78078

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Janura (e-mailem) --- 6. 7. 2006
RE: kralik vratic (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394) (17398) (17399) (17400) (17401) (17402) (17405)

... no a vsetko zle je na nieco dobre a naopak.

ja ho pouzivam v kombinacii z vrbovym drevom. inak jeho vona ked dymi sa mi
velmi paci. hovoria ze je viac utlmujuci aj pre vcely ako jedovaty. povdzte
mi ktory dym je bez akych kolvek jedovatych latok?

dakujem

JANURA s.r.o.
Konska 338
01313

elektro/=/janura.sk <mailto:elektro/=/janura.sk> mob.: 0903 528993


-----Original Message-----
From: Radim Poláąek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Thursday, July 06, 2006 11:34 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: kralik vratic


> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.

A asi se podle toho i jmenuje, kdo ho ochutná, vyzvrátí vše, co má v
žaludku. Ale nezkoušel jsem to. Ale vůně podrceného vratiče tomu napovídá.

Co se týká materiálu do kuřláku, u troudu z jehličnatých stromů se uvádí, že
je méně vhodný, protože pryskyřice v něm obsažená dráždí včely. I plíce
včelaře. Je ale velký rozdíl, jestli se jedná o včelín nebo o úly venku. Ve
včelíně, zvláště když včely slídí a všechno musí být uzavřeno, je to něco
jako udírna a pak je sakra velký rozdíl, jestli je v kuřláku třeba vrbový
troud bez pryskyřice nebo smrkový nebo suché šišky či staré jutové pytle.
Venku je rozdíl minimální.
Jinak já když potřebuji náplň do kuřláku, projdu se v lese pod topoly,
lípami, vrbami nebo buky a sbírám natrouchnivělé větve bez kůry od průměru
malíku po průměr ruky. Tenčí nemá smysl, silnější se zas tak často nenajdou
a těžko se lámou nebo řežou kapesní pilkou do tašky. Dřevo z těchto stromů
trouchniví stejnoměrně, na rozdíl od třeba smrku i natrouchnivělé drží dost
pohromadě a kouř je z něho relativně příjemný. Kombinací tenčích jen suchých
větví a silnějších ztrouchnivělých do kuřláku se dosáhne toho, že kouří
dlouho, rovnoměrně a nemusí se nijak moc regulovat - dusit nebo pokládat na
bok. Ve včelíně je důležitý ještě jeden argument proti smrkovému dřevu.
Včelín sám je obvykle z smrkového dřeva a tudíž z ztrouchnivělého smrkového
dřeva se může zamořit dřevokaznou houbou. U listnáčů je předpoklad, že houby
rozkládající listnaté dřevo na smrkové dřevo včelína nejdou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:57 AM
Subject: Re: kralik vratic


> > Ten vratič roste kolem cest, na rumi?tích a na podobných místech.
>
> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.
>
> \vov


__________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 6. 7. 2006
Re: kralik vratic (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394) (17398) (17399) (17400) (17401) (17402)

> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.

A asi se podle toho i jmenuje, kdo ho ochutná, vyzvrátí vąe, co má v
ľaludku. Ale nezkouąel jsem to. Ale vůně podrceného vratiče tomu napovídá.

Co se týká materiálu do kuřláku, u troudu z jehličnatých stromů se uvádí, ľe
je méně vhodný, protoľe pryskyřice v něm obsaľená dráľdí včely. I plíce
včelaře. Je ale velký rozdíl, jestli se jedná o včelín nebo o úly venku. Ve
včelíně, zvláątě kdyľ včely slídí a vąechno musí být uzavřeno, je to něco
jako udírna a pak je sakra velký rozdíl, jestli je v kuřláku třeba vrbový
troud bez pryskyřice nebo smrkový nebo suché ąiąky či staré jutové pytle.
Venku je rozdíl minimální.
Jinak já kdyľ potřebuji náplň do kuřláku, projdu se v lese pod topoly,
lípami, vrbami nebo buky a sbírám natrouchnivělé větve bez kůry od průměru
malíku po průměr ruky. Tenčí nemá smysl, silnějąí se zas tak často nenajdou
a těľko se lámou nebo řeľou kapesní pilkou do taąky. Dřevo z těchto stromů
trouchniví stejnoměrně, na rozdíl od třeba smrku i natrouchnivělé drľí dost
pohromadě a kouř je z něho relativně příjemný. Kombinací tenčích jen suchých
větví a silnějąích ztrouchnivělých do kuřláku se dosáhne toho, ľe kouří
dlouho, rovnoměrně a nemusí se nijak moc regulovat - dusit nebo pokládat na
bok. Ve včelíně je důleľitý jeątě jeden argument proti smrkovému dřevu.
Včelín sám je obvykle z smrkového dřeva a tudíľ z ztrouchnivělého smrkového
dřeva se můľe zamořit dřevokaznou houbou. U listnáčů je předpoklad, ľe houby
rozkládající listnaté dřevo na smrkové dřevo včelína nejdou.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:57 AM
Subject: Re: kralik vratic


> > Ten vratič roste kolem cest, na rumištích a na podobných místech.
>
> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.
>
> \vov

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek (e-mailem) --- 6. 7. 2006
Re: kralik vratic (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394) (17398) (17399) (17400) (17401) (17402)

Radąej odporúčam nazbera» v lese spráchnivené kúsky dreva v lese. Teraz je
sucho stačí jedna bednička na celý rok,Pokiaµ sú to smrekové, alebo
borivicové drievka tak to aj príjemne voní. Vratč poľívam vysuąený na spodok
do skrinky kde odkladám na zimu plásty. Trochu to odpudzuje vvíjačku.
Gabi M.Komínek
----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:57 AM
Subject: Re: kralik vratic


>> Ten vratič roste kolem cest, na rumištích a na podobných místech.
>
> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek (e-mailem) --- 6. 7. 2006
Re: kralik vratic (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394) (17398) (17399) (17400)

Priateľu vzácny Vratič obecný najdeš na
http://botanika.wendys.cz/kytky/K263.php
Gabi M.Kominek
----- Original Message -----
From: "Janura" <elektro/=/janura.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:29 AM
Subject: kralik vratic


> priatelia,
>
>
> potrebujem surne zohnat obrazky rastliny "Kralik vratic" co sa pouziva na
> dymenie. som u kamarata co ma vcely na Opavskych Lazoch okr. Velky Krtis a
> nikde to tu nerastie a chcem mu to ukazat ako to vyzera atd..
>
> neviete kde ich zozeniem?
>
>
> dik
>
> Pista
>
>
> __________ Informacia od NOD32 1.1645 (20060705) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata (e-mailem) --- 6. 7. 2006
Re: kralik vratic (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394) (17398) (17399) (17400) (17401)

> Ten vratič roste kolem cest, na rumištích a na podobných místech.

a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
nervovej jed.

\vov




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 6. 7. 2006
Re: kralik vratic (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394) (17398) (17399) (17400)

Králík nevím, ale co je vratič vím. Když se chci podívat na fotku, zadávám
takové věci do vyhledávače třeba do Seznamu. V doméně CZ existují nejméně
dva atlasy rostlin, kde ty fotky a popisy jsou. Možná je něco i na SK.

Ten vratič roste kolem cest, na rumištích a na podobných místech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Janura" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:29 AM
Subject: kralik vratic


> priatelia,
>
>
> potrebujem surne zohnat obrazky rastliny "Kralik vratic" co sa pouziva na
> dymenie. som u kamarata co ma vcely na Opavskych Lazoch okr. Velky Krtis a
> nikde to tu nerastie a chcem mu to ukazat ako to vyzera atd..
>
> neviete kde ich zozeniem?
>
>
> dik
>
> Pista
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura (e-mailem) --- 6. 7. 2006
kralik vratic (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394) (17398) (17399)

priatelia,


potrebujem surne zohnat obrazky rastliny "Kralik vratic" co sa pouziva na
dymenie. som u kamarata co ma vcely na Opavskych Lazoch okr. Velky Krtis a
nikde to tu nerastie a chcem mu to ukazat ako to vyzera atd..

neviete kde ich zozeniem?


dik

Pista

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.170.113) --- 5. 7. 2006
Re: BEF (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394) (17398)

Ospravedňujem sa za niekoľko chýb v texte npr inetligenčné- nahradiť inteligentnejšie.Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.170.113) --- 5. 7. 2006
Re: BEF (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394)

Zloženie prípravku na liečenie roztočovej nákazy sa skladá z dvoch dielov mravčanu etylnatého a jedného dielu benzínu.
Ak niekomu naozaj tak veľmi prekážajú, ptopm netreba mať prípravok BEF, stačí obyčajný benzín a te .....? nedopíšem to lebo ľudia sú schopný podpáliť aj svoj barak. A pritom osy, ale i iný hmyz chce len ŽIŤ svoj život a nám to vadí. Pritom osy z môjho poznávania v prírode sú oveľa inteligenčné ako naše milované včely. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.219) --- 5. 7. 2006
Re: Jak pokračovat (17384) (17389)

Musí být nějak řešen problém
průchodnosti česen při vysokém sněhu.
......
Na paletě + ¨sitované dno. Nemám s tím žádný problém a včely asi taky ne.
Málokdy je sníh tak nafoukaný, že by se úplně utavřela plocha kolem úlu. A i když jsem měl úly s oddělky úplně pod sněhem, tak to včely přežily. Naopak mám názor, že jim tepelná setrvačnost sněhu prospěla.
Výška nástavku na paletě je poměrně optimální. V nejspodnějším většinou nedělám, matečníky pokud jsou, tak vždy i v druhém plodištním.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 7. 2006
Re: BEF (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394)

Obecně to jsou všechno organické uhlovodíky a škodí každý z nich, některé
více, některé méně. Aceton na rozdíl od toluenu se poměrně běžně nachází i v
přírodě, i přesto bude pro včely v určité koncentraci taky toxický. Důležité
je asi, aby tam nebyly nějaké vysokovroucí uhlovodíky, které by se
odpařovaly dny a týdny a po tuto dobu zasmradily tu nádobu na chytání rojů,
takže by tam roje nešly. Ty jsou třeba v automobilových benzínech jako
příměsi ale taky v některých speciálních ředidlech jako speciální složky.
Ředidlo C6000 je zvoleno dobře, tam takové složky prakticky nejsou.

V Befu, mlhavě si vzpomínám je jako účinná složka snad mravenčnan etylnatý
nebo nějaký podobný ester organické kyseliny, ten se působením vzdušné
vlhkosti má štěpit na kyselinu mravenčí, která likvidovala ve vzdušnicích ty
roztočíky a dále tam je tuším lehký technický benzín a možná i další složky.
Ale už je to hodně dlouho, co jsem to složení viděl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 05, 2006 11:52 AM
Subject: Re: BEF


> že tam je nejvíc toluenu a že je to pěkný svinstvo. Pro včely je asi
> smrtelný ten toluen, aceton jim nevadí. Co obsahuje BEF, stále nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(84.244.109.96) --- 5. 7. 2006
zkouska rozhlasu

1 2 3 4 5

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (212.158.157.91) --- 5. 7. 2006
Re: BEF (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393)

že tam je nejvíc toluenu a že je to pěkný svinstvo. Pro včely je asi smrtelný ten toluen, aceton jim nevadí. Co obsahuje BEF, stále nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 7. 2006
Re: BEF (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392)

> Z bezpečnostního listu ředidla C6000 : .........................

Co z toho bezpečnostního listu má vyplývat pro včelaře?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 05, 2006 10:29 AM
Subject: Re: BEF


> Z bezpečnostního listu ředidla C6000 :
>
> toluen > 30%, butan-1-ol <10%, aceton 10-20%, ethyl-acetát <15%, benzínová
> frakce (ropná), hydrogenačně odsířená, těžká (nízkovroucí hydrogenovaný
> benzín) &#8804; 15%
>
> Údaje o nebezpečnosti látky nebo přípravku
> Výrobek je / není nebezpečný dle chemického zákona. Nejzávažnější
> nepříznivé účinky na zdraví člověka při používání látky/přípravku: Páry
> působí narkoticky, v závislosti na koncentraci a době expozice a působí
> bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest. Místně
> odmašťuje a dráždí pokožku. Nejzávažnější nepříznivé účinky na životní
> prostředí při používání látky/přípravku: Škodlivý pro vodní organismy.
> Nejzávažnější nepříznivé účinky z hlediska požárního nebezpečí při
> používání látky/přípravku: Přípravek je hořlavou kapalinou I. třídy
> nebezpečnosti. Vysoce hořlavý – páry mohou tvořit se vzduchem výbušnou
> směs. Možné nesprávné použití látky/přípravku: Použití, které není v
> souladu s návodem k použití a údaji v tomto bezpečnostním listu. V žádném
> případě se nesmí vdechovat.
>
> Při pátrání po složení BEF jsem narazil na pro včelaře zajímavou stránku:
> http://www.budweb.cz/vcelari/historie.htm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (212.158.157.91) --- 5. 7. 2006
Re: BEF (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382)

Z bezpečnostního listu ředidla C6000 :

toluen > 30%, butan-1-ol <10%, aceton 10-20%, ethyl-acetát <15%, benzínová frakce (ropná), hydrogenačně odsířená, těžká (nízkovroucí hydrogenovaný benzín) ≤ 15%

Údaje o nebezpečnosti látky nebo přípravku
Výrobek je / není nebezpečný dle chemického zákona. Nejzávažnější nepříznivé účinky na zdraví člověka při používání látky/přípravku: Páry působí narkoticky, v závislosti na koncentraci a době expozice a působí bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest. Místně odmašťuje a dráždí pokožku. Nejzávažnější nepříznivé účinky na životní prostředí při používání látky/přípravku: Škodlivý pro vodní organismy. Nejzávažnější nepříznivé účinky z hlediska požárního nebezpečí při používání látky/přípravku: Přípravek je hořlavou kapalinou I. třídy nebezpečnosti. Vysoce hořlavý – páry mohou tvořit se vzduchem výbušnou směs. Možné nesprávné použití látky/přípravku: Použití, které není v souladu s návodem k použití a údaji v tomto bezpečnostním listu. V žádném případě se nesmí vdechovat.

Při pátrání po složení BEF jsem narazil na pro včelaře zajímavou stránku: http://www.budweb.cz/vcelari/historie.htm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (212.158.157.91) --- 5. 7. 2006
Re: BEF (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382)

Z bezpečnostního listu ředidla C6000 :

toluen > 30%, butan-1-ol <10%, aceton 10-20%, ethyl-acetát <15%, benzínová frakce (ropná), hydrogenačně odsířená, těžká (nízkovroucí hydrogenovaný benzín) ≤ 15%

Údaje o nebezpečnosti látky nebo přípravku
Výrobek je / není nebezpečný dle chemického zákona. Nejzávažnější nepříznivé účinky na zdraví člověka při používání látky/přípravku: Páry působí narkoticky, v závislosti na koncentraci a době expozice a působí bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest. Místně odmašťuje a dráždí pokožku. Nejzávažnější nepříznivé účinky na životní prostředí při používání látky/přípravku: Škodlivý pro vodní organismy. Nejzávažnější nepříznivé účinky z hlediska požárního nebezpečí při používání látky/přípravku: Přípravek je hořlavou kapalinou I. třídy nebezpečnosti. Vysoce hořlavý – páry mohou tvořit se vzduchem výbušnou směs. Možné nesprávné použití látky/přípravku: Použití, které není v souladu s návodem k použití a údaji v tomto bezpečnostním listu. V žádném případě se nesmí vdechovat.

Při pátrání po složení BEF jsem narazil na pro včelaře zajímavou stránku: http://www.budweb.cz/vcelari/historie.htm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 7. 2006
Re: Spray (17385)

Biolit nebo jiný sprej na plazivý hmyz nastříkanou plochu dlouhodobě otráví,
takže by to mělo otrávit každou vosu, která přes takhle naimpregnované
otvory proleze. Mělo by to stačit. Pokud ne, šlo by je zkusit zlikvidovat
stříknutím lihu denaturáku do hnízda pomocí plastové lahvičky a hadičky.
Tuším když se lahvička od Okeny šikovně odřízne, mělo by jít na tu stopičku,
kterou se Okena stříká nasadit i hadičku. Nebo třeba ředidlem C6000, kterým
J Jindra likviduje roje. Nebo technickým acetonem nebo lehkým technickým
benzínem. Pokud by ředidlo nemělo někde poškodit lak nebo polystyrenovou
izolaci. Denaturák by neměl poškodit nic z toho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 04, 2006 11:09 PM
Subject: Spray


> Prodává se nějaký sprej na vosy s hadičkou?Mám je teď na verandě baráku,
> rozebírají podbití střechy a dovnitř se normálním biolitem nedá stříknout
a
> výletů mají několik.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17390


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 7. 2006
Re: Jak pokračovat (17384)

Tady asi každý bude pochvalovat to svoje řešení. Sice kdysi jako dítě jsem
viděl zemědělské důchodce sedmdesátníky, kteří půl dne společně s mladými
házeli dvacetikilové balíky slámy, ale to byla už tehdy výjimky a dneska
ještě víc. A jestliže sedmdesátník dneska zvedne plný nastavek bez problémů,
za dva, tři roky to může být úplně jinak. Cílem je tedy umožnit včelaření i
tehdy, když je na tom včelař tak, že se sotva došourá z baráku ke včelám na
zahradě. Včelařské zařízení a technologie se podle mne musí přizpůsobit
těmto věcem. Za prvé nemanipulovat s věcmi těžšími než 2 - 3 kila. Takže
nízké rámky a jednoduché dřevěné nebo lehké polystyrenové nastavky. Zásadně
manipulovat se samostatnými rámky, žádné přehazování nastavků i za cenu
toho, že zásahy ve včelstvu trvají hodiny. 30 kilovou bednu s rámky s medem
už k medometu odnese někdo jiný. Za druhé při práci se včelami sedět.
Znamená to mít nastavkové úly prakticky na zemi, tak na 10 - 20 cm vysokém
podstavci a mít kolem sebe dost místa, aby bylo možné bez vstávání mít na
dosah nářadí, mít na dosah bedničky pro odkládání rámků a mít na dosah místo
na odkládání prázdných nastavků. Pokud se už má při práci ve včelstvech
stát, musí být zase všechno dostupné ve stoje, to znamená mít za úly velký
stůl nebo nějakou odkládací lavici. Nejnamáhavější pro klouby je, když se
při práci stojí, ale nadstavky a další věci jsou na zemi a tudíž se k nim
musí pravidelně shýbat nebo klekat.

Kokrétní řešení vidím tři. Za prvé pro zastánce nastavků nastavky s nízkými
rámky a s co největším půdorysem, aby v létě nebyly moc vysoké a i
nejhořejší nastavek šlo obsluhovat vsedě. Musí být nějak řešen problém
průchodnosti česen při vysokém sněhu. Za druhé pro zastánce techniky
umístit nad nastavky drážku s kladkostrojem. Může to být ruční drážka nebo
pokud je elektrický proud tak klidně elektrický kladkostroj s elektrickým
pojezdem. Dneska se vyrábějí v kutilské kvalitě a tudíž poměrně levně i
takové věci. Drážka by vedla nad úly a nad nějakým pracovním stolem.
Pracovalo by se s tím tak, že by se 2 - 3 nebo všechny nastavky rozložily
vedle sebe na tom stole, potom by se v sedě provedlo to, co je třeba a potom
by se z nastavků kladkostrojem zase složil úl na původním místě. Pro tyto
nastavky je mnohem vhodnější úchopová lišta např podle Liebiga "Včelařime
jednoduše" než nějaké vyfrézované drážky, snadněji se totiž potom dělá
zvedací samosvorný přípravek, na kterém budou ty nastavky viset při zvedání
kladkostrojem. Za třetí pro zastánce zadováků použít prostě zadovák. U toho
se při ošetřování včelstev už z přirozenosti může sedět. A pokud se kvůli
nezvedání těžších věcí musí v nastavkvém úlu manipulovat výhradně jen s
jednotlivými rámky, potom je práce v zadováku vzhledem k možnosti mít
přístup do všech pater současně i rychlejší a pro včely vhodnější. Problém
se zadováky je ten, že jejich vývoj byl ukončen v době, kdy včelstvům stačil
až poloviční prostor než potřebují současná včelstva. Zadovák s 12 rámky
39x24 v plodišti a v medníku už dnes vůbec nestačí. Pokud mají být kvůli
váze plných rámků být ty rámky nižší, třeba 15 cm, mohl by vyhovovat
zadovák, kde by v plodišti byly dvě patra rámků 39x15 po 13 - 15 za sebou a
v medníku taky dvě nebo tři patra těchto rámků.

Jinak tady tento problém zatím málokdo řeší. Možná je to trochu tím, že
staří včelaři zatím používají hodně úly se zadním přístupem, kde se dá
automaticky včelařit i při špatném zdravotním stavu skoro stejným způsobem
jako dříve. Až zestárne generace nastavkářů, kteří nic jiného než nastavky
nepoznali a v současnosti se ženou za co nejmenší spotřebou času na
ošetřování jednoho včelstva, tak to bude něco jiného.

R. Polášek
----- Original Message -----

From: "Jiří Vávra" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 04, 2006 8:47 PM
Subject: Jak pokračovat


Tak už to mám za sebou. Včelky vysířeny, úly spáleny a rok bez nich před
sebou. Chci si připravit nové vybavení a tak žádám o radu. Protože jsem měl
směs úlů jak šel čas (budečák, moravan, nástavky 39x27.5) chci do budoucna
mít jednotný úl.
Uvažuji o optimalu, Langsrotu, ležanu ale mám problém ve velikosti rámku.
Zbyl mi medomet kam se vejde rámek max.šíře 30 cm. Vzhledem k věku (73)
uvažuji o nízkém nástavku. Mohl by být jen 15 cm aby se vešly dva rámky při
vytáčení. Úly si dělám sám a chci max 6 včelstev jako jsem měl. Budu vděčný
za každou radu, případně nákres toho co se Vám osvědčilo. Vávra


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 5. 7. 2006
Moderní včelař

Nemáte někdo zprávy kdy vyjde nové číslo Moderního včelaře? Zdá se mi ,že už jsem ho nějak dlouho nedostal.Je to časopis na který se docela těším vždy jak má vyjít.Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17388


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tibor Palinkas (87.197.112.118) --- 5. 7. 2006
Re: Jak pokračovat (17384) (17386)

Mňa Váš príspevok zaujal, môžem Vás požiadať o foto a bližšie informácie. emil: atrej/=/stonline.sk . Ďakujem. Tibor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.160.79.186) --- 5. 7. 2006
Re: Jak pokračovat (17384)

Příteli, jak Vaše včely reagovaly při manipulaci , používal jste dýmák, byly mírné?. Jsem o 10 let mladší , ale včelařím tak, abych to pokud to půjde zvládal co nejdéle. Mám stejný rozměr rámků. Ručně úly nezvedám. Včelařím jednoduchým způsobem. Včely se mi nerojí. Např.proč dělat 100 rámků , když mi stačí 50 a výsledek je stejný.Pracnost je poloviční od výroby až po vytáčení a skladování atd. Technické možnosti je třeba využít a jít s dobou.Na email pošlu fotku. Tel: 776 825099.
B,V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 4. 7. 2006
Spray

Prodává se nějaký sprej na vosy s hadičkou?Mám je teď na verandě baráku, rozebírají podbití střechy a dovnitř se normálním biolitem nedá stříknout a výletů mají několik.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Vávra (e-mailem) --- 4. 7. 2006
Jak pokračovat

Tak už to mám za sebou. Včelky vysířeny, úly spáleny a rok bez nich před sebou. Chci si připravit nové vybavení a tak žádám o radu. Protože jsem měl směs úlů jak šel čas (budečák, moravan, nástavky 39x27.5) chci do budoucna mít jednotný úl.
Uvažuji o optimalu, Langsrotu, ležanu ale mám problém ve velikosti rámku. Zbyl mi medomet kam se vejde rámek max.šíře 30 cm. Vzhledem k věku (73) uvažuji o nízkém nástavku. Mohl by být jen 15 cm aby se vešly dva rámky při vytáčení. Úly si dělám sám a chci max 6 včelstev jako jsem měl. Budu vděčný za každou radu, případně nákres toho co se Vám osvědčilo. Vávra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 4. 7. 2006
Re: BEF (17358) (17372) (17378) (17379) (17380)

Pamětník jsem jen v tom smyslu, že si pamatuju, kde jsem tuto informaci
zahlédl. V knize Včelařství z r.1985 se píše: "Usmrcení včel provádíme v
uzavřeném a utěsněném rojáku politím 10-20 ml přípravku BEF nebo vysířením."

Eman wrote:

>Přátelé pamětníci. Nevíte kolik gramů BEF se dává na likvidaci 1 včelstva?
>
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 4. 7. 2006
Re: BEF (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381)

Já používám na likvidaci rojů ( v igelitovém pytly nebo v kbelíku) asi 0,1 litru ředidla C6000. Do pár sekund je "ponich".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 7. 2006
Re: BEF (17358) (17372) (17378) (17379) (17380)

Na likvidaci nevím. Na léčení se dávalo v 100 ml lahvičce s knotem snad po
50 nebo 75 mililitrech. Když ta se náhodou vylila a odpařila najednou, tak
včelstvo asi uhynulo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 04, 2006 12:02 PM
Subject: BEF


> Přátelé pamětníci. Nevíte kolik gramů BEF se dává na likvidaci 1 včelstva?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 4. 7. 2006
BEF (17358) (17372) (17378) (17379)

Přátelé pamětníci. Nevíte kolik gramů BEF se dává na likvidaci 1 včelstva?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 4. 7. 2006
Re: chut medu (17358) (17372) (17378)

Přátelé snažte se zbavit různých medometů rezavých,natřených různými barvami,pozinkovaných a jiné hrůzy.Přece pracujeme s potravinou a chceme aby se prodávala a lidem chutnala,potom si budou opakovaně chodit pro další a další.Někdy je hrůza vidět v čem včelaři vytáčí a někteří mají dokonce obrázky těchto hrůz na svých stránkách na netu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 3. 7. 2006
Re: chut medu (17358) (17372)

Ta chuť je i v medu na ještě netočených plástech.Bohužel tak jednoduché to asi nebude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 3. 7. 2006
Re: Narky za vcelou predboj (17375)

Na sjezdu byla komise pro obchod a propagaci zrusena a zarazeno jako splneni bodu 10.Rozvoje vcelarstvi-Zjednoduseni struktury a administrativy v CSV-.
........
Obchod a propagace.
Čeho?
Medu.
Vždyť ten se přece propaguje a prodává sám. :-)
Jako každé další dobré zboží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bureš J. (84.21.111.76) --- 3. 7. 2006
Re: Mate?n?ky (17313) (17318) (17321) (17322) (17330) (17335)

Přítel Eman dne 30.6. napsal-
))) Každá včela je v podstatě bastard - otec neznámý-

Otce nemá pouze trubec (má jenom děda) - včela a matka otce má. :):).

Zdravím
Bureš Jar.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 3. 7. 2006
Narky za vcelou predboj

včel.konference:
Zdenek:Vcela Predboj je na prodej...drazba zacinala 14.990000 Kc...vydrazena za 14.600000 Kc

Karel: Objekt 7km od Prahy,mozny pronajem za 2miliony rocne,to je dobra investice...to uz nebude slouzit k obchodu s medem
Ja bych to nechal,nezajima to asi nikoho,nebo nekdo informoval na sjezdu ? Vcelari si ji vytunelovali sami/tajemnik Peroutka/ Ti co tunelovali,vydelali,ostatni zaplakali,ale drzrli hubu a krok. Komu neni rady,tomu neni ,tak to muselo dopadnout.
Kdyby se dal prisypavali prachy,urcite by jeste rok dva letela.Akcionari vcelari placte,byly jste hamouni a uz jste nechteli dal financovat

Gustimilian : Jestli vubec neco zbyde.Likvidace a prodej neco stoji a je trvala profesionalne ztracen.Chce to za cas nejakou tu medaili za profesionalni zasluhy a bude to dokonale

UV 1992 :Jednalo se o kapitalovem vstupu do z.Vcela Predboj.Komise pro obchod a propagaci- se zamerila jen na uzkou skupinu podnikatelu a moznosti obchodni cinnosti pro celou clenskou zakladnu nedoporucovala.
Koncepce rozvoje vcelarstvi byla schvalena tim,ze tri clenove plena se zdrzeli hlasovani.
Na sjezdu byla komise pro obchod a propagaci zrusena a zarazeno jako splneni bodu 10.Rozvoje vcelarstvi-Zjednoduseni struktury a administrativy v CSV-

Negativne se k teto akci postavila i Sekce komercnich vcelaru.Casopis sekce-Zpravodaj-1992/2/kde predstavenstvo kara sve cleny:...poslanim komercnich vcelaru neni organisovat SHORA vcelarske podnikani.../Novak,Skopek,Mauer,Vlcek,Tancl/

Andrej:audit ve Vcele Predboj probehl a vysledky jsou natolik prekvapujici,ze je predsednictvo CSV odmitlo zverejnit,jelikoz jasne ukazuje,ze chyby v hospodareni padaji jednoznacne na jejich hlavy.

Arnost:Byl jsme svedkem schuze vyssich organu svazu a nestacil jsem se divit,s jakou rychlosti se velice autoritativnimu predsedovi darilo zavrhnou jeden navrh za druhym,proto ze atd.Takze misto toho jak by to slo ,nastaveny duvody proc to nejde.

Pokud se pamatuji,melo predsednictvo do pul roku po sjezdu predlozit nejakou zpravu.
franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 7. 2006
Re: chu medu (17358) (17372) (17373)

Možná pozinkovaný medomet nebo medomet ze zinkového plechu s opadanou
barvou. Zinek nebarví, ale kovovou chuť má mnohem výraznější než železo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 03, 2006 8:20 AM
Subject: Re: chu medu


> žeby na to nepřišel sám? Rezavý medomet zabarvuje med nestejnoměrně.
>
> >Rezavý medomet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 3. 7. 2006
Re: chu medu (17358) (17372)

žeby na to nepřišel sám? Rezavý medomet zabarvuje med nestejnoměrně.

>Rezavý medomet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lejčar (e-mailem) --- 3. 7. 2006
Re: chu medu (17358)

Rezavý medomet.
----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.av2-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 02, 2006 7:20 AM
Subject: chu medu


> Když jsem vytáčel květový med, všiml jsem si proti loňsku, že má výrazně
> voskovou-kovovou příchuť.Tato je i nadále cítit ze směsi s medovicí - z
> tmavého medu.Nevíte která rostlina to mohla způsobit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.235) --- 2. 7. 2006
Re: zuování (17334) (17353) (17359) (17360) (17361) (17362) (17366)

Zdravím. Pýtate sa či rastú lišky. A ešte ako! Ja pri svojom zdravý ((srdce) dokážem každý rok nazbierať toľko kuriatok a ostatných húb-hlavne dubákov, že v mrazničke osobitne pobalené primerané dávky máme až do nových. Blízo bytovky kde bývam jedna pani vykupuje hríby a prví predávajúci priniesli plné košíky kuriatok.
Z Ostravska v minulosti prichádzali rekreanti na miestne termálne kúpalisko v Dolnej Strehovej (je dobre vybavené, pomerne lacné, dobré ubytovanie), hlavne preto, aby si nazbierali dostatok húb. A ešte jedno lákadlo je v blízkosti našej dediny (Závada) pekná retenčná vodná nádrž (asi 100 ha), v ktorej sa dajú chytať ryby, hlavne tolstolobiky, s váhou do 25 kg a okolo nej práve dubové háje. Prídťe, stretneme sa na mojej včelnici. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (62.141.24.68) --- 2. 7. 2006
Re: zuování (17334) (17353) (17359) (17360) (17363)

Také mě překvapilo, že by dub v těcto měsících poskytoval cementový med. U nás je dub táměř každoročně producentem medovice a s vytáčením nejsou problémy. Proto je taká dobré si uvědomit, jak je to s dobře míněnými radami,které mnohdy neplatí již v sousední vesnici,natož na včelnicích vzdálených cca 400 km. Jsou to prostě informace a záleží jak s nimi kdo naloží. Zítra se jdu podívat na včelnice, a když budou medníky nacpané medovicí z dubu, bude to super. Medování jehličňanů je u nás poměrně vzácné.
Zdraví R. stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 7. 2006
Re: Lípa (17334) (17353) (17359) (17360) (17364) (17368)

Já řeším přesně opačný problém. Odjakživa mezi naším a sousedovým barákem
rostly dvě lípy. Nyní mají dole kmen v průměru k metru, první velké větvě
nad střechami ve výšce od deseti metrů výš. Od našeho baráku jsou asi 3
metry a od sousedova 6 metrů. Přístup nějakou vysokozdvižnou plošinou silně
problematický. Teď budu řešit problém ořezávání a i případné likvidace,
která musí proběhnout co nejpozději, ale před tím, než nějaká mohutná větev
o průměru 20 cm ulomená větrem spadne na jeden z baráků nebo na elektrické
vedení. Bohužel se nyní dostávají pomalu do stavu, kdy takové nebezpečí
hrozí. Až se ty lípy skácí, tak na tom místě už nikdy tak vysoké stromy
nevyrostou.
Co se týká malých líp, kdysi mně na jedné ořezávané lípě u silnice zaujal
lípový čarověník, tak jsem ho přerouboval na mladé lipky, je to formát lípy,
která je trochu převislejší než ostatní, kvete v mladším věku a možná
nedosáhne tak vysoko jako běžná lípa. Bohužel to vypadá, že s postupným
přeroubováváním se účinnost této modifikace zmenšuje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 02, 2006 9:29 AM
Subject: Re: Lípa


> Já se musím pochlubit, včera jsem se byl podívat na svoji lípu, kterou
jsem
> cca před 12 lety zasadil na zahradě.Tenkrát to byl jen takový 2
lístek.Loni
> jsem na ni poprvé zjistil kuličky, tak do 5 párů a včera byla na osluněné
> straně skoro celá rozkvetlá a na té ve stínu se chystá.To je paráda.Na
> včelnici mám zatím jen jednu, ale dalších pět mám připravených ve školce
na
> zahradě.Už se těším až pokvetou ty.Teda jestli se toho dožiju. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 2. 7. 2006
Re: Lípa (17334) (17353) (17359) (17360) (17364)

Já se musím pochlubit, včera jsem se byl podívat na svoji lípu, kterou jsem cca před 12 lety zasadil na zahradě.Tenkrát to byl jen takový 2 lístek.Loni jsem na ni poprvé zjistil kuličky, tak do 5 párů a včera byla na osluněné straně skoro celá rozkvetlá a na té ve stínu se chystá.To je paráda.Na včelnici mám zatím jen jednu, ale dalších pět mám připravených ve školce na zahradě.Už se těším až pokvetou ty.Teda jestli se toho dožiju. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 2. 7. 2006
Re: zuování (17334) (17353) (17359) (17360) (17361)

Před 3 týdny jsem jel autobusem z chalupy do Prahy.Jeden chalupář-ZTP měl košík plný suchohříbků a babek.Já byl na houbách včera, protože jsem si myslel, že rostou.Smůla, tam kde je obyčejně plno suchohřibů, jsme našli jen 3 hořčáky, jednoho sežraného kozáka a pál muchomurek tygrovaných a přitom se nezdá ,že by bylo sucho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 7. 2006
Re: zuování (17334) (17353) (17359) (17360) (17361) (17362)

Chytím Vás za slovo, kuřátka (lišky) rostou i pod duby?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 02, 2006 8:37 AM
Subject: Re: zuování


> Prvé, ale v menšom množstve riastli pre asi mesiacom, nová vlna sa práve
> začína, prvé sú kuriatka. Tento región je bohatý na kvalitné huby.
Dedinskí
> ľudia hovorievali, v lese je toľko hríbov, že môžeš ísť do lesa s "vozom".
> Bol so raz (40 rokov) svedkom, keď celá rodina bývajúca na samote,
skutočne
> zbierala len samé dubáky do voza (menší) ťahaným koňmi. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 7. 2006
Re: Praxe (17355)

Doporučil bych Včelařský kurs pro začátečníky inzerovaný na
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006051702
Třeba to nebude úplně ono z hlediska témat, řekl bych ale, že to bude velice
dobré z hlediska kvalitních kontaktů na kvalitní včelaře ochotné se o svoje
poznatky dělit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Duan Konečný" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 01, 2006 10:09 AM
Subject: Praxe


> Prosím,včelaříte někdo nízkonástavkově(nejlíp v Optimálech) v kraji okolo
> Jeseníku?
> Napište,zda bych mohl někdy přijet.Jsem totiž úplný začátečník......
>
> Dušan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 7. 2006
Lípa (17334) (17353) (17359) (17360)

U nás teď rozkvetla lípa malokvětá. Tento týden bude nejspíš rozhodující,
kolik donesou. Nejméně 3 týdny u nás nepršelo a začínalo být poměrně sucho,
ale v pátek to pořádně zavlažilo. Celý týden má být pěkně a jestli budou
teplé noci, bude vedle tepla i dost vlhko, aby ta snůška stála za to.
A houby nejspíš taky.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 7. 2006
Re: zuování (17334) (17353) (17359) (17360)

Myslím, že to není tak jednoduché. Záleží taky, které konkrétní mšice tu
medovici dělají a taky kdy. Někdy v roce 2003 je ve Včelařství článek, kde
je řečeno, že v září a říjnu, pokud je medovice, je cementóza v každé. Možná
je cemntóza v každé medovici i v létě, akorát v těch, které necementují je
jí málo a projeví se třeba jen pár krystalky v buňkách, které včely vyhodí
nebo které zůstanou na sítu a nikdo si nic nevšimne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 02, 2006 8:10 AM
Subject: Re: zuování


> To, že cementóza je z duba, je na 100% isté, v polomere 5 km od môjho
> stanovišťa iný strom v lesoch nerastie, možno 1% hrabu. To, že na dube sa
> vyskytuje medovica, mám overené osobnou návštevou v lese. Sem-tam si
zájdem
> do lesa nazbierať jedlé huby, hlavne dubáky, kozáky, suchohríby,
> kuriatka, hlivy a mnoho ďalších výborných húb. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.53) --- 2. 7. 2006
Re: zuování (17334) (17353) (17359) (17360) (17361)

Prvé, ale v menšom množstve riastli pre asi mesiacom, nová vlna sa práve začína, prvé sú kuriatka. Tento región je bohatý na kvalitné huby. Dedinskí ľudia hovorievali, v lese je toľko hríbov, že môžeš ísť do lesa s "vozom". Bol so raz (40 rokov) svedkom, keď celá rodina bývajúca na samote, skutočne zbierala len samé dubáky do voza (menší) ťahaným koňmi. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kouba Josef (e-mailem) --- 2. 7. 2006
Re: zuování (17334) (17353) (17359) (17360)

A už rostou?

Josef

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 02, 2006 8:10 AM
Subject: Re: zuování


> To, že cementóza je z duba, je na 100% isté, v polomere 5 km od môjho
> stanovišťa iný strom v lesoch nerastie, možno 1% hrabu. To, že na dube sa
> vyskytuje medovica, mám overené osobnou návštevou v lese. Sem-tam si
> zájdem
> do lesa nazbierať jedlé huby, hlavne dubáky, kozáky, suchohríby,
> kuriatka, hlivy a mnoho ďalších výborných húb. Anton
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.53) --- 2. 7. 2006
Re: zužování (17334) (17353) (17359)

To, že cementóza je z duba, je na 100% isté, v polomere 5 km od môjho stanovišťa iný strom v lesoch nerastie, možno 1% hrabu. To, že na dube sa vyskytuje medovica, mám overené osobnou návštevou v lese. Sem-tam si zájdem do lesa nazbierať jedlé huby, hlavne dubáky, kozáky, suchohríby, kuriatka, hlivy a mnoho ďalších výborných húb. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 2. 7. 2006
Re: zužování (17334) (17353)

Trochu mne překvapuje, že cementový med je z dubu. Myslel jsem , že je hlavně z modřínu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 2. 7. 2006
chuť medu

Když jsem vytáčel květový med, všiml jsem si proti loňsku, že má výrazně voskovou-kovovou příchuť.Tato je i nadále cítit ze směsi s medovicí - z tmavého medu.Nevíte která rostlina to mohla způsobit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 2. 7. 2006
Re: Mate?n?ky, aneb, ma pouzivani rukavic vliv na geny potomstva matek? (17347) (17348)

Zdravím,

rukavice jsem používal v začátcích, když jsem ještě dobře nevěděl, co od
včel mohu čekat. Nyní nepoužívám ani závoj, i když pro jistotu jej mám
vždy po ruce. V poslední době, když bylo teplo, jsem chodil do včel jen
v trenýrkách a neměl jsem problém - takové vzorně mírné včelky mám. A
teď je musím zlikvidovat kvůli moru, už čekám jen na příkaz od
veterinářů :-((

pb

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 1. 7. 2006
cukr za 16,90

Carrefour má od 28.6. do 9.7. cukr za 16,90 kč/kg. Prý 10 kg limit.
Carrefour Plzeňská ulice, Praha 5 257 284 111 Po - Ne: 7,00 - 24,00
Carrefour Vídeňská 100, Brno 547 133 111 Po - Ne: 9,00 - 21,00
Carrefour Kafkova ul., Olomouc 585 499 111 Po - Ne: 8,00 - 21,00
Carrefour Novinářská ulice, Ostrava 596 666 111 Po - Ne: 7,00 - 21,00
Carrefour U Slávie 1527, Praha 10 257 284 111 Po - Ne: 7,00 - 22,00
Carrefour Havířská 17/352, Všebořice, Ústí nad Labem 472 708 111 Po - Ne: 8,00 - 21,00
Carrefour Radlická 1, Smíchov, Praha 5 257 284 111 Po - Ne: 7,00 - 24,00
Carrefour Borská pole, U letiště 2/1074, Plzeň 377 610 111 Po - Ne: 9,00 - 21,00, Pa do 22,00
Carrefour Brněnská, Malšovice, Hradec Králové 495 082 111 Po - Ne: 8,00 - 21,00
Carrefour tř. 3. května 1170, Malenovice, Zlín 577 115 111 Po - Ne: 8,00 - 21,00

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dušan Konečný (85.160.183.96) --- 1. 7. 2006
Praxe

Prosím,včelaříte někdo nízkonástavkově(nejlíp v Optimálech) v kraji okolo Jeseníku?
Napište,zda bych mohl někdy přijet.Jsem totiž úplný začátečník......

Dušan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 1. 7. 2006
Re: zvápenatění včelího plodu (17351)

Formidol, kyselina mravenčí a zmenšit počet nstavků. Sami musí vyčistit.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Kladivo" <kladva/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 30, 2006 6:04 PM
Subject: zvápenatění včelího plodu


> Při prohlídce jsem zjistil zvápenatění plodu. Je možné nějak včely
> léčit.Má
> někdo nějaké skušenosti.Kladivo

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.170.166) --- 30. 6. 2006
Re: zužování (17334)

Odpoveď pre heslo "jan"
Prepáčte, že reagujem trochu opozdene, ale som plne zamestnaný medobraním agátového medu (opozdene, lebo jednoducho som ho nemal do čoho dávať a to vďaka výkupcovi, ktorý moje vlastné obaly vrátil až teraz a čo je horšie, platbu za med ani doteraz), a veru deň končím poriadne zrobený tvrdou včelárskou prácou. Agátový med je dobre vyzretý a je aj kvalitný, horšie je, že v náväznosti na ukončenie znášky, začal "medovať" les, včely prinášajú do úľov to najhoršie čo môžu včelárovi "urobiť", medovicu z duba. Už som to za posledných 24 rokov zažil tretíkrát. Je to pohroma a tento med som nazval výrazom cementóza, lebo sa veľmi nelíši od cementovej malty. Jedna tretina a možno i viac medu ostáva v plástoch. Možno pozdejšie (o 2-3 týždne čakáme znášku zo slnečnice) plásty s cementózou budem namáčať vo vode a tú podkvasením a vypálením premením na kvalitný medovec. O tomto destiláte sa búrlivo diskutovalo i na Konferencii. Aj to je jedna z ciest ako tento med využiť.

Niečo o význame dvoch slov, ktoré som uviedol v predchádzajúcom komentári "zužovanie" a "nerozširovanie". Je to zo staršieho včelárskeho slovníka, ktoré bolo alfou a omegou používaného pri zimovaní, v počiatku jarného rastu, s poukazom na lepšie hospodárenie včelstva včelstva a tým jeho rýchlejšieho rastu. Keďže som túto fázu úplne v mojom technologickom postupe príprave včestva do znášky vypustil, stratili sa z mojej praxe aj tieto výrazy, pretože ak nezužujem, nemusím ani rozširovať, čím včely majú úľový priestor pre seba stále k dispozícii v plnom rozsahu, teda tak ako v prírode. Tam ak si včelstvo postaví v dutine 8-9 plástov, tak ich tam má stále a nikdy to prírodnému včelstvu neškodilo, čoho dôkazom sú ony samy, nevyhynuli.

Pre lepšie pochopenie mojej fylozófie o zimovaní a jarnom raste sú výskumy v Amerike, ktoré boli robené v roku 1931-33 ale i moje vlastné merania, ktoré dokázali, že zimujúce včelstvo, ale i včelstvo v jarnej fáze nevyhrieva priestor okolo včelieho chumáča, teda s teplom zbytočne nehazarduje. Teplo z plodového telesa uniká až keď začne teplo navyše produkovať tz.v. biologické teplo včelí plod. Často to môžeme pozorovať na jar, keď je ešte vonku chladno, ale vščely sú už zoradené v letáčovom otvore a silným mávaním krídiel vetrajú prebytočné teplo do vonkajšieho priestoru. Samozrejme, že toto teplo včely využívajú i pri obsadzovaní voľných plástových uličiek, aby mohla matka klásť ďalšie vajíčka.
Samozrejme, že toto moje vysvetlenie je strohé a nedá sa ním úplne všetko vysvetliť. Na krátke vysvetlenie pán Jan to možno bude stačiť. Umňa to funguje už 20 rokov, keď som začal včeláriť v trojzostve úľa miery B. Odvtedy na jeseň nevyberám z úľovej zostavy ani jeden olást, ani peľové a zásobné, preto na jar nemusím ani jedno včelstvo rozširovať. Prajem veľa medu. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: zvápenatění včelího plodu (17351)

Dne pátek 30 června 2006 18:04 Kladivo napsal(a):
> Při prohlídce jsem zjistil zvápenatění plodu. Je možné nějak včely léčit.Má
> někdo nějaké skušenosti.Kladivo

dd,

lecit formidolem ( http://www.beedol.cz/files/Formidol_CZ.rtf ) , reseni -
vymena matky za matku s lepsim cisticim pudem. Zalezi ale taky na pocasi -
loni jsem skoro nemel a letos se vyskytlo (nekde).


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kladivo (213.195.224.2) --- 30. 6. 2006
zvápenatění včelího plodu

Při prohlídce jsem zjistil zvápenatění plodu. Je možné nějak včely léčit.Má někdo nějaké skušenosti.Kladivo

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky (17313) (17318) (17321) (17322) (17323) (17325) (17327) (17332) (17337) (17346)

Ve včelařství probíhá stejný proces jako v živočišné nebo rostlinné výrobě.
Z velkého souboru různých místních odrůd nebo živočišných ras se díky
vědecké genetice a šlechtění vybírá a vytváří několik nejlepších a ty se
všude prosazují jako nejvýnosnější a ostatní proto zanikají. Chybka je v
tom, že až tento proces proběhne úplně, objeví se třeba nějaký nový problém,
škůdce nebo nemoc, který by se v minulosti třeba vyřešil výběrem jiné odrůdy
nebo rasy než která byla v minulosti vybrána. Jenže ta už dneska třeba
zanikla a tak není z čeho vybírat. Časem se to snad povede nahradit nějakou
genetickou modifikací. U včel je to nyní tak, že pokud je mi známo, že když
chce šlechtitel vyšlechtit nebo oživit nějakou linii, vypraví se pro
genetický materiál do zaostalých oblastí, kde ještě jakživ o nějakém
převážení matek a včelstev neslyšeli a kde co vesnice, tak to vlastní místní
linie včel chovaných desítky let.
Co se týká včel, tak tam je to trochu jiné. Když chce někdo pěstovat ze
záliby králíky, tak pokud zároveň neutečou jemu a sousedovi, tak se nikdy
nezkříží. U včel je to složitější i jednodušší. Složitější v tom, že celá
republika je jakoby jedna hala, kde pobíhají králici všech chovatelů. Stačí
když tam nějaký chovatel umístí nějakou extra rasu králíků a během krátké
doby mají znaky té rasy všichni okolní chovatelé. U včel je běžný dolet
dělnic 5 kilometrů. Trubci mají být zdatnější letci. Bylo zjištěno, že
trubec letěl na trubčí shromaždiště běžně až 15 kilometrů, v horách, kde
bližší nebylo. Takže se uvádí jako jakž takž záruka, aby se včelstva
nekřížila, že v okruhu těch 10 - 15 kilometrů nesmí být jiná včelstva.
Takže 15 kilometrů kolem chovu černých lesních včel nesmí být stanoviště
jiného včelaře. Nevím, jestli by se to někde u nás dalo zařídit. V úvahu
připadají jen ostrovy v moři nebo nějaké oázy typu teplé údolí a kolem
chladnější pustina, kde včely nepřežijí, třeba někde na severu ve
Skandinávii.
Nebo jinak řečeno u nás každý včelař ovlivňuje tím, jaké včely chová taky
včelstva okolních včelařů do těch 5 - 10 kilometrů. Neodvažuji se odhadnout,
jak je to s medným výnosem. Černá včela bude dost geneticky odlišná od
kraňky, tudíž v první generaci bude asi dost výrazný hybridizační efekt F1,
který se projeví právě zvýšením výnosu. Jenže v další generaci se ten efekt
rozštěpí, ztratí a naopak se o to více projeví nepříznivé vlastnosti jako
třeba bodavost, ta byla u našich původních černých včel dost výrazná. A to
Vám okolní včelaři "poděkují" Já si ještě pamatuji z doby, kdy jsem začínal,
skutečně divoké včely a to běžně chované. Divoké třeba tak, že se stačilo na
půl minuty objevit do 5 metrů před česnem a následoval hromadný útok. O
zásazích do včelstva ani nemluvím. Dnešní včelaři, pokud nevčelaří déle než
aspoň 25 let, nejsou na tak divoké včely absolutně zvyklí a neumí s nimi
pracovat. Takže nějaké partyzánské pokusy s dovozem černé včely se mně zdají
dost problematické.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 30, 2006 12:22 PM
Subject: Re: Mate?n?ky


> Přítel Polášek napsal:
> "Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost,
> menší celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé
> straně došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i
> všude jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a
> staletí přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km
> vzdálené a byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi
> rozváženými po celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která
> linie propagována v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude
> daleko doba, kdy takové umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup
> matek drobným včelařem zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou
> jediné včely v většině Evropy."
>
> Dovoluji si trochu nesouhlasit s Vašimi názory.
> Na tomto území byla původně černá včela, která je lépe přizpůsobena daným
> klimatickým podmínkám. Možná byste si o tom mohl něco přečíst. Na
internetu
> je řada stránek zabývajících se tímto tématem. Samozřejmě to není nápad
pro
> velkovčelaře, měnit chov, ale nevím proč bych si jako malý včelařík pro
> vlastní potěšení nemohl chovat takové včely jaké se mi líbí, zvláště, když
> černá včela je stále vedena v ČR jako oficielní plemeno.
> Připadá mi, že o to, že černá včela z našich krajů vymizela, se přičinili
> "odborníci" na genetiku.
> Dostal jsem se do podobné diskuse při nedávné návštěvě jednoho
> velkochovatele matek, kterému jsem se svěřil, že vážně uvažuji o tom, že
si
> na jedno odlehlé stanoviště v lese dovezu z Rakouska černé včely. Strašně
> se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud
> se bude více včelařů chovat tak jako já, tak se mu to nemůže povést.
> Myslím, že včely musí bodat a budou bodat navzdory takovým "výzkumníkům".
> Asi záleží na každém, jak se k tomu postaví. Někdo se obleče do skafandru,
> někdo si může zvolit vhodnější dobu na zásah do včelstva.
> Právě tak i rojení je naprosto přirozené a zase je na včelaři, jak se mu
> podaří rojový pud ovládnout.
>
> Zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: chov matek (17313) (17318) (17321) (17322) (17323) (17325) (17327) (17332) (17337) (17346)

>> Strašně se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud<<

To se mu nesmíš divit On jako chvatel matek musí, nebo měl zajistit , že v okruhu 5 km budou všichni chovatelé používat včelstva jeho trubčí = otcovské linie. a mělo o by být v jeho zájmu a jeho slušnost jim tyto matky zdarma doat

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <311.kucera/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 30.6.2006 12:22:51
> ----------------------------------------
> Přítel Polášek napsal:
> "Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost,
> menší celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé
> straně došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i
> všude jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a
> staletí přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km
> vzdálené a byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi
> rozváženými po celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která
> linie propagována v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude
> daleko doba, kdy takové umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup
> matek drobným včelařem zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou
> jediné včely v většině Evropy."
>
> Dovoluji si trochu nesouhlasit s Vašimi názory.
> Na tomto území byla původně černá včela, která je lépe přizpůsobena daným
> klimatickým podmínkám. Možná byste si o tom mohl něco přečíst. Na internetu
> je řada stránek zabývajících se tímto tématem. Samozřejmě to není nápad pro
> velkovčelaře, měnit chov, ale nevím proč bych si jako malý včelařík pro
> vlastní potěšení nemohl chovat takové včely jaké se mi líbí, zvláště, když
> černá včela je stále vedena v ČR jako oficielní plemeno.
> Připadá mi, že o to, že černá včela z našich krajů vymizela, se přičinili
> "odborníci" na genetiku.
> Dostal jsem se do podobné diskuse při nedávné návštěvě jednoho
> velkochovatele matek, kterému jsem se svěřil, že vážně uvažuji o tom, že si
> na jedno odlehlé stanoviště v lese dovezu z Rakouska černé včely. Strašně
> se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud
> se bude více včelařů chovat tak jako já, tak se mu to nemůže povést.
> Myslím, že včely musí bodat a budou bodat navzdory takovým "výzkumníkům".
> Asi záleží na každém, jak se k tomu postaví. Někdo se obleče do skafandru,
> někdo si může zvolit vhodnější dobu na zásah do včelstva.
> Právě tak i rojení je naprosto přirozené a zase je na včelaři, jak se mu
> podaří rojový pud ovládnout.
>
> Zdenek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vendula (80.95.119.41) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky, aneb, ma pouzivani rukavic vliv na geny potomstva matek? (17347)

Dobry den,
rukavice pouzivam, gumove, ty na myti nadobi, vcely je sice propichnou (jedu se do kuze dostane tak malo, ze to nestoji ani za rec), ale mam v nich vyborny cit a tak nedochazi k zamacknuti vcel. Ani nevim jestli bych je musela pouzivat, ale jsem paradiva zenska, ktera chce i po zasahu do vcel vypadat dobre a nebejt otekla, tak pouzivam i vcelarskou kombinezu. Jeste nemam imunitu na bodnuti a tak trochu natekam. Vcely mam vcelku klidne a nebodave, malokdy se mi stane, ze se holky rozzlobi a jdou mi proti klobouku, stava se to pri medobrani nebo pri horsim pocasi. Kdyz pouzivam smetacek, tak ho vzdy namocim do vody nebo postrikam rozprasovacem, docilim tak toho, ze se mi vcelky nezakusuji do smetacku a necuchaji se do nej. Muj smetacek je ten, co prodavaji v Kremencove, s cernymi stetinami.

Zdravim
Vendula, ZO Ústí nad Orlicí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel (e-mailem) --- 30. 6. 2006
RE: Mate?n?ky, aneb, ma pouzivani rukavic vliv na geny potomstva matek?

Zdravím,
mám dvě ostřejší včelstva, ty si při práci ve včelách nechávám na konec, rukavice mám po ruce v bedýnce s nářadím. Někdy si je beru, většinou je to při reakci na nevhodné počasí (tlak), nebo když jim najednou začne něco vadit. Jen pár včelařů v okolí je používá.
Smetáček používám, nemám problémy. Medník dám stranou a včely normálně smetám do nástavku pod medník.
Do smetáčku se občas nějaká včela zakousla, ale to taky není pravidlem.
Pavel

> Kontrolní otázky pro všechny ohledně vlivu na vlastnosti:
> Používáte rukavice při práci ve včelách? Používají jej
> včelaři v okolí kde máte stanoviště? Jak citlivý máte včely
> na smetáček při vybírání medu?(tedy jestli ho používáte)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky (17313) (17318) (17321) (17322) (17323) (17325) (17327) (17332) (17337)

Přítel Polášek napsal:
"Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost, menší celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé straně došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i všude jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a staletí přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km vzdálené a byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi rozváženými po celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která linie propagována v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude daleko doba, kdy takové umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup matek drobným včelařem zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou jediné včely v většině Evropy."

Dovoluji si trochu nesouhlasit s Vašimi názory.
Na tomto území byla původně černá včela, která je lépe přizpůsobena daným klimatickým podmínkám. Možná byste si o tom mohl něco přečíst. Na internetu je řada stránek zabývajících se tímto tématem. Samozřejmě to není nápad pro velkovčelaře, měnit chov, ale nevím proč bych si jako malý včelařík pro vlastní potěšení nemohl chovat takové včely jaké se mi líbí, zvláště, když černá včela je stále vedena v ČR jako oficielní plemeno.
Připadá mi, že o to, že černá včela z našich krajů vymizela, se přičinili "odborníci" na genetiku.
Dostal jsem se do podobné diskuse při nedávné návštěvě jednoho velkochovatele matek, kterému jsem se svěřil, že vážně uvažuji o tom, že si na jedno odlehlé stanoviště v lese dovezu z Rakouska černé včely. Strašně se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud se bude více včelařů chovat tak jako já, tak se mu to nemůže povést.
Myslím, že včely musí bodat a budou bodat navzdory takovým "výzkumníkům".
Asi záleží na každém, jak se k tomu postaví. Někdo se obleče do skafandru, někdo si může zvolit vhodnější dobu na zásah do včelstva.
Právě tak i rojení je naprosto přirozené a zase je na včelaři, jak se mu podaří rojový pud ovládnout.

Zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78078 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 17346 do č. 17406)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu