78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Pavel Samojlovič (e-mailem) --- 18. 4. 2007
řepka začátečník


Kdy rozšiřovat spodem a kdy vrchem ? Mám Langstrothy 3/4 jelikož začínám a
zvyšuji pčty tak nemám dostatek souší, takže rozšiřuji jenom mezistěnami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (88.100.213.73) --- 18. 4. 2007
Re: Ă??epka - zaÄ?ĂĄteÄ?nĂ­k (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22180) (22186) (22202) (22222) (22229)

Trochu svůj výrok musím vysvětlit. Všelařím v zateplených Dadantech a tam to tak funguje. V případě prudkého poklesu teplot se včelky stáhnou do plodiště a tělíčky uzavřou uličky do medníků. Nastane li oteplení, zase začnou makat. Podmínkou pro to, aby to tak fungovalo je naprosto kompaktní plodiště, tzn nemělo by být rozšťouráno pro mě dnes nepochopitelnými zásahy. Takže majitelé jiných úlových systémů berte moje příspěvky s rezervou. Jak včelařit v jiných systémech např. 39 x 24 to je pro jiné autory, já jsem od toho utekl a v podstatě rád zapomínám.
Zdraví R. stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 18. 4. 2007
Re: lesni mravenci (22234)

Zdravim, nemate nekdo zkusenosti jak zabranit velkym lesnim mravencum v príitupu do stanoviste. Zazivam doslova invazi a nevim si s tim rady. Dve vcelstva jsou uz pryc :-(
Diky.
Ondrej
Už 25 rokov mám svoju včelnicu (teraz 75 vč.) a po celý čas v jej blízkosti mali mravce - Formica rufa L., veľkosť robotnice 6-9mm, farby hnedolesklej, založené pekne veľké mravenisko. Pre mravce to bolo výhodné- potrava, pre mňa znervózňujúce, lebo ich bolo všade plno. čo bolo dôležité, nikdy som nezbadal, aby vnikali do úľa, snáď vtedy, keď v úli alebo vonku krátkodobo pohodené plásty so zbytkami sladiny. Nikdy mi žiadne včelstvo ani odloženec či chovný úľ, oplodniačik mravce nezničili!
Je pravda, že človek je z toľkých mravcom tmoliacich sa pod nohami nervózny len preto, lebo si myslí, že mu ujedajú z "chleba" - včelieho medu. Aj teraz na novom stanovišti sa vyskytuje veľké mravenisko, ale to asi patrí ku koloritu lesných včelníc. Nemci - včelári si doslova pestujú a ochraňujú a zakladajú nové, aby producenti medovice mali pomocníkov a ochrancov.

Mravec drevokaz - Camponotus ligniperda L, Veľosť robotníčky 6,5-14mm so silnými hryzadalami, je čiernej farby a patrí medzi najväčšie mravce v strednej Európe. Mravce si robia hniezda v čiastočne nahnitom dreve a pod koreňmi stromov. Tento druh mravca nie je ani tak nebezpečný pre naše včely (len mŕtve odnáša do svojho hniezda, aj svojich mŕtvych čerstvých druhov), ako pre spôsob života, lebo si vyhrýza cestičky a centrum, kde ošetruje larvy mravcov, hlavne v polystyrénových výplní stien. To však nemusí byť až tak pre včely nebezpečné (skôr včelár reaguje na ich prítomnosť zlostne), lebo vzduchové prázdne miesta taktiež dobre izolujú. Moje úle zhotovujem práve touto technikou, hranolky obijem z vonku i vnútra 3mm sololitom a 20mm vzduchovou vrstvou, je to vynikajúce. Ten kto prechádza na jednostenné drevené steny úľa, mravec drevný vôbec neohrozí a termity - všekazy našťastie u nás zatiaľ nežijú (aspoň predpokladám, tie však v podstate k mravcom nepatria.
Mravce spolu s včelami sú na jednom rodostrome evolučného vývinu, s ktorého sa včela oddelila pre vyše 100 mil. rokmi.

Ak Vás táto moja rada presvedčila, tak kľudne spite, mravce lesné sa s priestoru včelnice vytratia, lebo prejdú na iný druh potravy, npr. medovica od vošiek na stromoch.
Je ešte jeden druh mravca čierny- Lusius, ktorý si rád zakladá kolóniu na vlhkejších miestach npr. uteplivky vrchnáku, to ale znamená, že svoje včelstvo včelár navštevuje len sporadicky. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 18. 4. 2007
Re: Gusta a ještě další bývalí dopisovatelé (22228)

A tak máme jaro se vším jak má být,jenom že nám vše kvete najednou oproti létům minulým,jak jsme byli zvyklí.Asi si mnoho včelařů z těch začínajících co včelaří 5 - 8 let nebude vědět rady.Nejsem si jist,že rady které zajisté
poskytnou ti 2 - 3 stálí na této konferenci dobře poradí.
Chybí zde bývalí přispěvatelé jako Gusta a ještě další ,kteří přešli asi ke konkurenci a je to zajisté škoda pro tuto konferenci.Starým dovčelařujícím včelařům
to jistě chybět nebude,stejně budou končit,neb každý koníček je pěkný,ale pokud si na sebe vydělá,je ještě krásnější.Stačí se zadívat na inzerci ať již do časopisu Včelařství či na stránky www.Včelařských novin , Vcelin.webz,cz a do regionálních novin a tam je obrázek dnešní situace ve včelařství.Je třeba pochopit dva druhy včelařů,ti kteří mají pro svoje potěšení řekněme do 10 včelstev a kteří prodají "ze dvora řekněme 100 - 200 kg
medu za poměrně slušnou cenu a to jim bohatě stačí aby vydělali na svůj provoz.
Ta druhá skupina včelařů,většinou staršího data,která má
40 - 50 včelstev a tato včelstva jim v minulosti zajišťovala slušný výdělek,najednou jim v posledních několika létech zajišťuje pouze práci a takřka zdarma.
Takže z velkých včelařů se budou stávat malí včelaři,kteří
si ponechají pro radost 10 - 15 včelstev a zbývající med
poté lehce prodají ze dvora,neb taková je dnes situace.
.......
Za Gustu mluvit nehodlám. Ale protože patřím k jedněm z těch co si tuhle konferenci "obsadili" dovolím si na to reagovat.
Pokud se někdo pohrabe v archívu, asi mi potvrdí můj tehdejší dojem, že se konference stala terčem útoků. Nehodlám tvrdit že organizovaných. Najednou se vylíhlo mnoho přispěvatelů kteří měli starost o "úroveň" konference, hodnotili kvalifikaci účastníků atd. Kromě invektiv měli společného ještě mimo jiné to, že na ní nikdy nikomu neporadili, nebo jen vyjímečně.
Osobně jsem chtěl konferenci taky opustit, ale pak jsem dostál svému přesvědčení že pitomcům a pitomosti se mají pozice uvolňovat až po intenzívním a dlouhém boji. (v předem prohrané válce:-) )
Takže konference je taková jaká je. Pokud někdo pasívně přihlíží, věci neovlivní. Stýskání je nanic.
........
Hodnotit včelaře, jejich prodej medu a počet včelstev je zavádějící. Místo počtu včelstev je třeba uvažovat o produkci medu - tedy metrácích a tunách. A ani to nevede k ničemu. Jsou včelaři, co nemají problém prodat tuny v drobném a pak jsou i ti, co mají problém se stočením několika sklenic a jejich zabalením. Je to oschopnostech.
Jsou třeba ZO, co mají splečnou svoji prodejnu a pak i jiné na opačné straně.
.....
Vývoj počtu včelařů je zajímavé sledovat. Podle mě dochází k selekci a přesunům. Když se podívám jak roste skupina velkovčelařů a mění se struktura. Podle mě dochází k tomu, že ti co pořád doufali v návrat centrálně plánovaného hospodářství s garantovaným odbytem a cenami konečně pochopili, že už asi nebude. Myslím že odezněla vlna předsjezdových slibů o intervenčních nákupech, dotacích atd. Stačí si zalistovat starými Včelařstvími a číst titulky o vyjednávání pomoci atd. Teď je tam už jen nějaký nedatovaný (jako obvykle) článek o setkání ČSV s se stínovým ministrem. ČLánek je buď starý, nebo na něj přinesli včelaři stará data /2005/.

Osobně odchod bývalých včelařů (tzv čtyřicátníků - kterým kdysi zajišťovaly včely při malém počtu slušný životní standard a posledních patnáct let jen přežívali bez investit do včel) kterým jen zůstali včely bez náležité péče za pozitivní. Včelaření je buď byznys, nebo koníček(či oboje). Ani jedno se bez náležité péče a zájmu dělat nedá.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 18. 4. 2007
Re: lesni mravenci (22234)

Na stanovišti co jsem měl oddělky a nová včelstva byli taky nějací velcí, řekl bych křížení s termity.:-) Podle toho jak si poradili i se dřevem. Měl jsem z toho obavy, protože jsem měl úly postavené na panelech, co leželi na zemi. Mravenci to vzali jako nabídku podnájmu a nastěhovali se pod dna a vegetili na vnějším plášti úlů i pod víkem. Místo polystyrénu jsem tam dal pod víko mezidno ajinak nic.
Včely si úl ubránili a újmy na včelstev jsem nepozoroval. Na úlech ano, protože vyhoblovali uličky v měkkém (většinou listnáčovém) dřevě.
Podle mě vadí mravenci hlavně izolaci. Mám včely v přírodě, na paletách na zemi. Po léta si nevadíme, jen kvůli nim opouštím veškeré izolace (měkké). Osobně si myslím, že mají spíše pozitivní vliv na zdravotní stav, protože všechno před ůly intenzívně uklízí a mám podezření, že někdy i podložky. Ale jakmile včely obsednou spodní nástavek, dovnitř se neodvažují.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepa (90.176.2.8) --- 18. 4. 2007
Re: začátečník - mravenci (22236)

Mravenci - znám velice dobře. Zakázat přístup ekologům a pak jediné řešení vyjetý olej do mraveniště a natřít nohy stojánů. Hol někdy musí být také trochu tvrdý. Mravenci na nás také neberou žádný ohled.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (88.146.180.26) --- 17. 4. 2007
začátečník

http://ekonomika.idnes.cz/polaci-chteji-lakat-turisty-na-lesni-med-fdf-/ekonomika.asp?c=A070416_093917_ekonomika_spi To je jen tak pro zajímavost. Jak je budou léčit a hlídat rojení, to by mi zajímalo. K těm mravencům:
Děda měl podstavce pod úly postavené v miskách s vyjetým olejem. Loni mi taky včely "spadly" do klína. Jednu z rad co jsem tu dostal bylo na zimu moc nezužovat. Tudíž jsem zimoval v plodišti a dvou nástavcích. Včely přežily v poho. Takže teď jsem byl ušetřen kdy a jak rozšiřovat. Ve spodním díle jsem vyměnil souše za plné se zatvrdlými zásobami, které už bezvadně vyčistily, teď jsem vyndal po 5 souších a dodal mezistěny. Z krátké zkušenosti jsem je proházel, hlavně ne mezi plod a ne na kraje, tam stavěj neradi. Na medníky se chystám tak za týden. Mám jen pár včelstev, ale každé ploduje jinde, některé odspodu, jiné odshora. Ty první dny jsem byl řádně vynervený, ale když to člověk vezme s rozumem, vždyť je to příroda. Pokud se to neláme násilím, včelky si s tim poradí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cvanha (217.112.164.181) --- 17. 4. 2007
Re: lesni mravenci (22234)

Pred nekolika lety jsem zazil to same, prisel jsem o vsechna vcelstva. Zkousel jsem vsechno, co nas napadlo a co kdo doporucil, ale bez vysledku. Pred privezenim novych vcelstev jsme mraveniste prestehovali o nejakych 200 metru dal od stanoviste (ale znamena to vykopat do dost velke hloubky). Mraveniste toto stehovani prezilo, a dalsi roky mi uz vcelstva nenapadli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ondrej Ptacek (82.100.5.253) --- 17. 4. 2007
lesni mravenci

Zdravim, nemate nekdo zkusenosti jak zabranit velkym lesnim mravencum v pristupu do stanoviste. Zazivam doslova invazi a nevim si s tim rady. Dve vcelstva jsou uz pryc :-(
Diky.
Ondrej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan (e-mailem) --- 17. 4. 2007
RE: oddělky (22231)

test

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
Pepík
Sent: Tuesday, April 17, 2007 1:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: oddělky


Prodám vyzimované oddělky,zájemci volejte 605 103 310 dodání plástů a beden
podmínkou. Střední Čechy Příbramsko.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

www.vcely.sk (e-mailem) --- 17. 4. 2007
Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum

tu správny odkaz:
Anton Tučáni: Nosema ceranae v Europe
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=208


L.Sebosik



----- Original Message -----
From: "Ludvik Vlcek" <luvlcek/=/marticonet.sk>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 16, 2007 10:55 PM
Subject: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum


> pozri : www. vcely.sk / zootechnika zle : www.vcely.Sk/ZOOTECHNIKA
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jiří Cafourek" <cafourek/=/klavirnictvi.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 16, 2007 10:00 AM
> Subject: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum
>
>
> Tak jsem se pokoušel dostat k tomu článku, ale hlásí to "Súbor nieje
> dostupný."
> ----- Original Message -----
> From: A.Turčáni
> To: Včelařský mailing list
> Sent: Sunday, April 15, 2007 5:03 PM
> Subject: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum
>
>
> Mobil má na "svedomí" toľko vecí, že ho istotne zoberú ľuďom z rúk, lebo
> ľudstvo začne vymierať??? Prečo radi zvaľujeme za všetko zlé na niečo,
> ktoré určite nemá vplyv na život včiel, aspoň podľa mňa.
> Veď oveľa prevdepodobnejšia príčina vymierania včelstiev ak vylúčime
> prípady V.D. a iné choroby, je choroba, ktorú začínajú vedci v
> Španielsku,
> Nemecku a iných štátov pomaly odhaľovať, je parazitické ochorenie Nosema
> ceranae. N.cerana sa npr. u nás nedá odhaliť, lebo jej podobnosť je s N.
> apis je vraj100%-ná a neodhalí ju ani ten najdokonalejší elektrónkový
> mikroskop. Potvrdenie o ktorého parazita sa jedná, je možné len rozborom
> DNA a to nie každý vedecký ústav zvládne. Poľskí priatelia sa týmto
> problémom zaoberajú už rok a na svojich webových stránkach publikujú
> články
> pojednávajúce o tomto parazitovi. V septembri 2006 som preložil jeden z
> týchto odborných článkov a je uvedený na www.vcely.Sk/ZOOTECHNIKA -
> september 2OO6.
> Táto možnosť (ak sú úhyny skutočnosťou, tak príčina môže byť reálna
> N.cerana lebo jej rozšírenie sa zjavuje koncom leta a pôsobí do pôzdnej
> zimy a výsledok je vraj zdrvujúci.
> Nuž uvidíme, či nám odoberie chuť včeláriť ďalšia morová rana, ako by tá
> vo
> e moru včelieho plodu a V.D. nestačila. Anton
>
>
> --
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno AVG.
> Verze: 7.5.448 / Virová báze: 269.4.0/759 - datum vydání: 12.4.2007 19:58
>
>
>
> --
> No virus found in this incoming message.
> Checked by AVG Free Edition.
> Version: 7.5.446 / Virus Database: 269.4.0/762 - Release Date: 15. 4. 2007
> 16:22
>
>
>
> __________ NOD32 2195 (20070416) Information __________
>
> This message was checked by NOD32 antivirus system.
> http://www.eset.com
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 17. 4. 2007
oddělky

Prodám vyzimované oddělky,zájemci volejte 605 103 310 dodání plástů a beden podmínkou. Střední Čechy Příbramsko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.29.160.5) --- 17. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22173) (22182) (22193)

Na to by se hodilo přísloví: ,, Sytý hladovému nevěří!,,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 4. 2007
Re:Ă??epka - zaÄ?ĂĄteÄ?nĂ­k (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22180) (22186) (22202) (22222)

Tady se používá pravidlo že předčasné rozšíření může škodit ? ano může ALE!!! To platí u úlů ve kterých se postupuje s rozšiřováním odspodu nahoru To jsou hlavně budečáky a úly s pevným dnem U moderních systémů s oddělitelným dnem jsou tyto obavy liché pokud rozšiřujeme spodem a klidně můžeme dát souše jen na okraj a zbytek mezistěny U tohoto systému plodové hnízdo zůstává stále nahoře kde je stabilní teplota a spodní chlad nás nemusí vůbec vzrušovat

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: ??epka - začátečník
> Datum: 17.4.2007 11:38:53
> ----------------------------------------
> Druhá skupina a mám pocit, že výrazně menší, má názor, že včely
> > jsou mnohonásobně na Zemi déle než člověk a tak za ty léta by se snad o
> > sebe měly umět postarat daleko lépe a je potřeba jim k tomu pouze vytvořit
> > podmínky. V podstatě to znamená matku do 1 a 1/2 roku stáří, vždy v sezoně
> > o jeden nástavek víc než obsedají a hodně prevence proti rojení a hlavně
> > nemocem. Jsem rád, že s přeložením včelstev do Dadantů jsem definitivně v
> > té druhé skupině a dodržováním těchto zásad mě výnosy neustále stoupají.
> > Přeji to i ostatním.
> >                             Zdraví R. Stonjek
> >
>
>
> Dobry den, velmi me zaujala veta "vždy v sezoně o jeden nástavek víc než
> obsedají a hodně prevence proti rojeni". Procitam konferenci zpetne po
> prodlouzenym vikendu (kdybych neco opakoval tak se predem omlouvam), ktery byl
> hodne hekticky a adrenalinovy, prevazel jsem poprve uly k repce a jelikoz jsem
> byl pred tim 14 dni v nemecku tak jsem urychlene musel rozsirovat a prendat par
> starych ulu do novych a pripravit vcely na prevoz. Dopredu jsem nemel nic moc
> pripravene, zkusenost zadnou takze sem vse resil za pochodu :-) ale povedlo se,
> bylo to super - doporucuji :-) Repka u nas zacinala kvest uz pred vikendem.
>
> Mam 39x24 a zatim nikdy jsem nemel 3 nastavky (deda je ani nemel, pouzival
> plodiste a mednik, ja si vyrobil nove nastavky). Ted v sobotu jsem vcely
> rozsiril o mednik (bez mat. mrizky) v pondeli brzy rano jsem je prevezl (bylo 3
> stupne - pred polednem pri navsteve stanoviste uz normalne pracovaly, ale je
> pravda ze me to ani nenapadlo ze bude takova zima a jesli jim to nemuze nejak
> moc uskodit??) Planoval jsem ze treti nastavek kdyz to k tomu bude nasadim o
> vikendu. Nemam uz souse takze mezisten. Trochu ted ale vaham aby to nebylo
> pozde? Muzu si tedy dovolit (nebo musim) uz odted mit tam o nastavek navic
> (vzpominam si jak sem cetl, ze rozsireni prilis brzy muze uskodit)? Vcely jsou
> pekne, podle me obsedaj ty 2 nastavky, ale nevim jak se to kriterium spravne
> hodnoti?
>
> Dale bych to chtel zkusit bez mrizky - je vhodne vlozit 3 nastavek mezisten mezi
> dva puvodni? Donutim tak matku zustat dole, nebo to tak musim udelat aby mela
> vubec kde klast protoze ji dostatecnou snuskou tlaci dolu?
>
> Stanoviste je na okraji lesa, natocene na jiho-vychod, ale po obede uz tam
> prestava svitit, navic vcely musi proletet tak 3 metry sirokym pasem stromu
> (mezicka) , a pak uz jsou na repce. Vypada to, ze si umi poradit - nic jineho
> sem ani necekal :-) .
> Je to ale spis ku prospechu, ze tam pozdeji odpoledne uz nesviti nebo naopak??
> To abych vedel pro priste :-)
>
> Jake mate zkusenosti s kradezi ulu ci medu, pripadne jak je zabezpecovat? Neco
> vymysleno mam ale nevim jestli to ma cenu protoze si myslim, ze kdyz to nekdo
> chce ukrast nebo poskodit tak to udel :-((
>
> Omlouvam se za spoustu otazek, ale nejak porad nejsem chytrejsi a otazek je
> stale vic :-))
>
> Diky preji hezky den
>
> T.H.
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Novotný (88.100.95.205) --- 17. 4. 2007
Gusta a ještě další bývalí dopisovatelé

A tak máme jaro se vším jak má být,jenom že nám vše kvete najednou oproti létům minulým,jak jsme byli zvyklí.Asi si mnoho včelařů z těch začínajících co včelaří 5 - 8 let nebude vědět rady.Nejsem si jist,že rady které zajisté
poskytnou ti 2 - 3 stálí na této konferenci dobře poradí.
Chybí zde bývalí přispěvatelé jako Gusta a ještě další ,kteří přešli asi ke konkurenci a je to zajisté škoda pro tuto konferenci.Starým dovčelařujícím včelařům
to jistě chybět nebude,stejně budou končit,neb každý koníček je pěkný,ale pokud si na sebe vydělá,je ještě krásnější.Stačí se zadívat na inzerci ať již do časopisu Včelařství či na stránky www.Včelařských novin , Vcelin.webz,cz a do regionálních novin a tam je obrázek dnešní situace ve včelařství.Je třeba pochopit dva druhy včelařů,ti kteří mají pro svoje potěšení řekněme do 10 včelstev a kteří prodají "ze dvora řekněme 100 - 200 kg
medu za poměrně slušnou cenu a to jim bohatě stačí aby vydělali na svůj provoz.
Ta druhá skupina včelařů,většinou staršího data,která má
40 - 50 včelstev a tato včelstva jim v minulosti zajišťovala slušný výdělek,najednou jim v posledních několika létech zajišťuje pouze práci a takřka zdarma.
Takže z velkých včelařů se budou stávat malí včelaři,kteří
si ponechají pro radost 10 - 15 včelstev a zbývající med
poté lehce prodají ze dvora,neb taková je dnes situace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ludvik Vlcek (e-mailem) --- 17. 4. 2007
Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum

pozri : www. vcely.sk / zootechnika zle : www.vcely.Sk/ZOOTECHNIKA


----- Original Message -----
From: "Jiří Cafourek" <cafourek/=/klavirnictvi.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 16, 2007 10:00 AM
Subject: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum


Tak jsem se pokoušel dostat k tomu článku, ale hlásí to "Súbor nieje
dostupný."
----- Original Message -----
From: A.Turčáni
To: Včelařský mailing list
Sent: Sunday, April 15, 2007 5:03 PM
Subject: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum


Mobil má na "svedomí" toľko vecí, že ho istotne zoberú ľuďom z rúk, lebo
ľudstvo začne vymierať??? Prečo radi zvaľujeme za všetko zlé na niečo,
ktoré určite nemá vplyv na život včiel, aspoň podľa mňa.
Veď oveľa prevdepodobnejšia príčina vymierania včelstiev ak vylúčime
prípady V.D. a iné choroby, je choroba, ktorú začínajú vedci v Španielsku,
Nemecku a iných štátov pomaly odhaľovať, je parazitické ochorenie Nosema
ceranae. N.cerana sa npr. u nás nedá odhaliť, lebo jej podobnosť je s N.
apis je vraj100%-ná a neodhalí ju ani ten najdokonalejší elektrónkový
mikroskop. Potvrdenie o ktorého parazita sa jedná, je možné len rozborom
DNA a to nie každý vedecký ústav zvládne. Poľskí priatelia sa týmto
problémom zaoberajú už rok a na svojich webových stránkach publikujú
články
pojednávajúce o tomto parazitovi. V septembri 2006 som preložil jeden z
týchto odborných článkov a je uvedený na www.vcely.Sk/ZOOTECHNIKA -
september 2OO6.
Táto možnosť (ak sú úhyny skutočnosťou, tak príčina môže byť reálna
N.cerana lebo jej rozšírenie sa zjavuje koncom leta a pôsobí do pôzdnej
zimy a výsledok je vraj zdrvujúci.
Nuž uvidíme, či nám odoberie chuť včeláriť ďalšia morová rana, ako by tá
vo
e moru včelieho plodu a V.D. nestačila. Anton


--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno AVG.
Verze: 7.5.448 / Virová báze: 269.4.0/759 - datum vydání: 12.4.2007 19:58



--
No virus found in this incoming message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.446 / Virus Database: 269.4.0/762 - Release Date: 15. 4. 2007
16:22


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 17. 4. 2007
Re: Ă??epka - zaÄ?ĂĄteÄ?nĂ­k (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22180) (22186) (22202) (22222)

Tomáš Heřman napsal:

>Dale bych to chtel zkusit bez mrizky - je vhodne vlozit 3 nastavek mezisten mezi dva puvodni?
>Donutim tak matku zustat dole, nebo to tak musim udelat aby mela vubec kde klast protoze ji dostatecnou snuskou tlaci dolu?
...........

Já bych nástavek mezistěn mezi dva nástavky 39x24 nedával.
Kdyžtak dát až dolů, ale myslím, že jen na mezistěny se matce moc chtít nebude.
Třeba bych to zkusil dát dolů, doprostřed nějaké souše, nějaký stavební rámek, kde by mohly stavět trubčinu (to by mohlo matku dolů nalákat - někdo používá dolů prázdný nízký nástavek u dadantů, kde trubčina drží matku dole a neláká ji to moc nahoru) nebo pokud nemáš souše, přeložit doprostřed ze dva plásty s plodem a nějaký stavební rámek.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Otakar Neruda (e-mailem) --- 17. 4. 2007
RE: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum (22183) (22189) (22218)

Nazdar,
vždyť víš, elmg. záření pokrývá mnoho řádů vlnových délek či frekvencí či energií a velice, vejice se liší svými vlastnostmi (interakcemi s látkou) a to i biologickými účinky. Fotony či vlny mobilu molekuly nebourají, elektrony nepřehazují, pouze molekuly rozkmitávají, tedy pouze zahřívají tkáň.
Ota

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: RE: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum
> Datum: 16.4.2007 20:42:04
> ----------------------------------------
> Ahoj Oto,
> konečně se ozval odborník. Ja zase na podobné téma poučuji naší ministryni. Pro
> ostatní, ani mobily, mikrovlnky ani americký radar v Brdech nedosáhne měřitelně
> dál než cca 200m a co se týká nespecifických účinků, ty už se snaží moudré hlavy
> 100 let odhalit a zatím neumí co se týče elmag. Záření nikdo říct, že když bude
> člověk takovému záření vystavený 20 let, že má pravděpodobnost nějaké genetické
> mutace třeba 2x větší než je v přírodě běžné tedy ne jeden z deseti miliard ale
> z 5ti.
> S pozdravem a kamarád měl včera na třešních přínos 3kg!!!
>
> MUDr. Radek Hubač
> drh/=/seznam.cz
> mobil: 774 028 601
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Otakar
> Neruda
> Sent: Sunday, April 15, 2007 8:08 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re:Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum
>
> Je to hloupost, ale u lidí takové hlouposti a taková "zdůvodnění" se dobře
> ujímají.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: J. P. Baudis <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Z novin - vymirani vcelstev kv?li mobilum
> > Datum: 15.4.2007 14:30:04
> > ----------------------------------------
> > Radiace z mobilních telefonů prý mate včely
> >
> > Na vymírání včelstev, které zaznamenali nejdříve včelaři v USA a později
> > také v Evropě má možná podíl radiace z mobilních telefonů. Napsal to
> > nedělní britský list The Independent, který citoval vědecké kruhy.
> >
> > Teorie tvrdí, že včely umírají osamoceně daleko od úlů, neboť k nim
> > nedokážou kvůli radiaci z mobilních telefonů najít zpáteční cestu. Úly se
> > vyprázdňují, až v nich zůstane pouze královna, nakladená vajíčka a jen
> > několik nedospělých dělnic.
> >
> > [odkaz]
> > http://www.novinky.cz/koktejl/radiace-z-mobilnich-telefonu-pry-mate-vcely_1
> > 13238_v521n.html
> >
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 4. 2007
Re: A?epka - začátečník (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22180) (22186) (22202) (22222)

Je třeba v přidávání najít ten správný kompromis. Když jsem kdysi začínal s
nastavky, byl jsem pod vlivem tehdejších příruček a nadšeně jsem na začátku
května přidával druhý nastavek 39x24 plný mezistěn nebo střídavě nacpaný
mezistěnami a plásty. Včely v podstatě proživořily první polovinu května a
teprve potom se rozjely. Tak jsem se začal mírnit. Jedni tady říkají teď
přidávat, druzí teď nepřidávat. Řekl bych, že kdyby se sešli přímo na místě,
viděli stav včelstva a jestli přidávat dole nebo nahoře, tak by se shodli.
Je ale velký rozdíl přidávat vystavené plásty s 1 - 2 mezistěnami a přidávat
nastavek s většinou mezistěnami. Může být taky velký rozdíl v síle včelstva.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 4. 2007
Re: A?epka - začátečník (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22180) (22186) (22202) (22222)

U kočovného stanoviště není umístění úlů moc rozhodující. Pořád je lepší
hůře umístěné stanoviště se snůškou z řepky než perfektní stanoviště s malou
jarní snůškou. Takhle brzo na jaře je možná o něco lepší obrátit stanoviště
spíše na jihozápad nebo západ než k východu. Ráno, kdy na včely od východu
svítí slunce, je ještě moc zima a včely stejně nevyletují.
Co se týká zabezpečení úlů, jedná se obvykle o místo bez lidí, takže různé
rozumné zabezpečení pachatel bez problémů překoná, má na to čas.
Nejdůležitější je tedy, aby se o úlech obyčejní pobertové nedozvěděli, tedy
nesmí být vidět od frekventovaných cest. Jde o statistiku, když se během 14
dnů o úlech doví 100 - 200 lidí, co projíždějí kolem v autobusech a autech a
pěšky, je mnohem pravděpodobnější, že aspoň jeden z nich bude "mít zájem".
Anebo naopak úly musí být hned u obydleného místa, kde se pobertové neodváží
vyvádět. Pro klid duše potom aby úly v lese neotevřel třeba náhodný houbař
zvědavec bez nářadí nebo aby byly dva tři úly vzájemně sešroubované na
podstavci, aby si případný zloděj třeba jen nepřijel lesními pěšinami s
obyčejným kolečkem, jednoduše nenaložil úl a neodjel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 17, 2007 11:38 AM
Subject: A?epka - začátečník


Druhá skupina a mám pocit, že výrazně menší, má názor, že včely
> jsou mnohonásobně na Zemi déle než člověk a tak za ty léta by se snad o
> sebe měly umět postarat daleko lépe a je potřeba jim k tomu pouze vytvořit
> podmínky. V podstatě to znamená matku do 1 a 1/2 roku stáří, vždy v sezoně
> o jeden nástavek víc než obsedají a hodně prevence proti rojení a hlavně
> nemocem. Jsem rád, že s přeložením včelstev do Dadantů jsem definitivně v
> té druhé skupině a dodržováním těchto zásad mě výnosy neustále stoupají.
> Přeji to i ostatním.
> Zdraví R. Stonjek
>


Dobry den, velmi me zaujala veta "vždy v sezoně o jeden nástavek víc než
obsedají a hodně prevence proti rojeni". Procitam konferenci zpetne po
prodlouzenym vikendu (kdybych neco opakoval tak se predem omlouvam), ktery
byl hodne hekticky a adrenalinovy, prevazel jsem poprve uly k repce a
jelikoz jsem byl pred tim 14 dni v nemecku tak jsem urychlene musel
rozsirovat a prendat par starych ulu do novych a pripravit vcely na prevoz.
Dopredu jsem nemel nic moc pripravene, zkusenost zadnou takze sem vse resil
za pochodu :-) ale povedlo se, bylo to super - doporucuji :-) Repka u nas
zacinala kvest uz pred vikendem.

Mam 39x24 a zatim nikdy jsem nemel 3 nastavky (deda je ani nemel, pouzival
plodiste a mednik, ja si vyrobil nove nastavky). Ted v sobotu jsem vcely
rozsiril o mednik (bez mat. mrizky) v pondeli brzy rano jsem je prevezl
(bylo 3 stupne - pred polednem pri navsteve stanoviste uz normalne
pracovaly, ale je pravda ze me to ani nenapadlo ze bude takova zima a jesli
jim to nemuze nejak moc uskodit??) Planoval jsem ze treti nastavek kdyz to k
tomu bude nasadim o vikendu. Nemam uz souse takze mezisten. Trochu ted ale
vaham aby to nebylo pozde? Muzu si tedy dovolit (nebo musim) uz odted mit
tam o nastavek navic (vzpominam si jak sem cetl, ze rozsireni prilis brzy
muze uskodit)? Vcely jsou pekne, podle me obsedaj ty 2 nastavky, ale nevim
jak se to kriterium spravne hodnoti?

Dale bych to chtel zkusit bez mrizky - je vhodne vlozit 3 nastavek mezisten
mezi dva puvodni? Donutim tak matku zustat dole, nebo to tak musim udelat
aby mela vubec kde klast protoze ji dostatecnou snuskou tlaci dolu?

Stanoviste je na okraji lesa, natocene na jiho-vychod, ale po obede uz tam
prestava svitit, navic vcely musi proletet tak 3 metry sirokym pasem stromu
(mezicka) , a pak uz jsou na repce. Vypada to, ze si umi poradit - nic
jineho sem ani necekal :-) .
Je to ale spis ku prospechu, ze tam pozdeji odpoledne uz nesviti nebo
naopak?? To abych vedel pro priste :-)

Jake mate zkusenosti s kradezi ulu ci medu, pripadne jak je zabezpecovat?
Neco vymysleno mam ale nevim jestli to ma cenu protoze si myslim, ze kdyz to
nekdo chce ukrast nebo poskodit tak to udel :-((

Omlouvam se za spoustu otazek, ale nejak porad nejsem chytrejsi a otazek je
stale vic :-))

Diky preji hezky den

T.H.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 4. 2007
Ă??epka - zaÄ?ĂĄteÄ?nĂ­k (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22180) (22186) (22202)

Druhá skupina a mám pocit, že výrazně menší, má názor, že včely
> jsou mnohonásobně na Zemi déle než člověk a tak za ty léta by se snad o
> sebe měly umět postarat daleko lépe a je potřeba jim k tomu pouze vytvořit
> podmínky. V podstatě to znamená matku do 1 a 1/2 roku stáří, vždy v sezoně
> o jeden nástavek víc než obsedají a hodně prevence proti rojení a hlavně
> nemocem. Jsem rád, že s přeložením včelstev do Dadantů jsem definitivně v
> té druhé skupině a dodržováním těchto zásad mě výnosy neustále stoupají.
> Přeji to i ostatním.
>                             Zdraví R. Stonjek
>


Dobry den, velmi me zaujala veta "vždy v sezoně o jeden nástavek víc než obsedají a hodně prevence proti rojeni". Procitam konferenci zpetne po prodlouzenym vikendu (kdybych neco opakoval tak se predem omlouvam), ktery byl hodne hekticky a adrenalinovy, prevazel jsem poprve uly k repce a jelikoz jsem byl pred tim 14 dni v nemecku tak jsem urychlene musel rozsirovat a prendat par starych ulu do novych a pripravit vcely na prevoz. Dopredu jsem nemel nic moc pripravene, zkusenost zadnou takze sem vse resil za pochodu :-) ale povedlo se, bylo to super - doporucuji :-) Repka u nas zacinala kvest uz pred vikendem.

Mam 39x24 a zatim nikdy jsem nemel 3 nastavky (deda je ani nemel, pouzival plodiste a mednik, ja si vyrobil nove nastavky). Ted v sobotu jsem vcely rozsiril o mednik (bez mat. mrizky) v pondeli brzy rano jsem je prevezl (bylo 3 stupne - pred polednem pri navsteve stanoviste uz normalne pracovaly, ale je pravda ze me to ani nenapadlo ze bude takova zima a jesli jim to nemuze nejak moc uskodit??) Planoval jsem ze treti nastavek kdyz to k tomu bude nasadim o vikendu. Nemam uz souse takze mezisten. Trochu ted ale vaham aby to nebylo pozde? Muzu si tedy dovolit (nebo musim) uz odted mit tam o nastavek navic (vzpominam si jak sem cetl, ze rozsireni prilis brzy muze uskodit)? Vcely jsou pekne, podle me obsedaj ty 2 nastavky, ale nevim jak se to kriterium spravne hodnoti?

Dale bych to chtel zkusit bez mrizky - je vhodne vlozit 3 nastavek mezisten mezi dva puvodni? Donutim tak matku zustat dole, nebo to tak musim udelat aby mela vubec kde klast protoze ji dostatecnou snuskou tlaci dolu?

Stanoviste je na okraji lesa, natocene na jiho-vychod, ale po obede uz tam prestava svitit, navic vcely musi proletet tak 3 metry sirokym pasem stromu (mezicka) , a pak uz jsou na repce. Vypada to, ze si umi poradit - nic jineho sem ani necekal :-) .
Je to ale spis ku prospechu, ze tam pozdeji odpoledne uz nesviti nebo naopak?? To abych vedel pro priste :-)

Jake mate zkusenosti s kradezi ulu ci medu, pripadne jak je zabezpecovat? Neco vymysleno mam ale nevim jestli to ma cenu protoze si myslim, ze kdyz to nekdo chce ukrast nebo poskodit tak to udel :-((

Omlouvam se za spoustu otazek, ale nejak porad nejsem chytrejsi a otazek je stale vic :-))

Diky preji hezky den

T.H.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

crabro (194.228.96.38) --- 17. 4. 2007
Re: zaeáteeník

Perlinku rozhodně nepoužívat. Vyzkoušel jsem jí na těžbu propolisu, funguje to spolehlivě,ale materiál z které je perlinka uvolnuje vlákno(asi skelné) a to zůstává v propolisu, navíc jí včely vykusují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V.Banýr (88.102.157.168) --- 16. 4. 2007
Tel.číslo.

Pokud chce někdo zjistit tel.číslo,které se již nehlásí,volá Český Telekom,1180 pro ČR,oznámí číslo staré a dostane nové a nebo oznámí adresu a dostane číslo podle adresy.Hodně štěstí. V.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V.Banýr (88.102.157.168) --- 16. 4. 2007
Tel.čísla.

Pokud chce někdo volat na číslo,které se už nehlásí,volá na Český Telekom a.s. č.1180,informace o tel.číslech v ČR.Oznámí staré číslo a dostane nové a nebo oznámí adresu a dostane číslo podle adresy.Přeji štěstí. V.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAÄ? (e-mailem) --- 16. 4. 2007
RE: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum (22183) (22189)

Ahoj Oto,
konečně se ozval odborník. Ja zase na podobné téma poučuji naší ministryni. Pro ostatní, ani mobily, mikrovlnky ani americký radar v Brdech nedosáhne měřitelně dál než cca 200m a co se týká nespecifických účinků, ty už se snaží moudré hlavy 100 let odhalit a zatím neumí co se týče elmag. Záření nikdo říct, že když bude člověk takovému záření vystavený 20 let, že má pravděpodobnost nějaké genetické mutace třeba 2x větší než je v přírodě běžné tedy ne jeden z deseti miliard ale z 5ti.
S pozdravem a kamarád měl včera na třešních přínos 3kg!!!

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Otakar Neruda
Sent: Sunday, April 15, 2007 8:08 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re:Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum

Je to hloupost, ale u lidí takové hlouposti a taková "zdůvodnění" se dobře ujímají.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. P. Baudis <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Z novin - vymirani vcelstev kv?li mobilum
> Datum: 15.4.2007 14:30:04
> ----------------------------------------
> Radiace z mobilních telefonů prý mate včely
>
> Na vymírání včelstev, které zaznamenali nejdříve včelaři v USA a později
> také v Evropě má možná podíl radiace z mobilních telefonů. Napsal to
> nedělní britský list The Independent, který citoval vědecké kruhy.
>
> Teorie tvrdí, že včely umírají osamoceně daleko od úlů, neboť k nim
> nedokážou kvůli radiaci z mobilních telefonů najít zpáteční cestu. Úly se
> vyprázdňují, až v nich zůstane pouze královna, nakladená vajíčka a jen
> několik nedospělých dělnic.
>
> [odkaz]
> http://www.novinky.cz/koktejl/radiace-z-mobilnich-telefonu-pry-mate-vcely_1
> 13238_v521n.html
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Arno?t Hrdina (e-mailem) --- 16. 4. 2007
Re: prirezy - hledam kontakt (22147) (22187) (22195) (22208)

Myslím, že s p.Kolomým neměli mít nic společného. Mají svoje IČ.
Zkusím tam napsat....
Díky za info.
Arnošt Hrdina

----- Původní zpráva -----
Od: "Dan" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 16. dubna 2007 11:34
Předmět: Re: prirezy - hledam kontakt


> Staré Město - jestli myslíte firmu Kolomý, tak zkuste:
> 554 713 115, 603 518 183, 604 920 129
> Dan
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kladivo (213.195.224.2) --- 16. 4. 2007
Re: plemenáček (22209)

nemáte někdo prosím plánek na plemenáček na rámkovou míru 39x24. Děkuju Podívej se na fotky. Jestli se Ti něco z toho hodí.Kladivo
http://foto.tiscali.cz/kladva/vcely/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emil (62.177.88.203) --- 16. 4. 2007
Re: Pařák na vosk (22211)

Jestli se jedná o starší typ tak ten mám doma-35km od Brna.Tel:724 268 884.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 16. 4. 2007
Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum (22183) (22184) (22204)

Pre Jiřího- uvedená meilová adresa je chybná, pretože som napísal miesto www.vcely.sk, nesprávne veľké "Sk"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš H (213.195.230.1) --- 16. 4. 2007
počasí

Něco málo z fenologie od Polabí. Všechno nám rozkvetlo najednou. V podstatě během týdne rozkvetla třešeň ptačí, hrušeň, řepka, smetanka, švestka, javor. Oproti minulým letům si nejvíc pospíšila řepka - cca o tři týdny. I když jsem měl obavy o využití snůšky nahuštěné do kratšího časového období, včely se rozvíjejí obrovským tempem, od velikonoc jsem přidával 2 NN (většinou souše). Uvidíme, jestli po odkvetení těchto rostlin nastane delší přestávka, nabo naváží stromy - kaštan, akát, lípa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš H (213.195.230.1) --- 16. 4. 2007
včeloodeolné igelity

Protože jsme vyhazovali sprchový průhledný závěs, nařezal jsem z něj folie na úly. Jsou tam třetí rok, je skrz ně dobře vidět a zatím ani dírka. Jsou ale citlivější na UV záření, kousky, co koukají na světlo boží, začínají křehnout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 16. 4. 2007
Pařák na vosk

Tak mi úspěšně vykradli včelín. Mimo jiné mi zmizelo i víko k pařáku na vosk. Nenašel by se někde nedbytečný z poškozeného pařáku?
Díky. vsusicky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (213.155.224.228) --- 16. 4. 2007

nemáte někdo prosím plánek na plemenáček na rámkovou míru 39x24. Děkuju

taco/=/atlas.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (213.155.224.228) --- 16. 4. 2007
plemenáček

nemáte někdo prosím plánek na plemenáček na rámkovou míru 39x24. Děkuju

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dan (84.21.115.142) --- 16. 4. 2007
Re: prirezy - hledam kontakt (22147) (22187) (22195)

Staré Město - jestli myslíte firmu Kolomý, tak zkuste:
554 713 115, 603 518 183, 604 920 129
Dan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 16. 4. 2007
Re[2]: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum (22183) (22184) (22204)


> Tak jsem se pokoušel dostat k tomu článku, ale hlásí to "Súbor nieje dostupný."

Zkuste použít odkaz, jak je uveden v příspěvku na webovém rozhraní
konference www.vcely.or.cz

V mailech bývají dlouhé odkazy řádkově zlomené a to pak dělá problém.



J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 16. 4. 2007
Re: zaeáteeník (22197) (22198) (22201) (22203)

Nezkoušel někdo vršek úlu zakrývat perlinkou?
....
Já ji používám do den (no myslín dna, jak se to skloňuje:-) ), pod tím mám řidší kovovou proti myším atd.
Včely jí trochu ohoblují ale jinak tam už dva roky drží.
Používal jsem ji i s fasádním lepidlem na vnitřní stěny PS úlů, když jsem blbnul s izolací. Tam včelám taky odolává, když si s tím cementem trochu pohráli a odrolily ho na perlinku (přes 5 let).
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek (e-mailem) --- 16. 4. 2007
Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum

Skúste šot na STV Správy STV - 15. apríla. 2007 najdete na www.vcely.sk
G.K
----- Original Message -----
From: "Jiří Cafourek" <cafourek/=/klavirnictvi.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 16, 2007 10:00 AM
Subject: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum


> Tak jsem se pokoušel dostat k tomu článku, ale hlásí to "Súbor nieje
> dostupný."
> ----- Original Message -----
> From: A.Turčáni
> To: Včelařský mailing list
> Sent: Sunday, April 15, 2007 5:03 PM
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Cafourek (e-mailem) --- 16. 4. 2007
Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum (22183) (22184)

Tak jsem se pokoušel dostat k tomu článku, ale hlásí to "Súbor nieje dostupný."
----- Original Message -----
From: A.Turčáni
To: Včelařský mailing list
Sent: Sunday, April 15, 2007 5:03 PM
Subject: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum


Mobil má na "svedomí" toľko vecí, že ho istotne zoberú ľuďom z rúk, lebo
ľudstvo začne vymierať??? Prečo radi zvaľujeme za všetko zlé na niečo,
ktoré určite nemá vplyv na život včiel, aspoň podľa mňa.
Veď oveľa prevdepodobnejšia príčina vymierania včelstiev ak vylúčime
prípady V.D. a iné choroby, je choroba, ktorú začínajú vedci v Španielsku,
Nemecku a iných štátov pomaly odhaľovať, je parazitické ochorenie Nosema
ceranae. N.cerana sa npr. u nás nedá odhaliť, lebo jej podobnosť je s N.
apis je vraj100%-ná a neodhalí ju ani ten najdokonalejší elektrónkový
mikroskop. Potvrdenie o ktorého parazita sa jedná, je možné len rozborom
DNA a to nie každý vedecký ústav zvládne. Poľskí priatelia sa týmto
problémom zaoberajú už rok a na svojich webových stránkach publikujú články
pojednávajúce o tomto parazitovi. V septembri 2006 som preložil jeden z
týchto odborných článkov a je uvedený na www.vcely.Sk/ZOOTECHNIKA -
september 2OO6.
Táto možnosť (ak sú úhyny skutočnosťou, tak príčina môže byť reálna
N.cerana lebo jej rozšírenie sa zjavuje koncom leta a pôsobí do pôzdnej
zimy a výsledok je vraj zdrvujúci.
Nuž uvidíme, či nám odoberie chuť včeláriť ďalšia morová rana, ako by tá vo
e moru včelieho plodu a V.D. nestačila. Anton


--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno AVG.
Verze: 7.5.448 / Virová báze: 269.4.0/759 - datum vydání: 12.4.2007 19:58

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (89.24.4.37) --- 16. 4. 2007
Re: zaeáteeník (22197) (22198) (22201)

Na úly už jsem vyzkoušel lecos. Vše od igelitu /Polyetylénu/ nic moc tenké folie jsou tak na sezonu, paroprop. folie od pokrývačů také nic moc. Durafol se mi často přetrhl napříč. V sousední vesnici vyrábějí foliové rukávce, tak jsem si nechal vyrobit rukávec na šířku úlu a tlouštku hodně zesílit. Asi tak jak byly kdysi silné pytle od hnojiv. Překvapila mě jejich ochota a technicky to vůbec nebyl problém. 1 kg - 20 Kč. Takže jsem zvědav na výsledky. Nezkoušel někdo vršek úlu zakrývat perlinkou? /Armovací síť na poslední vrstvu omítky např při zateplování fasád/ Zdá se mi, že by to také mohlo fungovat a zvýšená těžba dokonale čistého propolisu by byla navíc. Díky za odpověď. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (89.24.4.37) --- 16. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22180) (22186)

Antone napsal jsi to naprosto správně. Už jsem to kdysi napsal, že včelaři se dělí na dvě skupiny. První považuje včely za naprosto dementní hmyz, který by bez pečlivého dohledu včelaře již dávno vyhynul a díky tomu je potřeba včelkám život zdárně zorganizovat naplánovat a já nevím co ještě. Tímto obdobím si musí zřejmě projít každý začátečník a některým to vydrží až do konce. Někdy mám pocit, že tito včelaři by byli nejraději, kdyby před včelnicemi měli velkou nástěnku s tříbarevnými Bretschkovými grafy a pod tím několik citátů z Farrara, aby holky věděly co mají dělat a neměly velké prostoje. Druhá skupina a mám pocit, že výrazně menší, má názor, že včely jsou mnohonásobně na Zemi déle než člověk a tak za ty léta by se snad o sebe měly umět postarat daleko lépe a je potřeba jim k tomu pouze vytvořit podmínky. V podstatě to znamená matku do 1 a 1/2 roku stáří, vždy v sezoně o jeden nástavek víc než obsedají a hodně prevence proti rojení a hlavně nemocem. Jsem rád, že s přeložením včelstev do Dadantů jsem definitivně v té druhé skupině a dodržováním těchto zásad mě výnosy neustále stoupají. Přeji to i ostatním.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 4. 2007
Re: zaeáteeník (22197) (22198)

Mně vykousávají igelit z levných mikrotenových sáčků ze supekmarketů nebo
tenkých igelitových pytlů. Silnější třeba prodávaný v rolích v železářstvích
už ne. Ale i nejsilnější igelit prokoušou larvy molů. Jutový pytel a obecně
hadry možná kromě pevných hrubších umělých tkanin nebo pytlů upletených z
plastu včely taky rozkoušou. Vatelínové uteplivky taky. Nekoušou filcové
uteplivky udělané z nějaké hrubší srsti, ale stejně je přilepí propolisem a
ten potom při manipulaci vytrhává kusy uteplivky. Já používám plastové muší
pletivo do oken kryté v zimě novinami a odteď igelitem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 16, 2007 6:49 AM
Subject: Re: zaeáteeník


> Slabý igelit včely opravdu vykousávají. Taky mě to překvapilo. Zkus
> silnější, nebo prodávají taky spec. folii na úly ve včel. prodejnách.
> Ty tvoje nástavky zřejmě nemají očko. Konstruktér zřejmě počítal s
> prodyšným strůpkem a odvětráváním tím očkem pod víkem. Takže bych
vyzkoušel
> příští zimu na strop jen jutu (pytel) a na to pak ten strop s tím očkem.
> Zateplení stropu má být v zimě úměrné zateplení stěn. Dle mě právě proto,
> aby se na něm nesrážela vlhkost. Teď je to včelám už asi jedno, časem
začne
> být spíše zajímavé "ochlazování" prostoru. Tedy izolace od rozpáleného
> víka.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 4. 2007
Re: prirezy - hledam kontakt

Možná proto, že přířezy byly precizní a zároveň levné, zkrachovali.
Co takhle registr subjektů, ať už firemních nebo řemeslnických na
ministerstvu? Nebo někdy v neděli po obědě, kdy jsou lidi ochotní, najít ve
zlatých stránkách soukromé telefony lidí na stejné ulici a obvolat, jestli
ta firma ještě funguje?

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <hrdinaa/=/upcmail.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 15, 2007 11:09 PM
Subject: Re: prirezy - hledam kontakt


> Děkuji moc, že jsi se ozval. Docele mě trápí, že jsem ten kotakt ztratil.
> Tenhle telefon je právě ten půvudní, ale bohužel je mrtvý. Už se tam
> pokouším dovolat snad 14 dní marně.
> Doufám, že ta firma neumřela. Ty přířezy od nich byly vyrobeny opravdu
> precizně a nebyli drazí.
>
> Díky a příjemný večer.
> Arnošt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 4. 2007
Re: Divokost včel letos

Ještě jsem uvažoval nad tou letošní divokostí, připadá mi, že včely mají
momentálně málo snůšky. Doma nám občas včela hledačka teď zabloudí do
baráku. Rostliny předjaří, jako jsou sněženky, petrklíče atd buď odkvetly
nebo jsou vybrané nebo díky moc velkému horku jin zaschnul nektar, rané
ovocné květy - mirabelky už odkvetly, rybíz a angrešty zřejmě taky a hlavní
ovocné stromy třešně, švestky, jablka atd ještě nerozkvetly. zatímco jiné
roky než odkvetlo jedno, začalo kvést druhé. Možná proto jsou taky divočejší
než jiné roky.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 16. 4. 2007
Re: začátečník (22197)

Slabý igelit včely opravdu vykousávají. Taky mě to překvapilo. Zkus silnější, nebo prodávají taky spec. folii na úly ve včel. prodejnách.
Ty tvoje nástavky zřejmě nemají očko. Konstruktér zřejmě počítal s prodyšným strůpkem a odvětráváním tím očkem pod víkem. Takže bych vyzkoušel příští zimu na strop jen jutu (pytel) a na to pak ten strop s tím očkem.
Zateplení stropu má být v zimě úměrné zateplení stěn. Dle mě právě proto, aby se na něm nesrážela vlhkost. Teď je to včelám už asi jedno, časem začne být spíše zajímavé "ochlazování" prostoru. Tedy izolace od rozpáleného víka.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (88.146.180.26) --- 15. 4. 2007
začátečník

Tak jsem rok včelařem, ale je fakt, že moc rozumu jsem tady nepobral.Některé rady si i protiřečily, ale když si člověk vybere, co se mu zdá dobré, tak se tady lecos pochytit dá. Zimu přežily všechny včelstva i když jsem zimoval ve třech nástavcích 39x24, před měsícem jsem do spodního nástavku nacpal všechny zatvrdlé zásoby. Po včerejší prohlídce jsem byl překvapený, jak to vyčistily. Zpřeházel jsem jim už částečně zavíčkované nové zásoby a doplnil mezistěny. Bodaly o dost míň než při vytáčení. Už jsem se tu ptal, co že se dává nad poslední rámky. Já tam měl folii, kterou úspěšně prokousávají a nad tím filc s novinama, po první prohlídce jsem zíral na plíseň na horních rámcích i na některých plástech. Teď už to bylo v pohodě, ale stejně by mne zajímalo, co tam kdo dává. Mám k úlúm i víka s očkem, ale nejsem si jistý, jestli je tam dávat. Nad rámky vznikne mezera. Zatím se řídím radami uteplovat co nejvíc, ale jak uteplit víko, pod kterým je mezera? Jinak ať si každý jede podle svýho, ale klidně napíše jak. Oni i začátečníci rádi pochytí nějaké rozumy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Arno?t Hrdina (e-mailem) --- 15. 4. 2007
Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum (22183) (22192)

No jelikož jsem byl na vojně u RTB, tak je to stejně jedno :o)) ... ale
jinak se mi ten článek zdá lehce ustřelený .... jako kdyby nebylo o čem
psát.
A.
----- Původní zpráva -----
Od: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 15. dubna 2007 20:59
Předmět: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum


> Teorie tvrdí, že včely umírají osamoceně daleko od úlů, neboť k nim
> nedokážou kvůli radiaci z mobilních telefonů najít zpáteční cestu. Úly se
> vyprázdňují, až v nich zůstane pouze královna, nakladená vajíčka a jen
> několik nedospělých dělnic.
> ....
> Bude třeba vybavit každou včelu mobilem nejlépe s GPS navigací. Aby si
> zavolala, když netrefí domů.
> Zřejmě v USA vypukl boj operátorů o pokrytí včelnic.
> Mobily a konkurence, to je svinstvo.
> Obvzláště pány bych chtěl před mobily varovat, prý způsobují impotenci.
Ale
> prý pomáhá piercing na správném místě. Ten to odstíní. A bez něj rozhodně
> nenoste mobil v kapse u kalhot.
> Karel
> PS
> Piercing musí být uzemněný, jinak nepomáhá. :-)
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22196


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Arno?t Hrdina (e-mailem) --- 15. 4. 2007
Re: prirezy - hledam kontakt (22147) (22187)

Děkuji moc, že jsi se ozval. Docele mě trápí, že jsem ten kotakt ztratil.
Tenhle telefon je právě ten půvudní, ale bohužel je mrtvý. Už se tam
pokouším dovolat snad 14 dní marně.
Doufám, že ta firma neumřela. Ty přířezy od nich byly vyrobeny opravdu
precizně a nebyli drazí.

Díky a příjemný večer.
Arnošt

----- Původní zpráva -----
Od: "L. Matela" <leopold.matela/=/vemat.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 15. dubna 2007 19:15
Předmět: Re: prirezy - hledam kontakt


> Toto by mělo být číslo na rámky do Starého Města
> 724083820
> www.matela.wz.cz
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čmelda (85.160.17.153) --- 15. 4. 2007
ještě ženezačínám

Dobrý večer, tak jak tady nestranně pročítám konferenci, jsem moc rád, že nejsem začátečník a jedu si podle svého. Chtít se zde něco přiučit a zeptat se na něco rozumného - tragédie. Tady je asi každý generálem. Takový internetový Blesk či Aha. Škoda!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22194


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čmelda (85.160.17.153) --- 15. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22173) (22182)

Slinty, slinta,jděte se raději dívat na televizi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 15. 4. 2007
Re: Z novin - vymirani vcelstev kvůli mobilum (22183)

Teorie tvrdí, že včely umírají osamoceně daleko od úlů, neboť k nim nedokážou kvůli radiaci z mobilních telefonů najít zpáteční cestu. Úly se vyprázdňují, až v nich zůstane pouze královna, nakladená vajíčka a jen několik nedospělých dělnic.
.....
Bude třeba vybavit každou včelu mobilem nejlépe s GPS navigací. Aby si zavolala, když netrefí domů.
Zřejmě v USA vypukl boj operátorů o pokrytí včelnic.
Mobily a konkurence, to je svinstvo.
Obvzláště pány bych chtěl před mobily varovat, prý způsobují impotenci. Ale prý pomáhá piercing na správném místě. Ten to odstíní. A bez něj rozhodně nenoste mobil v kapse u kalhot.
Karel
PS
Piercing musí být uzemněný, jinak nepomáhá. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 4. 2007
Trubci a rojení (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22180) (22186)

O vztahu trubců a jejich počtu ve včelstvu a rojení mne nenapadlo nikdy přemýšlet A KDYŽ SE NAD TÍM ZAMYSLÍM MUSÍM DÁT ZA PRAVDU PANU TURČÁNIMU Za rojovou náladu zřejmě nemůže mít vliv množ trubců vliv ALE URČITĚ ZA TO MOHOU, nedostatek prostoru ke kladení A CO JE V ŽIVOTĚ VŠECH ŽIVÝCH TVORŮ nejdůležitějš, dost potravy. Dnes jsem byl celý den ve včelách a zjistil jsem asi téměř katastrofický stav U nás tady rozkvetla třešeň a řepka zaráz Včelstva jsou již teď narvaná zásobami pylu celé nástavky jsou těsně před líhnutím A PRÁVĚ PROTO BY SE MOHLA TA ROJIVOST SE OBJEVIT. Pokud se rychle nezvětší prostor pro matku Tady na Hané je to přibližně o 3 týdny dříve než jsme zvyklí. To si myslím bude největším problémem pro včelaře kteří jsou zvyklí se řídit kalendářem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ??epka
> Datum: 15.4.2007 17:44:49
> ----------------------------------------
> Proto si myslím, že svádění rojové nálady na nadbytek trubců v úle je
> zavrženíhodné, nebot nadbytek trubců je důsledkem již dříve vzniklých
> rojových tendencí, za něž si může včelař sám ( např. stará matka, malý úl,
> předčasný neposunutý vrchol, nedostatek vzduchu v úle, zanesení plodiště
> zásobami...
>
> Pán Václavek, prepáčte, ale za vinníka rojenia označiť včelára je trochu
> nezodpovedné a práve od takého majstra ako Ste Vy.
> Prečo neustále hľadáme vinníka ako za to, čo je v prírode normálne. V
> prírode včelám nič také nehrozí a predsa sa pravidelne včely rojili a roja
> a tak to robí aj ostatný hmyz. Včely v prírode nežili len v malých dierach
> a preto sa rojili, ale rojili sa aj tie vo veľkých dutinách a tam kde žije
> i teraz voľne včela indická či kvetná a včela európska       to naprotiveň
> nekonečného priestoru okolo neho a toľko sviežeho vzduchu, ktorý im prúdi
> rovno do hniezda.
> Ja neviem prečo si vymýšľame, raz je to malý úľ, potom veľký, raz je zima
> potom veľmi teplo, raz kvitne repka potom zas nekvitne a do nekonečna
> okolo. Nakoniec vyhlásime, že chov trúdov vo včelstve je len nepodstatnou
> príčinou pri rojení. No včelia matka sa musí aj oplodniť, nestojí pri nej
> vždy inseminátor aby včelám vypomohol a túto činnosť musia vždy urobiť trúd
> alebo dokonca i viac pri jednej matke. Preto deleniu včelstva vždy musí
> predchádzať chov trúdov (aj napriek príbuzenskej plemenitby), lebo ak sa
> mladá matka neoplodní, rojenie stráca absolútny zmysel.
> Veď aj typická tichá výmena nie je pred jej uskotočnením bez chovu trúdov,
> aj v tomto prípade sa včelstvo nimi zabezpečuje v pôzdnom čase, keď trúdy v
> iných včelstvách už ani nevidíte. Aj v tomto prípade si myslíte, že je to
> pre včely okrajová záležitosť? Ak budete mať také šťastie ako ja, budete
> vidieť ako včely! z vnútornej potreby (nie starej alebo nevhodnej matky),
> pripravia - vyleštia matke skupinu 100 až 200 trúdich buniek a doslova 24
> dní pred položením prvého vajíčka do materskej kolísky(, doslova matku
> natlačia svojimi telami k skupine TB a matka musí do nich klásť neoplodnené
> vajíčka a to isté som videl i pri kladení vajíčka do mater. sformovanej
> bunky.
> Nechcem Vám robiť prednášku, tieto vety píšem len na dokreslenie toho, ako
> sa na rojenie a iné činnosti včiel dívam ja. Je možné, že ani ja nemusím
> mať pravdu, ale toto je odpozorované vo včelstve mojimi očami. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22191


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek (e-mailem) --- 15. 4. 2007
sluneční tavidlo / včely na zahradě (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22180) (22186) (22188)

Dnešní letní den mě inspiroval k odzkoušení slunečního tavidla.
Nemám vařák na vosk, takže jsem byl zvědav na výsledek a byl jsem mile
překvapen. Myslím, že pro hobby včelaře je to výborná věc.

Také jsem chtěl reagovat na problém "včely na zahradě".
Se svolením sousedů jsem letos na jaře umístil svá včelstva na jižní hranici
své zahrady - přímo sousedící s obytnou částí sousedovy zahrady.
Na hranici pozemku má soused vzrostlé túje. (cca dva metry výška) Uly jsou
asi metr před těmi tújemi a včely vylétávají bud nad tůje nebo - většinou -
do strany v úzkém koridoru. Zatím si nikdo nestěžoval :-) ale pravdou je, že
do tohoto úzkého koridoru není radno lézt - během deseti vteřin máte žihadlo
jisté.
Vzhledem k tomu, že na úly svítí ranní slunce a naopak v největším poledním
žáru jsou úly ve stínu tújí, myslím, že pro včely to je celkem vyhovující
místo.
Jsem stále ještě začátečník, tak uvidím, jak se na tomto stanovišti bude
dařit ve srovnání s předchozí sezonou...

Mirek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Otakar Neruda (e-mailem) --- 15. 4. 2007
Re:Z novin - vymirani vcelstev kvĂšli mobilum (22183)

Je to hloupost, ale u lidí takové hlouposti a taková "zdůvodnění" se dobře ujímají.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. P. Baudis <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Z novin - vymirani vcelstev kv?li mobilum
> Datum: 15.4.2007 14:30:04
> ----------------------------------------
> Radiace z mobilních telefonů prý mate včely
>
> Na vymírání včelstev, které zaznamenali nejdříve včelaři v USA a později
> také v Evropě má možná podíl radiace z mobilních telefonů. Napsal to
> nedělní britský list The Independent, který citoval vědecké kruhy.
>
> Teorie tvrdí, že včely umírají osamoceně daleko od úlů, neboť k nim
> nedokážou kvůli radiaci z mobilních telefonů najít zpáteční cestu. Úly se
> vyprázdňují, až v nich zůstane pouze královna, nakladená vajíčka a jen
> několik nedospělých dělnic.
>
> [odkaz]
> http://www.novinky.cz/koktejl/radiace-z-mobilnich-telefonu-pry-mate-vcely_1
> 13238_v521n.html
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22180) (22186)

Máte pravdu... rojení je pro včely přirozená věc, avšak pro včelaře věc nežádoucí.
Já a mistr, kdepak.... Já mistr nejsem. Jsem spíše šťoural, který ve všem hledá něco lepšího, racionálnějšího. Já se učil a stále učím včelařit chybami, a že těch chyb bylo.
Asi nejbláznivější bylo, když jsem v Tachováku včelařil nejprve jako v ležanu ( to bylo rojů ).Nakonec jsem došel k Optimalu, s ním jsem zatím spokojen.
Ted po moru jsem měl přes zimu hodně času si promyslet co jsem udělal špatně, co změnit, co jsem udělal dobře, co zachovat. Plánuji v květnu druhý start ( doufám, že to bude naposledy co začínám od znova ).
Už se těším až ty moje nové novoty vyzkouším.

Přeji mnoho úspěchů!
zdravím....M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

L. Matela (82.202.11.39) --- 15. 4. 2007
Re: prirezy - hledam kontakt (22147)

Toto by mělo být číslo na rámky do Starého Města
724083820
www.matela.wz.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22187


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 15. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22180)

Proto si myslím, že svádění rojové nálady na nadbytek trubců v úle je zavrženíhodné, nebot nadbytek trubců je důsledkem již dříve vzniklých rojových tendencí, za něž si může včelař sám ( např. stará matka, malý úl, předčasný neposunutý vrchol, nedostatek vzduchu v úle, zanesení plodiště zásobami...

Pán Václavek, prepáčte, ale za vinníka rojenia označiť včelára je trochu nezodpovedné a práve od takého majstra ako Ste Vy.
Prečo neustále hľadáme vinníka ako za to, čo je v prírode normálne. V prírode včelám nič také nehrozí a predsa sa pravidelne včely rojili a roja a tak to robí aj ostatný hmyz. Včely v prírode nežili len v malých dierach a preto sa rojili, ale rojili sa aj tie vo veľkých dutinách a tam kde žije i teraz voľne včela indická či kvetná a včela európska to naprotiveň nekonečného priestoru okolo neho a toľko sviežeho vzduchu, ktorý im prúdi rovno do hniezda.
Ja neviem prečo si vymýšľame, raz je to malý úľ, potom veľký, raz je zima potom veľmi teplo, raz kvitne repka potom zas nekvitne a do nekonečna okolo. Nakoniec vyhlásime, že chov trúdov vo včelstve je len nepodstatnou príčinou pri rojení. No včelia matka sa musí aj oplodniť, nestojí pri nej vždy inseminátor aby včelám vypomohol a túto činnosť musia vždy urobiť trúd alebo dokonca i viac pri jednej matke. Preto deleniu včelstva vždy musí predchádzať chov trúdov (aj napriek príbuzenskej plemenitby), lebo ak sa mladá matka neoplodní, rojenie stráca absolútny zmysel.
Veď aj typická tichá výmena nie je pred jej uskotočnením bez chovu trúdov, aj v tomto prípade sa včelstvo nimi zabezpečuje v pôzdnom čase, keď trúdy v iných včelstvách už ani nevidíte. Aj v tomto prípade si myslíte, že je to pre včely okrajová záležitosť? Ak budete mať také šťastie ako ja, budete vidieť ako včely! z vnútornej potreby (nie starej alebo nevhodnej matky), pripravia - vyleštia matke skupinu 100 až 200 trúdich buniek a doslova 24 dní pred položením prvého vajíčka do materskej kolísky(, doslova matku natlačia svojimi telami k skupine TB a matka musí do nich klásť neoplodnené vajíčka a to isté som videl i pri kladení vajíčka do mater. sformovanej bunky.
Nechcem Vám robiť prednášku, tieto vety píšem len na dokreslenie toho, ako sa na rojenie a iné činnosti včiel dívam ja. Je možné, že ani ja nemusím mať pravdu, ale toto je odpozorované vo včelstve mojimi očami. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 15. 4. 2007
Článok Nosema ceranae

www.vcely.sk/zootechnika.
V predchádzajúcom článku som omylom uviedol sk s veľkým S. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 15. 4. 2007
Re: Z novin - vymirani vcelstev kvůli mobilum (22183)

Mobil má na "svedomí" toľko vecí, že ho istotne zoberú ľuďom z rúk, lebo ľudstvo začne vymierať??? Prečo radi zvaľujeme za všetko zlé na niečo, ktoré určite nemá vplyv na život včiel, aspoň podľa mňa.
Veď oveľa prevdepodobnejšia príčina vymierania včelstiev ak vylúčime prípady V.D. a iné choroby, je choroba, ktorú začínajú vedci v Španielsku, Nemecku a iných štátov pomaly odhaľovať, je parazitické ochorenie Nosema ceranae. N.cerana sa npr. u nás nedá odhaliť, lebo jej podobnosť je s N. apis je vraj100%-ná a neodhalí ju ani ten najdokonalejší elektrónkový mikroskop. Potvrdenie o ktorého parazita sa jedná, je možné len rozborom DNA a to nie každý vedecký ústav zvládne. Poľskí priatelia sa týmto problémom zaoberajú už rok a na svojich webových stránkach publikujú články pojednávajúce o tomto parazitovi. V septembri 2006 som preložil jeden z týchto odborných článkov a je uvedený na www.vcely.Sk/ZOOTECHNIKA - september 2OO6.
Táto možnosť (ak sú úhyny skutočnosťou, tak príčina môže byť reálna N.cerana lebo jej rozšírenie sa zjavuje koncom leta a pôsobí do pôzdnej zimy a výsledok je vraj zdrvujúci.
Nuž uvidíme, či nám odoberie chuť včeláriť ďalšia morová rana, ako by tá vo e moru včelieho plodu a V.D. nestačila. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. P. Baudis (85.207.197.36) --- 15. 4. 2007
Z novin - vymirani vcelstev kvůli mobilum

Radiace z mobilních telefonů prý mate včely

Na vymírání včelstev, které zaznamenali nejdříve včelaři v USA a později také v Evropě má možná podíl radiace z mobilních telefonů. Napsal to nedělní britský list The Independent, který citoval vědecké kruhy.

Teorie tvrdí, že včely umírají osamoceně daleko od úlů, neboť k nim nedokážou kvůli radiaci z mobilních telefonů najít zpáteční cestu. Úly se vyprázdňují, až v nich zůstane pouze královna, nakladená vajíčka a jen několik nedospělých dělnic.

http://www.novinky.cz/koktejl/radiace-z-mobilnich-telefonu-pry-mate-vcely_113238_v521n.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22173)

Pozn.:
Velmi-silná včelstva ( nad 30 000 zimních včel ) jsou reálná, ale velmi vzácná, v přírodě se vyskytují velmi zřídka ( mají velmi-velké nároky na prostor, vyžadují několika metrové dutiny ).
To ale neznamená, že nejsou. Např. Leoš Dvorský zazimuje cca 30 000 - 40 000 včelstva, která mu do rozkvětu akátu přinesou i více jak 70 kg medu na včelstvo ( řepka, ovocné stromy )
A to nevčelaří v nějaké snůškově-výborné lokalitě.
Je to způsobeno tím, že včelaří a umí včelařit s velmi-silnými včelstvy. Ono nejde o to tyto včelstva získat, ale hlavně je udržet při síle. V žádném případě se nesmějí omezovat ( zužování, nedostatek zásob, stará matka, nevhodný úl,..................)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 22182 do č. 22242)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu