Včelařská konference

> v nižším nástavku. Navíc je nezbytné používat mřížku. Je to tedy postup
> ošetřování (nerad používám pojem technologie - sem se nehodí, včelstvo
> je živý tvor, my ho usměrňujeme - ošetřujeme) téměř stejný jako u
> Budečáků, Univerzálů apod, jen aplikovaný pro nástavky. Varianta

To je cenné tvrzení, napsat, že jedna z oficiálně popsaných metod pro
ošetřování včelstev je velice blízká ošetřování v zadovácích. Aspoň z toho
vyplývá, že existuje nějaká kontinuita v ošetřování včelstev a ne nějaká
revoluce, kdy staré je kompletně zavrženo a nastupuje nové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 18, 2006 2:37 PM
Subject: Re: proč nestaví-převěování


> Je to tak jak píšete. Doplňuji jen o informaci, že pokud Dr. Kamler
> popisuje u kombinovaného systému převěšování, tak to se týká nikoliv DS,
> ale kombinovaného úlu, který má 2 vysoké nást. + několik nízkých. Tam
> ovšem je převěšování potřebné, ba nutné, zároveň se jím řeší obnova díla
> v nižším nástavku. Navíc je nezbytné používat mřížku. Je to tedy postup
> ošetřování (nerad používám pojem technologie - sem se nehodí, včelstvo
> je živý tvor, my ho usměrňujeme - ošetřujeme) téměř stejný jako u
> Budečáků, Univerzálů apod, jen aplikovaný pro nástavky. Varianta
> kombinovaného úlu DS je z hlediska ošetřování docela něco jiného!
> U DS ani u čistě NN (nízkonást.) provozu převěšování vůbec není nutné,
> ani je nedělám. Možné však je, pokud má včelař na to ovšem čas - v
> některých případech přeložení pár plodových plástů do přidávaného nást.
> urychlí jeho obsazení včelama. Překládání plodových plástů u NN varianty
> Optimalu skoro úplně nahrazuje zásah, který už čtvrtstoletí používám a
> dělám ho právě v tuto dobu: při i jen částečném obsazení spodního (ze
> tří) nást. zaměním pořadí nástavků - tak se plod a staré zásoby dostanou
> na dno, na dosud horní nást. přidám nást. s mezistěnami (krajní 2 plásty
> hnědé, uvnitř asi 2 panenské z minulého roku) a zbylé dva nást. v
> opačném pořadí na to. Tím včelstvo získá spostu jakoby nového prostoru,
> líp se "rozjede", má kam ukládat med, dobře staví na mezistěnách, působí
> to i protirojově. Dosud spodní prázdný nást. se dostává nahoru jako
> medník. Zároveň se tak obnoví dílo v jednom ze tří nástavků a ten
> nejstarší z nich se s medem dostane mimo včelstvo (dílo se může vytřídit
> - vyřadit).
> K. Čermák

Je to tak jak píšete. Doplňuji jen o informaci, že pokud Dr. Kamler
popisuje u kombinovaného systému převěšování, tak to se týká nikoliv DS,
ale kombinovaného úlu, který má 2 vysoké nást. + několik nízkých. Tam
ovšem je převěšování potřebné, ba nutné, zároveň se jím řeší obnova díla
v nižším nástavku. Navíc je nezbytné používat mřížku. Je to tedy postup
ošetřování (nerad používám pojem technologie - sem se nehodí, včelstvo
je živý tvor, my ho usměrňujeme - ošetřujeme) téměř stejný jako u
Budečáků, Univerzálů apod, jen aplikovaný pro nástavky. Varianta
kombinovaného úlu DS je z hlediska ošetřování docela něco jiného!
U DS ani u čistě NN (nízkonást.) provozu převěšování vůbec není nutné,
ani je nedělám. Možné však je, pokud má včelař na to ovšem čas - v
některých případech přeložení pár plodových plástů do přidávaného nást.
urychlí jeho obsazení včelama. Překládání plodových plástů u NN varianty
Optimalu skoro úplně nahrazuje zásah, který už čtvrtstoletí používám a
dělám ho právě v tuto dobu: při i jen částečném obsazení spodního (ze
tří) nást. zaměním pořadí nástavků - tak se plod a staré zásoby dostanou
na dno, na dosud horní nást. přidám nást. s mezistěnami (krajní 2 plásty
hnědé, uvnitř asi 2 panenské z minulého roku) a zbylé dva nást. v
opačném pořadí na to. Tím včelstvo získá spostu jakoby nového prostoru,
líp se "rozjede", má kam ukládat med, dobře staví na mezistěnách, působí
to i protirojově. Dosud spodní prázdný nást. se dostává nahoru jako
medník. Zároveň se tak obnoví dílo v jednom ze tří nástavků a ten
nejstarší z nich se s medem dostane mimo včelstvo (dílo se může vytřídit
- vyřadit).
K. Čermák


vsusicky napsal(a):

>vsusicky:
>
>
>>A u kombinovaného systému by to mělo platit
>>
>>
>>
>zvlášť......
>pro GP
>"I učebnicový nákresy a popisy práce s nástavky v kombinovaném systému jsou
>vč. převěšování a vkládání mezistěn a souší."
>Asi bude záležet na tom, jakou používáte učebnici. Na stránkách PNSV v
>záložce technologie se s převěšováním nepočítá ani u jediné varianty
>technologie na půdorysu Langstroth, tj. včetně kombinovaného
>sytému=modifikovaný Dadant. Je ale pravda, že v příručce VÚ "Včelaříme
>nástavkově" od autorů Kamler, Čermák, se převěšování u DS používá. Z toho
>co vím, tak ze známých chovatelů v DS jako standartní technologii
>převěšování nepoužívá ani př. Čermák, ani Stonjek, ani J.Jindra a myslím,
>že není obsažena ani v technologii EURODADANT od př. Řeháčka. Nevím jak př.
>Cimala, ale ten si technologii v pozici profesionálního včelaře chrání
>jako své "know-how", což vy ostatně taky. Dle mého názoru převěšování jako
>standartní technologie zcela popírá principy a výhody včelaření v
>nástavkovém úlu a v případě DS to platí zvlášť. Trochu mne to překvapuje ve
>Vašem případě, protože z Vašich příspěvků jsem usoudil, že včelaříte ve
>velkém a Vámi uvedená technologie mi připadá pro velkochov opravdu pracná a
>vzhledem k tomu, že práce je dnes to nejdražší, tak také nákladná. Pokud
>použiji jako první medníkový nástavek NN vystrojený pouze soušemi nebo
>alespoň s jádrem ze souší a včely jsou v síle, nemám problém, tak proč bych
>si komplikoval život s převěšováním. Na hraní si se včelami mi bohatě stací
>tvorba oddělků a chov matek.
>

Zdravím všechny.

Nemáte někdo doma staré historické či netradiční úly, které byste byli ochotni darovat či odprodat? Nemusí být funkční ani neočekávám 100% stav - nebudou sloužit pro chov včel, nýbrž jako ukázka - součást včelnice.

Anebo - nevíte o někom, kdo je má?

Ideálně okolí Prahy či Praha samotná.

Pište prosím na email: dolinek/=/email.cz

Díky moc.

S pozdravem


Jakub Dolínek



____________________________________-
____________________________________-

Dobry den,
tak jak to napsal pritel Bojanovsky je to presne, a nebo vystoupit na metru
I.P.Pavlova a tramvaji 6 nebo 11 - 3stanice, vystoupit Nuselske schody nebo
Otakarova a nebo nam. Bratri Synku. Napr. z nam. Bri Synku cca 200m do
Belehradske ulice a po leve strane je nas obchod, proti nam je pumpa
Ekospola, muzete i snadno zaparkovat.
dekuji
jan
----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 17, 2006 7:49 PM
Subject: prosba na pana Loffelmanna


Prosím Vás o popsání cesty k Vám metrem, tramvají a tak. Rád bych se u
Vás někdy zastavil. děkuji

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, May 11, 2006 12:22 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: pomluva z falsovani vosku

To je pravda, to se psalo, ale pokud se pamatuji, tak na jednom semináři
mluvil ing.Titěra o 130°C jako o potřebné teplotě k likvidaci spor. Kdo
může potvrdit, co je pravda? Kdo zaručí, že vosk takovou teplotou
prošel?
Plásty, med a úly po morových včelstvech by měly skončit na ohni.
Tvrdit se dá cokoli, ale bez důkazu nám zbývá jen doufat.
Teplota 120 st.C se blíží bodu vznícení včelího vosku.


>Tuším, že se léta dělala sterilizace vosku při 117°C. Ale >mohu se
mýlit.

Zdeněk Čejka

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Mám dotaz - jak přesně má fungovat stavební zábrana v podmetu?

a) včely přestanou v podmetu stavět
b) včely budou stavět na stavební zábraně, což nevadí

Víte o nějakém rozumném důvodu, proč používat v nástavkovém úlu stavební
rámky?

Díky

mp

Těch příčin může být mnoho, kolegové je popsali. Ještě jeden důvod mě napadá, možná "neodborný", ale nešť. Třeba se jim jen nechce. Prostě nemají "budovatelskou náladu". A proč, to nám neřeknou. Nedělám si legraci, loni jsem pro přechod na jinou RM potřeboval aby vystavěly mezistěny na RM 39x30. Šlo jim to po celý rok jak smůla od koudele a dost rámků zůstalo vystavěných jen částečně. Zato na podzim, při krmení, mezeru na jeden rámek pro fumigaci zamydlily divočinou, že jsem nevěděl co s tím. Používám klasické dvouprostorové úly. Zkouším přejít na Dadant-like 39x30, 39x15. Zatím to vypadá slibně, bezstarostné zimování a výborný jarní rozvoj.

Osobně se stavím k řevěšování asi tak, že ideál je jednoznačně bez
převěšování. Sundat nastavek nebo rozebrat úl s nastavky, podívat se a podle
podívání přidat nový nastavek, složit úl a hotovo. Jenomže v praxi mi to
kolikrát zatím přijde tak, že manipulací s jednotlivými rámky to obsazení
přidávaného nastavku a další děj ve včelstvu urychlím a mám čas, tak to
prostě provedu. Takže směřuji k manipulaci bez převěšování, ale zatím
převěšuji. A doporučuji převěšování. Je lepší, když včelař ze záčátku
převěšuje a potom převěšování podle svých časových možností omezí až vyřadí
než když ze začátku nepřevěšuje a potom je znechucen výsledky. Ale taky je
otázka převěšování a převěšování. Něco jiného je vzít rámek s málo včelami,
kde nemusím hledat matku a místo něho dát třeba mezistěnu, to může být
záležitost třeba minuty a něco jiného je převěšování plodu uprostřed léta,
kdy musím nejdřív vybrat jeden, dva krycí rámky z plodiště, následující
rámky prohlídnout a dva, tři s nejvhodnějším plodem a úplně zakryté včelami
otřepat, abych do medníku nepřenesl matku a pak to všechno zpátky složit. To
je záležitost půl hodiny i víc.
Taky ale musím přiznat, včelstev mám málo a hlavně nemám ještě definitivní
technologii a i některé plánované vybavení úlů, definitivní verzi třeba dna,
strůpku a takových věcí. Takže to mám takové dost rozšťouchané a nejednotné.
A taky mi nevadí, když si hraju hodinu a půl s jedním včelstvem v zadováku.
Co se týká u Dadanta - jeden velmi vysoký nastavek v plodišti a nízké
medníkové nastavky, myslím si, že tam se obměna vysokých rámků musí dělat
tehdy, když krajní rámky ještě nejsou zaplodované. Tedy brzo na jaře dva - 4
krajní rámky vyjmout a dát místo nich mezistěny. Až se oteplí, nejdřív v
druhé polovině května, mezistěny přesunout postupně doprostřed plodiště.
Otázkou je velikost tohoto nastavku. Pokud po většinu léta má matka
zaplodovány i krajní plásty, je ten nastavek malý. Optimální je, když krajní
plásty zaplodovány nejsou a jsou v nich po většinu léta jen zásoby. To
zároveň vytváří prostor pro další obměnu rámků v létě, kdy se krajní plást
obebere, ostatní posunou a mezistěna dá doprostřed nastavku. U svých úlů
plánuji zkoušet plodiště o velikosti dvou nastavků 39x24 po 10 nebo 11
rámcích a v jedné verzi potom plánuji právě i z plodiště vybírat krycí rámky
se zásobami na nahrazovat je mezistěnami pro obnovu. Případně si tak mohu
dovolit bez omezení prostoru na plod nahradit jednorázově až třetinu rámků
mezistěnami a tím najednou "splnit" kvótu obnovy rámků jedinou akcí a dále
se o plodiště nemusím starat.
U nastavkového úlu s pouze vysokými nastavky, tam musí být nějak vyřešeno
náhlé zvětšení prostoru úlu při přidání nového nastavku. Bez převěšování je
to velice obtížné a s převěšováním to může sklouznout k tomu, že spotřeba
času na obsluhu bude větší než u zadováku. Přitom zadovák s postupným
rozšiřováním prostoru dozadu po jednotlivých rámcích žádný problém s náhlým
zvětšením prostoru nemá.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 18, 2006 10:08 AM
Subject: Re: Převěování


> R.Polášek
> Ale u vysokých nástavků, tj. svýškou nad 24 cm, asi není moc rozšířená
nebo
> obvyklá technologie chovu pouze ve VN , ale jedná se většinou o
kombinovaný
> systém. Pokud by se používaly pouze velké nástavky, tak se technologie
> přibližuje spíše chovu v klasickém dvouprostorovém úlu. Myslím, ale že
> základním principem chovu v nástavkových úlech je právě technologie bez
> převěšování. Myslím, že právě vy jste zde uvedl, že nástavkové včelažení
je
> o výnosech nikoliv v kg, ale v kg na jednotku práce. A převěšování v DS je
> popírání samotného principu DS, tj. plodiště VN, medník NN, a převážně
> práce s celými nástavky. Nevýhodou DS z pohledu vynaložené práce, nebo
> principu práce s celými nástavky je obměna díla v plodišti, kdy se
nejspíše
> nevyhneme manipulaci s jednotlivými plásty. Na druhou jsem někde viděl
> technologii v tachovském úlu s kombinovanými nástavky 39x24+39x17, kde se
> po jarní snůšce vkládal celý VN mezistěn mezi plodištní nástavek a
> medníkové NN a po vylíhnutí plodu se spodní VN odebral na vytavení
> vosku.Třeba by to šlo i VN v DS, ale nezkoušel jsem to.
>
> S pozdravem

Důvodem pro podstavování v medníku je vlastnost včel
Včely zaplňují medem prostor od shora a postupně od shora víčkují a právě zavíčkovaný prostor je již pro ně lichý a proto se musí nástavky podsazovat a při odebírání medu se odebere jen ten vrchní a vymetené plástve se zase podstaví a tak máš záruku opravdu zralého medu i v případě že nebude zavíčkovaný

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pro? nestav?-p?ev?ov?n?
> Datum: 18.5.2006 10:34:24
> ----------------------------------------
> GP:
> Tj. otom, očem jsem psal (nějaký příspěvek do týdne pozpátku) v příspěvku
> kdy včela jaksi ctí svůj flek a místo v úlu kde vylezla z buňky a když se
> vymění buňka za jinou, tato včela tam jde znovu. V tom tkví podstata
> úspěchu převěšování a pozdější vrácení prázdného medníku, který se obsadí
> "automaticky".
> .....
> To je zajimavy nazor. To by i vysvetlovalo lecos u NN technologie. Plodiste
> se postupne propada dolu, a pokud tam chce clovek z nejakeho duvodu dat
> nahoru nastavek, tak ho musi podstavit pod zaplnene medniky (Nastavky).
> Kdyz jej da nad, tak jej vcely vestinou vynechavaji a uz nezanesou.
>
>
>

GP:
Tj. otom, očem jsem psal (nějaký příspěvek do týdne pozpátku) v příspěvku kdy včela jaksi ctí svůj flek a místo v úlu kde vylezla z buňky a když se vymění buňka za jinou, tato včela tam jde znovu. V tom tkví podstata úspěchu převěšování a pozdější vrácení prázdného medníku, který se obsadí "automaticky".
......
To je zajimavy nazor. To by i vysvetlovalo lecos u NN technologie. Plodiste se postupne propada dolu, a pokud tam chce clovek z nejakeho duvodu dat nahoru nastavek, tak ho musi podstavit pod zaplnene medniky (Nastavky). Kdyz jej da nad, tak jej vcely vestinou vynechavaji a uz nezanesou.

Tak jsme teprve vcera mel cas projit jeden mistni supermarket (wal-mart) a nasel jsem regal s medy.
Vynecham horni cast regalu kde byly male sklenice s ruznymi (i exotickymi) druhy medu, v prostredni casti me zaujalo baleni. V plastovych obalech jak od samponu, stalo to uzaverem dolu, pekne polepene, tekute medy.
Teprve v dolni casti jsem nasel medy ke srovnani.
V regale byly i medy zkrystalizovane. Pokud tam byl kvetovy a lesni tak v tom nebyl cenovy rozdil.
Kilova baleni byla az dole. Hledal jsem oznaceni puvodu, to zname "z EU a mimo EU".
To bylo jen na tech kilovkach. V obyc. kilovkach byl kvet. i lesni za 4Euro. Vedle byly kilovky, na tech bylo oznaceni puvodu pekne: "z tradicnich vcelarskych oblasti" :-),¨
sklenice byly takove ty zavarovacky s dratenymi patentnimi uzavery, kilo za 6Euro. Tmavy i svetly. Kvetove byly zkrystalizovane vsechny sklenice (4 i 6 Euro), asi jsou tady zakaznici poucenejsi. U nas v krame by lidi nekoupili ani snad ani jednu zkrystalizovanou.

Tedy ceny nic moc.
V porovnani s jinymi komoditami. Eko/bio kukuricna mouka, kilo za 3Eura.
U pokladny nechala pani prede mnou za nakup pro pejsky 60Euro, a to jsem nestacil cumet. Napriklad tri kosticky z kuže za 1Eu, konzervicky i za 3E.
Takze i tady jsou na tom vcelari s cenami vselijak.
Mejte se a at vam to bzuci.
Karel

R.Polášek
Ale u vysokých nástavků, tj. svýškou nad 24 cm, asi není moc rozšířená nebo obvyklá technologie chovu pouze ve VN , ale jedná se většinou o kombinovaný systém. Pokud by se používaly pouze velké nástavky, tak se technologie přibližuje spíše chovu v klasickém dvouprostorovém úlu. Myslím, ale že základním principem chovu v nástavkových úlech je právě technologie bez převěšování. Myslím, že právě vy jste zde uvedl, že nástavkové včelažení je o výnosech nikoliv v kg, ale v kg na jednotku práce. A převěšování v DS je popírání samotného principu DS, tj. plodiště VN, medník NN, a převážně práce s celými nástavky. Nevýhodou DS z pohledu vynaložené práce, nebo principu práce s celými nástavky je obměna díla v plodišti, kdy se nejspíše nevyhneme manipulaci s jednotlivými plásty. Na druhou jsem někde viděl technologii v tachovském úlu s kombinovanými nástavky 39x24+39x17, kde se po jarní snůšce vkládal celý VN mezistěn mezi plodištní nástavek a medníkové NN a po vylíhnutí plodu se spodní VN odebral na vytavení vosku.Třeba by to šlo i VN v DS, ale nezkoušel jsem to.

S pozdravem

Od: vsusicky:
> ...
> Dle mého názoru vznik rozběrného díla byl
> motivovámn primárně spíše snahou o zjednodušení technologie odběru medu,
> než řešením postupného zvětšování úlového prostoru. Řekl bych, že původní
> technologie i s rozběrným dílem se snažily spíše kopírovat přirozené
> chování včelstva. Z tohoto pohledu má i převěšování svoji logiku
> spočívající v napodobení přirozeného chování včelstva, kdy přírodní
> včelstvo se na konci zimy nalézá v horní části úlu a postupně se přesouvá
> dolů a v průběhu zimy se naopak posouvá po zásobách směrem nahoru. To v
> podstatě umožňuje i technologie př. Dvorského.
........

Technologie pana př. Dvorského mi není známa, ale s rámkem a odběrem medu máte samozřejmě pravdu. Já si ovšem pokládám další otázku proč se přenesl systém snadného odběru medu i na plod? To je ten vynález. Med kdysi býval ve včelstvech více či méně bodavých problém. A co se týká té technologie, tak chápat, že včela nepotřebuje jednotlivou manipulaci s plásty (krom NN) je jako vrátit je (a se) na strom. :-) Proč jsou nástavkáři úspěšní netkví jen v názoru a manipulací s celými nástavky.
_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: vsusicky :
> vsusicky:
> > A u kombinovaného systému by to mělo platit
> > zvlášť.

> Na hraní si se včelami mi bohatě stací
> tvorba oddělků a chov matek.
........

Věřte tomu, že si moc na včelaření nehraju a na webu http://n-vcelari.cz jsou hrubě orientační obrázky, které mimojiné jsou podstatou otázky (systém 3) tohoto tématu v konferenci a jsou v rozporu v odkazu "100 otázek a odpovědí "kde je psáno:

"Podle Bretschka za vznik rojové nálady je zodpovědný pouze stav plodového hnízda. Třídílné, nízkonástavkové plodové hnízdo zajišťuje optimální rotaci plodového hnízda a zamezuje tím napětím ve včelstvu. Tato prevence a zábrana rojení má neméně podstatný vliv na výnos včelstva. "

Moje zaměření je med. Tz, že teď si přeneste tvrzení p. Bretschka a jeho předpokladu pro vznik RJ. do podoby své rámkové míry a potom uznáte i jinou alternativu úspěšného chovu včel a medného výnosu než práci s celými nástavky nebo nějakého obrázku s nadpisem "Jednoduchá technologie manipulací s celými nástavky" .... . Když zrovna nejste pouze nízkonástavkář. (který také zpravidla v určité situaci také převěšuje)

Včelař musí strkat od jara ruce do včel. Jinak to nejde. :-) A jestli se dají naházet prázdné medníky na plodiště bez převěšování je o něčem jiném. Tj. otom, očem jsem psal (nějaký příspěvek do týdne pozpátku) v příspěvku kdy včela jaksi ctí svůj flek a místo v úlu kde vylezla z buňky a když se vymění buňka za jinou, tato včela tam jde znovu. V tom tkví podstata úspěchu převěšování a pozdější vrácení prázdného medníku, který se obsadí "automaticky". To neplatí, když se používá mřížka, protože tam když se nepřevěsí tak se musí vzít v potaz výměna generací včel. Tz. Když se převěsí pouze jednou při rozšiřování na medník nestačí to a rojovka má zpravidla brzký vznik. Proto ta rotace p. Bretschka. Jsem alespoň z části pochopen v čem tkví p. vsusicky mé "know-how", které je skoro:) v každé učebnici o včelaření a i vlastně na webu http://n-vcelari.cz ?

_gp_
http://vindex.ic.cz

No já bych řekl, že u nízkých a možná středních nastavků je převěšování
zbytečné. Možná jen v květnu, kdy je přece jen ještě zima nebo v případě
nedostatku souší, kdy jsou v nastavku mezistěny a podobných speciálních
případech.
U vysokých nastavků už to tak jednostranné nebude, nevím jestli je možné
včelařit s vysokými nastavky a obejít se běžně bez převěšování.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 18, 2006 9:08 AM
Subject: Převěování


> vsusicky:
> > Bral bych to pouze jako vyjímečné záchranné opatření proti rojové
> > náladě, ale jako standartní technologii?
> .....
> Až člověk dá dohromady technologii (jestli ji bude někdy vůbec chtít), kdy
> úl sám poroste zároveň i se včelstvem, jak si myslíš, že by vypadalo
> řešení? Já vidím pouze to, že když chceš aby včelstva potenciál byl využit
> na maximum, musí se roztáhnout jako guma ve všech místech plástu a mezi
> buňkami by měl vzniklout tím roztažením nový základ, ke stavbě. Ne, že
bude
> něco jako přikládáno z nějaké strany. Dnes je pouze primitivní, ale účinné
> řešení - převěšování a vkládání. Rojovka je vlohou, takže to převěšování
> není vyjmečně záchranou, ale alespoň u mě pravidlem a standartem jak bylo
> vždy od vynálezu pohyblivého díla.(proto se snad i vynalezlo)
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
> Myslím, že i zde nemáte úplnou pravdu. Jsou včelaři, kteří zastávají
názor,
> že včelstvo dokáže samo zvládnou přiměřený prostor. Ostatně pokud sídlily
> včely v dutině stromu, také to zvádaly samy. Takže např. př. Dvorský má
> tento problém ve své technologii vyřešen. V jeho případě se sice nejedná o
> DS, ale o nízkonástavkový systém. Dle mého názoru vznik rozběrného díla
byl
> motivovámn primárně spíše snahou o zjednodušení technologie odběru medu,
> než řešením postupného zvětšování úlového prostoru. Řekl bych, že původní
> technologie i s rozběrným dílem se snažily spíše kopírovat přirozené
> chování včelstva. Z tohoto pohledu má i převěšování svoji logiku
> spočívající v napodobení přirozeného chování včelstva, kdy přírodní
> včelstvo se na konci zimy nalézá v horní části úlu a postupně se přesouvá
> dolů a v průběhu zimy se naopak posouvá po zásobách směrem nahoru. To v
> podstatě umožňuje i technologie př. Dvorského. Je asi pravdou, že pro toto
> pojetí včelaření nebude DS úplně optimální, naopak výhodnější je stejná
> velikost všech nástavků.
>
> S pozdravem

vsusicky:
> Bral bych to pouze jako vyjímečné záchranné opatření proti rojové
> náladě, ale jako standartní technologii?
......
Až člověk dá dohromady technologii (jestli ji bude někdy vůbec chtít), kdy úl sám poroste zároveň i se včelstvem, jak si myslíš, že by vypadalo řešení? Já vidím pouze to, že když chceš aby včelstva potenciál byl využit na maximum, musí se roztáhnout jako guma ve všech místech plástu a mezi buňkami by měl vzniklout tím roztažením nový základ, ke stavbě. Ne, že bude něco jako přikládáno z nějaké strany. Dnes je pouze primitivní, ale účinné řešení - převěšování a vkládání. Rojovka je vlohou, takže to převěšování není vyjmečně záchranou, ale alespoň u mě pravidlem a standartem jak bylo vždy od vynálezu pohyblivého díla.(proto se snad i vynalezlo)
_gp_
http://vindex.ic.cz
Myslím, že i zde nemáte úplnou pravdu. Jsou včelaři, kteří zastávají názor, že včelstvo dokáže samo zvládnou přiměřený prostor. Ostatně pokud sídlily včely v dutině stromu, také to zvádaly samy. Takže např. př. Dvorský má tento problém ve své technologii vyřešen. V jeho případě se sice nejedná o DS, ale o nízkonástavkový systém. Dle mého názoru vznik rozběrného díla byl motivovámn primárně spíše snahou o zjednodušení technologie odběru medu, než řešením postupného zvětšování úlového prostoru. Řekl bych, že původní technologie i s rozběrným dílem se snažily spíše kopírovat přirozené chování včelstva. Z tohoto pohledu má i převěšování svoji logiku spočívající v napodobení přirozeného chování včelstva, kdy přírodní včelstvo se na konci zimy nalézá v horní části úlu a postupně se přesouvá dolů a v průběhu zimy se naopak posouvá po zásobách směrem nahoru. To v podstatě umožňuje i technologie př. Dvorského. Je asi pravdou, že pro toto pojetí včelaření nebude DS úplně optimální, naopak výhodnější je stejná velikost všech nástavků.

S pozdravem

vsusicky:
> A u kombinovaného systému by to mělo platit
> zvlášť.
......
pro GP
"I učebnicový nákresy a popisy práce s nástavky v kombinovaném systému jsou vč. převěšování a vkládání mezistěn a souší."
Asi bude záležet na tom, jakou používáte učebnici. Na stránkách PNSV v záložce technologie se s převěšováním nepočítá ani u jediné varianty technologie na půdorysu Langstroth, tj. včetně kombinovaného sytému=modifikovaný Dadant. Je ale pravda, že v příručce VÚ "Včelaříme nástavkově" od autorů Kamler, Čermák, se převěšování u DS používá. Z toho co vím, tak ze známých chovatelů v DS jako standartní technologii převěšování nepoužívá ani př. Čermák, ani Stonjek, ani J.Jindra a myslím, že není obsažena ani v technologii EURODADANT od př. Řeháčka. Nevím jak př. Cimala, ale ten si technologii v pozici profesionálního včelaře chrání jako své "know-how", což vy ostatně taky. Dle mého názoru převěšování jako standartní technologie zcela popírá principy a výhody včelaření v nástavkovém úlu a v případě DS to platí zvlášť. Trochu mne to překvapuje ve Vašem případě, protože z Vašich příspěvků jsem usoudil, že včelaříte ve velkém a Vámi uvedená technologie mi připadá pro velkochov opravdu pracná a vzhledem k tomu, že práce je dnes to nejdražší, tak také nákladná. Pokud použiji jako první medníkový nástavek NN vystrojený pouze soušemi nebo alespoň s jádrem ze souší a včely jsou v síle, nemám problém, tak proč bych si komplikoval život s převěšováním. Na hraní si se včelami mi bohatě stací tvorba oddělků a chov matek.


S pozdravem.

Viz http://www.honey-well.com/cz/o_nas.html - "kde nás najdete"

Prosím Vás o popsání cesty k Vám metrem, tramvají a tak.

Prosím Vás o popsání cesty k Vám metrem, tramvají a tak. Rád bych se u
Vás někdy zastavil. děkuji

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, May 11, 2006 12:22 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: pomluva z falsovani vosku

To je pravda, to se psalo, ale pokud se pamatuji, tak na jednom semináři
mluvil ing.Titěra o 130°C jako o potřebné teplotě k likvidaci spor. Kdo
může potvrdit, co je pravda? Kdo zaručí, že vosk takovou teplotou
prošel?
Plásty, med a úly po morových včelstvech by měly skončit na ohni.
Tvrdit se dá cokoli, ale bez důkazu nám zbývá jen doufat.
Teplota 120 st.C se blíží bodu vznícení včelího vosku.


>Tuším, že se léta dělala sterilizace vosku při 117°C. Ale >mohu se
mýlit.

Zdeněk Čejka

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

To je jasné, vyndat mřížku, prázdný nástavek dát jako 2. od zhora a cca
za 14dní dát mřížku (matka musí být pod ní.) Pak to už bude fungovat jak
jsi zvyklý

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Gustimilián Pazderka [mailto:gupa/=/seznam.cz]
Sent: Monday, May 15, 2006 9:49 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re:pro? nestav?

Kamil :
> Kvete řepka, kaštany přidal jsem nástavek nad mřížku.
> Po týdnu jsem nahlédl včely se drží pod mřížkou a medníku si
nevšímají, kde
> je chyba.
.........

A převěsil jsi pár plástů s vybíhajícím plodem do toho medníku?

_gp_
http://vindex.ic.cz

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

V každém případě díky a zkusím je lépe určit.

Myslím si, že převážná většina včelařů v Čechách v originál Dadantu nevčelaří a tak se vžilo, že kdo tento termín používá tak má prostě výrazně větší plásty v plodišti a menší, často poloviční v mednících. Myslím, že to pro popsání typu úlu bohatě stačí. I když se to na první pohled vyznavačům jiných systémů nezdá, má to své kouzlo. V první řadě se nepoužívá mřížka. Matce je na velkých plástech tak dobře že si kromě několika případů medníkových ani nevšimne a jeden rok provozu v Dadantech přesvědčí rychle každého co si včely myslí o složených plodištích a pod. Díky tomu včely dosahují větší síly a včelař u toho funguje jen jako divák. Další výhodou je bezproblémové zimování a jarní rozvoj a díky tomu citelně vyšší výnosy. Vše jsem vyzkoušel na vlastních pokusech a to byl také důvod, proč jsem vše převedl na Dadanty /39 x35, 39 x 17/ A že se mi nechtělo!K uvedenému dotazu: Jak napsal Jirka Langr, mřížka tam nemá co dělat. V prvním medníku by nemělo být moc mezistěn, stojí to příliš medu a plný nástavek mezistěn je omluvitelný pouze u toho, kdo plásty nemá a pak to většinou dopadá nic moc jak bylo popsáno. V podstaveném nástavku kde by mělo být několik stavebních rámků matky prakticky nekladou. Taková včelstva se vyskytují dost vzácně. Na posledním sekání Dadant klubu, kdy ing Řeháček bájil, kolik se tam dá vyřezat trubčiny jsem mu oponoval a několik včelařů se ke mě přidalo, takže to zjistili i jinde. Takže jestli včelstvo obsedá ploiště a podstavený polonástavek a medník ne, nezbývá než trochu pracovat a rozdělit si plásty mezi medníky a vše znovu sestavit. Zdraví R. Stonjek

No, já používám rámky 39 a půdorys široký 38 cm na 10 rámků a čtvercový až
42 cm na 11 rámků. Připadá mi, že v létě by to sneslo i rámky delší, klidně
i těch 45. Zase v zimě a na jaře ani ne. Ale jinak ta vnitřní šířka 38 cm,
venkovní do 43 cm mně vyhovuje , v podstatě mně to pasuje do včelína. Kde
byly dříve zadováky 39x24 v baterii se nyní vejde stejný počet nastavků
vedle sebe.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 17, 2006 3:45 PM
Subject: Re: pro? nestav? - DADANT


Já používám 39 × 24 a 39 × 17 na čtvercovém půdorysu plodiště vys. a níz. +
medníky podle potřeby funguje to bezvadně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <>
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 13:19:17
> ----------------------------------------
> "J.Čáp Na druhou stranu je
> známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
> kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků."
>
> Používám cosi jako český dadant VN 39x30, NN 39x14 v sestavě v sezoně od
> spodu DNO+NN+VN+1-3NN. U některých (silných) včelstev se mi stává, že
matka
> částečně zaploduje i první NN nad VN. Takže si matka v případě potřeby
> plodiště zvětší i do NN pokud nepoužiji mřížku.
>
>
>

Já používám 39 × 24 a 39 × 17 na čtvercovém půdorysu plodiště vys. a níz. + medníky podle potřeby funguje to bezvadně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <vsusicky/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 13:19:17
> ----------------------------------------
> "J.Čáp Na druhou stranu je
> známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
> kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků."
>
> Používám cosi jako český dadant VN 39x30, NN 39x14 v sestavě v sezoně od
> spodu DNO+NN+VN+1-3NN. U některých (silných) včelstev se mi stává, že matka
> částečně zaploduje i první NN nad VN. Takže si matka v případě potřeby
> plodiště zvětší i do NN pokud nepoužiji mřížku.
>
>
>

Compliment dear,

Do you know late Dr. Jonathan Mann once a human right activist on HIV/AIDS who died with his family in Swissair crash in 1998? The CNN webpage below will tell you more about my client any way; http://www.cnn.com/health/9809/03/dr.mann.profile I was his personal accountant while I was working with Barclays bank Plc here in London, United Kingdom.

My proposal is to seek your aid in partnership to present you as the next-of-kin of my late client so that BARCLAYS BANK will pay you the sum of US$30 million into any bank account you are going to provide. Then we will share the amount on a mutual agreed fifty/ fifty percent to enable me use part of my own share to carry out my wife kidney transplanting surgery operation. This will be executed under a legitimate arrangement that will protect you from any breach of the law, now and thereafter. Also, details about this business and statement of account of my client will be sent to you as a proof of trust as soon as I hear from you stating your wish/ interested in helping me.

However, this venture will establish a verbal telephone communication to each other and this will bring you into a much better picture of the deal.

I wait to hear from you.

Yours,
Mr. Alex Smith.

vsusicky:
> Vždycky jsem si myslel, že smyslem nástavkového včelaření je právě
> technologie bez převěšování.
......
U jak kterého. Znám takový systém jen pouze z nízkých nástavků od kolegy v okolí, který má nějaké to včelstvo v takovém úlu. Tam ovšem také uznal, že nějakej ten rámek také převěšuje.

vsusicky:
> A u kombinovaného systému by to mělo platit
> zvlášť.
......
I učebnicový nákresy a popisy práce s nástavky v kombinovaném systému jsou vč. převěšování a vkládání mezistěn a souší.

vsusicky:
> Bral bych to pouze jako vyjímečné záchranné opatření proti rojové
> náladě, ale jako standartní technologii?
......
Až člověk dá dohromady technologii (jestli ji bude někdy vůbec chtít), kdy úl sám poroste zároveň i se včelstvem, jak si myslíš, že by vypadalo řešení? Já vidím pouze to, že když chceš aby včelstva potenciál byl využit na maximum, musí se roztáhnout jako guma ve všech místech plástu a mezi buňkami by měl vzniklout tím roztažením nový základ, ke stavbě. Ne, že bude něco jako přikládáno z nějaké strany. Dnes je pouze primitivní, ale účinné řešení - převěšování a vkládání. Rojovka je vlohou, takže to převěšování není vyjmečně záchranou, ale alespoň u mě pravidlem a standartem jak bylo vždy od vynálezu pohyblivého díla.(proto se snad i vynalezlo)
_gp_
http://vindex.ic.cz

"J.Čáp Na druhou stranu je
známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků."

Používám cosi jako český dadant VN 39x30, NN 39x14 v sestavě v sezoně od spodu DNO+NN+VN+1-3NN. U některých (silných) včelstev se mi stává, že matka částečně zaploduje i první NN nad VN. Takže si matka v případě potřeby plodiště zvětší i do NN pokud nepoužiji mřížku.

Vždycky jsem si myslel, že smyslem nástavkového včelaření je právě technologie bez převěšování. A u kombinovaného systému by to mělo platit zvlášť. Bral bych to pouze jako vyjímečné záchranné opatření proti rojové náladě, ale jako standartní technologii? Při přidávání polonástavku je výhodné vytvořit středové jádro ze souší(2-3). Jako protirojové opatření je pak asi lepším řešením přeleták???

S pozdravem

Souhlasím, hlavní byl výnos. Dalo by se napsat, že v malém úlu bylo více
medu ze včelstva geneticky zaměřeného na menší včelstva, tudíž včely
geneticky zaměřené na vznik silnějších včelstev byly brakovány. U
velkoprostorových úlů to bylo naopak. Takže kdo prováděl nějakou desítku let
výběr včelstev, měl včelstva uzpůsobená na příslušnou úlovou velikost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 17, 2006 9:07 AM
Subject: Re: pro? nestav? - DADANT


Včely se nešlechtily na na velikost roje, ale na výnos což spolu úzce
souvisí Toho výnosu v dvouprostorových úlech lze docílit také, ale za cenu
vysoké pracnosti právě s tím převěšováním Velkoprostorové úly se vyvinuly
právě kvůli odstranění této práce a zvýšením výnosu v měně na hodinu
vložené práce Toho lze právě dosáhnout ve všech typech nástavkových úlů ,
ale s oddělitelným dnem .Omylem je právě si myslet , že jde o výnosy kilech.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 08:30:11
> ----------------------------------------
> Dadant žil někdy před 100 - 150 lety. U nás během posledních cca 50 let se
> včely vyšlechtily k většímu prostoru, jestli jim před 50 lety stačil úl s
> 2x12 rámky 39 x 24, dneska potřebují o polovinu až dvojnásobek víc. Nevíte
> taky, jestli nějaké podobné šlechtění včelstev na velikost tehdy za
> Dadantových dob neproběhlo během pár desetiletí v USA. Dneska se včely
> převážejí třeba letecky, tehdy musely vydržet převoz lodí a tudíž těch
> převozů asi moc nebylo.
>
> R. Polášek

PODSTATOU DADANTU JE velký rámek v plodišti a nízké v medníku a výhodou je vytáčení z nezaplodovaných plástů a nízké jsou proto aby se tak snadno nebortily a odpadá jakékoli převěšování protože to jednoduše nejde

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 02:28:02
> ----------------------------------------
> Jirka L :
> ....
> > V současné době používám druhým rokem kombinovaný systém /DADANT/ plodiště
> > 39x30 , polonást 39x15. Každý si chválí to co používá. Já osobně jsem
> > DADANTEM nadšen a tvrdím že kdo nevyzkoušel dadant tak vlastně nevčelaří a
> > věčným převěšováním plodu jenom včelám ubližuje.
> > Přeji všem vyzkoušet.
> ........
>
> Přibližte mi někdo systém Dadant. Já když slyším Dadant systém a Dadant úl, tak
> se mi vyjevuje maxiúl s maxirámky a s šíří asi o 6 až i o asi 9 čísel více než
> 39 cm. A to je velkej systémovej rozdíl pro včelaře. Původní myšlenkou systému
> Dadant bylo trumfnout malé rozměry rámků té doby (např. u nás - čtvrtrámy,
> dvourámy, třírámy) a přesvědčit včelaře s myšlenkou systému maximálního rozměru
> rámku. Tedy si myslím, že mluvit o 39-tce jako Dadant systém, tak to by se
> Dadant asi obracel v hrobě kdyby se dozvěděl, že mu Češi ukousli z šířky nějaké
> centimetry. :-))
>
> Díky za vysvětlení.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Včely se nešlechtily na na velikost roje, ale na výnos což spolu úzce souvisí Toho výnosu v dvouprostorových úlech lze docílit také, ale za cenu vysoké pracnosti právě s tím převěšováním Velkoprostorové úly se vyvinuly právě kvůli odstranění této práce a zvýšením výnosu v měně na hodinu vložené práce Toho lze právě dosáhnout ve všech typech nástavkových úlů , ale s oddělitelným dnem .Omylem je právě si myslet , že jde o výnosy kilech.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: pro? nestav? - DADANT
> Datum: 17.5.2006 08:30:11
> ----------------------------------------
> Dadant žil někdy před 100 - 150 lety. U nás během posledních cca 50 let se
> včely vyšlechtily k většímu prostoru, jestli jim před 50 lety stačil úl s
> 2x12 rámky 39 x 24, dneska potřebují o polovinu až dvojnásobek víc. Nevíte
> taky, jestli nějaké podobné šlechtění včelstev na velikost tehdy za
> Dadantových dob neproběhlo během pár desetiletí v USA. Dneska se včely
> převážejí třeba letecky, tehdy musely vydržet převoz lodí a tudíž těch
> převozů asi moc nebylo.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Čáp" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, May 17, 2006 7:39 AM
> Subject: Re: pro? nestav? - DADANT
>
>
> > > Původní myšlenkou systému Dadant bylo trumfnout malé rozměry rámků té
> doby
> > ..
> > > to by se Dadant asi obracel v hrobě kdyby se dozvěděl, že mu Češi
> ukousli
> > z šířky
> > > nějaké centimetry. :-))
> > > _gp_
> >
> > O vývoji šířky rámku Dadantu by se dalo říct, že je to o jením neustálém
> > zmenšování:
> >
> > Original Dadant 470 mm
> > Modified Dadant 448 mm
> > Dadant-Blatt 435 mm
> >
> > Údajně prý sám Charles Dadant na sklonku života uznal, že to s šířkou
> > přehnal a že MD na šířku Langstrotha zcela vyhovuje. Na druhou stranu je
> > známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
> > kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků.
> >
> > J. Čáp
> >
>
>
>
>

Dadant žil někdy před 100 - 150 lety. U nás během posledních cca 50 let se
včely vyšlechtily k většímu prostoru, jestli jim před 50 lety stačil úl s
2x12 rámky 39 x 24, dneska potřebují o polovinu až dvojnásobek víc. Nevíte
taky, jestli nějaké podobné šlechtění včelstev na velikost tehdy za
Dadantových dob neproběhlo během pár desetiletí v USA. Dneska se včely
převážejí třeba letecky, tehdy musely vydržet převoz lodí a tudíž těch
převozů asi moc nebylo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 17, 2006 7:39 AM
Subject: Re: pro? nestav? - DADANT


> > Původní myšlenkou systému Dadant bylo trumfnout malé rozměry rámků té
doby
> ..
> > to by se Dadant asi obracel v hrobě kdyby se dozvěděl, že mu Češi
ukousli
> z šířky
> > nějaké centimetry. :-))
> > _gp_
>
> O vývoji šířky rámku Dadantu by se dalo říct, že je to o jením neustálém
> zmenšování:
>
> Original Dadant 470 mm
> Modified Dadant 448 mm
> Dadant-Blatt 435 mm
>
> Údajně prý sám Charles Dadant na sklonku života uznal, že to s šířkou
> přehnal a že MD na šířku Langstrotha zcela vyhovuje. Na druhou stranu je
> známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
> kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků.
>
> J. Čáp
>

Já měl na mysli bodlák oset a rolní Ty jsou obtížnými plevely ostatní druhy bodláků bývají obvykle jednoleté a dvouleté a jsou poměrně vzácné Některé patří i mezi chráněné rostliny př. Pupava lékařská Na ty jednoleté a dvouletky stačí je ukopnout a nedovolit vysemenění pokud ovšem neuvedete přesný popis neb jméno je obtížné poradit. Ono nestačí napsat bodlák V této skupině se u nás vyskytuje asi 60 druhů

Pepan

.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Herbicidy
> Datum: 16.5.2006 18:33:52
> ----------------------------------------
> Tak to asi nebude tenhle bodlák.Nedokážu si představit, že by to žrali
> třeba králíci, když to suché probodne pracovní rukavici i s prstem.
>
>
>

Stále nabízím nástavkové úly www.vcelarstvi.info .Do adresy se cz nepíše.Přípona je jen info .
Milan

> Původní myšlenkou systému Dadant bylo trumfnout malé rozměry rámků té doby
..
> to by se Dadant asi obracel v hrobě kdyby se dozvěděl, že mu Češi ukousli
z šířky
> nějaké centimetry. :-))
> _gp_

O vývoji šířky rámku Dadantu by se dalo říct, že je to o jením neustálém
zmenšování:

Original Dadant 470 mm
Modified Dadant 448 mm
Dadant-Blatt 435 mm

Údajně prý sám Charles Dadant na sklonku života uznal, že to s šířkou
přehnal a že MD na šířku Langstrotha zcela vyhovuje. Na druhou stranu je
známo, že šířka pod 42 cm už včelstva omezuje a právě v Dadantu to nemohou
kompenzovat roztažením plodiště na výšku přes více nástavků.

J. Čáp

Jirka L :
....
> V současné době používám druhým rokem kombinovaný systém /DADANT/ plodiště
> 39x30 , polonást 39x15. Každý si chválí to co používá. Já osobně jsem
> DADANTEM nadšen a tvrdím že kdo nevyzkoušel dadant tak vlastně nevčelaří a
> věčným převěšováním plodu jenom včelám ubližuje.
> Přeji všem vyzkoušet.
........

Přibližte mi někdo systém Dadant. Já když slyším Dadant systém a Dadant úl, tak se mi vyjevuje maxiúl s maxirámky a s šíří asi o 6 až i o asi 9 čísel více než 39 cm. A to je velkej systémovej rozdíl pro včelaře. Původní myšlenkou systému Dadant bylo trumfnout malé rozměry rámků té doby (např. u nás - čtvrtrámy, dvourámy, třírámy) a přesvědčit včelaře s myšlenkou systému maximálního rozměru rámku. Tedy si myslím, že mluvit o 39-tce jako Dadant systém, tak to by se Dadant asi obracel v hrobě kdyby se dozvěděl, že mu Češi ukousli z šířky nějaké centimetry. :-))

Díky za vysvětlení.

_gp_
http://vindex.ic.cz

V případě kombinovaného systému bych nepoužíval mřížku. Matka moc na malém rámku klást nebude. Ze spodního polonástavku je dobré přehodit několik souší / když jsou např. se sladinou , tak to nevadí/ do horního polonástavku. Včely tento prostor lepší vezmou. Sám jsem to takto nyní dělal. Nástavek složený ze samých mezistěn je pro některá včelstva takřka jako překážka. když tam najdou nějaké souše tak je jejich. Ostatní už můžeš nechat na nich. Pokud Ti jde o med a o včely a nechováš v horním polonástavku zrovna matky tak mateří mřížku pověs na zeď jako dekoraci. Alespoň nebude včelám překážet.

V současné době používám druhým rokem kombinovaný systém /DADANT/ plodiště 39x30 , polonást 39x15. Každý si chválí to co používá. Já osobně jsem DADANTEM nadšen a tvrdím že kdo nevyzkoušel dadant tak vlastně nevčelaří a věčným převěšováním plodu jenom včelám ubližuje.
Přeji všem vyzkoušet.

S pozdravem Jirka Langer

Tak to asi nebude tenhle bodlák.Nedokážu si představit, že by to žrali třeba králíci, když to suché probodne pracovní rukavici i s prstem.

Na povodnom mieste nechaj matku s jednym ramikom plodu ( bez Mb ). Zvysok
nastavku vystroj medzistenami a ku kraju daj zemlove plasty. Z odlozenych
plodovych nastavkov mozes urobit aj dva odlozence. Pozor nechaj v kazdom
max. dve pekne Mb, aby sa ti nezrojili znovu.

Pokial nechas matku pri vsetkom plode, tak je len otazka tyzdna, kym
narazia nove Mb a budu sa chciet vyrojit. nezabrani im v tom ani vydatna
znaska.

Matej




"PETEE" <petee/=/pobox.sk>
15.05.2006 12:04
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Preleták






Urobil som preleták pretože včely sedeli na letáči a chceli sa rojiť. Tak
som tri plodové nástavky aj s matkou dal na nové miesto a na pôvodne
miesto
som dal jeden plást s matečníkom zbytok medzisteny, prázdne plásty a nad
to
medniky. VÄŤely sedia ÄŹalej a nepracujĂş. ÄŚo som urobil zle?

M.Osusky:
> vceli vosk sa pouziva, nielen vo vcelarstve.
>
> Vosk ktory som potreboval pre nasu strojarsku vyrobu ( 3,5 T ) som
> nakoniec kupil este lacnejsie v zahranici. Kupil som ho v prepocte za 65
> CZK/Kg vratane dopravy do nasho skladu ( DDP Frei Haus ).
> Ide pritom o cisty vceli vosk bez primesi porusovadiel ( parafin,
> rastlinny vosk a pod. ). Ak by som dal z tohto vosku urobit medzistienky,
> tak za to ze by ste svoj kvalitny vosk menili u mna mohol by som Vam este
> 5 korun doplacat.
>
> Alebo inak - ak by som doplacal za vymenu, tak by v tom kazdy videl
> zadrhel. Takze by som pytal za vymenu povedzme 13,- korun a slusne by som
> zarobil.
>
> P.S. Je mi jasne ze bol lacny lebo na rezidua by nestacili "meraky", ale
> pre priemyselnu vyrobu je to nepodstatne.
.........

Nic ve zlém.

Nevidím tu souvislot a ani důkaz s f. pana Löffelmanna. Jde i oto, že není nezákonné obchodovat se včelím voskem.

A kdyby byl v zemích unie zanalyzován včelí vosk a našly by se nějaké stopy antibiotik, který je zákonný (protože limity na antibiotika ve včelím vosku i pro potravinářský účel nejsou) , tak vím kdo zřejmě nakupuje po tunách levný včelí vosk dovezenej do EU a obviňuje smyšleně českého obchodníka ve včelařství.

Opakuji Matěji - nic ve zlém. Ta strojařská výroba doopravdy může použít vosk co byl dovezen do tvého skladu a stejně ten samý vosk můžeš použít v ČR na smažení řízků. :-) Nevím jak na Slovensku nebo kde pobýváš, ale v Čechách je to sice neetické, ale zákonné a legální.

_gp_
http://vindex.ic.cz

vceli vosk sa pouziva, nielen vo vcelarstve.

Vosk ktory som potreboval pre nasu strojarsku vyrobu ( 3,5 T ) som
nakoniec kupil este lacnejsie v zahranici. Kupil som ho v prepocte za 65
CZK/Kg vratane dopravy do nasho skladu ( DDP Frei Haus ).
Ide pritom o cisty vceli vosk bez primesi porusovadiel ( parafin,
rastlinny vosk a pod. ). Ak by som dal z tohto vosku urobit medzistienky,
tak za to ze by ste svoj kvalitny vosk menili u mna mohol by som Vam este
5 korun doplacat.

Alebo inak - ak by som doplacal za vymenu, tak by v tom kazdy videl
zadrhel. Takze by som pytal za vymenu povedzme 13,- korun a slusne by som
zarobil.

P.S. Je mi jasne ze bol lacny lebo na rezidua by nestacili "meraky", ale
pre priemyselnu vyrobu je to nepodstatne.


Matej

Teraz v case burliveho rozvoja a kvetu repky vam vceli vystavaju aj na
tabulke plechu.
Ak vsak date medzisteny do nastavku pod plod,alebo do horneho medniku,
ktori neobsadaju tak sa tazko dockate.

Matej




"Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
15.05.2006 13:39
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: proè nestaví






Možná je nad mřížkou nastavek příliš studený nebo včely odrazuje, že tam
jsou jen mezistěny nebo byl přidaný pozdě, pod mřížkou nad plodem už je
vrstva zásob, a přes ně se teplo od plodu nahoru nedostane.
Navrhoval bych, pokud v nastavku nahoře jsou jen mezistěny, prostřídat je
s
vystavenými rámky ze spodního polonastavku a v nastavku pod mřížkou
nějaké
krajní rámky vybrat a místo nich doplnit doprostřed plodu 1 - 3 prázdné
vystavené rámky a možná jednu mezistěnu. Až by se včely v nastavku nad
mřížkou rozjely, navrhoval bych přehodit spodní polonastavek a nastavek
pod
mřížkou tak, aby polonastavek byl hned pod mřížkou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 15, 2006 11:29 AM
Subject: Re: proÄŤ nestavĂ­


> Mám optimály plodiště velké rámky, medníky malé rámky
> úlová sestava
> vysoký podmet+ malý nástavek + velký nástavek + mřížka + malý nástavek
> Vyvěšují se do podmětu, matku mají a ve spodním malém
> nástavku žádný plod takže nemám co převěsit.

Napsal, že toho má hodně a že v sousedství má velkou plochu, která se mu
"stará" o přísun semen, takže ručně to nestíhá. Taky se musí rozlišovat,
když štětcem natře třeba Roundapem obtížné rostlinky a tím, když někdo
postříká nějakou plochu jednorázově celou a tím, aby na poli vyrostla
pšenice nebo řepka jedna jako druhá a bez plevelů se musí stříkat různými
přípravky několikrát od jara po sklizeň třeba co 14 dní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 16, 2006 6:47 AM
Subject: Re: Bodlák - herbicidy.


> Prekvapuje ma, že na jednej strane sa striasame pri čo i len pomyslení na
> jedovaté látky, ktoré sypú poľnohospodári do zemi, na druhej strane, my
> "včelári" si radíme ako ich tam nasypať ešte viac.
> Myslím si, že "majiteľ" bodliakov nemá tých lánov toľko hektárov a preto
by
> to mohol zvládnuť aj ručne. Niekto v konferencii mu poradil, aby to robil
> vypichovačom. Aj na mojom políčku pri na včelnici mám zasiatu mrkvu,
> petržlen a cibuľu. Na týchto záhonoch najradšej rastie plevel a to
> konkrétne aj bodliak. Preto som si urobil parádnu pomôcku zo záhradníckej
> lopatky , ktorou rýchlo a ľaho očistím záhony. Do lopatky (12cm dlhej a
> 6-7cm šir.)som vysekol otvor v tvare "V" (tvar "V" bez hľadania podzemnej
> časti rastl. túto nájde) častia dokonale jednopstranne naostril. Upravenú
> lopatku som nasadil do drevenej násady dlhej 1,5m, ktorou jednoducho,
> rýchlo, bez námahy a krčenia dokonale (až do hĺbky 6-7cm) očistím políčko
> od plevelu.Je isté, že bodliak znovu a znovu vyrastie, ale čo je dôležité
> políčko je čisté a zasiate rastlinky rastú ako z vody. Anton

Prekvapuje ma, že na jednej strane sa striasame pri čo i len pomyslení na jedovaté látky, ktoré sypú poľnohospodári do zemi, na druhej strane, my "včelári" si radíme ako ich tam nasypať ešte viac.
Myslím si, že "majiteľ" bodliakov nemá tých lánov toľko hektárov a preto by to mohol zvládnuť aj ručne. Niekto v konferencii mu poradil, aby to robil vypichovačom. Aj na mojom políčku pri na včelnici mám zasiatu mrkvu, petržlen a cibuľu. Na týchto záhonoch najradšej rastie plevel a to konkrétne aj bodliak. Preto som si urobil parádnu pomôcku zo záhradníckej lopatky , ktorou rýchlo a ľaho očistím záhony. Do lopatky (12cm dlhej a 6-7cm šir.)som vysekol otvor v tvare "V" (tvar "V" bez hľadania podzemnej časti rastl. túto nájde) častia dokonale jednopstranne naostril. Upravenú lopatku som nasadil do drevenej násady dlhej 1,5m, ktorou jednoducho, rýchlo, bez námahy a krčenia dokonale (až do hĺbky 6-7cm) očistím políčko od plevelu.Je isté, že bodliak znovu a znovu vyrastie, ale čo je dôležité políčko je čisté a zasiate rastlinky rastú ako z vody. Anton

Na kopřivy a jiné plevely s velkým listom (taky nálet listnáčú do jehličnatých školek)je GARLON G4

Dobry den

cca za mesiac si pojdem pre objednane matky. Kedze ako mierne pokrocily
zaciatocnik som doteraz matky menil "prirodzenym sposobom", chcem pokrocit a
hladam preto informacie, aby som odstranil drobne obavy z neuspesnosti tohoto
kroku a dostatocne sa na to pripavil. Chcem sa preto opytat, ake odporucania
su vhodne pre zaciatocnika pri vymene starej matky za novu? Alebo ake mate
oblubene a pouzivane metody?

--
Pavel Kosarnik

PETEE:
> Urobil som preleták pretože včely sedeli na letáči a chceli sa rojiť. Tak
> som tri plodové nástavky aj s matkou dal na nové miesto a na pôvodne miesto
> som dal jeden plást s matečníkom zbytok medzisteny, prázdne plásty a nad to
> medniky. Včely sedia ďalej a nepracujú. Čo som urobil zle?
........
Také bych honglal nohama, kdyby jsi mi jako včele zebral otevřený plod. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Kamil :
> Mám optimály plodiště velké rámky, medníky malé rámky
> úlová sestava
> vysoký podmet+ malý nástavek + velký nástavek + mřížka + malý nástavek
> Vyvěšují se do podmětu, matku mají a ve spodním malém
> nástavku žádný plod takže nemám co převěsit.
..........

Udělal jsi práci opačně. Potřebuješ na jarní rozšíření ne dva nízké nástavky, ale dva vysoké. Pochop. Převěšovat musíš i v kombinovaném systému. Tz. spodní nízký nástavek, kde se ti pověšují dej na vysoký. Co máš nahoře nízkej si schov. Z vysokého vytáhni medné pl. a vybíhající plod a přelož do druhého vysokého.

Výsledek - Dno, vysoký, nízký, mřížka, vysoký, víko. Další rozšíření je potom rozšíření medníku a to : Dno, vysoký, nízký,mřížka,nízký, vysoký, víko. A to převěšování děláš po každém vybírání medu. Každopádně před zimováním skončíš tak, jak jsi vyzimoval a je to dno, vysoký, nízký, víko.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Nejste sám koho napadl ultrazvukový fulminátor s výrobní cenou do 3000,-Kč. Nedivte se že Vám neodpověděli. zanedlouho bude v prodeji tento PATENTOVANÝ fulminátor za 15000,- ale napřed se musí prodat stávající technologie ze skladu. Pro každou zaběhnutou výrobu je nejhorší nepřítel pokrok.

Ono u nás došlo k rapidnímu poklesu výroby v odvětvích, která včelí vosk
spotřebovávala (konzervační prostředky ve zbrojařském průmyslu například) a
proto již stačí.
S pozdravem
Petr
----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 15, 2006 11:30 AM
Subject: Re: mezist?ny


Existuje nějaká statistika výkupu a prodeje vosku/mezistěn? Nebo
dovozu/vývozu vosku? Vzpomínám si, že v minulosti jsem ve Včelařství četl,
že ve výrobě vosku zdaleka nejsme soběstační a proto se musí dovážet. Teď
ale neznám jediného výrobce mezistěn, který by se přiznal, že vyrábí ze
zahraničního vosku. Jak to tedy je?

1. Na Vasi otazku c1 mohou byt 2 az 3 odpovedy
a) vosk jako surovina je v 5%DPH a mezisteny i vymena 19%
b) ja se ridim v prodeji mezisten cenou Vcelpa a ta je pri koupi mezisten
bez vosku cca 155,-Kc vcetne 19%DPH
c) vymenu delame s min ziskem, prodej mezisten je s vetsim rabatem
2. blednou, mohou vyschnout, tim i vic se lamou, ale kvalita je v podstate
stejna, my pouzivame pruzne folie kde cerstvost mezisten se prodluzuje. Doma
v pokojove teplote by mohly lezet i rok bez ztraty kvetinky.......nesmi vsak
premrznout, pak se droli
3. To je slozita otazka na kterou neumim odpovedet. Nejspis se sem dostava
pres pohranicni vymeny vosk z Nemecka a Rakouska ale to neznamena ze je
kontaminovany, ale take muze byt. Tomu nejde zabranit, v EU je volny pohyb
zbozi. Protoze my delame jen z vosku od ceskych vcelaru tak rozbory
povazujeme za zbytecne, u nas jsou prisne normy na leceni. Takoveto rozbory
by neumerne zvysily cenu vymeny. Asi je nedala zatim nikdo, ale mohli by je
delat v Dole jako kontrolu a v pripade nejake kontaminace by se musely
udelat nejake opatreni. Nevim jake.............
jan

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 15, 2006 2:12 PM
Subject: Re: mezist?ny


> Pár otázek na přítele Löffelmanna a ostatní, které mě zajímají:
> 1. Proč stojí kg mezistěn 160 Kč a součet vosk 80 + výroba mezistěn = 110
> Kč? Je podhodnocen vosk, nebo jsou předražené samotné mezistěny?
> 2. Ztrácí mezistěny stárnutím na kvalitě? (žeby na nich včely nechtěly
> stavět? Jak dlouho mi tak mohou mezistěny doma ležet?)
> 3. Provádí se pravidelná kontrola mezistěn (vosku) na obsah reziduí léčiv?
> (Slyšel jsem, že se sem z EU "dováží" přes včelaře kontaminovaný vosk a
> kupují se za to naše mezistěny)
>

NĚKDE JSEM ČETL , ŽE SE DĚLALO VYŠETŘENÍ NA REZUDIA LÉČIV VE VOSKU A TOTO SE NEPROKÁZALO V MĚŘITELNÝCH HODNOTÁCH
Ale přesto je doporučeno pro lékařské a potravinářské účely používat vosk ze srdíček víček a stavebních rámků

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: mezist?ny
> Datum: 15.5.2006 14:12:33
> ----------------------------------------
> Pár otázek na přítele Löffelmanna a ostatní, které mě zajímají:
> 1. Proč stojí kg mezistěn 160 Kč a součet vosk 80 + výroba mezistěn = 110
> Kč? Je podhodnocen vosk, nebo jsou předražené samotné mezistěny?
> 2. Ztrácí mezistěny stárnutím na kvalitě? (žeby na nich včely nechtěly
> stavět? Jak dlouho mi tak mohou mezistěny doma ležet?)
> 3. Provádí se pravidelná kontrola mezistěn (vosku) na obsah reziduí léčiv?
> (Slyšel jsem, že se sem z EU "dováží" přes včelaře kontaminovaný vosk a
> kupují se za to naše mezistěny)
>
>
>

dle mého je 1dno 2 polonástavek.3 vvysoký nástavek 4.mřížka a 5 nízký nástavek
slož to 1 - 3 - 4 a 2 jako medník , pozděj pod něj další

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: pro? nestav?
> Datum: 15.5.2006 13:39:36
> ----------------------------------------
> Možná je nad mřížkou nastavek příliš studený nebo včely odrazuje, že tam
> jsou jen mezistěny nebo byl přidaný pozdě, pod mřížkou nad plodem už je
> vrstva zásob, a přes ně se teplo od plodu nahoru nedostane.
> Navrhoval bych, pokud v nastavku nahoře jsou jen mezistěny, prostřídat je s
> vystavenými rámky ze spodního polonastavku a v nastavku pod mřížkou nějaké
> krajní rámky vybrat a místo nich doplnit doprostřed plodu 1 - 3 prázdné
> vystavené rámky a možná jednu mezistěnu. Až by se včely v nastavku nad
> mřížkou rozjely, navrhoval bych přehodit spodní polonastavek a nastavek pod
> mřížkou tak, aby polonastavek byl hned pod mřížkou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Kamil" <
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, May 15, 2006 11:29 AM
> Subject: Re: proč nestaví
>
>
> > Mám optimály plodiště velké rámky, medníky malé rámky
> > úlová sestava
> > vysoký podmet+ malý nástavek + velký nástavek + mřížka + malý nástavek
> > Vyvěšují se do podmětu, matku mají a ve spodním malém
> > nástavku žádný plod takže nemám co převěsit.
>
>
>
>

Pár otázek na přítele Löffelmanna a ostatní, které mě zajímají:
1. Proč stojí kg mezistěn 160 Kč a součet vosk 80 + výroba mezistěn = 110 Kč? Je podhodnocen vosk, nebo jsou předražené samotné mezistěny?
2. Ztrácí mezistěny stárnutím na kvalitě? (žeby na nich včely nechtěly stavět? Jak dlouho mi tak mohou mezistěny doma ležet?)
3. Provádí se pravidelná kontrola mezistěn (vosku) na obsah reziduí léčiv? (Slyšel jsem, že se sem z EU "dováží" přes včelaře kontaminovaný vosk a kupují se za to naše mezistěny)

Možná je nad mřížkou nastavek příliš studený nebo včely odrazuje, že tam
jsou jen mezistěny nebo byl přidaný pozdě, pod mřížkou nad plodem už je
vrstva zásob, a přes ně se teplo od plodu nahoru nedostane.
Navrhoval bych, pokud v nastavku nahoře jsou jen mezistěny, prostřídat je s
vystavenými rámky ze spodního polonastavku a v nastavku pod mřížkou nějaké
krajní rámky vybrat a místo nich doplnit doprostřed plodu 1 - 3 prázdné
vystavené rámky a možná jednu mezistěnu. Až by se včely v nastavku nad
mřížkou rozjely, navrhoval bych přehodit spodní polonastavek a nastavek pod
mřížkou tak, aby polonastavek byl hned pod mřížkou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 15, 2006 11:29 AM
Subject: Re: proč nestaví


> Mám optimály plodiště velké rámky, medníky malé rámky
> úlová sestava
> vysoký podmet+ malý nástavek + velký nástavek + mřížka + malý nástavek
> Vyvěšují se do podmětu, matku mají a ve spodním malém
> nástavku žádný plod takže nemám co převěsit.

Stejne jako jsou statistiky dovozu medu tak je to i u vosku. Ja ale stale
nechapu proc bych mel vosk dovazet, kdyz z 90% delame vymenu. To znamena za
mezisteny dostanu v te same vaze vceli vosk. 10% je na prodej mezisten bez
vosku vcelarum a zakaznikum kteri delaji svicky. Ty pokryjeme z vykupu vosku
od vcelaru z prebytku nebo kdyz nekdo rusi vcely. Dokonce je to cca o 12%
vice nez potrebujeme. Vceli vosk v surovem stavu skoro neprodavame za rok
2005 cca 50 az 100kg. Tak ze na skladu mam dostatek zasob vceliho vosku. Tak
proc bych si mel komplikovat zivot dovozem vosku, kdyz jeste k tomu ty
nabidky ktere nam chodi na email jsou okolo 2,9 az 3,9 Euro za kg bez
dopravy? Ja myslim ze dovozy vosku budou ve forme jiz pripraveneho
polotovaru pro potravinarsky a farmeceuticky prumysl. V Evrope jsem
navstivil nekolik fabrik na zpracovani vosku pro prumysl. Oni vosk prevazne
nakupuji z Afriky. Pred cca 5 lety jsme vyvezli do fa Koster Keunen v
Bladelu cca 3T vceliho vosku za cenu cca 4,1 Euro za kg. Od te doby tato fa
ktera je mimo jine jedna z nejvetsich fa na zpracovani vosku o cesky vosk
neprojevila zajem - duvod vysoka cena. Ale take by mne zajimalo pokud nekdo
najde na internetu ty info o dovozu vosku aby je zverejnil. Jsem si skoro na
99% jisty ze to budou ty dovozy polotovaru pro prumysl a za podstatne vyssi
cenu nez je cena ceskeho vceliho vosku.
jan
----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 15, 2006 11:30 AM
Subject: Re: mezist?ny


> Existuje nějaká statistika výkupu a prodeje vosku/mezistěn? Nebo
> dovozu/vývozu vosku? Vzpomínám si, že v minulosti jsem ve Včelařství četl,
> že ve výrobě vosku zdaleka nejsme soběstační a proto se musí dovážet. Teď
> ale neznám jediného výrobce mezistěn, který by se přiznal, že vyrábí ze
> zahraničního vosku. Jak to tedy je?

Urobil som preleták pretože včely sedeli na letáči a chceli sa rojiť. Tak som tri plodové nástavky aj s matkou dal na nové miesto a na pôvodne miesto som dal jeden plást s matečníkom zbytok medzisteny, prázdne plásty a nad to medniky. Včely sedia ďalej a nepracujú. Čo som urobil zle?

Existuje nějaká statistika výkupu a prodeje vosku/mezistěn? Nebo
dovozu/vývozu vosku? Vzpomínám si, že v minulosti jsem ve Včelařství četl,
že ve výrobě vosku zdaleka nejsme soběstační a proto se musí dovážet. Teď
ale neznám jediného výrobce mezistěn, který by se přiznal, že vyrábí ze
zahraničního vosku. Jak to tedy je?

Mám optimály plodiště velké rámky, medníky malé rámky
úlová sestava
vysoký podmet+ malý nástavek + velký nástavek + mřížka + malý nástavek
Vyvěšují se do podmětu, matku mají a ve spodním malém
nástavku žádný plod takže nemám co převěsit.

A mají vůbec matku nebo naopak nejdou do rojení ?

----- Original Message -----
From: "Kamil" <Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 15, 2006 9:23 AM
Subject: proč nestaví


> Kvete řepka, kaštany přidal jsem nástavek nad mřížku.
> Po týdnu jsem nahlédl včely se drží pod mřížkou a medníku si nevšímají,
> kde
> je chyba.
> Děkuji
>
>

Kamil :
> Kvete řepka, kaštany přidal jsem nástavek nad mřížku.
> Po týdnu jsem nahlédl včely se drží pod mřížkou a medníku si nevšímají, kde
> je chyba.
.........

A převěsil jsi pár plástů s vybíhajícím plodem do toho medníku?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Kvete řepka, kaštany přidal jsem nástavek nad mřížku.
Po týdnu jsem nahlédl včely se drží pod mřížkou a medníku si nevšímají, kde je chyba.
Děkuji