Včelařská konference

ovce si mezi včely nepouštěj jak se polekají a rozběhnou ve stádu tak ty vzadu ,co vůbec nevidí kam, tlačí ty vepředu........navíc pasou na drn takže je po trávníku...

trubčice
za letu včel vysypte úl s trubčicí do trávy poblíž úlů,vraťte úl pak se vraťte zpět a zašlápnite tu hrstku včel i s trubčicí,pak se podívejte jestli se nevrátila nebo jich nebylo víc,přidejte matku,oddělek...

stavební pěnou je dostanete....pokud nemají víc vchodů do dutiny,jinak je může čekat i příští rok ....

od dětství mám v hlavě...praxe mi to nevyvrátila....plus minus 1den ---matka 2x8(16),trubec 3x7(21),vcela delnice 4x6(24)...pomucka

Pane Pazderko, díky Vám se na stránky ČSV doplnily formuláře pro dotace na včelstva. Je prosím pro nečlena potřebný i ten statistický list nebo je to dobrovolné? Děkuji.

Lze taky včelařit bez skladování rámků. Včely se o to postarají lépe, stejně jako v přírodě v dutém stromě. Např. v úlech jaké jsou na www.vcely.kvalitne.cz, nemám problémy a všechny přezimují bez jediné ztráty.
Pracnost včelaření je menší větším rozměrem rámků, protože se snižuje rámková frekvence, a zvyšuje vytíženost rámku.Využití techniky při včelaření ještě více snižuje pracnost a včelaření zjednoduší.Není to jen výhodné pro včelaře,ale i pro včely. Každý se může rozhodnout co mu vyhovuje.
B.V.

Já myslím, že záleží na způsobu včelaření. Když hodím na plodiště mateří
mřížku a přes léto do plodiště nejdu, jen vybírám medníkové nastavky, tak
podle mně je akorát plocha odpovídající 20 rámkům 39x24, možná dokonce i 25
rámkům. Když co 14 dní, tři týdny jdu do plodiště, vytahuji rámky s plodem a
nahrazuji prázdnými a ty rámky s plodem dávám nad mřížku, stačí i 1 nastavek
s 10 rámky 39x24, ale musím do nich skutečně chodit každých 14 dnů. Varianta
1 je mnohem méně pracná, ale dává taky míň medu než varianta 2. Pro snůšku
platí to, co už tady opakovalo hodně lidí. Lepší jsou nízké rámky, protože
ty zaplní i malá snůška, zatímco ve velkých rámcích se malá snůška ztratí.
Jinak myslím, že nad tím nemá moc velký smysl nějak to přesně určovat, mezi
včelstvy budou dost velké rozdíly. Kdybych neměl tak velký počet hotových
rámků 39x24, pravděpodobně bych dělal nastavky s výškou okolo 14 - 16 cm a
pro plodiště možná výšku okolo 30 cm, ale možná bych tam taky použil ty 15
cm vysoké nastavky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 26, 2006 9:06 PM
Subject: Re: sireni


> > miera B-420x250
>
> To máte asi tu slovenskou rámkovu míru že? Máte opravdu zajímavý a dobře
> vypracovaný systém, nemáte někde fotky nebo nákresy vašich úlů?
>
> Já teď řeším problém jaký typ langstrothu pře zimu udělat, zda plodisko
241
> mm nebo ty malé nástavky 194 nebo 168 mm na výšku. Nemám moc jasno v tom
> kolik prostoru je třeba pro plod a kolik pro zásoby během snůšky a kolik
> pro zásoby cukru přes zimu. Jeden nástavec 241 se mi zdá málo a dva takové
> zase moc. Tři nástavce 168 jsou zase skoro totéž jako dva 241. Tak nevím,
> co je nejekonomičtější pro naše středoevropské včely.

V literatuře, co mám se píše, že zdravý člověk musí snést až 300 - 500
žihadel. takže tady tato žena nevybočuje z normálu. Ale myslím, že stačí už
několik desítek žihadel pro otok většiny těla a následně je nutný aspoň
nějaký klid, tělo musí odstranit z organismu krev rozloženou včelím jedem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 26, 2006 9:26 PM
Subject: bodnutí


zajímavost

www.novinky.cz/koktejl/zena-prezila-200-vcelich-bodnuti_94086_jvj60.html

Dobry den,

behem zitrka a pozitri bude mailova cast konference prenesena na novy
server a z technickych duvodu probehne take zmena software pouzivaneho
pro provoz konference (z EZMLM na Mailman) - pro uzivatele by se
viditelne nemelo temer nic zmenit, ovsem dojde k vypadku konference
pravdepodobne na nekolik hodin.

Vypadek se tyka pouze mailoveho rozhrani, webova cast konference
bude fungovat bez preruseni.

Dekuji za pochopeni,

                            Petr "Pasky" Baudis

> Pred niekoľkými rokmi začala úľová revolúcia (J.Boháč) odkedy prechádza sa na vraj svetovú mieru Langstrotovu, lebo to jepre včelárenie tá pravá miera ...

Já si také myslím, že je blbost někoho nutit měnit úly. Každý ať si chová v čem uzná za vhodné. Znárodňování a kolchozy to už jsme tady měli. Tenkrát také chodili takoví, co každého přesvědčovali, že je jenom jedna správná cesta ...

Kolega-m, úľová otázka je medzi začínajúcimi včelármi neustále aktuálna. Prakticky na Slovensku sme doteraz používali rámikovú mieru B 420x270 a v úposledných 30 rokoch spoločnú mieru u vás a u nás 370x300. Pred niekoľkými rokmi začala úľová revolúcia (J.Boháč) odkedy prechádza sa na vraj svetovú mieru Langstrotovu, lebo to jepre včelárenie tá pravá miera. Možno áno, ale pre začínajúceho včelára, ktorý iný úľ nebude poznať to bude úľ ten najlepší, ale my čo včelárime nejaký ten rok? Hovorí sa, že starého psa neodučíš brechať. Bolo by pre mňa nerozumné, aby som vo svojich rokoch menil svoj osvedčený systém a zbytočne mrhal prostriedkami. A potom sme ešte najakí chlapi a ten 30 kg medník preložíme keď treba a to býva jedenraz do roka. A robím to strašne rád, lebo viem, že som čas strávený pri včelách využil v úprospech svojej rodiny.
Ja sa priam desím toho množstva rámikov v jednej úľovej zostave (zbitie, vkladanie Ms, vytáčenie, uskladňovanie) a to nustále presúvanie nízkych debničiek raz hore vzápätí dole potom do stredu zostavy, až včelár nakoniec nevie čo kedy urobil a čo treba spraviť. Vie ma npr. rozčúliť, keď majitelia NN včelárenia vychvaľujú ako ľahko získajú jednodruhové medy. Neverím tomu, lebo doteraz som vedel odobrať npr. čistý agát, posledné dva roky už ani to nieje pravda, lebo repká je prepestovaná na pozdejší termín kvitnutia a teraz sa repková znáška prelína z agátovou. A ostatné medy sú zbytkové, zmiešané z niekoľkých druhov a roznesené po všetkých debničkách. Zbadáte to o 3 až 5 mesiacov po vytočení agátu, kedy začne kryštalizovať. A výkupca za ponúknutý agát vám vyplatí ako za zmiešaný med po 40-44.-Sk.
Aký úľ bude včelár používať sa musí rozhodnúť sám.
Môj úľ PUT B 10 je panelového typu, s hrúbkou stien 26mm, ktoré sú obojstranne zo sololitu, posledne len so vzduchovou tepelnou vrstvou, bez falcov, s váhou jednej debničky do 4 kg. Panely vyrábam po napílení komponentov - 2 dĺžky hranolov 20mm hrubých a 30mm širokých a troch rozmerov sololitu, zbíjaných klincami v jednoduchej drevenej šablóne (musí byť pravouhlá!). Hotové panely (sú pevné) tie spájam do celku klincami prípadne skrutkami.
Technologický postup výroby aj s dnom a povalovým kŕmidlom aj z rozmermi bol uverejňovaný v časopise Včelár v roku 1992, ktorý si môžete požičať v prahe na sekretariáte CZV.
Anton

Zajímavá zpráva, která nám včelařům příliš popularity nedodá je tady:

http://www.novinky.cz/koktejl/zena-prezila-200-vcelich-bodnuti_94086_jvj60.html

A já se domníval, že smrtelné není 200 bodnutí ale až hodně přes tisíc.

Posledná znáška končí v našom regióne koncom 7.mesiaca. Hospodársky významnú znášku dávajú porasty slnečnice. Znášky sú pomerne stabilné, ale sú i výnimky, kedy slnečnica dáva iba peľ, čo pripisujú včelári všeobecne na konto použitej odrody slnečnice. Nie každá vraj nemeduje.
Dopĺňanie zásob je vždy podmienené množstvom vlastných zásob a npr. i tým, či chcem zvýšiť u mňa odber obnôžkovaného peľu. Začatkou tohoto mesiaca to tak bolo, preto som všetkým včelstvám podával cukrový roztok v pomere 1:1,5 (cukor:voda) doteraz v priemere na včelstvo (73 vč.) 3,8kg. Odber peľu som ukočil 15.8 a dnes som ukončil zhodnotenie skutočných zásob vo včelstvách (10 plástov) a sú skutočne vynikajúce. V tomto roku sa mi podarilo zozbierať len 300 kg peľu. Peľ dodávam firme v zmrazenom stave, ktorá produkuje čmelie spoločenstvá používané na opeľovanie vo veľkokapacitných skleníkoch.
Tým včelstvám, ktoré ešte zásoby potrebujú podám až septembri (do 10.9) v pomere 1:1. niekde 1 kg, niekde 5 kg (v litroch je to pri pomere 1:1 1,7 litra roztoku). Jednu tretinu zásob (z množstva asi 15 až 18 kg) dopĺňam vždy v septembri, lebo vtedy je rozloha plodu minimálna a posledné zásoby včely uložia na miesta kde bude zimovať chumáč, čím oddelím prípadné zásoby z medovice od včiel a hlavne, včelám toto množstvo vydrží až do skončenia zimy, keď sa budú môcť presunúť k zásobám umiestnených dalej od chumáča.
Myslím si, že moja odpoveď Vás uspokojí.

zajímavost

www.novinky.cz/koktejl/zena-prezila-200-vcelich-bodnuti_94086_jvj60.html

> miera B-420x250

To máte asi tu slovenskou rámkovu míru že? Máte opravdu zajímavý a dobře vypracovaný systém, nemáte někde fotky nebo nákresy vašich úlů?

Já teď řeším problém jaký typ langstrothu pře zimu udělat, zda plodisko 241 mm nebo ty malé nástavky 194 nebo 168 mm na výšku. Nemám moc jasno v tom kolik prostoru je třeba pro plod a kolik pro zásoby během snůšky a kolik pro zásoby cukru přes zimu. Jeden nástavec 241 se mi zdá málo a dva takové zase moc. Tři nástavce 168 jsou zase skoro totéž jako dva 241. Tak nevím, co je nejekonomičtější pro naše středoevropské včely.

Mám takový skromný dotaz na pana A. Turcáni : kdy začínáte krmit a kdy u vás končí snůška.

Velmi moc děkuji za odpověd. J. Tulkan

To máte asi pravdu, že to bude nejjednodušší s tou kosou, nebo spíš sekačkou. I když to se mi právě moc nechce.
Jinak do teď jsou v ohradě za plotem. K pletivu jsme připevnili tři metry vysoký zelený rašplový úplet, aby včely nabíraly výšku. Ani bych tomu nevěřil, ale ovce i lipicánek si dovolí jít k úlům i na dva metry v poledne, kdy je největší letová aktivita. Ale je pravda, že ten bílý kůň asi moc nesmrdí.
Spíš mi šlo o to, jestli by ty úly neshazovali, nebo se třeba nechtěli podívat dovnitř.

já už memám kredyt na prozvonění tak nepiš jestli zavoláš nebo né ,jo a v kolik

Dobre Ste rozumeli, áno ako tretia je vždy plodisko a dolu dve debničky (miera B-420x250)(pri dvojzostave to bude jedna debnička) s volnými plástami. Zásoby sú pri matke, ale často pri prebytku medu, môže byť aj v druhej debničke, včely ho niekedy prenesú hore. To je však nepodstatné.
Kde je letáč?
- hlavný letáč ostáva na oddeliteľnom dne, ten je vstupný pre vonkajší vzduch. Aby včelstvo neohrozovali včelstvo, môže byť prektrytý kovovou sieťkou s očkami 3,15 až 5 mm. Každá moja debnička má kŕmny otvor (kŕmna nádoba je zavesená zvonku), ktorý slúži cez zimné obdobie ako letáč (200x 12mm), je na druhej debničke, ktorý slúži aj ako výdychový otvor pre opotrebovaný vzduch. Dôležité je pre tento spôsob zimovania, aby povala tretej debničky bola vzdušne uteplená. Priamo na plásty položím tkanú vrecovinu a na tú tri vzdušné koberčeky, ktoré dokážu prepustiť vlhký vzduch. Úľový priestor je po každej zime suchý. To je tak zhruba všetko. Miesto kŕmneho otvoru-letáča, môžete smelo použiť aj očko, ak je na debničke urobené. V úľoch s pevným dnom (mám 9 takých úľov) plásty preložím jednotlive. Ak máte očko na debničke, v ktorej zimuje matka, na vetranie môžet použiť aj to. Očko v tomto prípade pracuje na princípe automobilového termostatu, ak klesá teplota hlboko pod nulu, ľadové ihličky dokážu otvor uzatvoriť, ak sa oteplí, v otvore sa ihličky rozpustia a vzduch prúdi bez problému z úľa von. To všetko sú detaily a tie si včelár doladí sám, keď trochu vnikne do tohoto princípu skladovania medníkových plástov z ohľadom na bezpečné zimovanie včelstva. Jarný rozvoj je bezproblémový pri všetkých plástoch, preto sa netreba ponáhľať s ich premiestňovaním či odoberaním. Zabudnite na odporúčené zužovanie, aj keď včelám tým neuškodíte, ale ani im nepomôžete. Prvý vážnejší zásah do včelstiev robím až v čase kvitnutia vŕb, keď pre matku pripravím nové plodisko s použitím mater. mriežky, ale o tom niekedy nabúce.Anton

http://cgi.novinky.cz/discussion/discussionScreen?server=novinky&discussionId=92472&articleId=94086

Přece jen nic není dokonalé a nějaké prázdné plásty je třeba skladovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 26, 2006 11:40 AM
Subject: Re: sireni


Od: Radim Pol??ek :
> No je to skutečně spíše pro menší množství plástů. Zas ty plásty mohou
být
> natlačené na sebe a tak se jich vejde do nastavku minimálně plný počet.
> Každý výtisk třeba MF Dnes dodá papíru na 5 - 10 plástů. Při každodenním
> předplatném balík novin za nějaký měsíc už vydá dost.
..........
Jen tak okolo uchovávání plástů a zavíječi.
Co děláte s těmi plásty? Copak je neměníte za mezistěny u zpracovatele nebo
nevyvařujete? Když včelař bude dělat to co má a nebude rámek s dílem v úlu
déle než tři roky ( test průhlednost je jak test špíny jak je velká ;-) )
resp. 3 rok se vyvaří a uchovává pouze panenské plásty bez pylu, nepotřebuje
SÍŘENÍ A COKOLI JINÉHO. Prosté a jednoduché a hlavně levné. Ne?






_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Radim Pol??ek :
> No je to skutečně spíše pro menší množství plástů. Zas ty plásty mohou být
> natlačené na sebe a tak se jich vejde do nastavku minimálně plný počet.
> Každý výtisk třeba MF Dnes dodá papíru na 5 - 10 plástů. Při každodenním
> předplatném balík novin za nějaký měsíc už vydá dost.
..........
Jen tak okolo uchovávání plástů a zavíječi.
Co děláte s těmi plásty? Copak je neměníte za mezistěny u zpracovatele nebo nevyvařujete? Když včelař bude dělat to co má a nebude rámek s dílem v úlu déle než tři roky ( test průhlednost je jak test špíny jak je velká ;-) ) resp. 3 rok se vyvaří a uchovává pouze panenské plásty bez pylu, nepotřebuje SÍŘENÍ A COKOLI JINÉHO. Prosté a jednoduché a hlavně levné. Ne?






_gp_
http://vindex.ic.cz

Mně se kdysi stalo, že zahrada, ve které jsem měl včely, změnila majitele a
nový chtěl včely odstranit. A dřív, než jsem to stihl, přivezl si tam ovce a
psa. A pak podle něho údajně psa píchla včela, zdivočil a zaútočil na ovce.
Ale žádnou náhradu nechtěl a ta zahrada byla dvouhektarová, takže to vůbec
nemuselo být u úlů. Párkrát jsem měl kočovný včelín u pastviny, česna byla
směrem na pastvinu a po několika metrech byl plot. Byly tam krávy. Nijak
jsem nezaznamenal, že by se trávě před včelami nějak vyhýbaly. Ale krávy se
většinou pohybují pomalu, takže včely je ani nemusely zaznamenat. Na druhé
straně jsou stejně jako ovce cítit a včelám se jejich zápach nemusí líbit.
Ovce bych v žádném případě nepouštěl v době letu včel pár metrů před česna,
tam by asi na ně mohly včely útočit a mezi úly opatrně, jak by se po
případném bodnutí splašily, mohly by úly pokácet. Jinak asi by to neměl být
tak velký problém. Asi bude záležet hodně na denní době, v poledne to bude
něco jiného než časně ráno.
Možná nejlepší řešení bude vzít kosu, trávu mezi úly pokosit a odvézt k
ovcím. Otázka je, jak moc jsou ovce citlivé na žihadla, jestli tak moc jak
koně nebo vydrží víc. To by měli vědět veterináři. Jestli jim třeba nějaká
včelka spadlá do trávy, která je pak bodne při pastvě ublíží nebo ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá Jaa" .>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 9:14 PM
Subject: včely a ovce


> Nemáte náhodou někdo zkušenosti se stádem ovcí mezi úly? Nějak mi
přebývají
> ovce a chybí tráva. Která je už jen mezi úly ( zhruba 35 včelstev ve dvou
> řadách, pro lepší představu – byly vyfoceny ve včelařství 8/2006).
> Dík Tomáš Jaša

> Ja sám včelárim v úľovej trojzostave (70 včelstiev a 2 x 10 plástov- 1400 celkom, kde by som ich odložil?), plodisko prekladám ako tretie (po vytočení posledného medu- okolo 5.8) a dve debničky dolu.

Jestli dobře rozumím máte tři nástavky, z toho dva jsou medníky, jeden je plodiště. Po vytočení medu dáte medníky dospodu a plodiště nahoru a takto zimujete?
Česno zůstává dole otevřeno přes zimu?
Máte přes zimu také otvory v nástavku plodiště nahoře a oněch dvou mednících dole?

Moje skúsenosti
Sírenie plástov v uzatvorených skriniach som po dlhé roky preventívne robil proti zavíjačom a vždy s úspechom.Po odobratí plástov z medníkov a to i zásobné som ukladal do vzduchotesných? skríň (pokiaľ to skrine dovoľovali) a to vždy! dvakrát. Bolo to z jednoduchého dôvodu,po dvoch týžňoch sa z vajíčok vyliahli nové húseničky a tie bolo potrebné zničiť, aby do príchodu prvých mrazov znovu nezačali svoju zhubnú činnosť. Nikdy sa mi nestalo, aby čo i len jediný plást húsenice poškodili.
Tvorba kyseliny síričitej na plástoch nie je takým problémom ako o nej diskutujete (tá sa tvorí nie len na plástoch so zásobami) ale na všetkých plástoch aj preto, že vlhkosť je viazaná na vzduch. Dôležité je, že z hľadiska hygieny, zdravia včiel a človeka, je sŕenie plástov bezpečné, naviac zničí i vyskytujúce sa pliesne a pravdepodobne i spóry NA? Kyselina siričitá do času keď ich budete pridávať do včelstiev bude dávno vyvetraná! Veď aj vínne sudy vincúri síria a ešte sa z vína preto nik neotrávil.
Ak sa chcete vyhnúť síreniu, odnášania do skladu a na jar znovu donášania na včelnicu, prejdite na systém skladovania plástov v úľoch, tak ako boli v chovnej sezóne, teda pre včely musia byť stále stále prístupné,aby ich stále pod kontrolou. Keď si osvojíte (každá zmena v zabehanom systéme je prijímaná s nedôverčivosťou) "skladovanie" plástov bez ich ošetreniu proti zavíjačom sírením budete vďační, že ste počúvli moju radu. Na tento spôsob prešlo mnoho včelárov v mojom okolí, hlavne tí, ktorí chovajú ešte vyšší počet včelstiev a k tomu kočujú. So skladovaním a sírením plástov som prestal pred 30 rokmi.
Pri skladovaní plástov v úľoch je treba dodržať hlavnú zásadu, umiestniť plodisko tak (hlavne pri nedstavkovom včelárení), aby bolo pre včelára aj v tomto čase "poruke" a hlavne mohol včelstvo jednoducho a rýchlo podať zimné zásoby.
Ja sám včelárim v úľovej trojzostave (70 včelstiev a 2 x 10 plástov- 1400 celkom, kde by som ich odložil?), plodisko prekladám ako tretie (po vytočení posledného medu- okolo 5.8) a dve debničky dolu. Včelstvá na zimu absolútne nezužujem, nie je to poptrebné. Prečo víačka nepoškodí takto uložené plásty? Pretože včely do poslednej chvíli aj keď ich je už pomenej, ako policajti patrolujú na plástoch a ak sa húsenička objaví, tak ju zlikvidujú. Ešte sa mi za dobu počas skladovania plástov priamo v úľoch nestalo, aby víjačka poškodila čo i len jede plást. Teraz si môžete dať otázku! A neškodí takto usporiadaný úľ (bez zúženia) zimujúcim včelám a včelstvám pri jarnom rozvoji? Nie! Pretože ak poznáte princíp, že včely nevyhrievajú prietor mimo svoj chumáč, tak sa nebudete rozpakovať a tento systém si istotne vychutnáte. Anton

Zajímavé, plásty v novinách. Při větším počtu plástů by to asi bylo dost nákladné. Co plásty volně v nástavcích v nevytápěné místnosti, třebe ještě navíc s průvanem? Budou se také tvořit hnízda? Ono dost dobře nejde schovat větší množství rámků mimo nástavky.

Nejsem si jistý na 100 procent, když sirný plamen vyčerpá kyslík a do
vzduchu se dostanou sirné páry, které se usadí na vosku, jestli se do toho
vosku nedostanou. Ale síření je dlouhodobě používané a nikdy jsem neslyšel o
nějakém takovém problému, pokud tam nebyly zbytky medných zásob, kde
vznikala ta kyselina siřičitá. Jinak síření mně spíše připadá jako vhodné
pro "havarijní" likvidaci molů v už napadených plástech, protože neničí
kukly a vajíčka zavíječů. Pro prevenci mně připadá zbytečné.
Při skladování plástů nejvíc škodí, když jsou nacpány těsně nebo jen
normálně mezerníky u sebe. Larvy molů z všech rámků se slezou do jednoho
hnízda, které si opředou pavučinami a kde udržují požerem vosku optimální
teplotu odhadem okolo 35 - 40 st C hluboko do podzimu. Od srpna do
listopadu prosince dokáží v tom teple vychovat několik generací a plásty
spolehlivě zničit. Když jsou mezi rámky mezery, larvy hnízdo nevytvoří,
vegetují při okolní teplotě a pokud to je venkovní teplota a ne 20 st C ve
vytápěné místnosti, sotva stihnou do toho listopadu 1 generaci. A pořádné
zimní mrazy je většinou potom zničí, přežijí snad jen vajíčka, na jaře je v
plástech jen pár děr, které včely bez problémů opraví a pár vylíhlých larev,
které včely vynesou z úlu nebo zaženou z plástů někde do štěrbiny úlu. V
pohodě se tak dá obejít bez chemie. Jiná možnost, jak zavíječe omezit je
suché plásty balit do novin. Larvám v plástech to sice nevadí, ale už se
nedokážou přes noviny slézt a vytvořit to hnízdo, takže přežívají zase při
teplotě okolí. Teda pokud jich už před zabalením není v tom plástu moc nebo
pokud tam není pylový plást, v pylovém plástu se zavíječi množí velice
rychle. Plásty v novinách se mohou dát přímo k sobě. a pro jistotu po cca
měsíci dvou měsících prohlédnout.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 7:13 PM
Subject: Re: sireni


> > Oxid siřičitý ( vznikající při spalování sirných
> knotů ) reaguje s medem za vzniku kyseliny siřičité, která zůstává v medu.
>
> Já měl na mysli plásty již vytočené, bez medu, schované někde přes zimu a
> před jejich uschováním preventivně vysířené. Může se síra ukládat někde ve
> vosku a příští rok se dostat do medu?

Nemáte náhodou někdo zkušenosti se stádem ovcí mezi úly? Nějak mi přebývají ovce a chybí tráva. Která je už jen mezi úly ( zhruba 35 včelstev ve dvou řadách, pro lepší představu – byly vyfoceny ve včelařství 8/2006).
Dík Tomáš Jaša

> Oxid siřičitý ( vznikající při spalování sirných
knotů ) reaguje s medem za vzniku kyseliny siřičité, která zůstává v medu.

Já měl na mysli plásty již vytočené, bez medu, schované někde přes zimu a před jejich uschováním preventivně vysířené. Může se síra ukládat někde ve vosku a příští rok se dostat do medu?

Ako dostať sršne z povaly chaty, kde nieje prístup pre človeka?
Kolega má problém, pretože sršne vystavali veľké hniezdo, z ktorého kvapka tekutá hmota nepríjemnej vône.
Pýtal sa na biolit, ten ale asi nepomôže. Môže použiť sirné knôty? Alebo niečo iné?
poraďte prosím.

Vaše obava je na místě. Oxid siřičitý ( vznikající při spalování sirných knotů ) reaguje s medem za vzniku kyseliny siřičité, která zůstává v medu. To nenastane jedině tehdy, když jsou všechny bunky zavíčkované.

Lze plásty chránit i bez chemie:
Ze skladovacího prostoru ( nejlépe nástavku ) odebereme každý druhý plást a uspořádáme plásty tak, aby na obou stranách plástů vnikla stejná mezera. Poté necháme skladovací prostor otevřený, tak aby v něm mohl bez problému proudit vzduch. Musíme jen skladovací prostor dobře včelotěsně zajistit, stačí nějaká sítovina s oky menšími než 3,5 mm ( to je obzvlášt důležité při skladování plástů s medem!!!). Zavíječi taková místa nevyhledávají,nebot nejsou chráněna před větrem. Tímto způsobem můžeme chránit jak medové plásty, tak pylové plásty a souše.

zdravím.........M Václavek

Síříte rámky před jejich úschovou (do skříně) na zimu proti zavíječi voskovému? Mám obavu, že síra se tímto způsobem může příští rok dostat do medu.

V případě vylíhnutí veškerého hlodu vzniká vysoké riziko vzniku fyziologických trubčic. Fyziologické trubčice se chovají jako matky ( avšak ostatní dělnice se k nim nechovají jako k matce ). Nejenže kladou vajíčka, ale i tvoří mateří látku (feromon, který za normálních okolnostech tvoří jen matka a který stmeluje včelstvo a láká trubce na trubčích shromaždištích ) a zabíjejí veškeré cizí matky.
Včelstvo se klidně může chovat přívětivě k přidávané matce( Proč by ne? Včely mají radši matku v čele kolonie než trubčice. ). Jakmile matka vyleze s klícky, trubčice dostane příležitost se jí zbavit.
To je situace, kdy všechny osvědčené metody ztrácejí účinnost a ani beznadějné osiřelce nejsou 100%.
Jediné co by se dalo považovat za 100% je spojení přes novinový papír s ne příliš malým oddělkem( 10 000 včel by mělo stačit ).Všechny další cesty jsou poněkud ( i když u některých metod malým ) riskem.

Podívejme se na to nejprve z pohledu biologie:
Ve včelstvu se během roku někdy stává, že některé ( nebo všechny u bezplodových včelstev ) krmičky( kojičky ) nemají co krmit. A co se stane???........krmičky prostě výživný kašičky zhltnou......A jaký je následek???....... v důsledku nadbytku bílkovin a jiných látek v těle včely krmiček jim zduří vaječníky. Jsou právě ve stavu anatomických trubčic. Anatomické trubčice vajíčka nekladou, mají jen zduřelé vaječníky, které nezahájily svoji tvorbu vajíček ( včelař tuto změnu nepozná.... není schopen bez mikroskopického vyšetření odlišit normální dělnice od trubčic( at už fyziologických nebo anatomických ). Matka svojí mateří látkou blokuje kladení anatomických trubčic. Co tedy anatomické trubčice dělají???............jednoduchá odpověd........v produkčním období ( jaro, časné léto a plné léto )nedělají vůbec nic, snad kromě založení misek, jinak se po většinu dne flákají ( musím ještě dodat...podle mého názoru ještě zahřívají plod a udržují optimální klima kolem plodové plochy....to je můj názor, nechci ho nikomu vnucovat ) Pokud zastoupení anatomických trubčic přestoupí v produkčním období určitou hranici, pak nastupuje rojová nálada ( pro zajímavost: ve včelstvu těsně před vyrojením může být i více jak 50% včel anatomickými trubčicemi ). Tato hranice je u různých včelstev různá ( má na ni vliv hlavně míra geneticky podmíněné rojivosti ). V podletí a v roji jsou všechny anatomické trubčice donuceni k práci ( spíše než donuceni bude asi....instinktivně začnou pracovat ). Prácí jim zduřené vaječníky splasknou a stanou se opět normálními dělnicemi.
Ve bezmatečném včelstvu nastává podobná situace. Krmičky nemají co krmit ( chybí matka....zmenšuje se plodová plocha...za 24 dní po ztrátě matky už nezůstane ani bunka plodu ) a požírají krmné kašičky....vznikají anatomické trubčice. Je tu však jeden problém! Chybí matka!!!Matka svojí mateří látkou blokuje kladení anatomických trubčic..... A co se tedy děje když chybí??? Anatomické trubčice se stanou Fyziologickými trubčicemi. A problém je tu. Musím se opakovat,,Fyziologické trubčice se chovají jako matky ( avšak ostatní dělnice se k nim nechovají jako k matce ). Nejenže kladou vajíčka, ale i tvoří mateří látku (feromon, který za normálních okolnostech tvoří jen matka a který stmeluje včelstvo a láká trubce na trubčích shromaždištích ) a zabíjejí veškeré cizí matky.
Včelstvo se klidně může chovat přívětivě k přidávané matce( Proč by ne? Včely mají radši matku v čele kolonie než trubčice. ). Jakmile matka vyleze s klícky, trubčice dostane příležitost se jí zbavit.,,

Otázka: Je nějaký 100% způsob jak se zbavit fyziologických trubčic ( kromě připojení oddělku ).
Odpověd: Ne, není. Za nejistější považuji léčení plodovými plásty.
Rada: Lepší než přidávat matku do včelstev s fyziologickými trubčicemi ( to platí i pro včelstva, která nemají delší dobu (více než 1-2 dny) plod a ještě nejeví známky fyziologických trubčic...hrboplod ) je připojení celého oddělku s kladoucí matkou přes novinový papír.

zdravím........Martin Václavek

V průměru to vypadá asi takto:

Matka/
vajíčko - 3 dny
larva - 5 dní
zavíčkovaný plod - 8 dní
celkem - 16 dní

Dělnice/
vajíčko - 3 dny
larva - 6 dní
zavíčkovaný plod - 12 dní
celkem - 21 dní

Trubec/
vajíčka - 3 dny
larva - 7 dní
zavíčkovaný plod - 14 dní
celkem - 24 dní

Samozřejmě že se mohou objevit výkyvy způsobené změněnými podmínky během vývoje plodu ( např. vyšší teplota, nižší teplota, pomalejší krmení, kvalita potravy ) Tyto výkyvy nejsou většinou více něž +/- 1 den. V případě vývoje matky jsou zcela nežádoucí, nebot vedou k nekvalitním matkám!!!

zdravím....................Martin Václavek

Za jak dlouhou časovou dobu se z nakladeného vajíčka vylíhne včela? Je to 21 dnů, 16 dnů? Nacházím o tom rozcházející se údaje.

a co je asi kyselina mravenčí...

Z výzvy je patrné, že se nemá jednat o normální skenici faccete...těch 200 000 ks má zajistit, že firma zhotoví formu nové sklenice na vlastní náklady.... cena pro včelaře více méně bude stejná, jako když to koupi na svoje triko..( po započtení všech nákladů )akorát ta skenice bude "unikátní" pro potřeby marketingu. A to na tom bude to podstatné...rozdíl ceny standardních sklenic na 1 kg medu a svazových bude minimální, ale markeringová síla o dost větší.

Otázkou je, jak ta sklenice bude vypadat když má vycházet z tvaru faccete ( zda tam bude nějaká ražba znaku svazu? ) a zda by nebylo lepší úplně designově zpracovat něco nového? Ale sto lidí sto chutí....


Firma O-I Czech Republic – Avirunion, a. s., Dubí u Teplic nabízí:
1)       Připravili bychom svazovou sklenici, jejíž tvar bude vycházet ze standardního typu Facette 720/82.
2)       Toto řešení nám umožní vyrábět sklenici v menší sérii a snížit pořizovací náklady na formy.
3)       Po vašem interním rozhodnutí (po jednání vašeho předsednictva) bychom připravili skicu sklenice, kterou bychom vám zaslali k odsouhlasení.
4)       Cena takto připravené sklenice by nepřesáhla cenu standardního obalu Facette 720/82. V současné době je to 3,11 Kč /ks bez DPH.
       Co je mimořádně zajímavé je dále skutečnost, která zde není přímo vyjádřena. Při úhradě první jednorázové objednávky ve výši nad 200 tisíc kusů by firma zhotovila formy na své náklady.

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 12:51 PM
Subject: Re: Svazová sklenice


> Z oddělení, kde mají prodávat obalové sklenice v dávkách menších než 10
> palet
>
> ...
> No já myslím, že by se deset, dvacet větších včelařů určitě dalo
dohromady.
> Co tak poptat 20 palet?
>
> Já jsme si vloni už svazové sklenice navozil z Nasavrk, měl jsem bohužel
> pickup mimo provoz, takjsem naložil dvakrát škodovku s vyhozenými sedaly
až
> po horní okraj předních sedadel a na přívěs jsem dal dvě vrstvy a zatížil
> naplněnými krabicemi od počítačů. Sranda byla doma, protože jsem to
> potřeboval nějak uložit, tak jsem posbíral všechny možné krabice po
> zeleninách okolo.
> A jako na potvoru, jsem dostal echo, že v Lidlu doprodávají a nabízeli
> 8sklenic za 20,-. A měli tam ještě skoro půl palety. Takže doufám, že
včely
> nespálím, jinak budu mít až na věky půdu zacpanou sklenicema a cukrem.
> Jinak by mě to zajímalo a určitě bych se přidal.
> Karel

Z oddělení, kde mají prodávat obalové sklenice v dávkách menších než 10
palet

....
No já myslím, že by se deset, dvacet větších včelařů určitě dalo dohromady. Co tak poptat 20 palet?

Já jsme si vloni už svazové sklenice navozil z Nasavrk, měl jsem bohužel pickup mimo provoz, takjsem naložil dvakrát škodovku s vyhozenými sedaly až po horní okraj předních sedadel a na přívěs jsem dal dvě vrstvy a zatížil naplněnými krabicemi od počítačů. Sranda byla doma, protože jsem to potřeboval nějak uložit, tak jsem posbíral všechny možné krabice po zeleninách okolo.
A jako na potvoru, jsem dostal echo, že v Lidlu doprodávají a nabízeli 8sklenic za 20,-. A měli tam ještě skoro půl palety. Takže doufám, že včely nespálím, jinak budu mít až na věky půdu zacpanou sklenicema a cukrem.
Jinak by mě to zajímalo a určitě bych se přidal.
Karel

Včera jsem trochu prošťoural na internetu nabídky sklenic a poslal jsem
dotaz do firmy Vetropack, má u nás zastoupení v Kyjově na jižní Moravě.
Z oddělení, kde mají prodávat obalové sklenice v dávkách menších než 10
palet mně přišla tato odpověď od paní Kotáskové.

Sklenice Face SK 720 3,64 Kč / 1 kus bez DPH ( asi faceta podobná jako
domluvil Svaz)
115/720 OM 3,44 Kč asi klasická sklenice Omnia
Káva u 200 4,18 Kč Sklenice s obsahem 890
ml pro 1,2 až 1,25 kg medu, dávají se do ní v supermarketech rozpustná kafe
po 200 gramech, plánuju, že je budu používat, mám jich doma nějaké kusy z
kafe nashromážděné.
Face 1700 8,63 Kč tato sklenice je nyní ke
koupi v Kauflandu za 19,90 za kus. Objem 1700 ml pro asi 2,3-2,4 kg medu

Co jsem se díval na palety a hmotnosti, pokud je minimální množství jedna
paleta, vychází většinou hmotnost tak, že pokud pro sklenice vyjedou 2 běžná
osobní auta jen s řidičem, mělo by jít do nich naskládat po polovině palety
sklenic a přitom nepřekročit maximální nosnost aut. Předpokládám, že
objemově se to do aut vejde.
Kdo bude mít zájem, pošlu kontakt na tu paní.
Škoda, že nemají nějaký sklad na severní Moravě.

R. Polášek

Jo, já mám téměř vykopané a vybetonované základy (6x15m) pro medárnu, garáž a v patře zázemí, z půlky postavenou kolnu na skladování nástavků, dřeva atd. a ani ne 5km ode mně morovou oblast. Tu už považuji za bezpečnou, protože se tam prohlíží a pálí. Bohužel za zády mám svou bývalou ZO, se kterou si nerozumím v názoru, že moru se dá v takové situaci čelit. Takže čekám, že rána přijde ze zadu.
Jinak od včel jsem čekal určité přilepšení, protože nějaký malý přijem jsem měl a ještě jsem při tom stihl hlídat děti.
A samozřejmě jsem počítal, že budu první roky vše obracet zpět, ale i tak mi to ekonomicky nevycházelo špatně.
A to jsme si počítal farmářskou cenu jen 70,. za kolik by to předávala "obchodní divizi" :-).
No, ale když jsem viděl, že se situací nepohnu, tak jsem na jaře radši napsal životopis, a kupodivu dostal dobrou práci. bohužel, je časově náročná (na nepřítomnost doma), a tak jsem využil svyých dřívějších zkušeností se včelařením při podnikání, kdy není člověk pánem svého času a ověřil si alespoň extenzívní technologii.-)
Bohužel, nástavky, rámky, to vše bylo před dokončením, takže jsem včely nestihl úplně převést, a neudělal jsem taky mnoho dalších věcí, které by se daly s morem za zády dělat. Teprve teď přes zimu budu další část zbylých starých Brennerů převádět na nový rozměr a dílo.
Krmím do Langstrothů, které nasazuji na horní silně izolovaný (a široký) nástevek, takže by tam měly včely na jaře přejít samy, já jim tam pak hodím další a odeberu staré nástavky. Minule se mi to už s částí povedlo.

Ono to bude chtít tu technologii + prostory v každém případě, protože pokud se objeví někde mor, tak vytáčení a vybírání medu za sistence včel nebude to pravé ořechové.

A to nemluvím o zákaznících a produktivitě práce.
Karel

Já jsem to udělal taky tak. Bohužel taky ty včely v poslední době nějak
flákám. Jinak mně připadá, že kdo si má dnes nějak znatelně aspoň
přilepšovat včelařením, musí mít vedle úlu a včelstev ještě pořádně
investováno do zpracovávání medu. Zatímco dříve stačilo ty rámky vytočit
venku v nějaké přípravně vedle včel a hned stočit do konví, doma dvakrát za
rok vyklidit a vytřít místnost a rámky ze zahrady vytočit tam a ty konve pak
dát do výkupu, dneska k solidnímu prodeji medu musí být přípravna víceméně
trvale používána pro zpracování medu a podobné čisté činnosti s mnohem více
zařízeními než dříve. Tu já nemám. To je asi i důvod, proč do těch včel v
současné době tolik "nešlapu" včelám málokdy vadí, když se do nich málo
dívá, pokud mají z loňska dobře našlápnuto - kvalitní mladé matky a pokud je
aspoň průměrně dobrý snůškový rok.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 9:59 AM
Subject: Re: za?ate?n?ci.


> mně někdy u nastavkových úlů připadá, jako by včelaři vrstvili
> na sebe tolik nastavků "co to dá" a občas místo vybírání medu prostě jen
> přidali nový nastavek s rámky.
> ...
> To právě letos dělám. Bohužel. K vytáčení jsem se dostal až teď v srpnu a
> jsem v podstatě ve včelách po čtvrté.
> Vytáčím pěkně zralý med, hodně ho tam včelám nechávám a chystám při tom
> rovnou nástavky na krmení. Bohužel,letos jsem se dostal do situace, že
jsem
> musel včely flákat, ale zajímavé je, že jim to ani moc nevadilo, a dokonce
> se rojili jen slaboši.
> Medu bude málo (v konvích, ve včelstvech ho zůstalo dost), ale nutno říci,
> že jsem míval i míň, i když jsem do nich lezl co chvíli.
> Karel

mně někdy u nastavkových úlů připadá, jako by včelaři vrstvili
na sebe tolik nastavků "co to dá" a občas místo vybírání medu prostě jen
přidali nový nastavek s rámky.
....
To právě letos dělám. Bohužel. K vytáčení jsem se dostal až teď v srpnu a jsem v podstatě ve včelách po čtvrté.
Vytáčím pěkně zralý med, hodně ho tam včelám nechávám a chystám při tom rovnou nástavky na krmení. Bohužel,letos jsem se dostal do situace, že jsem musel včely flákat, ale zajímavé je, že jim to ani moc nevadilo, a dokonce se rojili jen slaboši.
Medu bude málo (v konvích, ve včelstvech ho zůstalo dost), ale nutno říci, že jsem míval i míň, i když jsem do nich lezl co chvíli.
Karel

Je fakt, že mně někdy u nastavkových úlů připadá, jako by včelaři vrstvili
na sebe tolik nastavků "co to dá" a občas místo vybírání medu prostě jen
přidali nový nastavek s rámky. Přirozeně to souvisí s množstvím medu, ale je
to opačné chování než třeba v tom zadováků, kde se musel zavíčkovaný med
pravidelně vytahovat a vytáčet, aby včely měly prostor na další snůšku.

Když se povedlo kdysi vytočit med z ovocných stromů, to bylo skutečně něco.
Jenže to dnes asi padlo, oproti dřívějšku mám kolem baráků snad jen třetinu,
čtvrtinu původního počtu, lidi kolem je hodně zlikvidovali. Totéž pampelišky
a jiné květy v květnu na zahradách v trávě. V dnešní době při použití
nízkých rámků mně připadá ještě reálné získat nějaký med z podrostu rostlin
kvetoucích v druhé polovině dubna v listnatých lesích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 9:04 AM
Subject: Re: za?ate?n?ci.


> Jenže dnešní včelstva jsou až dvakrát silnější než tehdejší. Vyšly by z
> toho
> úzké věžáky s malou stabilitou.
> RP.
> ...
> No proto jsem v nich přestal včelařit - pro med. Byly z nich pak jen
> roje:-) I když jsem vyndal okno a bylo tam 13 rámků/vrstev, tak včely
> visely na všech stranách. Já jsem to jedno včelstvo měl, protože jsem k
> tomu měl i sekce, a když jsem obral 6 rámků s plodem, a něco do
plemenáčků,
> tak to bylo fajn.
> Ale já to viděl o 20 až 40 cm vyšší (celkem 6 vrstev á 20cm) a to pořád
> není nic moc, proti například 6 Langstrothům (extrém), či 8 Optimalům. Ale
> baterie by mohla být umístěna ve včelníku, ap roblém se stabilitou pak
> nevidím. Spíše se stabilitou konstrukčního materiálu.
> V almárkách jsem si prvně ověřoval nástavkové technologie.
> Vybrání horní vrstvy z plodiště, přendání do medníku a nahrazení
> mezistěnami.
>
> Samozřejmě je to pro specifické situace.
> Získávání "bílého medu" jak to obchodně nazývám, a mezi zkušenými
zákazníky
> velmi žádaný, ale jen někdy se podaří vytočit med tak brzy a ještě v malém
> množství. (a tady jde o to jej vytěsnit co nejlépe z plodiště do malého
> medníku)
> Ale hlavně by to bylo dobré pro zimování náhradních matek
> v medníku a plodišti, a chov matek brzy na jaře.
> Včelstvo v medníku i v plodišti, úzký komín a ohřívání z boku vede u
těchto
> úlů k velmi brzké "jarní explozi". A taky k chovné náledě.
> Velikostí to vlastně odpovídá skoro těm plemenáčovým polorámkům, co jsou
> vyfoceny ve Včelařství od př. Jaši. (jestli se nepletu, Včelařstvím již
jen
> listuji,a pak vracím)
>
> Pokud včelařím jen pro med a zajímají mě výnosy v kg, tak potřebuji jiné
> úly, do kterých se ten med vejde.
> Karel

Jenže dnešní včelstva jsou až dvakrát silnější než tehdejší. Vyšly by z toho
úzké věžáky s malou stabilitou.
RP.
....
No proto jsem v nich přestal včelařit - pro med. Byly z nich pak jen roje:-) I když jsem vyndal okno a bylo tam 13 rámků/vrstev, tak včely visely na všech stranách. Já jsem to jedno včelstvo měl, protože jsem k tomu měl i sekce, a když jsem obral 6 rámků s plodem, a něco do plemenáčků, tak to bylo fajn.
Ale já to viděl o 20 až 40 cm vyšší (celkem 6 vrstev á 20cm) a to pořád není nic moc, proti například 6 Langstrothům (extrém), či 8 Optimalům. Ale baterie by mohla být umístěna ve včelníku, ap roblém se stabilitou pak nevidím. Spíše se stabilitou konstrukčního materiálu.
V almárkách jsem si prvně ověřoval nástavkové technologie.
Vybrání horní vrstvy z plodiště, přendání do medníku a nahrazení mezistěnami.

Samozřejmě je to pro specifické situace.
Získávání "bílého medu" jak to obchodně nazývám, a mezi zkušenými zákazníky velmi žádaný, ale jen někdy se podaří vytočit med tak brzy a ještě v malém množství. (a tady jde o to jej vytěsnit co nejlépe z plodiště do malého medníku)
Ale hlavně by to bylo dobré pro zimování náhradních matek
v medníku a plodišti, a chov matek brzy na jaře.
Včelstvo v medníku i v plodišti, úzký komín a ohřívání z boku vede u těchto úlů k velmi brzké "jarní explozi". A taky k chovné náledě.
Velikostí to vlastně odpovídá skoro těm plemenáčovým polorámkům, co jsou vyfoceny ve Včelařství od př. Jaši. (jestli se nepletu, Včelařstvím již jen listuji,a pak vracím)

Pokud včelařím jen pro med a zajímají mě výnosy v kg, tak potřebuji jiné úly, do kterých se ten med vejde.
Karel

----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 7:56 AM
Subject: internet Re: začatečníci.


> Nesměšujme dohromady weby vytvářené profesionálními firmami .... Základy
> HTML pro statické stránky se získají po přečtení 150 stránkové knihy
> nebo v jedno, dvou denním kursu

K tomu jen malá poznámka :
Dnes jsou navíc k sehnání (zdarma) i prográmky, ve kterých lze vytvořit
webové stránky i bez znalosti HTML, i když se jimi autor ochuzuje o kouzlo
požitku z vlastní tvorby.
S pozdravem Petr

Karel napsal:
> Já taky přemýšlím. Jestli se nevrátit zpět a znova to neotočit nazpátek.

Jenže dnešní včelstva jsou až dvakrát silnější než tehdejší. Vyšly by z toho
úzké věžáky s malou stabilitou.

> A baterie takových úlů. bez izolací mezi nimi, to by byl rozvoj

To znamená ale zadováky, princip ohřívání jednoho včelstva druhým přes jednu
přepážku funguje automaticky při zadovákové baterii, ale jde proti principu
nastavků.

Já zase přemýšlím o úpravě stávajících zadováků z zadováků dvojáků po 2x12
rámcích 39x24 na zadováky dvojáky s prostorem odpovídajícím až 4 - 5 x 12
rámků 39x24 s tím, že takový jeden jediný dvoják na zahradě by potom stačil
pro jednoho včelaře skutečně ze záliby, to je takového, který má včelaření
jen jako koníčka a který od včelaření kromě času stráveného u včel
nevyžaduje nic jiného, než aby nemusil pro rodinu kupovat med od někoho
jiného.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 25, 2006 6:50 AM
Subject: Re: za?ate?n?ci.


> ...Z toho byla odhlasována jedna jako za "normální". (převrácením rámku z
> Moravského spolkového stojanu o 90°). . .. Potažmo s tímto potom přemýšlím
> o systému Minioptimalu....
> GP...
> Já taky přemýšlím. Jestli se nevrátit zpět a znova to neotočit nazpátek.
> Včelařit jsem začal v almárkách (tam byl rámek stejně široký, ale vyšší
asi
> 3*20cm) a poslední včelstvo které jsem tam nostalgicky choval mi tam
odešlo
> při melicitoze. A tak kolem nich pořád chodím a přemýšlím, jestli to znova
> neosadit, nebo udělat rovnou trochu větší nové. Plodiště 3N, medník
> 2nebo3N(původně 1) a nahoře osazení pro případné další nástavky. Pokud
bych
> měl včely mírné alespoň jako teď, a ne původní černé divoké, tak by to
bylo
> povčelařeníčko.
> A baterie takových úlů. bez izolací mezi nimi, to by byl rozvoj.
> Do důchodu jako dělané, a nebo výborné pro chov matek. Ty rámky by byly
> skvělé do plemenáčků. A protirojové opatření při jednom.
> Karel

Nesměšujme dohromady weby vytvářené profesionálními firmami s dynamickými
stránkami a internetovými obchody pro jiné firmy nebo pro prestižní
presentační stránky nacpané kvůli prestiži a vyšší ceně různými módními
"fičurkami" a vlastní ceny na internetu. Roční vlastnictví univerzální
domény druhého řádu třeba www.něco.com, www.něco.info atd stojí okolo 400
Kč, národní www.něco.cz o nějakých 300 víc. Nejlevnější komerční hosting se
najde asi od 20 korun měsíčně. A existují taky weby s hostingem zdarma,
které vydělávají na svůj provoz něčím jiným. Nebo domény třetího řádu, kde
je k dispozici webový prostor obvykle jako bonus k třeba zřízení emailové
stránky nebo k zakoupení internetového připojení přes určitého providera atd
a tudíž často prakticky úplně zadarmo za předpokladu určitých omezení..
Základy HTML pro statické stránky se získají po přečtení 150 stránkové knihy
nebo v jedno, dvou denním kursu. A kdo se to nechce učit, může dát
přivydělat pár stovek nějakému vysokoškolákovi nebo středoškolákovi, který
mu jednoduché stacionární webové stránky udělá. I když pak se bude muset
přece jen naučit, jak do těch stránek přidávat příspěvky. Takže kdo se chce
nějak presentovat na internetu, tak to může udělat velice levně, pokud má
zájem se trochu naučit i něčemi jinému než včelaření. Dávat si jako soukromá
osoba dělat web za několik tisíc firmou má smysl tak pro poslance nebo
celebrity nebo když je profesionální provedení stránek nutný předpoklad pro
to, abych přes tyto stránky ty tisíce nějak vydělával, jinak je to v
podstatě nákup zbytečně luxusního zboží a vyhazováni peněz. A taky marketing
těch internetových firem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 24, 2006 10:17 PM
Subject: Re: začatečníci.


> Kolik včelařů má internet? Časopis dostává skoro každý. Zase těch nápadů
je
> u včelařů tolik, že každý nemusí vydat. Jsou vydané na úrovni,
> profesionálem. V minulém čísle jich tam bylo pro inspiraci dost a kdykoliv
> a kdekoliv se k nim můžu vrátit.Kdo nečte, jeho problém.Na webu nebudou.
Za
> web. str. se platí od 5000 nahoru, podle reklamy ve Zlíně. Protože to
> neumím , jak přítel Karel hodnotí, tak to rozšiřovat nebudu, přestože mám
> plno nových věcí.Kritiku beru, spíše nepřítel chválí. Platit to
> nemůžu,proto upřednostním časopis.
> Možná se mi to podaří časem zdokonalit , tak jak se mi podařilo zbavit se
> rojení a matky koupené z Nasavrk přijaly bez problémů. Je hodně včelařů,
> kterým se včely nerojí .
> Je to hlavně způsobem včelaření.
> B. V.

zahryznutie sa včiel do vetracej sieťky a vtedy je to vždy signál, že včely nie sú ochotné prijať pridanú matku a v takom prípade môže byť matka v klietke (vraj včely si nakoniec zvyknú na "vôňu" matky) aj desať a viac dní, nepríjmu ju.
Pán Turčáni reagujem na Vašu vetu hore. Moje včely a to v dvoch prípadoch boli zahryznuté do klietky, ale kedže už sa nedalo viac čakať, resp. ja už som nemienil čakať /matky boli v klietke 6 a viac dní/, vypustil som ich von z klietky a to takto. Vybral som jeden rámik z plodom a matku som priamo z klietky pustil na plást. Robil som to preto, že reku sa mi podarí matku zachrániť keby sa včely na ňu vrhli. V obidvoch prípadoch matku včely prijali a matky krásne kladú. Kedže aj v literatúre sa píše, že zahryznuté včely do klietky nechcú matku prijať som sklamaný z literatúry. Nie je to pravda-aspoň nie vždy to je pravda. Poznám jedného včelára veľmi skúseného, ktorý zvykne hovorievať, že keby včeláril podľa literatúry, tak už včely nemá. Tiež mi jeden včelár vysvetlil, že včely keď sú zahryznuté do klietky tak matku chcú vyslobodiť a literatúra vraj myslí zahryznutím do klietky to, keď včely sa snažia zadočkom matku pichnúť. Ináč matky zásadne pridávam do včelstva bez otvoreného plodu, lebo mám takú skúsenosť, že keď je vo včelstve otvorený plod, včely môžu pridávanú matku aj prijať, ale po vyliahnutí "vlastnej" matky pridanú matku odstránia.

....Z toho byla odhlasována jedna jako za "normální". (převrácením rámku z Moravského spolkového stojanu o 90°). . .. Potažmo s tímto potom přemýšlím o systému Minioptimalu....
GP...
Já taky přemýšlím. Jestli se nevrátit zpět a znova to neotočit nazpátek. Včelařit jsem začal v almárkách (tam byl rámek stejně široký, ale vyšší asi 3*20cm) a poslední včelstvo které jsem tam nostalgicky choval mi tam odešlo při melicitoze. A tak kolem nich pořád chodím a přemýšlím, jestli to znova neosadit, nebo udělat rovnou trochu větší nové. Plodiště 3N, medník 2nebo3N(původně 1) a nahoře osazení pro případné další nástavky. Pokud bych měl včely mírné alespoň jako teď, a ne původní černé divoké, tak by to bylo povčelařeníčko.
A baterie takových úlů. bez izolací mezi nimi, to by byl rozvoj.
Do důchodu jako dělané, a nebo výborné pro chov matek. Ty rámky by byly skvělé do plemenáčků. A protirojové opatření při jednom.
Karel

Protože to neumím , jak přítel Karel hodnotí, tak to rozšiřovat nebudu, přestože mám plno nových věcí.Kritiku beru, spíše nepřítel chválí. Platit to nemůžu,proto upřednostním časopis.
.........
No jak myslíte. Já to psal jako pobídku, ne jako kritiku.
Pokud můžu z vlastní zkušenosti soudit tak web je skoro zadarmo, a publikování ve VN úplně zadarmo a bez starostí. (A taky bez honoráře:-).
U té stránky bych doporučoval umístit na stránku zmenšené náhledy a problém je vyřešen.

vojtech.bernatek:

> Kolik včelařů má internet? Časopis dostává skoro každý. Zase těch nápadů je
> u včelařů tolik, že každý nemusí vydat. Jsou vydané na úrovni,
> profesionálem. V minulém čísle jich tam bylo pro inspiraci dost a kdykoliv
> a kdekoliv se k nim můžu vrátit.Kdo nečte, jeho problém.Na webu nebudou. Za
> web. str. se platí od 5000 nahoru, podle reklamy ve Zlíně. Protože to
> neumím , jak přítel Karel hodnotí, tak to rozšiřovat nebudu, přestože mám
> plno nových věcí.Kritiku beru, spíše nepřítel chválí. Platit to
> nemůžu,proto upřednostním časopis. ...
..........


S během doby....

Kolik včelařů má mobilní telefon, kolik včelařů má rozebírací úly místo klátů, kolik včelařů má automobil, atd. atd vzhledem k vybavení. S internetem bych si nedělal při pohledu na čas vůbec obavy, že se neudrží nebo nerozšíří. Naopak. Čím více informací dostanete z internetu tím více si může edinec rozšířit obzor s možností zdokonalit chov včelstev a tím se zvyšuje přitažlivost a "závislost".

Je jedno jestli jsem já nebo Vy kritik nebo člověk rozdávající pochvalu. Oboje si zaslouží zaznamenat a opět čas a porovnání ukáže "informační hodnotu".

Dnes jsem narazil na wikipedii, kde je sken z Včely Moravské(1905/1;2) a projev ze sjezdu včelařů p. Adamce kde doporučoval sjednocení mír z rozmanitých po celé zemi na tři základní. Z toho byla odhlasována jedna jako za "normální". (převrácením rámku z Moravského spolkového stojanu o 90°). To je to, očem jako reakce píšu. Jde o informaci, která má promě momentálně hodnotu poznání a to poznání potřebuji proto, když se mě někdo zeptá: Proč tu není včela už dávno chována na světových rozměrech rámků, ale na typických českých? ... co mu mám odpovědět. Tak proto. .. Potažmo s tímto potom přemýšlím o systému Minioptimalu.

Vaše poznatky na http://www.vcely.kvalitne.cz/ registruji, ale sám zatím nevím jak je využít. Jsem v oboru včelařství jaksi přesměrován na jiné "detaily", ale v dost podobném duchu. Ulehčit si práci.

Ať se daří.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Kolik včelařů má internet? Časopis dostává skoro každý. Zase těch nápadů je u včelařů tolik, že každý nemusí vydat. Jsou vydané na úrovni, profesionálem. V minulém čísle jich tam bylo pro inspiraci dost a kdykoliv a kdekoliv se k nim můžu vrátit.Kdo nečte, jeho problém.Na webu nebudou. Za web. str. se platí od 5000 nahoru, podle reklamy ve Zlíně. Protože to neumím , jak přítel Karel hodnotí, tak to rozšiřovat nebudu, přestože mám plno nových věcí.Kritiku beru, spíše nepřítel chválí. Platit to nemůžu,proto upřednostním časopis.
Možná se mi to podaří časem zdokonalit , tak jak se mi podařilo zbavit se rojení a matky koupené z Nasavrk přijaly bez problémů. Je hodně včelařů, kterým se včely nerojí .
Je to hlavně způsobem včelaření.
B. V.

Já tomu rozumím tak, že Svaz oslovil jednu sklárnu, aby dala cenu na
poptávku 200 tisíc sklenic vyrobených v sériové už udělané formě. Takže
žádné náklady na formy těžce rozpouštěné v cenách za sklenici a objednávka
200 tisíc sklenic nejspíš znamená takovou nízkou cenu, že pár sdružených
včelařů objednávajících jednu, dvě palety nikdy takové ceny nedosáhne. Jinak
sklenice to může být stejná. Určitě to uvítají včelaři, co nakupují
sklenice na med, třeba ještě ty "soudky" 720 ml na víčka Omnia v
supermarketech. Ti, co jezdí pro sklenice do skláren možná taky, budou to
mít o nějakou korunu levnější. Ale jinak od speciální sklenice od
Včelařského svazu bych očekával, že budou nějaké speciální s nějakým
včelařským reliéfem a třeba i dražší. Po pravdě řečeno dnes jsou některé
obchody už plné různých takových sklenic s medy různých včelařů. Nedávno
jsem si všiml u nás v zelenině stály na regálu vedle sebe 4 různé sklenice s
medy od 4 různých včelařů. Ale je možné, že jiní včelaři budou mít jiný
názor. Domnívám se, že to, jakou sklenici a případně více různých sklenic
nemělo rozhodnout vedení ČSV, ale měla proběhnout nějaká diskuze pouze
moderovaná vedením ČSV a teprve na základě té diskuze mělo vedení ČSV začít
něco jako jakési výběrové řízení.

R. Polášek

No letošní rok jsme měly tak akorát pod kontrolou stromy na kterých visely ale to byl mimořádný rok a teď je otázkou co považuješ za rojivé včelstvo ! V literatuře se uvádí , nerojivé včelstvo je takové které nemá více jak jeden roj v roce .Takže nelze sledovat stav rojů vzahradé ale jednotlivá včelstva
Mám li tedy 30 včelstev na včelnici a 10 rojů tak by to bylo v pohodě. Ale jeli to ze 2 úlů tak je tam problém.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: miob <miob/=/pobox.sk>
> Předmět: Rojenie
> Datum: 24.8.2006 11:54:53
> ----------------------------------------
> Dobry den, je tu niekto, kto chova nerojive včely, resp. ma v sezone
> rojivost pod kontrolou bez pracnych opatreni ?
>
>
>

TAK MNE NAPADÁ, NEŠEL BY POUŽÍT FORMIDOL ?

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> Datum: 23.8.2006 22:47:48
> ----------------------------------------
> My jsme to dělali slivovicí. Půl malé štamprle včelám na novinový papír a
> někdy tak jednu včelaři. S odstupem času si myslím, ža ani jedna z těch dvou
> dávek úspěch přidáváni matek nijak zvlášť neovlivňovala.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Richard" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, August 23, 2006 9:29 PM
> Subject: Re: Pridanie matky do včelstva
>
>
> > Pane Anton, děkuji za rady. Mám ještě jeden dotaz. Mezi staršími včelaři
> > jsem kdysi zaslechl názor, že před přidáváním matky lze včely "oblbnout"
> > přidáním cizí vůně (nechci plácnout nesmysl, ale bavili se pokud si dobře
> > pamatuji o postříkání mlékem, které také obsahuje biologický feromon)
> > Teprve po nějaké době je vsazena nová matka. Vyprcháním cizího pachu se ve
> > včelstvu rozšiří feromon nové matky, která je poté snáze přijmuta. Lze
> > tento postup využít? Nebo se jedná o výmysl? děkuji
>
>
>
>

...osobně se domnívám, že způsob uvažování o svazové sklenici je od počátku špatný. Celé je to postaveno na minimalizaci ceny a nákladů....
Bullet
......
Jinak by jim to už nedávalo žádný smysl.
Obal je součástí marketingu.
Když neorganizuji a nedělám marketing, tak můžu jen maximálně snižovat náklady. Sice krátkozraké, ale jedině možné.
Problém je, že oni ani to snižování nákladů nedělají, protože pak by museli vymyslet a zorganizovat nízkonákladovou distribuci. (přes ZO)
Pokud si myslí, že zveřejněním nákupní ceny (bez DPH) dotlačí obchodníky k nízké marži, je to možné.
Ale dobrý obchodník kterému záleží na pověsti, se této komoditě musí vyhnout. Nenakoupí za 3,19, ale za 3,80(DPH) franko závod (+doprava) a peníze na dřevo. Pak si dá minimální marži, ale pro ostatní bude stejně zloděj, co je na skleničce okrádá o jednu nebo dvě koruny.
Pochybuji, že průměrní včelaři (které znám) vydejchají, že jim někdo prodává něco dráž než nakoupil, nebo od nich nakupuje laciněji než to dál prodává. A začnou mluvit něco o pár oprávněných procentech zisku, místo marže.

Mě se sklenice dotýká jen okrajově, protože jsem psal o tom, že je třeba PRODÁVAT MED. A m.j. prodává i obal, ale sám o sobě nestačí. Stejně jako nestačilo vydání nějakého letáku, plakátu, atd.
Stejně jako nestačí ke včelaření že mám úl.
Sklenici navrhovalo m.j. I2J, PSNV,... a místo rozumné debaty nad tímto i dalšími návrhy se z toho stalo politikum. Pak jsou pořádány zábavné vykrucovací tanečky.

Pokud nebude marketing který bude podporovat konrétní obal, obal se neujme. Pokud by byl obal podporovaný efektivním marketingem, pak je nepodstatné, jestli stojí o x Kč víc.
Karel

Zdravíčko,

osobně se domnívám, že způsob uvažování o svazové sklenici je od počátku špatný. Celé je to postaveno na minimalizaci ceny a nákladů. Z takového přístupu nemůže vzniknout nic "co by si český med zasloužil"...
Tvarově vycházet z Facety - , cena nepřesáhne cenu Facety... bez komentáře.
I to, že firma poskytne skicu (jednu?) budoucí skleničky de fakto po schválení projektu.

Ptám se, proč svaz nevyhlásil nejdříve soutěž na sklenici (tvar, design) a pak k ní nehledá výrobce a s ním nejedná o ceně? Kilo medu se prodává +/- za 100,- Kč, jaký je rozdíl, jestli sklenice bude stát 3,20 nebo 4,70?
Rozdíl v designu takové sklenice ale může být "nezměrný".

Opět se ukazuje, že každá druhá sekretářka umí udělat lepší výběrové řízení, než úředník jistý si svou židlí bez ohledu na to, jaké výsledky jsou za ním vidět.

Je mi smutno...

Patrik N.

Dobry den, je tu niekto, kto chova nerojive včely, resp. ma v sezone rojivost pod kontrolou bez pracnych opatreni ?

Možná se někomu bude zdát, že to dělám neodborně a s chybami - včelařím teprve pár let, ale mě se osvědčil následující postup: Najdu si v plodišti 2 - 3 plásty se zavíčkovaným plodem, sklepnu z něj včely a dám ho do medníku. Za pár hodin, až jsou obsazeny včelami je vyjmu a vložím do prázdného úlu a před a za ně dám po jednom plástu a nebo když je na plástech dost zásob tak jen souše. Česno po nějaké době ucpu hrstí trávy,, je lepší to dělat navečer, létavky odletí a pak už se nemůžou vrátit pro eventuální lup. Za plásty dám misku od nanukového dortu s vodou a hrstí slámy. Asi za 12 hodin vezmu zasílací klícku s matkou a pootevřu ji tak aby mohly vybírat včely těsto. Za 2 - 3 dny je matka na plástech a klade. Pak buď posílím oddělek plásty s plodem a nebo když mám včelstvo kde jsou nějaké problémy s matkou - přehodím úly. Druhý den jsou létavky také v oddělku a můžu vybrat i plásty s plodem a přendat je. Zbylé včely nasypu do nástavku odděléného novinami a mateřskou mřížkou. Ony už se nějak srovnají.

kde sehnat levny cukr