Včelařská konference

nejlépe se to dělá přecedit pře mateří mřížku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------


> Od: Kamil <Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com>
> Předmět: matka v roji
> Datum: 04.4.2006 11:18:00
> ----------------------------------------
> Můžete tady někdo popsat jak se vychytává matka v roji.
> Nebo se jen přijde a hrabe se v chumáči tak dlouho až se najde.
> Děkuji
>
>
>

Krásné poledne všem,já mám na hledání matek upravený přístroj BTA od Mitroniku.Na stejný způsob jako je určení kdy se budou včely rojit funguje tato úprava,matka vydává nějaké zvuky a přístroj ji najde./něco jako je ROB rádiový orientační běh/ Před asi 10 lety mě tuto úpravu udělal zručný rádioamatér,prý je to úplně jednoduché.

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 04, 2006 9:31 AM
Subject: Antwort: RE: TV Novaúhyny


ta medzera by mala byt 8mm.

Matej


Myslím, že těch 8 mm je výhradně pro to, aby včely v létě mezeru
nezastavily. V zimě mohou včely překonat i větší mezeru. Záleží na mnoha
okolnostech, na teplotě, která zrovna je, na tom, jestli jsou loučky rámků
obalené voskem nebo jestli je včely vnímají jako dřevo, to je cizí těleso u
nových rámků, co je na horních rámcích atd. pokud je moc zima, možná by
nepřekonaly ani ty loučky. Pokud je teplo, není problém. Řekl bych, že včely
v zimě, pokud spotřebují poslední buňky zásob v spodních rámcích, mají tak
cca 14 - 30 dní čas. než spotřebují med z medných váčků, pokud je během
této doby nějaká obleva, tak mezeru přeskočí a uchytí se na horních rámcích,
pokud celý měsíc silně mrzne, tak třeba nepřeskočí.
Třeba před dvěmi roky jsem přidával v prosinci oddělek do zadováku do
plodiště pod zimní chumáč v medníku. Bylo 5 - 10 st pod nulou. Už při
přidávání včely ze spodních přidávaných rámků během jedné, dvou minut
identifikovaly včely v horních rámcích a překonaly 2 - 2,5 cm mezeru a
spojily se.
Je třeba každopádně zimovat tak, aby včely takové mezery překonávat
nemusely, hlavně pokud to jsou vyšší rámky.

R. Polášek

Můžete tady někdo popsat jak se vychytává matka v roji.
Nebo se jen přijde a hrabe se v chumáči tak dlouho až se najde.
Děkuji

Také lze dodat, že "tichá" je tato výměna i proto, že není spojená s
rojením.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Bure J." <88buresova/=/razdva.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 04, 2006 7:25 AM
Subject: Re: Tichá výměna


> Hm, hm, raději bych korespondentům nepletl hlavy. Když se na nás s důvěrou
> obrátili, tak je třeba jim poradit. Tvůrce otázek vydává dotazy jak vidíme
> záludné, ale určitě za správnou považuje b. Pouze by bylo možno dodat, že
> se takto děje obvykle.
>
> Zdravím
> Bureš Jar.
>
>

Pepan napsal:

>To je Moravský univerzál a jeho řešení šikmé stavby vůči česnu

>> Asi i proto mají některé staré úly česno s boční předsíňkou na jedné straně.

Mě se to podařilo jednou u jednoho včelstva aby včelstvo uhynulo hlady a v druhé půlce plástů mělo zásoby - u zazimovaného slabého včelstva - v Moravském universalu.

A mám v podstatě všechny úly na teplou stavbu - budečáky, Moravské universaly a nástavkové (většina 39x24, 4 budečáky 39x27,5)

odpovědí je včelí mezera
...
Ani ta není jistotou. To se letos stalo mě u jednoho včelstva. Dole byl dokonce Adamec se slabou horní loučkou.
A nepřešly dokonce už na podzim a uhynuly hladem. Plod jsem nenašel.
Ale obecně je to pravda. Pokud je včelstvo dostatečně silné, nezáleží ani na výškách a šířích louček. Spíše na dostavění plástů k loučkám a zanesení sladiny a ž dolů. Což může být u 24cm rámku častý problém. Jak se přesvědčuji.
Karel

To je Moravský univerzál a jeho řešení šikmé stavby vůči česnu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: TV Nova ?hyny
> Datum: 04.4.2006 08:31:18
> ----------------------------------------
> No, já to vím už někdy od 80 let, ještě dříve než jsem začal zkoušet
> nastavky, se to projevilo naplno v zadovácích. Považoval jsem to za
> samozdřejmou věc. jak je vidět, tak to samozdřejmá věc není. Párkrát už jsem
> tady v tomto smyslu psal.
> Asi i proto mají některé staré úly česno s boční předsíňkou na jedné straně.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Schmidt" <>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 03, 2006 10:06 PM
> Subject: RE: TV Nova úhyny
>
>
> To se někdy stane při zimování na teplé stavbě, že si chomáč sedne na
> prostředek plástu, postupuje vzhůru a pak jde do jedné strany. Dojde na
> konec plástu a zpátky prostě přes místo bez zásob nepřejde a tak uhyne i
> když má druhou polovinu plástů plnou zásob. Chce to při zahájení krmení při
> teplé stavbě uzavřít polovinu česna a donutit včelky, aby si sedly na jeden
> konec plástu, tam kde je česno nezakryté a mají přístup vzduchu. Nejlepší je
> zimovat na studené stavbě. Tam si sednou u česna a je jedno jestli vlevo,
> vpravo nebo uprostřed, jdou nahoru a pak po plástu dozadu po zásobách a
> většinou se nestane to co u stavby teplé a nemusí se jim česno upravovat.
> Zdraví Honza
>
>
>
>
>

opvědí je včelí mezera

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Janura <elektro/=/janura.sk>
> Předmět: RE: TV Nova úhyny
> Datum: 03.4.2006 22:20:25
> ----------------------------------------
> mne sa to stalo tento rok. padli mi 3 rodiny hladom a na konci ula mali este
> zasoby.
>
> popri tom otazka. aka by mala byt najmensia medzera medzi hornou latkou
> plodiaska a dolnou latkou nadstavku lebo mi nepresli do nadstavku a posli
> hladom v plodisku. niekde som to cital ale nemozem sa z toho nejako vymotat.
>
>
> dakujem
> Pista
>
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: Jan Schmidt [mailto:schmidt.jan/=/quick.cz]
> Sent: Monday, April 03, 2006 10:06 PM
> To: 'Vcelarska konference'
> Subject: RE: TV Nova úhyny
>
>
> To se někdy stane při zimování na teplé stavbě, že si chomáč sedne na
> prostředek plástu, postupuje vzhůru a pak jde do jedné strany. Dojde na
> konec plástu a zpátky prostě přes místo bez zásob nepřejde a tak uhyne i
> když má druhou polovinu plástů plnou zásob. Chce to při zahájení krmení při
> teplé stavbě uzavřít polovinu česna a donutit včelky, aby si sedly na jeden
> konec plástu, tam kde je česno nezakryté a mají přístup vzduchu. Nejlepší je
> zimovat na studené stavbě. Tam si sednou u česna a je jedno jestli vlevo,
> vpravo nebo uprostřed, jdou nahoru a pak po plástu dozadu po zásobách a
> většinou se nestane to co u stavby teplé a nemusí se jim česno upravovat.
> Zdraví Honza
>
> -----Original Message-----
> From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
> Sent: Monday, April 03, 2006 6:41 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: TV Nova úhyny
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 03, 2006 5:40 PM
> Subject: Re: TV Nova úhyny
>
>
> >
> > Když se tady píše o těch úhynech, známému taky uhynulo včelstvo. Říká, že
> > tam našel plno zásob, že tam našel plno uhynulých včel v chumáči, že tam
> > našel i zavíčkovaný plod, že tam nikde nebylo pokálené a že včely ještě
> > někdy ke konci ledna, kdy bylo na sněhu pár dnů teplo, tak vyletovaly ven
> > stejně intenzívně jako ty ostatní a nic nenaznačovalo problém. Prý to byly
> > na podzim nejsilnější a nejpěknější včely. A prý zná i jiné včelaře tady v
> > okolí, kterým to taky tak uhynulo. Jestli to byl podobný případ jako ten
> na
> > Nově nebo jestli se včelám zachtělo masívně plodovat v době, kdy byl venku
> > mráz a sníh a zkosil je nějaký náhlý kolaps z vyčerpání, kdo ví ?
> >
> > R. Polášek
>
> zrovna náhodou se u mně ten včelař před chvílí stavil. Na dotaz potvrdil, že
> to u něho vypadalo stejně jako ukazoval ten včelař na Nově. V jednom rohu
> rámku uhynulý včelí chumáč, v opačném rohu nedotčené zásoby. Z 11
> zazimovaných včelstev vymetl takhle 4 .
>
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>
>
>
>

ta medzera by mala byt 8mm.

Matej




"Janura" <elektro/=/janura.sk>
04/03/2006 10:20 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
RE: TV Nova úhyny






mne sa to stalo tento rok. padli mi 3 rodiny hladom a na konci ula mali
este
zasoby.

popri tom otazka. aka by mala byt najmensia medzera medzi hornou latkou
plodiaska a dolnou latkou nadstavku lebo mi nepresli do nadstavku a posli
hladom v plodisku. niekde som to cital ale nemozem sa z toho nejako
vymotat.


dakujem
Pista




-----Original Message-----
From: Jan Schmidt [mailto:schmidt.jan/=/quick.cz]
Sent: Monday, April 03, 2006 10:06 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: TV Nova úhyny


To se někdy stane při zimování na teplé stavbě, že si chomáč sedne na
prostředek plástu, postupuje vzhůru a pak jde do jedné strany. Dojde na
konec plástu a zpátky prostě přes místo bez zásob nepřejde a tak uhyne i
když má druhou polovinu plástů plnou zásob. Chce to při zahájení krmení
při
teplé stavbě uzavřít polovinu česna a donutit včelky, aby si sedly na
jeden
konec plástu, tam kde je česno nezakryté a mají přístup vzduchu. Nejlepší
je
zimovat na studené stavbě. Tam si sednou u česna a je jedno jestli vlevo,
vpravo nebo uprostřed, jdou nahoru a pak po plástu dozadu po zásobách a
většinou se nestane to co u stavby teplé a nemusí se jim česno upravovat.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Monday, April 03, 2006 6:41 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: TV Nova úhyny


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 03, 2006 5:40 PM
Subject: Re: TV Nova úhyny


>
> Když se tady píše o těch úhynech, známému taky uhynulo včelstvo. Říká,
že
> tam našel plno zásob, že tam našel plno uhynulých včel v chumáči, že tam
> našel i zavíčkovaný plod, že tam nikde nebylo pokálené a že včely ještě
> někdy ke konci ledna, kdy bylo na sněhu pár dnů teplo, tak vyletovaly
ven
> stejně intenzívně jako ty ostatní a nic nenaznačovalo problém. Prý to
byly
> na podzim nejsilnější a nejpěknější včely. A prý zná i jiné včelaře tady
v
> okolí, kterým to taky tak uhynulo. Jestli to byl podobný případ jako ten
na
> Nově nebo jestli se včelám zachtělo masívně plodovat v době, kdy byl
venku
> mráz a sníh a zkosil je nějaký náhlý kolaps z vyčerpání, kdo ví ?
>
> R. Polášek

zrovna náhodou se u mně ten včelař před chvílí stavil. Na dotaz potvrdil,
že
to u něho vypadalo stejně jako ukazoval ten včelař na Nově. V jednom rohu
rámku uhynulý včelí chumáč, v opačném rohu nedotčené zásoby. Z 11
zazimovaných včelstev vymetl takhle 4 .

R. Polášek



__________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk

b


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Robert Mimra <robert.mimra/=/tiscali.cz>
> Předmět: Tich? v?m?na
> Datum: 03.4.2006 21:11:29
> ----------------------------------------
> Prosím nemohl by mi někdo z Vás zkušených včelařů říci, jestli je tichá
> výmněna:
> a/ výměna dělnic včelstva záměnou zavíčkovaného plodu
> b/ výměna matky včelstvem typická malým počtem matečníků
> c/ výměna matky včelstvem typická velkým počtem matečníků
>
> PŘEDEM DÍKY!R.M.
>
>
>

No, já to vím už někdy od 80 let, ještě dříve než jsem začal zkoušet
nastavky, se to projevilo naplno v zadovácích. Považoval jsem to za
samozdřejmou věc. jak je vidět, tak to samozdřejmá věc není. Párkrát už jsem
tady v tomto smyslu psal.
Asi i proto mají některé staré úly česno s boční předsíňkou na jedné straně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Schmidt" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 03, 2006 10:06 PM
Subject: RE: TV Nova úhyny


To se někdy stane při zimování na teplé stavbě, že si chomáč sedne na
prostředek plástu, postupuje vzhůru a pak jde do jedné strany. Dojde na
konec plástu a zpátky prostě přes místo bez zásob nepřejde a tak uhyne i
když má druhou polovinu plástů plnou zásob. Chce to při zahájení krmení při
teplé stavbě uzavřít polovinu česna a donutit včelky, aby si sedly na jeden
konec plástu, tam kde je česno nezakryté a mají přístup vzduchu. Nejlepší je
zimovat na studené stavbě. Tam si sednou u česna a je jedno jestli vlevo,
vpravo nebo uprostřed, jdou nahoru a pak po plástu dozadu po zásobách a
většinou se nestane to co u stavby teplé a nemusí se jim česno upravovat.
Zdraví Honza

Hm, hm, raději bych korespondentům nepletl hlavy. Když se na nás s důvěrou obrátili, tak je třeba jim poradit. Tvůrce otázek vydává dotazy jak vidíme záludné, ale určitě za správnou považuje b. Pouze by bylo možno dodat, že se takto děje obvykle.

Zdravím
Bureš Jar.

Karel :
> Na Nově v neděli prý bylo něco o úhynech na Frýdecku (80% ??).
> Viděl to někdo.
> Máte někde nějak moc úhynů?. Nad 10%?
> Já měl letos okolo 10%, z poloviny chyba včelaře. A taky hodně nových a
> slabých včelstev.
.......
To je rukama. ...
A nebylo tam jak dlouze předlouze ti postižení včelaři včelaří a toto se jim ještě nestalo? :-)) Média jsou stále jaksi pořáte zvrhlí v otázkách včelařství. Kdyby raději ryly do ceny medu při výkupu.

_gp_
http://vindex.ic.cz

> Prosím nemohl by mi někdo z Vás zkušených včelařů říci, jestli je tichá
> výmněna:
> a/ výměna dělnic včelstva záměnou zavíčkovaného plodu
> b/ výměna matky včelstvem typická malým počtem matečníků
> c/ výměna matky včelstvem typická velkým počtem matečníků

Ani jedno.
Tichá výměna je tichá výměna. Předem se nedá z počtu matečníků usoudit
jestli je to vono. Ale pokud je včelstvo silné a dost prostoru (netísní se)
a stejně jsou tam matečníky, tak s velkou pravděpodobností půjde o tichou
výměnu. Taky se to pozná, že včelstvo normálně lítá ke snůšce a nevysedává
ne česně a je klidné při rozebírání. Jen už matka asi nestíhá vydávat tolik
feromonů a tak ji donutí zaklást misky.

Moc děkuji, když ony si to ty holky zaslouží... Byl jsem (a ještě také budu)
za dětmi v naší místní škole a mám z toho tak příjemné zážitky, že je to na
samostatný článeček. Až bude, dám opět vědět.

Mějte se.

-----Original Message-----
From: KOZLÍK [mailto:e-mail/=/nezadan.haida.cz]
Sent: Monday, April 03, 2006 11:02 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Včelaři v mexiku dávají jako důkaz pravosti medu do sklenky s
medem včelku

příteli musím Vás pochválit, taková pěkná a laskavá stránka se na netu zase
moc často nevidí.

Robert Mimra :
> Prosím nemohl by mi někdo z Vás zkušených včelařů říci, jestli je tichá
> výmněna:
> a/ výměna dělnic včelstva záměnou zavíčkovaného plodu
> b/ výměna matky včelstvem typická malým počtem matečníků
> c/ výměna matky včelstvem typická velkým počtem matečníků
...........

Co je slíbeno za výhry za takové testy??? Jo jinak za b/.

Tichá výměna samozřejmě matek proto, že je velmi málo pozorovatelná právě pro ten malý počet matečníků.

_gp_
http://vindex.ic.cz

M.Osusky:
> nedivim sa ze v republike je nedostatok vosku, ked sa so starymi plastami
> podkuruje v kamnach. :-)
........

Kdyby byl skutečně nedostatek včelího vosku, určitě bych to pocítil při výkupu a jeho výměně za mezistěny, protože ho částečně i prodávám. ... Nebýt toho smajlíka nakonci, tak bych si myslel, že to myslíš vážně s tím nedostatkem vosku. A raději někomu poradím spálit, poněvadž už několikrát jsem viděl na skládkách odpadu včelí dílo černé jak mix jen tak volně a samozřejmě slídilky kolem toho.

_gp_
http://vindex.ic.cz

mne sa to stalo tento rok. padli mi 3 rodiny hladom a na konci ula mali este
zasoby.

popri tom otazka. aka by mala byt najmensia medzera medzi hornou latkou
plodiaska a dolnou latkou nadstavku lebo mi nepresli do nadstavku a posli
hladom v plodisku. niekde som to cital ale nemozem sa z toho nejako vymotat.


dakujem
Pista




-----Original Message-----
From: Jan Schmidt [mailto:schmidt.jan/=/quick.cz]
Sent: Monday, April 03, 2006 10:06 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: TV Nova úhyny


To se někdy stane při zimování na teplé stavbě, že si chomáč sedne na
prostředek plástu, postupuje vzhůru a pak jde do jedné strany. Dojde na
konec plástu a zpátky prostě přes místo bez zásob nepřejde a tak uhyne i
když má druhou polovinu plástů plnou zásob. Chce to při zahájení krmení při
teplé stavbě uzavřít polovinu česna a donutit včelky, aby si sedly na jeden
konec plástu, tam kde je česno nezakryté a mají přístup vzduchu. Nejlepší je
zimovat na studené stavbě. Tam si sednou u česna a je jedno jestli vlevo,
vpravo nebo uprostřed, jdou nahoru a pak po plástu dozadu po zásobách a
většinou se nestane to co u stavby teplé a nemusí se jim česno upravovat.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Monday, April 03, 2006 6:41 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: TV Nova úhyny


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 03, 2006 5:40 PM
Subject: Re: TV Nova úhyny


>
> Když se tady píše o těch úhynech, známému taky uhynulo včelstvo. Říká, že
> tam našel plno zásob, že tam našel plno uhynulých včel v chumáči, že tam
> našel i zavíčkovaný plod, že tam nikde nebylo pokálené a že včely ještě
> někdy ke konci ledna, kdy bylo na sněhu pár dnů teplo, tak vyletovaly ven
> stejně intenzívně jako ty ostatní a nic nenaznačovalo problém. Prý to byly
> na podzim nejsilnější a nejpěknější včely. A prý zná i jiné včelaře tady v
> okolí, kterým to taky tak uhynulo. Jestli to byl podobný případ jako ten
na
> Nově nebo jestli se včelám zachtělo masívně plodovat v době, kdy byl venku
> mráz a sníh a zkosil je nějaký náhlý kolaps z vyčerpání, kdo ví ?
>
> R. Polášek

zrovna náhodou se u mně ten včelař před chvílí stavil. Na dotaz potvrdil, že
to u něho vypadalo stejně jako ukazoval ten včelař na Nově. V jednom rohu
rámku uhynulý včelí chumáč, v opačném rohu nedotčené zásoby. Z 11
zazimovaných včelstev vymetl takhle 4 .

R. Polášek



__________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk

To se někdy stane při zimování na teplé stavbě, že si chomáč sedne na
prostředek plástu, postupuje vzhůru a pak jde do jedné strany. Dojde na
konec plástu a zpátky prostě přes místo bez zásob nepřejde a tak uhyne i
když má druhou polovinu plástů plnou zásob. Chce to při zahájení krmení při
teplé stavbě uzavřít polovinu česna a donutit včelky, aby si sedly na jeden
konec plástu, tam kde je česno nezakryté a mají přístup vzduchu. Nejlepší je
zimovat na studené stavbě. Tam si sednou u česna a je jedno jestli vlevo,
vpravo nebo uprostřed, jdou nahoru a pak po plástu dozadu po zásobách a
většinou se nestane to co u stavby teplé a nemusí se jim česno upravovat.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Monday, April 03, 2006 6:41 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: TV Nova úhyny


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 03, 2006 5:40 PM
Subject: Re: TV Nova úhyny


>
> Když se tady píše o těch úhynech, známému taky uhynulo včelstvo. Říká, že
> tam našel plno zásob, že tam našel plno uhynulých včel v chumáči, že tam
> našel i zavíčkovaný plod, že tam nikde nebylo pokálené a že včely ještě
> někdy ke konci ledna, kdy bylo na sněhu pár dnů teplo, tak vyletovaly ven
> stejně intenzívně jako ty ostatní a nic nenaznačovalo problém. Prý to byly
> na podzim nejsilnější a nejpěknější včely. A prý zná i jiné včelaře tady v
> okolí, kterým to taky tak uhynulo. Jestli to byl podobný případ jako ten
na
> Nově nebo jestli se včelám zachtělo masívně plodovat v době, kdy byl venku
> mráz a sníh a zkosil je nějaký náhlý kolaps z vyčerpání, kdo ví ?
>
> R. Polášek

zrovna náhodou se u mně ten včelař před chvílí stavil. Na dotaz potvrdil, že
to u něho vypadalo stejně jako ukazoval ten včelař na Nově. V jednom rohu
rámku uhynulý včelí chumáč, v opačném rohu nedotčené zásoby. Z 11
zazimovaných včelstev vymetl takhle 4 .

R. Polášek

Dne pondělí 03 dubna 2006 21:01 robert.mimra/=/tiscali.cz napsal(a):
> RE: Abych věc uvedl na pravou míru:účastním se taky korespondenční soutěže
> pro mladé včelaře,myslivce,rybáře a zahrádkáře.Otázka zní:Největší
> výtěžnost vosku poskytují:
> a)plásty žemlové barvy
> b)panenské plásty
> c)tmavé plásty
>
> Jestliže tedy záleží na technologii,proč otázku jaksepatří neupřesnili?
> Neexistuje obecná odpověď na tuto otázku,která platí tehdy když se neuvede
> konkrétní technologii?
>
> PROSÍM ZADEJTE OTÁZKU PŘESNĚJI. PŘEDEM DĚKUJI!

Jiz to bylo zdeleno drive, nejvetsi vyteznost defakto pri vsech BEZNE
pouzivanych tecnologiich, tedy slunecni tavidlo, parak , je nejvyssi pri
panenskem dile. Osobne se domnivam, ze i pri rafinaci z tech tmavych plastu
nevymackate vic.

Honza

Prosím nemohl by mi někdo z Vás zkušených včelařů říci, jestli je tichá výmněna:
a/ výměna dělnic včelstva záměnou zavíčkovaného plodu
b/ výměna matky včelstvem typická malým počtem matečníků
c/ výměna matky včelstvem typická velkým počtem matečníků

PŘEDEM DÍKY!R.M.

RE: Abych věc uvedl na pravou míru:účastním se taky korespondenční soutěže pro mladé včelaře,myslivce,rybáře a zahrádkáře.Otázka zní:Největší výtěžnost vosku poskytují:
a)plásty žemlové barvy
b)panenské plásty
c)tmavé plásty

Jestliže tedy záleží na technologii,proč otázku jaksepatří neupřesnili? Neexistuje obecná odpověď na tuto otázku,která platí tehdy když se neuvede konkrétní technologii?

PROSÍM ZADEJTE OTÁZKU PŘESNĚJI. PŘEDEM DĚKUJI!

Není doopravdy nad sníh, který je dobrým izolátorem v silných mrazech.
......
V mé bibli, "zákonitosti života včelstva" Brenner píše, že úkolem izolace není ochránit před mrazem, protože uvnitř úlu,dál od chomáče taky mrzne, ale ZPOMALIT změny teplot. Aby včel měly čas se změně teplot přizpůsobit.
Napsal to před více jak padesáti lety a já to po dvaceti letech včelaření v podkrkonoší mohu podepsat.

A ten sníh je perfektní v tom, jak v zimě zajišťujě tuto setrvačnost,a pak zmizí a umožní sluníčku prohřívat úl. Zatímco jiné izolace pak chrání vnitřek úlu od tepla venku.
Letos jsem na to dával bacha, a rozdíl polystrenových a dřevěných úlů byl právě jeden den. Většina včel v dřevěných úlech intenzívně létala v sobotu, silně izolované PS až v neděli. Ať si z toho každý dovodí své argumenty, podle svého přesvědčení Izolant - Neizolant (dobrý vodič :-)
Karel
Jak to vypadalo u mě doma:
http://www.obri.cz/prolet.htm
Ta směs Brennerů je právě z dob, kdy jsem si ověřoval, proč nemusím izolovat. Nové Langstrothy tady převážně nejsou vidět.

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 03, 2006 5:40 PM
Subject: Re: TV Nova úhyny


>
> Když se tady píše o těch úhynech, známému taky uhynulo včelstvo. Říká, že
> tam našel plno zásob, že tam našel plno uhynulých včel v chumáči, že tam
> našel i zavíčkovaný plod, že tam nikde nebylo pokálené a že včely ještě
> někdy ke konci ledna, kdy bylo na sněhu pár dnů teplo, tak vyletovaly ven
> stejně intenzívně jako ty ostatní a nic nenaznačovalo problém. Prý to byly
> na podzim nejsilnější a nejpěknější včely. A prý zná i jiné včelaře tady v
> okolí, kterým to taky tak uhynulo. Jestli to byl podobný případ jako ten
na
> Nově nebo jestli se včelám zachtělo masívně plodovat v době, kdy byl venku
> mráz a sníh a zkosil je nějaký náhlý kolaps z vyčerpání, kdo ví ?
>
> R. Polášek

zrovna náhodou se u mně ten včelař před chvílí stavil. Na dotaz potvrdil, že
to u něho vypadalo stejně jako ukazoval ten včelař na Nově. V jednom rohu
rámku uhynulý včelí chumáč, v opačném rohu nedotčené zásoby. Z 11
zazimovaných včelstev vymetl takhle 4 .

R. Polášek

Já jsem to viděl, to, co četl komentátor byly dost nebetyčné blbosti.
Jakýsi starý včelař z Karviné tam ukazoval plást, nevím jestli 39x xx nebo
nějakou delší rámkovou míru a bylo tam na levé straně cca čtvrtina plástu
zásoby, v pravém rohu cca čtvrtina plástu uhynulé a plesnivé včely zimního
chumáče a uprostřed plástu prázdné buňky - spotřebované zásoby. Pokud to
můžu posoudit z letmého pohledu na ten jeden plást, stalo se tam to, že se
zimní chumáč na začátku zimy usadil pro včely nevýhodně uprostřed plástu.
Během zimních mrazů spotřeboval zásoby ze středu plástu až po horní loučku a
potom se v mrazu muselo rozhodnout, jestli chumáč půjde na jednu nebo druhou
stranu. Šel na tu jednu, na kterou šel a protože mrazy trvaly moc dlouho,
včely na zvolené straně plástu spotřebovaly všechny zásoby a uhynuly hladem,
i když na druhé straně plástu bylo ještě minimálně z každé strany1,5 dm2
zavíčkovaných zásob, pokud to byl rámek 39 x xx, pokud delší rámek, tak těch
zásob bylo ještě víc. Včely se takhle často usazují u teplé stavby, pokud je
česno umístěno symetricky uprostřed čelní strany starších úlů s pevným dnem
nebo si takhle můžou sednout i v nastavku s zasíťovaným dnem, pokud nemají
nablízku otevřené očko. V normální zimě, kdy mrazy netrvají tak dlouho se
oteplí dříve, než včely spotřebují zásoby na té vybrané straně, takže se nic
nestane a včelař si ničeho nevšimne. Letos bohužel mrazy trvaly moc dlouho,
takže takových uhynulých včelstev bude víc. Nedalo se moc zjistit z jednoho
pohledu na jeden rámek, jestli to včelstvo bylo silné nebo slabé.

Když se tady píše o těch úhynech, známému taky uhynulo včelstvo. Říká, že
tam našel plno zásob, že tam našel plno uhynulých včel v chumáči, že tam
našel i zavíčkovaný plod, že tam nikde nebylo pokálené a že včely ještě
někdy ke konci ledna, kdy bylo na sněhu pár dnů teplo, tak vyletovaly ven
stejně intenzívně jako ty ostatní a nic nenaznačovalo problém. Prý to byly
na podzim nejsilnější a nejpěknější včely. A prý zná i jiné včelaře tady v
okolí, kterým to taky tak uhynulo. Jestli to byl podobný případ jako ten na
Nově nebo jestli se včelám zachtělo masívně plodovat v době, kdy byl venku
mráz a sníh a zkosil je nějaký náhlý kolaps z vyčerpání, kdo ví ?

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 03, 2006 11:31 AM
Subject: TV Nova úhyny


> Na Nově v neděli prý bylo něco o úhynech na Frýdecku (80% ??).
> Viděl to někdo.
> Máte někde nějak moc úhynů?. Nad 10%?
> Já měl letos okolo 10%, z poloviny chyba včelaře. A taky hodně nových a
> slabých včelstev.
> Karel

sdsdsd

K mému tvrzaní,že se matky neoplodňují jen na trubčích stanovištích dodávám.Matky se musí také v některých případech oplodit při rojení.Když matky ve včelstvu několik dnů pískají,včelstvo se vyrojí,podotýkám že stará matka už je dávno pryč,včely dám s rojáčkem do tmy s tím ,že je použiji do oplodňáčků a nechám je tam týden,tak postaví srdíčka a ta budou nejednou zakladena.Kdyby matka nebyla oplodněna,tak by asi nekladla.Zajímavý je poznatek,že jsem nikdy neviděl matku se znaménkem v roji.A to jsem se velmi často předváděl,že chytím matku v roji,což se mi skoro pokaždé povedlo.Z toho plyne,že znaménko nemusí být vždy rozhodující.Totéž bylo i u oplodňáčků,které jsem každý den večer nosil na stálé stanoviště.Matku jsem vždy viděl vyletět a zase přiletět,když neměla znaménko,tak šla znovu na noc do tmy.Dost často se stalo,že jsem žádné znaménko neviděl a matka po týdnu začala v oplodňáčku klást a oplozená byla.Slibuji,že už s tímto thematem nebudu obtěžovat,leda,že by si to někdo přál.
Zprávy o úhynu jsem viděl.Je mi upřímně líto poctivých chovatelů, kteří o svá včelstva přišli ať z jakých koliv důvodů.Jednou to mohlo být jejich chybou,jindy,že daly na rady jiných a nebo skutečně vlivem přírody.Nicméně si myslím,že pokud budou nějak odškodněni,že se k ním pribalí spousta spekulantů u kterých nikdo napodzim včelstva nepočítal,sílu nekontroloval a tak si včelstva nyní spojí, nebo si je už napodzim spojili,budou žádat odškodné a doplatí nato sase jen ti poctiví.Jak by bylo jednoduché vydat nařízení,že nárok na dotace má jen ten,kdo má spolkem komisionálně odsouhlasen stav k 15.10.daného roku,bezohledu nato seš-li velký,nebo malý.Nechceš si nechat včelstva zkontrolovat,nevadí nedostaneš nic.To by ale mělo zajímat spíše naše představitelé.Pokud ,ale nemají zájem na tom,aby byl stav takový jaký je.
Ať už raději nikomu žádná včelstva neuhynou přeje V.B.

Já kupuju vhodné rukavice v obchodě s pracovními pomůckami, to je prstové ze
středně silné kůže a manžety k tomu dodělám - přišiju třeba dvojité rukávy z
dvou nějakých starých košil.. Nebo před pár lety jsem koupil prstové
svářečské za 80 Kč, byly dostatečně silné, aby je včely neproštíply, zase i
dost jemné, aby se v nich dalo pracovat s citem a s dlouhými manžetami,
takže jsem měl chráněný celý loket, stačilo jen na ně nasadit gumičku. Taky
jsem jednu dobu používal tenké levné kožené prstové rukavice v ceně okolo 20
korun a pod ně bavlněné prstové kvůli žihadlům, potu a možnosti praní.
Včelařské rukavice jsou většinou moc drahé, protože se dělají v malých
sériiích a jejich životnost je stejná jako obyčejných pracovních.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ll" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 03, 2006 1:55 PM
Subject: Plátěnné rukavice


> Minulý rok jsem si na včelařské akademii ve Fryštáku koupil plátěnné
> včelařské rukavice.Nemužu je m
> nikde sehnat! Poradí mi někdo kde se dají sehnat??

Souhlasím "s odškodńováním, ale holí", žabař je příliš velký eufemismus.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 145446 Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: TV Nova ?hyny
> Datum: 03.4.2006 16:16:53
> ----------------------------------------
> Přesně takhle vypadájí včelstva některých včelařů,to co tam bylo
> vidět.Neskuteční slaboši, hrstka včel a to někdo chce aby zdárně
> přezimovalo? Každou zimu mám záložní oddělky s matkama kdyby se něco
> přihodilo,tyto zazimovávám na 9 rámcích v tachovákách a nemám problém s
> úhyny.A ještě dodám kacířskou myšlenku tyto chudáky včelaře je třeba
> odškodnit když jim ty včeličky uhynuly,myslím,že tam byla řeč na toto téma
> obecní úřad těmto včelařům pomůže! Já jenom doufám,že i svaz bude pomáhat
> takovým to /omlouvám se / žabarům ať se to České včelařství prosadí v
> Evropě!
>                S pozdravem Pepík
>
>
>

Přesně takhle vypadájí včelstva některých včelařů,to co tam bylo vidět.Neskuteční slaboši, hrstka včel a to někdo chce aby zdárně přezimovalo? Každou zimu mám záložní oddělky s matkama kdyby se něco přihodilo,tyto zazimovávám na 9 rámcích v tachovákách a nemám problém s úhyny.A ještě dodám kacířskou myšlenku tyto chudáky včelaře je třeba odškodnit když jim ty včeličky uhynuly,myslím,že tam byla řeč na toto téma obecní úřad těmto včelařům pomůže! Já jenom doufám,že i svaz bude pomáhat takovým to /omlouvám se / žabarům ať se to České včelařství prosadí v Evropě!
S pozdravem Pepík

nedivim sa ze v republike je nedostatok vosku, ked sa so starymi plastami
podkuruje v kamnach. :-)

Matej



Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
03.04.2006 15:33
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re:s?l + rada






Zdenda:
> Chtěl bych se zeptat Vás zkušenějších zda je nutné vyhodit krajní
> zavíčkované plasty se zásobami na kterých je plíseň. Stačilo by plíseň
> odstranit, postříkat např. Savem, nechat vyvětrat a dát včelkám ?
.......

Vyvařit nebo vyřezat a vyměnit. Nebo také si udělat jarní úklid na
zahrádce a použít plesnivé plásty jako podpalovač místo Pepa. Savo vosk
jednak rozloží a jednak bych to neriskoval kvůli otravě včel, protože se
musí určitě máchat ve vodě a větrat. Včely přeci postaví dílo a nanejvýš
když je brzké jaro.

Místo Sava je možná lepší nějaký roztok s vhodnou kyselinou. (Pozor na oči
a kůži!)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Zdenda:
> Chtěl bych se zeptat Vás zkušenějších zda je nutné vyhodit krajní
> zavíčkované plasty se zásobami na kterých je plíseň. Stačilo by plíseň
> odstranit, postříkat např. Savem, nechat vyvětrat a dát včelkám ?
.......

Vyvařit nebo vyřezat a vyměnit. Nebo také si udělat jarní úklid na zahrádce a použít plesnivé plásty jako podpalovač místo Pepa. Savo vosk jednak rozloží a jednak bych to neriskoval kvůli otravě včel, protože se musí určitě máchat ve vodě a větrat. Včely přeci postaví dílo a nanejvýš když je brzké jaro.

Místo Sava je možná lepší nějaký roztok s vhodnou kyselinou. (Pozor na oči a kůži!)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Karel:
......
> Takže včely přežijí i silné mrazy jen ve sněhovém obalu.
> Takže pochopím úhyn pro nedostatek zásob v dosahu chomáče. A myši atd. Jiné
> neznám. Naštěstí. Tak co to je za úhyny?
......

Není doopravdy nad sníh, který je dobrým izolátorem v silných mrazech. Dokonce i v závějích je dobré vyzimování. Totiž. Nejen při letošním přehazování sněhu bylo patrné, jestli včelstvo žije a to utvořenou vzduchovou kapsou ve sněhu různě kolem dokola úlů, ale většinou od česen a dna. Při příchodu na stanoviště si musím dávat pozor kam šlapu, protože se tyto vzduchové komory mohou stát pastí při chůzi a hledání řady úlů.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Minulý rok jsem pozoroval, jak včely pravidelně v počtu do 10 ks navštěvovaly zaschlou moč v kotci našeho psa. Kotec je vzdálen od včel cca 70m. Tento jev jsem si vysvětloval tím, že včely tímto způsobem získávají sůl Letos po zimně a vydatných deštích jim tento zdroj „vyschl“. Včera jsem pracoval na zahradě a všiml jsem si, že včely navštěvují psí exkrementy, které se na zmrzlém kompostu nahromadily přes zimu. Pozorovali jste také něco podobného ?

Chtěl bych se zeptat Vás zkušenějších zda je nutné vyhodit krajní zavíčkované plasty se zásobami na kterých je plíseň. Stačilo by plíseň odstranit, postříkat např. Savem, nechat vyvětrat a dát včelkám ?

Minulý rok jsem si na včelařské akademii ve Fryštáku koupil plátěnné včelařské rukavice.Nemužu je m
nikde sehnat! Poradí mi někdo kde se dají sehnat??

Děkuji, dal jsem si to k Oblíbeným položkám, ale s yvtáčeným internetem je slyším a nevidím.:-)

Ale, když vynechám/poopravím terminologii, tak z toho stejně nejsem moudrý. Včely přežívají i 30stupňové mrazy. A to i v neizolovaných úlech.
Když jsem začínal, tak jsem s almárkama koupil i takové malé úly asi 27*27, na studenou stavbu. A asi při odběru měli jsem špatně zandal okénko. Úl stál venku. Asi za měsíc jsem našel okénko vypadlé, sníh mezi plásty. Tehdy tady byly taky mrazy k -30. Včely jsem oplakak, oškrábal sníh kam to šlo, zandal okénko a dvířka, a doufal.
Včely měly normální rozvoj.
Takže včely přežijí i silné mrazy jen ve sněhovém obalu.
Takže pochopím úhyn pro nedostatek zásob v dosahu chomáče. A myši atd. Jiné neznám. Naštěstí. Tak co to je za úhyny?
Karel

http://www.nova.cz/tvarchiv/

-----Original Message-----
From: Karel [mailto:karel.jirus/=/seznam.cz]

Na Nově v neděli prý bylo něco o úhynech na Frýdecku (80% ??).
Viděl to někdo.

Můžeš použít fumigaci nebo při vyšší teplotě t.j. 20°C formidol

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <311.kucera/=/seznam.cz>
> Předmět: Varoasa
> Datum: 02.4.2006 21:59:10
> ----------------------------------------
> Vážení zkušení přátelé, chtěl bych vás poprosit o radu: Na podzim jsem u 4
> včelstev v nástavcích přešel na zasíťovaná dna, která umožňují stálé
> sledování měli. U jednoho z těchto včelstev mám v tomto týdnu spad 3
> roztoče denně. Ostatní jsou tak asi 2 za tři dny. Je to normální? Můžete mi
> poradit, jestli se dá v tomto období rozvoje nějak léčit a jak? Díky.
> Zdeněk
>
>
>

Na Nově v neděli prý bylo něco o úhynech na Frýdecku (80% ??).
Viděl to někdo.
Máte někde nějak moc úhynů?. Nad 10%?
Já měl letos okolo 10%, z poloviny chyba včelaře. A taky hodně nových a slabých včelstev.
Karel

No pokd byla měl správně odebrána a byla nula, tak jsou dvě možnosti:
Spad z louček, a to by měl přestat.
Reinvaze. Jak dlouho u Vás včely létají? Mohly obrat nějakého chcípáka s varoázou v okolí. A to by padaly rozotči dál.

Očistil bych úl, dal podložky a sledoval.
Pokud by spad pokračoval, do 15.dubna je legální potírat plod do 10dm2 a následně fumigovat.
V tom případě bych neváhal. Možná vzhledem k letové aktivitě bych si fumigoval po nátěru a pak někdy večer, až by všechny včely byly v úle, ještě jednou.

příteli musím Vás pochválit, taková pěkná a laskavá stránka se na netu zase moc často nevidí.

Milý môj priateľ Laco !
V úvode Ťa musím poopraviť a usmerniť. Veľmi diletantne si prtečítal článok pána Turčaniho a nepochopil si podstatu celej veci.
Bujnú fantáziu majú Tvoje včely a skromných 50 rokov Tvojho včelárenia je chabých. Včelár nekomentuje
skúsenosti iných a vôbec ak si myslíš. že si niekoho urazil, tak si na omyle. Pán Turčáni nie je posunovač u dráhy , ale Majster s veľkým " M" S tými trudicami máš to popletené. Treba ´sa naučiť načúvať a pozorne čítať.
Michal Seničan

<<        Pan Turcani som dlhorocny vcelar, ale mozno vsetko je inak ako My to
<        vidime. Skuste so mnou uvazovat. Strati sa matka,tym padom strati sa
<        aj feromon. Vcely ako tvrdite zacnu sa navzajom krmit, tym padom
<        sa im vyvinu vajecniky. Otazka: Zacne sa u nich vyvijat aj matersky
<        feromon? Podla toho co Vy opisujete kazda vcela trudica by produkovala
<        svoj matersky feromon. AKO JE MOZNE MAT VO VCELSTVE
<        V MEDNIKU TRUDICE ZO SVOJIM MATERSKYM FEROMONOM
<        A V PLODISKU PRIDANU MATKU ZO SVOJIM FEROMONOM.
<        Alebo stane sa, ze vo vcelstve su dve matky. Jedna v plodisku
<        a druha v medniku. Kazda zo svojou (CHUTOU).
<        Obdivujem Vasu bujnu fantaziu. Dufam ze,som Vas priatelu neurazil.
<
<        Ladislav Matej

to jsou panečku věci, jen víc takových informací!

Anton, myslím že je to ještě složitější. Na vzniku trubčic se podílí jak nedostatek mateřího feromonu, tak i kašička. Ta obsahuje hormony, které podporují vývoj matečníků. Nevím jestli se ve včelstvu mateří látka hlavě šíří chutí, nebo čichem, ale určitě oběmi cestami. Včely se přeci podle pachu poznávají.


> - prečo vznikajú trúdice? Je dobre známe jednoduché vysvetlenie, "včely sa
> navzájom kŕmia kŕmnou kašičkou a tým sa im rozvinú zakrpatené vaječníky
> schopné klásť neoplodnené vajíčka.
> Moje vysvetlenie je iné. Súdržnosť včelstva je je neustále udržiavaná
> tzv.materských feromónom, ktorý produkuje matka.

Předpokládám, že při čištění byly i rozebrané nastavky a případné nečistoty,
měl i roztoči na rámcích byly odstraněny. Takže spad dalších roztočů byl
spadem z živých roztočů. Bohužel spad na den tři roztoče znamená obrovské
zamoření tak několik stovek živých roztočů ve včelstvu. Pokud se s tím něco
nebude dělat, včelstvo v létě padne a zároveň stihne nakazit ještě okolní
včelstva na kilometry daleko.
Ukazuje to taky na nějakou chybu při fumigaci, netěsné úly nebo odolnost
roztočů proti použitému prostředku. Ale taky je velice divné, že se nic
neukázalo v zimní měli, taky tam to ukazuje na nějakou chybu.
Já bych se svěřil místnímu včelařskému důvěrníkovi, bude mít přes ČSV
přístup k lékům na varaózu, které jsou mnohem účinnější než kyselina mléčná
nebo mravenčí a navíc musel by být velice hloupý, kdyby se o to nezajímal.
protože při počtu desítek až stovek roztočů ve včelstvu teď na jaře padnou
do září nejen tyto včelstva, ale i včelstva okolních včelařů.

Orientačně by tak vysoké zamořenímělo jít poznat, roztoči by měli být v
buňkách s zavíčkovaným plodem.

R. Polášek

Normální stav v tomto období je NULA roztočů ve včelstvu a tím spíš na podložce.
To padají pořád? Kolik jich spadlo celkem?
Nejená se o NN úly a úklid včelstev na loučkách? Tam někdy bývá napadaná měl i s roztoči a včely ji teď uklízejí.

Možná, že se opravdu jen zbytečně plaším. Mám langsthrothy NN vyzimované na 3 nástavcích, vysoké dno s rámky na trubčinu. Léčení Varidol 2x v říjnu (poslední dekáda), v prosinci aerosol, v zimní měli 0. Čistil jsem minulý týden dno a na podložce jsem našel dva spadlé roztoče. Začal jsem tedy následující tři dny sledovat co padá a bylo jich dalších 10. Tedy průměr dejme tomu 3,3.
Dá se poznat, jestli jsou to roztoči po úklidu z loňska?
Nemám preventivně postříkat kyselinou mléčnou, než bude ještě více plodu?
Zdeněk

Trochu se zpožděním děkuji všem za pomoc,zaškrtla jsem tedy panenské plásty.

Všechny zdravím,

Dominika Žáková

Pán M.L., Musíte lepšie čítať, aby ste mohol komentovať. V krátkej úvahe som nikde nenapísal, že sa včely navzájom kŕmia (to je v iných komentároch), ja som napísal jasne, včela sa mení na kladúcu včelu nie, pre požieraní kŕmnej kašičky ale pod vplyvom nedostatku materskej látky. Ak by prvá zmenená včela produkovala M.L., ďalšie trúdice by už nevznikali. Takisto som nenapísal, že trúdice majú svoj vlastný materský feromón. Trúdica je produkt biologických zmien a teda nemôže produkovať materský feromón, pretože včele sa materská žľaza nevyvinie. Matke sa na druhej strane nevyvinú npr. košíčky na zadnej nohe pre zber peľu a nemá na strednej nohe tŕň, ktorý je typický pre včelu.
A čo sa týka "bujnej fantázii" tá je potrebá pri každom bádaní, aby sa mohol človek človek dostať ďalej. To čo som napísal, nie je produkt mojich bádaní, to sú len moje empirické pozorovania života včiel a študovanie biológie včely medonosnej a tá je vo svetovej literatúre ddpbre zastúpená. Študujte! Anton

U jednoho z těchto včelstev mám v tomto týdnu spad 3 roztoče denně. Ostatní jsou tak asi 2 za tři dny.
.......
Normální stav v tomto období je NULA roztočů ve včelstvu a tím spíš na podložce.
To padají pořád? Kolik jich spadlo celkem?
Nejená se o NN úly a úklid včelstev na loučkách? Tam někdy bývá napadaná měl i s roztoči a včely ji teď uklízejí.

Pokud by se ukázalo, že se opravdu jedná o spad roztočů - tedy mrtvé a vykladené roztoče, tak to vidím černě.
Jak tam u Vás léčíte? Kdy - termíny a forma?
Karel

> Skúsim na niektoré pochybnosti a otázky odpovedať, preto doplním článok
> svojimi poznatkami, ktoré som získal za dobu 50 rokov pri včelách.
>
       Pan Turcani som dlhorocny vcelar, ale mozno vsetko je inak ako My to
       vidime. Skuste so mnou uvazovat. Strati sa matka,tym padom strati sa
       aj feromon. Vcely ako tvrdite zacnu sa navzajom krmit, tym padom
       sa im vyvinu vajecniky. Otazka: Zacne sa u nich vyvijat aj matersky
       feromon? Podla toho co Vy opisujete kazda vcela trudica by produkovala
       svoj matersky feromon. AKO JE MOZNE MAT VO VCELSTVE
       V MEDNIKU TRUDICE ZO SVOJIM MATERSKYM FEROMONOM
       A V PLODISKU PRIDANU MATKU ZO SVOJIM FEROMONOM.
       Alebo stane sa, ze vo vcelstve su dve matky. Jedna v plodisku
       a druha v medniku. Kazda zo svojou (CHUTOU).
       Obdivujem Vasu bujnu fantaziu. Dufam ze,som Vas priatelu neurazil.

       Ladislav Matej

> - biologicky zmenené včely na falošné matky, sa už nedostanú do pôvodného
> stavu, teda z tejto včely už nebude viac robotnica. Časom sa z úľa
> vytratia. Pozoroval som niekoľko prípadov takto postihnutých včelstiev, keď
> som úspešne pridal oplodnenú matku (aj to sa stáva, no nie je to
> pravidlom),matka silno a pravidelne plodovala. Včely nový plod (robotníčí)
> ošetrovali, ale zároveň ošetrovali i plod- trúdov od trubčíc a to bol
> naozaj zmiešaný plod- hrboplod. Znepokojúce bolo, že biologicky zmenené
> včely plodovali ďalej, ale nie v časti kde plodovala oplod.M, ale centrum
> si vytvorili v medníku. Včelstvo sa znormalizovalo až vtedy, keď sa tieto
> falošné matky z úľa vytratili. Tento úkaz som často zažil v oplodniačikoch
> po odobratí oplod. M a novú neprijali, lebo medzitým prešli do stavu
> trúdic. Tu som úspešne pridal mladú (11-12 dňovú), ktorá sa dokázala
> bezpečne oplodniť alebo otvorenú MB tesne pred zaviečkovaním. Kým som
> pochopil ako tento stav vzniká (výskyt trúdic), som dlho pochyboval o matke
> či je správne oplodnená, ale vždy bola!
>
> -koľko je v takomto včelstve trúdic a koľko vajíčok sú schopné
> vyprodukovať? Odpoveď- toľko koľko je v úli včiel, toľko je i
> potencionálnych trúdic, lebo trúdice nevznikajú naraz, ale postupne, až kým
> včelstvo bez pomoci včelára neuhynie. Včela robotnica, ktorá sa biologiky
> zmení na falošnú matku, položí za svoj život 26 až 32 vajíčok. Včela
> trúdica má malé zakrpatené párové orgány -vaječnímy, vktorých sa nachádza
> oproti norm.M len zlomok vaječných rúročiek asi 8-12 (dobrá matka má až
> 180- 220). Ak takáto včela nakladie svoju "normu", uvolní miesto ďalším a
> to až do doby keď včelstvo ako sociálna skupina hynie.
>
> - prečo vznikajú trúdice? Je dobre známe jednoduché vysvetlenie, "včely sa
> navzájom kŕmia kŕmnou kašičkou a tým sa im rozvinú zakrpatené vaječníky
> schopné klásť neoplodnené vajíčka.
> Moje vysvetlenie je iné. Súdržnosť včelstva je je neustále udržiavaná
> tzv.materských feromónom, ktorý produkuje matka. Pokiaľ je M vo včelstve,
> toto sa chová prirodzene, včely vychovávajú plod, donášajú peľ, nektár,
> vodu, ale hlavne neustále MF koluje medzi včelami a potláča rozvoj
> vaječníkov včiel. Ak dlhodobo nie je v úli matka a včely nemajú možnosť
> vychovať si novú (NCH), úplný nedostatok materskej látky núti včely stratu
> matky nahradiť kladením neoplodnených vajíčok. Ešte dodávam, že materská
> látka sa medzi včelami šíri nie vôňou, ale jedným zo zmyslov teda CHUTI,
> ktorú odoberajú z tela M a navzájom si ju medzi sebou odovzdávajú.
>
> - píšete, že včela trúdica položí do jednej bunky max.3 vajíčka. Moje
> pozorovanie je iné, lebo vo včelstvíčku ak je málo kŕmičiek, nemá sa kto o
> vajíčka starať, býva v jednej buke aj 8-12 a viac vajíčok. Anton

tri za den su v tomto obdobi velmi vela. Je treba urobit nater plodu.
Pre buducnost je potrebne venovat vacsiu pozornost zimnemu lieceniu.

Matej




"zdenek" <311.kucera/=/seznam.cz>
02.04.2006 21:59
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Varoasa






Vážení zkušení přátelé, chtěl bych vás poprosit o radu: Na podzim jsem u 4
včelstev v nástavcích přešel na zasíťovaná dna, která umož�ují stálé
sledování měli. U jednoho z těchto včelstev mám v tomto týdnu spad 3
roztoče denně. Ostatní jsou tak asi 2 za tři dny. Je to normální? Můžete
mi
poradit, jestli se dá v tomto období rozvoje nějak léčit a jak? Díky.
Zdeněk

Dne neděle 02 dubna 2006 21:59 zdenek napsal(a):
> Vážení zkušení přátelé, chtěl bych vás poprosit o radu: Na podzim jsem u 4
> včelstev v nástavcích přešel na zasíťovaná dna, která umožňují stálé
> sledování měli. U jednoho z těchto včelstev mám v tomto týdnu spad 3
> roztoče denně. Ostatní jsou tak asi 2 za tři dny. Je to normální? Můžete mi
> poradit, jestli se dá v tomto období rozvoje nějak léčit a jak? Díky.
> Zdeněk

Co vysledky meli ? Pri spadu vyce nez 3-4 ks /vcelstvo se prelecuje. Ted se
leci, jak bylo nedavno debatovano naterem plodu a to co nejdrive. Pokud jste
clenem CSV, mel by jste ohledne leciva kontaktovat sveho nakazoveho
referenta, nebo aspon duvernika.

Honza

Vážení,hrboplod je podle mně zavíčkovaný plod v díle pro dělnice,který vznikl z neoplozených vajíček.Protože se plod nemůže do buňky vejít,vyboulí včely víčko tak,že vzniká dílo hrbaté.Nikdy jsem neviděl hrboplod na kterém by bylo patrno,že některé buňky byly zrušeny,aby plod mohl být větší.To s tím přidáním matky jsem uvedl proto,že se mi to zdá jednoduší než tahat včely po zahradě.
Ke trubčím stanovištím.Uvedl jem,že neni správné,aby se tvrdilo,že matky se oplodnují jen na trubčích stanovištích.Správnější by asi bylo,matky se oplodnují také na trubčích stanivištích.Není možné,když pustím matku z oplodňáčku v 6 hod večer,ona se za 5 min.vrátí oplodněná,že měla čas zaletět někam na stanoviště.Co by tam dělala?Před několika lety jsem viděl film,kde matka byla připevněna na klacku ve vzduchu a trubci na ni nalétávaly poměrně rychle za sebou.Tomu se ale nedalo říkat kopulace.
K oplodňování matek vlastními trubci.V říši živočichů jsou druhy,kde příbuzenská plemenitba moc nevadí.Včely budou asi jeden z nich.Tomu by nasvědčovalo i to,že se mi za 50 let nepodařilo příbuzanskou plemenitbou ani jednou vychovat potomstvo včel, které by vykazovalo známky degenerace.Naopak si myslím,že právě díky této vlastnosti lze prodávat matky,tak zvaně ušlechtilé do oblastí,kde je pole neorané a nespůsobit tak hromedný úprk včelařů z našich řad.Koupí-li si včelař matku do včelstva,které řadu let nepřišlo do styku s dnešními moderními plemeny,je pravděpodobné,že mu jí do 14 dnů vymění.Protože po nové matce nejsou ještě trubci,spáří se její dcera s trubci původního chovu a tak vznikne něco jako africká včela.V tom případě bych doporučil matku rychle vyměnit,zrušit všechen její trubčí plod a trubci vychytat do lapáku.Pokud však má matka už svoje trubce /příští sezona/ je možné,že se dcera spáří s vlastním trubcem /alespoň z části/a tak by se to dalo vydržet.Výběr je ale nutný na 50 procent.Znám několik včelařů,kteří takto skončily.Málem se to podařilo také mě.Závěrem: Jsou to meje poznatky,nikomu je nevnucuji a jsem ochoten kdykoliv příjmout slušně formulované i názory opačné.
Dnes jsem byl na včelíně,nosily pyl na plné obrátky a u všech ptacovaly u okénka.Nádhera.V.B.

Vážení zkušení přátelé, chtěl bych vás poprosit o radu: Na podzim jsem u 4 včelstev v nástavcích přešel na zasíťovaná dna, která umožňují stálé sledování měli. U jednoho z těchto včelstev mám v tomto týdnu spad 3 roztoče denně. Ostatní jsou tak asi 2 za tři dny. Je to normální? Můžete mi poradit, jestli se dá v tomto období rozvoje nějak léčit a jak? Díky. Zdeněk

ZdravĂ­m
Teorie ,Ĺľe trubÄŤice staÄŤĂ­ vysypat a nemohou
vzletět s velkou pravděpodobností padla , byl tomu
věnován rozsáhlý článek v Odborných vč.
překladech snad poslední nebo předposlední
ÄŤĂ­slo.
Pepa

--- hosemo/=/post.cz wrote:

>
> > ------------ P�vodn� zpr�va ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > P�edm�t: Re: bezmate?n? v?elstvo
> > Datum: 01.4.2006 13:03:19
> > ----------------------------------------
> > V zim� vydr�� v�ely bez matky i celou
zimu, akor�t
> o tro�ku neklidn�ji
> > zimuj�, je tam o n�co v�c mrtvolek atd.
> P�edpokl�d�m, �e to byl tento
> > p��pad, v�ely p�i�ly o matku t�eba
p�i
> aerosolov�n� v prosinci nebo byla
> > matka v�celet�, potom se st�v�, �e
n�kdy p�es zimu
> nevydr�� podm�nky v
> > zimn�m chum��i, kdy nem� o�et�ovatelky
a musďż˝ se
> �ivit sama za sebe jako
> > ostatn� v�ely. (aspo� to tak
p�edpokl�d�m, �e nem�
> o�et�ovatelky). V�elstvu
> > v�cem�n� a� na ten m�rn� v�t��
neklid matka v zimďż˝
> nechybďż˝, projevďż˝ se to aďż˝
> > v p�edja��, kdy m� matka za��t kl�st
vaj��ka.
> Proto�e tam je hrboplod
> > (ur�it� hrboplod, neklade takhle p�ece jen
> p�e�iv�� matka? trub�ice kladou i
> > v�ce vaj��ek do jedn� bu�ky a kladou je
r�zn�,
> proto�e maj� krat�� zade�ek a
> > nedos�hnou a� na dno bu�ky, makta klade
v�dy jen
> jedno vaj��ko), v�ely si to
> > u� p�ed n�jak�m t�dnem uv�domily,
vznikly trub�ice
> jako "n�hradn�" matky.
> > Tak�e v�ely v tom v�elstvu budou p�ece jen
on�m
> zimn�m neklidem trochu
> > oslaben�, trub�ice novou n�hradn� matku v
�lu
> nestrpďż˝ a i kdyby, tak ostatnďż˝
> > v�elstva u� maj� od b�ezna plod, tak�e i
kdyby se
> p�id�n� matky povedlo a
> > nov� matka rozkladla, v�elstvo za��n�
skoro s
> m�s��n�m zpo�d�n�m.
> >
> > Tak�e bych vid�l dv� mo�nosti. Pokud je k
> dispozici n�jak� od�lek s mladou
> > matkou, p�ece jen bych to vid�l na spojen�,
ale
> nejd��v se mus� zpacifikovat
> > trub�ice. Ud�lal bych to tak, �e bych vzal z
> odd�lku mlad� plod - larvi�ky a
> > p�idal do v�elstva s trub�icemi. Mus� se
z�sadn�
> p�idat doprost�ed
> > st�vaj�c�ho hrboplodu, pokud by byl n�kde
na kraji
> , v�ely by ten plod
> > nemusely obsadit, ten by se zachladil a zahynul.
> Jakmile ve v�elstvu vznikne
> > p�id�n�m tohoto plodu popt�vka po
mate�� ka�i�ce,
> p�estanou se j� krmit
> > trub�ice a t�m se z nich stanou norm�ln�
v�ely,
> v�elstvo poc�t� osi�elost a
> > naraz� na p�idan�m plodu mate�n�ky.
M�e to b�t a�
> po p�idan�m druh�m nebo i
> > t�et�m pl�stu b�hem dvou, t��
t�dn�. Jestli se
> mate�n�ky neobjev� ani po
> > t�et�m pl�stu, tak je ve v�elstvu p�ece
jen matka,
> ale star� nebo po�kozen�,
> > tak�e klade jen trub�� vaj��ka i do
d�lni��ch
> bun�k. Jakmile budou mate�n�ky
> > zav��kovan�, je �as je vyl�mat,
proto�e takhle
> �asn� by se nov� matka s
> > nejv�t�� pravd�podobnost� neoplodnila,
kladla by
> jen trub�� vaj��ka a byla
> > by to posledn� r�na, kter� by v�elstvo
zni�ila.
> N�sledn� v�ely b�hem p�l
> > hodiny poc�t� osi�elost a potom p�idat
t�eba p�es
> novinov� pap�r nas�kl�
> > z�ed�n�m medem nebo cukrem odd�lek s novou
matkou.
> Pokud je v�e v po��dku,
> > pozn� se to na bou�liv�m ohlasu, s jak�m
v�ely
> osi�el�ho �lu v�taj� prvn�
> > z�van v�n� nov� matky. Prvn� sn�ka z
takov�ho
> v�elstva bude i tak slab�
> > nebo dokonce ��dn� oprti ostatn�m
v�elstv�m,
> v�elstvo bude p�ece jen
> > oslabenďż˝.
> > Pokud odd�lek nen� nebo je v�elstvo hodn�
slabďż˝,
> je nejlep�� ho zru�it,
> > proto�e v�pomoc� z ostatn�ch
produk�n�ch v�elstev
> se tyto v�elstva nyn�
> > v�razn� oslab�. V p��hodn�m dni, kdy
je p�es
> poledne aspoďż˝ 15 st C, bych
> > v�ely na slunci ot�epal z r�mk� t�eba na
�ernou
> lepenku nebo tmav� pap�r, ne
> > na zem, proto�e ta je po��d chladn�, �l
odstranil
> a r�mky s hrboplodem
> > p�idal do ostatn�ch v�elstev, aby plod
vyb�hl, i
> takov� trubci se hod� t�eba
> > k udr�ov�n� teploty v �lech. V�ely
l�tavky se
> v�ebraj� do okoln�ch �l� a
> > pos�l� je, trub�ice nel�taj� a tak
z�stanou na
> pap��e. M�lo by tam z�stat
> > jen mal� po�et v�el, p�r des�tek.
> >
> > Tak�e bu� se v�elstvo o�et�� a dod�
se mu novďż˝
> matka, vynalo�� se na to �as
> > a n�klady na v�robu odd�lku od lo�sk�ho
l�ta po
> te� a za to se zachr�n�
> > v�elstvo, kter� sice bude v kv�tni je�t�
slabďż˝,
> ale u� v �ervnu a� �ervenci
> > m�e dos�hnout nejvy���hho v�nosu na
stanovi�ti
> > nebo se v�elstvo p�i nejbli���
p��le�itosti zru��,
> v�ely pos�l� okoln�
> > v�elstva a zbyl� z�soby se pou�ij� p�i
vytv��en�
> odd�lku v kv�tnu nebo
> > �ervnu pro dorovn�n� po�tu v�elstev.
Zimn� v�ely
> mohou m�t v t�to dob� je�t�
> > �ivotnost n�kolik t�dn� a v ��dn�m
v�elstvu v t�to
> dobďż˝ jich nenďż˝ nazbyt.
> > Nebo se v�elstvo nech� tak p��padn� se
jeho
> z�chrana nepovede, potom zimn�
> > v�ely postupn� uhynou tedy budou ztraceny,
> p��padn� i odd�lek, a pokud se
> > pr�zdn� �l nezav�e, nejsp� budou
okoln�mi
> v�elstvy vybr�ny i z�soby
> >
> > R. Pol�ek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: <>
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Saturday, April 01, 2006 11:27 AM
> > Subject: bezmate�n� v�elstvo
> > D�kuji p. Pol�kovi za vy�erp�vaj�c�
odpov�� , pro
> jistotu je je�t� jednou prohl�dnu.
> Holec V�clav
> >
> > V�en� p��tel�,
> > 10.4.2005 jsem dostal 3 v�elstva na r�mkov�
m��e
> 39*24 po jednom palubkov�m,
> > zateplen�m ,3cm PS n�stavku.Postupn� jsem
v�elstva
> roz���il na 3 n�stavky
> > t�to m�ry. Dv� v�elstva se vyrojila, roje
jsem
> usadil, zd�rn� se rozv�jely,
> > jeden z roj� jsem vyto�il
> > (cca 20kg medu), druhďż˝ jsem zimoval pouze na
> medn�ch z�sob�ch. P�i v�erej��
> > kontrole z�sob a p��tomnosti plodu ve
v�ech
> > v�elstvech (5), zimovan�ch ve dvou
n�stavc�ch,
> bylo v�e vpo��dku, z�soby
> > kolem 15-20 kg, zav��kovan� plod cca
5-10cm2,ve
> > 4 v�elstvech z 5 ti. Spodn� n�stavky jsem
> neprohl�el.
> > U pr�v� zm�n�n�ho, vyto�en�ho (roje
z 13.5.2005),
> jsem na�el pouze hrboplod,
> > v�elstvo nadm�rn� hu�elo, v�elky
zmatenďż˝
> > pob�haly po pl�stech. Mimo jin�, byly
nadm�rn�
> agres�vn�, ikdy�, to byly i v
> > lo�sk� sez�n� p�i sn�ce.Z t�chto
indiciďż˝ usuzuji
> > bezmate�nost.
> > Proto se na V�s obrac�m , co by jste ud�lali
Vy,
> zku�en� v�ela�i, v
> > takov�mto p��pad�?
> > D�kuji: Holec V�clav - za��te�n�k!
> >
> >
> >
> >
>


__________________________________________________
Do You Yahoo!?
Tired of spam? Yahoo! Mail has the best spam protection around
http://mail.yahoo.com

Skúsim na niektoré pochybnosti a otázky odpovedať, preto doplním článok svojimi poznatkami, ktoré som získal za dobu 50 rokov pri včelách.

- biologicky zmenené včely na falošné matky, sa už nedostanú do pôvodného stavu, teda z tejto včely už nebude viac robotnica. Časom sa z úľa vytratia. Pozoroval som niekoľko prípadov takto postihnutých včelstiev, keď som úspešne pridal oplodnenú matku (aj to sa stáva, no nie je to pravidlom),matka silno a pravidelne plodovala. Včely nový plod (robotníčí) ošetrovali, ale zároveň ošetrovali i plod- trúdov od trubčíc a to bol naozaj zmiešaný plod- hrboplod. Znepokojúce bolo, že biologicky zmenené včely plodovali ďalej, ale nie v časti kde plodovala oplod.M, ale centrum si vytvorili v medníku. Včelstvo sa znormalizovalo až vtedy, keď sa tieto falošné matky z úľa vytratili. Tento úkaz som často zažil v oplodniačikoch po odobratí oplod. M a novú neprijali, lebo medzitým prešli do stavu trúdic. Tu som úspešne pridal mladú (11-12 dňovú), ktorá sa dokázala bezpečne oplodniť alebo otvorenú MB tesne pred zaviečkovaním. Kým som pochopil ako tento stav vzniká (výskyt trúdic), som dlho pochyboval o matke či je správne oplodnená, ale vždy bola!

-koľko je v takomto včelstve trúdic a koľko vajíčok sú schopné vyprodukovať? Odpoveď- toľko koľko je v úli včiel, toľko je i potencionálnych trúdic, lebo trúdice nevznikajú naraz, ale postupne, až kým včelstvo bez pomoci včelára neuhynie. Včela robotnica, ktorá sa biologiky zmení na falošnú matku, položí za svoj život 26 až 32 vajíčok. Včela trúdica má malé zakrpatené párové orgány -vaječnímy, vktorých sa nachádza oproti norm.M len zlomok vaječných rúročiek asi 8-12 (dobrá matka má až 180- 220). Ak takáto včela nakladie svoju "normu", uvolní miesto ďalším a to až do doby keď včelstvo ako sociálna skupina hynie.

- prečo vznikajú trúdice? Je dobre známe jednoduché vysvetlenie, "včely sa navzájom kŕmia kŕmnou kašičkou a tým sa im rozvinú zakrpatené vaječníky schopné klásť neoplodnené vajíčka.
Moje vysvetlenie je iné. Súdržnosť včelstva je je neustále udržiavaná tzv.materských feromónom, ktorý produkuje matka. Pokiaľ je M vo včelstve, toto sa chová prirodzene, včely vychovávajú plod, donášajú peľ, nektár, vodu, ale hlavne neustále MF koluje medzi včelami a potláča rozvoj vaječníkov včiel. Ak dlhodobo nie je v úli matka a včely nemajú možnosť vychovať si novú (NCH), úplný nedostatok materskej látky núti včely stratu matky nahradiť kladením neoplodnených vajíčok. Ešte dodávam, že materská látka sa medzi včelami šíri nie vôňou, ale jedným zo zmyslov teda CHUTI, ktorú odoberajú z tela M a navzájom si ju medzi sebou odovzdávajú.

- píšete, že včela trúdica položí do jednej bunky max.3 vajíčka. Moje pozorovanie je iné, lebo vo včelstvíčku ak je málo kŕmičiek, nemá sa kto o vajíčka starať, býva v jednej buke aj 8-12 a viac vajíčok. Anton

Radim Polasek:
> Tak mě napadá, na této bázi by se mohla udělat třeba varianta norského
> zimování spojená s výměnou staré matky, včelstvo někdy v srpnu by se prostě
> setřepalo přes mateří mřížku do rojáku, tím se oddělilo od matky, přidala
> nová matka a včelstvo po zcelení usadilo na mezistěny a nakrmilo.
.......

Dost bláznivá, ale reálná představa. Každopádně pravděpodobnost kladení neoplozených vajíček je podle mých zkušeností při přirozeném páření mladých matek 0 stáří asi tak vysoká, jak u starých 1 - více letých matek, kterým došly spermie.(prostě v mém chovu není vzácností potkat problém s matkou) Nejvíce jde o zkušenosti s invaliditou kladení u ranných matek. (výchova a oplození již po půli dubna)

To mimo jiné znamená. Že i u výměny matek u takového smetence existuje pravděpodobnost pozdějšího (třeba do zimování) projevu vady v kladení.

Záležitost s dřívějším vyčerpáním spermií u matek spojuji s nepoužíváním a neomezováním matek mřížkou.

_gp_
http://vindex.ic.cz

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 02, 2006 6:44 PM
Subject: Re: bezmatečné včelstvo


> Takže nezbývá než doufat, že vojenské Hi-tech a práce využívání hmyzu k
> průzkumu nám brzy do praxe přinese ty létající kamery.
>
> Karel


Tady se jedná o průnik několika oborů. Jako třeba ty batůžky pro čápy a jiné
ptáky. Nejdřív jedni vyvinuli GPS a družice. Pak druzí vyvinuli malý
vysílač, který pomocí té GPS a družic dokázal určovat polohu. Pak třetí
napadlo ty batůžky udělat tak, aby mohly fungovat měsíce až roky a dát je
těm čápům. To byli údajně naši ornitologové nějak v roce 1998 a 99. A nyní
je to relativně běžná metoda a spousta větších ptáků je zdokonalené nosí.
Pomalu je čas tyto výsledky zpracovat a zveřejnit v nějakých televizních
pořadech nebo něčem podobném. Na hmyz velikosti včely taková série objevů
teprve čeká.

R. Polášek

Taky někdy v té době Výzkumný ústav, snad VUVČ
dělal, zkoušky, kdy matka v klícce, zřejmě neoplozená ve správném věku byla
na trubčím shromaždišti nadnášena balónkem na šnůrce a byli sledováni
trubci, kteří na ni nalétavali.
.....
Asi před 2 roky jsem slyšel přednášku Ing Veselého, že to trubčí shromaždiště, které nalezly asi v šedesátých letech je stále potvrzováno. Stále nafouknutý balon a k němu přivázaná klícka.
Útoky trubců prý začínají na poměrně ostré hranici v desítkách metrů.
Vysvětlení prý není, ale asi je nějak fixováno, jak vypadá místo, "kde by to šlo". jak píšete, jako u lidí:-).

Ta shromaždiště, jsou prý místa, která by se dala popsat jako "pastvina, paseka,.." atd.

Takže nezbývá než doufat, že vojenské Hi-tech a práce využívání hmyzu k průzkumu nám brzy do praxe přinese ty létající kamery.

Karel

No, já taky o tom vím jen to, co jsem vyčetl. Za posledních cca 40 let bylo
pár článků ve Včelařství, spíše ale tak do roku 80 než teď a něco bylo i v
knihách. Pamatuji si na článek, kdy trubčí shromaždiště identifikoval
včelař, který tam někde poblíž toho místa byl podle zvuku a snad i
vizuálního pozorování oplozování matky a po delším pozorování zjistil na tom
místě za pěkného počasí pravidelný výskyt obletujících trubců a snad i
oplozování dalších matek. Taky někdy v té době Výzkumný ústav, snad VUVČ
dělal, zkoušky, kdy matka v klícce, zřejmě neoplozená ve správném věku byla
na trubčím shromaždišti nadnášena balónkem na šnůrce a byli sledováni
trubci, kteří na ni nalétavali. Od 80 let těchto článků nějak ubylo. Asi
včelaři pracují víc ve včelách a méně chodí po okolí stanoviště.
Připadá mi z této četby, že hlavně trubci pravidelně vylétavají z úlu a
propátravají okolí v okruhu obvykle 1 - 2 kilometrů, možná i víc a hledají
nějaké slunné závětrné místo, kde potom pravidelně létají. Matky asi taky,
i když na to mají méně času Asi jako milenecký lidský pár má v okolí taky
vytypováno pár míst kde mohou být sami a chodí tam nebo tam zajíždějí autem.
Když nemají k dispozici nějaký byt. Těch 15 kilometrů cestující trubci byli
sledováni v nějakém horském terénu, kde bylo jedno stanoviště v jednom
horském údolí s terénem nevhodným pro nějaké trubčí shromažďování a jiná
včelstva tam nebyla, Takže označení trubci museli z toho údolí přeletět těch
15 km jinde, kde ten terén byl vhodnější.
Trubci po vylíhnutí musejí ještě nějakou dobu zrát, aspoň dva, tři týdny,
aby mohli matku oplodnit. Takže v dubnu by to byla dost náhoda, kdyby byla
matka oplodněná. Navíc v případě změny počasí je v dubnu dost velké riziko,
že matka prochladne a nevrátí se. Trubci od trubčic jsou každopádně menší,
myslím, že někteří nebo dokonce většina nejsou vůbec schopni matku oplodnit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 02, 2006 1:37 PM
Subject: Re: bezmatečné včelstvo


> Já bohužel své matky neviděl a bylo by to pro mě s mými dvaceti
> krátkozrakými dioptriemi na nose obtížné:-)
> Zase na oplátku nemám problém přelarvovávat, protože po sundání brýlí
vidím
> jako se silnou lupou. Na krátko.
> Vycházím z všeobecně přijímaných informací. Namátkou z knihy př.Boháčka,
> který dal ve své kapitole pěkný název. Něco jako "Milování vysoko za
svistu
> křídel ...:-)", či tak nějak.
> Možná je skutečně problém plemenitby a následně inseminací zbytečně
> zveličován a je to tak, jak Vy říkáte.
> Zatím lidé, jejichž názory hluboce respektuji jsou přesvědčeni, že příroda
> se brání příbuzenské plemenitbě.
> Víc k tomu nemám co dodat, jsem bohužel odkázán na svědectví jiných.
> Jednotlivé poznatky dosud zapadají souvisle do sebe, ale jak jsem říkal,
> objevil jsem chybějící kamínek.
> Budu pátrat, jak to, že matka doletí až na shromaždiště, nebo dál od úlu,
a
> nespáří se hned za česnem s partou trubců z vlastního úlu.
>
> Jinak ale jen podotýkám, že vše je třeba vidět ve "velkých číslech".
> Statisticky.
> To znamená, že je třeba říci, že spermie, se kterými se vrátí matky z
> našeho stanoviště, jsou [vždycky | většinou | průměrně | málokdy | zřídka
|
> nikdy] od trubců z [našeho | cizího] stanoviště.
>
> V našem diskutovaném případě je třeba vzít v úvahu, že matky by se
> oplodňovali v odbdobí dubna. Kdy je málo trubců a je opravdu šance, že při
> malém množství trubců se přičiní i naši.
> Jak je to s oplodňováním v dubnu nevím. Tady u nás byl včera teprve první
> pořádný prolet, a můj rekord je přijetí serie na 1.máje.
> A pak se taky přiznám k neznalosti. Jak je to spoužitelností trubců od
> trubčic? Tohle mě nikdy nezajímalo, ale někde jsem zaslechl že to není
ono.
>
> Karel