78405

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Karel (194.138.39.54) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023) (18026)

No a nebo to udělej jako já. Záleží, kolik chceš mít včelstev. Já jsem získané bezprizorní včely na 39cm rozebral vloni do plemenáčů (4dno) a nadělal z toho oddělky, letos už mi dávaly med. Rámky 39*24 jsem přidělal na loučku 45cm, pak jsem je nechal na kraji a postupně vyndal. Ale já jsem přecházel na Lang.24cm. A zjednoho včelstva jich bylo několik nových v podstatě při stejné práci a stálo to jen trochu cukru navíc.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (18021) (18022)

Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních čísel :-(
.....
Kde, o to mi uniklo, nebo je to fór:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 9. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023)

To je nejrozumnější. Teď je nejhorší doba kvůli slídivosti. Na jaře mají včely jinou vitalitu, vystaví si nové dílo a nevadí i nějaká ta ponechaná skulina.
Tonda

>Díky za všechny rady, mám o čem přemýšlet. Langsthroty budu stloukat přes zimu a zatím stejně nemám chuť do těch včelstev investovat víc, než krmení - jsou v pásmu a teprve čekám na výsledky vyšetření měli na P.l. Takže pokud vše dobře dopadne, pustím se do převodu až na jaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (18021) (18022)

Od: Petr J. Borsk?:

> Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž
> z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních
> čísel :-(
.......

Mohu se zeptat kde jsou ty čísla Včelařství dostupné?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 8. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015) (18023)

> Langsthroty budu stloukat přes zimu

Z ceho je budete stloukat, z jakeho dreva konkretne?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (212.158.131.28) --- 8. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18015)

Díky za všechny rady, mám o čem přemýšlet. Langsthroty budu stloukat přes zimu a zatím stejně nemám chuť do těch včelstev investovat víc, než krmení - jsou v pásmu a teprve čekám na výsledky vyšetření měli na P.l. Takže pokud vše dobře dopadne, pustím se do převodu až na jaře.

Petr B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (212.158.131.28) --- 8. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (18021)

Jan Schmidt: Podívej se do Včelařství č.5/2004 str.126.

Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních čísel :-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Schmidt (e-mailem) --- 8. 8. 2006
RE: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988)

Podívej se do Včelařství č.5/2004 str.126. Ze svých 38 včelstev jich 14
zimuji v Budečáku nebo MU a žádný problém.
Honza

-----Original Message-----
From: Petr J. Borsky [mailto:rosomak/=/volny.cz]
Sent: Monday, August 07, 2006 11:08 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Jak přečkat zimu v zadováku

Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
ořechové.

V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?

Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).

Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.

Zdraví

Petr B.

Radim Polášek wrote:

>Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
>technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
>na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
>potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
>medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
>nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
>velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
>zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
>symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
>doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
>vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct
přesunout,
>jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
>
>R. Polášek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 8. 8. 2006
"Futterkammer" (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18016)

Před nedávnem tady na konferenci jeden z přátel psal o tom, jak používá Futterkammer.
Chtěl bych poprosit, kdyby byl tak hodný a ozval se na můj mail, případně jestli s touto technologií máte někdo zkušenosti nebo víte o zdroji přesných informací, byl bych velice vděčný za informaci. Předem moc děkuji.
311.kucera/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18010) (18011) (18018)

Poopravuji:

> 2. Já jsem používal drátky na vyplétání rámků ... je pevnější a snadno se dá
> nastříhat, zavázat a vypnout posunutím jakoby do diagonály rámku. to udělá pevný
> základ a i těžší rámek drátek udrží a zamezí vyklonění do uličky. (to se dá v
> případě gumičky poopravit prsty)

...a i těžší dílo ..


> 5. Začal bych asi pěknými plodovými r. a to tak, že je položit jako první a naně
> položit jako šablonu (mírně označit otlačením) určen k přeřezání. Řezat o asi 2
> mm více.Tak se docílí maximální přesnosti a tuhého zasunutí. Je potřeba ostrý
> nůž.

...položit jako šablonu rámek, (mírně označit otlačením)do kterého se bude dílo vkládat.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18010) (18011)


Od: Petr J. Borsk?:

> To mi skoro připadá pracnější. Má to nějaké výhody před použitím upravených
> "přecházecích" nástavků?
.....

Já bych z toho nedělal při takovém počtu včelstev drama. Jestli chceš vědět o výhodách tak ty vidím asi v tom, že jestli je vše provedeno s pokud možno co největší přesností. Je prozatím vhodné počasí .. tj. pod mrakem a otravovat tě budou jen vosy.

1. Nejprve bych vzal úl, dal ho bokem a na jeho místo dal druhý.
2. Já jsem používal drátky na vyplétání rámků ... je pevnější a snadno se dá nastříhat, zavázat a vypnout posunutím jakoby do diagonály rámku. to udělá pevný základ a i těžší rámek drátek udrží a zamezí vyklonění do uličky. (to se dá v případě gumičky poopravit prsty)
3. Na místě bych postupně setřepal včely do nachytaného úlu rámky dal do bedny.
4. Úl se smetencem zavřel víkem a šel někam, kde včely nemohou a kde je stolek (nástavky+víko) jako podložka.
5. Začal bych asi pěknými plodovými r. a to tak, že je položit jako první a naně položit jako šablonu (mírně označit otlačením) určen k přeřezání. Řezat o asi 2 mm více.Tak se docílí maximální přesnosti a tuhého zasunutí. Je potřeba ostrý nůž.
6. Po vyříznutí na výšku dokončit boky.
7. Upevnit drátky a dokončit šířku nějakým pěkným kusem. Ten také zajistit drátkem.
8. Přeřezat do počtu vhodné k zazimování. Podle mě může být včelstvo zimováno i bez části rámků. Tj. např. 6 a 6 nad sebou. Atp.
9. Upevnění provést i čtyřmi drátky. Drátek , je-li zamotán na horní loučce s delšími konci drátku pro rozmotání se dá po dokrmení (dostavění) vytáhnout bez manipulace s rámkem. Také se není potřeba se obávat a je možno i ponechat ten drátek až do jara.
10. Jít vrátit dílo a plod smetenci. Je potřeba pozvednout víko a sklepnout včely na dno ... zakouřit a naskládat vhodně plod k sobě(nad sebe) a zbytek. No a zahájit to dokrmení.
11. Dělat pomalu, úpostupně a zamezit hlavně slídivosti. (dělat přeřezávání v chráněném prostředí od včel)

Někdy vloni jsem to už zde na konferenci popisoval. Jde o konečné řešení a to je ta výhoda. Hlavně je to dobou osvědčený způsob.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 8. 8. 2006
polystyrenový úl

Někde na webu včelařů pardubicka jsem našel fotogalerii polystyrenového úlu slepeného samovýrobou. Autor je prý někde z této konference. Zajímaly by mne zkušenosti s tímto úlem. Dle mého názoru lepidlo na polystyren časem vlivem povětrnostních podmínek povolí a nádstavec se může jednoho dne rozletět na 4 stěny i s včelami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009)

Dne úterý 08 srpen 2006 13:01 Petr J. Borský napsal(a):

> V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v
> budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v
> tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi
> nestihnu ;-)

na prechod na langstroth ma petiletka ten spravny pudorys.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009)

Pokud chceš na jaře převádět do nastavků, navrhoval bych za prvé je mít teď
v starých úlech v plodišti i v medníku v co největším prostoru, aby do zimy
šly co nejsilnější. Za druhé v listopadu až prosinci při teplotě v poledne
okolo 10 - 15 st C vybrat rámky bez včel a většího množství zásob z
neosazeného plodiště nebo spodního nastavku, nechat jen jeden, dva u česna a
doma v klidu ty plásty předělat do nové míry. V zimě včelám takové prázdné
prostory pod nimi zas tak moc nevadí. Nebo ty včely takhle zúžit, jakmile se
na jaře trochu rozplodují a s rámky udělat totéž. Za třetí na jaře před
proletem na úly připevnit zepředu sytě nabarvenou lepenku nebo podobný
materiál, aby se orientovaly na barvu a ne na tvar úlu. Přehodit do nových
úlů včetně té lepenky asi na konci dubna nebo tak nějak, kdy to plodiště
nebo ten jeden nastavek se starými rámky bude plný. Já bych asi použil
nějaký přechodový nastavek, kde by se plod ze starých rámků nechal vylíhnout
a pak by se odstranily.

Nebo pokuď ty Langstrothy budeš mít už v zimě, tak v prosinci a začátku
ledna bych z těch univerzálů a pětiletek, kde ty včely zimují v medníkovém
oddělitelném nastavku prostě ty medníky položil na dno a jeden nastavek s
rámky toho langstrothu a případné mezery zatěsnil. Musí být aspoň mírný mráz
a klidné počasí, jinak často vzlétne hodně včel, které ale někde ztuhnou.
Nebo naopak + 10 nad nulou, potom se ty vzlétnuté včely většinou stihnou
vrátit do úlu. Včely při proletu vyletí česnem v langstrothu, zalétají se
na něho a pak už je kdykoliv možné, kdy je tepleji, nechat matku sestoupit
dolů do langstrothu a rozplodovat se a staré rámky po vylíhnutí plodu
odstranit. Nevím ale, jak moc by se včelám nelíbilo, kdyby v zimě ten nový
langstroth a rámky "smrděly novotou" Při dostatečně silném mrazu, -10, - 15
st C a vyčištěných drážkách od propolisu je možné v zimě takhle přesunovat i
jednotlivé rámky z zadováků, včely téměř nevzlétnou ale to už je dost
extrém.

Nebo pokud ty langstrothy máš už teď, je jedna z možností umělý roj. Včely
setřepat do rojáku, 3 dny ve sklepě s trochou cukru a potom usadit do nového
úlu na mezistěny a krmit. Nejlíp asi na původní místo. Do poloviny září by
měly stihnout postavit a částečně i zaplodovat minimálně plásty odpovídající
jednomu nastavku 39x24. Asi ještě lepší varianta je místo rojáku je setřepat
rovnou do nového úlu na mezistěny. Pak stačí jen po třech dnech vynést úl ze
sklepa, položit na místo a otevřít česno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borský" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 08, 2006 1:01 PM
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku


> Pepan: ...Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je
> budete na jaře rozšiřovat...
>
> V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v
> budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v
> tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi
> nestihnu ;-)
>
> Pepan: ...Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro
> snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o
nízkých
> nástavcích...
>
> Však už se na to těším.
>
> Pepan: ...Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový
> prostor oddělit uteplivkou...
>
> Takhle jsem si to původně představoval, teď ale váhám, jestli to nemám
> udělat tak, jak píše Radim (vyndat mřížku, přenést hnízdo do medníku a
> ponechat v úlu všechny rámky).
>
> Pepan: ...Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na
> horu...
>
> Na jaře, doufám, dvouprostorové úly opustím, včelstva převěsím do
> "přecházecích" nástavků a mezistěny už budu dávat v langsthrotích rámcích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18010) (18011) (18012) (18013)

včely smeteš na prázdné mezistěny a na jaře kdy se to nejlépe dělá, je obsazených v budečáku tak asi 5 rámků a teď mne napalo že by šlo rámkům provizorně prodlužit ouška hřebíkem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku
> Datum: 08.8.2006 14:35:10
> ----------------------------------------
> Pepan: On prřecází z budečáku ten nástavky nemá
>
> Měl jsem na mysli upravené langsthrotí nástavky.
>
> Pepan: vyřízneš a upravíš na potřebnouvýěku vložíš do prázdného
> nenadrátkovaného rámku a zajistíš gumičkou to je vše a za tu dobu co jsem
> smolil tento text máš hotovy dva kusy a úprava nástavku tě zabere aspoň 1/2
> hodiny a její zrušení pak zase půl
>
> Před tím ale musím někam smést včely a při vlastním vyřezávání se pěkně
> zablemcám. Obojí by při přechodném použití původních rámků v upravených
> nástavkách odpadlo. Nebo jsem něco nepochopil?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 8. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18010) (18011) (18012)

Pepan: On prřecází z budečáku ten nástavky nemá

Měl jsem na mysli upravené langsthrotí nástavky.

Pepan: vyřízneš a upravíš na potřebnouvýěku vložíš do prázdného nenadrátkovaného rámku a zajistíš gumičkou to je vše a za tu dobu co jsem smolil tento text máš hotovy dva kusy a úprava nástavku tě zabere aspoň 1/2 hodiny a její zrušení pak zase půl

Před tím ale musím někam smést včely a při vlastním vyřezávání se pěkně zablemcám. Obojí by při přechodném použití původních rámků v upravených nástavkách odpadlo. Nebo jsem něco nepochopil?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18010) (18011)

On prřecází z budečáku ten nástavky nemá

A PRACNÉ TO NENÍ

vyřízneš a upravíš na potřebnouvýěku vložíš do prázdného nenadrátkovaného rámku a zajistíš gumičkou to je vše a za tu dobu co jsem smolil tento text máš hotovy dva kusy a úprava nástavku tě zabere aspoň 1/2 hodiny a její zrušení pak zase půl

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku
> Datum: 08.8.2006 13:14:20
> ----------------------------------------
> :: Tak to vtom případě bych jen rámky s plodem vyřízl a nacpal do nových a
> zbytek jen mezistěny
>
> To mi skoro připadá pracnější. Má to nějaké výhody před použitím upravených
> "přecházecích" nástavků?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 8. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009) (18010)

:: Tak to vtom případě bych jen rámky s plodem vyřízl a nacpal do nových a zbytek jen mezistěny

To mi skoro připadá pracnější. Má to nějaké výhody před použitím upravených "přecházecích" nástavků?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003) (18009)

Tak to vtom případě bych jen rámky s plodem vyřízl a nacpal do nových a zbytek jen mezistěny
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku
> Datum: 08.8.2006 13:02:05
> ----------------------------------------
> Pepan: ...Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je
> budete na jaře rozšiřovat...
>
> V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v
> budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v
> tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi
> nestihnu ;-)
>
> Pepan: ...Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro
> snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých
> nástavcích...
>
> Však už se na to těším.
>
> Pepan: ...Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový
> prostor oddělit uteplivkou...
>
> Takhle jsem si to původně představoval, teď ale váhám, jestli to nemám
> udělat tak, jak píše Radim (vyndat mřížku, přenést hnízdo do medníku a
> ponechat v úlu všechny rámky).
>
> Pepan: ...Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na
> horu...
>
> Na jaře, doufám, dvouprostorové úly opustím, včelstva převěsím do
> "přecházecích" nástavků a mezistěny už budu dávat v langsthrotích rámcích.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 8. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994) (18003)

Pepan: ...Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat...

V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi nestihnu ;-)

Pepan: ...Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých nástavcích...

Však už se na to těším.

Pepan: ...Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový prostor oddělit uteplivkou...

Takhle jsem si to původně představoval, teď ale váhám, jestli to nemám udělat tak, jak píše Radim (vyndat mřížku, přenést hnízdo do medníku a ponechat v úlu všechny rámky).

Pepan: ...Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na horu...

Na jaře, doufám, dvouprostorové úly opustím, včelstva převěsím do "přecházecích" nástavků a mezistěny už budu dávat v langsthrotích rámcích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 8. 8. 2006
Re: Rojení (17999) (18001) (18006)

Letos to bylo počasím. Nebyla snůška, nebyl otevřený plod a tak u včel převládla rojová nálada. Nevyrolily se ale taky všechny. Mně z padesáti něco do deseti. Záleží ještě i na jiných faktorech. Včelař to třeba hodně ovlivní tvořením oddělků, místa pro kladení a ukládání medu aj.
Tonda

>Letos byl zase rojový rok a bylo úplně jedno jestli to byl budečák , tachovák, nebo langsrot ve vysokých komínech měly dostatek míst a přece vysely na stromě Já mám takový pocit , že rojení nezávisí vůbec, ale vůbec na včelařově vůli , ale tak ja je to všude v přírodě na dostatku potravy. To je, čím více potravy tím je větší vůle k rozmnožování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dan (84.21.115.142) --- 8. 8. 2006
Re: Rojení (17999) (18001) (18006)

>>To je, čím více potravy tím je větší vůle k rozmnožování.

Nemusí to být jenom tím. Začala kvést řepka, pak se udělalo na 3 týdny hnusně podobně jako teď. Nástavkové úly plné včel, létaly minimálně, tedy potravy určitě neměly nadbytek. V úlech byly desítky zakladených matečníků. Díky vytvoření oddělků nebo přeletáků (když se občas udělalo hezky) a následného spojení a pak obnovení snůšky po těch 3 týdnech je to nakonec přešlo.
Dan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 8. 2006
Rojení (17999) (18001)

Letos byl zase rojový rok a bylo úplně jedno jestli to byl budečák , tachovák, nebo langsrot ve vysokých komínech měly dostatek míst a přece vysely na stromě Já mám takový pocit , že rojení nezávisí vůbec, ale vůbec na včelařově vůli , ale tak ja je to všude v přírodě na dostatku potravy. To je, čím více potravy tím je větší vůle k rozmnožování.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 08.8.2006 10:44:06
> ----------------------------------------
> Od: A.Podh?jeck? :
>
> > Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet, ale
> > může se nasadit další medník a snůška pokračuje.
> .......
>
> Bohužel více než snůšku a nastavování nástavků zaujímá řešní proti rojení. Dost
> to spolu souvisí a právě to nastavení, moc rozvinutou rojovku neřeší. Takže je
> to podle mě jen taková fráze pro lepší pocit mít nástavkový úl.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: (17999) (18000)

nejlepší je pod . A proč by je pojídaly, vždyť je snůška
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 08.8.2006 10:43:01
> ----------------------------------------
> >Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet,
> ale může se nasadit další medník a snůška pokračuje.
>
> Další medník v tom případě nasazujete nad nebo pod? Včely ty zásoby
> nezačnou pojídat?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 8. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17999) (18001)

Rozvinutou rojovku už asi nevyřeší, ale určitě přispěje jako protirojové opatření. Když budu mít jeden medník a ponechám ho celý zavíčkovaný, bude se za pár dnů rozvíjet rojová nálada určitě. Když přidám další prázdné nástavky, k tomu ještě mezistěny, dám jim práci a mají jiné starosti. Nikomu ten názor ale nevnucuju. Větší prostor je ale určitě jako jedno z protirojových opatření.
Tonda

>Bohužel více než snůšku a nastavování nástavků zaujímá řešní proti rojení. Dost to spolu souvisí a právě to nastavení, moc rozvinutou rojovku neřeší. Takže je to podle mě jen taková fráze pro lepší pocit mít nástavkový úl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Re:Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994)

Samozřejmě těch možností, jak zimovat v budečáku je víc. A ne všechny jsou
úplně chybné. Ale v srpnu a části září musí být v budečáku včelstva na co
největším prostoru, velikost zimního chumáče je určována někdy v té době, dá
se říct, že matka v srpnu a v teplém září tak dlouho produkuje zimní včely,
dokud jimi nezaplní úl. Pokud je tak malý jako budečák. Když je v té době v
plodišti i v medníku, tak je těch zimních včel logicky víc. je ale fakt, že
krmení třeba okurkovou láhví v prázdném medníku je obratnější. Jenže já má
zavedené krmení krmení korýtkem s obrácenou flaškou se špuntem. Láhve mám
nyní dvoulitrové. Výhoda tohoto krmení je i ta, že v případě potřeby po
úpravě funguje v podstatě taky až do venkovních nízkých teplot , takže v
případě potřeby můžu v říjnu a listopadu napravovat nějaké problémy To očko
je výhodné pro budečák s nezateplenou přední stěnou. Se zateplenou přední
stěnou je jeho přínos menší. Ale stejně to závisí na konkrétním mikroklimatu
stanoviště a na konkrétním počasí. Někdy úl zahřeje slunce příliš brzy,
včely vyletí do sněhu nebo se prudce změní počasí a včely se nevrátí,
zatímco v utepleném úlu vyletí, až když je skutečně teplo a vrátí se. Jindy
úl zahřeje slunce, včely vyletí ven, vypráší se a rozjedou jarní plodování,
zatímco v utepleném úlu mají pořád ještě zimu.

R. Polášek

----- Original Message -----
>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 08, 2006 8:32 AM
Subject: Re:Jak přečkat zimu v zadováku


Uvědomte si jednu věc přirozený vývoj včelstva je následující roj který
obsadí jakoukoli dutinu t.j. i úl staví od shora dolů postupně klade od
shora směrem dolů a buňky nad plodovým hnízdem zanáší medem na konci roku
je prostor shora celý zaplněn medem a zimní sedisko je dole u česna Včely
pak postupují v zimě směrem nahoru a podél rámků. Zimování silných včelstev
v budečáku je holý nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat Chcete li
zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro snůšky z javorů a
ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých nástavcích. Síla
zimního hroznu se totiž odvíjí od délky rámků aby bylo vždy ve tvaru koule
Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový prostor
oddělit uteplivkou Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý
plod na horu a jen rámek s matkou necháte dole a plodiště můžete celé pak
vystrojit mezistěnami a oddělíte mřížkou což bude obdobou nástavkového
systému Já osobně ale nepozoruji žádný rozdíl v kilogramovém výnosu v
různých typech úlů jen pracnost v budečácích je asi tak třikrát větší a u
nástavkových ůlú je jen rozdíl ve váze nástavků. Zimování v budečácíh které
nemají v medníku očko není dobré neboť zpožďuje se zimní prolet a tím úlová
hygiena včely musí zimovat blízko česna aby rychle mohly reagovat na zimní
počasí a včas se vyprášit jeli však v úlu očko a včely mohou sedět u něj
mizí nám pak problém prázdného medníku který funguje v zimě jako lednička
Vysoký prostor mezi patry při krmení včely prostaví a proto se připravte na
jaře budete muset všechny rámky čistit a to je zase práce navíc

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 8. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17999) (18000)

Další medníky vždy pod a je jich několk. Celkem až čtyři. Včely postupují od shora dolů. Je to když snůška pokračuje, takže zásoby nepojídají.
Tonda
Ps: předtím vypadlo téma

>Další medník v tom případě nasazujete nad nebo pod? Včely ty zásoby nezačnou pojídat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: (17999)

Od: A.Podh?jeck? :

> Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet, ale
> může se nasadit další medník a snůška pokračuje.
.......

Bohužel více než snůšku a nastavování nástavků zaujímá řešní proti rojení. Dost to spolu souvisí a právě to nastavení, moc rozvinutou rojovku neřeší. Takže je to podle mě jen taková fráze pro lepší pocit mít nástavkový úl.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 8. 8. 2006
Re: (17999)

>Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet, ale může se nasadit další medník a snůška pokračuje.

Další medník v tom případě nasazujete nad nebo pod? Včely ty zásoby nezačnou pojídat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 8. 8. 2006

Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet, ale může se nasadit další medník a snůška pokračuje.
Tonda

>Já osobně ale nepozoruji žádný rozdíl v kilogramovém výnosu v různých typech úlů jen pracnost v budečácích je asi tak třikrát větší a u nástavkových ůlú je jen rozdíl ve váze nástavků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re:Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17994)

Od: <Josef.Mensik

> Zimování silných včelstev v budečáku je holý
> nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat
.....

Mě se to nezdá jako nesmysl, jestli se poupraví zadovák na možnost s nástavkem. Pozor, mám jinou verzi! Mluvím o nástavku z boku, který má funkci druhého medníku nebo samotného medníku a taková jednoduchá úprava může při stavu včelstev dost zjednodušit proces při manipulaci ve snůšce s převěšováním.
Je to asi na článek do VN, ale mám takové rozšíření v hlavě od doby, co jsem řešil s jedním kočovníkem co má ve voze vysouváky. Bohužel "starého psa" jsem nepřesvědčil aby takovou jednoduchou věc vyzkoušel, takže je možné, že taková úprava by se dala nalést jinde u někoho jiného a se zkušenostmi.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 8. 8. 2006
Re: Nevytočitelný med (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930)

Radim Polášek napsal:
>Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
>technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
>na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
>potom se další rok míň rojí...

Na jednom stanovišti mám také budečáky po dědovi. Letos v nich budu zimovat 7 včelstev.
Protože jsou v tuto dobu ještě plné včel, po vytočení medu oddělám jen 4 rámky v medníku zezadu a krmím dvěma 4l lahvemi s prosakovacím víčkem (jedno krmící a jedno podněcovací) a ponechanou mateří mřížkou. Většinou v září potom dokrmím ještě jednou nebo dvěma 4l lahvemi. Včely zásoby ukládají do plodiště, dokud tam mají místo. Až plodiště zanesou, zbytek dávají do rámků v medníku. Proto dávám jedno podněcovací víčko, aby se odebrání roztoku rozložilo na trochu delší dobu a většinu uložili do plodiště k vybíhajícímu plodu. Přebytečné rámky z medníku potom odeberu nejpozději před fumigací, kdy už není tolik včel.
Česna jsou umístěna symetricky na střed. Za cca 25 let se mi nestalo při zimování v plodišti, že by chumáč seděl na středu, a v mrazech se potom odtrhnul od zásob na jedné boční straně rámku. Vždy začínají zimovat u některé boční stěny.
Včely při zimování obsedají průměrně cca 5 uliček. Řepku využijí naplno. Už je v úlech přebytek včel a nastávají klasické problémy zadováků – nedostatek místa (pro kladení i pro včely). Potom je možné využít dříve doporučované vyrovnávání mezi jednotlivými včelstvy plodem.
Já odčerpávám včely z medníků (popřípadě i plod) do nástavkových úlů na stejném stanovišti.

Letošní zimování ještě nemám rozhodnuté.
Pokud toto počasí nezarazí melicitózu, asi budu krmit tak, jak se to dělalo před padesáti lety. Budu krmit se zrušeným medníkem.
Možná vložím prázdné souše mezi plodové rámky.
A nakrmím najednou 3-4 prosakovacími sklenicemi cukru.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 8. 2006
Antwort: trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič (17852) (17862) (17872) (17878) (17886) (17919)

trojnozku vyraba jeden chlapik zo Znojma. Pravidelne obizda vsetky
vcelarske vystavy. Ak nema niekto jeho kontakt po ruke, pozriem to vecer
doma a poslem.

Matej




Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
04.08.2006 20:20
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič






Pro svého kamaráda scháním trojnožku na stáčení medu a pro sebe
frekvenční měnič na medomet, nejlépe od fi. Mitronic, nepotulují se
někde???
Předem děkuji

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, August 03, 2006 10:10 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: cukernat?n? medu

Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju
za
zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je
kvalitnější
než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale
nějakou logiku to má.

Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po
týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem
+30
C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už
je
od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.

------------------
R.Polášek:
Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Re:?esk? med (17936) (17943) (17958) (17975) (17976) (17977) (17979) (17981) (17984) (17989)

To je ale starý předpis který nepočítal s prodejem v obchodní síti musíš si najít ten nový z letoška

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:?esk? med
> Datum: 07.8.2006 23:52:38
> ----------------------------------------
> Prošel jsem svazovou normu Český med a směrnici číslo 2/2003 ČSV o
> průmyslovém vlastnictví. Kvalitativní podmínky, jaké med od včelaře musí
> splňovat pro to, aby včelař jako člen Svazu mohl používat příslušné ochranné
> známky tam jsou, ale nikde není napsáno, jakým způsobem toto včelař má
> doložit případně zda to vůbec musí doložit předem nebo jestli stačí až v
> případě kontroly za přítomnosti kontrolního orgánu odebrat vzorek a
> analyzovat.. Vychází mi z toho, že pokud prodávám med nepodnikatelsky ze
> dvora a jsem člen ČSV, je v podstatě jen na mém rozhodnutí, jestli si
> myslím, že můj med tyto podmínky splňuje a jestli tam tu značku na sklenice
> dám nebo ne a jestli dám nějaký vzorek medu na nějaký atest nebo ne. Nevím,
> jak to je, když bych ty sklenice dával do kamenného obchodu nebo prodával na
> tržištích, to by asi bylo považováno za podnikatelský způsob prodeje medu a
> pak by to muselo být povoleno přímo smlouvou s ČSV.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, August 07, 2006 2:20 PM
> Subject: Re:?esk? med
>
>
> Od: Radim Pol??ek:
> > No ale značku Český nebo Moravský med přece dal Svaz k dispozici všem
> členům
> > defakto bez jakýchkoliv podmínek, protože to nepodmínil žádnou předběžnou
> > kontrolou.
> ......
>
> Radime, jestli se chceš prohrabávat známkama, tady máš odkaz na databázi.
> http://isdvapl.upv.cz/pls/portal30/oz.ozfrm Napiš jen do znění slovo med.
> Je to nějaká doba, co jsem zhledal, že celé snažení ČSV s ochranou názvu je
> sice dobrý, ale je v podstatě jako samotná propagace velmi nákladná
> záležitost. Tudíž zůstane komerčně nevyužita a jaksi "pasivní".
>
> Ono totiž jsou podmínky a kdo chce používat zaregistrované ČSV názvy, musí
> splňovat také ČSV normu. A ta podmínka je to poslat do laboratoře svazové
> (VÚDol). Odkaz na svazové stránky co se týká medu je na:
> http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=med (tam si míchají také pojmy
> v seznamu s prodejem ze dvora a značkou český med).
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re:Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988)

Uvědomte si jednu věc přirozený vývoj včelstva je následující roj který obsadí jakoukoli dutinu t.j. i úl staví od shora dolů postupně klade od shora směrem dolů a buňky nad plodovým hnízdem zanáší medem na konci roku je prostor shora celý zaplněn medem a zimní sedisko je dole u česna Včely pak postupují v zimě směrem nahoru a podél rámků. Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých nástavcích. Síla zimního hroznu se totiž odvíjí od délky rámků aby bylo vždy ve tvaru koule Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový prostor oddělit uteplivkou Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na horu a jen rámek s matkou necháte dole a plodiště můžete celé pak vystrojit mezistěnami a oddělíte mřížkou což bude obdobou nástavkového systému Já osobně ale nepozoruji žádný rozdíl v kilogramovém výnosu v různých typech úlů jen pracnost v budečácích je asi tak třikrát větší a u nástavkových ůlú je jen rozdíl ve váze nástavků. Zimování v budečácíh které nemají v medníku očko není dobré neboť zpožďuje se zimní prolet a tím úlová hygiena včely musí zimovat blízko česna aby rychle mohly reagovat na zimní počasí a včas se vyprášit jeli však v úlu očko a včely mohou sedět u něj mizí nám pak problém prázdného medníku který funguje v zimě jako lednička Vysoký prostor mezi patry při krmení včely prostaví a proto se připravte na jaře budete muset všechny rámky čistit a to je zase práce navíc

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsky <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Jak přečkat zimu v zadováku
> Datum: 07.8.2006 23:08:42
> ----------------------------------------
> Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
> způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
> ořechové.
>
> V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
> plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
> ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
> snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
> sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?
>
> Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
> s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
> velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
> vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
> několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).
>
> Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.
>
> Zdraví
>
> Petr B.
>
> Radim Polášek wrote:
>
> >Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
> >technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
> >na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
> >potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
> >medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
> >nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
> >velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
> >zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
> >symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
> >doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
> >vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
> >jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
> >
> >R. Polášek
> >
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Re:Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17990)

U nás na vesnici se rody dělily na "kováky" a "dřeváky" My jsme byli
dřeváci, takže jsme si spoustu věcí ze dřeva dělali sami a úly taky. První
snad někdy mezi válkami. Byly to uteplené zadováky dvojáky po 12 rámcích
39x24 na teplou stavbu a právě česno a očko bylo symetricky uprostřed. Ale u
dvojáků to nevadilo, prostřední přepážku ohřívalo druhé včeltvo a proto
včely začínaly zimu vždy u té přepážky. Problém se objevil v úlových
bateriích, kde byly včely zahřívány vedlejšími z obou stran. Boční krmení
jsme u zadováků měli, ale nijak se neosvědčilo, nakonec jsme krmili klasicky
převrácenou flaškou do korýtka.
Zimování v medníku jsme začali jako novinku tak někdy okolo roku 1975 . To
by časově sedělo. A co si ještě pamatuji z té doby, selektivní herbicidy se
tehdy nepoužívaly. zemědělci sklidili obilí, podmítli a zaseli nové a v září
a říjnu to byla samá ohnice a jiné kvetoucí plevely. To byla podněcovací
snůška !

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 07, 2006 11:54 PM
Subject: Re:Jak přečkat zimu v zadováku

Kterého stojánku se toto týká? Osobně znám tovární Budečáky a ty mají v
originální podobě plodišťní česno na pozinkovanou "zástrčku" k pravé straně,
Moravský univerzál je na poloteplo (či polostudeno), ... cosi mi říká, že
umístění česna na střed se zavedlo s úly - stojánky a nástavky nastudeno.
(také listováky) Podle mě není běžné vidět u továrních úlů nateplo česno
nastřed rámku.

Jinak k tomu zimování v medníku. Znám osobně člověka, který prohlašuje a já
mu věřím, protože je to dost věrohodný člověk, že zimování v medníku a také
rámkovou míru k němu dojela někdy kolem roku 1960-70 okoukat Racionalizační
komise (určitě svazáci tento temín znají) a posléze, když byly postupy se
zimováním v medníku p. prof. Sylvou Kubišovou ověřeny a popsány jako popisný
návod ve Včelařství, tak se začalo po uveřejnění tohoto článku hojně
využívat zimování v medníku.

Ten člověk je příčinou mého zájmu o včely a včelaření a znám jeho dvojáky
jako své boty, které mají taktéž známky dvojtého Budečáku s bočním krmením a
plodišťními česny doboku.

K tomu zimování. Jde o prostředí, kde se hojně vyskytuje pozdní snůška z
jetelovin a fenyklu, jde oto, že je včelstvo pomalým způsobem dokrmováno a
jde oto, že je před touto pozdní snůškou odstraněna mateří mřížka a matka
vlastně, z velké části nultého stáří, klade za takových podmínek s přínosem
sladiny a dokrmováním jak o život. Ty dvojáky jsou naskládány na tři patra x
5 ks vedle sebe = 30 včelstev ve včelínu a zimování probíhá bez zužování.

K tomu ještě dodám, že šířka toho rámku je 37O, výška 380, a loučková šířka
38 - 40 mm (klasické zadovácké mezerníky = válečky 10 mm). A to s počtem 11
a 11 rámků do 10 mm mezi plodištěm a medníkem.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re: Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923)

Zadovák má po vytažené mateří mřížce strašně velkou mezeru mezi rámky v
plodišti a medníku. Když jsem nechával kdysi plodové hnízdo v plodišti a
krmil jsem, některé matky zůstaly pořád v plodišti, ale zásoby většinou
uložily v medníkových rámcích. Potom přirozeně tak první měsíc v zimě zásoby
spotřebovaly a mráz jim nedovolil přesunout se do medníku a uhynuly.
Přirozeně se dá vzít starý plást, nařezat pásy a tu mezeru vyplnit, to ale
není moc spolehlivé, včely ty pásy rády rozkousávají, nebo krmit s matkami v
plodišti a před koncem krmení v září úly prohlídnout a plodové hnízdo dát do
medníku tam, kde matka nepřešla, ale těch může být většina. A včelám to
přehazování rozbíjí už uspořádané zásoby na zimu. Takže nakonec se u mně
ustálilo to přehazování plodového hnízda před krmením, i když je to
pracnější.. Ale musím uvést, že já krmím později, tak v září, případně
kdysi, když jsem měl k dispozici malé láhve, jsem začínal někdy v tuto dobu,
nakrmil polovinu zásob tak během 14 dnů, pak jsem 14 dnů nekrmil a potom asi
dalších 14 dnů až 3 týdny v září krmil zbytek. V té době už nebylo moc
plodu, ten byl, pokud byl v dolní polovině rámků 39x24 v medníku a v horní
polovině nad plodem a v rámcích kolem plodu v medníku byly zásoby. Takže v
zimě měly včely zásoby pěkně nad sebou. Je to vidět na první pohled, jak se
včely na podzim srážejí do zimního chumáče, že je centrum na spodní polovině
medníkových plástů a včely visí hustě v mezeře pod medníkovými rámky až do
rámků v plodišti. Teprve s příchodem silných mrazů v prosinci se zimní
chumáč stáhne z mezery mezi horní medníkové rámky, kde zimuje většinu zimy.
Kdyby se to nakrmilo teď, kdy je ještě teplo a hodně plodu, tak ten by na
těch rámcích vytlačil ty zásoby do okrajových plástů a v zimě by zimní
chumáč měl nad sebou hodně prázdné plásty s málo zásobami. Na rozdíl od
nastavků.
Jinak základním předpokladem pro takovou častou manipulaci u zadováků je mít
čisté drážky, ve kterých ty rámky visí. Já je čistím dvakrát ročně, na konci
září před fumigací, kdy je úl i už dost chladný a propolis moc nelepí a
potom během května. Mám na to přípravek ze zahnutého silného drátu. Kdo to
nečistí, tomu se s rámky v zadováku pracuje strašně špatně.
Co se týká jara, slaboši se v době, kdy mají tak půl, jeden dm zavíčkovaného
plodu zúží jenom do plodiště a postupně rozšiřují. Pokud se nespojí. Silné
včelstvo se nechává tak, uteplí se co nejvíc, maximálně se jim častěji mění
nebo obracejí uteplivky zezadu, protože v té době vlhnou. Pak se dává mřížka
tak, aby polovina plodu a matka byla v plodišti a polovina v medníku. Mřížka
se dává zhruba v té době, aby až se ten plod vylíhne, bylo první vybírání
medu. Dále je to včelaření v úlu s nedostatečným prostorem v plodišti i v
medníku. takže se vždy převěšují nějaké rámky s mladým plodem z plodiště do
medníku. Medník se vybírá po polovinách, když je zavíčkována polovina rámků,
vyberou se, nahradí prázdnými nebo mladým plodem z plodiště a až je
zavíčkována druhá polovina, zase se vybere. Přirozeně je to o mnohem
pracnější než v nastavcích. Rojí se taky víc než v nastavcích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 07, 2006 11:08 PM
Subject: Jak přečkat zimu v zadováku


> Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
> způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
> ořechové.
>
> V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
> plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
> ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
> snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
> sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?
>
> Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
> s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
> velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
> vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
> několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).
>
> Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.
>
> Zdraví
>
> Petr B.
>
> Radim Polášek wrote:
>
> >Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
> >technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva
jen
> >na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší
a
> >potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
> >medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
> >nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je
příliš
> >velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
> >zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
> >symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
> >doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých
mrazů
> >vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct
přesunout,
> >jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
> >
> >R. Polášek
> >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 8. 2006
Re:Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988) (17990)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka

> K tomu ještě dodám, že šířka toho rámku je 37O, výška 380, a loučková šířka 38 -
> 40 mm (klasické zadovácké mezerníky = válečky 10 mm). A to s počtem 11 a 11
> rámků do 10 mm mezi plodištěm a medníkem.
.......

OPRAVUJI. VÝŠKA 280 !!

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 7. 8. 2006
Re:Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930) (17988)

Radim Polášek wrote:
>
> >Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
> >symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
> >doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
> >vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
> >jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
......

Kterého stojánku se toto týká? Osobně znám tovární Budečáky a ty mají v originální podobě plodišťní česno na pozinkovanou "zástrčku" k pravé straně, Moravský univerzál je na poloteplo (či polostudeno), ... cosi mi říká, že umístění česna na střed se zavedlo s úly - stojánky a nástavky nastudeno. (také listováky) Podle mě není běžné vidět u továrních úlů nateplo česno nastřed rámku.

Jinak k tomu zimování v medníku. Znám osobně člověka, který prohlašuje a já mu věřím, protože je to dost věrohodný člověk, že zimování v medníku a také rámkovou míru k němu dojela někdy kolem roku 1960-70 okoukat Racionalizační komise (určitě svazáci tento temín znají) a posléze, když byly postupy se zimováním v medníku p. prof. Sylvou Kubišovou ověřeny a popsány jako popisný návod ve Včelařství, tak se začalo po uveřejnění tohoto článku hojně využívat zimování v medníku.

Ten člověk je příčinou mého zájmu o včely a včelaření a znám jeho dvojáky jako své boty, které mají taktéž známky dvojtého Budečáku s bočním krmením a plodišťními česny doboku.

K tomu zimování. Jde o prostředí, kde se hojně vyskytuje pozdní snůška z jetelovin a fenyklu, jde oto, že je včelstvo pomalým způsobem dokrmováno a jde oto, že je před touto pozdní snůškou odstraněna mateří mřížka a matka vlastně, z velké části nultého stáří, klade za takových podmínek s přínosem sladiny a dokrmováním jak o život. Ty dvojáky jsou naskládány na tři patra x 5 ks vedle sebe = 30 včelstev ve včelínu a zimování probíhá bez zužování.

K tomu ještě dodám, že šířka toho rámku je 37O, výška 380, a loučková šířka 38 - 40 mm (klasické zadovácké mezerníky = válečky 10 mm). A to s počtem 11 a 11 rámků do 10 mm mezi plodištěm a medníkem.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 8. 2006
Re: Re:?esk? med (17936) (17943) (17958) (17975) (17976) (17977) (17979) (17981) (17984)

Prošel jsem svazovou normu Český med a směrnici číslo 2/2003 ČSV o
průmyslovém vlastnictví. Kvalitativní podmínky, jaké med od včelaře musí
splňovat pro to, aby včelař jako člen Svazu mohl používat příslušné ochranné
známky tam jsou, ale nikde není napsáno, jakým způsobem toto včelař má
doložit případně zda to vůbec musí doložit předem nebo jestli stačí až v
případě kontroly za přítomnosti kontrolního orgánu odebrat vzorek a
analyzovat.. Vychází mi z toho, že pokud prodávám med nepodnikatelsky ze
dvora a jsem člen ČSV, je v podstatě jen na mém rozhodnutí, jestli si
myslím, že můj med tyto podmínky splňuje a jestli tam tu značku na sklenice
dám nebo ne a jestli dám nějaký vzorek medu na nějaký atest nebo ne. Nevím,
jak to je, když bych ty sklenice dával do kamenného obchodu nebo prodával na
tržištích, to by asi bylo považováno za podnikatelský způsob prodeje medu a
pak by to muselo být povoleno přímo smlouvou s ČSV.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 07, 2006 2:20 PM
Subject: Re:?esk? med


Od: Radim Pol??ek:
> No ale značku Český nebo Moravský med přece dal Svaz k dispozici všem
členům
> defakto bez jakýchkoliv podmínek, protože to nepodmínil žádnou předběžnou
> kontrolou.
......

Radime, jestli se chceš prohrabávat známkama, tady máš odkaz na databázi.
http://isdvapl.upv.cz/pls/portal30/oz.ozfrm Napiš jen do znění slovo med.
Je to nějaká doba, co jsem zhledal, že celé snažení ČSV s ochranou názvu je
sice dobrý, ale je v podstatě jako samotná propagace velmi nákladná
záležitost. Tudíž zůstane komerčně nevyužita a jaksi "pasivní".

Ono totiž jsou podmínky a kdo chce používat zaregistrované ČSV názvy, musí
splňovat také ČSV normu. A ta podmínka je to poslat do laboratoře svazové
(VÚDol). Odkaz na svazové stránky co se týká medu je na:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=med (tam si míchají také pojmy
v seznamu s prodejem ze dvora a značkou český med).

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 7. 8. 2006
Jak přečkat zimu v zadováku (17890) (17892) (17907) (17914) (17915) (17923) (17930)

Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
ořechové.

V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?

Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).

Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.

Zdraví

Petr B.

Radim Polášek wrote:

>Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
>technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
>na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
>potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
>medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
>nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
>velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
>zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
>symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
>doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
>vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
>jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
>
>R. Polášek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 7. 8. 2006
Re: (17986)

Od: Pavel Samojlovič:
> Četl jsem něco v novinách o Zlínském kraji ,dotace 10 500 asi, na založení
> chovu včel.
......

Nešlo náhodou o toto? : http://www.kr-zlinsky.cz/vismo/dokumenty2.php?ID=204846
_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Samojlovič (e-mailem) --- 7. 8. 2006


Četl jsem něco v novinách o Zlínském kraji ,dotace 10 500 asi, na založení
chovu včel.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 7. 8. 2006
Re:Dotace. (17983)

Od: Milan:

> Může dostat obyčejný malovčelař třeba s deseti úly dotaci na nákup
> včelařských potřeb? Medomet úly a podobné.Kde se dají sehnat případné
> podrobnosti? Sice sám otazník ale tohle jistě bude zajímat hodně včelařů.
....

Z kterého jsi kraje? Na tom projektu se pracuje stále a výsledky jdou nalést na http://n-vcelari.cz - Projekt pro mladé. Bohužel nevím, ale probíhá to jen v Kraji Jihočeském. Pokud někdo ví, že i jinde doplňte mě.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 7. 8. 2006
Re:?esk? med (17936) (17943) (17958) (17975) (17976) (17977) (17979) (17981)

Od: Radim Pol??ek:
> No ale značku Český nebo Moravský med přece dal Svaz k dispozici všem členům
> defakto bez jakýchkoliv podmínek, protože to nepodmínil žádnou předběžnou
> kontrolou.
......

Radime, jestli se chceš prohrabávat známkama, tady máš odkaz na databázi. http://isdvapl.upv.cz/pls/portal30/oz.ozfrm Napiš jen do znění slovo med. Je to nějaká doba, co jsem zhledal, že celé snažení ČSV s ochranou názvu je sice dobrý, ale je v podstatě jako samotná propagace velmi nákladná záležitost. Tudíž zůstane komerčně nevyužita a jaksi "pasivní".

Ono totiž jsou podmínky a kdo chce používat zaregistrované ČSV názvy, musí splňovat také ČSV normu. A ta podmínka je to poslat do laboratoře svazové (VÚDol). Odkaz na svazové stránky co se týká medu je na: http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=med (tam si míchají také pojmy v seznamu s prodejem ze dvora a značkou český med).

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (85.135.97.142) --- 7. 8. 2006
Dotace.

Může dostat obyčejný malovčelař třeba s deseti úly dotaci na nákup včelařských potřeb? Medomet úly a podobné.Kde se dají sehnat případné podrobnosti? Sice sám otazník ale tohle jistě bude zajímat hodně včelařů.
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (85.135.97.142) --- 7. 8. 2006
inzerát - dřevěné a polystyrénové úly

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy přivezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 8. 2006
Český med (17936) (17943) (17958) (17975) (17976) (17977) (17979)

No ale značku Český nebo Moravský med přece dal Svaz k dispozici všem členům
defakto bez jakýchkoliv podmínek, protože to nepodmínil žádnou předběžnou
kontrolou. Ani za nedodržení předepsané kvality jsem nenašel žádné sankce.
Když bude včelař, člen ČSV prodávat pod těmito značkami med a ten se ukáže
plný antibiotik, co se stane ze strany Svazu? Maximálně ho můžou zbavit
členství v Svazu? Pokud na to jsou nebo se dají ohnout ve stanovách
příslušné paragrafy. Nebo se s ním bude Svaz soudit a žádat nějakou náhradu
za znevážení značky?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 07, 2006 7:50 AM
Subject: Re: Sklenice med


> To jsou všechno názvy, které nemůžeš použít, protože je nelze použít pro

> registovaný obsah (Český, Moravský med). Jsou nato pravidla a to je to
samé
> jako by Baťa nazval svou botu Zlínský Adidas.
> .....
> Nezbyde ti, než se poptat právníků. Můj názor je ten, že když tam napíšeš
> "Pazderkův český med" tak tam žádná ochr. známka není, v "Pazderkův Český
> med" už je. Taky jsi napsal Zlínský Adidas s velkým A. Myslím, že ani Baťu
> by nenapadlo si nechat zapsat České boty.
> Pokud by svaz známky registroval a nepoužíval, jen registrací zajistil, že
> nebude toto označení na trhu různými vykuky zneužíváno, bylo by to dle mě
> rozumné. Dát tuto značku k dispozici v podstatě komukoli, je riziko. A
může
> poškodit všechen český med, nejenom Český med. Blesk i další noviny napíší
> titulek Český med plný antibiotik a ani znalec z titulku nepochopí o jaký
> med jde. Jestli se nějaký šikovný člen rozhodl zbohatnout a zneužil značku
> (kterou má k dispozici, a nikdo mu už nedokáže, kolik že to toho někde
> na/vy/koupeného medu nalil do svazových sklenic) a nebo byl plošně
> testován český med.
> Noviny to napíšou, lidi si to zapamatují a noviny pak případně na 15.
> straně uvedou vysvětlení.
>
> Já bych ale Český med nechal. Je to sice registrované sousloví, ale ne
> značka. Značku, tu dělá až trh. A tuto značku trh nezná. A pochybuji, že i
> kdyby se k tomu použilo těch 9 milionů, tak se něco zlepší.
> Kdyby svaz nebyl svazem ale organizací, tak není co řešit. Má téměř
> monopolní postavení v produkci medu, měl rozhodující kapacity ve
zpracování
> a kdyby chtěl, tak se na trhu s medem nikdo bez českých včelařů (jejich
> organizace) neuprdnul.
> Bylo bylo, je co je a dobře nám tak. Pochybuji, že někdo vymyslí, co stím,
> protože i kdyby to vymyslel, musí přesvědčit většinu, a tu nezajímá
> internet, ale řízek na výročce. Dokud bude a dotace k tomu, je vše dobré,
> jen kdyby nebylo těch zlodějů (obchodníků)a dalších. Prostě ještě pár let
> budou u cest cedule med za 50-Kč a pak se to vystříbří. Trh bohužel
> funguje. Někdy sice pomalu, zvláště když dotace umožňují prodávat pod
> náklady, ale funguje. Je zbytečné mudrovat, jestli je to dobré a
> sprvedlivé, stejně tak, jako přemýšlet, že na rozdíl od ryb nemůžeme pod
> vodou plavat. Někdo mudruje a pláče, jiní se učí plavat, nebo si koupí
loď.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 8. 2006
Re: Re:Sklenice med (17936) (17943) (17958) (17975) (17976) (17977)

Aha, to jsem si neuvědomil. takže by se ze všeho muselo vypustit ten
Moravský. I když jako člen ČSV bych ten název asi používat mohl. Každopádně
to by mohla být cesta, jak zvýšit odbyt a cenu medu, využít nějaký známý
místní název a dodržováním kvality a propagací tu značku během let
vypracovat. Třeba takový Radhošť zná v republice i mimo ni spousta lidí.
Zbývá pro mě jen taková "maličkost". Mít ty včely skutečně v masívu Radhošťě
nebo na políčkách pod ním.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 06, 2006 10:25 PM
Subject: Re:Sklenice med


Od: Radim Pol??ek:

> Co se týká registrace značky, spíš by byla vhodnější nějaká zeměpisná.
Třeba
> tady na severní Moravě Moravský med z Beskyd. Nebo Moravský med z
Radhoště,
> z Ondřejníků, z Palkovických hůrek, z Štramberské vrchoviny atd To jsou
> všechno komplexy s velkou rozlohou lesů a políček, kde se dá toho medu
dost
> vytěžit.
....

To jsou všechno názvy, které nemůžeš použít, protože je nelze použít pro už
registovaný obsah (Český, Moravský med). Jsou nato pravidla a to je to samé
jako by Baťa nazval svou botu Zlínský Adidas.
_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.93) --- 7. 8. 2006
Re: Sklenice med (17936) (17943) (17958) (17975) (17976) (17977)

To jsou všechno názvy, které nemůžeš použít, protože je nelze použít pro už registovaný obsah (Český, Moravský med). Jsou nato pravidla a to je to samé jako by Baťa nazval svou botu Zlínský Adidas.
......
Nezbyde ti, než se poptat právníků. Můj názor je ten, že když tam napíšeš "Pazderkův český med" tak tam žádná ochr. známka není, v "Pazderkův Český med" už je. Taky jsi napsal Zlínský Adidas s velkým A. Myslím, že ani Baťu by nenapadlo si nechat zapsat České boty.
Pokud by svaz známky registroval a nepoužíval, jen registrací zajistil, že nebude toto označení na trhu různými vykuky zneužíváno, bylo by to dle mě rozumné. Dát tuto značku k dispozici v podstatě komukoli, je riziko. A může poškodit všechen český med, nejenom Český med. Blesk i další noviny napíší titulek Český med plný antibiotik a ani znalec z titulku nepochopí o jaký med jde. Jestli se nějaký šikovný člen rozhodl zbohatnout a zneužil značku (kterou má k dispozici, a nikdo mu už nedokáže, kolik že to toho někde na/vy/koupeného medu nalil do svazových sklenic) a nebo byl plošně testován český med.
Noviny to napíšou, lidi si to zapamatují a noviny pak případně na 15. straně uvedou vysvětlení.

Já bych ale Český med nechal. Je to sice registrované sousloví, ale ne značka. Značku, tu dělá až trh. A tuto značku trh nezná. A pochybuji, že i kdyby se k tomu použilo těch 9 milionů, tak se něco zlepší.
Kdyby svaz nebyl svazem ale organizací, tak není co řešit. Má téměř monopolní postavení v produkci medu, měl rozhodující kapacity ve zpracování a kdyby chtěl, tak se na trhu s medem nikdo bez českých včelařů (jejich organizace) neuprdnul.
Bylo bylo, je co je a dobře nám tak. Pochybuji, že někdo vymyslí, co stím, protože i kdyby to vymyslel, musí přesvědčit většinu, a tu nezajímá internet, ale řízek na výročce. Dokud bude a dotace k tomu, je vše dobré, jen kdyby nebylo těch zlodějů (obchodníků)a dalších. Prostě ještě pár let budou u cest cedule med za 50-Kč a pak se to vystříbří. Trh bohužel funguje. Někdy sice pomalu, zvláště když dotace umožňují prodávat pod náklady, ale funguje. Je zbytečné mudrovat, jestli je to dobré a sprvedlivé, stejně tak, jako přemýšlet, že na rozdíl od ryb nemůžeme pod vodou plavat. Někdo mudruje a pláče, jiní se učí plavat, nebo si koupí loď.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 8. 2006
Re: Navod na zazrak (17852) (17862) (17941) (17944) (17945) (17947) (17954) (17966) (17974)

No vidíš já dělám důvěrníka a tobyly mé skušenosti

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Navod na zazrak
> Datum: 06.8.2006 17:57:40
> ----------------------------------------
> plácáš nesmysly ale jednou na to přijdeš sám
>
> Včely které drží dědulové ve starých úlech nemají jak tvrdíš kvůli dotaci
> ale včely tyto děduly drží v aktivitě a je to u některých už jediný smysl
> života a celé dny pak přes léto vysedávají u svých stařičkých úlů a
> pozorují dění na česně
> ......
> protože se mi chce jednou dožít takového stáří, tak rozhodně toto
> nekritizuji.
> Mám na mysli včelstva, která na zahradě zbyla právě po těchto včelařích.
> Následníci nikde a ty včely tam jsou bez dozoru v úlech po dědovi a jen se
> na to bere dotace a to je asi jediný důvod, proč se ty úly a včely nedaly
> pryč. Myslím, že v rajonu každé ZO se nějaké takové úly najdou. Když to
> nevyléčí důvěrník, tak nikdo. Jestli to jsou ty původní včely, nebo tam
> nalítne každé léto roj, to neví nikdo.
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 6. 8. 2006
Re:Sklenice med (17936) (17943) (17958) (17975) (17976)

Od: Radim Pol??ek:

> Co se týká registrace značky, spíš by byla vhodnější nějaká zeměpisná. Třeba
> tady na severní Moravě Moravský med z Beskyd. Nebo Moravský med z Radhoště,
> z Ondřejníků, z Palkovických hůrek, z Štramberské vrchoviny atd To jsou
> všechno komplexy s velkou rozlohou lesů a políček, kde se dá toho medu dost
> vytěžit.
....

To jsou všechno názvy, které nemůžeš použít, protože je nelze použít pro už registovaný obsah (Český, Moravský med). Jsou nato pravidla a to je to samé jako by Baťa nazval svou botu Zlínský Adidas.
_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 6. 8. 2006
Sklenice med (17936) (17943) (17958) (17975)

No já myslím, že je logické, že ČSV zavádí nějakou svou spolkovou sklenici.
Nějaké monopolní chování v tom moc nevidím, i když to třeba pro nečleny
nebude. Je taky otázka, jestli se jim povede stlačit cenu tak, aby ta
sklenice byla výhodnější než samostatný nákup, v dnešní době to může být
dost těžké. Monopolní chování bych viděl v tom, kdyby svaz vyhlašoval, třeba
že med od členů svazu v jejich sklenici je kvalitnější než med nečlenů, to
se zatím neděje.
Co se týká registrace značky, spíš by byla vhodnější nějaká zeměpisná. Třeba
tady na severní Moravě Moravský med z Beskyd. Nebo Moravský med z Radhoště,
z Ondřejníků, z Palkovických hůrek, z Štramberské vrchoviny atd To jsou
všechno komplexy s velkou rozlohou lesů a políček, kde se dá toho medu dost
vytěžit. Pak pod tou značkou několik let prodávat na trzích v okolí plus
nějaké inzeráty a nějaký kamenný obchod a pak by třeba kolegové včelaři
přišli, jestli by taky nemohli pod tou značkou prodávat a pokud by měli
dobré vybavení, tak proč ne? A tak by vznikla zavedená značka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 06, 2006 6:17 PM
Subject: Re: levny cukr


> Svazové sklenice zavání nekalou soutěží a monopolním chování jednotlivce
> ČSV na trhu a to se moc dobře ví. Nejsem pro svazové sklenice už jen z
> pohledu nečlena. Ten med v těch sklenicích by byl jako více med a v těch
> mých by byl méně? Mě stačí to, že už nemůžu svobodně napsat na mou
sklenici
> či sud český med, když můj med český je. (nebo moravský, ze dvora ... viz.
> rejstřík značek)
> ............
> S tím souhlasím, jen z druhé strany i když už jsem taky nečlen. Společný
> postup při marketingu a správném chování je velmi efektivní. Proto jsem
> toho (byl)zastáncem.
> A co napsání na sklenici že je to český med?
> Na tom nic není. Udělejto. ČSV má chráněnou značku Český med. S velkým Č.
I
> když si nechám registrovat známku Pitná voda, vodárny dál mohou prodávat
> pitnou vodu.
> A nech si zaregistrovat jakoukoliv jinou: Pazderkův český med, Dobrý český
> med atd. Případně napadni u soudu registraci Český med. Dle mě je
> registrace takové známky stejná pitomost jako registrace známky České
pivo.
> Dřív to zákon přímo vylučoval, proto máme První českou paroplavební a jiné
> první. Protože Česká paroplavební byla proti zákonu. Nejen proti logice.
> Takže nic nebrání napsat na etiketu český med, pokud to bude opravdu český
> med.
>
> A ktěm sklenicím - není to domněnka, ale fakt, viz web ČSV a zápis z PÚV.
> Už hledají obchodníky, co jim to budou prodávat. Takže se neděs, opět to
> zkončí na smetišti dějin. Jedině snad, kdyby na to byla dotace, tak to
bude
> fungovat.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.168.108) --- 6. 8. 2006
Re: levny cukr (17936) (17943) (17958)

Svazové sklenice zavání nekalou soutěží a monopolním chování jednotlivce ČSV na trhu a to se moc dobře ví. Nejsem pro svazové sklenice už jen z pohledu nečlena. Ten med v těch sklenicích by byl jako více med a v těch mých by byl méně? Mě stačí to, že už nemůžu svobodně napsat na mou sklenici či sud český med, když můj med český je. (nebo moravský, ze dvora ... viz. rejstřík značek)
.............
S tím souhlasím, jen z druhé strany i když už jsem taky nečlen. Společný postup při marketingu a správném chování je velmi efektivní. Proto jsem toho (byl)zastáncem.
A co napsání na sklenici že je to český med?
Na tom nic není. Udělejto. ČSV má chráněnou značku Český med. S velkým Č. I když si nechám registrovat známku Pitná voda, vodárny dál mohou prodávat pitnou vodu.
A nech si zaregistrovat jakoukoliv jinou: Pazderkův český med, Dobrý český med atd. Případně napadni u soudu registraci Český med. Dle mě je registrace takové známky stejná pitomost jako registrace známky České pivo.
Dřív to zákon přímo vylučoval, proto máme První českou paroplavební a jiné první. Protože Česká paroplavební byla proti zákonu. Nejen proti logice.
Takže nic nebrání napsat na etiketu český med, pokud to bude opravdu český med.

A ktěm sklenicím - není to domněnka, ale fakt, viz web ČSV a zápis z PÚV. Už hledají obchodníky, co jim to budou prodávat. Takže se neděs, opět to zkončí na smetišti dějin. Jedině snad, kdyby na to byla dotace, tak to bude fungovat.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.168.108) --- 6. 8. 2006
Re: Navod na zazrak (17852) (17862) (17941) (17944) (17945) (17947) (17954) (17966)

plácáš nesmysly ale jednou na to přijdeš sám

Včely které drží dědulové ve starých úlech nemají jak tvrdíš kvůli dotaci ale včely tyto děduly drží v aktivitě a je to u některých už jediný smysl života a celé dny pak přes léto vysedávají u svých stařičkých úlů a pozorují dění na česně
.......
protože se mi chce jednou dožít takového stáří, tak rozhodně toto nekritizuji.
Mám na mysli včelstva, která na zahradě zbyla právě po těchto včelařích. Následníci nikde a ty včely tam jsou bez dozoru v úlech po dědovi a jen se na to bere dotace a to je asi jediný důvod, proč se ty úly a včely nedaly pryč. Myslím, že v rajonu každé ZO se nějaké takové úly najdou. Když to nevyléčí důvěrník, tak nikdo. Jestli to jsou ty původní včely, nebo tam nalítne každé léto roj, to neví nikdo.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 6. 8. 2006
Re: Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!! (17852) (17862) (17941) (17944) (17945) (17947) (17954) (17957) (17970)

Josef.Mensik:
> Vysvětli mi proč by ČSV NEMOHL MÍT SVOU SKLENICI PRO SVOJI CHRÁNĚNOU ZNAČKU
> kterou ty jako nečlen používat nemůžeš to právo mají jen členové svazu jinak
> jde o padělek byť i velmi kvalitní
.......
Josefe nevím, ale jaksi se sem hodilo do diskuze, že se začínají shánět sklenice na med a že ten kdo je shání, je někdo hodně vysoko postavenej v ČSV. No a dávalo se to sem do souvislostí s novou podporou k propagaci medu za peníze i z EU. (2 mil ČSV, 3 mil ČR, 5 mil. EU)

Může jít o blaf. Já se chytl v tom smyslu, že pochybuji o tom, že by prošlo tyto peníze vzít, a vrazit (byť jen část) do obalu na med. Od EU jsou dané podmínky a ty jsou v cílech:



* Informovat spotřebitele o rozmanitosti, organoleptických vlastnostech a podmínkách produkce včelařských produktů ze Společenství
* Informovat spotřebitele o jakosti nefiltrovaného a nepasterizovaného medu ze Společenství
* Pomoci spotřebitelům při pochopení označení medu ze Společenství a nabádat producenty k vytváření srozumitelnějších označení
* Zaměřit spotřebu medu na jakostní produkty zdůrazněním jejich vysledovatelnosti

...
Ale může jít s těmi sklenicemi za evropsé peníze o blaf. Jak jsem napsal.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 6. 8. 2006
Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!! (17852) (17862) (17941) (17944) (17945) (17947) (17954) (17956) (17959) (17961)

Od: Eman

> Připomínám, že dotace podle NV 197/2005 se vůbec netýkají lepšího prodeje
> medu, ale kvalitnějšího a masového chovu včel - boj proti varroáze,
> kočování, výbava zařízení včelaře, osvětové přednášky atd. To už jsi
> přehnal dokonale.
>
> Pokud máš takové názory, pak je pro mě ztráta času na tomto základě
> diskutovat. To by byla debata jeden o voze a druhý o koze. Máš právo mít
> jakýkoli názor, když k němu máš důvody, ale já tím končím.
> Eman
.......
Ve včelařských programech mohou být obsažena následující opatření:

a) technická pomoc včelařům a seskupením včelařů;

b) boj proti varroáze;

c) racionalizace kočování;

d) opatření na podporu laboratoří, které provádějí analýzy fyzikálně-chemických vlastností medu;

e) opatření na podporu obnovy včelstev ve Společenství;

f) spolupráce s organizacemi specializovanými na provádění programů aplikovaného výzkumu v oblasti včelařství a včelařských produktů.

K písmenu f)
Co je potom ten aplikovaný výzkum včelařských produktů a jak se provádí u nás?
_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 8. 2006
Re:Jsou vosy chr?n?n? druh, nebo jsou jako mouchy? (17963)

Bohudík ne

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jsou vosy chr?n?n? druh, nebo jsou jako mouchy?
> Datum: 06.8.2006 14:20:55
> ----------------------------------------
> Ví tu někdo, jestli jsou vosy chráněné jako ohrožený druh? O sršních se to
> tu psalo, ale s vosami si nejsem jistý.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 8. 2006
Re: Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!! (17852) (17862) (17941) (17944) (17945) (17947) (17954) (17957)

Vysvětli mi proč by ČSV NEMOHL MÍT SVOU SKLENICI PRO SVOJI CHRÁNĚNOU ZNAČKU kterou ty jako nečlen používat nemůžeš to právo mají jen členové svazu jinak jde o padělek byť i velmi kvalitní

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!!
> Datum: 06.8.2006 09:24:49
> ----------------------------------------
> Od: Karel :
> > ...
> > Podívej, jak to vypadalo se svazovými sklenicemi (jaká to byla dle ČSV
> > pitomost) a věřím, že časem bude i komise pro prodej a propagaci, a svaz se
> > změní v to proč se včelaři kdysi m.j. spojovali - nástrojem k efektivnmu
> > řešení jejich ekonom. problémů, převážně vlastními silami.
> ....
>
> Svazové balení je staré jak spolčování samo. Doba - stará (první) republika. Na
> základě jednotnosti spolků vznikla na Křemencovce "Medokomise". Je to jedem z
> důvodů proč se spolčovat a sjednocovat všechny spolky v jednotku na Moravě a v
> Čechách.
>
> Dokonce lze nalést ve staré literatuře, že jako důkaz, že je to včelí med se
> domlouvalo mezi včelaři, ať dají do každé sklenice včelu. Jenže se v minulosti
> došlo nato a o to mi jde s přístrojem dnes, že to tak s jednotlivým prodejem a
> padělky není jednoduché. Včelaři si konkurují a právě i samotní včelaři dělají
> nekalosti při prodeji. VÚ nedělal a nemohl dělat prokazatelné důkazy a ukázat na
> padělek. To nemůže ani dodnes, protože právní dokazování u soudu má svá
> pravidla. ...
>
> Potom se došlo na myšlenku vybrat peníze postavit a založit včelařský cukrovar.
> Ten ale zkrachoval v samotném začátku, protože nikdy ve svobodné společnosti se
> včelaři nemají důvod chovat jednotně v názoru. Po puči 1948 se to obrátilo
> natolik, že včelaři byli úplně namydlení a byli rádi, že existují pod záštitou
> jakési Jednoty pro chov. A protože včelařila a byla to masa lidí co včelařila(a
> dodneška je) tak se včelařství nakonec podpořilo a vzniká po nějaké době systém
> výkupu a zpracování medu. A to je to očem pořáte mluvím, že co je lepší než
> nějaký prodej ze dvora či společné sklenice. Mít ochranou ruku nad pravostí
> zboží - medu a tím pádem dát podmínky pro celkově lepší podmínky pro včelařství.
> Ty dotační podmínkyve včelařství dnes, jsou "umělou udržovací půdou". Nic víc.
>
> Svazové sklenice zavání nekalou soutěží a monopolním chování jednotlivce ČSV na
> trhu a to se moc dobře ví. Nejsem pro svazové sklenice už jen z pohledu nečlena.
> Ten med v těch sklenicích by byl jako více med a v těch mých by byl méně? Mě
> stačí to, že už nemůžu svobodně napsat na mou sklenici či sud český med, když
> můj med český je. (nebo moravský, ze dvora ... viz. rejstřík značek)
>
> Med je med a mé postupy, které nabývám zkušenostmi mi říkají, že případná
> analýza by prokázala splnění normy jak na med, tak na český med. Cítím se jako
> nečlen systematicky s nějakou dotovanou sklenicí nějakého spolku tím pádem a za
> přispění státu a EU podveden a znevýhodněn. Ty peníze mají jít do podpory
> prodeje a ne do sklenic. To by si mělo právní oddělení na Křemencárně hodně
> prověřit, aby nakonec se dotace nevracela a ještě se nedostala miliónová pokuta
> od EU jak to bylo za nesplnění podmínek za zákon 197/2005 u SZIF.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 6. 8. 2006
Cukernatění medu (17852) (17862) (17941) (17944) (17945) (17947) (17954) (17957)

Jinak si myslím, že cukernatění medu je jednou z příčin, pro se používání
medu moc nerozšířilo. Spotřebitel dneska potřebuje i k jídlu něco, co si
prostě jen vezme a maximálně dá na chleba nebo nalije do kafe a může hned
jíst. Snad jedině pastovaný med toto splňuje, ten se dá na ten chleba
namazat v poměrně tenké vrstvě. Ale když si tím má osladit kafe nebo čaj,
tak raději sáhne po cukru, který tam nasype, zamíchá a má to. Med tam dá a
musí s ním ještě pár minut míchat, než se rozpustí. I když je pastovaný
nebo třeba tekutý. Směřuji k tomu, že by se na trhu uplatnil i nějaký řídce
tekutý med ve stylu medového sirupu pro slazení nápojů. Jen ho nějakou
technologií začít vyrábět. Před nějakou dobou jsem viděl v regálu v
supermarketu vedle sebe med a javorový sirup. Med by napůl zcukernatělý a
tuhý v supermarketové ceně a kvalitě. Javorový sirup byl tmavý, perfektně
tekutý v lahvičkách po čtvrt litru za 200 Kč. Tolik k zamyšlení nad
případnou budoucností medu a spíš pro potravináře než pro včelaře.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 8. 2006
kulturní krajina (17852) (17862) (17941) (17944) (17945) (17947) (17954) (17956)

Paradoxně jde udržování kulturní krajiny (sekání luk atd) proti
mým zájmům jako včelaře ("jedny dotace proti druhým"). Včelám prospívá
divočina.
Eman

Stou divočinou je to dnes trochu jinak tam kde dříve byly louky plné květů a včel dnes po zásazích ochrany přírody právě v zájmu divočiny jsou je pozemky plné kopřiv , bodláčí , netykavek a jiného svinstva Tam včely nevidět, a zase naopak na pozemcích v obcích často sekaných se zase změnila struktura porostu právě ve prospěch včel začíná se ve velkém objevovat jetel bílý , štírovníky rozrazily a ty jsou zase plné včel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!!
> Datum: 06.8.2006 09:21:01
> ----------------------------------------
> Taky jsem si to o dotacích myslel. Soudil jsem podle sebe, koho ty dotace
> neovlivní ve způsobu včelaření. Odebírám je pro pořádek v evidenci, ačkoli
> - každá koruna dobrá :-) ale co je to 5-10% z výnosu ze včelstva? Asi by
> byly lepší dotace účelové, vázané na nákup úlů a pomůcek. Jenže to by vedlo
> ke stejným důsledkům jako popíšu dále:
>
> Ale co se stane, když dotace zmizi? Částečně se rozpadne ČSV, místo 95%
> organizovanosti chovatelů bude dejme tomu 50%, nevím, možná méně. Proč?,
> protože v některých ZO dělají funkcionáři hlavně úřadování dotací a vlastní
> osvětová a zdravotní činnost je mizivá. Co dále? Odejdou i ti co to v ZO
> jakžtakž drží pohromadě, "otravují" ostatní s metodikou léčení varroázy
> atd. Co dále? Úroveň léčení poklesne, včely vymřou a počet se sníží
> přirozenou cestou. Stejně jako v sousedních státech EU. Kdo na tom vydělá?
> Možná veterináři, kteří budou zajišťovat léčení (to nebude levné) a v
> důsledku i likvidaci řádně neošetřovaných včelstev. Dále získají
> profesionální velkovčelaři. Stanou se více monopolem, bez ohledu na
> celoplošné zajištění opylení. Chceme to jak společnost dosáhnout? Rozumný
> stát asi ne. Proto jsem změnil názor a       stejně jako mají význam dotace u
> zemědělců, aby udržovali kulturní krajinu, tak mají význam i dotace
> včelařům. Paradoxně jde udržování kulturní krajiny (sekání luk atd) proti
> mým zájmům jako včelaře ("jedny dotace proti druhým"). Včelám prospívá
> divočina.
> Eman
> ________________________________________________________
> Karel:
> >Můj názor na plošně vyplácenou dotaci, a dotace vůbec, je
> >stále konzistentní a velmi nepopulární. Zrušil bych je. V
> >případě dotaci pro včelaře si myslím, že včelařství škodí.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78405 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 17968 do č. 18028)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu