78400

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



KOZLÍK (194.212.232.6) --- 31. 5. 2006
Re: počasí (16755)

Příteli Čejko, nebyl nějaký váš předek ovocnář?.Na poslední aukci jsem narazil na záslužnou medaili dolnorakouského ovocnářského spolku s udělením J. Czegka 1888.Domnívám se , že jde o Čejku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 31. 5. 2006
Re:Vsusicky dadant (16761)

Nemyli ale kombinuj podle síly včelstva a situace na stanovišti klidně můžeš mít 2 VN a 2 NN nebo plodiště 1VN+NN a medník 2 NN nebo 1Vn Já to tak dělám a je to dobré

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kamil <Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com>
> Předmět: Vsusicky dadant
> Datum: 31.5.2006 09:32:46
> ----------------------------------------
> Mohl by jste prosím rozepsat jak postupujete při ošetřování vašich
> včelstev mám taky plodištní VN a medníkový NN.
> V neděly jsem našel klást matku v horním posledním medníkovém nástavku
> mřížku nepoužívám medu moc nenanosily
> (bída) a ve všech úlech jsou rojové matečníky (loňské matky) a to i u těch
> ze kterých jsem dělal oddělky.
> Mám r.m. 42*27,5 myslím že plodiště by mělo být asi ze dvou VN.
>
> Děkuji
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kamil (212.27.199.39) --- 31. 5. 2006
skleničky rudla

kolik jich máte a v jaké lokalitě
Děkuji

e-mail Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kamil (212.27.199.39) --- 31. 5. 2006
Vsusicky dadant

Mohl by jste prosím rozepsat jak postupujete při ošetřování vašich včelstev mám taky plodištní VN a medníkový NN.
V neděly jsem našel klást matku v horním posledním medníkovém nástavku mřížku nepoužívám medu moc nenanosily
(bída) a ve všech úlech jsou rojové matečníky (loňské matky) a to i u těch ze kterých jsem dělal oddělky.
Mám r.m. 42*27,5 myslím že plodiště by mělo být asi ze dvou VN.

Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek (e-mailem) --- 31. 5. 2006
Re: počasí (16755) (16756)

Chcem sa zapojiť do diskusie. V Štóse 45 km od Košíc to isté ako v Žiline,
už niekoľko dní ranné teploty 8 st., prší ako pri potope, na chalúpke
kúrim, včely sedia pod rámikami , na vysokom dne, celoročne zasieľované. Kde
tu vyletia cez deň na vodu. V lese je silná vôňa kvitne buk, lipa, ale keď
zasievieti teraz po tých daždivých dňoch slniečko tak sa to určite vyrojí.
Tu v horách očakávame niečo z malín a potom jedľa a zase príde zima.
Gabi M.Kominek
----- Original Message -----
From: "Janura" <elektro/=/janura.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 31, 2006 8:00 AM
Subject: RE: počasí


> vcera som pocuval pocasie a hlasili snehove prehanky od 1100m, cez den je
> tu
> okolo 10stupnov(okr. Zilina). repka uz odkvita. uplna parada. normalne
> musim
> doma kurit ako cez zimu. hovori sa ze "studeny maj v stodole raj" ale so
> je
> moc to je moc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 31. 5. 2006
Re: počasí (16750) (16754)

U nás řepka právě teď odkvetla. Akáty mají pupeny napůl v rozpuku. Letos u
nás nasadily zvlášť velké množství květů, ale vzhledem k chladu u nás
nejspíš asi květy budou zase poškozeny nízkou teplotou a z těch pár desítek
stromů nebude nic ani pro ty, co mají včelstva blízko.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 31. 5. 2006
Re: PS nastavky (16753)

Já jsem používal spíše obyčejnou zmačkanou slámu nebo obyčejné zmačkané
noviny. Velice dobré jsou nařezané pásky ze skartovačky. Proti mravencům
jsem zkoušel nátěr vnitřní strany venkovní stěny nastavku prostředky na
ochranu dřeva proti hmyzu s dlouhodobou účinností nebo případně nátěr toho
papíru nebo impregnaci části slámy těmi prostředky rozpuštěnými ve fermeži.
Fermež po zaschnutí by je měla uzavřít a tím omezit riziko, že by se z
izolace šířily přes vnitřní stěnu nastavku do včelstva. Nakonec jsem zůstal
na obyčejné impregnaci části izolace boraxem jako přijatelný kompromis mezi
odpuzováním mravenců a toxicitou.. Je na zvážení, jestli neudělat přístup do
dutiny nastavku přímo odnímatelný několika vruty a tím počítat s častější
výměnou izolace, co pár let. Stejně mravencům ani moc nesvědčí časté
stěhování nastavků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel.T" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 31, 2006 7:26 AM
Subject: PS nastavky


> Když budete někdo renovovat starší nástavky jako já, pozor na polystyren.
> Chutná mravencům a je z něj takovej bordel, že je lepší tam nechat jen
> dutinu. 4 cm vzduchu jsou asi lepší než hromady bílého svinstva
> poletujícího mezi plásty. A nebo tam raději nechat ty dřevěné piliny co
tam
> byly dříve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

miro (213.81.186.47) --- 31. 5. 2006
Re: Rojení (analýza zvuku) (16751)

Pokusam sa. Nahravam zvuk cez sietovane dno na diktafon a potom pozeram priebeh. Napiste vas mail mozme pokecat

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura (e-mailem) --- 31. 5. 2006
RE: počasí (16755)

vcera som pocuval pocasie a hlasili snehove prehanky od 1100m, cez den je tu
okolo 10stupnov(okr. Zilina). repka uz odkvita. uplna parada. normalne musim
doma kurit ako cez zimu. hovori sa ze "studeny maj v stodole raj" ale so je
moc to je moc.

Pista





-----Original Message-----
From: Čejka Zdeněk, Informatik (BK) [mailto:Zdenek.Cejka/=/bk.mpsv.cz]
Sent: Wednesday, May 31, 2006 7:37 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: počasí


No, a to ještě u nás (Mor. Kras, 500 m.n.m.) kvetla řepka nějak
nepochopitelně s květem ovocných stromů a ve včelstvech nebylo dostatek
dělnic, protože ještě pár týdnů před květem stromů byl tady sníh :-(
No, a když se zdálo, že to trošku pojede (mám řepku 15m za úly), tak přišlo
ochlazení. V noci 4,5°C min. teplota v noci, to je tak akorát na průser.
Příroda to dohnala, ale vývoj včel bohužel ne.
Jak říká můj tchán - Židé nikdy nevčelařili, a to byli nějací koumáci...

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: KOZLÍK [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Wednesday, May 31, 2006 6:37 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: počasí
>
> To počasí venku se mi vůbec nelíbí, jako kdyby se nám vrátila yase
> zima.Jenže na rozdíl od skutečné zimy byly včelky pěkně rozjeté a navíc se
> začátkem ochlazení začala kvést řepka.Řepka už asi odkvetla a má být stále
> zima.Na včelnici jsem nebyl a nevím jestli jim vůbec něco zbylo a natož
> abych pomýšlel na vytáčení.Až se oteplí tak je budu honit kdoví kde.Jo
> máme
> to skvělého koníčka.

__________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 5. 2006
RE: počasí

No, a to ještě u nás (Mor. Kras, 500 m.n.m.) kvetla řepka nějak nepochopitelně s květem ovocných stromů a ve včelstvech nebylo dostatek dělnic, protože ještě pár týdnů před květem stromů byl tady sníh :-(
No, a když se zdálo, že to trošku pojede (mám řepku 15m za úly), tak přišlo ochlazení. V noci 4,5°C min. teplota v noci, to je tak akorát na průser.
Příroda to dohnala, ale vývoj včel bohužel ne.
Jak říká můj tchán - Židé nikdy nevčelařili, a to byli nějací koumáci...

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: KOZLÍK [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Wednesday, May 31, 2006 6:37 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: počasí
>
> To počasí venku se mi vůbec nelíbí, jako kdyby se nám vrátila yase
> zima.Jenže na rozdíl od skutečné zimy byly včelky pěkně rozjeté a navíc se
> začátkem ochlazení začala kvést řepka.Řepka už asi odkvetla a má být stále
> zima.Na včelnici jsem nebyl a nevím jestli jim vůbec něco zbylo a natož
> abych pomýšlel na vytáčení.Až se oteplí tak je budu honit kdoví kde.Jo
> máme
> to skvělého koníčka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (81.19.46.66) --- 31. 5. 2006
Re: počasí (16750)

Asi jsme na tom všichni podobně. Někteří navíc opet bojují se záplavami. V okolí Prahy (až po Ústí n/L)už řepka odkvetla a v kvetou naplno akáty. Včera v centru Prahy ve 13:00 h bylo 6°C takže opravdu žádná sláva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel.T (193.108.106.20) --- 31. 5. 2006
PS nastavky

Když budete někdo renovovat starší nástavky jako já, pozor na polystyren. Chutná mravencům a je z něj takovej bordel, že je lepší tam nechat jen dutinu. 4 cm vzduchu jsou asi lepší než hromady bílého svinstva poletujícího mezi plásty. A nebo tam raději nechat ty dřevěné piliny co tam byly dříve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.77) --- 31. 5. 2006
Síla stěny PS úlu

Můžete mi prosím někdo sdělit jaká má být tloušťka stěny u PS úlu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 31. 5. 2006
Rojení (analýza zvuku)

Používá někdo program na spektrální analýzu zvuku (např. od př. Jindry),
nebo jsem sám? Jaké máte výsledky?

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 31. 5. 2006
počasí

To počasí venku se mi vůbec nelíbí, jako kdyby se nám vrátila yase zima.Jenže na rozdíl od skutečné zimy byly včelky pěkně rozjeté a navíc se začátkem ochlazení začala kvést řepka.Řepka už asi odkvetla a má být stále zima.Na včelnici jsem nebyl a nevím jestli jim vůbec něco zbylo a natož abych pomýšlel na vytáčení.Až se oteplí tak je budu honit kdoví kde.Jo máme to skvělého koníčka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 5. 2006
Re: PS úly (16563) (16565) (16741)

Nevím, jak se dělaly ty pokusy s krysami, ale polystyren vzniká polymerací
styrenu a ten má vzorec C8H8, tudíž je tam na 8x12 gramů uhlíku 8x1 gram
vodíku, takže prakticky samý uhlík. Je ho tam tolik, že při hoření
polystyrenu nestačí přísun kyslíku ze vzduchu, takže nevzniká oxid uhličitý
CO2 a vodní pára H2O, ale ve velké míře produkty nedokonalého spalování oxid
uhelnatý CO a nespálený uhlík - saze. Oxid uhelnatý venku nevadí, při
rozpadu organických látek na saze vznikají jako příměsi spousty různých
látek, některé z nich jsou karcinogenní a jinak zdravotně závadné.
Dřevo k poměru k uhlíku obsahuje mnohem větší množství vodíku a taky poměrně
velké množství kyslíku, takže kyslík ze vzduchu stačí u dřeva téměř úplně k
dokonalému spálení na oxid uhličitý a vodní páru.
Ale na druhé straně není spalování polystyrenu tak velký průšvih jako
spalování PVC a jiných látek s obsahem chlóru, kdy vznikají velice toxické a
velice stálé, řádově desítky let v přírodě, dioxiny. Nevím ale, jestli
polystyren s nehořlavou úpravou není takhle upraven právě látkami s obsahem
chlóru.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 30, 2006 4:25 PM
Subject: Re: PS úly


> Baudis Jan wrote:
>
> >O spalování polystyrenu:
> >
> >Při hoření polystyrenu vzniká téměř výhradně kysličník uhelnatý, a to
> >v tak nízkých koncentracích, že krysy vystavené působení těchto
> >zplodin hoření v celé řadě pokusů přežily, zatímco při stejných
> >pokusech při hoření dřeva zahynuly. Alternativní izolační látky - jako
> >korek a vlákna ze dřeva - mají ve zplodinách hoření podstatně větší
> >koncentrace CO než polystyren.
> >
> >http://www.medsystem.cz/caste-otazky.html
> >
> >
> >
> Autor textu, který př.Baudyš přiložil, si jej po sobě buď nepřečetl nebo
> dělá ze čtenáře vola. Tvrzení, že při hoření vzniká pouze CO v nepatrné
> koncentraci vzbuzuje samozřejmou otázku, co je ten zbytek, kterým je
> onen CO naředěn :-)
>
> Když už jsme u toho - předpoklad, že by při hoření polystyrenu vznikal
> pouze CO, CO2 a H2O vylučuje už jen čichový vjem ze splodin tohoto hoření.
>
> Zdraví
>
> pb


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 30. 5. 2006
Re: PS úly (16563) (16565) (16741) (16744) (16747)

Baudis Jan wrote:

>O spalování polystyrenu:
>
>Při hoření polystyrenu vzniká téměř výhradně kysličník uhelnatý, a to
>v tak nízkých koncentracích, že krysy vystavené působení těchto
>zplodin hoření v celé řadě pokusů přežily, zatímco při stejných
>pokusech při hoření dřeva zahynuly. Alternativní izolační látky - jako
>korek a vlákna ze dřeva - mají ve zplodinách hoření podstatně větší
>koncentrace CO než polystyren.
>
>http://www.medsystem.cz/caste-otazky.html
>
>
>
Autor textu, který př.Baudyš přiložil, si jej po sobě buď nepřečetl nebo
dělá ze čtenáře vola. Tvrzení, že při hoření vzniká pouze CO v nepatrné
koncentraci vzbuzuje samozřejmou otázku, co je ten zbytek, kterým je
onen CO naředěn :-)

Když už jsme u toho - předpoklad, že by při hoření polystyrenu vznikal
pouze CO, CO2 a H2O vylučuje už jen čichový vjem ze splodin tohoto hoření.

Zdraví

pb


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 30. 5. 2006
Re[2]: PS úly (16563) (16565) (16741) (16744)


RP> V pěnovém polystyrenu určeném na izolace často zůstavájí stopy monomeru
RP> styrenu, pro výrobu úlu je třeba nový polystyren několik měsíců nechat
RP> vyvětrat, odpařit. Možná to bylo ono.

To je tak jako tak nutné. Než se z "čerstvého polystyrenu" začnou
dělat úly, je potřeba nějaký čas nechat PS desky "dozrát". Čerstvě
vypěněný PS se totiž "sráží" (zmenšuje svůj objem, tj. nařezané desky
se trochu zmenší). Je to sice jen pár milimetrů, ale při výrobě úlu by
to mohlo způsobit nepřesnosti. Podle zkušeností stačí několik měsíců
po zakoupení polystyrenu nechat jej odpočívat, a pak teprve z něj
řezat (či krájet) přířezy na úly.

Ve prospěch obhajoby celodřevěných úlů se někdy říkají úplné hlouposti
o pěnovém polystyrenu, což je škoda. Dřevo se nepotřebuje obhajovat -
je to vysoce kvalitní (a dosti drahý) přírodní materiál. Pro výrobu
úlů má svoje výhody i nevýhody.

Asi hlavní charakteristikou tenkostěnných celodřevěných úlů je to, že
jsou vhodné pro extenzivní chov včel (velký počet úlů, malé množství
práce věnované na obhospodařování jednoho včelstva, větší spotřeba
cukru, v chudších snůškových podmínkách je důsledkem relativně nižší
výnos medu ze včelstva). Pro intenzivní včelaření se hodí úly dobře
izolované (např. celé z PS; důležité je, aby PS stěna nebyla silná jen
2 cm); intenzivní včelaření je vhodné na menší pozemky (kde nemůžeme
mít více než 20--30 úlů), ale máme je u svého bydliště, čili můžeme se
o včelstva intenzivně starat - napájet je na jaře, rozšiřovat pomalu
atd. Za větší množství práce investované na jedno včelstvo můžeme
získat větší množství medu na včelstvo (zvláště ve snůškově slabších
oblastech), anebo v případě řepkových stanovišť můžeme pro využití
snůšky zimovat i podstatně slabší včelstva než v tenkostěnných
dřevěných úlech, která mají poloviční spotřebu cukru na zimování a
jarní rozvoj, a přesto se k začátku jarní snůšky dostanou do stejné
síly, jako včelí obři zazimovaní v několika nástavcích a na 30 kg
cukru.


----------------------------

O spalování polystyrenu:

Při hoření polystyrenu vzniká téměř výhradně kysličník uhelnatý, a to
v tak nízkých koncentracích, že krysy vystavené působení těchto
zplodin hoření v celé řadě pokusů přežily, zatímco při stejných
pokusech při hoření dřeva zahynuly. Alternativní izolační látky - jako
korek a vlákna ze dřeva - mají ve zplodinách hoření podstatně větší
koncentrace CO než polystyren.

http://www.medsystem.cz/caste-otazky.html

Zdravím všechny

Baudis Jan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 5. 2006
Re: PS úly (16563) (16565) (16741) (16744) (16745)

No ono se v rostlinných a živočišných hmotách při dnešní úrovni analytické
chemie najde určitě v malém množství spousta látek, které v mnohonásobně
větší koncentraci jinak běžné v průmyslové výrobě jsou toxické. Faktem je,
že styren je látka srovnatelná nebo spíše toxičtější než třeba toluen a je u
něho podezření z karcinogenity. Pokud v obalu uvolňujícím styren bude nějaká
tučná potravina, tuk do sebe může ten styren natáhnout. Naštěstí styren dost
intenzívně páchne, takže se dá poměrně snadno zjistit.
Pentan jako látka z alkanové řady by měl být podstatně méně škodlivý.
Pokud se tento výrobce polystyrenu chová i v ostatním jako tady s tím
styrenem, o nějaké solidnosti to nesvědčí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 30, 2006 2:23 PM
Subject: Re: PS úly


> Radim Polášek napsal:
>
> >V pěnovém polystyrenu určeném na izolace často zůstavájí stopy monomeru
> styrenu,
> >pro výrobu úlu je třeba nový polystyren několik měsíců nechat
> vyvětrat, odpařit.
>
> K tomu výrobce polystyrenu uvádí toto:
> http://www.izopol.cz/polystyren.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 30. 5. 2006
Re: PS úly (16563) (16565) (16741) (16744)

Radim Polášek napsal:

>V pěnovém polystyrenu určeném na izolace často zůstavájí stopy monomeru
styrenu,
>pro výrobu úlu je třeba nový polystyren několik měsíců nechat
vyvětrat, odpařit.

K tomu výrobce polystyrenu uvádí toto:
http://www.izopol.cz/polystyren.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 5. 2006
Re: PS úly (16563) (16565) (16741)

Mluvit obecně o polystyrenu jako o zdravotně závadné nebo nezávadné hmotě
nedává smysl. Téměř všechny v praxi používané plasty obsahují vedle
"hlavního plastu" ještě spoustu dalších složek. U polystyrenu určeného na
obaly to mohou být třeba změkčovadla. Taky záleží, jakým způsobem výroba
plastu probíhá. Takže mluvit o nezávadnosti polystyrenu má smysl, když se
mluví o konkrétním polystyrenu konkrétního výrobce vyrobeného konkrétním
postupem.
V pěnovém polystyrenu určeném na izolace často zůstavájí stopy monomeru
styrenu, pro výrobu úlu je třeba nový polystyren několik měsíců nechat
vyvětrat, odpařit. Možná to bylo ono.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 30, 2006 12:08 PM
Subject: Re: PS úly


> Karel napsal:
>
> >K ekologii a PS. Nedavno jsem konzultaoval s jednim clovekem tvrzeni v
> jednom z jarnich cisel, ze z polystyrenu se nic neodparuje.
> >Pan se huronsky smal a vypravelk mi jak potreboval vyvazet sklenen
vyrobky
> ven a shanel "papir", ze PS je ekologicky a z nej se nic neodparuje.
> >Zadny vyrobce PS bloku mu jej nevydal.
> >Zacal tedy balit do papiru.
>
> Myslím, že všichni máme zkušenosti s tím, že se potraviny i sklo běžně
> balí do polystyrenu (polystyrenové vaničky, kelímky, ....).
> Znáte někdo jediný případ, že by to někdy hygiena či jiný orgán řešili
jako
> porušení hygienických norem či nějakých právních předpisů?
> K tomu dva odkazy:
> http://www.izopol.cz/ekologie.html
> http://www.medsystem.cz/caste-otazky.html
>
> Pokud existují nějaké materiály o škodlivosti polystyrenu, a znáte je
> někdo, můžete dát prosím odkaz?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 30. 5. 2006
Re:Leceni (16734)

Pokud je mi známo tak Gabonem se smí léčit až po vytočení medu (v podletí), ale Formidol se dá použít kdykoli, jakmile denní teplota přesahuje 25 C. Možná že se předpisy na použití Gabonu se vstupem do EU změnily , určitě to nařízení Okr. hygienika by mělo být nějak konkrétní jak a kdy ho aplikovat. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Dvo???ek <paveldvoracek/=/seznam.cz>
> Předmět: Leceni
> Datum: 30.5.2006 09:37:06
> ----------------------------------------
> Okresním hygienikem bylo nařízeno léčit v naší ZO Gabonem. Před tímto
> rozhodnutí se naše organizace rozhodla o nákup desek Formidolu. Jestliže
> budeme léčit Gabonem není již zbytečné přidávat desky Formidolu ? Nevím co
> nakoupit ?
> Děkuji za radu
> Jednatel ZO - Dvořáček
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 30. 5. 2006
Re: Leceni (16734)

Pavel Dvořáček napsal:

>Okresním hygienikem bylo nařízeno léčit v naší ZO Gabonem. Před tímto rozhodnutí se naše organizace rozhodla o nákup desek Formidolu.
>Jestliže budeme léčit Gabonem není již zbytečné přidávat desky Formidolu ? Nevím co nakoupit ?
>Děkuji za radu
>Jednatel ZO - Dvořáček

Není to zbytečné.
Použití formidolu v červenci dovolí včelám vychovat zimní generaci včel.
Při větším vyýskytu roztočů a použití gabonu v srpnu mohou jít včely do zimy sice bez roztočů, ale také bez zimní generace včel. potom o vánocích mají včelaři úly bez včel plné zásob.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 30. 5. 2006
Re: PS úly (16563) (16565)

Karel napsal:

>K ekologii a PS. Nedavno jsem konzultaoval s jednim clovekem tvrzeni v jednom z jarnich cisel, ze z polystyrenu se nic neodparuje.
>Pan se huronsky smal a vypravelk mi jak potreboval vyvazet sklenen vyrobky ven a shanel "papir", ze PS je ekologicky a z nej se nic neodparuje.
>Zadny vyrobce PS bloku mu jej nevydal.
>Zacal tedy balit do papiru.

Myslím, že všichni máme zkušenosti s tím, že se potraviny i sklo běžně balí do polystyrenu (polystyrenové vaničky, kelímky, ....).
Znáte někdo jediný případ, že by to někdy hygiena či jiný orgán řešili jako porušení hygienických norem či nějakých právních předpisů?
K tomu dva odkazy:
http://www.izopol.cz/ekologie.html
http://www.medsystem.cz/caste-otazky.html

Pokud existují nějaké materiály o škodlivosti polystyrenu, a znáte je někdo, můžete dát prosím odkaz?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.6) --- 30. 5. 2006
Trúdie larvy

Lukáš (83.69.58.195) --- 30. 5. 2006
trubčí larvy
Zdravím včelaře!
Chtěl bych se vás zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s využíváním trubčího plodu jako potraviny. Informace jsou o tom tuším v jedněch OVP 2004. Včera jsem zkusil přímo larvičky a co se týče chuti, tak mi to připadá jako škrobová voda :-( Pak jsem si trubčinu vyždímal přes plátýnko a tak vzniklou tekutinu podle návodu zdrcnul nasucho na pánvičce. Musím říct, že tahle úprava a la míchaný vajíčka docela ujde, připomíná mi to trochu květákový mozeček. Odvážil jste se někdo něčeho podobnýho?
Lukáš
Ja som osobne vyskúšal už vyschnuté dá sa povedať upečené larvy zo slnečného rozpúšťadla po trudiom rámiku. A môžem povedať, že chutili znamenite. Boli lepšie ako všeliaké oriešky a orechy, ktoré sa dajú kúpiť v obchodoch. Jasná vec, že to nie sú trúdy pred vyliahnutím ale po zaviečkovaní najmladšie kukly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 30. 5. 2006
Re: Leceni (16734) (16736)

gabon...ne gabol,gabony jsou 2 atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 30. 5. 2006
Re: trubčí larvy (16733)

Dobrý den,
30. května 2006, 8:25:54, napsal jste:

L> Zdravím včelaře!
L> Chtěl bych se vás zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s využíváním
L> trubčího plodu jako potraviny. Informace jsou o tom tuším v jedněch OVP
L> 2004.

I zde na webu konference

http://www.vcely.or.cz/files/Vceli_recepty.jpg




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 5. 2006
Re: trubčí larvy (16733)

Slepice vědí, co je dobré. Podle literatury obsahují včelí larvy velice
dobře stravitelné bílkoviny a esenciální aminokyseliny. Před nějakou dobou
jsem kdesi na internetu našel i stránku, která se zabývá recepty z hmyzu.
Loni jsem našel ve včelách kus divočiny s trubčím plodem, mednými zásobami a
pylem a zkusil jsem to. Chuť hodnotím jako kokosový ořech zmixovaný s
slazeným kondenzovaným mlíkem. Optimální jsou larvy tak 2-3 dny před
víčkováním, mladší jsou malé a starší mají trochu ostrou příchuť. Jestli se
nepletu, tak takové voští s medem, pylem, larvami a mateří kašičkou v
buňkách je to, co je v starých pověstech nazýváno strdí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <w>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 30, 2006 10:05 AM
Subject: Re: trubčí larvy


Dne úterý 30 května 2006 08:25 Luká napsal(a):
> Zdravím včelaře!
> Chtěl bych se vás zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s využíváním
> trubčího plodu jako potraviny. Informace jsou o tom tuším v jedněch OVP

Slepice by mi pri krmeni uklovli i prst :).

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 30. 5. 2006
Re:Leceni (16734)

Formidol se používá před snůškou nebo lze i mezi snůškami . Gabol se smí použít až v podletí po sundání medníků

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Dvo???ek <paveldvoracek/=/seznam.cz>
> Předmět: Leceni
> Datum: 30.5.2006 09:37:04
> ----------------------------------------
> Okresním hygienikem bylo nařízeno léčit v naší ZO Gabonem. Před tímto
> rozhodnutí se naše organizace rozhodla o nákup desek Formidolu. Jestliže
> budeme léčit Gabonem není již zbytečné přidávat desky Formidolu ? Nevím co
> nakoupit ?
> Děkuji za radu
>                Jednatel ZO - Dvořáček
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 30. 5. 2006
Re: trubčí larvy (16733)

Dne úterý 30 května 2006 08:25 Luká napsal(a):
> Zdravím včelaře!
> Chtěl bych se vás zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s využíváním
> trubčího plodu jako potraviny. Informace jsou o tom tuším v jedněch OVP

Slepice by mi pri krmeni uklovli i prst :).

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Dvořáček (82.100.17.253) --- 30. 5. 2006
Leceni

Okresním hygienikem bylo nařízeno léčit v naší ZO Gabonem. Před tímto rozhodnutí se naše organizace rozhodla o nákup desek Formidolu. Jestliže budeme léčit Gabonem není již zbytečné přidávat desky Formidolu ? Nevím co nakoupit ?
Děkuji za radu
Jednatel ZO - Dvořáček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš (83.69.58.195) --- 30. 5. 2006
trubčí larvy

Zdravím včelaře!
Chtěl bych se vás zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s využíváním trubčího plodu jako potraviny. Informace jsou o tom tuším v jedněch OVP 2004. Včera jsem zkusil přímo larvičky a co se týče chuti, tak mi to připadá jako škrobová voda :-( Pak jsem si trubčinu vyždímal přes plátýnko a tak vzniklou tekutinu podle návodu zdrcnul nasucho na pánvičce. Musím říct, že tahle úprava a la míchaný vajíčka docela ujde, připomíná mi to trochu květákový mozeček. Odvážil jste se někdo něčeho podobnýho?
Lukáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Rudla (213.226.229.105) --- 30. 5. 2006
skleničky

mám nadbytečné množství skleniček na 290ml což je asi O,4 kg medu jsou nové čisté za 2,kc za kus plus DPH

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 29. 5. 2006
Re:v?stava (16719)

Byl jsem v Lysé, byly to vyhozené peníze. Výrobce včel. pomůcek sprostě drahý, např. topná dečka kolem nádoby na med byla třikrát dražší než v Budějovicích ve včelce.Sláva

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KOZL?K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: v?stava
> Datum: 29.5.2006 06:54:01
> ----------------------------------------
> Byl jste někdo v Lysé nad Labem? Bylo tam něco zajímavého?Chtěl jsem tam
> zajet alespoň v neděli a koupit si tam alespoň plastové vědro na med s
> kohoutem, protože to nikde nemají-myslím v Praze, ale ženuška mne
> nepustila, prtože jsem v sobotu byl na aukci.Mimochodem, objevil jsem tam
> záslužnou medaili města Lille s erbem.Nad horním břevnem erbu jsou 3 včely
> , takže už vím za co budu zase utrácet až bude příležitost.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 29. 5. 2006
Trubčice? (16727) (16729)

Potřeboval bych radu: Při kontrole oddělků mi u 4 nevyběhly matky. Okamžitě jsem sehnal od přítele nové matečníky a přidal je. Dnes (po 2 dnech od předpokládaného termínu vyběhnutí) jsem našel v jednom oddělku opět nevyběhlý matečník obalený trubčinou, kde bylo ve většině buněk nakladeno po několika vajíčkách. Je tam trubčice?
V encyklopedii pana Jindry jsem se dočetl, že taková včelstva se ruší. Další rada od známého včelaře byla vysypat a omést všechny včely z oddělku několik metrů od úlu a prý se trubčice nevrátí, ale ostatní včely ano. Prosím o radu odborníka začínajícímu včelaři.
Zdeněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 5. 2006
Antwort: Cena medu (16727)

To je nejaky velky partizan ....

Na slovensku, je repka v prepocte za 30 CZK/Kg.

Matej




"Petr Veverka" <e-mail/=/nezadan>
29.05.2006 12:32
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Cena medu






Zaslechl jsem zatím nezaručenou informaci, že už jeden velký výkupce
naznaÄŤil, Ĺľe se med bude vykupovat za cca 23,-KÄŤ/kg.... .


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Šamalík (e-mailem) --- 29. 5. 2006
Re: Cena medu (16727)

..ignorovat. A nejmíň dvakrát... :-)

j.

Petr Veverka napsal(a):
> Zaslechl jsem zatím nezaručenou informaci, že už jeden velký výkupce
> naznačil, že se med bude vykupovat za cca 23,-Kč/kg.... .
>
>
> ---
> avast! Antivirus: Myslim, ze zprava je bez viru :-)
> Virova databaze (VPS): 0621-4, 26.05.2006
> Testovano: 29.5.2006 12:34:26
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Veverka (212.71.138.132) --- 29. 5. 2006
Cena medu

Zaslechl jsem zatím nezaručenou informaci, že už jeden velký výkupce naznačil, že se med bude vykupovat za cca 23,-Kč/kg.... .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 5. 2006
Re: Nízký rámek & drátkování (16703)

Já jsem si taky zvykl mezistěnu dávat k spodní laťce, protože kdysi v
zadovácích s nízkým dnem ji včely nezastavěly, nechávaly tam mezeru. Někdy
to tak nechávají i v nastavku s vysokým dnem, když je mezistěna v prvním
nastavku nad tímto dnem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "InMail Vojto" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 29, 2006 7:51 AM
Subject: Re: Nízký rámek & drátkování


> Ja sice NN nepouzivam, ale drotkujem ramiky "W" a medzistienku prikladam
ku
> spodnej latke. Medzistienky su tak o 3 az 5 mm nizsie. Pud nuti vcely
> medzistienku hore "prilepit". . Takto mam dielo vystavane az ku hornej
> latke, a pekne rovne. Medzistienky skladujem cez zimu v nevykurenej
chalupe,
> kde sa teplota pohybyje cca -10 st. C, a vsetko je v poriadku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

InMail Vojto (e-mailem) --- 29. 5. 2006
Re: Nízký rámek & drátkování (16703)

Ja sice NN nepouzivam, ale drotkujem ramiky "W" a medzistienku prikladam ku
spodnej latke. Medzistienky su tak o 3 az 5 mm nizsie. Pud nuti vcely
medzistienku hore "prilepit". . Takto mam dielo vystavane az ku hornej
latke, a pekne rovne. Medzistienky skladujem cez zimu v nevykurenej chalupe,
kde sa teplota pohybyje cca -10 st. C, a vsetko je v poriadku.



----------
www.icewarp.cz - Merak Mail Server
Zabezpeceny mail server pre Windows a Linux s Groupware.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 5. 2006
Re: Roziřování (16703) (16705) (16706) (16707) (16714)

Pokud se rozšiřuje - dává první nastavek nad mřížku s mezistěnami a suchými
soušemi, stálo by možná za to dát na několik dní přidávaný nastavek dolů, na
něho mřížku a potom plodiště a po pár dnech po obsednutí plástů včelami dát
tento nastavek nad mřížku nad plodiště. Předpokládám, že u některých včelařů
by to mohlo být i časově přijatelnější než převěšování. Ale je to jen
nápad, nemám to vyzkoušené.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (81.19.46.66) --- 29. 5. 2006
Re: Rozšiřování (16708)

ad.Zásoby
Vzhledem k tomu, že mám podstavený 1 NN se zásobami, lze v předjaří 1-2 plásty se zásobami vyndat a nahradit mezistěnami. Včelotěsně uložené se později použijí při tvorbě oddělků.

S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 5. 2006
Re: Mezistěny a mráz (16703) (16705) (16706) (16709) (16715) (16716) (16717)

Nemám teď k dispozici tepelnou roztažnost včelího vosku, ale vím, že
plastické hmoty mají běžně až desetkrát větší tepelnou roztažnost než
technické kovy i víc. U vosku bych odhadoval ještě větší tepelnou roztažnost
než u plastických hmot, protože má ještě menší hustotu než plasty. Mohl by
to potvrdit někdo, kdo má příslušné tabulky k dispozici?
Ostatně kdyby byla tepelná roztažnost kovu drátku vyšší než vosku, tak by se
při ochlazování před prasknutím mezistěny vydouvaly a při oteplování zase
vyrovnávaly, v praxi je to naopak.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (81.19.46.66) --- 29. 5. 2006
Re: Rozšiřování (16703) (16705) (16706) (16707)

K Dadantu snad tolik, že by to neměl být problém. Dobré ovšem je alespoň první medníkový nástavek ze souší, nebo alespoň se středovým jádrem 2-3 souší. Já jsem letos rozšižoval tak, že jsem koncem dubna na sestavu 1N+VN přidal 2 NN, vždy oddělené listem novinového papíru, tj. NN+VN+noviny+NN+noviny+NN+fólie a uteplení. Přesly do medníku zcela v pohodě ja za 14 dnů jsem již klasicky podstavil další NN.

S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (194.212.180.122) --- 29. 5. 2006
inzerát - úly - víčka

Nabízím palubkové úly ,potištěná víčka a jiné včelařské zboží na wwww.vcelarstvi.info Přípona je info ,cz tam už nepatří.
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 29. 5. 2006
výstava

Byl jste někdo v Lysé nad Labem? Bylo tam něco zajímavého?Chtěl jsem tam zajet alespoň v neděli a koupit si tam alespoň plastové vědro na med s kohoutem, protože to nikde nemají-myslím v Praze, ale ženuška mne nepustila, prtože jsem v sobotu byl na aukci.Mimochodem, objevil jsem tam záslužnou medaili města Lille s erbem.Nad horním břevnem erbu jsou 3 včely , takže už vím za co budu zase utrácet až bude příležitost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 29. 5. 2006
Re: vcelareni bez rukavic (16687)

To je na prd.V případě jen trochu ostřejších včel bude mít ruce jak ježek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 29. 5. 2006
RE: Mezistěny a mráz (16703) (16705) (16706) (16709) (16715) (16716)

> Od: Josef Kala
....
> Při rozkvětu třešně jsem je chtěl
> vložit do včelstev, ale cca třetina mezistěn byla rozdělena v místě
> drátkování, ( vysvětluji si to takto: délka drátku zataveného při pokojové
> teplotě v mezistěně široké 380mm je 380mm. Při mrazu se rozměr voskové
> mezistěny nezmění, ale délka drátku se zmenší na např. 378mm. To stačí na
> to, aby se vosk podél drátku odtrhl). Použitelná byla jen část rámků s
> neroztrhanými mezistěnami- tedy zimní příprava na jaro přišla vniveč.
.......
Nejen že se stáhne drátek, ale jsem si zcelajist, že zatavená mezistěna při rozdílu teplot roztahuje a stahuje v rozmezí až 5 mm. Prostě od drátku praskne.


> Od: Josef Kala:
> 7. U Čejkových úlů r.m. 42x35cm jsem zkoušel nedrátkovat ( dle popisu
> starého cca 90 roků), ale hmotnost včel a úlová teplota způsobily zhroucení
> včelího díla v 90% případů.
..........
Čejkovi úly přišly v širší známost u nás právě na základě vlivu propagace tohoto typu úlu panem Čejkou. Bohužel jsem zjistil, že ale p. Čejka není vynálezce tohoto úlu, a tento úl přebral (a zřejmě také mírně upravil) podle českých poměrů. Bylo by záhodno zjistit, jakou metodou se doopravdy v těchto úlech původně včelařilo a drátkovalo či nedrátkovalo. Tz. ještě před Čejkou.



> Od: Josef Kala:
> 8. Nedrátkované mezistěny, kdy mezistěna je přitavena voskem k horní loučce
> a dole prochází mezi dvěma dolními loučkami: odpozoroval jsem, že včely se
> nejprve zajímají o stavbu buněk cca v horní čtvrtině výšky rámku,
> horizontálně od středu poněkud blíže k česnu ( u studené stavby). Pak
> upevňují mezistěnu k bočním loučkám v horní třetině bočních louček a
> přichytí mezistěnu na několika místech dolních louček ( domnívám se, že to
> může vést k "vyboulení díla směrem do uličky" u takto aplikovaných
> mezistěn). Pak teprve mezistěnu dostaví v téměř celé ploše, podél dolní
> poloviny bočních louček buď později, nebo vůbec ne. Nebo takto rozestavěnou
> mezistěnu opustí a okraje buněk olemují propolisem. Takové propolisem
> označené mezistěny jsou pak dost významnou překážkou pro včelami vnímanou
> celistvost díla- včely je výrazně opomíjejí zejména pro plodování, nejvýš z
> nich udělají "překladiště" rozpracovaného nektaru.
...........
To je právě ono. Myslím si, že se rámy ČjÚ musely dokonce u nějakých včelařů "přetáčet vzhůru nohama". Podle všech možných informací včelám nevadí takové přetáčení a dokonce je to jakousi "protirojovou alternativou" (ale to jen doopravdy do určité míry). Nedostavování díla a "skryté včelařské finty" našich otců a dědů je nutné brát v úvahu. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 29. 5. 2006
RE: Mezistěny a mráz (16703) (16705) (16706) (16709) (16715)

Před cca 15 roky jsem po dvě sezóny měl možnost porovnat mezistěny lité ( z
ručního lisu ) a mezistěny lisované z chladnoucího plátu "archu" vosku (
koupil jsem je z včelařské prodejny ).
Do té doby jsem používal jen ty lité a proto jsem netušil, že je třeba
rozlišovat aplikaci litých a lisovaných mezistěn. Možná hraje roli i
tloušťka mezistěny, ale nedělal jsem výzkum, jen sděluji svoje zkušenosti:

1. Čerstvé lisované mezistěny řezané přesně na vnitřní rozměr rámku se víc
než v polovičním počtu vyboulily směrem do uličky těsně nad dolní loučkou.
Pokud mezistěna byla o cca 3mm nižší ( ponechána mezera od dolní loučky,
nebyl problém u úzkých, ani širokých dolních louček).
2. Pokud jsem příští rok použil zbytek lisovaných mezistěn (mezistěny byly
přes zimu uložené ve skříni ve včelínu a určitě přemrzly), bylo vše bez
problémů. Jen jsem je musel dát přes noc ohřát na pokojovou teplotu (cca 22
stupňů) a pak teprve zatavovat do rámků. (K tomu si dovolím teorii a
omlouvám se za nepřesnosti: při teplotách pod -12stupňů?? vosk krystalizuje,
krystaly se vzájemně orientují a původně amorfní hmota vosku se
"přemrznutím" a vlivem vazeb mezi krystaly zpevní). Je-li to správné
zdůvodnění nevím, ale v úlu to funguje.
3. Pro úsporu času jsem se pokoušel připravit rámky s mezistěnami již v
lednu v teple vytopené dílny). Po zatavení mezistěn jsem rámky uložil do
skříně ve včelínu, kde řádně vymrzly. Při rozkvětu třešně jsem je chtěl
vložit do včelstev, ale cca třetina mezistěn byla rozdělena v místě
drátkování, ( vysvětluji si to takto: délka drátku zataveného při pokojové
teplotě v mezistěně široké 380mm je 380mm. Při mrazu se rozměr voskové
mezistěny nezmění, ale délka drátku se zmenší na např. 378mm. To stačí na
to, aby se vosk podél drátku odtrhl). Použitelná byla jen část rámků s
neroztrhanými mezistěnami- tedy zimní příprava na jaro přišla vniveč.
4. Další rok jsem tytéž mezistěny zatavoval do rámků při teplotě kolem nuly
( z autobaterie přímo ve včelíně).
A zase uložil do skříně ve včelínu ( kde určitě prošly mnohými mrazy).
Všechny mezistěny byly při jarním vložení do včelstva v pořádku a včely je
rovnoměrně vystavěly.
5. Roztaveným voskem jsem připevnil mezistěnu k horní loučce v rámku bez
drátků. Rozměr mezistěny byl o cca 3 mm menší než šířka i délka prostoru
mezi loučkami. Takto připravené rámky dobře přestály všechny mrazy, ale na
jaře se mi cca u 30% rámků mezistěna při manipulaci odlomila od horní loučky
( přičítám to hlavně své nešikovnosti). Pokud jsem s takovými rámky
manipuloval odpoledne při teplotě nad cca 12stupňů, nebyl problém.
6. Do podélné drážky ve středu spodní plochy horní loučky jsem vložil
zvlněný odporový drát, vložil mezistěnu, připojil na zdroj proudu a doufal,
že se okraj mezistěny částečně roztaví a propojí mezistěnu se stěnami
drážky. Cca 70 % mezistěn přestálo veškerou manipulaci a některé mezistěny
mám takto v provozu již třetí rok. Jako nápad se mi to docela zamlouvá a
dávám ho k dispozici, kdyby měl někdo zájem to dotáhnout do dokonalosti.
(platí pro NN, konkrétně pro Optimal 42x17)
7. U Čejkových úlů r.m. 42x35cm jsem zkoušel nedrátkovat ( dle popisu
starého cca 90 roků), ale hmotnost včel a úlová teplota způsobily zhroucení
včelího díla v 90% případů.
8. Nedrátkované mezistěny, kdy mezistěna je přitavena voskem k horní loučce
a dole prochází mezi dvěma dolními loučkami: odpozoroval jsem, že včely se
nejprve zajímají o stavbu buněk cca v horní čtvrtině výšky rámku,
horizontálně od středu poněkud blíže k česnu ( u studené stavby). Pak
upevňují mezistěnu k bočním loučkám v horní třetině bočních louček a
přichytí mezistěnu na několika místech dolních louček ( domnívám se, že to
může vést k "vyboulení díla směrem do uličky" u takto aplikovaných
mezistěn). Pak teprve mezistěnu dostaví v téměř celé ploše, podél dolní
poloviny bočních louček buď později, nebo vůbec ne. Nebo takto rozestavěnou
mezistěnu opustí a okraje buněk olemují propolisem. Takové propolisem
označené mezistěny jsou pak dost významnou překážkou pro včelami vnímanou
celistvost díla- včely je výrazně opomíjejí zejména pro plodování, nejvýš z
nich udělají "překladiště" rozpracovaného nektaru.

Omlouvám se, nakonec jsem se rozepsal víc, než jsem měl původně v úmyslu,
neboť téma je to zajímavé. Možná by to vydalo na příspěvek do Včelařských
novin.

Pepa Kala








-----Original Message-----
From: Vladimir Ptacek [mailto:ptacek.home/=/cmail.cz]
Sent: Sunday, May 28, 2006 9:48 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Mezistěny a mráz

Na mrazu jsem míval mezistěny balané v papíru. S folií nemám zkušenosti.
Vše dobré,
VP


__________ Informace od NOD32 1.1563 (20060528) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimir Ptacek (81.19.4.77) --- 28. 5. 2006
Re: Mezistěny a mráz (16703) (16705) (16706) (16709)

Na mrazu jsem míval mezistěny balané v papíru. S folií nemám zkušenosti.
Vše dobré,
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimir Ptacek (81.19.4.77) --- 28. 5. 2006
Re: Rozšiřování (16703) (16705) (16706) (16707)

Problém zamedování plodiště a vyrojení včelstva byl v mřížce a souších či mezistěnách v medníku. Ty včely nerady obsazují. Pokud používáme mřížku, včely bez problémů obsednou vytočené a od medu vlhké plásty (uschované od loňska) jinak musíme dát do medníku alespoň 2 plásty plodu nad plod v plodišti (kontrola po týdnu na náhradní matečníky).
Dadant s nízkými nástavky v medníku mřížku nepoužívá, takže zde podobné problémy odpadají.
Vše dobré,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 28. 5. 2006
Re:Rozi?ov?n? (16703) (16705) (16706) (16707)

stavební rámek vkládám v době kvetení angreštu do spodního nástavku vedle plodového hnízd a zůstává tam ješ až do začátku července

Pean

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vlastimil <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozi?ov?n?
> Datum: 28.5.2006 14:07:59
> ----------------------------------------
> Také letos i vloni jsem při jarním rozšiřování postupoval dle knihy Dr.
> Liebiga - Včelaříme jednoduše. Včelstva přezimovala ve 2N (39 x 24)po 9
> rámcích. Jakmile byly včely vidět mezi rámky ve spodním N, tak byla
> včelstva rozšířena o třetí N a to nad mřížku. Ten byl vybaven doprostřed
> 5-ti soušemi a na kraje 2+2 mezistěny. Tedy bez převěšování. Samozřejmě
> byla včelstva dál rozšiřována podsazováním dalších N pod medník nad MM.
> Včely medník nad MM sice obsadily a začaly tam nosit sladinu, ale také opět
> zanesly plodiště(2 spodní N) což omezilo matku a vedlo k rojové náladě.
> Připomínám, že v medníku bylo volného místa dost.
> Ptám se tedy kde je chyba? A jde vůbec takto rozšiřovat bez převěšování?
> Přeci v Dadant systému (1vysoký N a několik nízkých N)se také nedá
> převěšovat. Dadanty bych chtěl vyzkoušet, ale mám obavy, aby to nedopadlo
> jako výše popsané - tj. zanesené plodiště, málo místa pro kladení a vznik
> rojové nálady.
>
> A kyž jsem se dostal k Dadantu, tak bych se ještě zeptal zkušenějších na 2
> věci:
> 1) kam a kdy dávají stavební rámek
> 2) nevadí nespotřebované zásoby ve vysokém N (plodišti)v dalším rozvoji a
> to v případě, že bych měl rámek hodně vysoký (např. 39x35, či 42x36)a
> zakrmil bych přímo do tohoto vysokého N (tedy bez krmného nástavku).
> Děkuji Vám za názory.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Šamalík (e-mailem) --- 28. 5. 2006
Re: tavení párou (16682) (16686) (16704)

.. a jak vybíráš z vařící vody vosk? Až nakonec, nebo nějak průběžně??

j.

p.k. napsal(a):
> ...chápeš to přesně,pozor,voda vařila ještě dlouho po akci a takřka se
> vypařila,takže s posledním rámkem aspoň kýbl vody... jo a to síto mám
> hustší tak 1x1 milimetr
>
>
>
> kotlina je plech,do které přijde ten litinovej kotel
>
>
> ---
> avast! Antivirus: Myslim, ze zprava je bez viru :-)
> Virova databaze (VPS): 0621-4, 26.05.2006
> Testovano: 28.5.2006 19:38:48
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 28. 5. 2006
Re: Rozšiřování (16708)

....rozšiřuj až bude v podmetu viset pořádná "brada"-chomáč včel,kterej obsedne nástavek ,na stavebním rámku(vkládá se rozvojem stavebího pudu(snůška), poznáš jakou mají chuť stavět,jak ho vystaví,je čas na třetí nástavek .....pokud máš na jaře souše, tak je dej matce k zakladení,zbytkem zásob obklop plodiště,zbytek r. do medníku,mřížku vkládám 25 dní před plánovaným vytáčení-podle řepky......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

martin (e-mailem) --- 28. 5. 2006
Re: mezistěny (16689)

Jen tak na okraj - zvazujes i prevareni "suroviny"
na mezisteny pri 117 stupnich Celsia?

Martin

On Friday 26 of May 2006 09:34, vaclav wrote:
> Dobrý den,
> dokáže mi někdo poradit, jak vyrobit, nebo kde koupit lisovací matrici
> na výrobu mezistěn?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 5. 2006
Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n? (16703) (16705) (16706)

Já mám mezistěny v papíru v místnosti, kde je v zimě za mrazů pár stupnů pod
nulou a žádní problémy nepozoruji. třeba i dva, tři roky. Pokud se jedná o
mezistěny zabalené v fólii, mohlo by se jednat o to, že vlivem nízkých
teplot se ta fólie ještě více smršťuje a potom mezistěny, které jsou za
nízkých teplot křehké drtí. Nebo druhá možnost je ta, že nízké teploty
nevadí, ale vadí kolísání nízkých teplot, například když jsou mezistěny
někde ve včelíně, kde je stejné kolísánií teplot jako venku ve dne a v noci.
Ve vylisované mezistěně jsou vlivem rychlého ochlazení a tlaku při lisování
krystaly vosku jemné a mezistěna relativně tvárná. Vlivem kolísání teplot by
se tyto krystaly vosku mohly postupně zvětšovat a tudíž tvárnost mezistěny
zhoršovat, až by nakonec popraskala vlivem roztahování a šmršťování při
změně teplot. No, ale zatavené mezistěny občas ve včelíně nebo v úle přes
zimu skladuji a nijak moc jim to neubližuje. Možná když jsou v balíku, vadí
že se jednotlivé mezistěny třou o sebe. Jinak ale platí, že takové mezistěny
vystavené mrazu jsou skutečně křehké, dokud se nevystaví té teplotě 30 - 40
st C.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 28, 2006 9:52 AM
Subject: Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n?


Od: Vladimir Ptacek:
....
> Podle MUDr. Kucery, ktery to vedel zase od jinych vcelaru, je vhodne
nechat
> mezisteny pres zimu projit mrazem. Podle mych zkusenosti je pak pred
> zatavenim vhodne zahrat je na teplotu asi 30 st (deska na ustrednim
topeni,
> kde se predehrivaji, zatimco jine zatavuji).
........

Jsou to zkušenosti s mezistěnama zabalenýma do papíru nebo do PE smršťovací
fólie? Já bych takovou radu jen možná rád upřesnil, protože p. Löffelmann
(odkaz:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=16478&visible=0&type=nointro+nosta
tus+noform ) v bodě 2 upozorňuje, že mezistěny ve fólii nesmí zmrznout,
protože se potom drolí. Já nevím a toto nemohu potvrdit jako všeobecnou
radu, protože mám mezistěny stále v mrazuprosté místnosti.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil (85.71.53.209) --- 28. 5. 2006
Rozšiřování

Také letos i vloni jsem při jarním rozšiřování postupoval dle knihy Dr. Liebiga - Včelaříme jednoduše. Včelstva přezimovala ve 2N (39 x 24)po 9 rámcích. Jakmile byly včely vidět mezi rámky ve spodním N, tak byla včelstva rozšířena o třetí N a to nad mřížku. Ten byl vybaven doprostřed 5-ti soušemi a na kraje 2+2 mezistěny. Tedy bez převěšování. Samozřejmě byla včelstva dál rozšiřována podsazováním dalších N pod medník nad MM. Včely medník nad MM sice obsadily a začaly tam nosit sladinu, ale také opět zanesly plodiště(2 spodní N) což omezilo matku a vedlo k rojové náladě. Připomínám, že v medníku bylo volného místa dost.
Ptám se tedy kde je chyba? A jde vůbec takto rozšiřovat bez převěšování? Přeci v Dadant systému (1vysoký N a několik nízkých N)se také nedá převěšovat. Dadanty bych chtěl vyzkoušet, ale mám obavy, aby to nedopadlo jako výše popsané - tj. zanesené plodiště, málo místa pro kladení a vznik rojové nálady.
A kyž jsem se dostal k Dadantu, tak bych se zeptal zkušenějších na 2 věci:
1) kam a kdy dávají stavební rámek
2) nevadí nespotřebované zásoby ve vysokém N (plodišti)v dalším rozvoji a to v případě, že bych měl rámek hodně vysoký (např. 39x35, či 42x36)a zakrmil bych přímo do tohoto vysokého N (tedy bez krmného nástavku).
Děkuji Vám za názory.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil (85.71.53.209) --- 28. 5. 2006
Rozšiřování (16703) (16705) (16706)

Také letos i vloni jsem při jarním rozšiřování postupoval dle knihy Dr. Liebiga - Včelaříme jednoduše. Včelstva přezimovala ve 2N (39 x 24)po 9 rámcích. Jakmile byly včely vidět mezi rámky ve spodním N, tak byla včelstva rozšířena o třetí N a to nad mřížku. Ten byl vybaven doprostřed 5-ti soušemi a na kraje 2+2 mezistěny. Tedy bez převěšování. Samozřejmě byla včelstva dál rozšiřována podsazováním dalších N pod medník nad MM. Včely medník nad MM sice obsadily a začaly tam nosit sladinu, ale také opět zanesly plodiště(2 spodní N) což omezilo matku a vedlo k rojové náladě. Připomínám, že v medníku bylo volného místa dost.
Ptám se tedy kde je chyba? A jde vůbec takto rozšiřovat bez převěšování? Přeci v Dadant systému (1vysoký N a několik nízkých N)se také nedá převěšovat. Dadanty bych chtěl vyzkoušet, ale mám obavy, aby to nedopadlo jako výše popsané - tj. zanesené plodiště, málo místa pro kladení a vznik rojové nálady.

A kyž jsem se dostal k Dadantu, tak bych se ještě zeptal zkušenějších na 2 věci:
1) kam a kdy dávají stavební rámek
2) nevadí nespotřebované zásoby ve vysokém N (plodišti)v dalším rozvoji a to v případě, že bych měl rámek hodně vysoký (např. 39x35, či 42x36)a zakrmil bych přímo do tohoto vysokého N (tedy bez krmného nástavku).
Děkuji Vám za názory.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 5. 2006
Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n? (16703) (16705)

Od: Vladimir Ptacek:
....
> Podle MUDr. Kucery, ktery to vedel zase od jinych vcelaru, je vhodne nechat
> mezisteny pres zimu projit mrazem. Podle mych zkusenosti je pak pred
> zatavenim vhodne zahrat je na teplotu asi 30 st (deska na ustrednim topeni,
> kde se predehrivaji, zatimco jine zatavuji).
........

Jsou to zkušenosti s mezistěnama zabalenýma do papíru nebo do PE smršťovací fólie? Já bych takovou radu jen možná rád upřesnil, protože p. Löffelmann (odkaz: http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=16478&visible=0&type=nointro+nostatus+noform ) v bodě 2 upozorňuje, že mezistěny ve fólii nesmí zmrznout, protože se potom drolí. Já nevím a toto nemohu potvrdit jako všeobecnou radu, protože mám mezistěny stále v mrazuprosté místnosti.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimir Ptacek (81.19.4.77) --- 27. 5. 2006
Re: Nízký rámek & drátkování (16703)

Pratele, nizky ramek je treba dratovat stejne jako vyssi. Vyplati se to. Nejlepši je mit v horni loucce drazku na vlozeni mezisteny, pak u 18 cm vysokeho ramku 3 x vodorovne dratky s tim, ze horni ma byt co nejblize k horni loucce, aby drzel mezistenu, zbytek plochy rozdělit na 3 plochy, a kolem bocnich loucek a ke spodni loucce 4-5 mm mezery na roztahovani vosku. Podle MUDr. Kucery, ktery to vedel zase od jinych vcelaru, je vhodne nechat mezisteny pres zimu projit mrazem. Podle mych zkusenosti je pak pred zatavenim vhodne zahrat je na teplotu asi 30 st (deska na ustrednim topeni, kde se predehrivaji, zatimco jine zatavuji). Pokud se ramky dratuji svisle, je vhodne dratky zvlnit v rovine ramku zvlnovačem. Tim se dratky pruzne napnou a zaroven se omezi sjeti plnych panenskych plastu napr. pri bourzce za horka..
Vse dobre,
Vladimir Ptacek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (217.77.165.36) --- 27. 5. 2006
Re: tavení párou (16682) (16686)

....chápeš to přesně,pozor,voda vařila ještě dlouho po akci a takřka se vypařila,takže s posledním rámkem aspoň kýbl vody... jo a to síto mám hustší tak 1x1 milimetr



kotlina je plech,do které přijde ten litinovej kotel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78400 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 16704 do č. 16764)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu