Včelařská konference

zdravím pana luboše:-)vždy bude mojím vzorem.

Zdravim,
myslim, že je to vcelku jedno, dle mých zkušeností(fumiguji do podmetu). Z podmetu je to pouze ruchlejší a jednodušší. Hlavní problém vidím v zavíčkovaném plodu. Klíckovat matky nebudu, ale před fumigací určitě prohlédnu včelstva s podezřením na plod a ten nkopromisně zničím(stále se musím učit), koncem září je to stejně samý roztoč.
Dávám přednost účinnosti a jednoduchosti.
Luboš Holý

To je možné že včely byly navíc oslabeny silnou varaózou. U hranic nebydlím,
takže mi to ze začátku nedošlo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 21, 2006 1:47 PM
Subject: Re: Úhyn včelstev ve Stonavě.


> Stonava hlavně leží v blízkosti polských hranic a díky tomu tam mají dost
> velké problémy s varoázou, protože u našich sousedů není tak propracovaný
> systém léčení.

Asi by to chtělo vědět víc. Jestli se ty včely ve Stonavě vytratily do
prosince nebo ledna, jak se dějě u varroázy nebo nebo jestli na jaře
včelaři vymetali z rámků mrtvé včely a na druhé straně rámků byly zásoby.
Možná, když je v Polsku vyšší intenzita varoázy roznášejí tam roztoči i více
různé virové nákazy a Stonavští na to doplatili.
Jinak to, že v září začali roztoči přibývat rychleji mohlo být i divokým
včelstvem umírajícím na varoázu někde v doletu včel, které bylo během září
vyloupeno a roztoči se na loupících včelách přemístili.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Lubo holy" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 21, 2006 1:51 PM
Subject: Re: Úhyn včelstev ve Stonavě.


> Zdravim,
> Vsadil bych se,že zima neměla na úhyn podstatný vliv, typoval bych
> varoázu.
> Já mám dvě stanovišt. Na jednom se na konci sezony u některých
> včelstev,(zaří) začal roztoč množit (poslední 2týdny v červenci spad
> 0-max.3 roztoči za týden - kontrolní včelstva). Jelikož byl dlohý teplý
> pdzim, matky stále plodovaly a roztoči se šířily. Zde jsem zazimoval 15
> včelstev - 3úhyn varoáza,2 zrušná(špatná matka,bezmatečné) ztráta 30%. 10
> včelstev obsedá 6-9uliček 39x24(minulý týden).
> Druhé stanoviště 36 včelstev. Dvě úhyn(nejspíš taky varoáza - nejmladší
> matky - přidané až začátkem září). jedno spojeno slabé. Jedno spojeno
> bezmatečné. Dvě včelstva slabá(3uličky 39x24 - ještě budu řešit). 30
> včelstev 6-9 uliček 39x24. Ztráta do 10%.
> Po napsání příspěvku jsem si všiml problematiky podzimního
> přidávání(výměný) matek. Možná, že bude výhodnější(vzhledem k varoaze,
nebo
> kvalitě) mít matky od jara a nenapravovat včely srpnovými matkami, ale
> staršími(červnovými a červencovými).
>
> Zdraví Luboš Holý

Návod k fumigaci dodává výrobce a autoři léčení zcela jasně. Vyndat poslední plást a pásek zapíchnout do předchozího. Potvrdil to ing. Veselý v zimě na besedě u pražských včelařů, kdy také nesuouhlasil s umístěním v podmetu. Moje praktické zkušenosti jsou tyto. / jsem dalek tomu považovat to za důkaz, spíš se jedná o zaj. informaci/ Na dvou včelnicích fumiguji v podmetu a roztoče tam mám pravidelně 3 - 4. Na jedné včelnici, kde pintlich předseda sám fumiguje a vyžaduje to striktně za předposledním plástem, jsem roztoče ještě neměl. To je také důvodem proč chci letošní zimu fumigovat za 10 plástem a uvidím jestli dojde ke změně k lepšímu. Přeji všem včelstva bez roztočů. Zdraví R. Stonjek

Zdravim,
Vsadil bych se,že zima neměla na úhyn podstatný vliv, typoval bych varoázu.
Já mám dvě stanovišt. Na jednom se na konci sezony u některých včelstev,(zaří) začal roztoč množit (poslední 2týdny v červenci spad 0-max.3 roztoči za týden - kontrolní včelstva). Jelikož byl dlohý teplý pdzim, matky stále plodovaly a roztoči se šířily. Zde jsem zazimoval 15 včelstev - 3úhyn varoáza,2 zrušná(špatná matka,bezmatečné) ztráta 30%. 10 včelstev obsedá 6-9uliček 39x24(minulý týden).
Druhé stanoviště 36 včelstev. Dvě úhyn(nejspíš taky varoáza - nejmladší matky - přidané až začátkem září). jedno spojeno slabé. Jedno spojeno bezmatečné. Dvě včelstva slabá(3uličky 39x24 - ještě budu řešit). 30 včelstev 6-9 uliček 39x24. Ztráta do 10%.
Po napsání příspěvku jsem si všiml problematiky podzimního přidávání(výměný) matek. Možná, že bude výhodnější(vzhledem k varoaze, nebo kvalitě) mít matky od jara a nenapravovat včely srpnovými matkami, ale staršími(červnovými a červencovými).

Zdraví Luboš Holý

A.Podhájecký:
Termíny léčení určuje OVS a určitě by se měly dodržovat. Nemůže jeden léčit v září a soused v listopadu.
......
U nás vydává vyhlášku KVS, ne OVS a nejsem si jistý, ale přesné určení měsíců v ní asi není. Maximálně kterým měsícem počínaje. A je tam určitě pasáž o nepřítomnosti plodu. Takže Ti co doléčí do konce října ji určitě porušují.

Koordinace léčení na podzím.
Dobrý včelař si včely diagnostikuje na spad a pokud má podezření, tak léčí, jak může. (Formidol, gabon - ale s tím je problém, protože tady u nás se nedá jen tak sehnat, je na předpis. V září už může fumigovat) takže množství roztočů srazí a neohrožuje okolí. A jestli si 2. a 3. ošetření udělá až na podzim a v zimě, je jeho věc, pokud dorží metodiku.

Jinak si myslím, že pokud nedojde k přenosu roztočů vyloupením nějakého zaneřáděného včelstva, tak už od srpna (pokud není intenzívní snůška) není nebezpečí přenosu roztočů z jednoho stanoviště na druhé.
S vyjímkou včelstev, kde je nějaká porucha - oslabené, matka atd.
Protože už není snůška, včely slídí a včlstva střeží česna. Pravděpodobnost, že by se do úlu dostala cizí včela (s roztočem) je velmi nízká oproti období intenzívní snůšky.
A trubci jsou už většinou vyhnáni a v normálních včelstvech nepřijímáni.

Já si to právě ověřil vloni, jak jsme si přitáhl ty včely s roztoči ze svazenky. Až ze svazenky si myslím proto, že se po návratu ještě neprojevil spad na podložkách (byl v řádu tak jednotek za týden na konci srpna) a při léčení na konci října byl rekord až 1800 v jednom včelstvu. Průměr byl asi 500. Protože jsem z organizačních důvodů byl nucen kočující včely přivézt domů na včelnici, tak jsem se děsil, jak dopadnou mé domácí včely. Včelstva byla v těsném sousedství.
Na počítání roztočů na těchto podložkách jsem už neměl sil, v tamtěch jsme s manželkou napočítali přes 12 000, ale bylo to od jednotek do stovky maximálně. Ale převažovaly podložky s řídkým spadem, tak do 50.
A to byly včely od 10. srpna vedle sebe na stanovišti.
A je otázka, jestli se v nich roztoči ocitli právě z těch kočovných, nebo se normálně zhoršila situace obecně.
V předchozím roce jsem zde neviděl žádného roztoče.

Karel

Stonava hlavně leží v blízkosti polských hranic a díky tomu tam mají dost velké problémy s varoázou, protože u našich sousedů není tak propracovaný systém léčení.

Ale př. Anton psal o fumigaci Varidolem Fum a o metodice převzaté z DOLU. Pak by měl dodržovat předpis DOLU a pásek mít zavěšený.
Tonda

>Mateji, beru to na vedomi. Diky. Predpokladal jsem ze na ceske vcelarske konferenci se diskutuji pripravky a metody zde schvalene, pokud neni uvedeno jinak. Jinak je z toho bramboracka. Samozrejme jsem rad, ze sem prispivate i vy slovaci. Jen chci aby v dulezitych vecech bylo naprosto jasno.

Mateji, beru to na vedomi. Diky. Predpokladal jsem ze na ceske vcelarske konferenci se diskutuji pripravky a metody zde schvalene, pokud neni uvedeno jinak. Jinak je z toho bramboracka. Samozrejme jsem rad, ze sem prispivate i vy slovaci. Jen chci aby v dulezitych vecech bylo naprosto jasno.

Emane, VUVc V Dole nie je jediny vyrobca.
Slovensky vyrobca Bares Nitra, kt. vyraba pasiky uz napustene ucinnou
latkou ( dodavaju sa na trh pod oznacenim Avartin ) odporuca ich prehnutie
do "V" a po zapaleni vlozenie do podmetu

Matej




"Eman" <e-mail/=/nezadan>
21.04.2006 11:37
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: fumigace






Antone, nechci dokazovat za každou cenu, kdo má pravdu. Reaguji nyní jen
proto, že tvoje ostatní kvalitní příspěvky mají na konferenci v průměru
vysoký kredit a čtou je i méně zkušení a informovaní včelaři, kteří by
mohli být tvými postupy zmateni. Myslím také, že tvoje metodika nebyla
úplně převzatá z Dolu, jak píšeš. Jednoduše a jasně, Varidol má návod a
tento návod je uživatel povinnen respektovat a nic si k němu nepřidávat.
Můj názor je ten, že rozměr dodávaného pásku a rychlost hoření není
náhodná
a zkrácením pásku přeložením do V se změní tepelné poměry a průběh
odpařování.

__________________________
Můj dotaz výrobci Varidolu:
Rád bych znal váš názor na fumigaci Varidolem z podmetu:
Pásek s fumigantem se upraví do tvaru obráceného V a vloží zapálený na
nehořlavou podložku do podmetu.
V návodu tato varianta není a pro řadu včelařů by byl takový způsob
výhodný.

Odpověď výrobce Varidolu:
jedna z podmínek správného ošetření fumigací dle schváleného návodu je
hoření pásku ve svislé poloze, aby účinná látka v kapce měla čas se
odpařit
před postupující hořící zónou. Při vodorovné poloze část účinné látky
shoří. Prokázali jsme to při pokusech s termovizí.
Pásky jsou konstruovány pro hoření ve svislé poloze.
_____________________



A.Turcani:
>Metodika bola prevzaná z Dolu a nie je problém, aby sa
>doknale odparila účinná látka. Prehnutý pásik do tvaru
>obráteného V vkladám do dna odzadu a zapálim, nie horiacim
>plame�om, ale "doutnákom" z rozloženého dreva.

Dneska je v MF Dnes, že ve Stonavě na Karvinsku uhynula přes zimu většina
včelstev. Ze 111 jim tam zbylo 18. Stonava je poměrně nízko nad mořem a v
běžné zimě je zima často přerušována oblevami, kde se včely mohou proletět a
přemístit zásoby. Řekl bych, že tamní včelaři si časem vyvinuli takové
technologie ošetřování včelstev, které s tím počítaly. Letos ovšem byl na
území celé severní Moravy včetně nejnižších míst sníh nepřetržitě od
poloviny prosince po začátek dubna a ty včelstva na to doplatila. Typoval
bych, že na stanovištích s drsnějším klimatem, kde je obvyklé, že tam sníh
leží tak dlouho, byly ty zimní ztráty minimální.

R. Polášek

Antone, nechci dokazovat za každou cenu, kdo má pravdu. Reaguji nyní jen proto, že tvoje ostatní kvalitní příspěvky mají na konferenci v průměru vysoký kredit a čtou je i méně zkušení a informovaní včelaři, kteří by mohli být tvými postupy zmateni. Myslím také, že tvoje metodika nebyla úplně převzatá z Dolu, jak píšeš. Jednoduše a jasně, Varidol má návod a tento návod je uživatel povinnen respektovat a nic si k němu nepřidávat. Můj názor je ten, že rozměr dodávaného pásku a rychlost hoření není náhodná a zkrácením pásku přeložením do V se změní tepelné poměry a průběh odpařování.

__________________________
Můj dotaz výrobci Varidolu:
Rád bych znal váš názor na fumigaci Varidolem z podmetu:
Pásek s fumigantem se upraví do tvaru obráceného V a vloží zapálený na nehořlavou podložku do podmetu.
V návodu tato varianta není a pro řadu včelařů by byl takový způsob výhodný.

Odpověď výrobce Varidolu:
jedna z podmínek správného ošetření fumigací dle schváleného návodu je hoření pásku ve svislé poloze, aby účinná látka v kapce měla čas se odpařit před postupující hořící zónou. Při vodorovné poloze část účinné látky shoří. Prokázali jsme to při pokusech s termovizí.
Pásky jsou konstruovány pro hoření ve svislé poloze.
_____________________



A.Turcani:
>Metodika bola prevzaná z Dolu a nie je problém, aby sa
>doknale odparila účinná látka. Prehnutý pásik do tvaru
>obráteného V vkladám do dna odzadu a zapálim, nie horiacim
>plameňom, ale "doutnákom" z rozloženého dreva.

Dovolil bych si trochu s př. A Turčanim polemizovat.

To, že hořlavá zóna pásku musí být pod místy nakapanými léčivem je v
podstatě logické. V zóně je teplota až několik set stupnů, následně plyny a
kouře jdou přímo nahoru a ohřívají odhadem 1 cm knotu nad zónou hoření
postupně až na odpařovací teplotu léčiva. Pokud hořlavá zóna jde z boku, je
naopak vyvolaným prouděním nespálený papír ochlazován a ohřívá se až přímým
kontakem s hořlavou zónou. Takže se léčivo odpařuje rovnou do žhavých uhlíků
knotu a rozkládá se. Nejlogičtější je tedy svislé zavěšení za horní část
knotu. Pokud se to děje jinak, musí se odhadnout, kolik léčiva se v žhavé
části knotu rozloží a přidat o to víc, až odhadem několikanásobně. Je jedno,
jestli knot zhoří celý nebo nezhoří. Podstatné je, aby se do vzduchu dostala
potřebná dávka léčiva.Co se týká pozdní fumigace, klíčový problém je ve
velikosti vznikajících čísteček léčiv. To je věc, která se bez speciálních
přístrojů zjistit nedá. Takže tady já věřím oficiálním tvrzením třeba
výzkumníkům z VUVČ z Dolu. Trošku se dá odhadnout, pokud je něco ve vzduchu
vidět, jako kouř, má to podstatně větší částečky než to, co ve vzduchu vidět
není, jako částice aurosolu. Větší částečky se přirozeně udrží ve vzduchu
mnohem kratší dobu. Nějaké rozrušení včel v zimním chumáči je problematické,
nikdy se nepozná, jestli jsou rozrušeny všechny nebo jestli se ozývá jen
nějaká tisícovka a zbytek je v klidu. Co se týká vhodnosti, vnášené množství
léčiva fumigací podle metodiky VU Dolu je ještě několikanásobně menší než
při aerosolování.
Problém při fumigace je ten, že když je ještě dostatečně teplo na fumigaci,
je ještě ve včelstvech plod a později je už zima. Teoreticky bych tedy
propagoval tady prastaré klíckování matek, ostatně kdysi bylo klíckování v
návodech na fumigaci povinné. Prakticky to jednak vázne řekněme na mém
nedostatku času a taky na tom, že termín léčení nikdo neví předem. Můj
důvěrník neví o termínech léčení nic, dokud nedostane léčivo s pokynem v
nejbližších pár dnech provést první fumigaci a za týden druhou. Může to být
klidně na začátku října nebo na začátku listopadu, ale za současné situace
se klidně může stát, že důvěrník ke mně přijde až na začátku prosince s tím,
že veterina nařizuje místo fumigace provést tři léčení aerosolem.Za takových
podmínek se klíckovat matky nedá. S aerosolem je to ještě hůř, důvěrník
dostane přístroj , aby ošetřil svých cca 15 včelařů, dopředu to nikdy neví
a za dva tři dny už musí přístroj odevzdat, protože musí léčit další.
Internet na komunikaci používat neumějí a telefonovat předem netelefonují,
protože to stojí peníze. Moje snaha před časem získat od těchto lidí nějaký
časový harmonogram léčení, abych si mohl dopředu na léčení udělat čas, byla
považována málem za můj osobní útok na organizátory léčení, takže tady na
toto jsem rezignoval. Takže na podzim jen čekám, až přijdou a v rámci
možností si na ně udělám čas a léčí se. Jen čekám, co se stane, až přijdou a
já třeba budu na týden pryč.

Co se týká plodování v 11 a 12 měsíci, podle mých zkušeností, pokud je
teplo, běžně plodují. Třeba předloni jsem v době vánočních svátků spojoval
včelstva. Bylo to v zadováku, takže to šlo po rámcích. Našel jsem tam zbytky
zavíčkovaného plodu o rozloze 1 - 2 dm2 evidentně vyběhlého v prosinci.
Tehdy byl teplý listopad i prosinec, v prosinci 5 - 10 nad nulou, ale v té
době už byl asi týden mráz, v době spojování bylo ve dne okolo 10 pod nulou.

Co se týká toho odběru pylu, tam podle mne vadí to, že včelaři v
nastavkových úlech zatím směřují snahu o ošetřování včelstev na co největší
úsporu času, to znamená zasáhnout do včelstva, uspořádat nastavky jednou za
14 dnů, tři týdny někde na stanovišti v lese, maximálně se tam jednou za
týden podívat z dálky, jestli nějaký vandal včely nepovalil, jinak ne.
Produkce pylu vyžaduje pyl odebírat každý druhý den nebo možná i denně. A to
do toho zažitého schématu nepasuje.
O odběru pylu uvažuji, ale zatím dost předběžně. Vzhledem k systému, co
plánuji používat, nebudu moct použít velkoobjemové pylochyty ve dnu úlu,
takže jedině by to mohly být česnové. Tam mi zatím vadí problém, jak to
udělat, aby v pylochytu neskončily i nečistoty, které včely vynášejí z úlu
ven.

R. Polášek

Termíny léčení určuje OVS a určitě by se měly dodržovat. Nemůže jeden léčit v září a soused v listopadu. Léčí se brzo (i gabony) asi proto, aby se odlehčilo včelám. Aby neslábly vlivem roztoče. Konečné doléčení při větším napadení je aerosolem v pozdější době.
Jak se pořád opakuje. Chce to, aby se přesně dodržoval předpis na léčení a každý si nevymýšlel svoji teorii. Tohle bych nechal na povolaných.
Tonda.

>Ale to chce mít tu lahvičku doma, a nečekat až naběhne důvěrník. Ten to chce mít co nejdřív z krku, neriskuje hádky atd, a tak to má (některý)snahu oběhnout už v září třikrát.
A tady je chyba. Rozdělení příspěvků maximálně mimo ZO nutí ZO si co nejvíc vybrat a maskují to jako poplatek za léčivo, aby si nenaštvali členy. Výsledkem je, že lahvička za 28Kč koluje jak relikvije. A vystihnout oteplení v listopadu a v prosinci je problém a těžko se to dá udělat na více stanovištích s jednou lahvičkou.

Som rád, že autori príspevkov použili rozumné argumetácie na môj príspevok. Stále platí, (v tomto prípade), koľko včelárov, toľko argumentov a pritom sa jedná o ten istý spôsob boja proti V.D. Keďže som od rána na včelnici (odohnal ma dážď a znovu som vrátil) aby som dokončil v 55 včelstvách prípravu na zber peľu, nemohol som hneď reagovať na Vaše vyjadrenie.
Prezimoval som 75 včelstiev v dobrej kondícii. Keď som pri odberu peľu, pýtam sa Vás prečo českí včelári neodoberajú peľ a nedodávajú ho holandskej firme KOOPERT. Ing. Ján Gróf (zástupca firmy) na otázku či sú českí včelári vylúčení z dodávania peľu odpovedal nie, nejavia záujem. Pritom ročne potrebujú získať 250 ton peľu na chov čmeľov. Od včelármi zo Slovenska uzatvoli dohodu na 85 ton. Maďarskí včelári využívajú možnosť na dodávku tejto výbornej komodity a peľ osobne dovážajú do N. Zámkov. Ostatný peľ sa dováža zo Španielska. Odberateľ uporednostňuje peľ nie z tecnických rastlí, ale pre čmele sa lepšie hodí peľ z prírodného prostredia.

16007 Eman:ja som dobre pochopil Tvoj komentár. Metodika bola prevzaná z Dolu a nie je problém, aby sa doknale odparila účinná látka. Prehnutý pásik do tvaru obráteného V vkladám do dna odzadu a zapálim, nie horiacim plameňom, ale "doutnákom" z rozloženého dreva. Ide to rýchle a dokonale, letáč zatváram molitanom len na max. 15-20 min., príklopka vzadu je jedinečná, netreba sa naťahovať s otváraním a prekladaním debničky!

16008 Lokvenc: Problém s dokonalým zhorením pásika nemám, lebo zohnutím do obráteného V vždy zotlie bezozbytku .

16009 Kozlík: nemám oddeliteľné dná hlboké, sú 80mm a do nich by som pásik nemohol zakvačiť a nie je to ani potrebné. Na zimu ponechávam 3 deb. miery "B", včely sú v tretej deb. bez zúženia. Väznenie matky v izolátore 21 dní je naozaj výborná vec, lebo posledný zásah bez zaviečkovaného plodu dokonale vyrieši existenciu prežita V.D. Áno, je to určitá práca vyhľadať matku a vložiť do malého izolátora, ale v tom čase sa matka zdržuje na poslednom plode (v strede plodového telesa), nájsť nie je až taký problém. Možno oveľa menší a určite lacnejší, ako decembrové preliečenie aerosolom.

16010 Eman: doporučuje na rozídenie chumáča pri pôzdnej fumigácii použiť teplú vodu vo fľaši PET, prípadne búchanie na stenu úľa. Už som raz napísal v Konferencii, že pôzdne ošetrenie fumigantom nie je o nič horšie, ako ešte pôzdnejšie aeorosolovanie. Fumigant prenikne do chumáča takisto ako areosol, a to aj preto, že zimný chumáč nasáva fumigant do jeho stredu aj preto, že práve fumigant chumáč rozruší, ale mu neublíži, včely sa rýchlo upokoja a ak sa ešte V.D. v chumáči nachádza vypadne. Potvrdila mi to aj posledná fumigácia v 11.mes. 2005

16011 Karel: to, že matky plodovali pri nalietavaní na svazenku nie je rozhodujúce, lebo matky vždy reagujú plodovaním a jedno či stará alebo mladá, na prínos peľu do úľa, približne do konca 10.mes., v 11 a 12 mes. úpodľa mojich zistení ani pri teplote 14°C matky neplodujú, v včelstve nastáva zimný kľud, pud kladenia vajíčok sa znovu prebúdza pri plusových denných teplotách v januári- ledna.

16012 Libor: Na Slovensku používame obidva prípravky Avartin a Varidol fum., obidva sú postavené na rovnakej účinnej látke amitraz. Ja osobne používam prípravok Taktic=amitraz, ktorý je totožný s Varidolom, ale v Biolekárňach oveľa lacnejší. Problém je len v nedostatku vhodného nosiča, ktorý nehorí ale len tlie.

Možno tieto komentáre poslúžia obidvom stranám, všetko sa dá robiť lepšie a účinnejšie. Ešte dodám, po zime rok čo rok podmetové podložky dôkladne vyhodnotím, V.D. v melive okamžite objavím. Ani v jednom včelstve, "napriek nesprávnej fumigácii" som túto jar neobjavil ani jedného odpadnutého roztoča a preto spôsob boja proti V.D. ako ho ja robím, mi zabezpečuje včely bez nadmerného výskytu V.D. Anton

Honzo mám kamaráda v Londíne, ktorý si tam bude otvárať obhod s tradičnými pochutinami z Čiech. Dal som mu za úlohu či by sa tam dal predávať náš med a hlavne či by bol schopný konkurenice. Jeho manželka je ekonomická analityčka a jednoznačne niesme tam momentálne konkurencie schopný. Keď bol doma ukazoval mi fotky z tržníc a tam som si všimol ten predaj medu. Hneď ako prišiel do Londína poslal my mail, že je tam veľa Čínskeho medu, Pakistánskeho a dokonca už aj z Avganistanu. Ja som netvrdil, že je Avganistan veľmoc. Moja myšlienka bola upné iná. Mne sa jedná náš Evropský med a jeho kvalitu.
Ale ďakujem za pripomienku a som rád , že si na môj článok reagoval. Prajem ti veľa úspechov. Pavol Červinka

Dne čtvrtek 20 dubna 2006 19:59 Pavol Červinka napsal(a):

> Európsky trh zaplavený nekvalitnými medmi z Číny , Avganistanu a medom v

dd,

kde jste se docetl, ze Avghanistan je medovou velmoci ? Nebyla to spise
Argentina ?

Honza

Vážený priatelia včelári
Na internete som sa dopracoval k článku pána Hubača , ktorý píše že je epidemiológ. S jeho názorom , že včelí mor sa nesmie liečiť antibiotikami na 100% zdieľam a u ž hlavne preto, lebo únia si chráni trh z medom v Európe. Ako náhle by sa povolilo liečenie antibiotikami tak by mohli včelári v Európe úplne ukončiť svoju činnosť. Dôvod? Okamžite by bol Európsky trh zaplavený nekvalitnými medmi z Číny , Avganistanu a medom v ktorých boli antibiotiká. To znamená , že cena medu by klesla možno na cenu 10,- Sk za kg. Tým pádom by sa stalo včelárstvo stratové. Preto račej 1000 krát bez antibiotík.
Tým pádom aj žiadosti o dotácie by boli nepriechodné. Len toľko v stručnosti a venujme sa hygiene a prevencii proti chorobám včiel. V jednotnom postupe je sila v boji proti chorobám.

Pavol Červinka ( 33r.)

Nazdar
pánové zapomněli jste na rozdíly v provádění fumigace v ČR a v SR
V SR se dává do podmetu napuštěný pásek v libovolné poloze a klidně i na podložku
a v ČR se dávají 2 nebo 4 kapky na pásek zavěšený ve svislé poloze

ale volně na včelnici, přesto jsem musel na jaře opakovat léčení včetně nátěru plodu-průměr byl cca 7 na včelstvo. Vzhledm k tomu, že takto "postižených " včelařů nás bylo více, bude asi něco pravdy i na teoriích, že za to "může" svazenka a množství pylu- kvůli které jsme mimochodem přišli o část medovice.Že za to může hořčice na zelené hnojení a ochranu drobné polní zvěřiny- dotační titul, která prodloužila plodování opravdu do pozdního období.Příznám se , že já matku nevězním, protože mřížku nepoužívám a ani s ní se mi matky - když jsem je hledal, nalézt nepodařilo.Moje včelky nejsou zrovna přátelské, takže teď prohlídky moc neprotahuji.A nyní závěr.I když dodržíme "metodiku" dle svého nejlepšího svědomí, nemusí se vždy všechno zdařit.Tak jako u akcií, ani u léčení, dobré výsledky z minulých let nezaručují zisky-výsledky v letech budoucích a nelze tudíž pominout ani vlivy ostatní.
...............
Na akcie opravdu nikdo žádnou metodiku nevynalezl, kromě pravidelného a dlouhodobého investování.
A na léčení roztočů je jednoduchá metodika. dodržet návod, léčit co nejpozději a pokud to teploty již nedovolí fumigovat, tak earosol. Jak jednoduché, prosté a stoprocentní!!!
Jinak u informací jak kdo fumigoval, přátelé, uvádějte KDY jste fumigovali.
Je celkem logické že léčivo a léčení nefunguje, když je plodiště plné plodu.
Když tak vidím celé ZO jak soutěží kdo dřív vyléčí, tak pořád valím oči, a jsem rád, že jsem rád a že tam nemám včely.
ˇ
Do předloňska jsem léčil jen knoty , v Podkrkonoší a to říjen, listopad a Vánoce (to přichází pravidelně oteplení)

Ale to chce mít tu lahvičku doma, a nečekat až naběhne důvěrník. Ten to chce mít co nejdřív z krku, neriskuje hádky atd, a tak to má (některý)snahu oběhnout už v září třikrát.
A tady je chyba. Rozdělení příspěvků maximálně mimo ZO nutí ZO si co nejvíc vybrat a maskují to jako poplatek za léčivo, aby si nenaštvali členy. Výsledkem je, že lahvička za 28Kč koluje jak relikvije. A vystihnout oteplení v listopadu a v prosinci je problém a těžko se to dá udělat na více stanovištích s jednou lahvičkou.
Karel.

Nevím, jestli to zabouchání dostatečně pomůže, když josu včely sraženy do chumáče. Doporučuje se taky strčit do vyššího podmetu PET lahve s horkou vodou.

Dej si před fumigací bílý papír do podmetu a druhý den se podívej jak napadají roztoči. Pokud jsou včely v chumáči, tak opadají z kraje do kruhu a z uliček padají minimálně. účinnost je tak malá.

>Včely po zapálení ještě rozruším zaboucháním na stěnu úlu

Asi fumiguje takto. Ve prostředku vysokého podmetu je umístěný knot ve svislé poloze , visící např. na trianglu z vázacího drátu. Ničeho se nedotýká.Úl musí těsnit. Bohužel, i když se domnívám, že je to dle doporučené metodiky, provádí se dvakrát a ještě již za nizkých teplot aerosolem.Včely po zapálení ještě rozruším zaboucháním na stěnu úlu a nemám je ve voze ale volně na včelnici, přesto jsem musel na jaře opakovat léčení včetně nátěru plodu-průměr byl cca 7 na včelstvo. Vzhledm k tomu, že takto "postižených " včelařů nás bylo více, bude asi něco pravdy i na teoriích, že za to "může" svazenka a množství pylu- kvůli které jsme mimochodem přišli o část medovice.Že za to může hořčice na zelené hnojení a ochranu drobné polní zvěřiny- dotační titul, která prodloužila plodování opravdu do pozdního období.Příznám se , že já matku nevězním, protože mřížku nepoužívám a ani s ní se mi matky - když jsem je hledal, nalézt nepodařilo.Moje včelky nejsou zrovna přátelské, takže teď prohlídky moc neprotahuji.A nyní závěr.I když dodržíme "metodiku" dle svého nejlepšího svědomí, nemusí se vždy všechno zdařit.Tak jako u akcií, ani u léčení, dobré výsledky z minulých let nezaručují zisky-výsledky v letech budoucích a nelze tudíž pominout ani vlivy ostatní.

Metoda léčení při fumigaci přece nemusí být jediným faktorem, který může
rozhodovat o míře zamoření včelstev. A pracovníci z výzkumného ústavu
nejednou zdůrazňovali, že se musí všechna účinná látka odpařit přibližující
se žhnoucí částí knotu, což zajišťuje pouze svislá poloha - a ne částečně
shořet, což se děje při položení knotu na nějakou podložku.
S pozdravem Petr-

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 20, 2006 6:33 AM
Subject: Re: Olej z tymianu na varroazu?


>O tom, že táto metóda je správna, rozhodujú dosiahnuté výsledky v boji
> proti V.D. Každoročný priemerný odpad na včelstvo je nízky a z titulu
> poškodenia včiel som už 15 rokov nazaznamenal ani jeden úhyn ...

Asi jsem to Antone nenapsal jasně, jak jsem to myslel. Zapaluje se pásek zavěšený (ne na podložce) ve svislé poloze s kapkami fumigantu.
Ostatní text jsem nezpochybńoval. Výsledky o úspěšnosti metod mohou rozhodovat, jen pokud jsou vyhodnocovány objektivně a správně. Taky mi jeden včelař zpochybňoval náš systém léčení podle svých "výsledků" "Neléčil jsem a včelstva mi přezimovala perfektně". To, že přes chyby včelaře včely přežijí, není vždy důkaz správnosti postupu.

O tom, že táto metóda je správna, rozhodujú dosiahnuté výsledky v boji proti V.D. Každoročný priemerný odpad na včelstvo je nízky a z titulu poškodenia včiel som už 15 rokov nazaznamenal ani jeden úhyn, Emane. Pritom v mojom okolí dosť často počuť vetu: túto zimu mi uhynula polovica, 2/3, z 20-tich včelstiev mi ostali 3 a pod. O úspešnosti akejkoľvek metódy rozhodujú vždy výsledky. Anton

To neděláš dobře Antone!

>Fumigant zapaľujem na úľovom dne včelstvom na nehorľavej podložke.

Priatelia včeláry Holcov test aj s foto na www.vcelimor.szm.sk lacný test a funguje.

Nedávno jsem taky zkoumal nosemu pod mikroskopem, problém je ji v
mikroskopu rozpoznat.
Vzorky lze získat buď rozmělněním uhynulých včel, nebo z výkalů, či
preparací zažívacího ústrojí (odžíznout hlavičku a pinzetou vytáhnout
poslední článek zadečku, s ním se vytáhne celé zažívací ústrojí).
K tomu se přidá kapka destilované vody a tento vzorek se strčí pod
mikroskop. Pozoruje se pži zvětšení okolo 600x. Prvok by měl prý mít
zabarvení mírně do modra až modrozelena.

V rychlosti jsem našel např. následující odkazy:

http://blekingebi.net/ovrigt/Nosema_030308_PK.pdf
http://www13.ages.at/web/ages/content.nsf/73b5f92ac245b957c1256a9a004e1676/1c09553db79456d9c1256e2a00626a7e/$FILE/Nosematose.pdf

Milan Čáp

Michal Pol napsal(a):

> Přátelé, kde najdu návod, jak zjistit pod mikroskopem nosemu? Nejlépe
> na internetu.
>
> mp
>
>

Přátelé, kde najdu návod, jak zjistit pod mikroskopem nosemu? Nejlépe na
internetu.

mp

Přátelé.
můj známý prodává velmi levně z pozůstalosti po svém otci,který byl truhlář spoustu kvalitního nářadí a truhlářský
ponk. Jsou to všechno věci z dobrého materiálu a ne koupené v hobby sortimentu v supermarketu.
Pokud máte někdo zájem volejte přímo jeho na číslo 604 580 004 celá pozůstalost je na Praze 4.
J.M.

..... lidé škodí včelám víc než mor.

Zlatá slova, do kamene tesat.

Samozřejmě na úřední desce, SVS i KVS. I když jsem si dal vyhledat slovo "mor plodu", nenašel jsem kromě zmíněných ohnisek z října 2003 nic než plky mluvčího o tom, že lidé škodí včelám víc než mor.

Môj postreh o prípravku GA PA 92, ktorý stále považujem za dobrý a mimoriadne účinný, ale i preto, že nezanecháva rezíduá acritnathinu v zásobách a vo vosku. Včelári mu často pripisujú neúčinnosť na roztoče a obviňujú ho i z toho, že roztoče sú naň rezistentné. Nič také sa u mňa neobjavilo.
Čo je dôležité, je dôležitý začiatok liečby (začiatok augusta, keď sa tvoria dlhoveké včely), ktorý mnoho včelárov podceňuje a do včelstiev ho vkladajú opozdene a podľa mňa preto aj neoprávnene. Metodika liečby je dobre popísaná a preto ju treba aj dodržiavať: do včelstva vkladáme toľko pásikov, koľko je v tom čase obsadených debničiek včelami (na každú debničku 2 ks) a vložiť do správne rozšírených uličiek a ponechať nie 24 ale 40 dní. Je to v rozpore s odporúčanov dobou, ale pretože sa stáva, že pri vhodnej konštelácii pre V.D., môže jedinec po vybehnutí s bunky prekĺznuť do práve viečkovanej bunke s larvou včelami a V.D. sa nedostane do styku s hubiacou látkou. Toto mi potvrdil aj ing.Veselý. Ja vkladám GA PA 92 do jednej uličky, ktorú urobím v strede plodového telasa, teda tam kde sa najviac zdržuje matka a keďže medzi včelami musí neustále kolovať materská látka (chuť), a preto aby ju získali včely často musia vyhľadávať matku a práve tam sa dostanú aj do kontaktu s gabonom. Okrajové včely sa vracajú nazad na svoje miesta, kde V.D. infikujú a ten hynie.
Toto je prvá fáza liečby, druhá fáza pozostáva preliečenia včelstva v polovici až koncom októbra (X.mes), pomocou fumiganta Varidol Fum (2 kvapky na priestor 40-50 litrov- jedna debnička miery B). Fumigant zapaľujem na úľovom dne včelstvom na nehorľavej podložke.
!!! Dôležité upozornenie!!! Ak má byť fumigácia účinná, vo včelstve sa nesmie nachádzať zaviečkovaný plod!
Každý rok to dosiahnem uzatvorením matky v čase od 20 do 30.9 do malého izolátoru 14x40x130mm, s prístupom včiel do klietky z jej boku. Je to výhodné, lebo včelárovi stačí rozšíriť v strede úľa uličku na 15mm a zasunúť izolátor zavesený na drôte do stredu plásta a čo je dôležité na 21 dní a až potom včelstvo fumigovať. Tým, že matku uzatvoríte do úľa včelstvo o nič nepríde, lebo tieto pôzdne včely sa nikdy dlhoveké nestanú a ešte do zimy vypadnú!
Je to náročné na prácu, ale včelár po zime nebude konštatovať, že mu včelstvá vypadli poškodením včiel V.D, takže tým práca naviac dostáva zmysel. Anton

Také jako druhá záležitost je situace, kdy se gabony PA léčí, ale nedostavuje se účinek. Uvažuji o nezávislé kontrole a rozboru u konroly léčiv Gabonu PA 92, u kterého mám podezření z loňska, předloňska a před třemi lety, z nedostatečné účinnosti z důvodu špatné účinné látky v nosičích. Pro mě je taková kontrola, která ukáže vadu Gabonu PA 92 impulzem ke při s výrobcem o finanční náhradu uhynulých včelstev kvůli vadnému léčivu. Loni, světe div se, starý, lokálně naindikovaný a schválený SVS PF 90 účinkoval, ale PA opět měl mimo území s PF problémy. Tak jsem rozhodnut ho proklepnout na účinné látky. Nejde o malé ztráty přepočítané na koruny. Také se mě to potvrzuje u okolních včelařů, kdy vytáhnou Gabon PA a zafumigují Varidolem a spad obrovskej.
_gp_
........
Odkuď se tam tolik roztočů bere? :-)
Je to asi moje klika, ýe včelařím na včelařské samotě, a v oblasti mírné pozitivní deviace.
Nyní tady máme VD minimum, (místně) a tak mám kliku, že nemám co léčit. A ty roztoče, co jsem si přivezl z kočování, jsem zlikvidoval na 100%. Zde se střídalo léčivo v rámci testu rezistence, ale padaly po obou léčivech, ale i v místní skupině, kde jsem léčil jen běžným Varidol Fum (amitraz) spadaly všechny.

Osobně si myslím, že tady záleží na místní dohodě. Pokud je tak okolo 2 až 3 kilometrů zodpovědných včelařů. Tak se tam dají roztoči vyhubit. A naopak. Když koukám do výsledkové listiny, do které jsem napsal výsledky asi za posledních 8 let, tak tam vidím oblasti, kde bych včelařit nechtěl.

Jak říkali soudruzi, Všechno je v lidech.:-)

Odesílám znova. příspěvek jsem poslal před hodinou, ale v konferenci se
neobjevil.


No, já bych s tou obvyklou činností byl opatrný, včely vnímají docela dobře
otřesy půdy vznikající při práci na zahradě, jako třeba okopávání, ale i
obyčejné chození a to, že nejsou v úlu, ale někde v roji na větvi schopnost
vnímat otřesy nevylučuje. Taky protože se včely dorozumívají hodně pomocí
feromonů, mohou některé tělesné pachy, pot i různé umělé desodoranty,
aviváže a voňavky vnímat jako podnět k útoku. Doporučoval bych nevčelaři
nepřibližovat se k roji blíže než na 3 - 4 metry. Naštěstí běžný roj sedí na
místě 2 - 3 hodiny, pak se vrátí včely průzkumníci a roj i bez zásahu
včelaře se odstěhuje do nějaké nalezené dutiny. Velice málokdy se stane, že
se roj neodstěhuje, zůstane někde na větvi, dokud ho vítr a déšť nezničí a
pak je to na zahradě teprve problém. Pak je ještě třeba uvést, že po roji
zůstane navoněná větev, která obvykle do prvního pořádného deště láká okolní
proletující včely, takže často jich několik kolem chvíli lítá, než zase letí
za svou prací.

U míry obtěžování bych rozlišoval, jestli nějaký člen rodiny třeba není na
včelí bodnutí alergický. Pokud ne, je to skutečně věcí dohody. A možná
nějaké malé exkurze ke včelám a při využití kukly a dalších pomůcek jejich
pozorování zblízka. Zažil jsem docela intenzívní nepříjemné pocity u
některých lidí, když jsem jim ukázal jen fotografie hroznů včel visících v
horké letní noci z česen úlů. Pravda, byly černobílé a docela kontrastní,
takže ty včely tam byly dost výrazné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 18, 2006 12:26 PM
Subject: Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku


vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát
nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný
pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam
provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak
souseda povolat ať si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu
tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan

No, já bych s tou obvyklou činností byl opatrný, včely vnímají docela dobře
otřesy půdy vznikající při práci na zahradě, jako třeba okopávání, ale i
obyčejné chození a to, že nejsou v úlu, ale někde v roji na větvi schopnost
vnímat otřesy nevylučuje. Taky protože se včely dorozumívají hodně pomocí
feromonů, mohou některé tělesné pachy, pot i různé umělé desodoranty,
aviváže a voňavky vnímat jako podnět k útoku. Doporučoval bych nevčelaři
nepřibližovat se k roji blíže než na 3 - 4 metry. Naštěstí běžný roj sedí na
místě 2 - 3 hodiny, pak se vrátí včely průzkumníci a roj i bez zásahu
včelaře se odstěhuje do nějaké nalezené dutiny. Velice málokdy se stane, že
se roj neodstěhuje, zůstane někde na větvi, dokud ho vítr a déšť nezničí a
pak je to na zahradě teprve problém. Pak je ještě třeba uvést, že po roji
zůstane navoněná větev, která obvykle do prvního pořádného deště láká okolní
proletující včely, takže často jich několik kolem chvíli lítá, než zase letí
za svou prací.

U míry obtěžování bych rozlišoval, jestli nějaký člen rodiny třeba není na
včelí bodnutí alergický. Pokud ne, je to skutečně věcí dohody. A možná
nějaké malé exkurze ke včelám a při využití kukly a dalších pomůcek jejich
pozorování zblízka. Zažil jsem docela intenzívní nepříjemné pocity u
některých lidí, když jsem jim ukázal jen fotografie hroznů včel visících v
horké letní noci z česen úlů. Pravda, byly černobílé a docela kontrastní,
takže ty včely tam byly dost výrazné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 18, 2006 12:26 PM
Subject: Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku


vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát
nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný
pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam
provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak
souseda povolat ať si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu
tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan

Obavam se k dohode nedojde,
moderní zahrada s anglickým travníkem a kameny včely moc neláká a tak
přítomnost včel ve vedlejší zahradě nemusí být mimo roje znát (naopak voda,
květy a stromy ... je mohou lákat velmi), vzdalenost neni ten nejvetsi
problem.
Z hlediska práva to tu již popsáno bylo několikrát.

Spíše se jedná o otázku - skutečně štípou a opakovaně škodí ? To by bylo
základem smyslupného sporu.

Moje děti mají u včelína rybníček s karásky a popravdě nejvíc žihadel
dostaneme, pokud běháme na boso po mokré louce a včelu přišlápneme. Ale i to
se člověku občas pro test odolnosti organismu hodí. Zmije i sršni se již
také objevují častěji. Když jsem chodil jako doprovod s menšími skauty, tak
některé děti byly po štípnutí vosy do nohy tak vystresované od rodičů, co se
všechno může stát a jak to hrozně bez léčení oteče.Co nastane třeba při
štípnutí dítěte do jazyka a jak tomu předcházet o tom se nemluví.

K. Zak

-----Original Message-----
From: Pepan [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, April 18, 2006 12:26 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku

vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát
nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný
pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam
provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak
souseda povolat ať si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu
tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivana Nov?kov? <ivcat/=/seznam.cz>
> Předmět: Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku
> Datum: 18.4.2006 09:33:20
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku.
> Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě.
> Se sousedem se nadá domluvit.
>
> Díky a s pozdravem Ivana
>
>
>

Jarní setkání včelařů „U kočovných vozů “
na Kunětické hoře dne 29.4.2006 od 9.00 hod.
Program:
1. Kurz chovu matek: přednášející- Vlastimil Dlab chovatel a učitel včelařství
2. Moderní způsoby kočovného včelaření v podmínkách Pardubického regionu,
a veterinární předpisy : přednášející Evžen Báchor učitel včelařství
3. Národní a Evropské dotace: přednášející Evžen Báchor
4. Včelí pastva: přednášející Ing.Hromádko
5. Okénko hostů:
6. Volná beseda se včelaři

Občerstvení: grilovaná klobása, limonáda- zdarma!
Součástí setkání bude přítomen stánek z Hradce Králové „Včelaření hrou“se včelařskými potřebami a medovinou
Stanoviště je umístěno v ovocném sadu Kunětické hory na severovýchodní stráni.
Výchozím bodem je parkoviště u restaurace pod Kunětickou horou. Od parkoviště se vydáte asi 300m úzkou asfaltovou cestou směrem do Kunětic. (Jako by jste chtěli obejít Kunětickou horu). Majitelem vozů je včelař Evžen Báchor


Srdečně zve Báchor Evžen
předseda ZO ČSV Pardubice

vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak souseda povolat ať si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivana Nov?kov? <ivcat/=/seznam.cz>
> Předmět: Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku
> Datum: 18.4.2006 09:33:20
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku.
> Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě.
> Se sousedem se nadá domluvit.
>
> Díky a s pozdravem Ivana
>
>
>

Děkuji za příspěvek.
Zajímal mě právě tento případ kdy oddělek doroste do podzimu na celý nástavek a zda mu po celou dobu vystačí pro let včel a větrání očko.

Jirka Daněk

------------
od Radim Polášek

Jinak není to nějak kritické. Odchovávám oddělky, v podletí v podstatě plně
zaplněný jeden nebo i někdy dva nastavky 39 x 24, mám je ve včelíně, otvor
propojený s výletovým otvorem 33 mm ve stěně včelína trubkou 10 - 15 cm
dlouhou stočenou z hliníkové fólie z plechovek a vloženou do těch otvorů.
Někdy použiji dna bez sít a potom jediné větrání je přes ty trubky. Otvor je
většinou ve dnu, kde je pod rámky volný prostor, ne v nastavku. Jediný
rozdíl, co jsem zpozoroval, je že krmení na podzim trvá asi o třetinu déle,
než včely přes tu trubku vyfoukají vlhkost dodanou roztokem cukru. Kdyby to
byla produkční včelstva, přirozeně by se to odrazilo na výnosech, u oddělků
to je jedno.

R. Polášek

Od: Eman:
> Gusto, co je to míra únosná? Někdo "unese" 1 roj za rok, někdo žádný.
>
> Tento problém tu už byl diskutován, nebudu se opakovat ...(viz
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=15771&)
> Nedá se tady nic paušálně definovat, záleží na tom, jak vypadá konkrétní
> situace, jaké to bylo v minulosti, co se podstatného změnilo a proč vám to
> nevadilo dříve. Nejlepší je přátelská domluva a snaha o pochopení jeden
> druhého.
> Pro představu pokud máte psa (člena rodiny), a soused bude trvat na tom,
> abyste psa dala okamžitě pryč, že mu vadí štěkot. Je to otázkou úhlu
> pohledu.
> Rojení včel není nebezpečné, roj má jiné starosti než na někoho útočit a
> taková situace je v krátkém období 1-2 týdnů. Co by za to některý sadař a
> zahradník dal, aby měl v sousedství včelaře.
.......

S tímto jako celým s tebou souhlasím, ale je tu otázka. To, jestli je překročena míra doopravdy rozhodne šetření místní situace. A to je z důvodu, kdy se nedá s včelařem nedá dohodnout po přátelsky. Úhly pohledu jsou nakonec velmi jednoduché. Jestli by byla překročena míra únosná, včelař porušuje zákon a to je rozhodující. Sousedské vztahy jsou různé a nejhorší je záměrná neochota.

Také k rojům. Jestli je nebo není roj agresivní rozhoduje délka doby po vyrojení, zásoby a občas geny. U takového dlouhodobě zavěšeného roje si není člověk jistý, ani když má důvod si myslet, že je nebodavý. Včelstvo si bude chránit zásoby mnohem více, jestli visí otevřeně jako roj např. 1 měsíc a v bezsnůškovým období je to ještě horší, protože je jaksi jeho přirozenou obranou celku, útok kvůli obraně za každou cenu. Dá se to pochopit snáze v případě, jestli existuje člověk, který by neublížil druhému, ale v případě války rozkazem střílí po nepříteli s nasazením vlastního života .

_gp_
http://vindex.ic.cz

Jsem přesvědčený, že "obsedá-li" se myslí obrazně, tedy kolik nástavků je nasazeno. Dříve se zimovalo jen v jednom nástavku, nyní třeba ve čtyřech. Proto to doplnili.
Když zimuju ve čtyřech nástavcích, nezkontroluju ani pořádně, kolik rámků a nástavků přesně obsedají. Neobsedají vždy celé nástavky a ve spodním obsedají třeba jenom čtyři rámky. Léčivo jde do celého prostoru a ne jenom kde sedí včely. Prostorem se koncentrace určitě snižuje. Podle počtu nástavků dělám i aerosol. Tam už by byly včely stažené ještě víc.
Tonda.

>No já si to vloni ověřoval, problém je, že už jsem si nezapsal jak, ale od té doby to mám v hlavě zafixováno tak, že se dávkuje na obsednutý prostor.
A to je taky v návodu, který je na webu beedol.cz uveden. Tam je napsáno OBSEDÁ-LI.
To ověřování jsem určitě dělal, myslím že přímo s Ing. Veselým (nebo tak nějak, ale už si nejsem jistý), protože jsem se v loni zapojil do testování vzniku rezistence, a samozřejmě jsem chtěl dodržet stoprocentně metodiku.

Gusto, co je to míra únosná? Někdo "unese" 1 roj za rok, někdo žádný.

Tento problém tu už byl diskutován, nebudu se opakovat ...(viz http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=15771&)
Nedá se tady nic paušálně definovat, záleží na tom, jak vypadá konkrétní situace, jaké to bylo v minulosti, co se podstatného změnilo a proč vám to nevadilo dříve. Nejlepší je přátelská domluva a snaha o pochopení jeden druhého.
Pro představu pokud máte psa (člena rodiny), a soused bude trvat na tom, abyste psa dala okamžitě pryč, že mu vadí štěkot. Je to otázkou úhlu pohledu.
Rojení včel není nebezpečné, roj má jiné starosti než na někoho útočit a taková situace je v krátkém období 1-2 týdnů. Co by za to některý sadař a zahradník dal, aby měl v sousedství včelaře.

Ivana Novakova:
> Dobrý den,
> prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku.
> Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě.
> Se sousedem se nadá domluvit.
......

Když prokážete Ivano sousedovi, že vás jeho včely obtěžují nad míru únosnou (podle zákona), tak soused je povinnen udělat protiopatření. Taková míra není stanovena metry od pozemku, ale šetřením úřadů, které potom slouží jako důkaz při případné soudní při.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Dobrý den,
prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku. Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě. Se sousedem se nadá domluvit.

Díky a s pozdravem Ivana

Od: Karel
> ...
> Tohle je jen třešnička na dortu, podstatnější je, aby se vůbec plošně a
> řádně léčilo, a s tím nevím co dělat.
.......

Je to problém, ale za ten si mohou včelaři samy, jestli dojde z toho důvodu k masivním lokálním úhynům. Přičítám to jakési pohodě včelaře, který vidí silné včelstva v podletí a je tím pádem přesvědčen, že je na léčení čas a v oblastech, kde ostatní léčí (Formidol - od června a Gabon po snůšce) a jsou tyto postupy nakonec neúčinné a jedno neléčené stanoviště je pro okolí pohromou.

Jak nato? K čemu je svazek včelařů, když není nesnadné dojít nato, že se svazové Včelařsví mnohdy ani nečte a skončí "na hromádce" neotevřené pošty. To nepočítám zdravotní referenty ZO, který nad takovou situací, kdy "přátelé" neléčí, nemůžou mít z důvodu latentnosti ostatních ani přehled. Proto usuzuji, že se udrží u nás radikální chemoterapie nad postupy jiných států v okolí, kde se zavádí "ekologické", pro nás alternativní léčení. A jsme u kvality reziduí z Varidolu do vosku a tím pádem jeho přechod do medu.

Také jako druhá záležitost je situace, kdy se gabony PA léčí, ale nedostavuje se účinek. Uvažuji o nezávislé kontrole a rozboru u konroly léčiv Gabonu PA 92, u kterého mám podezření z loňska, předloňska a před třemi lety, z nedostatečné účinnosti z důvodu špatné účinné látky v nosičích. Pro mě je taková kontrola, která ukáže vadu Gabonu PA 92 impulzem ke při s výrobcem o finanční náhradu uhynulých včelstev kvůli vadnému léčivu. Loni, světe div se, starý, lokálně naindikovaný a schválený SVS PF 90 účinkoval, ale PA opět měl mimo území s PF problémy. Tak jsem rozhodnut ho proklepnout na účinné látky. Nejde o malé ztráty přepočítané na koruny. Také se mě to potvrzuje u okolních včelařů, kdy vytáhnou Gabon PA a zafumigují Varidolem a spad obrovskej.

_gp_
http://vindex.ic.cz

ja taky krmim vetsinou az v zari / ac dost zacatecnik / a prezimovani je
vzdy zcela v pohode. mozna je to ale zacatecnicka klika
honza
----- Original Message -----
From: "jaro" <jaro001/=/pobox.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 16, 2006 8:31 AM
Subject: Re: krmen?


> Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
> a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten
> kto
> nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely
> nakŕmené
> cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať
> siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v
> sept.
> A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
> r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až
> 15.septembra.
> Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
> problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.
>

V časopise Včelařství byl článek od ing. Veselého, kde byl návod na léčení špatně. Bylo to zřejmě úpravou šéfredaktorem a ing. Veselý si vyšlý článek už nepřečetl. Jinak by určitě vyšla oprava. Mám s tím vlastní zkušenosti. Přednost má ale metodika VÚDOL a návod přiložený k léčivu.
Tonda.
......
No já si to vloni ověřoval, problém je, že už jsem si nezapsal jak, ale od té doby to mám v hlavě zafixováno tak, že se dávkuje na obsednutý prostor.
A to je taky v návodu, který je na webu beedol.cz uveden. Tam je napsáno OBSEDÁ-LI.
To ověřování jsem určitě dělal, myslím že přímo s Ing. Veselým (nebo tak nějak, ale už si nejsem jistý), protože jsem se v loni zapojil do testování vzniku rezistence, a samozřejmě jsem chtěl dodržet stoprocentně metodiku.

Chtělo by to ale ještě jednou a definitivně ujasnit pro všeobecnou veřejnost, protože když už se ani na články odborníků ve Včelařství nelze spolehnout, tak je to problém. Doposud jsem si myslel, že to redakce upravuje jen ve vztahu k "politice".
Takže, pokud budete někdo v dohledné době na nějaké přednášce, tak to tam nahoďte jako dotaz a dejte vědět. Ať neotravujeme v Dole. Do podzimu času dost.
Tohle je jen třešnička na dortu, podstatnější je, aby se vůbec plošně a řádně léčilo, a s tím nevím co dělat.
Karel

Kapky se dávají na celý uzavřený prostor. Když zimuju ve 3N a včely obsedají 2N, musím dát 6 kapek. Kdybych dal pouze 4 kapky, léčivo se rozptýlí do celého prostoru a je slabé.
Vždy se doporučovalo dávat knoty do horního nástavku. Zřejmě léčivo zaplňuje lépe prostor dolů. Už to tady myslím někdo vysvětloval. V návodu to ale není, jen knot musí být ve svislé poloze.
V časopise Včelařství byl článek od ing. Veselého, kde byl návod na léčení špatně. Bylo to zřejmě úpravou šéfredaktorem a ing. Veselý si vyšlý článek už nepřečetl. Jinak by určitě vyšla oprava. Mám s tím vlastní zkušenosti. Přednost má ale metodika VÚDOL a návod přiložený k léčivu.
Tonda.

>No a já jsem někde v loni viděl vysvětlení, snad článek ve Včelařství, nebo nějaká metodika, že to slovo OBSEDÁ-LI se vztahuje k obsednutému prostoru, ne celkově ponechanému.
A mám dojem, že jsem si to ještě ústně někde ověřoval.
Ale z logiky textu návodu to jasně vyplývá.
Logicky se zřejmě předpokládá, zapálení knotu v nástavku se včelami , a ne někde o pět pater níž, v podmetu či včesně jak někteří umělci rádi činí.

Stále nabízím na WWW.vcelarstvi.info nástavkové úly.
Milan

Já jsem na nich přežil se všemy 7-mi každé na jednom mástavku (7-8 rámků)po 8-9kg cukru (jako každý rok) a ještě 2-3 rámky zásob zbyly do květu.

Z řepky bývá (točí se cca do poloviny června) tak 30kg, ale atraktivní moc není. Při kočování to bývá víc, nemám zkušenost. PT

.......
Jseš dobrej. Já mám taková včelstva problém dostat do kondice, aby nanosily z řepky plnej medník.
Ale když nanosí, tak pastuju. A začínám mít na pastovaný med zákazníky.
Řepka se do doletu mých včel dostala teprve nedávno, a vážím si jí. Vyplňuje mi díru ve snůšce.
Karel

hlupák je ten kto nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami?

.....
V nástavkovém systému bych to jako problém neviděl. Prázdné nástavky (medníky) postavím nahoru, a co včely přinesou do nich, vytočím. Co nanosí pod již připravené zásoby na zimu, je jejich problém. Ale když už tam mají cukr, tak je to menší problém, než kdyby tam žádný cukr nebyl.
Protože medovicová snůška buď na konci srpna zkončí, a já můžu případně doplnit ještě jednou cukr, nebo ne, to je na uvážení, ale v N systému je místa dost.
Nebo snůška pokračuje do podzimu a je to jedno. Kalamita je to pak tak jako tak, protože včely se udřou.
Tady u nás v srpnu medovicová snůška je, ale malá, a většinou nestojí za vytáčení.
A tady bude asi důvod různosti názorů, i na termín krmení.
Když jsem zde získával zkušenosti, tak od klasiků. A ti často krmili a upravovali plodiště až na konci srpna, kdy vytočili med, a někdy i plodiště, podle toho, jak se obávali komplikací způsobených medovicí v zimních zásobách.

Já jsem z toho měl strach a tak jsem na (pro N systém doporučované) krmení větším množství cukru v červenci přecházel postupně a opatrně. A zjistil jsem, že pouhá medovice (ne melicitozní) v přiměřeném množství v zásobách včelám neškodí.
Ale to asi platí pro nástavkové úly a zimování ve větším prostoru a silnějších včelstev, protože tam je spotřeba na 1 včelu menší a hlavně odvodňování výkalových váčků funguje jen u neuteplených úlů - v chladu. U zůžených včel v zateplených úlech ne, a to je možná zdroj problémů.

Takže přátelé, pokud tady zapředeme nějaký nelítostný boj, bude možná dobré napsat, co kdo pro jaký systém doporučuje.
Svůj názor na krmení na 15-20 kg zásob od konce července rozhodně nechci vnusovat někomu, kdo zimuje na několika zůžených rámcích v jednom prostoru, a třeba v oblasti, kde jaro přichází o měsíc dřív. Tam s možností krmení 6kg cukru v září nehodlám polemizovat a ani je nepovažuji za nemožné a nevhodné. A naopak.
Karel

Několik vět pro slov. kolegu. Chtělo by to více logického uvažování, které vašemu příspěvku dost chybí. Jestli mám včelky od pol. 7 nakrmeny v mém případě na vys. plástu 35 cm.tak jsou zásoby do pozdních snůšek zahuštěny a v přev. míře zavíčkovány. Takové už včely nikam nepřenáší. V případě pozdní snůšky stačí nahodit prázdný medník a snůška se beze zbytku odebere. To beze zbytku je velmi důležité, protože v poloprázdném úle včely plní medník současně s plodištěm a plodiště dosti vydatně. Protože významná pozdní snůška je pouze medovicová máme dost medovice v plodišti a tím riziko při dlouhé zimě a mizerném jaru špatného vyzimování. To že to většinou nějak vyjde neznamená, že je to pro včelky dobře. A z hlediska opotřebení zimní generace? Stačí kupecké počty. Co je výhodnější? Zatížit zimující včely pouze nějakou snůškou, nebo snůškou a potom pozdním krmením s rizikem medovice v plodišti?? Přemýšlivý včelař si jistě odpoví správně. Zdraví R. Stonjek

Z řepky bývá (točí se cca do poloviny června) tak 30kg, ale atraktivní moc není. Při kočování to bývá víc, nemám zkušenost. PT

...Mluvil jsem, a pokud budu mluvit, tak o nástavkovém systému.

Kolik je to až dost (řepky)?
Karel

Pozdravujem priateľov včelárov !
Každý má trochu pravdy, ale aj v horských podmienkach sa medovica nevyskytuje každý rok a tak je na mieste začať krmiť už 15. 8.
Často prichádza daždivé počasie a nekrmiť znamená včely oslabiť. V roku 2005 sa to oplatilo. Medovica nebola a Krídlatka sibírska - sachalinska čo zasvinila celé naše chotáre, dava množstvo peľu, ale nektáru veľmi málo.V roku.2004 sme dáváli dole medníky 15.8 a o dva dni prišla taká medovica, že sme mali problém. Blízko Košíc poznám pána Dr. Ilenina, skúseného včelára, ktorý do 30.8.2004 mal plné medníky. Ešte šťastie, že to rýchle kryštalizovalo a medovicový med mal primerané množstvo vody.
Čiže : záleží na krajine, tam kde nie su lesy tak krmiť, v horách je to na zváženie.
Michal Seničan




----------- Pôvodná správa ------------
< Od: jaro <jaro001/=/pobox.sk>
< Predmet: Re: krmen?
< Dátum: 16.4.2006 08:31:39
< ----------------------------------------
< Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
< a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto
< nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené
< cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať
< siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept.
< A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
< r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra.
< Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
< problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.
<
<
<

Jarku, Ty sa podľa vyjadrenia špecializuješ na medovicové medy. Ale priateľ Stojanek
podľa jeho vyjadrenia nemá znášku po 10.7. Asi včelári v iných podmienkách
ako mi. Preto sa snaží dopracovať k silným rodinám, ktoré využijú jarnú znášku.
Môže ju dosiahnúť spájaním dvoch rodín ako to robili maďari v ležanoch.
Do zimy išli z dvoma matkami v jednom úli z veľkými rámikmi - dobrý jarný
rozvoj. Oni na ich rovinách sa špecializovali na agát. Týždeň pred kvitnutím agátu,
jednu matku (starú odstránili) a mladú zatvorili pomocou mat.mriežky
na tri rámiky do stredu úla. Odstránili prepážku. Do kvitnutia agátu vybehol plod
a včely mali prázdné bunky na med. Po vybratí medu rozdelili úl na dve časti
prepážkou. Na jednu stranu presunuli matku a na druhú tie tri zaplodované rámiky.
Nechali na nich jeden matečník, kde včely si výchovali novú matku v druhej
časti úľa. Tento spôsob sa na slovensku neosvečil nakoľko u nás je priebežná
znáška medu. Tento spôsob môžeš použiť len pre nárazovú znášku.
Preto sa u nich osvedčil úľ aj rámik veľkých rozmerov. Tento popis opisuje
v predchádzajúcom príspevku aj priateľ Turčáni.
Druhý spôsob je ten, čo opisuje p. Stojanek. Podnecovať včely po 10.7.
Tým podnecovaním v beznáškovom období matka neprestane plodovať.
Dávať iba toľko čo použijú na výchovu plodu - sledovať váhu a snažiť sa
zakrmiť v naších podmienkách (200 m) do 5.9. Neriskovať !!!
Podrobný popis môžeš naštudovať v knihe Ladislava Bohma "Snoška
s ovocných stromu", vydalo nakladateľstvo Brázda. Samozrejme aj
spájať dva včelstva do jedného veľkého celku. Využijú znážku z ovocných
stromov.

Ladislav Matej

> Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
> a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto
> nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené
> cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať
> siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept.
> A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
> r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra.
> Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
> problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.

DO PŮLKY SRPNA VĚTŠINU,PAK AŤ JE POČASÍ JAKÝ CHCE....včely ví kolik mají zásob a kolik zimních včel je schopných na nich přežít následující zimu,včely cítí jaká bude zima(kromě oddělků),resp.odhadnou podle zásob v jaké síle půjdou do zimy...PAK JE JASNÝ, že v říjnu můžete dát 10 Kg....
pokud je pozdější snůška(září) a všimnu si toho vkládám do druhého nástavku prázdnou souš do prostřed mezi zásoby,vím co potom nosí...

každý přísun sladiny svádí matku k plodování,aby vyrovnala poměr mezi zásobami a sílou včelstva
přirozeně směřují k rovnováze--v říjnu bych ji nedráždil,můžou zásoby proplodovat,prostě si část nechají a ze zbytku vychovají včely ,aby se vešli do poměru včely/zásoby/zima

Já taky doporučuji začátečníkům včasné krmení v srpnu. Protože v té době je
mnohem více teplo, včelstva jsou silnější a zásoby skutečně zpracovávají
ještě letní včely, je snadnější nakrmit - je tepleji, může se použít bez
problémů krmítko typu nádoba v nastavku nebo nárazové krmítko třeba o objemu
15 litrů, nemusí se po snůšce hlídat včely v srpnu a září,aby měly dostatek
zásob, aspoň těch 5 kilo a hlavně pro případnou nápravu je čas až do toho
září a října a někdy i později.

Pozdní krmení je mnohem náročnější, musí se splnit poměrně dost podmínek,
pracuje se s mnohem cennějšími zimními včelami, jejichž úbytek nebo
nezregenerované opotřebení by mohlo znamenat v zimě výrazné oslabení nebo
úhyn včelstev, protože včely už v žádném případě nedostanou čas si nějaké
nové zimní včely vychovat. Zkrátka stačí nesplnit jednu z více podmínek a
včely jdou do zimy bez zásob nebo se zásobami ale se silně opotřebenými
včelami. A to se už napravit nijak nedá, snad jako vyslovené nouzovky v
prvním případě v prosinci třeba i za mrazu přidávat rámky s zpracovanými
zásobami ( jenže kde je sehnat, snad jedině od kolegů včelařů, kteří
nakrmili v srpnu, ale kde by je i oni sehnali v prosinci? Ze včelstev je
tahat nejspíš nebudou) nebo v druhém případě masívní spojování a
doufat, že se dvou až tří včelstev vznikne jedno s dostatečným počtem
dlouhověkých zimních včel pro jarní rozvoj.

Jinak já jsem měl kdysi zažité poslední vytáčení někdy v polovině srpna -
kočovali jsme tehdy k jeteli a potom krmit do poloviny září. To bylo krmení
v zadováku flaškami 0,75 litrů a korýtkovým krmítkem. Aspoň já jsem to tak
nazval, nevím jak jinak se to krmítko jmenuje. Pak jsem si na zadováky
přizpůsobil prosakovací krmítka z flašek od okurek, vycházel jsem z
plechovkových krmítek podobného objemu a principu, které kdysi zkoušel otec
a zjistil jsem, že z oněch včelaři tehdy strašně vychvalovaných
prosakovacích krmítek je už v září krmit problém, včely přestávají brát,
zatímco z korýtkových krmítek lze za určitých podmínek krmit i v polovině
října i později Začal jsem nad tím uvažovat a uvědomil jsem si, že je to
tehdy, když tím korýtkem doteče ten cukerný roztok v podstatě až k
poslednímu plodu do oblasti začínajícího zimního chumáče. No a po nějakých
dalších 15 letech různých oklik v krmení se z tohoto poznatku vyloupla moje
konstrukce krmítka pro pozdní krmení pro nastavky. Původně jsem si taky
myslel, že krmení někdy v říjnu a později znamená automaticky výrobu jarních
slabochů. Potom, když jsem začal ty krmítka využívat, zjistil jsem, že tomu
tak prostě není. Ale je třeba dodržet podmínky. Třeba když do včelstev nacpu
plné zásoby 10 - 15 kilo cukru během teplého týdne v září, to je v září
proveditelné, kdybych krmil tak dvakrát denně, tak bezpochyby slabocha
vyrobím. To je i případ té nárazové pozdní snůšky. Když ty zásoby rozložím
na aspoň tři týdny v říjnu i později, není problém.

Podle mně je problém v přejímání, papouškování a částečné deformaci
pravdivých poznatků. Tak to, že se včely zpracováváním zásob opotřebovávají,
to je jednoznačně pravda a jednoznačně je to prokazatelné. To, že je snaha
krmit brzo, aby zásoby zpracovávaly ještě letní včely, je logické a taky je
to vlastně správné. To, že většina velkoobjemových krmítek pro nastavky je
už v září nepoužitelná, je taky pravda a je to i logické. Ovšem to, co z
toho některým včelařům vychází jako závěr a co se neustále papouškuje pořád
dokola, sice to, že krmením v září a později se automaticky vyrábějí
slaboši, je nesmysl. Ano, mohou se vyrobit slaboši, ale když se dodrží
určité zásady, tak slaboši nevzniknou. Já z toho mám takový pocit, že tady
tím opakováním tohoto tvrzení se tito včelaři hlavně sami sebe utvrzují v
tom, že oni to dělají správně. Ve skutečnosti je správné obojí, jenže někdy
a někde to, někdy a někde ono.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 15, 2006 10:39 PM
Subject: Re: krmen?


> Vzhledem k topmu, že konferenci sledují i začínající, je třeba je před
> pozdním krmením které si tak pochvaluje Radim důrazně varovat. Tento
> nešvar pochází z dob dávno minulých, kdy naši dědové prostě toho cukru
měli
> málo a hrozně se s ním šetřilo. Vždyť to není zas tak dávno co se u SL.
> fasovalo na včelstvo 7 kg. cukru. Pak to byla doopravdy věda jak včelky
> zdárně přezimovat a o snůšce z ov. stromů a řepky si naši předchůdci mohli
> jen zdát. Dnes je vše jinak a je to tak dobře. Čím dřív se včely nakrmí,
> tím s nimi máme méně problémů a hlídání a včely jsou od druhé poloviny
září
> téměř bez plodu a tudíž nemají co proplodovat. Já jdu do většiny včel až
> při léčení, tzn.cca za 3,5 měsíce od nakrmení. Vyjímku tvoří pozdní výměna
> matek a pod. Kdo nevěří odborníkům o škodlivosti pozdního krmení a věří
> tomu, že se včely zas tak moc neupracují doporučuji aby si pohovořil s
> nějakým včelařem, v jehož okolí pravidelně a vydatně meduje jedle jistě to
> bude pro toho kdo chce naslouchat poučné vyprávění. On je totiž neskutečný
> rozdíl, když včelstvo už je od července srovnáno a bohatě nakrmeno na zimu
> a nebo je v září v prostoru kde je několik kg. zásob. Přijde li pozdní
> snůška, v prvním případě včelstvo je doopravdy "ospalé a líné" v druhém
> případě se snaží zaplnit všechny volné buňky a průšvih je na cestě, viz r.
> 2002. I když to zní asi dost nediplomaticky, já považuji včelaře, kteří
> krmí konec září a v říjnu za nezodpovědné hlupáky a všechny začínající
> včelaře bych tímto článkem chtěl před těmito postupy důrazně varovat.
> Zdraví R. Stonjek

Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/ a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept. A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra. Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.

a průšvih je na cestě, viz r. 2002

V roce 2002 jsem zjistil pozdní snůšku právě když jsem v prvním týdnu srpna kontroloval stav po krmení. To jsem poprvé rozšiřoval a neměl dost sklenic, a tak jsem zjistil stejné množství zásob u krmených i nekrmených včelstev. Moc jsem to tehdy neověřoval, spíše se zaměřil na to co se děje. (Za týden při vytáčeníé jsem pak viděl co se děje). Ale pokud byl můj postřeh správný, tak včely které jsme krmil tolik nenosily z lesa, protože zásoby byly shruba stejné (měřeno s přesností na NN).
I když jsme nakrmil i druhou půlku tak jsem na jaře po nějakém spojování měl skoro o 50% míň včelstev.
To píši proto, že když dojde k takové situaci jako v 2002, tak nepomůže nic. To jen aby jsme nevzbuzovaly plané naděje pro případ katastrofy. V roce 2002 se včely udřely když už měly 5NN zásob. Taková byly nabídka a včely nosily až do konce září. I za nízkých teplot. I když měly roztok v krmítku (nasadil jsem i stropní) tak nosily a nosily.
(jsem si vědom toho rozporu, že v srpnu to vypadalo, že včely které krmím tolik nenosí. V září to pak nefungovalo, to prostě cukr moc nebraly. Doufal jsem, že cukr medovici naředí. Ale nepomohlo to.)

Ale při běžných náznacích melicitózy, se kterou se tady poměrně často setkáváme, tak na to je zakrmení po posledním vytočení nejlepší. U nás začínám krmit po lípě malolisté.

Karel