Včelařská konference

Vážení přátelé,mám takovýto dotaz :
Zná někdo z Vás adresu na webu,kde se dá vyhledat ocenění pozemků dle bonity za 1m2 ? Platí toto ocenění celoplošně
pro celou ČR a nebo je to odstupňováno podle krajů či okresů? Také bych myslel,že ta následná cena je asi ovlivněna např.madmořskou výškou,svahovitostí a ještě asi jinými faktory.Kdo by mi chtěl v tomto pomoci,předem Vám děkuji.

Petr Veverka napsal:
>Chtěl bych se zeptat, jak to u vás vypadá s varoázou? U nás na Vysočině už několika včelařům teď zjara padla včelstva.
>Já už vím o desítkách padlých včelstvech ve svém okolí, tak mám celkem strach.
............

Jaké jsi měl výsledky jarního vyšetření?
Pokud jsi na podzim léčil podle předpisu veteriny a měl pod 3 roztoče na včelstvo, myslím, že nemusíš mít strach z toho, že Ti kvůli varroáze zkolabují včely.
Může se to stát, pokud včelaři používají při léčení vlastní zlepšováky, nebo pokud včelaři neléčí formidolem a gabon dávají pozdě. Včely si potom nevychovají dlouhověkou generaci schopnou přezimování, většina včel, které mají být dlouhověké je poškozena roztoči a nedožije se jara.
Většinou před vánocemi si tito včelaři stěžují, že jim zůstaly úly plné zásob, a včely se vytratily.

Radek Krušina

Karel napsal:
>.. měl by se obrátit na jednatele místní ZO :-) :-)) :-)))

>A když si představím chudáka veterináře, jak mu volá 500 včelařů z okresu, tak mu radši dopřeji oddych a brouzdám po webu.
..............

Mě náš jednatel zatím nikdy nezklamal, pokud jsem se na něho obrátil. Co věděl oficiálně, řekl, a mě to stačilo.

S tím veterinářem souhlasím, vidím to jako krajní možnost třeba pro toho, kdo se živí včelami, a s místním jednatelem se třeba z různých důvodů nemůže spojit. Osobně jsem ho zatím nikdy "neotravoval".

Myslím, že brouzdání na webu nejaktuálnější informace (zatím) nepřinese. To, co má na vývěsce veterina je jistě oficiální, ale možná ne vždy zcela aktuální.

Radek Krušina

Pokud je máš dostatečně silná tak již se nemusíš obávat ale doporučuji jakmile to teploty dovolí před snůškou přeléčit varidolem . pro zimní úhyny včelstev je naprosto rozhodující správné použití gabonu v srpnu který musí být bezpodmínečně umístěn mezi plodové plásty jinak jeto zbytečná práce nikde jinde nemá smysl.
stačí dva na jeden nástavek, a mimo plod třeba dvacet nic nezachrání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Veverka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Varoáza
> Datum: 04.4.2007 10:27:09
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, jak to u vás vypadá s varoázou? U nás na Vysočině už
> několika včelařům teď zjara padla včelstva. Já už vím o desítkách padlých
> včelstvech ve svém okolí, tak mám celkem strach.
>
> Petr
>
>
>

Rád bych si vyrobil v letošním roce nové nástavky(tachovák 39/24 - 9 rámků, ale narazil jsem na nečekaný problém. Nikde jsem nenarazil na plánek, tedy přesněji řečeno na originální míry nástavků. Mám starší úly a musím říci, že při pečlivém přeměření jsem zjistil že jde celkem o 3 tipy, které se liší až o 13mm. Výsledek je ten, že nejdou libovolně zaměňovat jak by bylo potřeba. Musí někde přece existovat původní nákresy s unifikovanými rozměry. Poradíte někdo? Díky.

Chtěl bych se zeptat, jak to u vás vypadá s varoázou? U nás na Vysočině už několika včelařům teď zjara padla včelstva. Já už vím o desítkách padlých včelstvech ve svém okolí, tak mám celkem strach.

Petr

Myslím, že pokud někdo chce znát aktuální nákazovou situaci ve svém okolí, měl by se obrátit na jednatele místní ZO, který by měl být nejlépe informovaný, nebo přímo na místní veterinu.

Radek Krušina
...........................
.. měl by se obrátit na jednatele místní ZO :-) :-)) :-)))

A když si představím chudáka veterináře, jak mu volá 500 včelařů z okresu, tak mu radši dopřeji oddych a brouzdám po webu.

Karel

Pokud si smrděl, lak je to problém Je to zřejmě signál rozvinuté nosemy nebo moru

Pepan
........
Podle mě mají včely ještě v sobě plný výkalový váček ze zimy. A ten smrdí snad vždycky.
Podle mě ještě nebyly všechny včely venku se vyprášit.
Abych se přiznal, nosemu nepoznám.
Tvrdí se, že výkaly s nosemou jsou řídké, ŽLUTÉ, nitkovité a sladké. A včely kálí v úle.
Včelí výkaly kterými smrdím jsou tmavě hnědé, tužšší, atd.

Párkrát jsem u slabochů zažil nitkovitě pokálené krajní plásty - pokud se takhle projevuje nosema a nijak jinak, tak jí nemám.

Mikroskop mi sice vloni přinesl Ježíšek, ale bohužel k němu nenadělil čas navíc. Ale asi se na to kouknu.

Dělá si někdo pod mikroskopem test nosemy? A jak?
Karel

>Po prohlídce včel jsem smrděl jak tchoř. Obvykle to mám jako signál, že
dokud nejsou všechny včely vyprášené, tak do nich nemá včelař lézt. Jinak
dobře mu tak:-)<

Pokud si smrděl, lak je to problém Je to zřejmě signál rozvinuté nosemy nebo moru

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Drobny postreh
> Datum: 04.4.2007 07:51:50
> ----------------------------------------
> Nevím jak kdo včelaříte, ale proč teď lezete do včel?
> Vždyť je jejich stav videt na česně.
> R.Hubač
> ........
> Souhlasím. Ale protože těch různorodých hlášek o stavu vyzimovaných
> včelstev je moc, (a taky jsem byl trochu nadržený)tak jsem o víkendu sundal
> ze třech včelstev víko.
> Zásob je v úlech ohromné množství, včely jsou všude.
> Včera jsem obhlížel jiné stanoviště. Odpoledne v jednom úle obsedaly 2
> nástavky (24cm) a běhaly po horních loučkách třetího nejspodnějšího. Bylo
> dost teplo.
> Tady teprve kvetou kočičky - jívy končí, kvetou první vrbičky.
> Takže první zásah v květnu - rozšiřování mezistěnami. Do té doby jim snad
> musí stačit 70cm výšky. A klid na práci.
> Karel
> PS
> Po prohlídce včel jsem smrděl jak tchoř. Obvykle to mám jako signál, že
> dokud nejsou všechny včely vyprášené, tak do nich nemá včelař lézt. Jinak
> dobře mu tak:-)
>
>
>

Karel napsal:
>Z webu CSV mám excelovské tabulky, kde kromě oněch mapek jsou listy i se seznamy katastrů.
>Ale asi je to nějaký nový seznam, který nemá oporu ve vyhláškách SVS.
>Asi se dělal z mapy, protože tam jsou katastry, které ve vyhlášce nejsou.
>Navíc jsem si ve vyhláškách HK SVS nevšiml, že by vymezovala ochranná pásma na části katastrů.
...............

Myslím, že informace na webu ČSV bude ještě potřeba doladit. KDyž se podíváš na Jihomoravský kraj, není tam ani zmínka o nějakém ohnisku a ochranném pásmu v r.2006 ani v r.2007 v okrese Břeclav. Jsou tam jen informace o zaniklých ohniscích v tomto okresu. Myslím, že nikdo tu není takový optimista, že by věřil tomu, že během jedné zimy došlo k ozdravění celého okresu. Podle mě se chybička vloudila.
Taky je otázka aktualizace informací na webu ČSV. Je to určitě dobrý nápad, ale bude to náročné na udržování aktuálního stavu.
A teď je myslím období, kdy se prohlídkami včelstev, ve kterých zimní vyšetření měli odhalilo původce, prokáže nejvíc klinických nálezů, a z toho budou nově stanovená ohniska. Určitě to bude snaha stihnout do doby, než se začne kočovat k jabloním a řepce.
Myslím, že pokud někdo chce znát aktuální nákazovou situaci ve svém okolí, měl by se obrátit na jednatele místní ZO, který by měl být nejlépe informovaný, nebo přímo na místní veterinu.

Radek Krušina

Nevím jak kdo včelaříte, ale proč teď lezete do včel?
Vždyť je jejich stav videt na česně.
R.Hubač
.........
Souhlasím. Ale protože těch různorodých hlášek o stavu vyzimovaných včelstev je moc, (a taky jsem byl trochu nadržený)tak jsem o víkendu sundal ze třech včelstev víko.
Zásob je v úlech ohromné množství, včely jsou všude.
Včera jsem obhlížel jiné stanoviště. Odpoledne v jednom úle obsedaly 2 nástavky (24cm) a běhaly po horních loučkách třetího nejspodnějšího. Bylo dost teplo.
Tady teprve kvetou kočičky - jívy končí, kvetou první vrbičky.
Takže první zásah v květnu - rozšiřování mezistěnami. Do té doby jim snad musí stačit 70cm výšky. A klid na práci.
Karel
PS
Po prohlídce včel jsem smrděl jak tchoř. Obvykle to mám jako signál, že dokud nejsou všechny včely vyprášené, tak do nich nemá včelař lézt. Jinak dobře mu tak:-)

Jenom pro všechny, kdo by třeba kvůli fyzickým indispozicím chtěli
vyrábět vysouváky. Takové ty úly, co se u nás vyráběli (
Pardubicko-Holicko) celé patro si vytáhnete do šuplíku zavěšeného vzadu
a pak už jako v nástavku pracujete. Mám s nimi velmi dobré zkušenosti,
můj kamarád, který už bohužel ve více než 80 letech zemřel je skvěle
fyzicky zvládal.
Tak tedy, tam se včelí mezerou rozumí 10mm kvůli tomu, že když je
vysouváte, aby jste je nemačkali. Důležitý postřeh - více než těch 10 mm
včely zastaví a pak nemáte vysouvák, ale problém....

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Karel
Sent: Saturday, March 31, 2007 8:41 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?

Souhlasím, pro upřesnění: včelí mezera je 8 mm (+- 1 mm)
U úlů, které jsem si nechal na zakázku vytobit u Kolomého, je mezera
mezi
nádstavky 9 mm.
.....
Tak to má podle mě být u Eurolangstrotha.
Nástavek 241mm minus 232mm rámek= 9mm.
9mm je norma.
Je zbytečné podle mě z toho dělat vědu. Včely nemají šupléru, ale jen
instinkt. A taky staví divočinu ne 35, nebo 38, ale v dost velkém
(relativním) rozpětí. Podle všech pokusů o kterých jsem slyšel.
S rámky (loučkami)jsem před dvaceti lety dělal různá kouzla, protože
tehdy
v NN nebyly okolo mě zkušenosti a většina včelařů se kterými jsem to
konzultoval v tom viděla problém - v zimě.
Dělal jsem napřed pokusně - z obavy o zimní ztráty i dolní laťky jen
10mm.
Nedoporučuji. Nakonec jsem zjistil, že včelám nevadí ani dolní a horní
loučky 30mm. To jsem tehdy zkoušel spec. rámky - medníkové - do kterých
teoreticky matka neměla klást. Jednak kladla, a postupně jsem je tam
přes
zimu běžně nechával.
Důležité je, aby je včely vystavěly až dolů k loučce. A tady je spousta
faktorů, nejen rozměr loučky. Místo a čas stavby,.., ale i genetika.
Nepovažuji za nutné vymýšlet vlastní úl, 9mm mezery Lanstrotha i s 3cm
dřeva včely všetšinou přejdou. Obdivuhodné.
Ale v tehdejších počátcích jsem modifikoval z opatrnosti mezeru na
minimum
cca 5mm abych nemačkal včely mezi rámky a to bylo podle mě optimální. V
minulých MV byl o tom článek, a tam vyšlo něco podobného. Menší mezeru
včely méně prostavují.
Z délky loučky bych taky nedělal vědu, i když mám teď Langstr. Šel jsem
na
něj protože jsem si chtěl po jedné z nejkratších louček (Brenner) ověřit
ten izolační efekt dlouhé loučky.
Podle mě to je včelám ukradené.
Co podle mě hraje roli (pravděpodobně), je možnost vytvoření co největší
plochy plodu do šíře.
Ale to většinou zajímá spíše slabší včelstva (co obsedají jednotlivé
plásty, ne celý nástavek), silnější už se chovají různorodě.

Praskliny atd, mezery mezi nástavky - pokud se jedná o omezené množství
skulin velikosti asi tak 1mm - spíše snad zlepšují klima v úle. Jedná se
o
úzkou, většinou křivolakou skulinu dlouhou většinou +-2cm. Tam tření
brání
rychlému proudění - tedy průvanu.

Karel

Ahoj Tondo a další z Moravy,
mam takovy pocit, že ta naše republika je moc velka, pro naše kamarády
z východu (říká se Slováci, kteří nedošli do Čech)je i tramvaj šalinou.
Teprv těžké je se s kamarády bavit o produktech z těch pomologických
mouder. Jak říkal dědek Josef ( ze stejnojmenné knihy Jaroslava
Matějky):"Ta je, ta musí být z těch kadlátek od Syslic!". A teprv
mudrujte, jestli to jsou slívy či co.
Vše v dobrém
radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Antonin PRIDAL
Sent: Monday, April 02, 2007 10:35 AM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Fenologie

To není vůbec složité vysvětlit:

a) myrobalán, nikoliv mirabolán, je druh, který nemá chutné ovoce a
často
podrůstá ovocné strony jiných slivoní či dokonce peckovin, pro které je
myrobalán, Prunus cerasifera, velmi dobrou podnoží. Rozdíl mezi
mirabelkou a
myrobalánem v případě ovoce je oddělitelnost pecky od dužniny, která je
u
mirabelek vemi dobrá - někdy se proto mluví o slívách, i když i slíva je
trochu něco jiného ... Barva plodů bývá různá a nesouvisí s pomologickou
klasifikací. I myrobalán má žluté plody!

b) trnka je lidově zaměňována podobně - s pravou švestkou, Prunus
domestica,
a trnkou, prunus spinosa, která je planá a její drobné plody jsou chutné
až
po prvních mrazech. je to jediná naše původní slivoň.

Pokud si nejste jisti, co za "modré" ovoce máte na mysli, většinou
neuděláte
chybu, budete-li mluvit o slivoni. To je obecný název pro všechno takové
ovoce - pravé i pološvestky, špendlíky (mimořádně chutné), mirabelky,
slívy,
renklódy aj.

I botanici v tom nemají jednotný názor. Pro nás je důležité hlavně
pomologické třídění, které respektuje kvalitu a tvar plodů.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 30, 2007 11:47 PM
Subject: Re: Fenologie


Teď kvete mirabolán mirabelka je něco jiného a mezi lidmi se to zaměňuje
a
velmi těžko se jim vysvětluje rozdíl mirabolán je podnož užívaná pro
švestky, slivoně , mirabelky a ryngle kvete ještě před trnkami a plody
má
žluté až červené a nejde od pecky kdežto mirabelka je žlutá až s růžovým
líčkem a jde oddělit od pecky. A ještě na okraj mezidruhový kříženec
mirabolánu a broskve je NEKTARINKA
PEPAN

Nevím jak kdo včelaříte, ale proč teď lezete do včel?
Vždyť je jejich stav videt na česně. Letos není snad třeba ani dávat
vodu, mohou lítat snad každý den a pokud nosí pyl atd, není třeba je
rušit v práci. Pohled k večeru do podmetu řekne víc - nechte mě zatím
být, ještě tak odhaduji 1-2 týdny na první rozšiřování ale spíš
soušemi..

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
tomas
Sent: Monday, April 02, 2007 4:01 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Drobny postreh

V nedeli jsem pri prohlidce jednoho vcelstva videl nekolik trubcu :-)

To jen, ze jsem si vzpomnel na debatu o chovu matek k zacatku kvetna.

Nevim jestli je to neobvykle nebo naprosto normalni, proste me to v tuto
dobu trochu prekvapilo :-)
ale nemam s cim porovnavat.

T.H.

Nic proti ničemu, nevím co je královská odměna, ale znám včelaře, který
má už pár desítek let průměr na 200 včelstev přes 50kg a s jeho včelami
se dá dělat (osobní zkušenost)...
Závěr - je zlé, pokud pomílení se snaží svojí aktivitou svést
začátečníky na scestí. Hodné včely a dost medu je možné.... Pokud se
někdo chovu nevěnuje pár let, jde i vynikající chov do kytek, vesmír
jako celek přirozeně směřuje k entropii....
A ty blbosti kolem zón? Pokud mám místo pod třešní, dám včely pod
třešni, pokud pod jabloní pod jabloň, pokud je nechám pracovat (
největším nepřítelem včel je včelař) odmění se mi zdravím i medem...
Na Vašem místě bych se nechal poučit od nějakého opravdového včelaře
-chovajícího matky, včelaření bude 2x veselejší..

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
J?n
Sent: Monday, April 02, 2007 10:02 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Ostré veely a chladné poeasí

vcely mám osadené na geopatogénnej zóne , vcela a mravec
sú z jednej čelade, /každé mravenisko je na geopatogénnej zóne/ a ešte k
tomu v lese.
Vaše ostré včely sú oproti mojim ešte v rozcvičke, po "zákroku" mňa
odprevádzajú aj 5O m , ale nevymenil by som ich - mám ich rád a odmeňujú
sa
mi za to královskou
znáškou

Madra
Mno spiš jsem nanšel podrobnosti na www.svscr.cz tam nalevo odkaz Krajské
veterinární správy a tam naject na kraj a jeho úřední desku. Oni ty mapky s
trojuhelnickama jsou celkem na nic..... Tady jsou vypsane přesne zasažené
katastry a ochrané pásma....
.....
Z webu CSV mám excelovské tabulky, kde kromě oněch mapek jsou listy i se seznamy katastrů.
Ale asi je to nějaký nový seznam, který nemá oporu ve vyhláškách SVS. Asi se dělal z mapy, protože tam jsou katastry, které ve vyhlášce nejsou. Navíc jsem si ve vyhláškách HK SVS nevšiml, že by vymezovala ochranná pásma na části katastrů.
A taky jsem si díky tomu početl vyhlášku o jarní varoáze.
To je síla.
Karel

Mno spiš jsem nanšel podrobnosti na www.svscr.cz tam nalevo odkaz Krajské
veterinární správy a tam naject na kraj a jeho úřední desku. Oni ty mapky s
trojuhelnickama jsou celkem na nic..... Tady jsou vypsane přesne zasažené
katastry a ochrané pásma....

Madra
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 03, 2007 5:31 PM
Subject: Re: mor - rychnovsko


> Na webu CSV (www.vcelarstvi.cz)se objevily dvě tabulky.
>
> Škoda, že takové informace nebyly dostupné alespoň v minulých dvou letech.
>
> Karel
>
>
>
>

Nechceš ty Bohuslave náhodou ředit líh?

U inventáře, k němuž jsem měl daňový doklad, jsem vycházel z ceny dle tohoto dokladu (vč. DPH), u ostatních z ceny v tehdy platném ceníku. http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-SMERNICE_Cenik.doc
Petr
......
To bylo od tebe velkorysé. Podle toho ceníku by se za nástavek mělo platit jako "nástavek k nást. úlu obdélníkového půdorysu ....... 557 Kč". Místo toho jsi účtoval jen půlku podle nákupního dokladu.
Inu, každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán.
Karel

Ted sem narazil na zajimavy odkaz:
http://www.mendelova.cz/pages/didac/f/hustota.html

zkuste to, mohlo by to pomoci

ja bych si takhle pozde odpoledne unaven v praci typnul, ze hustota=hmotnost/objem
cili objem vody = hmotnost/hustota nebo hmotnost vody = hustota*objem

zalezi co pro vas bude jednodussi na odmereni jinak voda by mela mit hustotu 1000 kg/m3 protoze 1l vody =1dm3 = 1kg

ale radsi me zkontrolujte :-)



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bohuslav xxxx <b.acek/=/seznam.cz>
> Předmět: Prosba
> Datum: 03.4.2007 17:42:55
> ----------------------------------------
> Přátelé, asi jsem tenkrát chyběl, ale neví někdo jak spočítat kolik přidat vody,
> aby získal potřebnou hustotu? Předem děkuji.S
>
>
>

Na webu CSV (www.vcelarstvi.cz)se objevily dvě tabulky.

Škoda, že takové informace nebyly dostupné alespoň v minulých dvou letech.

Karel

Dobry den,
chtela bych se zeptat jestli z vas nekdo nevi, kde konkretne se objevil mor na rychnovsku (Rychnov nad Kneznou). Od naseho predsedy jsem se dozvedela, ze tam nekde byl, ale nevedel kde presne. Bydlim pobliz a tak bych rada mela jasno. Diky predem. Kdybyste nahodou vedeli, kde se daji zjistit aktualni vyskyty moru, byla bych rada za link.

Vendula (Ceske Libchavy)
ZO Usti nad Orlici

Přátelé, asi jsem tenkrát chyběl, ale neví někdo jak spočítat kolik přidat vody, aby získal potřebnou hustotu? Předem děkuji.S

Karel: K jednání se státní správou vždy připraven...

:-)

Tady to je: http://vcely.rosomak.cz/mor_rozklad/

Připomínám, že úspěšný jsem byl pouze s druhou částí rozkladu, tu první, která se týkala včel, mi seškrtali.

Petr

Pokud by byl zájem, mohu vystrčit na web formulář finančního rozkladu, který jsem si pro tento účel připravil.
Petr
......
K jednání se státní správou vždy připraven..-) Jeden nikdy neví, kdy to bude honem potřebovat.
A kolem moru je informační chaos.
Ve Včelařství vyjde něco, co už od Silvestra neplatí a dozvíš se to z Webu toho samého včelařství.cz.
Takže si myslím, že se to možná bude hodit více lidem.
Díky předem.
Karel

Karel: ...Kolik dali za včelstvo, oddělek, za nástavek, či úl (pokud se pálily bez včel)?...

Zdravím a omlouvám se za pozdní reakci.

MZe oceňuje včelstva a ostatní inventář pravděpodobně dle tohoto ceníku: http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-SMERNICE_Cenik.doc a to i žádosti podané před datem počátku platnosti tohoto ceníku.

Za oddělek (není mi jasné podle jakého předpisu či ceníku) počítají polovinu ceny včelstva. Vzhledem k tomu, že je to v rozporu jak s ceníkem, tak i s původním tvrzením pracovnice MZe v době, kdy jsem žádost připravoval, jsem se proti rozhodnutí odvolal - dám vědět, jaký bude výsledek.

U inventáře, k němuž jsem měl daňový doklad, jsem vycházel z ceny dle tohoto dokladu (vč. DPH), u ostatních z ceny v tehdy platném ceníku. Ze všech položek jsem z takto určené ceny odepsal 5% za každý rok stáří předmětu, nejvýše však 90%. Takto určené ceny mi beze zbytku uznali.

Pokud by byl zájem, mohu vystrčit na web formulář finančního rozkladu, který jsem si pro tento účel připravil.

Petr

Jako opožděný apríl výborné.Víťa

Přeji hezký den. Ve spopupráci se správcem tohto fóra je na stránce se soubory vložen nový obrázek s postupem pro převod díla z divoké stavby do rámků. Obrázek pochází ze včelařské publikace v polštině vydané v roce 1936. Postup jsem vyzkoušel a je to v pohodě.

Vše hezké

Vašek

Verim, ze to neni ten pripad, protoze vcel bylo cele plodiste - je to vetsi ul s ramky 35*27, nevim jak se jmenuje, je to starsi nejspis seriove vyrabeny ul - plodiste s vyssim nevyjmutelnym dnem a nastavek jako mednik, zatepleny, zvenku a zevnitr jsou palubky.
Matka je krasne velka trosku do zlatova a plod ma pres 4 ramky mozna i vic - nechtel sem ji do toho moc rejpat takze kdyz jsem ji i s plodem nahodou objevil na druhem ramku mrknul jsem jeste zkusebne na paty a tam bylo take nakladeno.
Zkusil jsem jim dat uplne na druhou stranu plodoveho hnizda mezistenu, protoze se mi zdaly velmi pekne - doufam, ze jsem to neuspechal :-)
Za plod jsem se ji dat neodvazil, protoze stale jeste nevim presne podle ceho se rozhodnout. Vim z lonska, ze pri kvetu tresne se s pridavanim mezisten zacina :-) Tresen sice jeste nekvete, trnky jo, broskve zacina, ale verim, ze pri jejich sile jim na kraji ulu prekazet nebude, zasob maji dostatek a kdyz budou chtit tak ji postavi :-) Snad se moc nepletu ...


> Pokud má včelstvo slabou matku, stává se, že trubci ve včelstvu přezimují.
>
> Pepa
>

Co jsem v předchozích příspěvcích nenapsal a s čím souhlasím, jsou ti
zmrzlíci. Pokud chytnou první dny ten usazený umělý roj nebo to včelstvo,
ze kterého byla setřepána matka a víc než polovina včel, budou z nich
slaboši a budou se z toho hrabat tak měsíc. Ten měsíc bude promarněný a je
docela možné, že do srpna, září zesílit nestihnou. Je třeba tedy sledovat
předpověď počasí aspoň na týden dopředu a to překládání dělat tehdy, když
slibuje aspoň na ten týden dopředu teplo. Dlouhodobější předpověď počasí je
už dneska poměrně kvalitní.
V rámci možností je dobré úl zateplit, to znamená hlavně pořádná uteplivka
na strůpku - několik cm silná, klidně třeba nějaká dočasná nouzovka z hadrů
nebo plátěného pytle nacpaného třeba starým senem nebo papírovými proužky ze
skartovačky atd. U dna zakrýt síto a případně natáhnout mezi dno a nastavek
nějaký igelit s průchodem u čelní stěny nebo vrstvu zmačkaných novin cca 1
cm silnou mezi igelity, aby ji nerozhryzaly.
Co se týká snůšky do včelstva s osiřelou matkou, je pravda, že včely bez
matky mají nižší intenzitu přínosu zásob. Ale přesto, pokud je snůška, než
se matka vylíhne a oplodní, stihnou zanést všechny rámky, které v době
zamáčknutí matky obsedají.
Co se týká možnosti jednoho včelstva vystavit 40 rámků, třeba 39x24 za rok,
myslím si, že je to možné. Nesmí se to ale dělat ve stylu zažitém u dnešních
nastavků, to je že se podstaví pod stávající nastavek další nastavek s
mezistěnami a čeká se měsíc, až včely do něho sejdou, postaví ho a zakladou.
Musí se používat manipulace s jednotlivými rámky. Místo pár minut na
podstavení nastavku je třeba tomu věnovat aspoň hodinu. Na konci května už
by mělo být včelstvo v jenom nastavku kompletně vystavených mezistěn a na
několika z nich by měl být plod, i zavíčkovaný. Od zhruba poloviny května už
je dost teplo, takže nějaké uteplení zespoda nemá smysl a shora optimálně
tak 2 centimetry nějaké desky. Takže pokud se v tom jednom nastavku
vystavených mezistěn objeví přebytek včel, to znamená jsou plně obsazeny i
krycí plásty a pod nastavkem se přebytečné včely zavěšují, je v červnu čas
na rozšíření podstavení nastavkem mezistěn. Ale takovým způsobem, že kromě
krycích krajních plástů se z vrchního nastavku vyndají všechny
nezaplodované plásty a vloží se tam střídavě zaplodovaný plást, mezistěna,
zaplodovaný plást. ostatní se vloží do spodního nastavku. Cílem je dosáhnout
vystavení mezistěn a jejich jedno zaplodování, aby vznikly světlé souše.
Potom se do včelstva chodí co 14 dnů, vystavené mezistěny se zavíčkovaným
plodem se dávají do spodního nastavku k vyběhnutí, světlé souše bez plodu se
vytahují, případně se nechávají v podstaveném třetím nastavku. Nevystavené
a nezakladené mezistěny se dávají zase do horního nastavku mezi vystavené
mezistěny s vajíčky a larvičkami. Není možné, aby během června a července
nevystavily takhle dalších 20 - 30 plástů. Musí být ale snůška, pokud není,
musí se mírně krmit. Zásoby ve včelstvu se musí neustále pohybovat mezi 5 -
10 - 15 kily. V srpnu už téměř nestaví, uspořádává se úl pro výchovu
zimních včel a zpracovávání zásob.
Kolik je třeba plástů k plnému využití snůšky, záleží hodně na způsobu
včelaření. Pokud se občas manipuluje s jednotlivými plásty, vytahuje
zaplodované, nechá vyběhnout plod v medníkovém nastavku a vystavit
mezistěnu mezi plodovými plásty, je reálné každý rok obměnit nebo postavit
navíc zlomek plástů - třetinu, čtvrtinu, šestinu bez nějakých ztrát na
výnosech. Znamená to ale mnohem více času na včelstvo. Pokud se do
plodových nastavků nezasahuje, musí se na obměnu plástů použít nějaká
snůška, nejlépe ta, která by jinak produkovala med, který se hůře prodává.
Při takovém včelaření je potom potřeba času na zásah do včelstva jen v
minutách, ale je třeba více plástů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 02, 2007 7:04 PM
Subject: Re: Jak pA¸enAst vA¨ely na Langstroth


> Langstroth jsem nikdy neměl a tak těžko mohu radit. Největší chybou
> začátečníků je, že spěchají a chtějí mít vše nejrychleji hotovo a to je
> právě na jaře dost velká chyba, která včelstvo podtrhne. Včely musí nový
úl
> nejprve potáhnout vrstvou propolisu, naladit vnitřní vlhkost apod. Chytnou
> li je v tomto stádiu např. zmrzlíci, tak nám z toho vyjdou jako slaboši.
> Takže moje rada je provádět to v dobu až máme maximální jistotu, že počasí
> bude perfekt. Už vůbec nejsem přesvědčen o medu v příštím roce. Máte
jakási
> podivná včelstva v zadováku, myslím, že o prošlechtěné mladé matce si
> můžete nechat jenom zdát a tak také překládání a rozvoj bude podle toho
> vypadat. Aby se včely výškou výnosů ukázaly musí mít k tomu dostatečně
> velký počet plástů.Všem teoretikům připomínám, že než včely nástavek
> postaví je většinou po snůšce. Takže aby se ukázaly musíš mít do medníku
> příští rok alespoň 40 plástů plus nové plodiště a k tomu se letos
> nedopracuješ ani náhodou. Dále předpokládám, že o chovu matek nic nevíš
> takže to letos nebudeš mít jednoduché. Moje rada tudíž zní. Nejdřív si ve
> spolku zjisti nákazovou situaci. Je li dobrá tak si nech dát tip na
> spolkového včelaře který běhá se štaflemi a často zbírá roje a domluvit se
> s ním a co nejvíc jich získat. Vždy dva nástavky dát na sebe, vybavit
> mezistěnami, vyrobit zcela primitivní dna a víka a roje usadit a po dvou
> dnech dohlídnout, aby krmítko bylo vždy plné. V podletí vše pospojovat,
> zakrmit a v září vyměnit matky. Rozhodně to nebudeš mít jednoduché a tak
ti
> budu držet palce. Situaci by prospělo, kdyby ve spolku byl někdo, kdo to s
> Langstrothy umí. Na včelstvo v zadováku bych kašlal, je velký předpoklad,
> že v Langstr. mu to moc nepůjde. Přeji úspěch! Zdraví R. Stonjek

V neděli jsem dělal taky rychlou prohlídku. Trubci už tam jsou a trubčina taky. Zásob hodně. Krmím 16 kg. Mám 3/4 langstroth. Tak dobře jako letos mi včely ještě nikdy nepřezimovaly.
Tonda

>V nedeli jsem pri prohlidce jednoho vcelstva videl nekolik trubcu :-)
To jen, ze jsem si vzpomnel na debatu o chovu matek k zacatku kvetna.
Nevim jestli je to neobvykle nebo naprosto normalni, proste me to v tuto dobu trochu prekvapilo :-)
ale nemam s cim porovnavat.

Zdravím!
Já mám včely v horách 750m n.m., takže to tu je zpožděnější než v nížinách. Podle svých zápisků můžu říct, že v loňském roce s dlouhou zimou začala stavba na stavebním rámku 20.dubna. Minulý týden jsem dělal ve včelách pořádek po zimě. Jednak bylo hodně díla plesnivého (sněhu málo, ale často pršelo a mrholilo) a jednak jsem si všiml, že na stavebním rámku už teď začaly stavět trubčinu. Ale ne z nového bílého vosku, ale použily na ni vosk ze staršího díla. Přijde mi, že to také není úplně běžné. Počítám, že letos půjde jarní rozvoj pěkně hopem...
Lukáš

vcely mám osadené na geopatogénnej zóne , vcela a mravec
sú z jednej čelade, /každé mravenisko je na geopatogénnej zóne/ a ešte k tomu v lese.
Vaše ostré včely sú oproti mojim ešte v rozcvičke, po "zákroku" mňa odprevádzajú aj 5O m , ale nevymenil by som ich - mám ich rád a odmeňujú sa mi za to královskou
znáškou

Jak jste na tom s varoou? Pokud je napadení silné je možné že včely opustí úl. Možná se pletu, ale je to jediné vysvětlení, které mě napadá. Pavel.

To jsou jen pověry které mají včelaři strach překonat JÁ JSEM PO DOBU TŘÍ LET SÁM PŘEChÁZEL Z BUDEČÁKŮ NA NÁSTAVKY a překládal jsem co nejdřív na jaře. Budečáky byly dokonce ve včelíně ve třech řadách nad sebou Ty horní řady jsem musel dokonce přesunout jen pár metrů dál abych úly dostal do jedné řady TO JSEM UDĚLAL NA JAŘE JAK ZAČÍNALY PROLETY a do nástavků překládal co nejdříve na jaře a právě ty přeložené se pak vyvíjely mnohem lépe jak v těch uteplených budečácích

Při opravě mě to zmizelo do pošty tak to posílám znova

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak p?¸en?st v?¨ely na Langstroth
> Datum: 02.4.2007 19:04:51
> ----------------------------------------
> Langstroth jsem nikdy neměl a tak těžko mohu radit. Největší chybou
> začátečníků je, že spěchají a chtějí mít vše nejrychleji hotovo a to je
> právě na jaře dost velká chyba, která včelstvo podtrhne. Včely musí nový úl
> nejprve potáhnout vrstvou propolisu, naladit vnitřní vlhkost apod. Chytnou
> li je v tomto stádiu např. zmrzlíci, tak nám z toho vyjdou jako slaboši.

To jsou jen pověry které májí včelaři strach překonat JÁ JSEM PO DOBU TŘÍ LET SÁM PŘECÁZEL Z BUDEČÁKŮ NA NÁSTAVKY a překládal jsem co nejdřív na jaře a budečáky byly dokonce ve včelíně ve tří ředách nad sebou Ty horní řřady jsem musl dokonce přsunou t jen pár metrů dál TO JSEM UDĚLAL NA JEŘE JAK ZAČÍNALY PROLETY a do nástavků překládal co nejdříve na jaře a právě ty přeložené se pak vyvýjely mnohem lépe ja v uteplených budečácích

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak p?¸en?st v?¨ely na Langstroth
> Datum: 02.4.2007 19:04:51
> ----------------------------------------
> Langstroth jsem nikdy neměl a tak těžko mohu radit. Největší chybou
> začátečníků je, že spěchají a chtějí mít vše nejrychleji hotovo a to je
> právě na jaře dost velká chyba, která včelstvo podtrhne. Včely musí nový úl
> nejprve potáhnout vrstvou propolisu, naladit vnitřní vlhkost apod. Chytnou
> li je v tomto stádiu např. zmrzlíci, tak nám z toho vyjdou jako slaboši.
> Takže moje rada je provádět to v dobu až máme maximální jistotu, že počasí
> bude perfekt. Už vůbec nejsem přesvědčen o medu v příštím roce. Máte jakási
> podivná včelstva v zadováku, myslím, že o prošlechtěné mladé matce si
> můžete nechat jenom zdát a tak také překládání a rozvoj bude podle toho
> vypadat. Aby se včely výškou výnosů ukázaly musí mít k tomu dostatečně
> velký počet plástů.Všem teoretikům připomínám, že než včely nástavek
> postaví je většinou po snůšce. Takže aby se ukázaly musíš mít do medníku
> příští rok alespoň 40 plástů plus nové plodiště a k tomu se letos
> nedopracuješ ani náhodou. Dále předpokládám, že o chovu matek nic nevíš
> takže to letos nebudeš mít jednoduché. Moje rada tudíž zní. Nejdřív si ve
> spolku zjisti nákazovou situaci. Je li dobrá tak si nech dát tip na
> spolkového včelaře který běhá se štaflemi a často zbírá roje a domluvit se
> s ním a co nejvíc jich získat. Vždy dva nástavky dát na sebe, vybavit
> mezistěnami, vyrobit zcela primitivní dna a víka a roje usadit a po dvou
> dnech dohlídnout, aby krmítko bylo vždy plné. V podletí vše pospojovat,
> zakrmit a v září vyměnit matky. Rozhodně to nebudeš mít jednoduché a tak ti
> budu držet palce. Situaci by prospělo, kdyby ve spolku byl někdo, kdo to s
> Langstrothy umí. Na včelstvo v zadováku bych kašlal, je velký předpoklad,
> že v Langstr. mu to moc nepůjde. Přeji úspěch!        Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Já mám doma dvě různě staré pomologie A ten pravopis mě vyprovokoval je prohledat a v té starší je to s i, v novější s y ,a zahradnickém slovníku jsem název myrabolán vůbec nenašel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 02.4.2007 19:01:20
> ----------------------------------------
> No přesně jak to píšete jsem to napsal i já, nezamotávám se do toho. Dokonce
> jsem i napsal, ze pomologické či botanické třídění je zcela něco odlišného.
> Rozhodně jsem chtěl upozornit na to, ŽE NE mirabolán, ale myrobalán.
> Případně, že běžně je za špendlík označována mirabelka, ačkoliv špendlík
> katalónský (Prunus insititia pomariorum), to už tu někdo psal, je velmi
> chutná žlutá slivoň tvarem podobná švestce typická pro Valašsko. Není lepší
> marmelády, než z ní. Kvete později a včely ji velmi rády navštěvují.
>
> Přidal
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 02, 2007 12:01 PM
> Subject: Re: Fenologie
>
>
> Zamotáváte se do toho čím dál více Já vám popsal oficiální názvy české
> nomenklatury v pomologii Skupina Prunus (Modré ovoce ) se dělí do tří
> základních skupin A jsou to Švestky, Pološvestky a slívy DO SKUPINY
> ŠVESTEK PATŘÍ JEN ŠVEStKA domácí , mostecká, pavlovička apod. Do Slív patří
> Durancie mirabelky mirabolány ringle Pak jsou pološvestky tam patří gabrovká
> najbolje at.Jsou to kříženci předcházejících dvou skupin do těchto názvů
> není hodno zaplétat různé místní názvy nebo dokonce plané botanické druhy
> To by jsme se nakonec dostali až ke třešním atd Ono botanické a ovocnářské
> třídění není jedno a to samo
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> > Předmět: Re: Fenologie
> > Datum: 02.4.2007 09:35:00
> > ----------------------------------------
> > > špendlík je u nás to kulatý žlutý co jde dobře od pecky,na horňácku se
> > tomu
> > > říká lidově "sračky",plané červené rosou po mezích-ty nejdou od pecky
> > > stejně jak durancie...
> > Sračky jsou starou slováckou odrůdou, ale to je zas ještě něco jiného,
> než
> > popisujete.
> >
> > > pak jsou ještě takový menší modrý kuličky trochu větší jak trnka(trnka-u
> > > nás to pichlavý neproniknutelný křáčí po mezích)jsou sladké ranné a mají
> > > nádech do fialova,strom vypadá něco jako mezi ringlí a švestkou menšího
> > > vzrůstu
> >
> > To jsou správně slívy. Znám je také z Horňácka.
> >
> > > u nás švestka-na horňácku trnka....je v tom trochu hokej
> >
> > Jo, jo. Trnka je na Valachách švestka domácí, ale zároveň Prunus spinosa
> ...
> >
> > AP
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Jednou se mi stalo něco podobného ale v září ,když se dokončovalo krmení v úle bylo prosakovací 8l krmítko a v noci se silně ochladilo a ráno jak posvítilo na úl slunce tak roztok ohřátý vzduch vytlačil do úlu a ony pře jeho přívalem prchly ven

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Roj dne 2.4.2007
> Datum: 02.4.2007 16:58:49
> ----------------------------------------
> Nezbav napsal:
>
> >Dnes, 2.dubna 2007 došlo k vyrojení mých včel. Roj se usadil v trávě u
> malého stromku, ve vzdálenosti cca 100 m od úlu. Váha rojíku asi tak 1,5
> kg.
> >Včelařím teprve 7. rok a o takovém případu tak časného rojení jsem
> neslyšel , ani v literatuře nečetl.Při prohlídce před 14 dny se zdálo vše v
> pořádku.
> >Prosím, víte-li někdo jak k tomu mohlo dojít a kde vznikla chyba ,
> poraďte. Děkuji Nezbav.
> .............
>
> To jsem ještě neviděl. A asi ani neslyšel.
> Myslím, že je to velmi neobvyklé.
> Jak to vypadá v původním úle?
> Mohlo by to osvětlit příčinu.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Trubci jsou na brněnsku už druhý týden! Nejde o přezimované, nýbrž nové,
vylíhlé v normálně zdravých včelstevech. Dnes jsem počítal průměrnou
březnovou teplotu na několika stanovištích, kde měřím. Je až o 5 °C vyšší,
než nedávno publikovaný 50ti letý průměr. Suma průměrných denních teplot ke
včerejšímu dni odpovídá konci dubna. Není duivu, že je vše napřed. Kvet¨tou
broskvoně. Třešně jsou v poslední fázi butonizace. jen jen se rozvinout.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: "tomas " <herman.t/=/seznam.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 02, 2007 3:00 PM
Subject: Drobny postreh


> V nedeli jsem pri prohlidce jednoho vcelstva videl nekolik trubcu :-)
>
> To jen, ze jsem si vzpomnel na debatu o chovu matek k zacatku kvetna.
>
> Nevim jestli je to neobvykle nebo naprosto normalni, proste me to v tuto
> dobu trochu prekvapilo :-)
> ale nemam s cim porovnavat.
>
> T.H.

Langstroth jsem nikdy neměl a tak těžko mohu radit. Největší chybou začátečníků je, že spěchají a chtějí mít vše nejrychleji hotovo a to je právě na jaře dost velká chyba, která včelstvo podtrhne. Včely musí nový úl nejprve potáhnout vrstvou propolisu, naladit vnitřní vlhkost apod. Chytnou li je v tomto stádiu např. zmrzlíci, tak nám z toho vyjdou jako slaboši. Takže moje rada je provádět to v dobu až máme maximální jistotu, že počasí bude perfekt. Už vůbec nejsem přesvědčen o medu v příštím roce. Máte jakási podivná včelstva v zadováku, myslím, že o prošlechtěné mladé matce si můžete nechat jenom zdát a tak také překládání a rozvoj bude podle toho vypadat. Aby se včely výškou výnosů ukázaly musí mít k tomu dostatečně velký počet plástů.Všem teoretikům připomínám, že než včely nástavek postaví je většinou po snůšce. Takže aby se ukázaly musíš mít do medníku příští rok alespoň 40 plástů plus nové plodiště a k tomu se letos nedopracuješ ani náhodou. Dále předpokládám, že o chovu matek nic nevíš takže to letos nebudeš mít jednoduché. Moje rada tudíž zní. Nejdřív si ve spolku zjisti nákazovou situaci. Je li dobrá tak si nech dát tip na spolkového včelaře který běhá se štaflemi a často zbírá roje a domluvit se s ním a co nejvíc jich získat. Vždy dva nástavky dát na sebe, vybavit mezistěnami, vyrobit zcela primitivní dna a víka a roje usadit a po dvou dnech dohlídnout, aby krmítko bylo vždy plné. V podletí vše pospojovat, zakrmit a v září vyměnit matky. Rozhodně to nebudeš mít jednoduché a tak ti budu držet palce. Situaci by prospělo, kdyby ve spolku byl někdo, kdo to s Langstrothy umí. Na včelstvo v zadováku bych kašlal, je velký předpoklad, že v Langstr. mu to moc nepůjde. Přeji úspěch! Zdraví R. Stonjek

dneska bylo o kilo víc na váze.....

No přesně jak to píšete jsem to napsal i já, nezamotávám se do toho. Dokonce
jsem i napsal, ze pomologické či botanické třídění je zcela něco odlišného.
Rozhodně jsem chtěl upozornit na to, ŽE NE mirabolán, ale myrobalán.
Případně, že běžně je za špendlík označována mirabelka, ačkoliv špendlík
katalónský (Prunus insititia pomariorum), to už tu někdo psal, je velmi
chutná žlutá slivoň tvarem podobná švestce typická pro Valašsko. Není lepší
marmelády, než z ní. Kvete později a včely ji velmi rády navštěvují.

Přidal
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 02, 2007 12:01 PM
Subject: Re: Fenologie


Zamotáváte se do toho čím dál více Já vám popsal oficiální názvy české
nomenklatury v pomologii Skupina Prunus (Modré ovoce ) se dělí do tří
základních skupin A jsou to Švestky, Pološvestky a slívy DO SKUPINY
ŠVESTEK PATŘÍ JEN ŠVEStKA domácí , mostecká, pavlovička apod. Do Slív patří
Durancie mirabelky mirabolány ringle Pak jsou pološvestky tam patří gabrovká
najbolje at.Jsou to kříženci předcházejících dvou skupin do těchto názvů
není hodno zaplétat různé místní názvy nebo dokonce plané botanické druhy
To by jsme se nakonec dostali až ke třešním atd Ono botanické a ovocnářské
třídění není jedno a to samo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 02.4.2007 09:35:00
> ----------------------------------------
> > špendlík je u nás to kulatý žlutý co jde dobře od pecky,na horňácku se
> tomu
> > říká lidově "sračky",plané červené rosou po mezích-ty nejdou od pecky
> > stejně jak durancie...
> Sračky jsou starou slováckou odrůdou, ale to je zas ještě něco jiného,
než
> popisujete.
>
> > pak jsou ještě takový menší modrý kuličky trochu větší jak trnka(trnka-u
> > nás to pichlavý neproniknutelný křáčí po mezích)jsou sladké ranné a mají
> > nádech do fialova,strom vypadá něco jako mezi ringlí a švestkou menšího
> > vzrůstu
>
> To jsou správně slívy. Znám je také z Horňácka.
>
> > u nás švestka-na horňácku trnka....je v tom trochu hokej
>
> Jo, jo. Trnka je na Valachách švestka domácí, ale zároveň Prunus spinosa
...
>
> AP
>
>
>
>

Nejsem schopen určit úl, ze kterého se včely vyrojily. Rojily se asi tak ve 13 hod. Teplota 15 stupňů, jasná obloha.Všechna včelstva dobře přezimovala (desatery)převážně na melecitozním medu,a cukerných zásobách , ve 2 nástavkách 39/24.Prakticky celou zimu plodovaly s možností častého průletu. Nezbav

Nezbav napsal:

>Dnes, 2.dubna 2007 došlo k vyrojení mých včel. Roj se usadil v trávě u malého stromku, ve vzdálenosti cca 100 m od úlu. Váha rojíku asi tak 1,5 kg.
>Včelařím teprve 7. rok a o takovém případu tak časného rojení jsem neslyšel , ani v literatuře nečetl.Při prohlídce před 14 dny se zdálo vše v pořádku.
>Prosím, víte-li někdo jak k tomu mohlo dojít a kde vznikla chyba , poraďte. Děkuji Nezbav.
..............

To jsem ještě neviděl. A asi ani neslyšel.
Myslím, že je to velmi neobvyklé.
Jak to vypadá v původním úle?
Mohlo by to osvětlit příčinu.

Radek Krušina

Ano, jestli jsem něco nepřehlédl, tak by to mělo jít ( pokud počkáte do května, tak nebudete muset tolik dokrmovat ), ale nový úl musíte postavit na stejné místo, jak byl umístěn starý, aby létavky létaly do budoucího úlu - u "oddělku" kde se dolíhnou včely, by byly k ničemu, tam musíte nechat jen tolik včel (mladušek) které dokáží udržet stálou teplotu plodu.

Včestvo bez matky je jako stát bez vlády, včely nebudou tak aktivní ale k dolíhnutí plodu by to mělo stačit.

Pokud se v tom "oddělku" vylíhne matka tak ji při spojování ( přes novinový papír ), musíte zrušit ( mohla by usmrtit tu druhou - původní, pravděpodobně výkonější ), tomuto můžete také zabránit vylámováním matečníků...

Foltýn

>Mohu provést přesun již příští týden, anebo počkat ?
>O přikrmování a podněcování jsem něco přečetl, ale názory se různí. Mým
>cílem jsou prozatím dvě silná včelstva a na med si klidně počkám do
>příštího roku.

Podněcování je minulost ale pokud včely nemají zásoby, musíš je dokrmit ( přikrmit ), jinak by uhynuly !!!

Letos asi dubnové roje nebudou výjimkou.

Už před 14 dny jsem viděl v jednom včelstvu zavíčkovaný trubčí plod. Včera v druhém.

Pokud má včelstvo slabou matku, stává se, že trubci ve včelstvu přezimují.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of tomas
Sent: Monday, April 02, 2007 4:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Drobny postreh

V nedeli jsem pri prohlidce jednoho vcelstva videl nekolik trubcu :-)

To jen, ze jsem si vzpomnel na debatu o chovu matek k zacatku kvetna.

Nevim jestli je to neobvykle nebo naprosto normalni, proste me to v tuto dobu trochu prekvapilo :-) ale nemam s cim porovnavat.

T.H.

Dnes, 2.dubna 2007 došlo k vyrojení mých včel. Roj se usadil v trávě u malého stromku, ve vzdálenosti cca 100 m od úlu. Váha rojíku asi tak 1,5 kg. Včelařím teprve 7. rok a o takovém případu tak časného rojení jsem neslyšel , ani v literatuře nečetl.Při prohlídce před 14 dny se zdálo vše v pořádku. Prosím, víte-li někdo jak k tomu mohlo dojít a kde vznikla chyba , poraďte. Děkuji Nezbav.

V nedeli jsem pri prohlidce jednoho vcelstva videl nekolik trubcu :-)

To jen, ze jsem si vzpomnel na debatu o chovu matek k zacatku kvetna.

Nevim jestli je to neobvykle nebo naprosto normalni, proste me to v tuto dobu trochu prekvapilo :-)
ale nemam s cim porovnavat.

T.H.

Já to taky z hlavy nevím přesně. V praxi se taky obvykle přesný de trefit nepovede. Buď se vyřežou ty zavíčkované, ty nezavíčkované nechají, případně u těch nezavíčkovaných se případně vyřežou i ty, ve kterých je o hodně starší a větší larvička než v ostatních. Mělo by zůstat tak 3 - 5 matečníků zhruba stejného stáří, včely si potom vyberou tu nejlepší. Pokud jsou už všechny zavíčkované, ty starší jsou obvykle jakoby víc okousanější případně je kolem nich starší plod.

To se dela podle velikosti (stari) larvicky?
Podle toho kdy se zavickuje matecnik, tj. v urcity den X po vytvoreni oddelku? V ten X-ty den se oddelek prohledne a odstrani se uz zavickovane matecniky a nechaji se jen otevrene? Kolikaty den to je? 8 den by to mela jeste byt larvicka - ale nevim presne kolikaty den se matecnik vickuje (11 den)??

Diky moc


Pak už jen stačí po
> cca týdnu. vyřezat staré matečníky, protože ty byly naraženy nad starým
> plodem a matky z nich by byly nekvalitní, ostatní nechat a počkat si, včely
> jednu matku vyberou, až se matka oplodní a začne klást vajíčka.

Mně právě připadá patlat se s nějakým přeřezáváním rámků jako nesmysl.
Nejlepší je, pokud jsou staré úly taky nastavky, tak udělat přizpůsobení na
nové nastavky a ty staré nastavky a rámky během roku, dvou let prostě
vyřadit přes medníkové nastavky- rámky s plodem hodit nad mřížku, plod
vyběhne, včely zanesou medem, vytočit, vyhodit, vyvařit. Možná maximálně,
pokud líně staví, zapasovat v klidu v pracovně kus nějaké světlé souše do
nového rámku.
Pokud to tak nejde udělat, tak přes to setřepávání. Tady u nás je
setřepávání včel s díla něco podobného, jako před nějakou dobou byly třeba
zásahy do včelstva - léčení na podzim a v zimě. Přesto včely kdysi vydržely
bez problémů i takové drsné zásahy, jako v prosinci za mrazu rozebrání úlů a
postřik včel půllitrem vody s léčivem. Ale třeba v komerčních chovech včel
třeba v USA je už dávno běžné, že včelstva se prodávají a převážejí tisíce
kilometrů jako smetence neboli umělé roje s matkou. A nový majitel si je
prostě usadí do svého úlu na svou rámkovou míru a nechá je stavět a levnou
sololitovou bedničku s kusem pletiva, ve které mu včely přivezli, zahodí.
Tak proč ty smetence nepoužívat taky tady?

R. Polášek

Nevím, jestli finské, ale norské zimování je, když se na začátku srpna
včelám vybaví celý úl mezistěnami. Pokud je snůška a teplo, nebo včely se
krmí, tak včelstvo ty mezistěny vystaví, zimu přežije téměř nezeslabené a
na jaře má kvalitní nově vystavěné rámky nezatížené nějakými nákazami.

Když Zdeněk píše, že letos nemusí mít nějaké medné výnosy, je nejlepší včely
přenést tou metodou umělého roje. Základní návod je ten, že včelstvo se
prostě setřepe i s matkou pomocí smyku do rojáku, nechá 1 - 3 dny scelit v
chladnu a tmě někde ve sklepě, případně se trošku, jen málo pokrmí ( 0,2 -
0,5 kg) ( pokud mají v rojáku plást - vystavěnou mezistěnu, už v rojáku ji
začnou vyspravovat a ukládat nějaký cukr) a potom se usadí na mezistěny do
nových rámků do nového úlu kdekoliv. Včelstvo se chová jako roj, tudíž pokud
je snůška nebo se krmí, tak intenzívně staví. Vadila by jen stará matka 2 -
3 roky stará, nemusela by ty zvýšené nároky přežít, nakladla by nejspíš
první plod a potom by ji včely vyměnily.
Potom by byl trochu problém, co s plodem v rámcích. Až včelstvo bude víc
silné, tak minimálně na 8 - 10 plástech 39x24 plodu, šlo by to řešit tak, že
by se s matkou otřepala jen polovina plodových plástů a většina neplodových
plástů. Zbylé včely z neotřepaných plástů se v případě nouze dokáží postarat
i o plod z otřepaných plástů a zároveň narazí matečníky. Pak už jen stačí po
cca týdnu. vyřezat staré matečníky, protože ty byly naraženy nad starým
plodem a matky z nich by byly nekvalitní, ostatní nechat a počkat si, včely
jednu matku vyberou, až se matka oplodní a začne klást vajíčka. Pak je
ideální čas zase to včelstvo setřepat a udělat ten umělý roj. Z jednoho
včelstva pak budou dvě. A navíc v setřepaných rámcích budou zásoby a nebude
plod, takže je bude možné vytočit. Pár vajíček při točení nevadí.
Nebo další varianta je včelstvo prostě osiřit, zamáčknout matku. Včely
narazí na plodových plástech matečníky ty se zase za ten týden proberou a
vyřežou ty nejstarší, pak se počká, až vyběhne všechen plod, eventuálně
matka právě začne klást a zase se setřepou do rojáku. A dál se pokračuje
stejně.
V každém případě se tak dá vyhnout pracnému vyřezáváni nebo upravování rámků
za přítomnosti včel a v novém úlu nebude žádné dílo ze starého úlu.
Ideální doba na toto je podle mně právě během dubna - květu řepky. Během
květu řepky si včely vychovají novou matku, zároveň jako bonus zanesou úl
medem a potom jako umělý roj když budou stavět ty mezistěny, využijí k tomu
bohatou květovou snůšku typickou pro květen a začátek června, ta je pořád
ještě obvyklá na většině stanovišt. Později, v červnu a červenci už bohatá
snůška na mnoha stanovištích není, včely by se musely krmit cukrem, aby
stavěly, případně v zadováku se budou chtít už v květnu rojit samy a místo
jednoho silného včelstva bude víc slabých rojů. A taky hledat v silném
včelstvu někdy v červenci matku je někdy dost obtížné a zdlouhavé.

R. Polášek





----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 02, 2007 1:19 PM
Subject: Re: Jak p?¸en?st v?¨ely na Langstroth


Mozna mrknete na clanek Finske zimovani
http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501 - mozna by to take
byla moznost, a asi hodne dobra - nemusel byste vubec prijit o med, otazka
je v jakem je stary ul stavu a jak silne vcelstvo je mozne v nem odchovat

A nekde jsem cetl, ze je mozne vcelstvo smest do rojaku, nechat ho den, dva
nekde v chladu - umele se z nej udela roj a ten se pak da do ulu na
mezisteny. Asi se musi v rojaku krmit.

Jeste jsem si vzpomnel, a to bude jeste lepsi - pan Sedlacek popisuje, ze
premeta cela vcelstva na mezisteny kuli ozdraveni atd. -
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=6 takze zdrejme neni
vubec nutne davat jim plod aby neuletly - je to asi jen pro nas klid -
takova radoby jistota :-))
A pise se tam ze je to mozne udelat v kvetnu, cervnu az do 30 zari.

Jeste zavzpominam a ozvu se

T.H.

Dostal jsem před dvěma lety dvě včelstva na 39*24.
Jedno jsem převedl. Do Langstrotha jsem uřízl prkno (délka 375mm) a dvěma vruty z boku ji našrouboval tak, že na jedné straně u očka rámky šly ke stěně a na druhé straně dosedly na tu laťku.
Přendal jsem tam rámky (já měl Langstrotha 1/1, vy buď budete muset mít vysoké dno, nebo dáte dva nástavky na sebe) a na to jsem posadil normální nástavek s mezistěnami. Já jsem měl už nejaké dílo, takže jsem to měl jednodušší, ale myslím, že by měli přejít i do nástavku jen s mezistěnami. Případně bych jim přidal pár litrů roztoku.
Pak se přendá matka nahoru na panenské dílo a na starý nástavek se dá mateří mřížka.

Druhé jsem rovnou rozmnožil. Rámky jsem přivázal na laťky délky Langstrotha, visely trochu do dna, ale to nevadilo.
Mezi 2 rámky jsem dal matečník (já to dělal v tzv čtyřdně /liebig/ ale to je jen technický detail) a pak jsem tam již přidával mezistěny. Pak jsem je dal na kraj a nakonec vyřadil.

Pokud seženete rannou matku, nebo matečník, tak je možné ze dvou až tří rámků plodu v květnu udělat do zimy slušné včelstvo.

Karel

Jen teoreticky, kdybych se patlacce chtel vyhnout, ale chtel i zuzitkovat plod, myslite, ze to rozdeleni treba nekdy v kvetnu by bylo na ukor noveho vcelstva i kdyz by se za tech cca 20 dni posilily zbytkem? Preci jen by mi bylo trochu lito toho plodu :-))

To stare vcelstvo by bylo jakoby oddelek bez matky. Ma to nejake vyrazne spatne dopady, kdyz je oddelek rekneme tech 25 dni bez matky? Je jasne, ze by se snazil o novou matku. Je pravda, ze tyto matky jsou nevhodne i kdyz by vcelstvo melo mezi plodem v den rozdeleni i vajicka?
Bylo by nutne pri naslednem spojeni je spojovat napriklad pres noviny nebo kdyz je oddelek dele bez matky je spojeni bezproblemove?

Jen par teoretickych otazek, abych se poucil :-) Doufam, ze ne moc hloupych :-)

Diky za pripadne odpovedi

T.H.

> Je blbost dělit včelstvo. Když budet přesunovat plod, tak všechen. Je to sice
> patlačka ale jde to ! A včely dokrmit !!!
>
> S pozdravem Foltýn
>

>

Dne pondělí 02 duben 2007 12:47 Zdenek napsal(a):
> Tento rok bychom se obešeli bez medu. Naším hlavním cílem je vybudovat do
> zimy co nejsilnější včelstvo a přístí rok se zabývat medem.

Ahoj,
nepisete odkud jste. Pokud nemate nejakou specialni ramkovou miru, mate na
90 % 39x24. pokud chcete pouzit postup p. Podhajeckeho, je mozne pouzit
nastavky z ulu petiletka. Pokud jste z okresu Praha vychod , mohu zapujcit.


Honza

>Mozna mrknete na clanek Finske zimovani http://vcelarskenoviny.cz/
>view.php?cisloclanku=2003082501 - mozna by to take byla moznost, a asi hodne dobra - nemusel
>byste vubec prijit o med, otazka je v jakem je stary ul stavu a jak silne vcelstvo je mozne v nem odchovat

>A nekde jsem cetl, ze je mozne vcelstvo smest do rojaku, nechat ho den, dva nekde v chladu - umele
>se z nej udela roj a ten se pak da do ulu na mezisteny. Asi se musi v rojaku krmit.

>Jeste jsem si vzpomnel, a to bude jeste lepsi - pan Sedlacek popisuje, ze premeta cela vcelstva na
>mezisteny kuli ozdraveni atd. - http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=6 takze zdrejme neni
>vubec nutne davat jim plod aby neuletly - je to asi jen pro nas klid - takova radoby jistota
>A pise se tam ze je to mozne udelat v kvetnu, cervnu az do 30 zari.

>Jeste zavzpominam a ozvu se

>T.H.

To je pěkná rada ale co uděláte s plodem??? Sice snížíte riziko propuknutí nosemy. A zlepšíte zdravotní stav včelstev ale příjdete o tolik včel že budete mít z původně silných včelstev, včelstva slabé ( obvzlášť teď na jaře ), a ani to že budou mít dobrý zdravotní stav jim nepomůže aby příští rok dosáhly takové síly jako by mohly dosáhnout, pokud by se jim plod nechal.

S pozdravem Foltýn

Mohu provést přesun již příští týden, anebo počkat ?
O přikrmování a podněcování jsem něco přečetl, ale názory se různí. Mým cílem jsou prozatím dvě silná včelstva a na med si klidně počkám do příštího roku.