si ani moc
dobře nedovedu představit. Tady v našich podmínkách by to nejspíš dopadlo
tak, že mimo hlavní snůšku by sladina posbírána okolo nejspíš těm včelstvům
nestačila ani na základní přežití a včely by uhynuly hladem.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 9:49 PM
Subject: Re: Rozmístnění úlů


> Na Váš mail Ste dostali obšírnu odpoveď od p.Poláška, ale nie nie je v
> skutočnosti všetko tak, ako to on napísal.
>
> 1. Keďže rozmiestnenie úľov na stanovišti je vždy spojené so zmenou miesta
> (ak úle premiestnite o niekoľko km, je to bez problému) a s novou
> orientáciou včiel, vzdialenosť môže byť niekoľko metrov, ale i 100 m.
> Pre priemiestnenie včelstiev je niekoľko "istých" rád, ale máloktorá je
> pravdivá a pritom v skutočnosti je to tak jednoduché ak dokážeme správne
> interpretovať biológiu včely medonosnej v praxi. Jednou s chýb (za krátku
> dobu som ju aspoň dvakrát čítal v komentároch Konferencii) je odporúčanie
"
> včelstvá je dobré premiestňovať po zime ešte pred prvým preletom, pretože
> včela cez zimu ZABUDNE odkiaľ pred zimou vyletovala! Je to nepravdivé,
> pretože včela si pri svojich orientačných preletoch "fotograficky" uloží
> všetky potrebné údaje na celý svoj krátky život. A tak je to aj po
prežitej
> zime akokoľvek dlhej. Mám zaznamenaných X údajov, keď sa premiestnená
> prezimovaná včela pri prvých jarných výletoch sa vracia na pôvodné miesto,
> ale keďže tam svoj pôvodný úľ nenájde, vracia sa bez problémov na svoje
> nové stanovište.
>
> Ako je to vlastne s pamäťou včely. Včela, trúd a matka pri svojom prvom
> orientačnom výlete z úľa sa VŽDY otočí hlavou-očami tam odkiaľ vyletela a
> prijíma svetelné podnety odrazené od tvaru, umiestenia, farby predmetov,
> výška letáča nad zemou, ďalšie úle, kríky, stromy, kruhmi sa vzďaľuje od
> úľa a zbiera do svojej fotografickej pamäti potrebné vnemy. Ešte pred
> výletom z úľa si zakóduje cestu vo vnútri úľa, a túto vždy dodržuje, npr.
> ak včela vyletí z letáča obrátená dolu hruďou, tak to vždy robí a takisto
> aj prílet do úľa si nezľahčuje, ale sa snaží vojsť do úľa takisto. Neraz
> som pozoroval včelu, ktorá si sadla na rovnú plochu, vošla do letáča čo
> bolo proti jej naučenému spôsobu, vrátila sa, vyletela pre úľ, vrátila sa
a
> sadla nad letáč a v polohe hruďou dolu vošla bez problému do úľa. Je to
> trošku zoširoka, ale nie tak aby každý tomu porozumel a zároveň aj uveril.
> Práve spôsob orientácie sa včiel je dokonalým prípadom ako nevojsť do
> každého letáča, ale len do svojho. Ak svoj letáč nenájde, samozrejme
> využije možnosť iného včelstva a vžobre sa doňho, ale tu už prevláda pud
> sebazáchovy.
> Pri premiestňovaní včelstiev znova využívam vlastnosti včely, že pri
každom
> premiestnení a prvom výlete z úľa sa včela znova orientuje!, lebo ihneď
> zistí,že jej úľ je na inom mieste a prostredie je iné. Do pamäti si uloží
> nový údaj, ktorý bude v ďalších dňoch využívať.
>
> Rada: na novom stanovišti treba pripraviť stojany, na ktoré uložíme úle a
> je jedno do akej vzdialenosti od pôvodného miesta!
> Premiestnenie robíme len vo večerných hodinách keď prestanú včely lietať.
Z
> bezpečnostných dôvodov letáče je dobré uzavrieť a úle prenášame v rukách,
> na vozíkoch s veľkými kolesami, autách, traktoroch, to všetko záleží koľko
> úľov a na akú vzdialenosť. Letáče otvárame po zotmení, lebo vyletené včely
> sa budú vracať na pôvodné miesto. Na pôvodnom mieste nesmie nič ostať čo
by
> včelám pripomínalo pôvodné miesto! Nesmiete spanikáriť, včely sa istotne
> vrátia na nové stanovište.
> Ráno všetky vyletujúce včely sa budú znovu orientovať, kým odletia za
> svojimi bežnými povinnosťami. Vracajúce včely istotne sa vrátia na svoje
> pôvodné miesto, pretože pamäť im to káže, ale ak tam nenájdu to čo majú
> zafixované v predchádzajúcej pamäti, prejdú na nové informácie a preletia
> na nové stanovište, kde istotne trafia do svojho letáča. Pri svojich
> pokusoch, som zisťoval čas kedy sa prvé včely npr. s peľom vrátia do
svojho
> úľa na novom stanovišti. Min. čas, ktorý potrebovali na svoj návrat s
peľom
> bo 25 minut.
>
> 2./ Uloženie úľov na stanovišti vždy záleží od počtu včelstiev a rozmerov
> plochy, ktorú máme k dispozícii a je jedno či volnejšie, v radoch, blízko
> seba, či s väčšími medzerami. Obhospodarovanie včelstiev je pre včelára
> výhodnejšie keď sú v radoch s medzerami medzi jednotlivými úľmi a
skupinami
> úľov, včelám to vôbec neprekáža. Predstavte si 100 úľov v záhrade voľne
> uložené npr. 10m od seba, koľko km prechodíte a tá únava v nohách. Pred
> rokom som bol na návšteve včelárov v Poľsku. U jedného ma prekvapil
moderný
> dom, záhrada plná kvetov, čistota, udržovaný trávnik a na ňom 50 včelstiev
> hneď za domom. Všade dokonalý poriadok a na trávniku jednotlivo úle (s
> odstupom do dvoch metrov), každý s letáčom na inú stranu a žiadne
> zalietavanie, prirodzený rozvoj.
>
> Ja som pred 5-timi rokmi premiestňoval včelnicu na nové miesto (asi 500m
> vzdušná čiara) v októbri (X) asi 75 včelstiev. Včely ešte dlho lietali,
> nemal som žiaden problém, jednotlivé včely zaleteli na pôvodné stanovište,
> ale všetky sa vrátili domov. Pre včelstvá som pripravil miesto pre dva
rady
> podstavcov po 5 včelstiev (medzi úľmi 10cm), s manipulačnou medzerou medzi
> skupinami úľov širokou 60 cm, aby som nemusel obchádzať celé rady pri
> kontrole letáčov alebo opačne. Medzi dvomi radmi je vzdialenosť len 6 m, s
> tým, že vo vzdialenosti prvého radu je 2m priestor na manipuláciu (aj za
> druhým radom), prístup pre vozík (odvoz plástov do medárne). Aby včely z
> radu za chrbtom neobťažovali (nestáva sa to), vo vzdialenosti 2m postupne
> budujem zelenú stenu vysokú 2m, z viniča samorodáka (npr. Otelo, ktorý
> nemrzne, prináša úrodu). Včelnicu mám ohradenú, letáče úľov sú orientované
> na JJZ, keby bol svah orientovaný na V, tak úle uložím letáčmi na V. Ja v
> tom problém nevidím, keď už tak na V, lebo slnko majú od rána a poobede sú
> predné steny úľov v tieni, jednoduché steny úľov nie sú prehrievané.
> Takto uložené úle v radoch, letáče blízo seba, by mali byť príčinou
> zalietavania. NIč také som nezaznamenal a včelárim skoro 50 rokov. Vidíte,
> pohľady včelárov sa rôznia a pritom ide o ten istý problém. Ako to
spravíte
> Vy, záleží len od Vás. Mnoho úspechov. Anton

No, pokud si dobře pamatuji, tak sice některé klony vrb se nalezly u nás už
hotové, ale jiné se vytvářely na stanici křížením našich ale taky dovezených
druhů. A jednotlivé druhy vrb mezi sebou se snad kříží velice ochotně, stačí
jen, když kvetou ve stejnou dobu a fouká ten správný vítr, co donese pyl.
Jinak vrby se tehdy šlechtily tuším někde u Uherského Hradiště v nějakém
výzkumném lesnickém ústavu a hlavní cíl bylo najít vhodné vrby třeba pro
zpevnění břehů řek nebo pro rekultivace výsypek a hald. Ta řada včelařských
vrb byl snad jen nějaký vedlejší produkt. Dneska se šlechtí vrby a topoly
hlavně pro výrobu biomasy, možná ještě další vrby pro košíkáře a to ve
výzkumném ústavu v Praze Průhonicích.
Je to už nějak 15 let, co jsem na břehu řeky na jaře hledal mezi vrbami
zpevňujícími břehy ty správné samčí vrby, značil jednotlivé správné keře a
fotil je a druhý rok pak s fotkami v ruce řezal v lednu řízky a strkal kolem
vody tam, kde jsem potřeboval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 1:27 PM
Subject: Vrby


> Vážení, pokud se chceme zcela v naší diskusi utopit ohledně vrb tak
> příspěvek př. Poláška je trošku zavádějící. Pokud si odpovíme na otázku ,
> Co je původní ??? Papriky, rajčata, okurky, višně ....... sskoro všechno
> jsou to nepůvodní druhy. Takže je jen otázka, od jakého letopoštu můžeme
> počítat "původnost".
> Tyto klony nejsou žádné GMO, př. klon s označením S-008 je původně z
> Brna-Bystrce, jinak velmi hodnotný klon.
>
> Nakonec svého příspěvku, bych upozornil na velkou včelařskou mílku, dadant
> - jako úl,a dadant systém -styl velké plodiště a polorámky jako medník.
Př.
> Řeháček "svůj " Dadant označuje jako dadant, ale dadant je jenom jeden. To
> co on prosazuje, velké plodiště na "národní" míře a poloráky v medníku, je
> dadant systém příp. Kombík. Jinak tento styl včelaření lze provozovat jen
> za určitých okolností. Počet chovaných včelstev musí být malý. Bohužel
> nevýhody převažují:
> 1. dvě rámkové míry v provozu
> 2. těžšší obměna díla v plodišti
> 3. velký rámek v medníku a s tím spojená i vyšší fyzická námaha před i při
> vytáčení.
>
> Ale je pravda, že každá liška si chválí svůj ocas, ale tyto nevýhody tu
> jsou a je jen na včelaři, do jaké míry mu vadí.
>
> Na konec bych se chtěl zeptat, kolik tak dáváte do včelstev na jaře a
popř.
> za celou sezónu mezistěn.

----- Original Message -----
From: "Jiří" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 1:27 PM
Subject: Vrby


> Vážení, pokud se chceme zcela v naší diskusi utopit ohledně vrb tak
> příspěvek př. Poláška je trošku zavádějící. Pokud si odpovíme na otázku ,
> Co je původní ??? Papriky, rajčata, okurky, višně ....... sskoro všechno
> jsou to nepůvodní druhy. Takže je jen otázka, od jakého letopoštu můžeme
> počítat "původnost".
> Tyto klony nejsou žádné GMO, př. klon s označením S-008 je původně z
> Brna-Bystrce, jinak velmi hodnotný klon.
>
> Nakonec svého příspěvku, bych upozornil na velkou včelařskou mílku, dadant
> - jako úl,a dadant systém -styl velké plodiště a polorámky jako medník.
Př.
> Řeháček "svůj " Dadant označuje jako dadant, ale dadant je jenom jeden. To
> co on prosazuje, velké plodiště na "národní" míře a poloráky v medníku, je
> dadant systém příp. Kombík. Jinak tento styl včelaření lze provozovat jen
> za určitých okolností. Počet chovaných včelstev musí být malý. Bohužel
> nevýhody převažují:
> 1. dvě rámkové míry v provozu
> 2. těžšší obměna díla v plodišti
> 3. velký rámek v medníku a s tím spojená i vyšší fyzická námaha před i při
> vytáčení.
>
> Ale je pravda, že každá liška si chválí svůj ocas, ale tyto nevýhody tu
> jsou a je jen na včelaři, do jaké míry mu vadí.
>
> Na konec bych se chtěl zeptat, kolik tak dáváte do včelstev na jaře a
popř.
> za celou sezónu mezistěn.

Na Váš mail Ste dostali obšírnu odpoveď od p.Poláška, ale nie nie je v skutočnosti všetko tak, ako to on napísal.

1. Keďže rozmiestnenie úľov na stanovišti je vždy spojené so zmenou miesta (ak úle premiestnite o niekoľko km, je to bez problému) a s novou orientáciou včiel, vzdialenosť môže byť niekoľko metrov, ale i 100 m.
Pre priemiestnenie včelstiev je niekoľko "istých" rád, ale máloktorá je pravdivá a pritom v skutočnosti je to tak jednoduché ak dokážeme správne interpretovať biológiu včely medonosnej v praxi. Jednou s chýb (za krátku dobu som ju aspoň dvakrát čítal v komentároch Konferencii) je odporúčanie " včelstvá je dobré premiestňovať po zime ešte pred prvým preletom, pretože včela cez zimu ZABUDNE odkiaľ pred zimou vyletovala! Je to nepravdivé, pretože včela si pri svojich orientačných preletoch "fotograficky" uloží všetky potrebné údaje na celý svoj krátky život. A tak je to aj po prežitej zime akokoľvek dlhej. Mám zaznamenaných X údajov, keď sa premiestnená prezimovaná včela pri prvých jarných výletoch sa vracia na pôvodné miesto, ale keďže tam svoj pôvodný úľ nenájde, vracia sa bez problémov na svoje nové stanovište.

Ako je to vlastne s pamäťou včely. Včela, trúd a matka pri svojom prvom orientačnom výlete z úľa sa VŽDY otočí hlavou-očami tam odkiaľ vyletela a prijíma svetelné podnety odrazené od tvaru, umiestenia, farby predmetov, výška letáča nad zemou, ďalšie úle, kríky, stromy, kruhmi sa vzďaľuje od úľa a zbiera do svojej fotografickej pamäti potrebné vnemy. Ešte pred výletom z úľa si zakóduje cestu vo vnútri úľa, a túto vždy dodržuje, npr. ak včela vyletí z letáča obrátená dolu hruďou, tak to vždy robí a takisto aj prílet do úľa si nezľahčuje, ale sa snaží vojsť do úľa takisto. Neraz som pozoroval včelu, ktorá si sadla na rovnú plochu, vošla do letáča čo bolo proti jej naučenému spôsobu, vrátila sa, vyletela pre úľ, vrátila sa a sadla nad letáč a v polohe hruďou dolu vošla bez problému do úľa. Je to trošku zoširoka, ale nie tak aby každý tomu porozumel a zároveň aj uveril. Práve spôsob orientácie sa včiel je dokonalým prípadom ako nevojsť do každého letáča, ale len do svojho. Ak svoj letáč nenájde, samozrejme využije možnosť iného včelstva a vžobre sa doňho, ale tu už prevláda pud sebazáchovy.
Pri premiestňovaní včelstiev znova využívam vlastnosti včely, že pri každom premiestnení a prvom výlete z úľa sa včela znova orientuje!, lebo ihneď zistí,že jej úľ je na inom mieste a prostredie je iné. Do pamäti si uloží nový údaj, ktorý bude v ďalších dňoch využívať.

Rada: na novom stanovišti treba pripraviť stojany, na ktoré uložíme úle a je jedno do akej vzdialenosti od pôvodného miesta!
Premiestnenie robíme len vo večerných hodinách keď prestanú včely lietať. Z bezpečnostných dôvodov letáče je dobré uzavrieť a úle prenášame v rukách, na vozíkoch s veľkými kolesami, autách, traktoroch, to všetko záleží koľko úľov a na akú vzdialenosť. Letáče otvárame po zotmení, lebo vyletené včely sa budú vracať na pôvodné miesto. Na pôvodnom mieste nesmie nič ostať čo by včelám pripomínalo pôvodné miesto! Nesmiete spanikáriť, včely sa istotne vrátia na nové stanovište.
Ráno všetky vyletujúce včely sa budú znovu orientovať, kým odletia za svojimi bežnými povinnosťami. Vracajúce včely istotne sa vrátia na svoje pôvodné miesto, pretože pamäť im to káže, ale ak tam nenájdu to čo majú zafixované v predchádzajúcej pamäti, prejdú na nové informácie a preletia na nové stanovište, kde istotne trafia do svojho letáča. Pri svojich pokusoch, som zisťoval čas kedy sa prvé včely npr. s peľom vrátia do svojho úľa na novom stanovišti. Min. čas, ktorý potrebovali na svoj návrat s peľom bo 25 minut.

2./ Uloženie úľov na stanovišti vždy záleží od počtu včelstiev a rozmerov plochy, ktorú máme k dispozícii a je jedno či volnejšie, v radoch, blízko seba, či s väčšími medzerami. Obhospodarovanie včelstiev je pre včelára výhodnejšie keď sú v radoch s medzerami medzi jednotlivými úľmi a skupinami úľov, včelám to vôbec neprekáža. Predstavte si 100 úľov v záhrade voľne uložené npr. 10m od seba, koľko km prechodíte a tá únava v nohách. Pred rokom som bol na návšteve včelárov v Poľsku. U jedného ma prekvapil moderný dom, záhrada plná kvetov, čistota, udržovaný trávnik a na ňom 50 včelstiev hneď za domom. Všade dokonalý poriadok a na trávniku jednotlivo úle (s odstupom do dvoch metrov), každý s letáčom na inú stranu a žiadne zalietavanie, prirodzený rozvoj.

Ja som pred 5-timi rokmi premiestňoval včelnicu na nové miesto (asi 500m vzdušná čiara) v októbri (X) asi 75 včelstiev. Včely ešte dlho lietali, nemal som žiaden problém, jednotlivé včely zaleteli na pôvodné stanovište, ale všetky sa vrátili domov. Pre včelstvá som pripravil miesto pre dva rady podstavcov po 5 včelstiev (medzi úľmi 10cm), s manipulačnou medzerou medzi skupinami úľov širokou 60 cm, aby som nemusel obchádzať celé rady pri kontrole letáčov alebo opačne. Medzi dvomi radmi je vzdialenosť len 6 m, s tým, že vo vzdialenosti prvého radu je 2m priestor na manipuláciu (aj za druhým radom), prístup pre vozík (odvoz plástov do medárne). Aby včely z radu za chrbtom neobťažovali (nestáva sa to), vo vzdialenosti 2m postupne budujem zelenú stenu vysokú 2m, z viniča samorodáka (npr. Otelo, ktorý nemrzne, prináša úrodu). Včelnicu mám ohradenú, letáče úľov sú orientované na JJZ, keby bol svah orientovaný na V, tak úle uložím letáčmi na V. Ja v tom problém nevidím, keď už tak na V, lebo slnko majú od rána a poobede sú predné steny úľov v tieni, jednoduché steny úľov nie sú prehrievané.
Takto uložené úle v radoch, letáče blízo seba, by mali byť príčinou zalietavania. NIč také som nezaznamenal a včelárim skoro 50 rokov. Vidíte, pohľady včelárov sa rôznia a pritom ide o ten istý problém. Ako to spravíte Vy, záleží len od Vás. Mnoho úspechov. Anton

Moje adresa je stonjek/=/seznam.cz. S přechodem na vyšší plásty je problém. Nejjednodušší je to rojem. Trochu přikrmit a pak nová matka, nejpohodlnější a nejrychlejší způsob. Smetenec jde také, ale není v tom už to nadšení a rychlost a ten rok už žádný med také nebude. Převážnou část 24 jsem upravil tak, že jsem k nim přidrátoval malý plást loučku na loučku. V podstatě to jde, připadal jsem si jak hadrník no a pak se jich co nejrychleji zbavit. Aby včelky velký plást dostavěly, musí být pod ním polonástavek. Je to výborné protirojové preventivní opatření a bez něj jsou plodištní plásty dostavěny nic moc. Myslím si, že kdo se chce Dadanty zabývat a jsem rád, že naše řady rostou, výborně o tom napsal ing Řeháček metodiku a tu asi zájemcům pošle. Tel. je v každém včelařství. Na výtku, že neumím drátkovat, odpovídám, že mě svislé drátkování vyhovuje a je nás naprostá většina. Plásty drátkované vodorovně jsem měl také , ale můj rad. medonmet si s nimi příliš nerozuměl.Prostě v Dadantech je většina plástů pouze vytažená mezistěna Zdraví R. Stonjek.

Ohľadom "náhradných dielov" na Langstroth skús :
http://www.n-vcelari.sk

Jako každý i já mám spoustu informací a nápadů o včelách a včelaření posbíraných z internetu, časopisů, knih a dalších zdrojů. A tak jsem přemýšlel o jejich třídění, které by usnadnilo následné vyhledávání. Není nic horšího, než když vím, že na dané téma jsem četl zajímavý postřeh, dokonce jej mám někde uložený, ale nemohu jej dohledat...

Se zvyšující se frekvencí těchto okamžiků mi docházela trpělivost a začal jsem přemýšlet nad systémem rubrik, který by byl aplikovatelný jak pro složky v počítači tak i desky v šanonu. Nakonec jsem dospěl k výsledku, který (po dalším případném členění na ještě podrobnější části) umožní zařadit jakoukoliv informaci zcela jednoznačně a následně tak usnadní její zpětné vyhledání. A to i bez použití elektronických vyhledávačů v případě archivace dat v počítači.

Protože však nemám patent na rozum, rád bych jej podrobil „veřejnému slyšení“. Jak si třídíte informace vy? A jak je zpětně vyhledáváte? Je něco, na co jsem zapomněl? ...
______________________________-
01 včelnice (umístění, zabezpečení, včelíny, vybavení, ...)
02 úly („úlová otázka“, prvky úlů, ...)
03 včelí produkty (informace, složení, způsoby produkce, konzervace a využití, ...)
04 provozní metoda (rozšiřování, spojování, chov matek, ...)
05 kočování (systémy, vybavení, ...)
06 biologie včel (vše o včele a včelstvu jako živočišném druhu)
07 nemoci a léčení (u nás, v zahraničí, hrozby, metodiky, ...)
08 zdroje snůšky (nektaru, medovice, pylu, propolisu; možnosti rozšíření, ...)
09 legislativa (zákony, vyhlášky, stanovy, nařízení, ...)
10 marketing (propagace, ceny, rozpočty, přidaná hodnota, etikety, ...)
11 dotace a granty (další zdroje financí)
12 dodavatelé (včelařské potřeby, obaly, výrobci úlů, ...)
13 SW+HW (software a hardware - programy a počítače, zlepšováky, ...)
14 zdroje informací (literatura, internet, ...)
15 formuláře (žádosti, hlášení, ...)
16 zábava (včelařské vtípky, aforismy, murphyho zákony, ...)
______________________________-


Díky a zdravím.


Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

A Vy vážený příteli nechcete nebo neumite pochopit podstatu veci. Muj
argument se netykal vynosu - ikdyz i ten muze byt sporny z hlediska cekani
na vratku DPH. Ve vynosu mate pravdu!!! Ale ja jsem nepsal o vynosu. Danovy
zaklad je porad stejny. 100 jako 100. A jestli jsem platce a muj
pronajimatel mi k najmu pricte 19% je mi to jedno. PROTO jsem se v min.
zprave ptal, kdo vi kolik najemcu na CSV jsou platci. Ale zasadni byla
argumentace jestli v pripade ze by se CSV stal platcem DPH by najemnici
byli poskozeni. A jeste zasadnejsi je to, ze za zrusenim plosne reklamy
jsou uplne dva rozdilne duvody CSV.
A na to jsem se hlavne ptal.
PS. Ma argumentace byla ve VYDAJICH ne ve VYNOSECH a predevsim coz uznavam
za moji chybu jsem nemel pouzit prikladu zbozi ale najmu a o ten tady
HLAVNE SLO nebo NE?
jan
----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 9:25 AM
Subject: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISPĚVKY


> příteli Löffelmanne, buďto neumíte počítat, nebo blafujete. Trochu rozvedu
> Váš příklad, navíc jsem se dopočítal k maličko jiné částce DPH (dle §37,
> odst.b je koef=0,1597), ale to není tak podstatné takže :
>
> příklad 1- nákup od plátce:
>
> nákupní cena bez DPH =100,-Kč,DPH19%=19,-Kč, nákupní cena s DPH=119,-Kč.
> základ DPH=117,64,DPH19%=22,36, prodejní cena s DPH=140,-
> Daňová povinnost(odvod DPH)=22,36-19=3,39
> Výnosy po zdanění = prodejní cena-nákupní cena-odvedená DPH
> povinnost=140,-100,-3,36=36,64
>
> Příklad 2 nákup od neplátce
>
> Nákupní cena=100,-
> prodejní cena s DPH=140,- DPH= 22,36, základ DPH=117,64
>
> Daňová povinnost(odvod DPH)=22,36
> Výnosy po zdanění=140-100-22,36=17,64
>
> Porovnání:
> Výnosy dle př.1=36,64
> výnosy dle př.2=17,64
>
> Tak mi nějak uniká,kde je to Vaše nula od nuly pojde????
>
> S pozdravem
>

funguje - vcera i dnes

jar.vod(zavinac)volny.cz

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Havl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Apidomia
> Datum: 23.2.2006 14:39:07
> ----------------------------------------
> Nevíte někdo, jestli příteli Vodičkovi funguje mail?Objednávka štouchadla
> se mi vrátila jako nedoručitelná.
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Nevíte někdo, jestli příteli Vodičkovi funguje mail?Objednávka štouchadla se mi vrátila jako nedoručitelná.

> dadant je jenom jeden.

znám nejmíň 3
originál Dadant dneska nikdo na světě nepoužvá


> Počet chovaných včelstev musí být malý.

proč? velkovelaři v Itálii používají Dadanty

> Nevýhody převažují
> 1. dvě rámkové míry v provozu

čemu to tak vadí?

> 2. těžšší obměna díla v plodišti

nenní to tak hrozné

> 3. velký rámek v medníku ..

kde? opravdu v medníku? to snad ne ..

J. Čáp

Proč jste neuvažoval o OPTIMÁLU??? Dadant v provedení Lanstroth co je to za blbost ??? viz můj předchozí příspěvek. Co se týká osazování nových úlu je nejlepší systém oddělků nebo roje. Je sice hezké mít včelstvo z kupy bedniček, ale množství vynaložené je hrozné. "Síla" mladé matky v oddělku je nedozírná a nové dílo ten start ještě více podtrhne. Po pravdě řečeno, do Lanstrothu bych nikdy nešel, protože Optimál je lepší, Při jeho konstrukci se částečně z lanstrothu vycházelo, ale hlavně se dali "na stůl" potřeby včelstva a včelaře ---- a vyšel OPTIMÁL.