Včelařská konference

A co se na to podívat z druhé strany.

Proč zajišťovat "supermarketům" kvalitní zboží na naše náklady. Vždyť prodej přez řetězce je pro prvovýrobce nejmíň výhodný - tedy z hledicka ceny. Řetězce si z ceny díky svému silnému postavení (daném nákupní zvyklostí našeho obyvatelstva /včetně nadávajících včelařů/ které má jeden z největších podílů nákupu v řetězcích v EU) ukrojí největší díl, pak distributor, výrobce, výkupce a nakonec včelař --> tedy hluboce pod třetinkou. Pokud někdo produkuje desítky tun medu, tak jej to možná zajímá, normálního včelaře ne.

Daleko zajímavější by bylo přesvědčit obyvatele, že pro opravdový med si musejí jít ke svému včelařovi.
A tady bude ten zádrhel. poplivat konkurenční produkt je sice snadné, ale neslušné, a jakou máme jistotu, že konkurence neklesne na stejnou úroveň a neodebere vzorky od "včelařů" a nedá si je taky analyzovat. Já bych za med od včelařů ruku do ohně nedal. Je to můj starý názor, byl jsem za něj kritizován, ale trvám na něm stále víc.

Karel

To je takový donebevolající nesmysl, že jsi to snad ani nemohl myslet vážně :-))). Znáš ještě nějaký vtip? Sem s ním.
Eman


Gustimilián:
__________________________________________________________________________________
O zázraku s cenou medu neboli ...
O propočtu, kdy je lepší jako stát nedát včelařovi dotaci, ale vrazit peníze do ochrany produktu, který ten včelař produkuje:

Kdo toto čte ať si spočítá jednu věc. Kdyby místo jednoleté dotace 1D pro včelaře (Tj 78-79 mil Kč) se vrazilo do přístroje IMRS vč. laboratorního zázemí a ktomu stát zaplatil nestrané odborníky na med, kteří by to dělali, udělal by stát konec falšování a typnu si říct, že i dovoz medu by se snížil !!! A propočet mi dělá to, že by se s největší pravděpodobností vyhoupy zázračně ceny medu NAHORU !!! A vyhouply s efektivitou nakonec nad sumu do 180 Kč. (Tj, částka na jedno včelstvo které opylovalo)
__________________________________________________________________________________

To křížové pravidlo mám rád a pěkně a názorně jsi ho popsal, ale závěr ti nevyšel. Správně má být 20 dílů vody a 65 dílů kyseliny 85%.
(Dole je voda). Já jen aby to někoho nezmátlo :-).

Crabro:
> P.A znamena Pro analysii) čistota vhodná pro analytické reakce.
> čistý -znamená, že chemikalie je vhodná pro většinu reakci, nehodí se však
> k analytickým reakcím. Další stupeň je depur. to znamená depuratur-čištěný.
> Pak už jsou jen nečištěné chemikalie.
> Co se týka ředění je to jednoduché. Existuje tzv. křížové pravidlo. napište
> si do středu papíru žádanou koncentraci tedy 65 % na levou stranu napište
> dolu 0 což je koncentrace vody, nad nulu napište 85 což je koncentrace
> kyseliny. ted křížem přetněte přes nulu šipky od nuly a od 85 přes
> střed(tedy 65) a odečítejte 85-65=20 napsat dolu. stejně 0-65= 65 napište
> nahoru. nyní víte, že smícháte 20 dílů kys. (85 %) a 65 dílů vody. toto
> pravidlo funguje na všechny koncentrace. místo nuly(voda) lze napsat
> koncentraci naředěnější kyseliny např 20 pokud máte 20% rozt. kyseliny a
> ředíte pomoci ní kyselinu s vyšší konc. tedy 85
>

Gustimilián Pazderka napsal:Neměl bych se plést, ale nikdy nelít (ředit) způ
sobem voda do kyseliny, ale kyselina do vody.

To platí pro kyselinu sírovou. Ředěním vodou se zahřívá tak, že voda nalitá
do kyseliny se může zahřát k varu a rozstříknout kolem.
Pro koncentrovanou kyselinu mravenčí platí akorát nenahýbat se nad ní, přípa
dně přitom zadržet dech. Její výpary mohou poleptat sliznice. Tekutá kyselin
a přirozeně taky, dělá díry do oděvu a na kůži taky nepůsobí nijak dobře. Př
i manipulaci s kyselinou mravenčí, pokud není blízko vodovod nebo potok, dop
oručuji mít aspoň vodu v flašce pro okamžitý oplach polité kůže nebo proviz
orní opraní oděvu, o oku nemluvě. Její výpary taky mohou hořet nebo v uzav
řeném prostoru vybouchnout.

R. Polášek

Myslím, že se mýlíte s pančováním v odborném kruhu. Cukr - čistá sacharóza se dá enzymaticky rozštěpit takovým způsobem, že prostě zkrystalizuje. A výsledné poměry jednoduchých cukrů z roztoku čisté sacharózy se dají také "nařídit".

Jsem zastáncem a iniciátorem zjišťování porušení medu pouze jednou prokazatelnou metodou a to na iIMRS (http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006071901) Bohužel ochrana medu jako taková v dnešní době vázne. 100 vzorků za rok je také nic k objemu cca 6-8 000 000 kg medu.

Začalo se jít po padělatelích např. software a dnes jsou za porušení byť jen jediné licenční smlouvy nebo autorského práva dost vysoké tresty.

A med?
Bohužel zboží - med je jen med, v Čechách dnes bez ochrany, protože není 100% prokazatelný rozbor s výsledkem "PADĚLEK" - term. = umělý med. (tj. definice EU, když je pravý med smíchán - zhomogenizován s rozštěpenou sacharózou nebo je to původem 100% sacharóza). Nadějí by mohl být právě tento přístroj řešením, jsem už přestal doufat, že bude mít nakonec nápravný efekt pro distributory a obchodníky vydávající roštěpený cukr (řepný,třtinový) za med. Vypadá to nato, že si asi brzy zabalím své včelařská fidlátka a budu dělat něco jiného.

Ale abych se dostal k tématu.
Dobře zhomogenizovaný pravý med nemusí krystalizovat. Jedná se o dost složitý technologický proces ve velkozpracovnách a jestli jsou postupy správně načasovány, prostě i pravý med nemusí tak brzo zkrystalizovat. Informace o průkazu pravosti přes krystalizaci považuji za historický blábol, protože nejsou úplné a zcela pravdivé.

Takové informace by měly potvrdit odborníci z VU, ale ne u nás. U nás se ani nenamáhají od doby krachu Předboje do nějakého popisu a odbornému výkladu velkovýroby šťourat. Raději se jednostraně podávají informace o pravosti medu než aby se investovalo do laboratoří.
__________________________________________________________________________________
O zázraku s cenou medu neboli ...
O propočtu, kdy je lepší jako stát nedát včelařovi dotaci, ale vrazit peníze do ochrany produktu, který ten včelař produkuje:

Kdo toto čte ať si spočítá jednu věc. Kdyby místo jednoleté dotace 1D pro včelaře (Tj 78-79 mil Kč) se vrazilo do přístroje IMRS vč. laboratorního zázemí a ktomu stát zaplatil nestrané odborníky na med, kteří by to dělali, udělal by stát konec falšování a typnu si říct, že i dovoz medu by se snížil !!! A propočet mi dělá to, že by se s největší pravděpodobností vyhoupy zázračně ceny medu NAHORU !!! A vyhouply s efektivitou nakonec nad sumu do 180 Kč. (Tj, částka na jedno včelstvo které opylovalo)
__________________________________________________________________________________
Od: A.Turcani :
> - výraz "cukornatenie medu" je nesprávny a obyčajne evokuje spojenie, že
> včelár choval svoje včely cukrom, preto používajme len správny výraz
> "kryštalizácia medu".
>
> - väčšina druhov medov po určitom čase kryštalizuje, tvorí jemné alebo
> hrubé kyštáliky.
>
> - rýchlosť kryštalizácie od chemického zloženia medu t.j. od vzájomného
> pomeru glukózy a fruktózy, od obsahu vody, dextrínov, peľových zŕna
> koloidov (drobné čiastočky nečistoty)
>
> -nepančovaný med obsahuje viac fruktózy než glukózy. Ak množstvo glukózy
> nachádzajúce sa v mede vyjadríme hodnotou 100, pomer glukózy ku fruktóze v
> medeje 100: (103-171). Ak tento pomer je v mede nie je veľký npr. repkový
> 100:105 rýchle kryštalizuje (do 2 týždňov), ak je pomer 100:170, npr.
> agátový, vydrží v tekutom stave až 3 roky alebo i omnoho dlhšie.
> - túto vlastnosť medu využívame na tzv. riadenú kryštalizáciu t.j.
> krémovanie či pastovanie medu, pridaním do vhodných medov už
> zkryštalizovaný med a jeho premiešavaním a uložením do chladnej miestnosti.
>
> - kryštalizácia sa spomaľuje uchovávaním medu pri teplotre +40°C
> Tieto popznatky si môže každý včlár nájsť v múdrych včelárskych knihách.
> Anton
>
> -
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

Nejjednodušší je nalít do otvoru nějaké organické rozpouštědlo a díru ucpat. Je třeba zjistit, jestli k hnizdu nevede ještě nějaký jiný otvor, u většiny hnízd to tak je.

Přeji dobrý den. Mám problém s vosím hnízdem na zahradě. Je v zemi, otvor je o průměru asi 4cm. Prosím poraďte co s tím, jak se ho šetrně zbavit. Jsem absolutní neznalec včeliček a vos... Děkuji

Od: crabro:

Neměl bych se plést, ale nikdy nelít (ředit) způsobem voda do kyseliny, ale kyselina do vody.
......
> P.A znamena Pro analysii) čistota vhodná pro analytické reakce.
> čistý -znamená, že chemikalie je vhodná pro většinu reakci, nehodí se však
> k analytickým reakcím. Další stupeň je depur. to znamená depuratur-čištěný.
> Pak už jsou jen nečištěné chemikalie.
> Co se týka ředění je to jednoduché. Existuje tzv. křížové pravidlo. napište
> si do středu papíru žádanou koncentraci tedy 65 % na levou stranu napište
> dolu 0 což je koncentrace vody, nad nulu napište 85 což je koncentrace
> kyseliny. ted křížem přetněte přes nulu šipky od nuly a od 85 přes
> střed(tedy 65) a odečítejte 85-65=20 napsat dolu. stejně 0-65= 65 napište
> nahoru. nyní víte, že smícháte 20 dílů kys. (85 %) a 65 dílů vody. toto
> pravidlo funguje na všechny koncentrace. místo nuly(voda) lze napsat
> koncentraci naředěnější kyseliny např 20 pokud máte 20% rozt. kyseliny a
> ředíte pomoci ní kyselinu s vyšší konc. tedy 85

_gp_
http://vindex.ic.cz

Z 85 % kyseliny udělat 65 % smícháním 25 dílů kyseliny a 65 dílů vody?
Koncentrace uvedená na láhvi bude asi hmotnostní. Potom 1 litr té směsi má
hmotnost 1,2 kg, z toho je kyseliny mravenčí 1,02 kg a vody 180 gramů.
Jestli 1,02 kg kyseliny mravenčí má být v 65% roztoku, potom celkový roztok
bude mít hmotnost 1,57 kg, takže je třeba doplnit 0,37 kg vody, to je 370
mililitrů. Chybí mi údaj, jakou má 65 %kyselina mravenčí hustotu, rozhodně
1,2 jako 85 % to nebude, takže 1,3 litrů to nebude, bude to o něco víc. Ale
u kyseliny mravenčíto je chyba v řádu jednotek procent, takže to nevadí. I
když do toho odpařovacího přístroje bude bude nejspíš předepsáno objemové
množství, ne hmotnostní.
Ředil bych zjednodušeně na 3 objemové díly kyseliny mravenčí 1 díl vody.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "crabro" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 05, 2006 12:49 PM
Subject: Kyselina mravenčí


> P.A znamena Pro analysii) čistota vhodná pro analytické reakce.
> čistý -znamená, že chemikalie je vhodná pro většinu reakci, nehodí se však
> k analytickým reakcím. Další stupeň je depur. to znamená
depuratur-čištěný.
> Pak už jsou jen nečištěné chemikalie.
> Co se týka ředění je to jednoduché. Existuje tzv. křížové pravidlo.
napište
> si do středu papíru žádanou koncentraci tedy 65 % na levou stranu napište
> dolu 0 což je koncentrace vody, nad nulu napište 85 což je koncentrace
> kyseliny. ted křížem přetněte přes nulu šipky od nuly a od 85 přes
> střed(tedy 65) a odečítejte 85-65=20 napsat dolu. stejně 0-65= 65 napište
> nahoru. nyní víte, že smícháte 20 dílů kys. (85 %) a 65 dílů vody. toto
> pravidlo funguje na všechny koncentrace. místo nuly(voda) lze napsat
> koncentraci naředěnější kyseliny např 20 pokud máte 20% rozt. kyseliny a
> ředíte pomoci ní kyselinu s vyšší konc. tedy 85

P.A znamena Pro analysii) čistota vhodná pro analytické reakce.
čistý -znamená, že chemikalie je vhodná pro většinu reakci, nehodí se však k analytickým reakcím. Další stupeň je depur. to znamená depuratur-čištěný. Pak už jsou jen nečištěné chemikalie.
Co se týka ředění je to jednoduché. Existuje tzv. křížové pravidlo. napište si do středu papíru žádanou koncentraci tedy 65 % na levou stranu napište dolu 0 což je koncentrace vody, nad nulu napište 85 což je koncentrace kyseliny. ted křížem přetněte přes nulu šipky od nuly a od 85 přes střed(tedy 65) a odečítejte 85-65=20 napsat dolu. stejně 0-65= 65 napište nahoru. nyní víte, že smícháte 20 dílů kys. (85 %) a 65 dílů vody. toto pravidlo funguje na všechny koncentrace. místo nuly(voda) lze napsat koncentraci naředěnější kyseliny např 20 pokud máte 20% rozt. kyseliny a ředíte pomoci ní kyselinu s vyšší konc. tedy 85

Díky za informace přátelé.

Mám ještě jeden laický dotaz. Kyselina mravenčí se dodává v koncentraci 85%. Já potřebuji koncentraci 65%. Jak a čím to naředit? O těchto věcech nemám ani tušení, nejsu chemik.
A ještě jedna otázka: co znamená čistota "p.a." a čistota "č".?

Zkouším léčení varoázy pomocí kanadského patentu a k tomu je právě potřeba ta koncentrace 65%.

Díky, Jura

Kyselina mravenčí se dá sehnat v této firmě http://www.merci.cz/katalog.php?sekce=173
V katalogu jsou dve v nabídce. Jedna je PA ta je dražší a jedna je čistá za 70kč za litr.
Já nakupuji u téhle firmy chemikálie běžně. Pokud nejde o jed, či zvláště nebezpečný jed, tak můžete chemikálii volně koupit.

Kyselina mravenčí se používá i v zemědělství při silážování.
Otázka je, jak čistou ji potřebujeme.
V lékárně dodávají většinou chemikálji vysoké čistoty (a ceny).

Předpokládám, že se možná jedná o aplikaci v přípravku dle posledního Moderního včelaře.
Už to někdo zkoušel? Prý je vyprodán. Podělte se zkušenosti.
Karel

Uvítal bych tipy na nějaké stránky věnované i začátečníkům spíše s praktickými radami...
......
A opět bych si přihřál polívčičku a doporučil svoji bibli
"Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva" vyšlo poprvé a naposled v roce 1968.
Tak kniha je to nejsystémovější co jsem kdy o včelách četl. Je ke klasické technologii, auto publikoval již po 1. sv.válce ale touto knihou předběhl dobu.
Jako člověk, který se zabýval systémy, ji považuji za to nejlepší, co bylo u nás napsáno.
Například ve výzkumu objevený a př. Boháčem propagovaný ZÁKON MINIMA je pouhou podmnožinou vztahů popsaných Brennerem.
Je třeba ji číst s nadhledem, jednotlivé technické detaily (například zužování na jaře je třeba chápat, jako součást technologie "budečáků" 39*24 kde má jistě své uplatnění, jinde spíše ne) ale základní představu v kterém období včelstvo co potřebuje a jaké zákroky se proč dělají je obdivuhoná. Já ji čtu každou zimu.
Je k mání mimo jiné v knihovně ČSV v Křemencové. Mimo jiné, jedné z mála věcí, za které patří všem včelařským spolkům i tomu dnešnímu dík.
Karel

Mám zprávy i z jiné strany, od fotografů, že chemikálie se často dají v
lékárnách objednat. Koneckonců lékárníci jsou k chemikům blízko a kdo nechce
hledat na internetu nebo na Zlatých stránkách a obtelefonovávat to a třeba
jezdit pro to kdovíkde, tak za nějakou marži lékárníkům to může získat i
přes místní lékárny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 04, 2006 11:23 PM
Subject: Re:Kyselina mravenčí


Od: Jiří Cafourek:

> nemáte někdo ínformace, kde sehnat kyselinu mravenčí? Alespoň 1 litr. Dík
za
> informace. Jura
........
Kdysi jsem litr objednával přes lékárnu. Ale až napodruhé. V první lékárně
se na mě dívali jako na pyromana. Jak se v té druhé chytli tak jsem akoráte
řekl, že chci tu silnější. (jsou dvě koncentrace jako standart)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Petr J. Borsky
> Obzvlášť teď jsem za ten Včelařův rok rád, neb jsem se dostal ke čtyřem
> včlelstvům v budečácích - zatím jsem ale nic jiného než nástavky
> nezkusil. Ale i to beru za dobrou náplast za svá spálená včelstva...

Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 04, 2006 11:14 PM
Subject: Re: Nevytočitelný med


> Radim Polášek wrote:
>
> > Z dnešní literatury by snad něco mohlo být v
> >překladu z němčiny od G. Liebiga "Včelaříme jednoduše", v té knize to je
> >napsáno skutečně jednoduše a přitom dost kompletně. Jinak třeba velice
> >podrobně a polopatisticky pro začátečníka je to napsáno třeba v knize D.
> >Šrobala a kolektivu "Včelařův rok" v části "jak pracujeme se včelami"
> >
> Jako začátečník si obě knížky nemohu vynachválit, jen jsem měl před
> Pierrem asi tu výhodu, že jsem si je odpředu dozadu a zpátky několikrát
> přečetl ještě než jsem získal první včelstvo.
>
> Obzvlášť teď jsem za ten Včelařův rok rád, neb jsem se dostal ke čtyřem
> včlelstvům v budečácích - zatím jsem ale nic jiného než nástavky
> nezkusil. Ale i to beru za dobrou náplast za svá spálená včelstva...
>

Já jsem řešil podobný problém asi před 5 - 6 lety.Moje tehdy 18ti letá dcera si( ale spíš mi) v rozmezí cca 14 dnů přinesla dva roje - že bude chovat včely. Pak mi suše sdělila, že před maturitou má moc učení a jestli bych se o ně chvilku nestaral. Činím tak dodnes, máme s dcerou dohromady 10 včelstev, ale ona už dnes nebydlí doma , takže... Když jsem do toho takhle spadl, prolezl jsem antikvariáty a pujčil si u místních včelařů všechny výtisky včelařství, která vyhrabali na půdě. A pochopitelně internet. Když je zájem jde to. Takže přeji hodně úspěchů

Od: Jiří Cafourek:

> nemáte někdo ínformace, kde sehnat kyselinu mravenčí? Alespoň 1 litr. Dík za
> informace. Jura
........
Kdysi jsem litr objednával přes lékárnu. Ale až napodruhé. V první lékárně se na mě dívali jako na pyromana. Jak se v té druhé chytli tak jsem akoráte řekl, že chci tu silnější. (jsou dvě koncentrace jako standart)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Radim Polášek wrote:

> Z dnešní literatury by snad něco mohlo být v
>překladu z němčiny od G. Liebiga "Včelaříme jednoduše", v té knize to je
>napsáno skutečně jednoduše a přitom dost kompletně. Jinak třeba velice
>podrobně a polopatisticky pro začátečníka je to napsáno třeba v knize D.
>Šrobala a kolektivu "Včelařův rok" v části "jak pracujeme se včelami"
>
Jako začátečník si obě knížky nemohu vynachválit, jen jsem měl před
Pierrem asi tu výhodu, že jsem si je odpředu dozadu a zpátky několikrát
přečetl ještě než jsem získal první včelstvo.

Obzvlášť teď jsem za ten Včelařův rok rád, neb jsem se dostal ke čtyřem
včlelstvům v budečácích - zatím jsem ale nic jiného než nástavky
nezkusil. Ale i to beru za dobrou náplast za svá spálená včelstva...

K té propagaci včelaření vedení Českého svazu včelařů poněkud zaspalo, z
dřívějška pro ně byl ideální, jak jsem psal dříve ten zájmový včelař, který
si vrtá ve svých úlech a včelách, s nadšením přijímá barevný časopis
Včelařství na křídovém papíře, spolkaření ho moc nezajímá a když je dobrý
rok, tak musí známým prodat toho medu o něco víc, aby se ho zbavil a jiné
problémy nemá. Že existují větší včelaři, kteří musí svůj med každý rok
prodávat i v podstatě neznámým lidem, aby se ho zbavili, že se někteří lidé
zkoušejí uživit výkupem a zpracováním českého medu, že vznikají
profesionální včelařství, to šlo dlouhou dobu mimo toto vedení, případně
vedení ČSV na tyto lidi ještě útočilo kvůli nízkým výkupním cenám medu. V
současné době probíhá ve vedení ČSV pod tlakem těchto včelařů "mírný pokrok
v mezích zákona", přicházejí tam postupně noví lidé, ale je velice
pravděpodobné, že některým jiným lidem ve vedení ČSV se to jeví jako zásadní
rychlé revoluční změny a tudíž na takovou "nevýznamnou" věc jako propagaci
včelaření moc času nemají.
K těm začátečníkům, mám pocit, že autoři ve svatém nadšení pro nástavkové
úly a v svatém opovržení pro předchozí úly, univerzály a zadováky zavrhli
úplně všechnu předchozí včelařskou literaturu včetně podrobných popisů, jak
s těmi včelami vlastně zacházet, které ti začátečníci vlastně potřebují. A
novou zatím nevytvořili. Z dnešní literatury by snad něco mohlo být v
překladu z němčiny od G. Liebiga "Včelaříme jednoduše", v té knize to je
napsáno skutečně jednoduše a přitom dost kompletně. Jinak třeba velice
podrobně a polopatisticky pro začátečníka je to napsáno třeba v knize D.
Šrobala a kolektivu "Včelařův rok" v části "jak pracujeme se včelami" Já ji
mám ve vydání z roku 1967 a tam to je na straně 60 až 64. I jinak tam je
spousta velice užitečných věcí pro začátečníka, ale taky spousta beznadějně
zastaralých věcí, které začátečník nemůže identifikovat. Čtvrtina věcí z té
knihy platí bezvýhrady dodnes, čtvrtina by se musela trošku upravit a
polovina napsat znova na dnešní "nástavkové"podmínky, pak by ta kniha byla
pro začátečníky ideální. Pro členy ČSV by měla být tato kniha dostupná přes
zápůjčku z včelařské knihovny, předpokládám, že ještě existuje. Jinak je
třeba hledat, procházet včelařské prodejny a výstavy, kde ty knihy jsou a
prohlížet a prohlížet. Na internetu nevím, jestli je něco pro začátečníka.
Hodně kvalitních věcí je na http://www.n-vcelari.cz , ale pro úplného
začátečníka to asi moc není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pierre" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 04, 2006 8:51 PM
Subject: Re: Nevytočitelný med


> Všem moc díky za rady. Vzhledem k tomu, že se v tom plácám pár měsíců, moc
> literatury jsem nepročetl,navíc shánět něco pět minut po dvanácté... Navíc
> literatura a různé školení pro začátečníky nic moc. Když řešíte jak sundat
> včely z plástů, kdy nandat medníky a kdy začít vytáčet,jsou rady jak
chovat
> matku, potřebnost oddělků ap. na dvě věci.Co se týká mé zmínky o propagaci
> včelaření, nechtěl jsem se nikoho dotknout, jen mi zarazil způsob a
> množství peněz na to vynakládaných a porovnání s realitou.
> Uvítal bych tipy na nějaké stránky věnované i začátečníkům spíše s
> praktickými radami, na různé spolky a organizace už jsem našel. Předem
dík.

Byla ve včelařské prodejně v Brně na Kolišti,1l za 120Kč.

Pierre, myslím si, že veľa užitočných informácií sa dočítaš aj vo forume na stránke :www.vcely.sk
Je tam veľa vecí, ktoré sa pýtajú úplní začiatočníci.

Všem moc díky za rady. Vzhledem k tomu, že se v tom plácám pár měsíců, moc literatury jsem nepročetl,navíc shánět něco pět minut po dvanácté... Navíc literatura a různé školení pro začátečníky nic moc. Když řešíte jak sundat včely z plástů, kdy nandat medníky a kdy začít vytáčet,jsou rady jak chovat matku, potřebnost oddělků ap. na dvě věci.Co se týká mé zmínky o propagaci včelaření, nechtěl jsem se nikoho dotknout, jen mi zarazil způsob a množství peněz na to vynakládaných a porovnání s realitou.
Uvítal bych tipy na nějaké stránky věnované i začátečníkům spíše s praktickými radami, na různé spolky a organizace už jsem našel. Předem dík.

Viz informace např. na:
http://www.via-rek.cz/detailchem.php?p=34

-----Original Message-----
From: Jiří Cafourek [mailto:klaviry.cafourek/=/tiscali.cz]
Sent: Friday, August 04, 2006 8:35 PM
To: Konference včelařská
Subject: Kyselina mravenčí

Přátelé,

nemáte někdo ínformace, kde sehnat kyselinu mravenčí? Alespoň 1 litr.
Dík za informace. Jura

Přátelé,

nemáte někdo ínformace, kde sehnat kyselinu mravenčí? Alespoň 1 litr. Dík za informace. Jura

Výrobcem a dodavatelem trojnožky-stáčeče medu je:
František Blažek, zámečnictví, 671 41 Dolní Dubňany 76.
(okres Znojmo)

-----Original Message-----
From: Radek HUBAČ [mailto:drh/=/seznam.cz]
Sent: Friday, August 04, 2006 8:21 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič

Pro svého kamaráda scháním trojnožku na stáčení medu

Pro svého kamaráda scháním trojnožku na stáčení medu a pro sebe
frekvenční měnič na medomet, nejlépe od fi. Mitronic, nepotulují se
někde???
Předem děkuji

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, August 03, 2006 10:10 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: cukernat?n? medu

Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju
za
zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je
kvalitnější
než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale
nějakou logiku to má.

Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po
týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem
+30
C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už
je
od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.

------------------
R.Polášek:
Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Náhoda, vyměn matku

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: d?da [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, August 03, 2006 1:35 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: v?ely

Mám doma včely.Jsou velice bodavé.Natočil jsem tak 35Kg

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Asi před měsícem jsem zde upozorňoval na nebezpečí melecitozy.
Vysvetleni je jednoduche, producent medovice - mluví se třeba o
medovnici černoskvrnné, produkuje melecitozu, což je trisacharid - 3
cukerne jednotky a ma vlastnost rychle krystalizace.
Opatření co nejdřív odebrat medníky a rychle dodat cukr.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Karel [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, August 04, 2006 3:00 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Nevyto?iteln? med

Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v
plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal
pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je
obyčejná
krystalizace.
....... Například kniha od Haragsima Medovice, či tak nějak, vyšla asi
před rokem v Gradě. ......

A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi nadzvedávaj
debaty
o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár měsíci a pokouším se
je
udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic moc, rady z okolí si
kolikrát protiřečí,
..............
Na to jsou včelaři kofři, jen fňukají že to nikdo dělat nechce a že jich
ubývá, ale musí se to přeložit do odborářštiny = je třeba nás lépe
zaplatit
a dotovat. Protože kdyby byl skutečný zájem o nové včelaře = konkurenty,
tak je mnoho způsobů jak je dostat do kolektivu, ke včelaření a pomoci
jim.
Takže by bylo Včelařství volně dostupné a na internetu, na webu dále
rady
jak začít, adresář základních organizací, běžně by se konaly kursy pro
začínající včelaře atd.
Teď je mnoho začínajícíh včelařů v poněkud kritické situaci a jediné
pomoci, které se jim dostane od ČSV je sdělení "Podle informací, jež
přicházejí od včelařů na sekretariát ÚV ČSV, probíhá v řadě oblastí naší
republiky medovicová snůška. Ta je však komplikována melecitózou,
způsobující vznik tzv. cementového medu. Ten již po několika dnech nelze
vytočit. Z tohoto důvodu doporučujeme všem našim členům, aby se
urychleně
seznámili s odbornou literaturou týkající se této problematiky,
popřípadě
si své vědomosti a zkušenosti obnovili a poznatky aplikovali v praxi.
Na pomoc našim členům uvádíme nejdostupnější zdroje informací o
melecitóze
a cementovém medu. Zároveň upozorňujeme, že tento seznam informačních
zdrojů si nedělá nárok na úplnost. "
No a protože noví včelaři mnohdy ještě nejsou členy, nebo jen krátce tak
jsou v háji, protože Včelařství je jen pro členy a OVP si v trafice taky
nekoupí.
Ale zato si udělají jasnou představu, o co jde, a že je to jen na nich a
na
nikoho nemají spoléhat.
Správná zásada chovatele = Slabochy netrpět :-)
Karel

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Od: Radim:
> Karel napsal:> ....... Například kniha od Haragsima Medovice, či tak nějak,
> vyšla asi
> > před rokem v Gradě. ......
>
> Haragsim vydal okolo roku 1968 knihu "Medovice a včely". To z Grady je
> nějaké jeho doplněné vydání?
........

http://www.google.com/search?hl=cs&lr=&ie=UTF-8&oe=UTF-8&q=Haragsim

_gp_
http://vindex.ic.cz

Karel napsal:> ....... Například kniha od Haragsima Medovice, či tak nějak,
vyšla asi
> před rokem v Gradě. ......

Haragsim vydal okolo roku 1968 knihu "Medovice a včely". To z Grady je
nějaké jeho doplněné vydání?

R. Polášek

Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je obyčejná krystalizace.
........ Například kniha od Haragsima Medovice, či tak nějak, vyšla asi před rokem v Gradě. ......

A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár měsíci a pokouším se je udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic moc, rady z okolí si kolikrát protiřečí,
...............
Na to jsou včelaři kofři, jen fňukají že to nikdo dělat nechce a že jich ubývá, ale musí se to přeložit do odborářštiny = je třeba nás lépe zaplatit a dotovat. Protože kdyby byl skutečný zájem o nové včelaře = konkurenty, tak je mnoho způsobů jak je dostat do kolektivu, ke včelaření a pomoci jim.
Takže by bylo Včelařství volně dostupné a na internetu, na webu dále rady jak začít, adresář základních organizací, běžně by se konaly kursy pro začínající včelaře atd.
Teď je mnoho začínajícíh včelařů v poněkud kritické situaci a jediné pomoci, které se jim dostane od ČSV je sdělení "Podle informací, jež přicházejí od včelařů na sekretariát ÚV ČSV, probíhá v řadě oblastí naší republiky medovicová snůška. Ta je však komplikována melecitózou, způsobující vznik tzv. cementového medu. Ten již po několika dnech nelze vytočit. Z tohoto důvodu doporučujeme všem našim členům, aby se urychleně seznámili s odbornou literaturou týkající se této problematiky, popřípadě si své vědomosti a zkušenosti obnovili a poznatky aplikovali v praxi.
Na pomoc našim členům uvádíme nejdostupnější zdroje informací o melecitóze a cementovém medu. Zároveň upozorňujeme, že tento seznam informačních zdrojů si nedělá nárok na úplnost. "
No a protože noví včelaři mnohdy ještě nejsou členy, nebo jen krátce tak jsou v háji, protože Včelařství je jen pro členy a OVP si v trafice taky nekoupí.
Ale zato si udělají jasnou představu, o co jde, a že je to jen na nich a na nikoho nemají spoléhat.
Správná zásada chovatele = Slabochy netrpět :-)
Karel

No já si myslím, že jsou tři vyhraněné kategorie včelařů.
První je včelař ze záliby. Ten má doma na zahradě tak 4 včelstva a dělá na
100 % jen se včelami. Nemusí se starat o levný cukr, protože pro svoje 4
včelstva to je pakatel, nemusí se starat o prodej medu, protože co
nespotřebuje, rozdá v rodině, nemusí se starat o to, jestli se se včelami
nimrá v zadováku nebo jestli s nimi pracuje rychle v nastavku, protože ty 4
včelstva stihne udělat vždy. Nemusí mít žádnou speciální pracovnu nebo
místnost, jen trochu místa ve sklepě, kde skladuje medomet a pár rámků. Ale
taky musí počítat s tím, že se mu vynaložené peníze nevrátí.
Druhá je včelař přivýdělkový. Ten má tak cca 30 včelstev na dvou
stanovištích, má v úlech a ve vybavení hodnotu ve výši nějakých pár
měsíčních platů, má nějakou stálou trvalou pracovnu a se včelami pracuje tak
polovinu, třetinu ? času, zbytek tráví přípravou a prodejem medu, hledáním
levného cukru a dalšími aktivitami, které by měly zajistit, že jeho
včelaření bude ziskové. Za komunistů se těmto včelařům dařilo dobře, nyní
ceny medu šly dolů, rentabilita je většinou fuč, takže tato kategorie je
dneska spíše přechodný stupeň mezi zájmovým včelařem ( včelař se na to
vykašle a nechá si jen pár včelstev na zahradě pro zálibu) a mezi
profesionálním včelařem, přivýdělkovým včelařením se mohou během pár let
otestovat předpoklady včelaře a konkrétní technologie i konkrétní oblast pro
profesionální včelaření.
Třetí je včelař profesionální s několika stovkami včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pierre" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 04, 2006 1:18 PM
Subject: Re: Nevytočitelný med


> Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v
> plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal
> pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je obyčejná
> krystalizace. A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi
> nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár
> měsíci a pokouším se je udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic
> moc, rady z okolí si kolikrát protiřečí, náklady oproti tržbám radši
> nezmiňovat. Nemít pro včely osobní nadšení, či brát to jako koníčka, no
> nevim, kdo se do toho pustí po pár propagačních akcích. Pak snad jako
> velkochov a brát to jako zdroj peněz.

Melecitoza je trojcukor, ktorý bol objavený v smrekovcovej medovici. Pozostáva z dvoch molekúl hroznového cukru a z jednej molekuly ovocného cukru. ROZPúšťA SA ťažšie ako ostatné druhy medových cukrov. Pomoc nie je žiadna. Keď je ho menej v úli-plásty postriekať vodou /najprv odviečkovať/ a vložiť naspäť do úľa nech to včely spotrebujú, keď je ho veľa-rozpustiť aj s plástami vo vode, vosk odobrať a zvyšok na medovinu.

Pierre napsal:

>Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v
>plástech.

To nejsi sám. Podobné problémy mají zřejmě v celé republice tam, kde jsou jehličnaté lesy. Největší pohroma by ale nebyla ta nemožnost vytočení, ale nebezpečí pro včely, pokud na tom budou zimovat.

>Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal
>pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že
>to je obyčejná krystalizace. A nějaká fakt dobrá rada co s
>tim tu taky chybí.

Na to už reagoval Eman, a dost se napsalo v jiných vláknech a zřejmě i v minulých letech.
Kdo choval včely i v r.2002 a má kolem les, tomu už asi nemusí nikdo víc popisovat, co je to melicitóza. V následném roce poskytnul stát tuším několik desítek miliónů korun na znovuobnovená včelstva včelařům, kterým přes zimu uhynuly na melicitóze včely.

>Taky mi nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely
>jsem zdědil před pár měsíci a pokouším se je udržet. A jít
>do toho dobrovolně? Literatura nic moc, rady z okolí si
>kolikrát protiřečí, náklady oproti tržbám radši nezmiňovat.
>Nemít pro včely osobní nadšení, či brát to jako koníčka, no
>nevim, kdo se do toho pustí po pár propagačních akcích. Pak
>snad jako velkochov a brát to jako zdroj peněz.

Mě debaty o včelách nenadzvedávají.
Rád o včelách diskutuji.
A dnes včelaří opravdu jen Ti, pro koho je včelaření koníčkem.
Zřejmě i velkovčelař, který by neměl včely jako koníčka, by své aktivity na zbohatnutí přenesl v dnešní době do jiného odvětví.

Radek Krušina

Ale to cele je Vase volba. Nikdo Vas nenuti vcely chovat. Je zbytecne nadavat vsem okolo. Bud to prijmete se vsemi atributy, ktere to ma, nebo se vcel zbavte.

Gabon obsahuje jako účinnnou látku některý pyrethroid, tuším acrinatrin.
Tyto látky byly už od začátku vybírány jednak pro svoji velkou účinnost na
roztoče a hmyz a jednak pro poměrně malou akutní toxicitu pro teplokrevné
živočichy. Zároveň ale pyrethroidy a jejich rezidua, pokud je mi známo,
zůstavají v lidském organismu v tukových tkáních velice dlouho a zatěžují
ho. Z nyní zakázaných látek se podobně chová třeba DDT nebo polychlórované
bifenyly i když ty se chovají v organismu mnohem agresívněji. Jak
koncentrace těchto látek překročí nějakou mez, projeví se to ve zvýšení
pravděpodobnosti nějakého onemocnění, rakoviny a podobně. Tento problém má
nyní pravděpodobně ukrajinský prezident Juščenko po jeho neúspěšné otravě
dioxinem. Nebo, je to asi dva roky, ministr Ambrozek a pár dalších potentátů
si dalo změřit škodliviny v krvi a bylo pak dost propíráno v médiích, co
všechno se v krevních vzorcích našlo. To je o tomtéž.
Zkrátka nikdo se po požití takového medu neotráví, ale hlavně s příměsí
vosku mohou konzumenti do sebe dostat nadlouho tyto látky. Já bych ten med
včelám nechal, jaksi by se mi příčilo to někomu dát na jídlo. Vytočený med
bych použil tak maximálně na medovinu, bílkoviny kvasinek do sebe dokáží ty
škodliviny absorbovat a vzniklý kal se vyhazuje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kriz" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 04, 2006 10:16 AM
Subject: je gabon pro cloveka jedovaty?


> Jsem zacinajici vcelar a omylem jem dal gabon do vcelstev ktere sem jeste
> uplne nevytocil.Muzu tento med vytocit? neni uz jedovaty? Predem dekuji

http://www.beedol.cz/files/Cement.htm

Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je obyčejná krystalizace. A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár měsíci a pokouším se je udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic moc, rady z okolí si kolikrát protiřečí, náklady oproti tržbám radši nezmiňovat. Nemít pro včely osobní nadšení, či brát to jako koníčka, no nevim, kdo se do toho pustí po pár propagačních akcích. Pak snad jako velkochov a brát to jako zdroj peněz.

Gabon určitě ne, protože to je dřevo hojně používané v interiérech, na sportovní nářadí atd. :-)
To, čím je napuštěn je jiná věc. Metodika říká že se má dát po vytočení medu, ale já bych to tak tragicky neviděl a risknul bych to. Přenášejí to včely ťapkáním po plástech, takže je otázka, jestli vytáčet med z plodiště, či z medníku, jestli je povětšině již zavíčkovaný či ne, a tady těžko říci co je lepší, protože po medu v nezavíčkovaných buňkách včely asi nešlapou.
Já osobně bych to risknul, pokud bych potřeboval med, nebo bych jej potřeboval dostat z plodiště (zimování).

I když před dvěmi lety byla u nás hurá akce s Gabonem, tak jsem již v srpnu nevytáčel (poblíž byl bob a včely nosily medovici) a raději dal hned Gabon, protože jsem chtěl hned léčit a nečekat s tím na konec září. Včely stejně jako jiné roky vyzimovaly na medovici (nikoli na melicitozním medu)+cukru v pohodě. Tohle mám odzkoušené pro nástavkový provoz. V klasice nevím jestli by na medovici nedoplatili.

Takže příště lépe číst návod:-) a nebo mít lepšího důvěrníka, pokud to rozdával bez návodu začínajícím.:-)

Jsem zacinajici vcelar a omylem jem dal gabon do vcelstev ktere sem jeste uplne nevytocil.Muzu tento med vytocit? neni uz jedovaty? Predem dekuji

Jsem zacinajici vcelar a omylem jem dal gabon do vcelstev ktere sem jeste uplne nevytocil.Muzu tento med vytocit? neni uz jedovaty? Predem dekuji

Přátelé mate-li někdo zájem nebo potřebu včelích matek F1 Vigor ozvěte se na tel. T-Mobile 605 10 33 10 Vodafone 608 15 00 16 nebo Eurotel 720 29 39 18 Stačí poslat SMS zavolám Vám. Můžete využít elektronickou poštu také. e-mail: hitzel.db/=/atlas.cz Cena je 140 Kč. Přeji pěkný den.

Richard imko :
> Kolik se dá získat pylochyty rouskovanáho pylu na včelatvo?
.......

Přítel Turčáni má něco o pylu a pylochytu na: http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=176

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Eman:
> ..."Žít a nechat žít." Já nikoho neštvu proti nečlenům svazu ani proti
> velkovčelařům. Chtěl jsem jen zájemce upozornit na možná (pro někoho)
> zajímavý pořad v rozhlase, nic víc.
........

Jak nic víc. Můj názor je, že pořad by měl být lépe nachytán pro širší veřejnost, protože včelařství je zajímavý obor pro laiky.

Nacvičený fráze se mi líbí ... no vlastně .. asi tak na 40%. Je v něm mnoho rozporů a vyloženě a viditelně laických výkladů jako např.,

že člověku alergickýmu na propolis nemusí vadit med, protože v medu jsou jen stopy propolisu. Na druhé straně stopy antibiotik kterými se léčí v cizině a je tedy v "cizím" medu jsou naprosto zdraví škodlivé.

Nejsem medik, ale dojde snad každému, že až tak jednoduché to nebude s alergiemi a citlivostí na stopy např. propolisu, varroacidů nebo antibiotik v lidské potravě.


Také:
Ví někdo kdo prodává Český med? (myšleno jako značkový?) Vždyď na serveru ČSV není kromě J. Tauše z Vyškova ani jeden dohledatelný značkový prodejce Českého medu ! Jak je to možné?? :-)) To jako v tom seznamu p. Prokeše na severu ČSV nikdo normu neslňuje?! Takže med se začně propagovat až se dostanou peníze? Nebo je to kvůli Karlovi, že předběhl s registrací domény někoho na sekretariátě? Nebo jak to je? Český med vyrábí pouze jako Klas Obora?

Prostě když se zamyslím, tak je to takové podání v mnoha argumentech jako nepřesvědčivé a nevím jestli bych si jako laik po poslechu takového pořadu o včelách koupil med nebo navýšil jeho spotřebu.

Díky Emane za typ na Kávu o čtvrté.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Kolik se dá získat pylochyty rouskovanáho pylu na včelatvo?

Díky

Richard

Každý se snažíme něco udělat pro druhé, ale nemusíme se zavděčit všem.Proto příteli Emane díky za všechny co si to rádi poslechli.
B.V.

Už jsem to tady psal, je to na webu ČSV v zápise z předsednictva.
Že by další úspěch I2J. :-)
Jen jsem zvědavý na ten argumentační veletoč, když se tak naváželi do těch, co navrhovali jednotné sklenice.
Ale veletočů už udělali dost. Ještě loni publikovali čísla za kolik se med exportuje a za kolik jej šizuňkové obchodníci vykupují a neuplynul ani rok, a už bojují přesně v opačném směru, když tady GP před měsícem publikoval za kolik vykupuje Včelpo a zakolik se med vyváží.

Třeba dojde i na další body štváčů a chytrolínů a někdo se zamyslí i nad organizační strukturou, stanovami, volebním řádem a efektivitou.

Přejme ČSV a jeho vedení další úspěchy.

Karel

Ano něco se asi děje. Protože jsem byl před dvěma týdny v Avirunionu a referentka říkala že je navštívil Šmied a tuto záležitost projednával. Buď sklenici úplně originál, nebo nějakou variantu Facetty.

Žádnou alergií netrpím, ale mám jen takové názory. Ty máš názor jiný, jak je vidět, a já ti ho neberu. Každému se líbí něco jiného Někdo vdolky, jiný holky, "Žít a nechat žít." Já nikoho neštvu proti nečlenům svazu ani proti velkovčelařům. Chtěl jsem jen zájemce upozornit na možná (pro někoho) zajímavý pořad v rozhlase, nic víc.

> ... spíš to typuji, že máš také svazovou alergii na nečleny, kteří navíc nedrží hubu. Viď?

Mám doma včely.Jsou velice bodavé.Natočil jsem tak 35Kg

Vážený pane,
Ani mne, prosím nekamenujte, jen si myslím, že je možné, že se věci kolem obalové techniky změnily, ale pravidla českého pravopisu zůstávají již po celá desetiletí stejná, alespoň co se shody podmětu a přísudku týče. Takže si myslím, že by bylo dobré se napřed naučit gramatiku, potom se podívat kdo to byl kacíř a jestli názory jsou "kacířstké" nebo by stačilo kačířské?

Pokud vám scházelo některé ze straších čísel časopisu MODERNÍ VČELAŘ, máme pro vás dobrou zprávu! Z některých prodejen jsme několik starších neprodaných čísel získali zpět a vy si je nyní můžete objednat.

Kompletní seznam najdete na adrese www.modernivcelar.cz

Vlastimil Protivínský

Propolis se seškrabává z rámků, nástavků atd. Já to dělám v zimě, kdy je propolis křehký. Teď je plastický (teplem) a špatně se mi to dělá.
Ale teď je vhodná doba pro produkci propolisu. Na rámky se položí například síťovina na mouchy, na to špejle atd a třeba igelit a včely to zatmelí. V zimě se to pak snadno vydrolí.
Zpracování viz třeba http://www.ceskymed.cz/propolis.htm.

No a ten med. Viz melicitoza. například zde v konferenci.
Jak dostat cementový med z plástů?
Po kalamitě před třemi roky se mi osvědčilo plásty s cementovým medem dát do nástavků a podsadit pod polodové těleso na jaře. Byly to nízké nástavky a nízkonástavková metoda. Plodové těleseo mi plásty pěkně projelo a měl jsem toho roku nebývale silné včely. Kraje, kde to zůstávalo, jsem případně při prohlídce kropil vodou, po sezóně jsem dílo vytavil.

Propolis se seškrabává z rámků, nástavků atd. Já to dělám v zimě, kdy je propolis křehký. Teď je plastický (teplem) a špatně se mi to dělá.
Ale teď je vhodná doba pro produkci propolisu. Na rámky se položí například síťovina na mouchy, na to špejle atd a třeba igelit a včely to zatmelí. V zimě se to pak snadno vydrolí.
Zpracování viz třeba http://www.ceskymed.cz/propolis.htm.

No a ten med. Viz melicitoza. například zde v konferenci.
Jak dostat cementový med z plástů?
Po kalamitě před třemi roky se mi osvědčilo plásty s cementovým medem dát do nástavků a podsadit pod polodové těleso na jaře. Byly to nízké nástavky a nízkonástavková metoda. Plodové těleseo mi plásty pěkně projelo a měl jsem toho roku nebývale silné včely. Kraje, kde to zůstávalo, jsem případně při prohlídce kropil vodou, po sezóně jsem dílo vytavil.

jsem začínající včelař. Včera jsem chtěl vytáčet, resp. pokoušel se vytočit med, leč i přes veškerou snahu se mi to nepodařilo. med držel v rámcích a neměl ani smahu vytéci ať z odvíčkovaných částí tak z z nezavíčkovaných. nakonec jsem toho nechal, protože se plásty v medometu začaly lámat. Prosím o radu jak tento med získat, a co to způsobilo jak tomu předejít. Podle sousedů včelařů je stejný problém stejný v celém okolí
A ještě jeden dotaz mám, jak se získává a zpracovává propolis. stačí mi třeba jen i odkaz na nějaké webové stránky.
díky
karel

Dne čtvrtek 03 srpen 2006 08:20 Radim Polášek napsal(a):

> ztekucuje v tepelných komorách, co se týká druhého konce, uľ dávno jsem si
> ověřil, ľe med uloľený do mrazničky zůstává tekutý (omezeně dlouhou dobu po
> rozmraľení).
> Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
> nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

V OVP psali o velkovcelari, ktery ma velke mnozstvi sousi a velky mrazak, kam
veskerou produkci odvazi, pres zimu, kdy ma cas tak teprve vytaci. Tvrdil
tam, ze se mu to vyplati (zvlada to sam). Po rozehrati je pry med tekuty jako
pred zmrazenim.

Honza

V době řepky je ještě dost zima, včely věnují všechnu pozornost snůšce a
výchově plodu. Jak zavíčkují med, mají ještě čas udržovat ho v teple, když
jsou ty zásoby vzdálené 2 nastavky od plodu, kde tu teplotu skutečně musí
držet? Já bych se nedivil, kdyby teplota toho medu v úlu občas klesala i pod
20 st C.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 03, 2006 10:09 AM
Subject: Re: cukernatění medu


> Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju za
> zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je kvalitnější
> než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale
> nějakou logiku to má.
>
> Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po
> týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem
+30
> C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už je
> od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
> medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
> postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.

Od: Eman :

> Ten pořad byl určen pro širokou, hlavně nevčelařskou, veřejnost a ne pro
> rejpaly a kverulanty jako jsi ty.
........
Myslíš jako že pořad byl určen pro nevčelaře? .. Z prominutím - já mám dojem, že pro důchodce. A doufám, že se rozháže těch 10 milionů lépe než tímto způsobem. Je těch způsobů dost. A jsi v omylu. Kalím už hodně dlouho ocel ... :-) . Buď si sundej nebo nasaď brýle aby jsi lépe viděl, protože se snažím upozorňovat na možné i nemožné v našem včelařství.(ku příkladu s upřesňujícím článkem ve VN k dotaci k propagaci produktů včelařství jsem byl mezi prvními - ) viz - http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005120101

Ono je výhodné pro jednotlivce jako ty Emane jen číst, na mnoho zajímavého a přínosného pro druhého narazit a nechat si to jen pro sebe a potpm dělat rejpala. To umíš také, ale dost jednostraně.

A bez kverulantství by se měli byrokrati až moc na svých židlích dobře. Kverulanství je velmi přínosné pro společnost. A jestli jsi si všiml, většinou se snažím velmi podmětně a kuprospěchu i druhým.
______________

Eman:

> Svůj účel (propagace medu a včel) splnil
> a byl poměrně na úrovni. Přebrepty Vondrky jsem zaznamenal, ale byly
> bezvýznamné.
> Pochop jednou, že ČSV je organizace převážně zájmových včelařů a ne tolik
> profesionálů, jak lze vidět z tvého osobního příkladu. Buď vděčný za to, co
> ČSV pro tebe jako nečlena dělá na nejvyšší úrovni, včetně zajištění
> nejrůznějších dotací, aniž by ses na tom podílel, a nekal vodu. Děkuji.
............

Hmm ?! Spolčování vede jen k hádkám a "dokazování" kdo má být zaco komu vděčnej a kam má kvůli tomu lézt... ;-) . Až když jsi mimo nějakej spolek pochopíš, že všechno je jinak.


... spíš to typuji, že máš také svazovou alergii na nečleny, kteří navíc nedrží hubu. Viď?


_gp_
http://vindex.ic.cz

Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju za zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je kvalitnější než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale nějakou logiku to má.

Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem +30 C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už je od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.

------------------
R.Polášek:
Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

Teď si vzpomínám, že jsem o tom četl taky a to asi dvakrát. Jednou při
popisu velkovčelařství tuším v USA nebo Brazíli nebo někde tam v OVP někdy v
90 letech a při popisu jednoho velkovčelařství v Polsku ve Včelařství někdy
okolo roku 1988. Červené světlo proto, protoře ho včely v noci nevidí,
včelař ano a tak ve včelstvech může pracovat. Moc mě to ale moc neláká,
připadá mi, že rozrušená včela v noci vzlétne i potmě, když narazí do
včelaře, zůstane na něm a leze tak dlouho, dokud nenajde místo pro žihadlo.
Zatímco ve dne včelaře prostě obletí a vrátí se do úlu. Takže by to
potřebovalo mnohem důkladnější včelařské obleky. Taky se mi stalo, že při
krmení v nastavkových úlech venku v noci při úplňku bylo takové světlo, že
včely po mírném rozrušení vyletovaly téměř jako ve dne. Bylo ale tehdy v
noci i dost teplo a trošku větrno, ne moc. Jít do včel v té době by byl asi
problém, světla bylo dost, aby včely vzlétly, ale nebylo ho dost, aby se
dokázaly vrátit do úlu.
Jinak já vcelku běžně krmím v noci a svítímsi běžným bílým světlem i na
včely. Pokud svítím na včely jen několik sekund a pak aspoň minutu ne, tak
taky nereagují. Asi zkusím to červené světlo z těch LED diod.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 03, 2006 8:47 AM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku



V OVP jsem četl, že se pro noční práci u včel používá oranžové světlo, důvod
už si nepamatuji. Šlo o noční medobraní.

mp