Včelařská konference

Vážený příteli,
tato včelařská konference slouží opravdu jen pro ty mladé,začínající včelaře.Tito chtějí se na toto řemeslo dát,mají doma počítač a když mají dlouhou chvíli a když je přestanou bavit počítačové hry,možná budou věnovat svůj čas i včelaření.Bohužel včelaři,kteří mají dlouholeté zkušenosti v chovu včel se této konference nezúčastňují
protože jsou staří,nemají počítač ,a i kdyby ho měli, tak této době nestačí.Také ti,co dříve se snažili,usnadnit
cestu nastávajícím včelařům,od toho ustoupili a dnes se neozývají.Mohl bych jich mnoho vyjmenovat,ale neučiním tak.

Já myslím, že krátkodobě to je úplně jedno, jestli včely sbírají tu vodu na
jaře uvnitř úlu a proto v ní nejsou ty minerály. Dlouhodobě myslím ještě
žádný badatel neuvedl, že včely ještě z donesené vody využívají něco
dalšího. Teoreticky to je destilovaná voda, prakticky se ta voda sráží na
propolisu, vosku, dřevě úlu a rámků, včelích mrtvolkách, plísni, zásobách,
prázdných buňkách atd a to všechno do té vody něco uvolňuje. V průměru bude
v té vodě docela dost organických a zřejmě i minerálních příměsí. Kromě
nějaké vyšší koncentrace plísňových toxinů tam nebude nic, co by včelám mělo
nějak zvlášť vadit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "albinf" <frankosof/=/orava.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 25, 2007 12:00 PM
Subject: Podavanie vody veelám


> Potreba vody na jar vo včelstve je hadam jasna každému.
> Vie niekto vysvetliť, aky je rozdiel medzi vodou z
> prirody a vyzražanou vodou na povalovej fólii. Že tam bude rozdiel v
> mineralizacii, je nad slnko jasne. Ale aká voda
> s hľadiska chemického je ta vyzražana. Nie je to len destilovana voda?
> Ktorú včely preferuju?
> Ďakujem chemikom za objasnenie.

Já si myslím, že nouzové matečníky nevadí, pokud nejsou postaveny nad starou
larvičkou. Já takhle matky chovám, ale za týden ( optimálně tuším za 10 dnů)
včely rozeberu a zlikviduji matečníky nad těmi příliš starými larvičkami,
ostatní nechám. Pokud to z nějakých důvodů neudělám, je matka znatelně
menší, prostě nouzová. Přirozeně nejlepší jsou matečníky vychované jako
rojové. Když najdu ve včelstvu zavíčkované rojové matečníky a je předpoklad,
že rojová nálada byla způsobena spíše nedostatkem prostoru než náchylností k
rojení, což beru v zadovácích automaticky, v nastavcích už ne, a potřebuji
zvýšit počet včelstev, dělám s těmito zavíčkovanými matečníky oddělky.
Uvažuji o myšlence rozmnožovat včelstva z nastavků tím, že vytypované
kvalitní chovné včelstvo omezím na jaře v prostoru a následně rozdělím podle
rojových matečníků na oddělky.

R. Polášek

Já mám v medometu pletivo 1,5x1,5 cm a kolikrát do toho pletiva zapadnou
mezerníky a je problém je odtamtuď vytáhnout. Pokud budu moct možnost si
vybrat, taky beru koš se svislými drátky. Co jsem měl zase zkušenosti s
jiným košem, tenké drátky nevadí. Naopak by vadily silné, přitlačí se na
buňku a med nemá kde vystříknout. Průměr drátů by neměl být větší než
třetina, polovina průměru buňky a menší než asi 1 mm, ty se už zařezávají
moc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 25, 2007 12:43 PM
Subject: Re: recenze testy srovnání


Mám jiný postřeh právě jen svislé dráty se mě lépe osvětčíly, Přestal jsem u
nástavkového úlu používat spodní mezerníky a právě ty horní při vytáčení
dobře zapadnou a plást ze při vytáčení opře celou plochou a je jich méně
poškozených

Pepan

Dobrý den,

daroval by někdo šikovným rukoum uly se včelami?

včelařil jsem s tatínkem a sám bych rád na novém místě začal tuto krásnou práci. Děkuji za všechny nabídky i dotazy.

brtník Pavel Muk

POKUD SE BUDETE DOBŘE DÍVAT. VČELY NEMUSÍ MÍT VODU TAK JAK JI VNÍMÁME MY, jezero, JIM STAČÍ VODA KTERÁ JE VE VLHKÉ TRÁVĚ KOLEM ÚLŮ A TU NOSÍ DOMŮ

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: albinf <frankosof/=/orava.sk>
> Předmět: voda v úli.
> Datum: 25.2.2007 12:09:04
> ----------------------------------------
> Potreba vody na jar v úli je hadam jasná každému.
> Vie niekto vysvetliť, aký je rozdiel medzi vodou z prirody
> a vodou vyzražanou na povalovej fólii? Myslim že to bude asi v
> mineralizacii. Nie je vyzražaná voda len destilovana?
> A ktorú viac preferujú včely.
> Ďakujem chemikom za bližšie objasnenie.
>
>
>

Já narážím jen na prostorové hledisko. Včely musí bunku rozšířit a vytvořit prostor pro matečník a s tím jsou spojeny komplikace co se týče vývoje plodu matky. Nouzové matečníky nemusejí být založeny jen nad nejmladším plodem.
Pokud-li jsou nouzové matečníky staveny na panenském díle a je vybrán plást s vajíčky, tak by to nemusel být problém.

zdravím...........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Mám jiný postřeh právě jen svislé dráty se mě lépe osvětčíly, Přestal jsem u nástavkového úlu používat spodní mezerníky a právě ty horní při vytáčení dobře zapadnou a plást ze při vytáčení opře celou plochou a je jich méně poškozených

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: recenze testy srovnání
> Datum: 25.2.2007 10:15:51
> ----------------------------------------
> dobrej postřeh ,u nás se nerezí na koše šetří....
>
>
>

V každém chovu matek jde vždy je o vyvolání nouzouvých matečníků Pokud se na to tak díváš, tak ideálně živené jsou jen matečníky rojové a při tiché výměně, ale ve skutečnosti to tak nen.í PRÁVĚ POUŽÍVÁNÍM TOHOTO UMĚLÉHO ZPŮSOBU MŮŽEŠ GENETICKY OVLIVŇOVAT SVOJE VČELSTVA.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: mate?níky
> Datum: 24.2.2007 18:59:45
> ----------------------------------------
> Pokud-li dobře rozumím, včely Vám stavějí na dělničím plodu v medníku
> nouzové matečníky?
> Jak kvalitní matky asi vznikají touto metodou?
> Nejsou náhodou podvyživené?
>
> Přidávám vlastní zkušenost s nouzovými matečníky v medníku:
> Ve mích včelstev se nemohou objevit,nebot nepoužívám mateří mřížku k
> oddělení plodiště od medníku ( 3 plásty plné medu uprostřed prvního
> medníkového nástavku mi plní funkci blokády plodového tělesa, které se mě
> zatím do medníku nepřemístilo, pokud nebyly plásty vyprázdněny...mimo jiné
> mám v prvním nástavku plodiště ( celkem
> 3 nízké nástavky ) trubčinu jako lákadlo pro matku a udržuji v něm po celé
> produkční období místo pro kladení...matka mi většinou klade jen dole ). V
> medníku udržuji jen panenské dílo ( jeví se mi podstatně chutnější med z
> panenského díla než-li z tmavého díla ).
> Chodil jsem ale k jednomu včelařovi, jehož si velice vážím, nebot mi
> umožnil poznat včelařství také po praktické stránce.
> Pán včelařil ( vloni měl také mor ) v tenkostěnných nástavkových úlech na
> rámkovou míru 39x24 cm...10 rámků v nástavku.
> Včelařil víkendově, snažil se co nejméně lézt do včel, matky
> nechoval...rojařil.
> Zimoval ve 1-2 nástavků. Rozšiřoval vždy spodem ( pod plodiště ).Horní
> nástavek odděloval mřížkou ( medník ). Koncem května u něj vrcholila síla
> včelstev ( 3 - 4 nástavky ). Ročně se mu asi cca 30% včelstev vyrojila.
> ( zkrmoval 12 kg cukru a míval průměrný výnos cca 40 kg ( řepka,lípa,les
> )...některá včelstva dosahovala výnosu i 60 kg medu, některá však ani ne 20
> kg medu).
> Když jsem mu pomáhal na jaře s prvním rozšiřováním, zaráželo mě, že si
> vůbec nedělal starosti s mladým plodem v medníku ( všude se psalo a
> doporučovalo prohlédnout za týden medníkové plásty, jest-li nejsou na nich
> nouzové matečníky ). On to nedělal a ani se mu nedivím, prostě tam nikdy
> nebyly.
> Pravděpodobně je to způsobeno dobou, kdy dělal první rozšíření ( začátek
> květu řepky )... včelstva nebyla ještě v chovné náladě.
>
> zdravím....M. Václavek
> RACIONALIZACI ZDAR!!!
>
>
>

Máte pravdu:
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
emilka milka (88.100.95.205) --- 25. 2. 2007
Racionalizaci zdar
Váš chov včel rozšířit alespoň na 50 - 80 úlů a potom Vás tyto ptákoviny přejdou,protože na ně nebudete mít čas a konečně se z Vás stane pan včelař a ne jenom teoretik.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Malovčelaři mají sklony k hraní si ze včelami. Já ( malovčelař,momentálně nevčelař...mor )jsem si s nimi taky hrál.
Poslední rok se snažím zbavit se všech neefektivních zásahů do života včel.
Co včelař to včelařská metoda...tak to bylo a tak to i zřejmě ještě dlouho bude.
Včelařství prodělalo velký vývoj ( zvláště v 20. století ). Tato doba mnohé přinesla ( kromě mnoha racionálních změn také mnoho bludů ). Některé bludy zůstávají do dnes.
Podávání vody v předjaří do úlů je pravděpodobně jeden z nich.
Po letech teoretického zkoumání proloženou praxí jsem došel k závěru že jedinou zaručenou metodou jak dosáhnout vyšší produktivity práce ( větší produkce a menší náklady ) je chov neomezených silných včelstev a dvoumatečné metody, ale to je jiný způsob včelaření, který se v mnohém liší od extenzivního způsobu malovčelaření, a to zřejmě jeden z důvodů, že je mezi malovčelaři tak málo rozšířen.
At se Vám daří.

zdravím...........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Potreba vody na jar v úli je hadam jasná každému.
Vie niekto vysvetliť, aký je rozdiel medzi vodou z prirody
a vodou vyzražanou na povalovej fólii? Myslim že to bude asi v mineralizacii. Nie je vyzražaná voda len destilovana?
A ktorú viac preferujú včely.
Ďakujem chemikom za bližšie objasnenie.

Potreba vody na jar vo včelstve je hadam jasna každému.
Vie niekto vysvetliť, aky je rozdiel medzi vodou z
prirody a vyzražanou vodou na povalovej fólii. Že tam bude rozdiel v mineralizacii, je nad slnko jasne. Ale aká voda
s hľadiska chemického je ta vyzražana. Nie je to len destilovana voda?
Ktorú včely preferuju?
Ďakujem chemikom za objasnenie.

Vážený příteli,dovolte mi dvě poznámky.
Bod 1 - jde docela dobře včelařit i bez mřížky a docela se slušným výsledkem.Musí ten včelař mít s tím své zkušenosti.
Váš postřeh že v medníku ten včelař neměl žádné matečníky je třeba brát s úsměvem.
Bod 2 - podávání vody do včelstev v předjaří jakýmkoliv způsobem. Máte pravdu,když píšete že si nejste jist jestli to má cenu.Cenu to samozřejmě nemá.Je třeba Vám doporučit
Váš chov včel rozšířit alespoň na 50 - 80 úlů a potom Vás tyto ptákoviny přejdou,protože na ně nebudete mít čas a konečně se z Vás stane pan včelař a ne jenom teoretik.
S pozdravem Emilka,přeji mnoho úspěchů Vašemu chovu.

pokud se schovává tak, k tomu má vhodnou příležitost,je na spodu rámku,někde u kraje a pod.,většinou předpokládám důvod,že je na obchůzce a hledá nový prostor,pokud ji nenajdete ,zkuste to později(min.6 hod.) až se zaměstná na plástu s typickou skupinkou včel ,co se oni starají..

dobrej postřeh ,u nás se nerezí na koše šetří....

Oprava............................
Zdravím přátele včel,
včely k plodování kromě jiného potřebují také vodu. Ta však nemusí být vždycky k dostání zvenčí ( špatné počasí v předjaří ).
Já osobně jsem včelám vodu podával přímo do úlů ( stropní krmítko ).
Ted jsi nejsem zcela jist zda to má cenu.
Pokud včely mají na stropě folii a věž nástavků má zadělaná očka ( vzduch jde jen zúženým drátěným dnem a česnem ) mohla by kondenzovaná voda v úlu včelám stačit???
Nevznikají pak problémy s plísní na neobsazených ploch v úlu, když není v předjaří dostatečně provětráván ( 4 -6 nástavků Optimalu...spodní není při špatném počasí obsazen...včely jsou stáhnuty k plodu v horních nástavcích )???
Děkuji za odpovědi.

zdravím...M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Zdravím přátele včel,
včely k plodování kromě jiného potřebují také vodu. Ta však nemusí být vždycky k dostání zvenčí ( špatné počasí v předjaří ).
Já osobně jsem včelám vodu podával přímo do úlů ( stropní krmítko ).
Ted jsi nejsem zcela jist zda to má cenu.
Pokud včely mají na stropě folii a věž nástavků má zadělaná očka ( vzduch jde jen zúženým drátěným dnem a česnem ) mohla by kondenzovaná voda v úlu včelám stačit???
Nevznikají pak problémy s plísní na neobsazených ploch v úlu, když není v předjaří dostatečně provětráván ( 4 -6 nástavků...spodní není při špatném počasí obsazen...včely jsou stáhnuty k plodu v horních nástavcích )???
Děkuji za odpovědi.

zdravím...M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Na tom mineláckém medometu se mi líbí, že koš je mnohem hustší, než ty co se nyní vyrábějí, protože ty nemají příčné dráty a plásty se budou asi více vmačkávat do koše.

Pokud-li dobře rozumím, včely Vám stavějí na dělničím plodu v medníku nouzové matečníky?
Jak kvalitní matky asi vznikají touto metodou?
Nejsou náhodou podvyživené?

Přidávám vlastní zkušenost s nouzovými matečníky v medníku:
Ve mích včelstev se nemohou objevit,nebot nepoužívám mateří mřížku k oddělení plodiště od medníku ( 3 plásty plné medu uprostřed prvního medníkového nástavku mi plní funkci blokády plodového tělesa, které se mě zatím do medníku nepřemístilo, pokud nebyly plásty vyprázdněny...mimo jiné mám v prvním nástavku plodiště ( celkem
3 nízké nástavky ) trubčinu jako lákadlo pro matku a udržuji v něm po celé produkční období místo pro kladení...matka mi většinou klade jen dole ). V medníku udržuji jen panenské dílo ( jeví se mi podstatně chutnější med z panenského díla než-li z tmavého díla ).
Chodil jsem ale k jednomu včelařovi, jehož si velice vážím, nebot mi umožnil poznat včelařství také po praktické stránce.
Pán včelařil ( vloni měl také mor ) v tenkostěnných nástavkových úlech na rámkovou míru 39x24 cm...10 rámků v nástavku.
Včelařil víkendově, snažil se co nejméně lézt do včel, matky nechoval...rojařil.
Zimoval ve 1-2 nástavků. Rozšiřoval vždy spodem ( pod plodiště ).Horní nástavek odděloval mřížkou ( medník ). Koncem května u něj vrcholila síla včelstev ( 3 - 4 nástavky ). Ročně se mu asi cca 30% včelstev vyrojila.
( zkrmoval 12 kg cukru a míval průměrný výnos cca 40 kg ( řepka,lípa,les )...některá včelstva dosahovala výnosu i 60 kg medu, některá však ani ne 20 kg medu).
Když jsem mu pomáhal na jaře s prvním rozšiřováním, zaráželo mě, že si vůbec nedělal starosti s mladým plodem v medníku ( všude se psalo a doporučovalo prohlédnout za týden medníkové plásty, jest-li nejsou na nich nouzové matečníky ). On to nedělal a ani se mu nedivím, prostě tam nikdy nebyly.
Pravděpodobně je to způsobeno dobou, kdy dělal první rozšíření ( začátek květu řepky )... včelstva nebyla ještě v chovné náladě.

zdravím....M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Jen bych dodal na obvykle na nezavíčkovaném a čerstvém plodu. Tam ji hledám napřed a obvykle ji hned najdu. Až když se to nezdaří prohledávám i ostatní Sluší se také dodat , některé jsou mistryně v schovávání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: recenze testy srovnání
> Datum: 24.2.2007 12:29:51
> ----------------------------------------
> taky sem to zkoušel,ale je to na dvě věci,včelám se nechce přes mřížku...no
> prostě mi to nefungovalo....
>
> najít neoznačenou matku chce cvik,časem to není vůbec problém,matka se
> zpravidla drží na plodu a tam se dá vystopovat.... chce to umět se do včel
> podívat jak do těch 3d obrázků a podvědomě zachytit tu větší včelu,chce to
> koncentraci a cit,ze začátku vaši pozornost budou strhávatt řeba trubci,ale
> to sedá vyladit,a brzo pak najít matku není problém...je to jak s houbama
> jeden jich má plnej košík ,zatím co druhej po nich šlape....
>
>
>

Při rozšiřování včelstev se můžeš obejít i bez matečníků PŘED VYTÁČENÍM ŘEPKY VEZMEŠ JEDEN PLÁST S MEDEM JEDEN S S NAKLADENÝMI VAJÍČKY A JEDEN SE ZAVÍČKOVANÝM PLODEM přidáš jednu souš kterou naplníš vodou MATEČNÍKY SI POSTAVÍ SAMY Jakmile matka začne klást dáš do prázdného nástavku a doplníš mezistěnami Do podzimu ho celý obsadí zvládnou i jeden a půl KLIDNĚ TAK MŮŽEŠ VYUŽÍT I ROJOVÉ MATEČNÍKY

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matečníky
> Datum: 24.2.2007 09:53:53
> ----------------------------------------
>
> Děkuji za zprávu o dostupnosti matečníků v Dole/ výzkumném ústavu/. Ještě by mě
> zajímalo jestli někdo neví kde si matečníky opatřit v okrese Tábor, kde mám
> stanoviště včel, jsem nezkušený začínají včelař a chci rozšiřovat oddělky. Díky
> Franta Bechyňsko okr. Tábor
>
>
>
> > Jestli matečníky těsně před vyběhnutím, to nevím. Ale otevřené matečníky
> > připravuje a distribuuje Výzkumný ústav včelařský v Dole. Například v našem
> > okrese (trutnovském) jejich získávání řešíme tak, že ZO ve Dvoře Králové
> > shromáždí požadavky pro celý okres a ve stanovený den je doveze v
> > polystyrénových obalech.. Zástupci jednotlivých ZO tam již čekají a hned je
> > vyzvednou a přivezou svým včelařům, takže není překročena doba, po kterou
> > mohou být matečníky mimo včelstvo.
> > S pozdravem Petr.
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Friday, February 23, 2007 5:37 PM
> > Subject: Re: Eeoící nádoba - dva ventily + uhelonové síto
> >
> >
> >
> >
> >
> > Vážení je někdo kdo by choval matky a v době května by prodal matečníky před
> > vyběhnutím, Nejlépe matky Singer. Díky za odpověď.
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> > > ----------------------------------------
> > > Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm uhelonový
> > > rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše jsem
> > > zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře se
> > > leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k
> > > závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do sklenic.
> > > Bez
> > > čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u
> > > letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z těchto
> > > důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je běžně
> > > v
> > > prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší
> > > zvolit
> > > střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na přesnost,
> > > ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic
> > > moc.
> > > Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší
> > > vodní
> > > páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné
> > > zařízení
> > > do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém.
> > > Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>

taky sem to zkoušel,ale je to na dvě věci,včelám se nechce přes mřížku...no prostě mi to nefungovalo....

najít neoznačenou matku chce cvik,časem to není vůbec problém,matka se zpravidla drží na plodu a tam se dá vystopovat.... chce to umět se do včel podívat jak do těch 3d obrázků a podvědomě zachytit tu větší včelu,chce to koncentraci a cit,ze začátku vaši pozornost budou strhávatt řeba trubci,ale to sedá vyladit,a brzo pak najít matku není problém...je to jak s houbama jeden jich má plnej košík ,zatím co druhej po nich šlape....

Zdravím přátele včel,
originální přesívačka včel je v podstatě dvoukomorový roják rozdělený mateří mřížkou.
Já osobně ji nemám. Dá se dobře nahradit, stačí mít jedno drátěné dno, nástaveky, sololitovou desku s otvorem pro smyk a mateří mřížku, efekt bude stejný.
Postup:
Na uzavřené ( nejlépe drátěné dno...větrání )nasadíme prázdný nástavek jež překryjeme sololitovou deskou s otvorem uprostřed ( do něj vsuneme ústí smyku ).
Pak odebereme ze včelstva, u něhož chceme nalézt matku, všechny nástavky s plodem a dáme je stranou ( nástavky bez plodu necháme na místě.....matka se zdržuje blízko plodu, pokud se nechystá vylétnout ven ( na snubní prolet, nebo do roje )...pokud je včelstvo v rojové náladě nebo má mladou, neoplozenou a nekladoucí matku doporučuji odebrat všechny nástavky... v tomto případě bych místo 1 prázdného nástavku použil 2 ).
Poté začneme s použitím smyku sklepávat a smetávat včely z plástů z odebraných nástavků ( doporučuji dávat sololitovou desku hrubší stranou směrem do vnitřku nástavku...včely na ni budou lépe viset, pokud by se nemohli chytit stropu, mohli by se začít nezavěšené včely dole dusit ( proto dáváme hrubou stranu sololitové desky směrem do vnitřku nástavku!!!! )).Pokud během práce nalezneme matku, pak operaci přerušíme a včelstvo dáme do původního stavu.
Jakmile máme všechny včely sklepané, sundáme smyk a prudce praštíme do sololitové desky ( zavěšené včely spadnou ). Rychle odděláme sololitovou desku a místo ni dáme mateří mřížku. Na mateří mřížku nasadíme všechny odebrané nástavky ( bez včel ). Nahoru nasadíme víko.
Během cca 20 - 40 minut skoro všechny dělnice přelezou skrz mateří mřížku do nástavků k plodu.
Matka spolu s trubci zůstane v prázdném nástavku ( v prázdných nástavcích ).
Potom zbývá ji chytnout ( pozor...matka bude rozrušená, pokud není rozkladená může i ulítnout ) a nástavky vrátit na původní místo.
V případě rozkladených matek ( nezakrslých ) je tato metoda hledání matek velmi úspěšná. Vřele doporučuji!

zdravím............M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Třeba mateří mřížka nad včelstvem a na ni prázdný nastavek. Včely prolezou
na rámky, matka ne. Špatně funguje v tmavším včelíně , musí se pomáhat
kouřem.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "jan luxemburk" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 24, 2007 11:27 AM
Subject: Re: recenze testy srovnání


> jak vypadá přesívačka včel? Jak se používá ?Mám velké problémy s nalezením
> neoznačených matek.

jak vypadá přesívačka včel? Jak se používá ?Mám velké problémy s nalezením neoznačených matek.

Na tom bude hodně pravdy. Zrovna včera jsem měl možnost pěšky projít
Mrázovkou a kolem Bertramky a tam to vypadá taky pro včely velice dobře.
Rozhodně lépe než někde na poli, kde se pěstuje intenzívně obilí a kukuřice,
nebo někde v pěstěném lese, kde jsou smrky nebo duby a jasany pro výrobu
dřeva nebo topoly pro výrobu biomasy a kde na mezích a okolo cest neroste
nic jiného než tráva a nekvetoucí buřeň. Praha se místy vyznačuje právě
hodně svahy, které jsou zarostlé akáty a jinými různými kvetoucími
dřevinami, poměrně i dost chráněnými uzemími, dále hodně parky , kde je taky
hodně kvetoucích rostlin, keřů a stromů a ve vilových čtvrtích jsou hodně
okrasné zahrady, kde vždy něco kvete od jara až do podzimku. Není to sice
takové jako les s převládající lípou nebo javory kleny kolem stanoviště nebo
lán řepky, ale v případě rozumného zavčelení to může zajištovat trvalou
stabilní snůšku. Problém asi bude umístění včel a taky asi problém, kdyby
někdo žádal náhradu za bodnutí včelou. Skoro bych řekl, že by bylo pomalu na
místě začít vyzkoumávat, jak včely umístit ve městě třeba někde do zastavby
tak, aby tuto městskou zeleň využily a aby to nikomu nevadilo. Třeba někde
na střechu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdeněk Dukát" <zdendukat/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 23, 2007 2:16 PM
Subject: polystyrenové úly.


> Sugestivní výpověď o bájné sklizni medu ing. Smělého . V mládí
> jsem bydlel v oblasti kde má umístěny včelstva ing. Smělý.Jako fotograf a
> milovník přírody mám prochozenou tuto oblast.Zde se ve větším měřítku
> nevyskytují téměř žádná včelstva.V oblasti
> Strahova,Hvězdy,Ořechovky,Břevnova,Hradčan,se však vyskytuje obrovské
> množství včelí pastvy ,která jsou nabízena především včelstvům pana ing.
> Smělého.!!Přátelé,kdyby zde byla umístěna dobrá včelstva v nástavkových
> úlech dřevěných ,dosáhlo by se stejných výsledků .Tento aspekt " vyjímečné
> pastvy"pan Ing. Smělý bohužel jako zásadní!, nezdůrazňoval.Na jeho
> polystyrenové úly byli "chyceni" včelaři z převčelených oblastí, a nebo
> oblastí málo úživných, a samozřejmě museli být zklamáni.

Děkuji za zprávu o dostupnosti matečníků v Dole/ výzkumném ústavu/. Ještě by mě zajímalo jestli někdo neví kde si matečníky opatřit v okrese Tábor, kde mám stanoviště včel, jsem nezkušený začínají včelař a chci rozšiřovat oddělky. Díky Franta Bechyňsko okr. Tábor



> Jestli matečníky těsně před vyběhnutím, to nevím. Ale otevřené matečníky
> připravuje a distribuuje Výzkumný ústav včelařský v Dole. Například v našem
> okrese (trutnovském) jejich získávání řešíme tak, že ZO ve Dvoře Králové
> shromáždí požadavky pro celý okres a ve stanovený den je doveze v
> polystyrénových obalech.. Zástupci jednotlivých ZO tam již čekají a hned je
> vyzvednou a přivezou svým včelařům, takže není překročena doba, po kterou
> mohou být matečníky mimo včelstvo.
> S pozdravem Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 23, 2007 5:37 PM
> Subject: Re: Eeoící nádoba - dva ventily + uhelonové síto
>
>
>
>
>
> Vážení je někdo kdo by choval matky a v době května by prodal matečníky před
> vyběhnutím, Nejlépe matky Singer. Díky za odpověď.
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
> > ----------------------------------------
> > Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm uhelonový
> > rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše jsem
> > zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře se
> > leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k
> > závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do sklenic.
> > Bez
> > čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u
> > letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z těchto
> > důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je běžně
> > v
> > prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší
> > zvolit
> > střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na přesnost,
> > ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic
> > moc.
> > Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší
> > vodní
> > páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné
> > zařízení
> > do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém.
> > Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

zdravím přátele včel.
Doplnuji, že mnou uvedené hustoty obsednutí plástů ( cca 100 včel / dm2 plástu...zima ( počítáno při venkovní teplotě cca 15°c ) a 80 včel / dm2 plástu....léto!!!! ) jsou čistě statistické údaje ( počítám všechny včely /plástovou plochou v dm2 ).
V reálu to je jiné ( hlavně v létě ). V noci je nemalá část létavek vyvěšena v podmetu ( pokud je vysoký a nezastavěný...tento stav mimo jiné naznačuje že jsou medníky plné...včely se neradi zdržují na zavíčkovaných zásobách )
....mladušky se pak na plástech moc netísní. Ve dne je většina létavek ( pokud je snůška a včelstvo není v rojové náladě ) mimo úl ( při nárazové snůšce může vylétnout i více jak 1/2 včel za snůškou...úly se pak jeví poloprázdné )
Reálná hustota v létě je spíše těch 60 včel / dm2 plástu než 80 včel / dm2 plástu ( létavkám nevadí, když večer visí v podmetu )
Hustoty jsou dány především teplotou.

zdravím.............M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Jestli matečníky těsně před vyběhnutím, to nevím. Ale otevřené matečníky
připravuje a distribuuje Výzkumný ústav včelařský v Dole. Například v našem
okrese (trutnovském) jejich získávání řešíme tak, že ZO ve Dvoře Králové
shromáždí požadavky pro celý okres a ve stanovený den je doveze v
polystyrénových obalech.. Zástupci jednotlivých ZO tam již čekají a hned je
vyzvednou a přivezou svým včelařům, takže není překročena doba, po kterou
mohou být matečníky mimo včelstvo.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 23, 2007 5:37 PM
Subject: Re: Eeoící nádoba - dva ventily + uhelonové síto





Vážení je někdo kdo by choval matky a v době května by prodal matečníky před
vyběhnutím, Nejlépe matky Singer. Díky za odpověď.















> ----------------------------------------
> Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm uhelonový
> rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše jsem
> zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře se
> leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k
> závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do sklenic.
> Bez
> čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u
> letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z těchto
> důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je běžně
> v
> prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší
> zvolit
> střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na přesnost,
> ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic
> moc.
> Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší
> vodní
> páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné
> zařízení
> do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém.
> Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

www.zamecnictvi-bereza.vyrobce.cz
Výrobky posiala aj na Slovensko.
Michal Seničan
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
< Predmet: Re: Medomety
< Dátum: 21.2.2007 20:43:45
< ----------------------------------------
< Můžete poslat kontakt na pana Berezu .Dík
<
<
<

M. Václavek (213.29.160.5) --- 23. 2. 2007
Re: polystyrenové úly (20984) (20986)
zdravím přátele včel,
Otázka uteplení a neuteplení není stále dořešena.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Karel (194.138.39.52) --- 23. 2. 2007
Bohužel tam nebyla ta rozhodující statistika (kterou jsme považoval za samozřejmou) - porovnání izolovaných a neizolovaných.
Pak jsem četl rozhovor v MV s ing.Smělým a ten tam řekl, že to neporovnával.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
A to je velká chyba. Nechápu proč si ing. Smělý za ty léta propagace polystyrénových úlů nepořídil alespon jeden dřevěný úl a porovnal výnosy v něm s polystyrénovými úly ( pochybuji, že jeden dřevěný úl bude pro něj moc drahý...med mu to zaplatí ).
Bojí se snad, že se dřevěné a polystyrénové úly nebudou moc lišit ve výnosu????

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Jinak si myslím, že metodika Ing. Smělého asi za prostudování stojí, ale podle mě by fungovala i v jiných vhodných nástavkách.
Karel
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Za prostudování stojí určitě. Je na ni ( kromě jiného ) zajímavé,že ze zimní síly jednoho nástavku...cca 15 000 ( 10 rámků 39x24xcm ) včelstva během sezony zesílí i na 6 nástavků...cca 70 000 - 80 000 včel ( předpoklad průměrného obsazení plástové plochy úlu...cca 100 včel / dm2 plástu...zima a cca 60 včel / dm2 plástu...léto )
///////////////////////////////////////

OMLOUVÁM SE .....................
SPRÁVNĚ MÁ BÝT.... 80 včel / dm2 plástu....léto!!!!

//////////////////////////////////////
zdravím...........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

zdravím přátele včel,
Otázka uteplení a neuteplení není stále dořešena.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Karel (194.138.39.52) --- 23. 2. 2007
Bohužel tam nebyla ta rozhodující statistika (kterou jsme považoval za samozřejmou) - porovnání izolovaných a neizolovaných.
Pak jsem četl rozhovor v MV s ing.Smělým a ten tam řekl, že to neporovnával.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
A to je velká chyba. Nechápu proč si ing. Smělý za ty léta propagace polystyrénových úlů nepořídil alespon jeden dřevěný úl a porovnal výnosy v něm s polystyrénovými úly ( pochybuji, že jeden dřevěný úl bude pro něj moc drahý...med mu to zaplatí ).
Bojí se snad, že se dřevěné a polystyrénové úly nebudou moc lišit ve výnosu????

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Jinak si myslím, že metodika Ing. Smělého asi za prostudování stojí, ale podle mě by fungovala i v jiných vhodných nástavkách.
Karel
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Za prostudování stojí určitě. Je na ni ( kromě jiného ) zajímavé,že ze zimní síly jednoho nástavku...cca 15 000 ( 10 rámků 39x24xcm ) včelstva během sezony zesílí i na 6 nástavků...cca 70 000 - 80 000 včel ( předpoklad průměrného obsazení plástové plochy úlu...cca 100 včel / dm2 plástu...zima a cca 60 včel / dm2 plástu...léto )

zdravím.......M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

zdravím přátele včel,
po přečtení oslavné série článků propagujících feromonové lapače rojů jsem chvíli váhal, zda si nemám jeden pro jistotu pořídit.
Po konfrontaci kladů a záporů jsem došel k závěru, že pro mě jakožo včelaře malovčelaře, s intenzivně vedenými včelstvy a chovatele matek, který se snaží udržovat včelstva bez výskytu rojové nálady, jsou tyto lapače k ničemu.
Raději zastřihávám matkám křídlo,abych zabránil ulétnutí prvoroje. Stará matka někam spadne před česna,pokud ji nenajdu, tak sice zemře, mě to však nevadí, nebot se snažím udržovat na každé včelstvo záložní matku, mám tedy matek dostatek ( více než je potřeba )...ztráta jedné pro mě nic neznamená, naopak to považuji jako součást výběru plemenného včelstva.
Po nezdařeném výletu prvoroje mám zhruba 8 dní na provedení příslušného protirojového zásahu v mateřáku, nebo mi hrozí poroje.
Včelstva v rojové náladě zpravidla nemají velkou letovou aktivitu a to včelaře upozorní, že je s ním něco v nepořádku.Létavky jsou zpravidla vyvěšeny v podmetu, přínos medu se výrazně zpomalil s porovnáním s ostatními včelstvy. Ve včelstvu jsou rojové matečníky. Existuje více znaků rojové nálady.
Když zastřiháváme matkám křídlo, máme zhruba 16 dní a více ( vývoj plodu matky + případné nevhodné dny k vylétnutí roje )na to, abychom provedli účinný protirojovýzásah ( mě se osvědčil přeléták ). Všímavý víkendový malovčelař s trochou zkušeností s největší pravděpodobností takové včelstvo během 16 dnů nepřehlédne.
Rojaření je už na dnešní dobu velmi zastaralá, překonaná, nerentabilní a nebezpečná ( nebezpečí přenosu nákaz ) metoda rozmnožování včelstev. Na chovu matek není nic složitého ( chce si to dobře promyslet, nabýt základní poznatky a zadaří se ). Tvorba oddělků je nejlepší metoda rozmnožování včelstev.Výmluvy typu....já na to nevidím,nemám cit...jsou znakem lenosti! Existuje mnoho pomůcek jež zpřístupnují chov matek mimo jiné také včelařům seniorům ( NICOT,značkovací poklopka, přesévačka včelstva na hledání matky,...). Tyto investice se mnohonásobně vrátí ( zvláště když rozchováváme kvalitní línie včel a jsme v řidce zavčelené oblasti ).

zdarvím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Vážení je někdo kdo by choval matky a v době května by prodal matečníky před vyběhnutím, Nejlépe matky Singer. Díky za odpověď.















> ----------------------------------------
> Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm uhelonový
> rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše jsem
> zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře se
> leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k
> závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do sklenic. Bez
> čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u
> letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z těchto
> důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je běžně v
> prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší zvolit
> střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na přesnost,
> ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic moc.
> Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší vodní
> páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné zařízení
> do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém.
> Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Sugestivní výpověď o bájné sklizni medu ing. Smělého . V mládí jsem bydlel v oblasti kde má umístěny včelstva ing. Smělý.Jako fotograf a milovník přírody mám prochozenou tuto oblast.Zde se ve větším měřítku nevyskytují téměř žádná včelstva.V oblasti Strahova,Hvězdy,Ořechovky,Břevnova,Hradčan,se však vyskytuje obrovské množství včelí pastvy ,která jsou nabízena především včelstvům pana ing. Smělého.!!Přátelé,kdyby zde byla umístěna dobrá včelstva v nástavkových úlech dřevěných ,dosáhlo by se stejných výsledků .Tento aspekt " vyjímečné pastvy"pan Ing. Smělý bohužel jako zásadní!, nezdůrazňoval.Na jeho polystyrenové úly byli "chyceni" včelaři z převčelených oblastí, a nebo oblastí málo úživných, a samozřejmě museli být zklamáni.

Tom: Nechtěl jsem se Vás doktnout. Mrzí mě
co se Vám stalo.

To nic, díky :-)

Petr

U nás (okr. Chrudim) si jich několik jeden včelař vyzkoušel. Je to ing. z Prahy a včelstva má v naší ZO. Říkal mi, že nepoznal žádný rozdíl od ostatních včelstev, které má v nástavkových úlech. Je už taky v důchodu, ale asi nemá potřebu výnosy přehánět.
Tonda

>Před týdnem jsem se hrabal v archivu konference a vytáhl jsem si diskusi o metodice ing. Smělého (rok 2003, poměrně bouřlivou). Pevně doufám, že nevyvolám diskusi o míře zateplení úlů, ale zajímá mě, zda si někdo srovnávací úly vyrobil a tuto metodiku vyzkoušel.

Udělal jsem si je hned po první vlně článků. Ve dvou provedeních 4,5cm a 9cm. Chtěl jsem si to buď potvrdit, nebo vyloučit. Definitivně. Již předtím jsme experimenty došel k závěru, že na izolaci nezáleží.
Články byly sugestivní, použité statistické metody.
Bohužel tam nebyla ta rozhodující statistika (kterou jsme považoval za samozřejmou) - porovnání izolovaných a neizolovaných.
Pak jsem četl rozhovor v MV s ing.Smělým a ten tam řekl, že to neporovnával.
Nevím přesně jak má Ing. Smělý řešené dno, ale já tam měl buď jen kruhový otvor na láhve , nebo pás přes 7 uliček asi 4cm široký - mezidno pod nástavky, nebo mezi nástavky a pod tím dno jako sklípek.
Žádné zázraky se opět nekonaly. Viz archiv konference - tam jsem to psal.
Poslední článek ing Smělého potvrdil co jsem si myslel.
Jde o to zvládnout metodiku chovu silných včelstev v nástavkových úlech + selekce včel, které prostor zvládnou. Tak interpretuji vzestupnou křívku výnosů, která ťeď byla Ing.Smělým ve Včelařství publikována. Druhá interpretace by se dala taky statisticky potvrdit - čím starší polystyrén(nebo včelař), tím lepší výsledky.-)

Ať si každý dělá co chce, já letos doufám definitivně převedu vše do Langstrotů (tl. stěn 17-25mm (podkrkonoší, 300-450mnm). A asi jen ve dvou, třech izolovaných si to nechám pro srovnání.

Jinak si myslím, že metodika Ing. Smělého asi za prostudování stojí, ale podle mě by fungovala i v jiných vhodných nástavkách.
Karel

To samé jaka se prodávali hydromechanické váhy-princip výtlaku vvodního sloupce na stupnici.-přrovnání-lihový teploměr. místo lihu váhu ve sloupci ukazuje výtlak vody.Podmet stojí na desce,na níž je v kapse sáček s vodou.Obarvit ingoustem nebo fridexem,usnadní čtení na stupnici.Ze sáčku vede průhledná hadička na číslovanou stupnici,kde výtlak vodního sloupce nebo jeho pokles,určí přínos nebo spotřebu včelstva.Něco jako obrácená infůze.
zdraví petr

Před týdnem jsem se hrabal v archivu konference a vytáhl jsem si diskusi o metodice ing. Smělého (rok 2003, poměrně bouřlivou). Pevně doufám, že nevyvolám diskusi o míře zateplení úlů, ale zajímá mě, zda si někdo srovnávací úly vyrobil a tuto metodiku vyzkoušel.
Miloš

Já jsem je dával pouze do dráhy letu rojů, protože sedaly
u souseda na vysokých stromech. Proto jsem je taky kupoval, abych nemusel lézt po vysokých stromech u souseda. Ve Vašem případě, když už se v nich někdy usadily, tam asi létaly jako do prázdného úlu. Použitý feromon ale asi funkční nebyl.
Tonda
>Měl jsem také dva. Úspěšnost tak na 50%. Což ale mohlo být také tím, že jsem je umísťoval na místa, kam i tak roje obvykle sedaly. Pouze jeden případ byl zajímavější - to se do jednoho z nich usadil roj, který původně sedl na jiný
strom zahrady...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 23, 2007 6:35 AM
Subject: Re: recenze testy srovnání


> Koupil jsem hned dva. Roj se neusadil ani jeden.
> Tonda
>
>>Můj táta jednou naletěl na oslavný dvoustránkový článek na feromonové
> lapače rojů ve Včelařství. ...

Měl jsem také dva. Úspěšnost tak na 50%. Což ale mohlo být také tím, že jsem
je umísťoval na místa, kam i tak roje obvykle sedaly. Pouze jeden případ byl
zajímavější - to se do jednoho z nich usadil roj, který původně sedl na jiný
strom zahrady...
S pozdravem Petr

ono také platí, čím starší matka tím více zakládá trubčiny a také obvykle bývají útočnější, ale jak, nebo to spolu souvisí, to nevím

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sifra Mistra Leonarda
> Datum: 22.2.2007 21:11:58
> ----------------------------------------
> ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
> Karel (88.103.157.154) --- 22. 2. 2007
> Ví se to proto, že se to povídá (a zní to pravděpodobně), nebo to někdo
> někde zjistil? O kolik procent to snižuje výnos?
> ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
> Zdravím přátele včel,
> kdysi jsem někde četl, že srovnávali dvě skupiny včelstev ve stejných úlech
> na stejných stanovištích a se stejnou metodou vedení včelstev ( až na to,že
> ve skupině B veškerou trubčinu vyřezávali a přes česna dávali mateří
> mřížky, aby trubci z cizích včelstev nemohli do včelstev skupiny B...proto
> včelstva skupiny B byla po celí rok bez trubců )
> Zjistili, že včelstva skupiny A ( s trubci a trubčím plodem ) měla v
> průměru zhruba o 20 % více medu než včelstva skupiny B ( bez trubců a
> trubčího plodu ).
> Počty trubců ve včelstev skupiny A byly řádově stovky až ticsíce.
> Pravděpodobně je výše uvedený rozdíl skupin způsobený tzv. trubčí látkou (
> trubčí látka je laicky řečeno samčí verze mateří látky...též je produkována
> v kusadlové žláze ).
> Trubčí látka a mateří látka jsou významné včelí feromony, jež mají velký
> význam pro existenci včelstev. Bez jejich existence by se nikdy trubci a
> matky v trubčích shromaždištích nenašli. Těmito feromony se vzájemně
> lákají.
> Tyto ( pohlavní ) feromony jsou též významným činitelem pro dění ve
> včelstvu samotném. Mimo jiné podporují aktivitu dělnic ( zvláště mateří
> látka ).Včelstva bez matek nejsou tak produktivní jako včelstva s matkami.
> To samé, avšak v menší míře , platí pro trubčí látku.
> Proto včelstva s trubci ( s přiměřené množství trubců...do cca 10%
> zastoupení v populaci včelstev ) mají větší snůškoví potenciál ( trubčí
> látka je motivuje k práci ).
> Bohužel si asi nevzpomenu, kde jsem ten článek četl. Něco v tomto smyslu je
> psáno ve včelařské encyklopedii Včelařství ( autor...Vladimír Veselí a
> kolektiv ) na str. 40 a na str. 46-47.
> ( Pozn.
> ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
> Potom by poměr chovaného trubčího a dělničího plodu mohl být v průměru asi
> 1:3.
> ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
> Divné, že?
> Řekl bych, že se toto včelstvo snaží nějak moc šířit své geny ( asi nějaká
> přemrštěná rojová nálada ). Osobně jsem narazil v loni u jednoho včelaře na
> jedno včelstvo, jež mělo asi určitě více jak 6 000 trubců )
>
> zdravím.............Martin Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>
>
>

že VD upřednoňuje trubčinu je více méně omyl a k tomuto omylu vedl větší výskyt roztoče na plodu. Ale to je dáno delším vývojovým cyklem trubce a stačí se na něm vylíhnout více generací
Vyšší výnos se odůvodňuje tím, že plod vyvíjí teplo a proto není k vyhřívání úlu produkovat tolik tepla a více dělnic může za snůškou. Kdo ví! O vyhřívaní a udržování tepla v úlu již bylo publikováno tolik různých teorií si navzájem odporujících, ze se tím nezabývám a stačí mi vědět, ŽE VYŘEZÁVÁNÍ TRUBČINY K NIČEMU NEVEDE krom její likvidace u neproduktivních včelstev kde plánuji výměnu matky. Bráním tím tak rozšiřování negativních vlastností do okolí a během let zase zpětně k sobě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sifra Mistra Leonarda
> Datum: 22.2.2007 19:47:24
> ----------------------------------------
> Dnes už se ví, že omezování trubců snižuje výnosy daném období       ...Pepan
> .....
> Nedávno jsem byl trénován, abych se ptal pětkrát PROČ. (to je nějaká módní
> metoda, jak proniknout do hloubky problému :-). Ale jako u jiných témat
> (třeba med a mikrovlnky) mi to nedá abych se zeptal.
> Ví se to proto, že se to povídá (a zní to pravděpodobně), nebo to někdo
> někde zjistil? O kolik procent to snižuje výnos?
> Donedávna jsem věřil povídání o tom, že VD upřednostňuje trubčinu.
> Díky za informace.
> Karel
>
>
>

v časti ZOOTECHNIKA na www.vcely.sk aj s mojím nesúhlasným komentárom
Anton
.......
Zajímavé. Já bych měl jen jeden postřeh. Pokud jsem to pochopil, on jen likvidoval trubčinu před líhnutím. To že nepozoroval vliv na VD je v souladu s tím, na co jsem zde dával odkaz nedávno na OPTIMAL konferenci.
Ale asi bude rozdíl mezi včelstvy které odchovávají trubce (byť jsou likvidování před líhnutím) a těmi, kterým není, nebo jen minimálně, dopřáno stavět a zakládat trubčinu. Tedy mít SPOTŘEBU na jejich odchov.
Osobně jsem toho názoru, že včely ASI(!) neregulují plochu trubčiny, ale množství trubců.
Když jsem začínal, tak "klasická škola" doporučovala minimalizovat chov T. a divokou stavbu. Dělené stavební rámky atd.
Postupně jsem dopřával včelám v nástavkách divočiny do libosti. Dostal jsem se do fáze (jeden rok jsem měl málo mezistěn, to jsem s tím začal), kdy jsem do každého nástavku s mezistěnami dával do předposlední pozice stavební rámek. A pak jej tam nechával. I přes zimu.
A mohl jsme tak sledovat, kde včely začínaly stavět. Většinou uprostřed nástavku mezistěny a stejnou měrou začínaly na stavebním.
Později jsem tam nechával trubčinu přes zimu, s tím, že včely jsou dost chytré, aby věděli, kdy mají trubce začít chovat. Ing. Čermák mě zbavil iluzí o vlivu této techniky na plemenitbu. Že prý trubci z již zakladené trubčiny mají minimální šanci zvítězit nad trubci z větší panenské.
Já si myslím, že v případě jarních trubců to možná může být jedno, když konkurenční trubci z jiných včelstev (nedivokých) ještě nemají ani vystavěný stavební rámek a na stratovní čáru se ani ndostaví :-) .
A dospěl jsem k názoru (který jsem nějak neprokazoval), že existuje určitý strop, kdy matka již trubčinu nezakládá, i když jí má k dispozici.
Chov trubců má podle mě několik i málo diskutovaných aspektů:
- v časném jaru představují topné těleso - plodové těleso V případě prochladnutí plodu nepředstavuje velkou ztrátu ve vývoji včelstva oproti prochladnutí děln. plodu na jaře.
- taktéž mají vyšší tělesnou teplotu i hmotnost, nelítají ven a tudíž i dopělí trubci topí v úle.
- mají větší hmnotnost - tedy větší spotřebu krmné kašičky a proto jim přikládám váhu, když beru vážně teorie o způsobování rojové nálady přebytkem kašičky a tzv. přebytečnými včelami.
Osobně jsem zastánce teorií O.Brennera o rovnováze a poruchách včelstva. Tady si myslím, že nedostatek trunců vnímají včely jako poruchu normálního stavu.
A možná trubci při zalétávání poznají včelstvo, ve kterém je nedostatek trubců a tam se raději zalétávají. ALe to je jen teorie. ALe víra a naděje taky léčí. :-) Podle výsledků vyšetření letošní měli mě to funguje, protože jsme žádnou invazi VD nezaznamenal. A to mám v okolí včelnic stanoviště, co musí natírat.


V případě rojové nálady a trubců je třeba asi zjišťovat příčinu a následek. Tedy jestli včelstvo, které se dostává do fáze přebytku nechová nejen rojové (lépe živené) včely ale i dostatek trubců. Tedy že přebytek trubců je signálem existence přebytečných - rojových včel, a je třeba zasáhnout preventivně proti rojení.

Karel

Koupil jsem hned dva. Roj se neusadil ani jeden.
Tonda

>Můj táta jednou naletěl na oslavný dvoustránkový článek na feromonové lapače rojů ve Včelařství. Typická reklama. Někdo něco dovezl, namastil si kapsu, Včelařství to vychválilo na dvou stranách, můj táta naletěl, jel do Křemencový a koupil to. V životě jsme okolo toho neviděli letět včelu. Tam bych místo popisu - reklamy od výrobce očekával recenzi - pověsili jsme to na strom, a za měsíc se tam z pěti rojů ve včelíně usadili 0 až 8 :-) rojů. Vyplatil se nám, nevyplatil.
Jen tak mimochodem, kdo to taky koupil, usadil se Vám do toho sám roj?

Není náhodou ten vyšší výnos včelstev s trubci způsoben jednoduše tím, že je
zapotřebí méně dělnic pro zahřívání plodu a víc jich tedy může létat za
snůškou? Mimo jiné, v jakémsi snad přes 150 let starém včelařském časopisu
jsem se o dělbě činností dočetl, že "královna naklade vajca a trubci ty
vajca vysedí" (tedy zahřívají plod) :-). Navíc včelstvo s nedostatkem
trubců nežije v přirozených podmínkách a patrně bude stressované, což asi
také může nepříznivě ovlivnit výnos.
S přátelským pozdravem Petr.

Proto včelstva s trubci ( s přiměřeným množství trubců...do cca 10% zastoupení v populaci včelstev ) mají větší snůškoví potenciál ( trubčí látka je motivuje k práci ).
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Doplnění..........
Včelstva s více jak 10% zastoupením trubců jsou zpravidla v ,,jiném stavu,,nebo se k němu schylují ( rojová nálada, bezmatečnost, mladá neoplozená matka ).

zdravím.........M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Karel (88.103.157.154) --- 22. 2. 2007
Ví se to proto, že se to povídá (a zní to pravděpodobně), nebo to někdo někde zjistil? O kolik procent to snižuje výnos?
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Zdravím přátele včel,
kdysi jsem někde četl, že srovnávali dvě skupiny včelstev ve stejných úlech na stejných stanovištích a se stejnou metodou vedení včelstev ( až na to,že ve skupině B veškerou trubčinu vyřezávali a přes česna dávali mateří mřížky, aby trubci z cizích včelstev nemohli do včelstev skupiny B...proto včelstva skupiny B byla po celí rok bez trubců )
Zjistili, že včelstva skupiny A ( s trubci a trubčím plodem ) měla v průměru zhruba o 20 % více medu než včelstva skupiny B ( bez trubců a trubčího plodu ).
Počty trubců ve včelstev skupiny A byly řádově stovky až ticsíce.
Pravděpodobně je výše uvedený rozdíl skupin způsobený tzv. trubčí látkou ( trubčí látka je laicky řečeno samčí verze mateří látky...též je produkována v kusadlové žláze ).
Trubčí látka a mateří látka jsou významné včelí feromony, jež mají velký význam pro existenci včelstev. Bez jejich existence by se nikdy trubci a matky v trubčích shromaždištích nenašli. Těmito feromony se vzájemně lákají.
Tyto ( pohlavní ) feromony jsou též významným činitelem pro dění ve včelstvu samotném. Mimo jiné podporují aktivitu dělnic ( zvláště mateří látka ).Včelstva bez matek nejsou tak produktivní jako včelstva s matkami. To samé, avšak v menší míře , platí pro trubčí látku.
Proto včelstva s trubci ( s přiměřené množství trubců...do cca 10% zastoupení v populaci včelstev ) mají větší snůškoví potenciál ( trubčí látka je motivuje k práci ).
Bohužel si asi nevzpomenu, kde jsem ten článek četl. Něco v tomto smyslu je psáno ve včelařské encyklopedii Včelařství ( autor...Vladimír Veselí a kolektiv ) na str. 40 a na str. 46-47.
( Pozn.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Potom by poměr chovaného trubčího a dělničího plodu mohl být v průměru asi 1:3.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Divné, že?
Řekl bych, že se toto včelstvo snaží nějak moc šířit své geny ( asi nějaká přemrštěná rojová nálada ). Osobně jsem narazil v loni u jednoho včelaře na jedno včelstvo, jež mělo asi určitě více jak 6 000 trubců )

zdravím.............Martin Václavek
Racionalizaci zdar!!!

V roku 2004 som dostal knižočku o "Potreba trúdov vo včelstve". Preložil som jednu stať "Výskum vplyvu trúdov na znášku medu" v máji roku 2004 v časti ZOOTECHNIKA na www.vcely.sk aj s mojím nesúhlasným komentárom. Výskum robil včelár praktik asi 8 rokov, kde dokázal, že včelstvá ktorým nebránil chovať trúdov, mali vyšší prínos medu ako skupina , v ktorej bránil včelstvám chovať trúdy. V brožúre sú i iné zaujímavé pohľady na rôzne činnosti včelstva. No tie som už nedokončil preklad. Anton

Poslední dva roky se více zajímám o stavbu trubčiny. Nechávám včelstva volně stavět na stavebních rámcích. Moje včelstva v minulé sezóně postavila v průměru kolem 30 dm2 trubčiny (32 měřených včelstev). Mají-li dost, staví dělničinu.
Pokud vyjdu z tohoto pozorování a předpokladu, že na vrcholu rozvoje je všechna trubčina zakladena, pak 30 dm2 trubčího plodu (oboustranně) je asi 12-13000 zakladených buněk. Při cyklu 24 dní je odhad kladení ve špičce asi 500 trubčích vajíček denně. Maximální výkon kladení matky bývá uváděn kolem 2000 vajíček denně. Potom by poměr chovaného trubčího a dělničího plodu mohl být v průměru asi 1:3. To platí ovšem jen pro období rojení, později plodová křivka trubčiny pravděpodobně klesá strměji než křivka dělničího plodu.
Broněk

Dnes už se ví, že omezování trubců snižuje výnosy daném období ...Pepan
......
Nedávno jsem byl trénován, abych se ptal pětkrát PROČ. (to je nějaká módní metoda, jak proniknout do hloubky problému :-). Ale jako u jiných témat (třeba med a mikrovlnky) mi to nedá abych se zeptal.
Ví se to proto, že se to povídá (a zní to pravděpodobně), nebo to někdo někde zjistil? O kolik procent to snižuje výnos?
Donedávna jsem věřil povídání o tom, že VD upřednostňuje trubčinu.
Díky za informace.
Karel

Sledování poruch v době životnosti výrobku bych nechal výobci.
Ale recenze typu. Medomet má dobrý chod, převodovka má volnoběch, chod je tichý, plásty se dobře/nedobře zakládají, víko je v horní poloze stabilní, vadí, nevadí, nádoba se vyprazdňuje dobře, nemá štěrbiny kde by med zůstával, ventil těsní, konstrukce je stabilní, nebo se klepe, plásty se ne/bortí.
K naší reklamaci se výrobce postavil čelem a hned vyměnil, nebo nás poslal někam,....
.....
Můj táta jednou naletěl na oslavný dvoustránkový článek na feromonové lapače rojů ve Včelařství. Typická reklama. Někdo něco dovezl, namastil si kapsu, Včelařství to vychválilo na dvou stranách, můj táta naletěl, jel do Křemencový a koupil to. V životě jsme okolo toho neviděli letět včelu. Tam bych místo popisu - reklamy od výrobce očekával recenzi - pověsili jsme to na strom, a za měsíc se tam z pěti rojů ve včelíně usadili 0 až 8 :-) rojů. Vyplatil se nám, nevyplatil.
Jen tak mimochodem, kdo to taky koupil, usadil se Vám do toho sám roj?
Karel

Kdybych měl 20 včely, zavedený chov a naučené zákazníky, asi bych uvažoval jinak (jak už jsem tu jednou napsal). Když jsem v začátcích, navíc vloni po moru, tak musím moc počítat.

Petr

Nechtěl jsem se Vás doktnout. Mrzí mě
co se Vám stalo.

Dnes už se ví, že omezování trubců snižuje výnosy daném období, ale provádět se musí u chovatelů matek a to u mateřských včelstev a naopak u otcovské linie se posiluje dodáním matek z otcovské linie okolním včelařům U běžných chovatelů se doporučuje u slabších a méně výkonných rojů trubce rušit, aby se jejich negativní vlastnosti nepřenášeli do okolí a pak zase opětně k vám při snubním letu vašich matek. Pak se vám v dalších letech toto projeví zvýšením kladných vlastností vašich rojů

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vita Vydra <vitavydra/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sifra Mistra Leonarda
> Datum: 22.2.2007 17:13:41
> ----------------------------------------
> On málokterý divoký roj bývá opravdu divoký...
> Mám jedny včely na divoké stavbě a řekl bych že poměr dělnic a trubců od
> toho citovaného daleko nebude.
> Proč včely chovají tolik trubců??? Toť otázka. Zřejmě je to méně
> riskantní způsob rozmnožování (šíření vlastního genotypu) než rojení.
> Zkoumal někdo v moderní době jak omezování/neomezování chovu trubců
> ovlivňuje výnosy? To by mne zajímalo.
> Vita
>
> Karel napsal(a):
> > Ale otázka je to dobrá. Možná někdo, kdo likvidoval v poslední době divoký
> > roj a prohlížel to, by mi mohl potvrdit můj odhad, že je to pro naší včelu
> > i v době rojení nesmyslně nízký poměr. Nevidím důvod, proč by včelstvo
> mělo
> > na 3 včely chovat 2 trubce. Ani v době rojení.
> > Karel
> >
> > ------------------------------------------------------------------------
> >
> > _______________________________________________
> > Konference Vcely
> > Vcely/=/v.or.cz
> > http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
> >
>
>
>

On málokterý divoký roj bývá opravdu divoký...
Mám jedny včely na divoké stavbě a řekl bych že poměr dělnic a trubců od
toho citovaného daleko nebude.
Proč včely chovají tolik trubců??? Toť otázka. Zřejmě je to méně
riskantní způsob rozmnožování (šíření vlastního genotypu) než rojení.
Zkoumal někdo v moderní době jak omezování/neomezování chovu trubců
ovlivňuje výnosy? To by mne zajímalo.
Vita

Karel napsal(a):
> Ale otázka je to dobrá. Možná někdo, kdo likvidoval v poslední době divoký
> roj a prohlížel to, by mi mohl potvrdit můj odhad, že je to pro naší včelu
> i v době rojení nesmyslně nízký poměr. Nevidím důvod, proč by včelstvo
mělo
> na 3 včely chovat 2 trubce. Ani v době rojení.
> Karel
>
> ------------------------------------------------------------------------
>
> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>

Karel, ja to beriem, ale kto má tie recenzie, doporučenia či zavrhnutia písať, keď bude čakať na skúsenosť, kým niekto výrobok kúpi? Výrobca nemôže vyrábať nekvalitné výrobky, lebo predá pár kusov, správa rozšíri rýchlejšie ako si myslíme a môže výrobu zbaliť. Nakoniec aj renomovaný výrobca ako je Philips je to najlepšie čo môžeme kúpiť. Práve je tomu pár dní ako nám vypovedal vysávač. Jednoducho to riziko je prítomné a ak by sme čakali na to, kým nám kvalitu pána Berezu niekto potvrdí o 5 rokov, máme dovtedy čakať a vytáčať na starom, poškodzujúcom plásty a zhrdzavenom plechu? Je to vec odvahy a potreby mať vždy 100-ný medomet. Anton

wedefefefefew

Pro meho kamarada pana Kuta ze Zlatnik u Prahy hledam vcelare na pomoc pri
praci na vceline. Odmena za provedenou praci dle dohody - prijmeme i
duchodce. Nástup od dubna 2007.
Telefon na pana Kuta: 603 290 924

Karel, reklamu a predaj má na starosti výrobca, nebude mu ju predsa robiť spoločenská organizácia akou je ČSV.
....
Anton, je mi jasné, že reklamu má na starosti výrobce. A reklamě nevěřím ani slovo bez ověření.
Ale já mluvím o TESTECH, RECENZÍCH a REPORTÁŽÍCH.
To znamená o informování čtenářů o SKUTEČNOSTI. Tedy jak výrobek vypadá, jak se osvědčuje, jestli má deklarované parametry atd.

Až budu potřebovat informace z reklamy, projdu si weby výrobců, nebo jejich katalogy, prospekty atd. V nich je vše báječně a pořád to bezchbně funguje.

ALe mě zajímá praxe. Jestli třeba takový kompresor na aerosol vydrží na podzim hodinu, nebo jej má někdo již bez problému několik sezon atd. Podle toho se budu kvalifikovaně rozhodovat, co koupím a co ne. Ne jen podle prospektů.

Karel

Pro Petra.
Nemohl bys mi dát bližší informace o Tvé vázena můj mail :
vajvra/=/atlas.cz
Dík Jirka