Včelařská konference

Ja sice NN nepouzivam, ale drotkujem ramiky "W" a medzistienku prikladam ku
spodnej latke. Medzistienky su tak o 3 az 5 mm nizsie. Pud nuti vcely
medzistienku hore "prilepit". . Takto mam dielo vystavane az ku hornej
latke, a pekne rovne. Medzistienky skladujem cez zimu v nevykurenej chalupe,
kde sa teplota pohybyje cca -10 st. C, a vsetko je v poriadku.



----------
www.icewarp.cz - Merak Mail Server
Zabezpeceny mail server pre Windows a Linux s Groupware.

Pokud se rozšiřuje - dává první nastavek nad mřížku s mezistěnami a suchými
soušemi, stálo by možná za to dát na několik dní přidávaný nastavek dolů, na
něho mřížku a potom plodiště a po pár dnech po obsednutí plástů včelami dát
tento nastavek nad mřížku nad plodiště. Předpokládám, že u některých včelařů
by to mohlo být i časově přijatelnější než převěšování. Ale je to jen
nápad, nemám to vyzkoušené.

R. Polášek

ad.Zásoby
Vzhledem k tomu, že mám podstavený 1 NN se zásobami, lze v předjaří 1-2 plásty se zásobami vyndat a nahradit mezistěnami. Včelotěsně uložené se později použijí při tvorbě oddělků.

S pozdravem

Nemám teď k dispozici tepelnou roztažnost včelího vosku, ale vím, že
plastické hmoty mají běžně až desetkrát větší tepelnou roztažnost než
technické kovy i víc. U vosku bych odhadoval ještě větší tepelnou roztažnost
než u plastických hmot, protože má ještě menší hustotu než plasty. Mohl by
to potvrdit někdo, kdo má příslušné tabulky k dispozici?
Ostatně kdyby byla tepelná roztažnost kovu drátku vyšší než vosku, tak by se
při ochlazování před prasknutím mezistěny vydouvaly a při oteplování zase
vyrovnávaly, v praxi je to naopak.

R. Polášek

K Dadantu snad tolik, že by to neměl být problém. Dobré ovšem je alespoň první medníkový nástavek ze souší, nebo alespoň se středovým jádrem 2-3 souší. Já jsem letos rozšižoval tak, že jsem koncem dubna na sestavu 1N+VN přidal 2 NN, vždy oddělené listem novinového papíru, tj. NN+VN+noviny+NN+noviny+NN+fólie a uteplení. Přesly do medníku zcela v pohodě ja za 14 dnů jsem již klasicky podstavil další NN.

S pozdravem

Nabízím palubkové úly ,potištěná víčka a jiné včelařské zboží na wwww.vcelarstvi.info Přípona je info ,cz tam už nepatří.
Milan

Byl jste někdo v Lysé nad Labem? Bylo tam něco zajímavého?Chtěl jsem tam zajet alespoň v neděli a koupit si tam alespoň plastové vědro na med s kohoutem, protože to nikde nemají-myslím v Praze, ale ženuška mne nepustila, prtože jsem v sobotu byl na aukci.Mimochodem, objevil jsem tam záslužnou medaili města Lille s erbem.Nad horním břevnem erbu jsou 3 včely , takže už vím za co budu zase utrácet až bude příležitost.

To je na prd.V případě jen trochu ostřejších včel bude mít ruce jak ježek.

> Od: Josef Kala
....
> Při rozkvětu třešně jsem je chtěl
> vložit do včelstev, ale cca třetina mezistěn byla rozdělena v místě
> drátkování, ( vysvětluji si to takto: délka drátku zataveného při pokojové
> teplotě v mezistěně široké 380mm je 380mm. Při mrazu se rozměr voskové
> mezistěny nezmění, ale délka drátku se zmenší na např. 378mm. To stačí na
> to, aby se vosk podél drátku odtrhl). Použitelná byla jen část rámků s
> neroztrhanými mezistěnami- tedy zimní příprava na jaro přišla vniveč.
.......
Nejen že se stáhne drátek, ale jsem si zcelajist, že zatavená mezistěna při rozdílu teplot roztahuje a stahuje v rozmezí až 5 mm. Prostě od drátku praskne.


> Od: Josef Kala:
> 7. U Čejkových úlů r.m. 42x35cm jsem zkoušel nedrátkovat ( dle popisu
> starého cca 90 roků), ale hmotnost včel a úlová teplota způsobily zhroucení
> včelího díla v 90% případů.
..........
Čejkovi úly přišly v širší známost u nás právě na základě vlivu propagace tohoto typu úlu panem Čejkou. Bohužel jsem zjistil, že ale p. Čejka není vynálezce tohoto úlu, a tento úl přebral (a zřejmě také mírně upravil) podle českých poměrů. Bylo by záhodno zjistit, jakou metodou se doopravdy v těchto úlech původně včelařilo a drátkovalo či nedrátkovalo. Tz. ještě před Čejkou.



> Od: Josef Kala:
> 8. Nedrátkované mezistěny, kdy mezistěna je přitavena voskem k horní loučce
> a dole prochází mezi dvěma dolními loučkami: odpozoroval jsem, že včely se
> nejprve zajímají o stavbu buněk cca v horní čtvrtině výšky rámku,
> horizontálně od středu poněkud blíže k česnu ( u studené stavby). Pak
> upevňují mezistěnu k bočním loučkám v horní třetině bočních louček a
> přichytí mezistěnu na několika místech dolních louček ( domnívám se, že to
> může vést k "vyboulení díla směrem do uličky" u takto aplikovaných
> mezistěn). Pak teprve mezistěnu dostaví v téměř celé ploše, podél dolní
> poloviny bočních louček buď později, nebo vůbec ne. Nebo takto rozestavěnou
> mezistěnu opustí a okraje buněk olemují propolisem. Takové propolisem
> označené mezistěny jsou pak dost významnou překážkou pro včelami vnímanou
> celistvost díla- včely je výrazně opomíjejí zejména pro plodování, nejvýš z
> nich udělají "překladiště" rozpracovaného nektaru.
...........
To je právě ono. Myslím si, že se rámy ČjÚ musely dokonce u nějakých včelařů "přetáčet vzhůru nohama". Podle všech možných informací včelám nevadí takové přetáčení a dokonce je to jakousi "protirojovou alternativou" (ale to jen doopravdy do určité míry). Nedostavování díla a "skryté včelařské finty" našich otců a dědů je nutné brát v úvahu. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Před cca 15 roky jsem po dvě sezóny měl možnost porovnat mezistěny lité ( z
ručního lisu ) a mezistěny lisované z chladnoucího plátu "archu" vosku (
koupil jsem je z včelařské prodejny ).
Do té doby jsem používal jen ty lité a proto jsem netušil, že je třeba
rozlišovat aplikaci litých a lisovaných mezistěn. Možná hraje roli i
tloušťka mezistěny, ale nedělal jsem výzkum, jen sděluji svoje zkušenosti:

1. Čerstvé lisované mezistěny řezané přesně na vnitřní rozměr rámku se víc
než v polovičním počtu vyboulily směrem do uličky těsně nad dolní loučkou.
Pokud mezistěna byla o cca 3mm nižší ( ponechána mezera od dolní loučky,
nebyl problém u úzkých, ani širokých dolních louček).
2. Pokud jsem příští rok použil zbytek lisovaných mezistěn (mezistěny byly
přes zimu uložené ve skříni ve včelínu a určitě přemrzly), bylo vše bez
problémů. Jen jsem je musel dát přes noc ohřát na pokojovou teplotu (cca 22
stupňů) a pak teprve zatavovat do rámků. (K tomu si dovolím teorii a
omlouvám se za nepřesnosti: při teplotách pod -12stupňů?? vosk krystalizuje,
krystaly se vzájemně orientují a původně amorfní hmota vosku se
"přemrznutím" a vlivem vazeb mezi krystaly zpevní). Je-li to správné
zdůvodnění nevím, ale v úlu to funguje.
3. Pro úsporu času jsem se pokoušel připravit rámky s mezistěnami již v
lednu v teple vytopené dílny). Po zatavení mezistěn jsem rámky uložil do
skříně ve včelínu, kde řádně vymrzly. Při rozkvětu třešně jsem je chtěl
vložit do včelstev, ale cca třetina mezistěn byla rozdělena v místě
drátkování, ( vysvětluji si to takto: délka drátku zataveného při pokojové
teplotě v mezistěně široké 380mm je 380mm. Při mrazu se rozměr voskové
mezistěny nezmění, ale délka drátku se zmenší na např. 378mm. To stačí na
to, aby se vosk podél drátku odtrhl). Použitelná byla jen část rámků s
neroztrhanými mezistěnami- tedy zimní příprava na jaro přišla vniveč.
4. Další rok jsem tytéž mezistěny zatavoval do rámků při teplotě kolem nuly
( z autobaterie přímo ve včelíně).
A zase uložil do skříně ve včelínu ( kde určitě prošly mnohými mrazy).
Všechny mezistěny byly při jarním vložení do včelstva v pořádku a včely je
rovnoměrně vystavěly.
5. Roztaveným voskem jsem připevnil mezistěnu k horní loučce v rámku bez
drátků. Rozměr mezistěny byl o cca 3 mm menší než šířka i délka prostoru
mezi loučkami. Takto připravené rámky dobře přestály všechny mrazy, ale na
jaře se mi cca u 30% rámků mezistěna při manipulaci odlomila od horní loučky
( přičítám to hlavně své nešikovnosti). Pokud jsem s takovými rámky
manipuloval odpoledne při teplotě nad cca 12stupňů, nebyl problém.
6. Do podélné drážky ve středu spodní plochy horní loučky jsem vložil
zvlněný odporový drát, vložil mezistěnu, připojil na zdroj proudu a doufal,
že se okraj mezistěny částečně roztaví a propojí mezistěnu se stěnami
drážky. Cca 70 % mezistěn přestálo veškerou manipulaci a některé mezistěny
mám takto v provozu již třetí rok. Jako nápad se mi to docela zamlouvá a
dávám ho k dispozici, kdyby měl někdo zájem to dotáhnout do dokonalosti.
(platí pro NN, konkrétně pro Optimal 42x17)
7. U Čejkových úlů r.m. 42x35cm jsem zkoušel nedrátkovat ( dle popisu
starého cca 90 roků), ale hmotnost včel a úlová teplota způsobily zhroucení
včelího díla v 90% případů.
8. Nedrátkované mezistěny, kdy mezistěna je přitavena voskem k horní loučce
a dole prochází mezi dvěma dolními loučkami: odpozoroval jsem, že včely se
nejprve zajímají o stavbu buněk cca v horní čtvrtině výšky rámku,
horizontálně od středu poněkud blíže k česnu ( u studené stavby). Pak
upevňují mezistěnu k bočním loučkám v horní třetině bočních louček a
přichytí mezistěnu na několika místech dolních louček ( domnívám se, že to
může vést k "vyboulení díla směrem do uličky" u takto aplikovaných
mezistěn). Pak teprve mezistěnu dostaví v téměř celé ploše, podél dolní
poloviny bočních louček buď později, nebo vůbec ne. Nebo takto rozestavěnou
mezistěnu opustí a okraje buněk olemují propolisem. Takové propolisem
označené mezistěny jsou pak dost významnou překážkou pro včelami vnímanou
celistvost díla- včely je výrazně opomíjejí zejména pro plodování, nejvýš z
nich udělají "překladiště" rozpracovaného nektaru.

Omlouvám se, nakonec jsem se rozepsal víc, než jsem měl původně v úmyslu,
neboť téma je to zajímavé. Možná by to vydalo na příspěvek do Včelařských
novin.

Pepa Kala








-----Original Message-----
From: Vladimir Ptacek [mailto:ptacek.home/=/cmail.cz]
Sent: Sunday, May 28, 2006 9:48 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Mezistěny a mráz

Na mrazu jsem míval mezistěny balané v papíru. S folií nemám zkušenosti.
Vše dobré,
VP


__________ Informace od NOD32 1.1563 (20060528) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Na mrazu jsem míval mezistěny balané v papíru. S folií nemám zkušenosti.
Vše dobré,
VP

Problém zamedování plodiště a vyrojení včelstva byl v mřížce a souších či mezistěnách v medníku. Ty včely nerady obsazují. Pokud používáme mřížku, včely bez problémů obsednou vytočené a od medu vlhké plásty (uschované od loňska) jinak musíme dát do medníku alespoň 2 plásty plodu nad plod v plodišti (kontrola po týdnu na náhradní matečníky).
Dadant s nízkými nástavky v medníku mřížku nepoužívá, takže zde podobné problémy odpadají.
Vše dobré,

stavební rámek vkládám v době kvetení angreštu do spodního nástavku vedle plodového hnízd a zůstává tam ješ až do začátku července

Pean

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vlastimil <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozi?ov?n?
> Datum: 28.5.2006 14:07:59
> ----------------------------------------
> Také letos i vloni jsem při jarním rozšiřování postupoval dle knihy Dr.
> Liebiga - Včelaříme jednoduše. Včelstva přezimovala ve 2N (39 x 24)po 9
> rámcích. Jakmile byly včely vidět mezi rámky ve spodním N, tak byla
> včelstva rozšířena o třetí N a to nad mřížku. Ten byl vybaven doprostřed
> 5-ti soušemi a na kraje 2+2 mezistěny. Tedy bez převěšování. Samozřejmě
> byla včelstva dál rozšiřována podsazováním dalších N pod medník nad MM.
> Včely medník nad MM sice obsadily a začaly tam nosit sladinu, ale také opět
> zanesly plodiště(2 spodní N) což omezilo matku a vedlo k rojové náladě.
> Připomínám, že v medníku bylo volného místa dost.
> Ptám se tedy kde je chyba? A jde vůbec takto rozšiřovat bez převěšování?
> Přeci v Dadant systému (1vysoký N a několik nízkých N)se také nedá
> převěšovat. Dadanty bych chtěl vyzkoušet, ale mám obavy, aby to nedopadlo
> jako výše popsané - tj. zanesené plodiště, málo místa pro kladení a vznik
> rojové nálady.
>
> A kyž jsem se dostal k Dadantu, tak bych se ještě zeptal zkušenějších na 2
> věci:
> 1) kam a kdy dávají stavební rámek
> 2) nevadí nespotřebované zásoby ve vysokém N (plodišti)v dalším rozvoji a
> to v případě, že bych měl rámek hodně vysoký (např. 39x35, či 42x36)a
> zakrmil bych přímo do tohoto vysokého N (tedy bez krmného nástavku).
> Děkuji Vám za názory.
>
>
>

.. a jak vybíráš z vařící vody vosk? Až nakonec, nebo nějak průběžně??

j.

p.k. napsal(a):
> ...chápeš to přesně,pozor,voda vařila ještě dlouho po akci a takřka se
> vypařila,takže s posledním rámkem aspoň kýbl vody... jo a to síto mám
> hustší tak 1x1 milimetr
>
>
>
> kotlina je plech,do které přijde ten litinovej kotel
>
>
> ---
> avast! Antivirus: Myslim, ze zprava je bez viru :-)
> Virova databaze (VPS): 0621-4, 26.05.2006
> Testovano: 28.5.2006 19:38:48
>
>
>

....rozšiřuj až bude v podmetu viset pořádná "brada"-chomáč včel,kterej obsedne nástavek ,na stavebním rámku(vkládá se rozvojem stavebího pudu(snůška), poznáš jakou mají chuť stavět,jak ho vystaví,je čas na třetí nástavek .....pokud máš na jaře souše, tak je dej matce k zakladení,zbytkem zásob obklop plodiště,zbytek r. do medníku,mřížku vkládám 25 dní před plánovaným vytáčení-podle řepky......

Jen tak na okraj - zvazujes i prevareni "suroviny"
na mezisteny pri 117 stupnich Celsia?

Martin

On Friday 26 of May 2006 09:34, vaclav wrote:
> Dobrý den,
> dokáže mi někdo poradit, jak vyrobit, nebo kde koupit lisovací matrici
> na výrobu mezistěn?

Já mám mezistěny v papíru v místnosti, kde je v zimě za mrazů pár stupnů pod
nulou a žádní problémy nepozoruji. třeba i dva, tři roky. Pokud se jedná o
mezistěny zabalené v fólii, mohlo by se jednat o to, že vlivem nízkých
teplot se ta fólie ještě více smršťuje a potom mezistěny, které jsou za
nízkých teplot křehké drtí. Nebo druhá možnost je ta, že nízké teploty
nevadí, ale vadí kolísání nízkých teplot, například když jsou mezistěny
někde ve včelíně, kde je stejné kolísánií teplot jako venku ve dne a v noci.
Ve vylisované mezistěně jsou vlivem rychlého ochlazení a tlaku při lisování
krystaly vosku jemné a mezistěna relativně tvárná. Vlivem kolísání teplot by
se tyto krystaly vosku mohly postupně zvětšovat a tudíž tvárnost mezistěny
zhoršovat, až by nakonec popraskala vlivem roztahování a šmršťování při
změně teplot. No, ale zatavené mezistěny občas ve včelíně nebo v úle přes
zimu skladuji a nijak moc jim to neubližuje. Možná když jsou v balíku, vadí
že se jednotlivé mezistěny třou o sebe. Jinak ale platí, že takové mezistěny
vystavené mrazu jsou skutečně křehké, dokud se nevystaví té teplotě 30 - 40
st C.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 28, 2006 9:52 AM
Subject: Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n?


Od: Vladimir Ptacek:
....
> Podle MUDr. Kucery, ktery to vedel zase od jinych vcelaru, je vhodne
nechat
> mezisteny pres zimu projit mrazem. Podle mych zkusenosti je pak pred
> zatavenim vhodne zahrat je na teplotu asi 30 st (deska na ustrednim
topeni,
> kde se predehrivaji, zatimco jine zatavuji).
........

Jsou to zkušenosti s mezistěnama zabalenýma do papíru nebo do PE smršťovací
fólie? Já bych takovou radu jen možná rád upřesnil, protože p. Löffelmann
(odkaz:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=16478&visible=0&type=nointro+nosta
tus+noform ) v bodě 2 upozorňuje, že mezistěny ve fólii nesmí zmrznout,
protože se potom drolí. Já nevím a toto nemohu potvrdit jako všeobecnou
radu, protože mám mezistěny stále v mrazuprosté místnosti.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Také letos i vloni jsem při jarním rozšiřování postupoval dle knihy Dr. Liebiga - Včelaříme jednoduše. Včelstva přezimovala ve 2N (39 x 24)po 9 rámcích. Jakmile byly včely vidět mezi rámky ve spodním N, tak byla včelstva rozšířena o třetí N a to nad mřížku. Ten byl vybaven doprostřed 5-ti soušemi a na kraje 2+2 mezistěny. Tedy bez převěšování. Samozřejmě byla včelstva dál rozšiřována podsazováním dalších N pod medník nad MM. Včely medník nad MM sice obsadily a začaly tam nosit sladinu, ale také opět zanesly plodiště(2 spodní N) což omezilo matku a vedlo k rojové náladě. Připomínám, že v medníku bylo volného místa dost.
Ptám se tedy kde je chyba? A jde vůbec takto rozšiřovat bez převěšování? Přeci v Dadant systému (1vysoký N a několik nízkých N)se také nedá převěšovat. Dadanty bych chtěl vyzkoušet, ale mám obavy, aby to nedopadlo jako výše popsané - tj. zanesené plodiště, málo místa pro kladení a vznik rojové nálady.
A kyž jsem se dostal k Dadantu, tak bych se zeptal zkušenějších na 2 věci:
1) kam a kdy dávají stavební rámek
2) nevadí nespotřebované zásoby ve vysokém N (plodišti)v dalším rozvoji a to v případě, že bych měl rámek hodně vysoký (např. 39x35, či 42x36)a zakrmil bych přímo do tohoto vysokého N (tedy bez krmného nástavku).
Děkuji Vám za názory.

Také letos i vloni jsem při jarním rozšiřování postupoval dle knihy Dr. Liebiga - Včelaříme jednoduše. Včelstva přezimovala ve 2N (39 x 24)po 9 rámcích. Jakmile byly včely vidět mezi rámky ve spodním N, tak byla včelstva rozšířena o třetí N a to nad mřížku. Ten byl vybaven doprostřed 5-ti soušemi a na kraje 2+2 mezistěny. Tedy bez převěšování. Samozřejmě byla včelstva dál rozšiřována podsazováním dalších N pod medník nad MM. Včely medník nad MM sice obsadily a začaly tam nosit sladinu, ale také opět zanesly plodiště(2 spodní N) což omezilo matku a vedlo k rojové náladě. Připomínám, že v medníku bylo volného místa dost.
Ptám se tedy kde je chyba? A jde vůbec takto rozšiřovat bez převěšování? Přeci v Dadant systému (1vysoký N a několik nízkých N)se také nedá převěšovat. Dadanty bych chtěl vyzkoušet, ale mám obavy, aby to nedopadlo jako výše popsané - tj. zanesené plodiště, málo místa pro kladení a vznik rojové nálady.

A kyž jsem se dostal k Dadantu, tak bych se ještě zeptal zkušenějších na 2 věci:
1) kam a kdy dávají stavební rámek
2) nevadí nespotřebované zásoby ve vysokém N (plodišti)v dalším rozvoji a to v případě, že bych měl rámek hodně vysoký (např. 39x35, či 42x36)a zakrmil bych přímo do tohoto vysokého N (tedy bez krmného nástavku).
Děkuji Vám za názory.

Od: Vladimir Ptacek:
....
> Podle MUDr. Kucery, ktery to vedel zase od jinych vcelaru, je vhodne nechat
> mezisteny pres zimu projit mrazem. Podle mych zkusenosti je pak pred
> zatavenim vhodne zahrat je na teplotu asi 30 st (deska na ustrednim topeni,
> kde se predehrivaji, zatimco jine zatavuji).
........

Jsou to zkušenosti s mezistěnama zabalenýma do papíru nebo do PE smršťovací fólie? Já bych takovou radu jen možná rád upřesnil, protože p. Löffelmann (odkaz: http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=16478&visible=0&type=nointro+nostatus+noform ) v bodě 2 upozorňuje, že mezistěny ve fólii nesmí zmrznout, protože se potom drolí. Já nevím a toto nemohu potvrdit jako všeobecnou radu, protože mám mezistěny stále v mrazuprosté místnosti.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Pratele, nizky ramek je treba dratovat stejne jako vyssi. Vyplati se to. Nejlepši je mit v horni loucce drazku na vlozeni mezisteny, pak u 18 cm vysokeho ramku 3 x vodorovne dratky s tim, ze horni ma byt co nejblize k horni loucce, aby drzel mezistenu, zbytek plochy rozdělit na 3 plochy, a kolem bocnich loucek a ke spodni loucce 4-5 mm mezery na roztahovani vosku. Podle MUDr. Kucery, ktery to vedel zase od jinych vcelaru, je vhodne nechat mezisteny pres zimu projit mrazem. Podle mych zkusenosti je pak pred zatavenim vhodne zahrat je na teplotu asi 30 st (deska na ustrednim topeni, kde se predehrivaji, zatimco jine zatavuji). Pokud se ramky dratuji svisle, je vhodne dratky zvlnit v rovine ramku zvlnovačem. Tim se dratky pruzne napnou a zaroven se omezi sjeti plnych panenskych plastu napr. pri bourzce za horka..
Vse dobre,
Vladimir Ptacek

....chápeš to přesně,pozor,voda vařila ještě dlouho po akci a takřka se vypařila,takže s posledním rámkem aspoň kýbl vody... jo a to síto mám hustší tak 1x1 milimetr



kotlina je plech,do které přijde ten litinovej kotel

Bez drátku jste namydlený všici. Jen škoda práce.

to samo se mi projevovalo i při vodorovném drátkování a proto drátkuji i nízké rámky a to svisle

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n?
> Datum: 26.5.2006 13:23:55
> ----------------------------------------
> Teď nevím jestli si rozumíme, to vyboulení ve spodní části rámku (cca 3
> cm od spodní loučky) a je ve vodorovné rovině. Jako by byl plást
> vodorovně v tom místě najednou zalomený.
>
> Milan Čáp
>
> Michal Pol napsal(a):
>
> >Řekl bych, že problém bude právě v tom připevnění nahoře. Pokud je nahoře
> >připevněná, je s roztahováním konec. Tím samozřejmě nechci říct, že nemá
> >být nahoře připevněná, ale že je dobré před zatavením mezistěnu ohřát na
> >úlovou teplotu.
> >
> >Mi se těch pár prvních kousků zdeformovalo takovým způsobem, že mezistěny
> >vyskakovaly ze spodních drážek a včely je lepily k vedlejšímu rámku.
> >
> >mp
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Tak tomu opravdu nerozumím, asi by to chtělo obrázek/fotku.

mp

Teď nevím jestli si rozumíme, to vyboulení ve spodní části rámku (cca 3
cm od spodní loučky) a je ve vodorovné rovině. Jako by byl plást
vodorovně v tom místě najednou zalomený.

Milan Čáp

Michal Pol napsal(a):

>Řekl bych, že problém bude právě v tom připevnění nahoře. Pokud je nahoře
>připevněná, je s roztahováním konec. Tím samozřejmě nechci říct, že nemá
>být nahoře připevněná, ale že je dobré před zatavením mezistěnu ohřát na
>úlovou teplotu.
>
>Mi se těch pár prvních kousků zdeformovalo takovým způsobem, že mezistěny
>vyskakovaly ze spodních drážek a včely je lepily k vedlejšímu rámku.
>
>mp
>
>
>
>

Řekl bych, že problém bude právě v tom připevnění nahoře. Pokud je nahoře připevněná, je s roztahováním konec. Tím samozřejmě nechci říct, že nemá být nahoře připevněná, ale že je dobré před zatavením mezistěnu ohřát na úlovou teplotu.

Mi se těch pár prvních kousků zdeformovalo takovým způsobem, že mezistěny vyskakovaly ze spodních drážek a včely je lepily k vedlejšímu rámku.

mp

Nerozumím v čem by se to mělo projevit, mezistěna vysí zatavená na horní
loučce, při změně teploty se roztáhne, a proto má ve spodní loučce
drážku (dříve jsem dolní loučky po přibití prořezával skrz na pile), aby
se měla kam roztáhnout. Mezistěna je cca o 1 cm užší, než je vnitřní
šířka rámku, takže do stran má vůli dostatečnou.

Problém by mohl být způsoben ještě tím, že pokud včely mezistěnu
přichytí voskem ke spodní loučce dříve, než se teplem roztáhne, pak
dojde k jejímu vyboulení.

Milan Čáp
Gustimilián Pazderka napsal(a):

>Pánové s deformací plástu. Je teplota při zatavování mezistěn shodná s teplotou v úlu? Co objemová nestálost včelího vosku? Není to ta chyba?
>
>_gp_
>http://vindex.ic.cz
>
>
>
>

>>Pánové s deformací plástu. Je teplota při zatavování mezistěn shodná s teplotou v úlu? Co objemová nestálost včelího vosku? Není to ta chyba?

Je to docela dobře možné. Prvních pár drážkovaných rámků, které jsem dal do včel, měly opravdu "studenou" mezistěnu a dopadlo to dost hrozně.

Od: Michal Pol:
> S deformací mezistěny v úle jsem se taky setkal, bral jsem to jako důsledek
> příliš úzké (nebo mělké) drážky ve spodní loučce.
.........

Pánové s deformací plástu. Je teplota při zatavování mezistěn shodná s teplotou v úlu? Co objemová nestálost včelího vosku? Není to ta chyba?

_gp_
http://vindex.ic.cz

mame cast ramku take drazkovanych - stava se nam totez. asi je to zpusobeno jednostrannym vystavovanim - zatizenim.
do budoucna je jiz nechci, dratkovani je sice pracne, ale se silnym nerez dratkem vydrzi dlouho a mezisteny/plasty jsou velmi odolne.
jedine vyuziti zvazuji pro trubcinu - do drazky pripevnit jen uzky prouzek mezisteny. ale po konzultaci s pr. zelenym asi upustime i od toho a vyzkousime jen prazdny ramek...

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Nízký rámek & drátkování
> Datum: 26.5.2006 12:31:21
> ----------------------------------------
> Bohužel ta deformace se projevila i bratrovi, který použil místo spodní
> loučky 2 hranolky 6x8 mm, které byly od sebe vzdáleny více než 4 mm.
> Vůle tam byla velká. Domnívali jsme se že je to způsobené tíhou medu,
> který včely nanesou do panenského díla, bohužel letos jsem viděl již
> takto zdeformovanou mezistěnu, kterou včely začaly vytahovat jen z jedné
> strany. Takže zase nevím jak k tomu dochází...
>
> Milan Čáp
>
> Michal Pol napsal(a):
>
> >S deformací mezistěny v úle jsem se taky setkal, bral jsem to jako důsledek
> >příliš úzké (nebo mělké) drážky ve spodní loučce.
> >
> >
> >
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Bohužel ta deformace se projevila i bratrovi, který použil místo spodní
loučky 2 hranolky 6x8 mm, které byly od sebe vzdáleny více než 4 mm.
Vůle tam byla velká. Domnívali jsme se že je to způsobené tíhou medu,
který včely nanesou do panenského díla, bohužel letos jsem viděl již
takto zdeformovanou mezistěnu, kterou včely začaly vytahovat jen z jedné
strany. Takže zase nevím jak k tomu dochází...

Milan Čáp

Michal Pol napsal(a):

>S deformací mezistěny v úle jsem se taky setkal, bral jsem to jako důsledek
>příliš úzké (nebo mělké) drážky ve spodní loučce.
>
>
>

S deformací mezistěny v úle jsem se taky setkal, bral jsem to jako důsledek příliš úzké (nebo mělké) drážky ve spodní loučce.

Zkoušel jsem rámky drátkované, nedrátkované s drážkou a nedrátkované bez drážky. Nejvíce se mi líbily poslední jmenované, protože preferuji jednoduchost. Takový rámek se jednoduše vyrábí staré dílo lze pěkně vyříznout. Nemusím vytavovat celé rámky nebo znova drátkovat, ani čistit drážky.

Pro další zjednodušení navíc zkouším přejít od Hofmanových louček k normálním + hřebeny. Výroba takových rámků a stloukání sponkovačkou ve formě, to je radost. Ve včelách je budu zkoušet teprve za týden.

Mezistěny používám běžně kupované (válcované). Nahoře je přilepím voskem, dole nechávám asi půl centimetru vůli.

Vytáčím zatím ve starém třírámkovém medometu na ruční pohon, bez speciálního koše. Ten nápad s tahokovem v medometu se mi líbí, to bych pak mohl opravdu vytáčet hlava-nehlava.

mp

Také používám nedrátkované rámky (42x17). V horní a dolní loučce mám
drážky. Do drážky v horní louččce mezistěnu zaleju voskem pomocí
injekční stříkačky, mezistěna tedy vysí do drážky v dolní loučce, kde
musí mít vůli aby se měla kam v úle roztáhnout.

Při vytáčení mám plásty v celé ploše bobře opřené o pletivo koše (kvůli
hoffmanovým bočním loučkám jsem si udělal vložku do koše z nerez
tahokovu, aby plást dobře dosedl) a při vytáčení nemám vůbec žádné
problémy. Po odstříknutí jedné strany točím rychlostí co mi ruka dovolí
a plást je naprosto v pořádku. Většina vytáčených plástu byla panenských.

Mám ale problémy s tím, že se vystavěný panenský plást v dolní části
vyboulí v úle do strany (nejspíš je to tíhou medu).
Michale, rád bych se tě zeptal, jak to funguje tobě, jaké mezistěny
používáš a jak máš řešeno přidržování mezistěny dole?

Milan Čáp

Michal Pol napsal(a):

> Loni jsem poprvé vytáčel med z nedrátkovaných rámků (světlé souše,
> r.m. 44,8x15,9). Musí se s nimi zacházet opatrněji, než s
> drátkovavými, ale jinak jsem neměl žádný problém.
>
> Mezistěnu lepím voskem na horní loučku, rámek je bez drážek.
>
> mp
>
>
>

Loni jsem poprvé vytáčel med z nedrátkovaných rámků (světlé souše, r.m.
44,8x15,9). Musí se s nimi zacházet opatrněji, než s drátkovavými, ale jinak
jsem neměl žádný problém.

Mezistěnu lepím voskem na horní loučku, rámek je bez drážek.

mp




----- Original Message -----
From: "J. Tulkan" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 26, 2006 10:31 AM
Subject: Nízký rámek & drátkování


> Zdravím,
> Včelařím na rámkové míře 46x17 cm. Četl jsem pár článků, kde autoři
> uváděli, že se nízké rámky nemusí drátkovat.
> Zatím mám všechny rámky nadrátkované. Jsem s pevností nízkých plástů
> spokojen. S pevností plástů v nedrátkovaných rámcí nemám zatím žádné
> zkušenosti.
> Včelaří tu někdo s nedrátkovanými rámky? Nebortí se plásty s medem při
> vytáčení?
> Předem děkuji za odpověd.
>
> zdraví: J. Tulkan

Zdravím,
Včelařím na rámkové míře 46x17 cm. Četl jsem pár článků, kde autoři uváděli, že se nízké rámky nemusí drátkovat.
Zatím mám všechny rámky nadrátkované. Jsem s pevností nízkých plástů spokojen. S pevností plástů v nedrátkovaných rámcí nemám zatím žádné zkušenosti.
Včelaří tu někdo s nedrátkovanými rámky? Nebortí se plásty s medem při vytáčení?
Předem děkuji za odpověd.

zdraví: J. Tulkan

Dobrý den,
dokáže mi někdo poradit, jak vyrobit, nebo kde koupit lisovací matrici na výrobu mezistěn?

Co poradíte mladým včelařům na VŠ koleji?

http://koleje.tul.cz/index.php?switch8=8&id=277&oldtime=1148584037

Misto rukavic si skuste potrit ruce octovou vodou.
Mirek

...a to jsi topil přímo pod touto kotlinou? Dá se říct, že je potřeba
třeba Brutar, dole je voda pod kterou topíš a vznikající pára taví dílo,
z kterého vosk kape do této vřící vody?? Chápu to přesně?

jose

p.k. napsal(a):
> Zatím jen pro zkoušku jsem pro tavení použil klasickou smaltovanou
> litinovou kotlinu(60 l),do které jsem zhotovil síto (silonová síť 2x2 mm)s
> vyššími okraji na "košilky" apod.Síto je zhruba v polovině kotle.Těsně pod
> něj jsem nalil vodu.Na síto vleze 1o rámků.Samozřejmě těsnící poklice,která
> mi moc netěsnila, ale to je konstrukční detail,utěsněním ještě zvýším
> výkon.Parní výkon -za 1 hod 4o rámků(!),přikládal sem jen vytavenýma
> rámkama a doléval jsem vodu ...jakmile vosk sjel do síta měnil jsem
> rámky,byly od páry suché bez vosku a bez problémů by šli znovu zatavit,vosk
> čistý,čistá rychlá práce,výtěžnost vysoká,košilky po akci nešpinily vůbec
> voskem,se zkouškou sem spokojený,chce to jen dořešit detaily...
>
>
>

Lis na mezistěny by mohl sehnat z nějaké pozůstalosti po včelaři. Záleží, ale na tom jaké máš záměry, tj. kolik kusů chceš vyrábět a na cvo je používat. Já jsem v pozůstalosti jeden takový lis měl včelíně, ale ruční výroba je o získání určité praxe, ale hlavně je časově náročná. Také mezistěny se mi při pokusu dařilo dělat dosti silné. Kromě toho byly rozměru asi 20x24. Ale např. na mezistěny z panenského díla pro plástečkový med je to možné řešení. Zkus prohledat diskusi v této konferenci, už zde na toto téma lecos zaznělo, zcela určite např postup při lisování.

S pozdravem

vsusicky

> Dobrý den,
> poradí někdo,kde bych mohl koupit, nebo nějakým spůsobem vyrobit lis na
> mezistěny?


Třeba na http://www.swienty.com/?pid=5&id=48721&ref=1012&root=1012 nebo
http://www.legaitaly.com/eng/cat_1_9.html nebo
http://china-bees.cn/mfjj/_notes/pmccyyq.htm

vzhledem k cenám doporučuji při čtení sedět. Návod na výrobu najdete ve
včelařské encyklopedii J. Jindry.

mp

Dnes 26.5.2006 je v Dnes na str. C2 článeček o ztrátách včelstev v jižních čechách.Čísla tam uvedená se mi zdají přehnaná.Jak to vidíte vy?

Zatím jen pro zkoušku jsem pro tavení použil klasickou smaltovanou litinovou kotlinu(60 l),do které jsem zhotovil síto (silonová síť 2x2 mm)s vyššími okraji na "košilky" apod.Síto je zhruba v polovině kotle.Těsně pod něj jsem nalil vodu.Na síto vleze 1o rámků.Samozřejmě těsnící poklice,která mi moc netěsnila, ale to je konstrukční detail,utěsněním ještě zvýším výkon.Parní výkon -za 1 hod 4o rámků(!),přikládal sem jen vytavenýma rámkama a doléval jsem vodu ...jakmile vosk sjel do síta měnil jsem rámky,byly od páry suché bez vosku a bez problémů by šli znovu zatavit,vosk čistý,čistá rychlá práce,výtěžnost vysoká,košilky po akci nešpinily vůbec voskem,se zkouškou sem spokojený,chce to jen dořešit detaily...

Dne čtvrtek 25 května 2006 17:32 vasek svoboda napsal(a):

> Ženě jem říkal,že to moc času nepotřebuje.Asi jsem neřekl celou
> pravdu.Ahoj. Ať to lítá.

:)

Ahoj,nejsi sám.
S alergií mám podobný problém.Při téměř stejném věku jsem začal taky v r.2000 a začal chodit do včel bez rukavic pod vedením zkušeného včelaře.Do končetin včelí bodnutí nevadilo,to byl jenom lokální otok a později již vůbec.Ale,do krku to vadilo.To jsem pak byl jak muž s obří hlavou.Otekl jsem již celý a dřevnatěl jazyk.Takže po vyšetření zjištěna alergie a nyní chodím po měsíci na injekci na alergologii.Podle vyjádření doktora se alergie nemůže výrazně zlepšit,jen utlumit těma injkcema,případně beru preventivně zirtek.Při častějším počtu pobodání od včel se má alergie zhoršovat.Pravdou je,že si na to dávám pozor ažihadlo dostanu vyjímečně,takže jsem již dlouho neotekl .
Je nutné neprovokovat vůněmi nebo pachy těla ,oblečení apod,mít mírné včelky a nebýt plašič včel.Před zásahem do včel mít vše připravené.Dodržování těchto zásad se mi ale ne vždy podaří na 100%.Žihadel mám nasbíráno asi kolem 200 .
Včelky mám pořád a v sobotu jdeme s kamarádem vytáčet a dělat oddělky.Je to dobrý koníček . Ženě jem říkal,že to moc času nepotřebuje.Asi jsem neřekl celou pravdu.Ahoj.
Ať to lítá.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Linka <ales.linka/=/preciosa.com>
> Předmět: Re: ?it?n? v?ela?sk?ch rukavic
> Datum: 24.5.2006 13:35:15
> ----------------------------------------
> Všem Vám děkuji za odpovědi (hlavně Radimovi).
> Bohužel na rozdíl od Vás jsem v poněkud jiném postavení.
> Včelařím od roku 2000 (je mi 50). Ve 20 jsem zjistil, že jsem silně
> alergický na včelí bodnutí. Stačilo jedno žihadlo a do 5 minut mě šíleně
> svědilo celé tělo, dostával jsem křeče do slabin, po 1/4 hodině jsem musel
> asi 10 minut intenzivně myslet i na to abych dokázal dýchat (když jsem před
> 10 roky dostal od sršně žihadlo do oka, tak mě žena musela odvézt k
> doktorovi na injekci).
> Včelaření mne hrozně lákalo a tak jsem se do toho po 5 letech přemýšlení
> pustil.
> Z počátku jsem k nim chodil jako kosmonaut - to jsem měl patery - v létě to
> bylo jako 1/2 hodiny v sauně, přesto jsem při neopatrnosti sem tam nějaké
> chytil a prožíval si alergickou reakci. Po prvních cca 10 žihadlech jsem
> začal pozorovat, že se reakce snižuje.
> Dnes mám 20 včelstev a včera jsem založil 28 oddělků z vlastních matečníků
> (loni jsem měl 60% úspěšnost) a po cca 50 žihadlech, jež jsem dosud dostal,
> se reakce omezuje pouze na cca 1/2 hodinové svědění v tříslech a v podpaží
> - ale dá se to vydržet - už nepoužívám 2-3 vrstvy oblečení. (Tak snad do 10
> let Vám již nebudu muset závidět).
> Proto nepreferuji nic jiného než mírnost. Jakmile při nějakém zásahu (odběr
> medu do toho nepočítám - to je samozřejmě fofr) jde po mě více než 5 - 10
> včel včelstvo ruším vysypáním cca 10 metrů od úlů (nahradím na podzim
> silným oddělkem), loni to byly 3 včelstva ze 14.
> I přes to je to dnes můj největší koníček s velkým K.
>
>
>

Dobrý den,
poradí někdo, kde se dá koupit lis na výrobu mezistěn?

Dobrý den,
poradí někdo,kde bych mohl koupit, nebo nějakým spůsobem vyrobit lis na mezistěny?

......Také se říká, že nízké nástavky jsou vhodnější
do nižších poloh (nižší nadmořská výška)......

u nadmořské výšky je spíše podstatná r.délka než výška a půdorys(v chladnějších oblastech mají radši "komín")

42x....je univerzální míra pro všechny naše snůškové oblasti,o tom že je biologicky vhodnější pro včely není třeba snad nikoho přesvědčovat...

nekladie, lebo sa chce rojit. Urob s nou odlozenec - ramik na ktorom sedi
+ 4 ramiky so vcelami. V povodnom vcelstve nechaj len jednu Mb. Povodne
vcelstvo skotroluj o 3 tyzdne ci je v nom uz oplodnena mlada matka. Ak das
do odlozenca aj ramik zavieckovaneho plodu ( prirodzene bez Mb ) ulahcis
odlozencu jeho rozvoj.

Matej






"Tomá" <e-mail/=/nezadan>
25.05.2006 09:24
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Mateèník tiché výmìny






Včera při prohlídce jsem našel v jednom včelstvu dva zralé matečníky, asi
by se mohlo jednat o matečníky, které povedou k tiché výměně matky.
Současná matka je výběrová rok stará a na jaře mi krásně plodovala a ještě
teď ma hodně zavíčkovaného i nezavičkovaného plodu. Nechce se mi ji nechat
jen tak vyměnit, i když je pravda, že teď se drži na jednom plástu, kde je
přistavěna trubčina a nakladená vajíčka lze najít jen sporadicky i když
volné bu�ky v úle jsou.
Co s tím mám dělat. Mám to nechat na včelách a doufát, že vědí co dělají
nebo mám matečniky zužitkovat na oddělky?

Taky mám dojem, že reakce na včelí bodnuti se mi postupně trošku zlepšuje (a pokud se nezlepšuje, tak určitě se nezhoršuje). A posledni zkušenost z tohoto vikendu - dostal jsem žihadlo do oka. Poté co jsem dostal calciovku do žíly, vzal jsem si zyrtek... tak jsem vůbec neviděl na oko 3/4 dne. Ještě že jsem to nedostal i do druhého oka :-). Stejně je to ale nadherny koníček.

nemas pocit, ze se ti chteji vyrojit?

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mate?n?k tich? v?m?ny
> Datum: 25.5.2006 09:24:48
> ----------------------------------------
> Včera při prohlídce jsem našel v jednom včelstvu dva zralé matečníky, asi
> by se mohlo jednat o matečníky, které povedou k tiché výměně matky.
> Současná matka je výběrová rok stará a na jaře mi krásně plodovala a ještě
> teď ma hodně zavíčkovaného i nezavičkovaného plodu. Nechce se mi ji nechat
> jen tak vyměnit, i když je pravda, že teď se drži na jednom plástu, kde je
> přistavěna trubčina a nakladená vajíčka lze najít jen sporadicky i když
> volné buňky v úle jsou.
> Co s tím mám dělat. Mám to nechat na včelách a doufát, že vědí co dělají
> nebo mám matečniky zužitkovat na oddělky?
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Včera při prohlídce jsem našel v jednom včelstvu dva zralé matečníky, asi by se mohlo jednat o matečníky, které povedou k tiché výměně matky.
Současná matka je výběrová rok stará a na jaře mi krásně plodovala a ještě teď ma hodně zavíčkovaného i nezavičkovaného plodu. Nechce se mi ji nechat jen tak vyměnit, i když je pravda, že teď se drži na jednom plástu, kde je přistavěna trubčina a nakladená vajíčka lze najít jen sporadicky i když volné buňky v úle jsou.
Co s tím mám dělat. Mám to nechat na včelách a doufát, že vědí co dělají nebo mám matečniky zužitkovat na oddělky?

Děkuji všem za zajímavé názory a rady. Zkusím to natřít a uvidí se časem kolik to vydrží.

Včelařim rok a nejlepší napad co rodiče dostaly, že když jsem byl pryč v lete takže mi vyprali halenku co používám... Prací prášky včelám voněj uplně nádherne a ja nestíhal utíkat... a začal jsem byt nervozní když jsem kolem sebe slyšel bzukot, ale překonal jsem to a i když jdu ke včelam jako kosmonaut, tak aspon vim že to riziko minimalizuji a delam v klidu, asi bych ted byl neoblečenej strašně nervozni....

Samozřejmě beru včeli bodnuti jako nutnou daň ktery se stejnak nevyhnu a když dostanu jednu do kožichu , zjistil jsem že mi na otok pomaha fenistyl gel (nebo jak se přesne jmenuje). ted mi pomohl když jsem jednu dostal do pysku (při praci mimo uly) a vypadal jak havajskej domovnik....

No, alergii jsem sice neměl, ale taky během doby včelaření pozoruji silný
ústup intenzity reakcí na včelí bodnutí. Kdysi pro mě znamenalo včelí
bodnutí až třídenní velký otok tohoto místa. To se postupně snižovalo,
dneska většinou vůbec neoteču a pokud ano, tak to během obvykle půl dne
zmizí a je to jen malinký otok, nikdy ne tak rozsáhlý jako tehdy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale Linka" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 24, 2006 1:35 PM
Subject: Re: Čitění včelařských rukavic


> Všem Vám děkuji za odpovědi (hlavně Radimovi).
> Bohužel na rozdíl od Vás jsem v poněkud jiném postavení.
> Včelařím od roku 2000 (je mi 50). Ve 20 jsem zjistil, že jsem silně
> alergický na včelí bodnutí. Stačilo jedno žihadlo a do 5 minut mě šíleně
> svědilo celé tělo, dostával jsem křeče do slabin, po 1/4 hodině jsem musel
> asi 10 minut intenzivně myslet i na to abych dokázal dýchat (když jsem
před
> 10 roky dostal od sršně žihadlo do oka, tak mě žena musela odvézt k
> doktorovi na injekci).
> Včelaření mne hrozně lákalo a tak jsem se do toho po 5 letech přemýšlení
> pustil.
> Z počátku jsem k nim chodil jako kosmonaut - to jsem měl patery - v létě
to
> bylo jako 1/2 hodiny v sauně, přesto jsem při neopatrnosti sem tam nějaké
> chytil a prožíval si alergickou reakci. Po prvních cca 10 žihadlech jsem
> začal pozorovat, že se reakce snižuje.
> Dnes mám 20 včelstev a včera jsem založil 28 oddělků z vlastních matečníků
> (loni jsem měl 60% úspěšnost) a po cca 50 žihadlech, jež jsem dosud
dostal,
> se reakce omezuje pouze na cca 1/2 hodinové svědění v tříslech a v podpaží
> - ale dá se to vydržet - už nepoužívám 2-3 vrstvy oblečení. (Tak snad do
10
> let Vám již nebudu muset závidět).
> Proto nepreferuji nic jiného než mírnost. Jakmile při nějakém zásahu
(odběr
> medu do toho nepočítám - to je samozřejmě fofr) jde po mě více než 5 - 10
> včel včelstvo ruším vysypáním cca 10 metrů od úlů (nahradím na podzim
> silným oddělkem), loni to byly 3 včelstva ze 14.
> I přes to je to dnes můj největší koníček s velkým K.

v NN sa menej narobis v lete a lahsie sa budu dvihat aj v starobe. Vcelam
vsak pre rozvoj lepsie vyhovuju vacsie ramiky.
Ak planujes do 10 vcelstiev radil by som VN. pri tomto pocte sa da mednik
odoberat aj po ramikoch. Po ramikoch je to este zabava.
Velke mnozstva, nastavky, automaticky medomet atd. to je uz praca.

Matej Osusky




Čejka Zdeněk, Informatik (BK) <Zdenek.Cejka/=/bk.mpsv.cz>
05/24/2006 01:50 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
RE: Nízké nebo vysoké nástavky






Obecně se tvrdí, že s nízkými nástavky je lepší manipulace, zvláště, když
jsou plné medu. Dále je nutno dodat, že v úlech s nízkými nástavky je
třeba mít silná včelstva. Také se říká, že nízké nástavky jsou vhodnější
do nižších poloh (nižší nadmořská výška). Oproti tomu vysoké jsou na
manipulaci těžší, ale údajně nemusí být tak silná včelstva (doženou to
rychlým rozvojem).
Asi bych to ještě nějaký čas zkoušel - pak se pozná rozdíl v manipulaci,
výnosu atd.

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Staňa [mailto:stanap/=/tiscali.cz]
> Sent: Tuesday, May 23, 2006 10:27 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Nízké nebo vysoké nástavky
>
> Jsem malovčelař a stále se nemůžu rozhodnout pro správnou ramkovou míru.
> Mám celkem 3 včelstva - 2* nastavkový úl 39*24 a 1* 42*17. Jako velmi
> zaměstnaný a v práci vytížený člověk mi pro mou zálibu zůstává málo
času.
> Kdo poradí? je lepší nástavkový úl 42*17 nebo 39*24. počet včelstev bych
v
> nejbližší době nechtěl rozšířit, ty 3 jsou na mně tak akorát.Výnos medu
> není pro mně rozhodující, hlavně málo času na ošetření a dobré opylením
> rostlin na zahradě. Díky za každý názor Staňa

Obecně se tvrdí, že s nízkými nástavky je lepší manipulace, zvláště, když jsou plné medu. Dále je nutno dodat, že v úlech s nízkými nástavky je třeba mít silná včelstva. Také se říká, že nízké nástavky jsou vhodnější do nižších poloh (nižší nadmořská výška). Oproti tomu vysoké jsou na manipulaci těžší, ale údajně nemusí být tak silná včelstva (doženou to rychlým rozvojem).
Asi bych to ještě nějaký čas zkoušel - pak se pozná rozdíl v manipulaci, výnosu atd.

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Staňa [mailto:stanap/=/tiscali.cz]
> Sent: Tuesday, May 23, 2006 10:27 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Nízké nebo vysoké nástavky
>
> Jsem malovčelař a stále se nemůžu rozhodnout pro správnou ramkovou míru.
> Mám celkem 3 včelstva - 2* nastavkový úl 39*24 a 1* 42*17. Jako velmi
> zaměstnaný a v práci vytížený člověk mi pro mou zálibu zůstává málo času.
> Kdo poradí? je lepší nástavkový úl 42*17 nebo 39*24. počet včelstev bych v
> nejbližší době nechtěl rozšířit, ty 3 jsou na mně tak akorát.Výnos medu
> není pro mně rozhodující, hlavně málo času na ošetření a dobré opylením
> rostlin na zahradě. Díky za každý názor Staňa

Všem Vám děkuji za odpovědi (hlavně Radimovi).
Bohužel na rozdíl od Vás jsem v poněkud jiném postavení.
Včelařím od roku 2000 (je mi 50). Ve 20 jsem zjistil, že jsem silně alergický na včelí bodnutí. Stačilo jedno žihadlo a do 5 minut mě šíleně svědilo celé tělo, dostával jsem křeče do slabin, po 1/4 hodině jsem musel asi 10 minut intenzivně myslet i na to abych dokázal dýchat (když jsem před 10 roky dostal od sršně žihadlo do oka, tak mě žena musela odvézt k doktorovi na injekci).
Včelaření mne hrozně lákalo a tak jsem se do toho po 5 letech přemýšlení pustil.
Z počátku jsem k nim chodil jako kosmonaut - to jsem měl patery - v létě to bylo jako 1/2 hodiny v sauně, přesto jsem při neopatrnosti sem tam nějaké chytil a prožíval si alergickou reakci. Po prvních cca 10 žihadlech jsem začal pozorovat, že se reakce snižuje.
Dnes mám 20 včelstev a včera jsem založil 28 oddělků z vlastních matečníků (loni jsem měl 60% úspěšnost) a po cca 50 žihadlech, jež jsem dosud dostal, se reakce omezuje pouze na cca 1/2 hodinové svědění v tříslech a v podpaží - ale dá se to vydržet - už nepoužívám 2-3 vrstvy oblečení. (Tak snad do 10 let Vám již nebudu muset závidět).
Proto nepreferuji nic jiného než mírnost. Jakmile při nějakém zásahu (odběr medu do toho nepočítám - to je samozřejmě fofr) jde po mě více než 5 - 10 včel včelstvo ruším vysypáním cca 10 metrů od úlů (nahradím na podzim silným oddělkem), loni to byly 3 včelstva ze 14.
I přes to je to dnes můj největší koníček s velkým K.

No já bych po nějaké hodině práce v nějakých nepromokavých gumových
rukavicích měl v nich tak mokro, jako bych si tam nalil hrnek vody.
Kožené jsou někdy napuštěny různými těmi mazadly a zvláčńovadly, které
včelám nejspíš nevoní. Kdysi jsem sbíral roj a v chvatu jsem použil místo
včelařských nové kožené zimní rukavice s typickou "koženou"vůní. Včely
bodaly víceméně v normě ale jedna kožená část na obou rukavicích byla taky
jako kaktus. U levných pracovních kožených jsem nic takového nezpozoroval.
Jinak je taky otázka, jak dalece má ochrana včelaře podněcovat včely k
bodání. Říká se třeba, že bílá barva oděvu včely odrazuje od bodání. Mně ale
připadá, že když už se včela rozhodne bodnout, tak třeba do bílého oděvu
nebodne, ale potom bodne včelaře do těla. Naopak v případě tmavého oblečení
včela bodne do oblečení a včelaž je žihadla ušetřen.
Jinak potvrzuji, že kožené rukavice chutnají hlodavcům. Vůbec ve včelíne v
lese mně někdy připadá, že myši mezi sebou pořádají závody, co
nejneobvyklejšího ta která myš rozhryže a znehodnotí. Kůže,dřevo polystyren,
voští ale taky PET láhve, mýdlo v poličce, parafínová svíčka....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 24, 2006 9:56 AM
Subject: Re: Čitění včelařských rukavic


> Poradila mi to moje znama, ale ja ji moc neveril. Ta pouziva jednorazove
> lekarske.
> Letos to ale doporucil i veterinar a blizky mor, tak jsem si je vzal na
> jarni preleceni.
> A kdyz jsme tady u jednoho souseda rozebiraly nejake stare zadovaky, tak
> jsme si dost uzily.
> Kdyz jsme vraceli ramky, tak uz jsem povazoval za jistejsi vzit si kozene,
> co mel ve vceline a videl jsem rozdil.
> Kozene byly jak kaktus. Vcely do nich bodaly ostosest.
> Gumovych si ve srovnani s temi kozenymi ani nevsimly.
> Takze jsem se presvedcil, ze kolegyne mela pravdu a kozene jsem povesil na
> hrebik(doslova). Zatim to jde, delam bez rukavic, a az bude pozdeji hur,
> vezmu pripadne lekarske.
>
> Jinak s tim vesenim na hrebik, tak tam doporucuji neznalym, aby si davali
> pozor na mysi. Rukavice jsou nasakle medem a kdyz se k tomu mysi dostanou,
> tak to prijde draho. Uz dvakrat mi okousaly briska na prstech rukavic kdyz
> jsem je neopatrne nechal lezet ve vceline.
> Karel

No, to si musí každý rozhodnout sám, jestli ochranu proti včelímu bodnutí
používat nebo ne. Je jasné, že kdo začíná, tak je pro něho bodání včel
stresující, tudíž by bez ochrany pracoval v silném stresu a necitlivě,
následně by došlo ještě k podstatnějšímu rozrušení včel a tím ještě k
silnějšímu bodání a tím ještě k silnějšímu stresu včelaře až by to nejspíš
skončilo tím, že by včelař napadán soustavně desítkami a stovkami včel
opustil stanoviště s rozebraným včelstvem a nejspíš i včelaření.
Proto beru používání ochranných včelařských pomůcek v první řadě jako
protistresující faktor, který mi umožní se včelami pracovat v klidu a o to
méně je rozrušit.
Co se týká rukavic, první roky jsem je používal pořád. Potom dlouho jsem
začínal jít do včel bez rukavic a navlékal jsem si je až včely začaly být
trochu víc rozrušené a začaly bodat. Posledních pár let si je často už taky
během celého zásahu ani nenavleču. Rozhodující je u mně pohoda práce. Nezdá
se mi, že by se tady jednalo o nějaký návyk včel na včelaře. Spíš si myslím,
že s přibývajícími léty zkušeností s práce se včelami s nimi automaticky
začínám pracovat tak, že i při složité práci třeba s jednotlivými rámky ty
včely většinou nerozruším tak, aby začaly hromadně bodat. Pár žihadel
věnovaných náhodou přimáčknutými včelami nijak nevadí.
Rukavice mám ale vždy v záloze. Stačí nějaký náběh na déšť nebo bouřku a z
klidných včel se najednou stanou divoké. Taky ale nijak něšlechtím včely,
nevyřazuji obvykle ani ty nejdivočejší. Ostatně dnešní nejdivočejší
včelstva by pravděpodobně před 20 - 30 roky patřila mezi ty klidnější.
Co se týká jiné ochrany, automaticky používám kuklu. Ono včely nesmí nejen
bodnout do oka, ale hodně rizikové je i bodnutí při vdechnutí včely. A i
jinde do hlavy to většinou bolí více než do jiných částí těla. Jinak
používám oděv vyhrazený hlavně pro práci se včelami, který má částečně
ochrannou funkci a částečně proto, že případné znečištění protolisem u něho
nevadí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 24, 2006 9:48 AM
Subject: Re: Čitění včelařských rukavic


> zkus to bez rukavic s mírnýma včelama,místo klobouku používám brýle k
> brusce,přece je oko jediné místo kam by vás včela neměla bodnout...dobrá
je
> čepice,nemotaj se tolik do vlasů....a když v. nemaj náladu tak se teprve
> šáhne po klobouku a kombinéze a to minimálně,pokud používáte jedno ochr.
> oblečení jen ke včelám,včely si na váš pach zvyknou....když sem potřeboval
> rukavice pro cit tak "aidsovky" ty co mají doktoři při operacích....
> ...kuřák sem dřív zapaloval dobře vyschlou hobrou ,ta chytne hned ,ale
> našel sem paseku plnou pařezů z jasanů na vynikající troud a ten chytne
> taky hned a ještě víc kouří a vonní příjemně...
>
>
> jinak mě teď pár lidí znejistělo v tom ,jestli v jednom úle se 2 matkami
> rozhodnou včely ,kterou si nechají ,a kterou ne,nebo dojde k zápasu
> matek....?????????