Včelařská konference

To je relativní, rozhodně by se nemělo krátce před fumigací krmit, neboť krmení podporuje plodování a to je v říjnu nejen kvůli ošetřování nežádoucí.
V říjnu se zpravidla již netvoří dlouhověké včely. Tedy jde jen o plýtvání zásob. Pozdně-podzimní a zimní plodování nemá pro včelaře význam, je to jen plýtvání zásob, jde o projev rozmnožovacího pudu včel z tropů ( včela medonosná se vyvinula v tropech ), kde včelstva plodují po celý rok. Jsou i vyjímky ( přesypání včel na mezistěny, pozdní krmení,... podněty zpravidla ze strany včelaře ), kdy dlouhověké včely byly z různých příčin upracovány a teď v říjnu se je včelstvo snaží nahradit ).
Přesně se to říci nedá, protože závisí také na individuálních projevech daných včelstev, ale s krmením bychom měli být hotovy nejpozději měsíc před začátkem ošetření, tedy do 10. září.
S krmením nečekejte, začínejte krmit ihned po posledním medobraní a zužujte včelstva až v říjnu! Docílíte tím jednak silnějších včelstev a jednak tím snížíte slídění na únosnou mez.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!
( ps. žádná tichá výměna, ale trubce stále mám! )

Zdravím,
Jak dlouhá má být přestávka mezi krmením a fumigací.

Děkuji

to sem teda moc nepochopil jak tvoje prednaska souvisi s informaci ze Lefelman bude zavirat.....

Ivan:
>Ty časopisy jsou i někde na internetu? <

Doufám, že někdo není takový kaskadér a neriskuje s autorským zákonem. Jinak ...

Podařilo se mi vtěsnat podobu jednoho čísla Včelařství(Českého včelaře, Včelař, Včela moravská) cca do 3 Mb a to když je v barvách, v prohledávadelné podobě s diakritikou, samozřejmě s nějakou procentuální, ale již tu nejmenší tolerancí chyb při převodu. Dělají mi problémy již jen cyklostylované vydání OVP.

To dělá za rok cca 40-50 Mb dat x cca 130 ročníků. (co zatím celkem mám v časopisech mimo knihy)

Mám opravdu rychlý scanner.(do 6 sekund 1 A4)

Předem upozorňuji, že nikdo odemne nechtějte takovou práci jakkoli získat. Je to jen pro moji potřebu.

Pane Turčáni to nebylo na Vás ,ale na Jirku ze včerejška.

Pokud by to šlo najít byl bych rád. Ty časopisy jsou i někde na internetu? To bych pak třeba našel i sám.
Zatím díky Ivan

Kruhové otvory ve víku polystyreňáků se ucpávají, co si vzpomínám, filcovinou, kde se voda postupně sráží a odpařuje. U spodního nevím. Bylo to publikováno ve Včelařství asi někdy kolem roku cca 1986 ve článku o polském polystyreňáku a znakem toho článku bylo, že jedna fotka toho úlu byla vzhůru nohama kvůli tiskové chybě. Jestli by bylo nutné, mohu zabrouzdat a najít Ti to Ivane. Když tak napiš jestli chceš na email.

Chtěl bych se zeptat, zda může roztavený vosk přijít do styku i s cínem.

Už 15 rokov používam smaltovaný nepotrebný 60 lit. hrniec, je na dne otlčený na viacerých miestach (neznažil som sa ho opraviť/, až na holý plech, na vyváranie plástov, preváranie vosku zo slnečného tavidla ( a nie malé množstvá/. Nikdy som sa nestretol s tým, aby získaný vosk dostal tmavú farbu pri styku s kovom. Žltý vosk zo slnečného tavidla po prevarení bol ešte žltší.

Na opravu otlčených smaltovaných kúpeľných vaní ponúka obchod prípravok, s ktorým sa dá vhodne porušené miesto opraviť. Predávali to v železiarskych obchodoch.

Z mojej praxe viem, že vyťažený vosk zo starších plástov vyváraraním je tmavšej farby, ale pre inú príčinu. Vyradené plásty majú bunky s košieľkami po zvliekaní lariev so zbytkami exkrementov lariev, pred každým novým položením vajíčka matkou do bunky, včely bunku čistia- leštia použitím jemného propolisového filmu. V jednej bunke vo vyradenom pláste nôže byť až 10-15 košieľok, ktorých sa do vosku pri vyváraní vylúči propolis do vosku a dá mu tmavšiu farbu. Na tmavej farbe sa podieľa istým percentom aj rozvarený peľ, ktorý ostal vo vyradených plástoch.

Samotný vosk tým neutrpí a po niekoľkých prevareniach v čistej vode, vosk má peknú žltú farbu a výsledkom sú žlté medzisteny. Nie v každej výrobni medzistien dokážu vosk dokonale vyčistiť.

Vidíš ty vole /když už si tykáme/ a to já jsem mysle ,že jo!

Prepáč, ale prečítaj si svoju prvú vetu, v ktorej mi tykáš. Nuž som si dovolil to isté, inak si to aj napriek svojmu veku nedovolím.

Nakoniec môžeme byť dobrými priateľmi. Páčia sa mi ľudia, čo čítajú príspevky s otvorenými očami a reagujú na nejasnosti a povedzme aj nezmysly. Len nech diskusia má zmysel. Anton

Zdravím přátele včel.
Dostal jsem posmaltovaný hrnec s porušeným smaltem u dna. Chtěl bych ho použít na rozpouštění vosku. Roztavený vosk nesmí přijít do styku se železem, mědí nebo zinkem, jinak by došlo k znehodnocení vosku. Bylo mi doporučeno smalt na porušeném místě nahradit vrstvou cínu. Chtěl bych se zeptat, zda může roztavený vosk přijít do styku i s cínem?
Předem děkuji za odpověď.

S pozdravem...M: Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Samozřejmě, že statický elektřina. Roztoč není blecha!!!

Zdravím přátele včel.
Dostal jsem posmaltovaný hrnec s porušeným smaltem u dna. Chtěl bych ho použít na rozpouštění vosku. Roztavený vosk nesmí přijít do styku se železem, mědí nebo zinkem, jinak by došlo k znehodnocení vosku. Bylo mi doporučeno smalt na porušeném místě nahradit vrstvou cínu. Chtěl bych se zeptat, zda může roztavený vosk přijít do styku i s cínem?
Předem děkuji za odpověď.

S pozdravem...M: Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Kamarád má poznatek,že roztoč naskočí na tesařskou tužku na vzdálenost 3 cm když ji před tím potře po montérkách či svetru.Statická elektřina? Jako vlasy a hřeben.

Jedno je jisté, fakt umí vycítit, že to jde s hostitelem z kopce a zároveň se umí tak rychle pohybovat! Má zkušenost s roztrženou trubčí buňkou, kdy se zdálo , že na míjející včelu přeskočil !!

Ty teda myslíž,že tam po sobě nelezou a ani neumí přeskakovat z květu na květ? Vidíš ty vole /když už si tykáme/ a to já jsem mysle ,že jo! Tak to jsem tydy zvědav jestli nám to někdo objasní jak to teda je.

Prosím toho kdo používá polystyr. úly (f.Lysoň), aby mi poradil, jak používat během včelař. roku ventilačky, kruhové otvory ve dnu a stropu,výsuvné dno. Zvláště teď před zimou. Nikde jsem se to nedočetl, ani k úlu nebyla žádná metodika .
Mám úly o síle stěn 3,5 cm.

díky

Milý Antone nezdá se ti, že nás tady oblbuješ naprostými pitomostmi??? Volný pád ovládot duchapřítomností???

Milý priateľ Stonjek, môže to byť byť blbosť, ale môže to byť aj pravda. A že to stalo, je pravda. Ja som len stroho popísal to, čo o čom párkrát o tomto prípade hovorili v televízi a komentovali to podľa zdelenia samotného šťastlivca, ktorý už dokáže urobiť aj niekoľko krokov.
To že prežil bola náhoda, americký svetobežník p. Foset to pri poslednom lete asi nemal.

Ja som túto udalosť použil v komentáre ako protiklad k tomu, že reinvázia je zložitý dej /prečítaj si aj Kozlíkov príspevok/, ale môže sa stať aj to, že dve včely (jedna čistá, druhá s akaridom na tele/, sa náhodne stretnú na kvete a V.D. sa dostane do iného včelstva, kde sa môže ďalej rozvíjať. Stále to však ostáva v rovine náhody.

Anton

Milý Antone nezdá se ti, že nás tady oblbuješ naprostými pitomostmi??? Volný pád ovládot duchapřítomností??? To by byl tedy světový unikát! Kdyby onen parašutista byl duchapřítomný, tak odhodil záložák a byl z toho venku, takhle se jednalo o velmi zřídka se vyskytující náhodu se šťastným koncem. Zřejmě nerozbalený padák nad ním vlál a trochu ho brzdil. Ale to pak má k volnému pádu hodně daleko. Prostě mimořádná událost s nepochopitelným šťastným koncem. Jako býv rogalista jsem jí zažil sám u sebe a u několika jsem byl přítomen a mohu tě ujistit, že pilot tam plní funkci závaží a diváka. Teprve později u piva tomu dá tu správnou omáčku. Zdraví R. Stonjek

. Já bych taky v poušti nevyskočil z letadla a nedoufal, že kolem zrovna něco poletí.

Lenže pud sebazáchovy na prežitie je silný a každá prkážka sa dá prekonať. Aj V.D. má svoje možnosti.
Na blízkom poľnom letisku vyskočil parašutista z 1500 výšky, padák sa mu neotvoril. Nestratil duchaprítomnoť a pokiaľ mohol voľný pád si prispôsoboval pudu sebazáchovy a "pristál" tak, že tento smrteľný pád prežil a z najhoršieho je vonku. Anton

Dobrý den, hledáme výrobce - dodavatele barevných mezistěn na výrobu svíček. Vyrábí u nás někdo bíly bělený včelí vosk?

Děkuji za Vaše odpovědi

Daniel Rataj
rataj/=/medunka.com
www.svicky.medunka.com

Vzhledem k tomu, jak bleskově včelky mizely a loupežící včely se vůbec nesetkaly s místními obyvatelkami se domnívám, že "reinvaze" probíhá docela jinak, než v minulosti. Ano přípravky zabíjejí roztoče, ale ne všude je to s tak vysokou účinností jako v minulosti. To co pokládáme za reinvazi je prostě další generace roztočů, kterou léčivo postihlo jen částečně, nebo vůbec. Aplikace léčiva je možná špatná, ale proč by cca po 10 letech stále stejných výsledků "najednou" selhala úplně? To s číhajícím roztočem na řepce, svazence, hořčici jsem již také od včelařů zaslechl.Já myslím , že je to proti přírodě. Určitě malá část - mizivé procento roztočů - se umírající včely pustí a nějakou dobu přežívají na trávě, půdě, květu apod.Ale aby se programově včel pouštěly aby mohli v budoucnu napadat včely se mi nezdá. Já bych taky v poušti nevyskočil z letadla a nedoufal, že kolem zrovna něco poletí.

Ty vole,myslíš ,že ty včely tam po sobě lozí.A přeletět ze včely na včelu snad ti parchanti neumějí.

No Tí parchanti naozaj lietať nedokážu, ale dokážu bleskovo prejsť zo včely na včelu. A práve pri návšteve kvetov sa včely stretávajú. No také jednoduché to naozaj nie je. Včela, na ktorej sa drží klieštik je ním vyrušovaná a nemôže sa bestarostne venovať zberu peľu prípadne nektáru, takže prenos týmto spôsobom je naozaj ojedinelý. Tejto možnosti bol v počiatkoch invázii robený dôsledný výzkum, pri ktorom bolo npr. dokázané, že V.D. prežil ukrytý na kvete tri dni. Tá možnosť však existuje.

Reinvázia do iného včelstva sa šíri z úľa, v ktorom je včelstvo v poslednom štádiu svojej existencii, čiže jeho biologická súdržnosť (včelstvo nie je v stave brániť svoj letáč, je proti votrelcom apatické/. Včely ale i osy /pozoroval som to osobne/ majú do včelstva "voľný vstup" a okrem zásob odnášajú na svojom tele i parazita. Deje sa prirodzenou cestou, lebo aj parazit pudove cíti, že vymretím včiel ukončí svoju axistenciu aj on a týmto spôsobom sa prenesie do iného včelstva.

Stále si však myslím, že príčina vysokého výskytu varroa vo včelstvách je liečenie nevhodným technologickým postupom so strany včelára. Anton

Priteli Kozliku,maš asi problem se včelarskou prodejnou
Lőfelmana,jenze jak pises jak jsi dopadl se vcelama tak ji
asi nebudes dlouho potrebovat.Take zvyseni poplatku ze 150 na 200 Kc taky je zapotrebi pochopit,aby nasi predstaveni
meli na cesty a mohli si od noveho roku pridat na platech.
Nam taky prece zvysili dotaci na zazimovani ze 150 na 180
Kc ale je otazka zda nam je taky vyplati.Pokud bude vic vcelaru,tak se to snizi.Jak asi budes si porizovat vcely na
pristi rok a hlavne aby jsi je dokazal dobre lecit,abys nedopadl s nima jako letos a tak Ti preju elan a at se Ti dari.K tomu Lőfelmanovi bych Ti jeste chtel dodat,ze naprosta vetsina vcelaru v nasi republice tento obchod nenavstevuje a presto doposavad vcelari,je to o necem jinem,hlavne zdravi aby vcelarum slouzilo a chovali vcely
alespon do sta let a potom nase vcelarstvi nebude ohrozeno

Ty vole,myslíš ,že ty včely tam po sobě lozí.A přeletět ze včely na včelu snad ti parchanti neumějí.

musím se přiznat s vyvíječem jsem to nevyskoušel,ale myslím.že tam broblém nemůže být.

Já vím odkud nosí roztoče,nedaleko asi 1 km je veliké pole hořčice a tam se slétavají včely z 6 okolních vesnic.co s tím toť otázka.Zatím nechávám Gabon a spad minulý týden 5 až 10 o víkendu 100 a víc.

Dotaz na pepíka, jak dopadá se soustrojím na aerosolování, kompresor Fini atd?

Udělal jsem letos podobnou zkušenost, ale trošku z jiného konce. Mám 2 stanoviště, na jednom jsem měl v minulé zimě jedno včelstvo silné, že jsem ho zimoval ve 3 nástavcích 39x24. Léčil jsem všechna vč. stejně. Koncem ledna jsem vybíral podložky, lupou jsem je zvlášť prohlížel, než jsem spad sesypal dohromady. Věděl jsem dopředu, že u toho silného včelstva budu "přes čáru", u ostatních jsem roztoče neviděl. Dol mě v diagnoze nezklamal, bylo ve vzorku přes 100 v.d., a na druhém stanovišti NULA. Ještě jsem si ověřil rozdíly ve spadu mezi včelstvy. Pak jsem natíral jen to jedno včelstvo emulzí. Nechci řešit, jestli to bylo dobře nebo ne.
Včelstvo jsem rozebral a zjistil, že uličky nebyly v zákrytu, a tak byla možnost padání roztočů na horní loučky. Po této sezoně se ono silné včelstvo předvedlo, jako vděk mi dalo nadprůměrně medu.

---------------------------------------
Anton:
Možno sa mýlim, ale tohoto roku som po fumigácii robil kontrolu preveriť práve túto skutočnosť a predpoklad sa potvrdil, na vrchných latkách rámikov sa ešte pohybovali desiatky zasiahnutých klieštikov, ktoré postupne prepadávali cez plástové uličky na dno úľa.

Rád by som poznal Vaše názory a reakcie, či to tak môže byť alebo triafam vedľa?

> PS: Možná jednou nebude ASPI nutné a zákony v čitelné podobě , v různých
> zněních a s vyhledáváním budou přímo na webu. Asi by to prospělo více, než

Našel jsem sbírku zákonů volně dostupnout na portal.gov.cz, odkaz "Zákony". Přímý link je

http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/699/place

J.B.

teprve včera jsem se dozvěděl, že p. Loeffelmann ať mi promine, že mu trochu kroutím jméno, v Bělehradské 15 koncem tohoto měsíce končí z důvodu nastávající rekontrukce budovy.Nadále bude provozovna na Praze 9 v Náchodské 785/35.
To je pro mne hrozná rána , protože jsem si již nějak zvyknul na to, že je tam skoro "furt" a jen hupnu na 11ku a za chvíli jsem zase zpátky doma. Je sice pravda , že příští rok toho díky VD nebudu tolik potřebovat, ale stejně. Do Horních počernic to mám "trochu" z ruky. Na Bistro jsem měl totiž při posledních nákupech smůlu. Zavřeno, nemám to při cestě a nebo byl materiál jenom vyprodaný. Od začátku července již druhá špatná zpráva, když nepočítám zvýšení členských poplatků ČSV.

A k čemu mi budou podložky?! Já vím, že tam kde ještě zůstaly nějaké včely , tak tam roztoči jsou! Roztoči nepadali tam, kde již včely nebyly. Také mi není jasné odkud by včelky teď nosily roztoče, když během 2 dnů včely "zmizely" , zbývající plod uhynul chladem, ale k vyloupení včelstva došlo až cca za další 2 dny a včely spolu již do kontaktu vůbec nepřišly.

Tak všem pěkný večer a nasaďte někdo nějaké téma.

Ja sa vrátim ešte k téme používania Varidolu s účinnou látkou amitraz. Niekoľkokrát som si všimol v komentároch, v ktorých autor poukázal na dlhodobý odpad klieštikov po prevedenej fumigácii. Je to vraj dôsledok toho, že amitraz sa po vychladení fumigantu usadzuje na stenách úľa a na plástoch. Včely usadený anitraz roznášajú po úli, čím sa kontaminujú novo vyliahnuté klieštiky a hynú aj niekoľko dní po fumigácii.
Zdalo by sa, že je to možné, ale či je to v skutočnosti tak, nie som si istý.

V rokoch 2005 a 06 som to tak isto pozoroval, preto odpadnuté klieštiky som na podmetových podložkách zbieral a zaznamenával a to ma utvrďovalo, že naozaj ide o dlhodobú účinnosť fumigantu na V.D.
V istom čase som začal o tom pochybovať či je to naozaj dôsledok dlhodobej účinnosti fumigantu a či nesprávnej interpretácii tohoto javu.

Pri poslednej mojej fumigácii som si to chcel potvrdiť alebo vyvrátiť. Totiž, ja po poslednom vytočení medu začiatkom augusta - srpna prekladám plodisko na najvyššie miesto úľa a pod ním ponechám jednu až dve debničky so zásobnými plástami do budúceho roka. Takto robia niektorí včelári i u Vás, npr. nízkonadstavkový, časť debničiek s plástami pod zimujúcim včelstvom.

Pri takomto usporiadaní úľa, zasiahnuté klieštiky fumigantom padajú na plásty pod plodiskom a až potom na dno, čo trvá nepomerne dlhšie ako keď tak nie je. Je to spojené s intenzitou obsadenia zásobných plástov včelami, ich činnosti spojenej s čistením buniek. Robia to postupne a niekedy im to trvá aj 2-3 týždne a ak včelár podložky starostlivo kontroluje, stále nachádza niekoľko kusov na podložkách.

Včelár potom z toho vyvodí záver, "amitraz je účinný ešte aj niekoľko dní po fumigácii", čo však nemusí byť pravda.

Vo vašej praxi je to nebezpečné, lebo takto zachytené klieštiky môžu ostať zachytené v bunkách plástov pod včelím chumáčom a pri jarnom odbere meliva z dna úľa môže pracovník nesprávne vyhodnotiť zimný spád V.D. Potom veterinár na základe nepravdivých výsledkov (sú tam V.D z jesenného zásahu(, môže nariadiť jarné preliečenie včelstviev, ktoré nie je vôbec potrebné.

Možno sa mýlim, ale tohoto roku som po fumigácii robil kontrolu preveriť práve túto skutočnosť a predpoklad sa potvrdil, na vrchných latkách rámikov sa ešte pohybovali desiatky zasiahnutých klieštikov, ktoré postupne prepadávali cez plástové uličky na dno úľa.

Rád by som poznal Vaše názory a reakcie, či to tak môže byť alebo triafam vedľa?

Anton

POkud máte zájem podívejte se, časem více příspěvků www.bently.estranky.cz

Pepíku já si myslím, že ty včely musí být zdravé jenom s té diskuze.
Tak všem pěkný večer a nasaďte někdo nějaké téma.

Co se děje,dnes neléčíme.

Teplota by neměla převyšovat 25 stupňů kvůli přílišné intenzitě vypařování kyseliny mravenčí Nad plodištěm přece bude teplota vždy vyšší než-li 25 stupňů ,i když je venkovní podstatně nižší.
___________________________________________________________
Toto tvrzení platí, jestliže máte plodové těleso dostatečně blízko stropu. Při mém způsobu včelaření, kdy se po posledním medobraní vrátí dva nízké vytočené medníkové nástavky nad plodové těleso a ještě se položí medná komora, se nestane, že by byl plod přímo pod stropem. Proto mě tato situace při psaní předešlého článku nenapadla.
Ta teplota není úplně směrodatná, závisí na více faktorech jak je psáno v návodu:

<< POZOR!!! Doporučení
jelikož rychlost odparu a tím i koncentraci par ovlivňuje chování včel i typ úlu, doporučujeme před hromadným ošetřením vyzkoušet odparné desky na několika úlech. Pokud by rozrušení včel bylo příliš velké (část včelstva opustí úl, větší počet mrtvolek nebo kukel na dně úlu) snížíme odpař tak, že zakryjeme 1-2 otvory a prodloužíme termín odstranění regulačního obalu o 1-2 dny. Termín odstranění regulačního obalu prodloužíme i tehdy, když první dny po vložení desky v regu¬lačním obalu jsou extrémně chladné a vlhké.
Při snímání obalu musí být patrný úbytek kyseliny, který se pozná tak, že otvory jsou zahnědlé a deska začíná tvrdnout. Pokud je deska stále houbovitá, je nutno s odstraněním obalu vyčkat.
Základní dávkování (5 otvorů v první fázi, odstranění regulačního obalu za 48 hodin) se předpokládá pro včelstvo ve dvou nástavcích. >>

Jako ne příliš zkušený v léčení formidolem vidím rozpor v tom, že se formidolové destičky mají aplikovat přímo nad plodiště. Teplota by neměla převyšovat 25 stupňů kvůli přílišné intenzitě vypařování kyseliny mravenčí Nad plodištěm přece bude teplota vždy vyšší než-li 25 stupňů ,i když je venkovní podstatně nižší. Jak tohle vysvětlit?

Formidol lze aplikovat, i když v úlech je konzumní med. Kyselina mravenčí je při nízké koncentraci přirozenou součástí medu. Pokud-li jsou medné zásoby nezavíčkované, mírně kyselinou nasáknou( v závislosti na délce doby působení a množství aplikované kyseliny mravenčí ). Takový med je mírně kyselejší, ale není nijak zdravotně závadný. Přebytky kyseliny se za pár dní vypaří, pokud-li nedojde k zavíčkování zásob.
Pokud-li během aplikace je silnější snůška, nebo probíhá krmení včelstev, dochází ke snížení účinnosti léčení kyselinou mravenčí, neboť řídký med kyselinu docela dobře pohlcuje.
Léčení Gabonem může bez problému probíhat i při krmení, důležité je ho nasadit nejpozději začátkem srpna, abychom většinu dlouhověkých včel ochránili před roztočem. Při léčení Gabonem můžeme současně léčit Formidolem, což při správné aplikaci Gabonu je proti varroáze zbytečné.
Formidol je nejlépe aplikovat přímo nad plodiště a to nejlépe večer, když jsou včely zklidněné. Při prvním vložení desky nebo při sundávání regulačního obalu ( otvory musí být mírně zhnědlé...důkaz, že se část kyseliny již odpařila ) by teplota neměla přesahovat 25°C, jinak by mohlo být včelstvo rychlím odparem silně rozrušeno, což by v extrémním případě mohlo mít za následek ztrátu matky nebo uhynutí větší části plodu.
Nedoporučoval bych vkládání desky do dna, neboť páry kyseliny jsou nepatrně těžší než vzduch a do horních partií by se kyseliny dostávalo nedostatečné množství.
Aby ošetření Formidolem přesáhlo 90 % ( odpovídající Gabonu při správném způsobu použití ) musíme desku aplikovat 3x-4x.

S pozdravem...M. Václavek


Pro zajímavost uvádím, že Leoš Dvorský včelařící v Langstrothech umisťuje Formidolovou desku pod strop úlu ihned bez regulačního obalu, čímž šetří čas při léčení ( musím připomenout, že se jedná o včelstva silná až velmi- silná odsedající 6 a více nízkých nástavků nástavků, plodové těleso končí nejvýše v předposledním nástavku od spoda, horní nástavek je medná komora, úl má dráťené dno a očka ).

kotí med

Přidávám se k vsusicky pro Emana.
Teplota 25°C neni striktni. Záleží na poloze úlu, jeho zastínění, typu, ...
Něco jiného je mít úl na slunci s nízkým podmetem a něco jiného tepelně izolovaný, odvětraný, zastíněný úl s vysokým podmetem. Diskuse o teplotě 24 nebo 25°C je trochu mimo.
Důležité je pozorovat reakci včel než teploměr. Já se jen podívám do novin, jaké budou teploty v následujících dnech a pokud mají být nad 28°C, tak týden počkám. S formidolem mám vynikající zkušenosti i když teploměr nepoužívám. Důležité je dát pozor na zasíťované dno, aby výpary šly tam kam mají. Přivřít nebo úpně zavřít, ale záleží na typu úlu.

jad Eman. Já si myslím, že omezení teploty na 24 °C není o otázce striktnosti či nestriktnosti zákazu. Jde jednak dle mého názoru o doporučení a důvodem je skutečnost , že při vyšší teplotě je odpařování KM rychlejší, tudíž je vyšší koncentrace par KM v úlu a hrozí vážné poškození včelstva. Asi hodně závisí na úlu jaký používáte, na umístění na stanovišti (včelín, včelnice) a pod..

Jistě, já jen že by zákaz o používání Form. nad +24 st.C nemusel být tak striktní. Jinak budiž požehnána všechna tvá slova, která jsi tu s dobrou znalostí nakladl :-)

Emane, samozřejmě, že nemá stejný význam, ale bavíme se o roztočí VD. Formidol kromě toho, že likviduje roztoče, používá se také na tlumení nosematózy a zvápenatění plodu.

Z návodu: Termín použití Formidolu
Odparná deska s kyselinou mravenčí je určena k letnímu léčení včelstev. Pokud denní maximální teploty přesahují 25°C, nevkládáme nebo neodstraňujeme regulační obal po poledni, kdy je teplota i provoz česna maximální, ale ráno nebo večer po uklidnění včelstva.

To nemá stejný význam s tím co tvrdíte, pane Šefčík. Jsou v tom nějaké inovace, které neznám?

>POZOR. Formidol se NESMÍ používat při teplotě větší než + 24 stupňů a je nutné dbát na správné odpařování.

Tomasi. Formidol se může vkládat i v době kdy jsou medníky, tedy před vytočením, ale je to na zvážení každého. Je tam ještě med a nedokážu odpovědět zdá tam nebude alespoň minimální kontaminace v medu. POZOR. Formidol se NESMÍ používat při teplotě větší než + 24 stupňů a je nutné dbát na správné odpařování. Lze to poznat podle těch pět otvorů, které musí mírně zhnědnout.
Zda je vhodné používat najednou gabon a formidol ? Osobně se domnívám, že tomu asi nic nevadí, ale je to stejné když máme anginu a budeme používat dvojé léky, které by měly obdobně působit.
K samotnému gabonu jěště uvádím. Když se mi na přednášce včelař položí otázkou : Na ty gabony musím udělat háčky a ještě roztáhnou plást a pak tuto mezeru včely dostaví, mohu tyto gabony položit na rámky a nebo dno úlu ? V tom případě je mi jasné, že to tak praktikuje a pak výsledky jsou minimální.
U všech těchto léčiv je bezpodminečně nutné dodržovat pokyny výrobců. Žel platí u Českých včelářů: Co včelař to výzkumník !

Tak všem pěkný den.

Dobre rano

jelikoz se to ted lehce zamotalo a ani pred tim jsem si nebyl uplne jisty, rad bych se zeptal na nasledujici:

S Gabonem je to jasne - vlozit hned po poslecnim vytoceni (a z diskuse zde si beru ze nema cenu s vytacenim moc otalet).

Ale jak s formidolem? Vkladete ho jeste pred poslednim vytacenim?? V navodu se pise ze jedno pouziti nema na med spatne ucinky (asi kdyz je to dost do predu a kyselost vycichne) - zkusenost nemam, obavy ano. Dale se tam ale pise ze je dobre pouzit ho az kdyz neni v ule konzumni med :-)

Z toho si vyvozuju ze by se mel vlozit zaroven s gabonem??

A jelikoz je to oboje po vytoceni kdy hned nasleduje krmeni, jak je to krmenim a formidolem?? - zachytil jsem zde nedavno informaci,ze formidol polhcuje vlhkost z krmeni a tudiz by se melo pockat? Pro me trochu rozpor :-))

Jde mi o praktickou stranku veci, cili je mozne na jednu opraci vlozit gabon a formidol a zaroven v blizke dobe zacit krmit?? Udelal jsem to s tydenim odstupem (formidol, pak gabon -zacatek srpna)- mozna trochu chyba??

Diky

T.H.

Děkuji př. Ševčíkovi za odpovědi na mé dotazy. Je zajímavé jak se postupy v různých lokalitách při léčení liší. V loňském roce jsme léčili tak, že v srpnu se aplikloval gabon a pak až koncem listopadu aerosol. Alespoň u mne všechna včelstva v pohodě přežila, vzorek odběru měli byl negativní. Letos- doporučený nátěr plodu na jaře se nedělal, opět gabon v srpnu, a dále 2x fumigace (nebo jen 1x) +1x areosol. Zatím jsou všechna včelstva OK.Spad jsem z časových důcodů nekontroloval, ale dosud mi na VD nikdy včelstvo nepadlo. Formidol používám v případě, kdy se neléčí gabonem nebo u včelstev, kde se objevuje vápenatění plodu (letos 1x + 1oddělek. Včely jsou zatím v pohodě.

Vše hezké

Přejí Vám všem pěkný večer :

Ka samotnému zamoření uvádím, že tady na Karlovarsku je to rovněž hrůza z těch zpráv, které mám. U včel kde jsem neprováděl žádné léčení je množství roztočů více než 1000 ks a to už nelze počítat. Počítá se jenom část podložky a pak vše z násobí. Těch pět včelstev o kterých jsem se zmíňoval mají malou šanci. Na podložce ráno je hodně mrtvolek a lze najít včely s poškozením křídel a bílé tečky na těle.

Odpověď na otázky přítele "vsusicky" :

1/ včely jsou ve dvou nástavcích 39x24 a použil jsem pouze jednu desku formidolu

2/ formidol na dně úlu a při náhodné kontrole jsem průběhu ošetření zjišťoval poměrně velký spád roztočů

3/ gabonem jsem včely neléčil jako celek, pouze u 16 včelstev jsem prováděl zkoušku na variotoleranci, ale je to stejné jako léčení. Tam se sleduje kromě spadu roztočů ještě něco jiného. Když jsem vkládal gabony, formidol už byl odpařen

4/ u variotolerance se musí dodržet lhůta 30 dnů a třicátý den se gabony vybírají a ještě v ten den se provádí kontrolní fumigace u těchto včelstev. V minulosti jenom náhodou byl zjištěn ještě nějaký spád po fumigaci, ale v letošním roce byl spád maximálně do 10 roztočů

5/ zda je možné opakováně gabon použit na jaře, to musí rozhodnout veterináří. Nenáleží mi se k tomuto vyjádřovat

6/ reinvaze roztočů : gabon je zatím nejlepší prostředek, ale musí se správně aplikovat, což v praxi je to trochu jiné u některých včelařů. Že to je účinné o tom nemusíme pochybovat. I když od skončení zkoušky variotolerance je skoro měsíc, při dnešních křížových zkouškách jsem oprotí jiným včelám nalezl zanedbatelné množství roztočů.

Sledoval jsem ty poslední diskuzné příspěvky a je to hrůza jak jste nekteří uváděli, že provádite 4 x fumigaci + 2x aerosol, gabon už máte dva měsíce, že léky jsou neúčinné atd.Pravdou je to, že letošní rok velice přál roztočům a dovolím si tvrdit, že vůbec neléčené včelstvo nemá šanci vyzimovat. Především by jsme měli dodržovat veterinární pokyny v aplikaci těchto léčiv, aby jsme nedopadli nakonec tak jak naší sousede, že po vložení nové mezistěny do včelstva nám budou padat roztoče. Ta kontaminace těchto látek není jenom ve vosku, ale také v medu.

Tak jsem prohrabal poštovní schránku a vidím:
Hypernova - Nové nejnižší ceny: JSG med luční 500g za 45,- tj kilo za 90,-

Makro Med Langnese (?) 500g v plastu za 94,- dva druhy, jeden letní květový, t.j. kilo za 188
vedle biomedy 4 druhy 450g za 105,- v pěkné sklenici s patentním uzávěrem. Řekl bych, že ta skoro vyrovná cenový rozdíl oproti normálnímu medu vedle.

Docela se mi to líbí.
Jinak pozoruji (a co tak slyším, tak i další včelaři) docela slušnou poptávku po medu.

Karel

Ak by bol Gabon (2 ks/ umiestnený priamo medzi plodom 14-16mm plástovej uličke, tak by bol odpad 10 ks

:-) dakujem, ale presne tak som ho tam mal
Miro

Takže pokud nemáte ASPI, nebo jiný produkt, nálezy ÚS hledejte zadarmo na http://www.judikatura.cz/

Odkaz přímo http://www.judikatura.cz/cgi-bin/jus/aspi_lit_4?WVCNC+2378+jus-1

Ale jinak nejobecnější pravidlo:

Podle ustanovení § 127 občanského zákoníku se vlastník věci (živé zvíře je ve smyslu právním, nikoliv obecném, považováno za zvláštní druh věci) musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.

PS: Je na skutečný soud a na delší dobu, problém bude s výkladem přiměřené míry. Hygiena na to normu mít nebude. Soudce jasně neuchopí problém. Osobně jsem řešil problém zápachu sousedky - starší, již nesoběstačné (ale právně způsobilé a tudiž oprávněné žít ve vlastních výkalech) důchodkyně využívané jejími potomky. Abych to po právní stránce dokázal natlačit do konce, musel bych být hodně tvrdý a nepříjemný. Nakonec to zdárně vyřešila další sosedka (které důvěřovala), která jí přesvědčila o výhodách "domova důchodců" .

PS: Možná jednou nebude ASPI nutné a zákony v čitelné podobě , v různých zněních a s vyhledáváním budou přímo na webu. Asi by to prospělo více, než překotné přijímání dalších zákonů, neuvěřitelně rychle měněných. Ale to je politika a pomlouvání "legislativní smrště ČSSD", a to patří jinam.

Karel Žák, Jihlava




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radek HUBAČ
Sent: Monday, September 17, 2007 8:08 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: Vyhlaska zakazuje ohrozovat vcelami sousedy

Ahoj Martine, bylo by asi dobré sem připojit to rozhodnutí soudu, každý nemá čas nebo možnost si to najít Díky radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Martin
Sent: Monday, September 17, 2007 7:31 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Vyhlaska zakazuje ohrozovat vcelami sousedy

Pro Emana, GP a všechny co mají problém s obecní vyhláškou regulující chov včel. Jak jsem již psal tato problematika byla již předmětem rozhodovaní Ústavního soudu. Podivejte se na nález Üstavního soudu např. č. 62/04.
Je
zde velice pěkně a srozumitelně zdůvodněno, proč jsou tyto vyhlášky rušeny.

Vcera som dal Varidol, katastrofa viac ako 1000 ks. Tak kde sa vzali? Jedine donesenim. Miro

Ak by bol Gabon (2 ks/ umiestnený priamo medzi plodom 14-16mm plástovej uličke, tak by bol odpad 10 ks. Nič viac, nič menej nemôžem na Vašu otázku napísať.
Reinvázia V.D.je možná, ale nie taká razantná. V tomto úsudku ma podporujú moje zistenia, pretože ak by tak bolo, potom v skupine včelstiev, mám včelstvo s odpadom (zber 1.10/ 260 ks a vo včelstvách po jeho stranách 30-40 ks.Prečo? Je veľa faktorov, ktoré zamorenie ovplvňujú, npr. východzí počet prezimovaných klieštokov.
Anton

Este jeden postreh. 25.8 som z niektorych vcelstiev vybral gabon, lebo niekolko dni bol 0 ks spad a dovtedy 5 - 10. Tak to bol omyl. Vcera som dal Varidol, katastrofa viac ako 1000 ks. Tak kde sa vzali? Jedine donesenim. Miro

Přeji hezký den.

K Vašemu příspěvku několik doplňujících dotazů:
1. z údajů, které uvádíte jste vkládal do každého včelstva jen jednu desku formidolu?? Nebo jste prováděl ošetření dvěma deskami.
2. Vkládáte desky formidolu do podmetu nebo na plodištní nástavek?
3.Gabon jste vkládal až po vyjmutí formidolu, tj. kolem 8.8.2007, nebo se ošetření překrývalo?
4. doporučená doba použití gabonu je od výrobce 24-30 dnů. Ne vždy je možné tuto lhůtu striktně dodržet, jako např. letos z důvodu nepříznivého počasí. Je nějaké oficiální vyjádření VÚ k případnému prodloužení doby aplikace gabonu v rozsahu 1-2 týdnů popř. 1 měsíce? Respektive jsou rizika vzniku tolerence VD tak vysoká? Jaký je Váš názor na tento problém?
5. objevil se v diskusi názor na možné opakované použití gabonu např. v předjaří. Jaký je Váš názor na takovouto aplikaci popř. můžete zjistit i stanovisko výrobce, tedy VÚ?
6.jaký je Váš názor na reinvazi? Po léčení gabonem v srpnu se mi nezdá, že by v září bylo včelstvech takové množství plodu, aby se množství roztoče výzmanně zvýšilo. Rovněž letová aktivita včel mi připadně nižší na to, aby včelstvo doneslo významné množství roztočů.

Prozatím vše. Děkuji za Vaše vyjádření.

S pozdravem

Vážený příteli,napadení není v celé republice stejné bohužel u nás je to letos pořádně zamořené.U některých jsem gabon už vyndal a dnes ho zase vrátím reinvaze je tak silná,že to jinak nejde.Denně jich donesou okolo 100 kusů tak do 15.10.kdy se začíná fumigovat jich tam bude víc než včel,do vánoc bych potom měl po starostech a já zatím nechci včelařinu pověsit na hřebík,nejsem tak starý.Nebojte se že to nekonzultuju s odborníky,kdyby se všichni tak starali asi by to vypadalo u nás jinak.Včelaři na dotaz jak na tom jsou,říkají parada mám tam čisto.Právě tihle co měli čisto už ho většinou opravdu mají.Poradit někomu aby dal podložky se síty a tím zjisti objektivně skutečný spad za 24 hodin to dělám už 4 měsíce bez velkého úspěchu.

Nedá mi to, abych se do této diskuze nezapojil. Nebudu Vás jmenovat jak někteří uvádite, že léčite fumigaci i 4 x a více, gabon stále máte od 8.8. ve včelstvu atd. Nechcí dělat chytrého, ale všichní, kteří takovým způsobem léčite, děláte to velíce špatně a tím postupně likvidujete svá včelstva a také jiných. Především by se mělo dodržovat veterinární nařízení.
Již mnoho let spolupracují z VÚ v Dole při kontrole rezistence na varidol, MP 10 atd. Mám už letošní první výsledky a že by gabon nebyl účinný a nebo formidol, s tím nemohu souhlasit.

Do všech včelstev počátkem srpna /kromě pětí/ jsem vložil desky formidolu. U 16 včelstev jsem v srpnu po dobu 30 dnů prováděl zkoušku na variotoleranci s gabonem 90 a gabonem 92. Za sledované období u těchto včelstev byl spád roztočů kolem 500 ks na včelstvo.

Včera jsem začal provádět křížové zkoušky na rezistenci formou fumigace varidolem a MP 10. Dnes jsem počítal roztoče.

Výsledky :

- kde jsem nic nepoužil /tj. 5 včelstev bez formidolu/ je spád roztočů více než 1000 ks na včelstvo a tyto včely jsou zesláblé.

- kde jsem použil formidol a včera fumigaci varidol a nebo MP 10 je spád roztočů do 500 ks na včelstvo.

- u 16 včelstev kde jsem prováděl zkoušku na variotoleranci /gabon 90 a nebo 92/u tu jsem skončil počátkem září, byl spád roztočů od 10 do 50 kusů.

16.Sjezd vcelaru nemec-rakouskych v Norimberku
Nemela by se nasledkem vynalezeni medometu take v zarizeni oulu nejaka zmena stati ?
Dzierzon: Dokud nebyl znam medomet,bylo ovsem zapotrebi triditi v ouli medovisko a to dosti prostrane.To nyni jiz neni tou merou zapotrebi.Sklizen deje se nyni casteji a proto nemusi oul byti tak velky jako drive.Vyndaji a vymeteji se zacate dva plasty medove,dostaneme tolikez medu jako kdyz jich tam mame 8-12 a ty pak najednou vyprazdnime..Ano medovisko jest castecne i zbytecne,jelikoz muzeme plasty brati odkudkoliv a med z nich vymeteti.

Spravni rada mor.spolku: Valna hromada ktera mela v Brne odbyvana byti,nelze ve skutek uvest.C.k. mor.slez.hosp. spolecnost musela od slavnosti sveho stoleteho trvani pro nedostatek penez upustiti.Mela-li byti dustojna vcelarskeho spolku dobre povesti se tesiciho-ze sveho zdolati nemuze.Usnesla se ze mimo Brno odbyvati sjezd,ma miti vetsi rozsahlost,ma se rokovati obema jazyky zemskymi stridave. Reditelstvi ocekava dotycne navrhy se strany obvodniku a jednatelu.

Chrudimsky spolek Valna hromada v Golcuv Jenikov.
Tajemnik spolku hr.Theodor Thun uvital zemepanskou c.k.komisi z Caslavi a zastupitele c.k.hosp.splecnosti z Prahy.
Chrudimsky spolek ..v Pardubicich
Predseda Jarkovsky pozadan taj.Thunem,predstavil predstavitele vlast.hosp.spol.Uhlire a Purkmistra Cernika. Ten slovy velmi uprimnymi a raznymi vylicil kratce dulezitost spolecne debaty,podekoval jak dulezita jest vzajemnost a svornost nejen mezi vcelari ale i v premnohych okamzicich v zivote obcanskem.

Budec: Valna hromada,predseda Zika,mist.predseda dp.Hausmann.

Moravsky spolek:Zvoleno(prijato)130 clenu.Tento tak neobycejny prirustek s uspokojenim vzat u vedomost a radostny byl tim vetsi,jelikoz nachazeji se na slovo vzati clenove cizizemsti,keri by se byli odhodlali pristoupiti k mor.spolku,kdyby nebyli pri nem shledali vhodne zarizeni a znacne vyhody poskytoval.Zprava pokladny:na hotovosti 1919 zl.Navzdory velikym prijmum,jeho penezni prostredky u porovnani s pozadavky,prec jeste za nepostacitelne prohlaseny byti musi.Sjezd se nebude letos odbyvati zadny.

Jednota v Pisku valna hromada v Husinci.
Tajemnik V.Leseticky,starosta J.Kletecka.Pocet udu 275 Odebira se 350 Brnenske Vcely.Vcely(Prazske)10 ks.Rocni prispevek zvysen z 50 kr.nyni 80 kr.
Jednota v Pisku Vodnany:
Navrh na rozdeleni spravy,rozesilani zprav a casopis kteryz by uverejnoval zajmy Jednoty.Vcela Brnenska zastava zajmy vcelaru moravskych a o ceskych malo nebo niceho neprinasi.
Valna hromada:Volba vyboru,jednohlasne zvoleni,kteri byli navrzeni.Dale zvoleni jdnohlasne po navrhu jednatele spolku..za cleny dopisujici,za cestne.
Ve Strakonicich mnoho mluvilo se o hnilobe ,vceliny strasne decimuje.Vinu schvaluje jeden na druheho.Jednota cita 300 udu.Starosta ucinil navrh na zmenu v odebirani Vcely Brnenske.

franta

Když chce člověk klidně spát, tak je právě tohle to pravý ořechový.
Pokud si chce dělat starosti, tak se po každé fumigaci podívá a vidí. A podle toho, co vidí se i zařídí.
Třeba některá přeléčí i po čtvrté, nebo si půjčí kompresor a foukne tam ještě po vánocích aerosol, nebo alespoň knot.

Příteli Karle,je hezké co píšeš,ale někdo třeba jako já
nemá potřebu se po každé fumigaci dívat u řekněme asi 40 - 50 včelstev na podložky.Pro mne jsou jasná nařízení o léčbě,tu dodržuji a pokud ani to nestačí a roztoč se i tak rozmnožuje poslední dobou,je vina asi někde jinde,asi taky výzkum nestačí a měl by přidat. Pokud nepřidá a nenalezne nějaký nový přípravek na hubení tohoto roztoče,asi to u nás dopadne v budoucnosti tak jako v té Americe,budeme mít polovinu úlů prázdných.Myslím si ,že za těch 20 let kdy
léčíme Amitrázem,nejprve 1x,poté 2x , nyní 3x a jak se ukazuje,ani to nestačí,i když se provádí podpůrná léčba Formidolem a Gabonem. Přeji hezký den...

Jenom nevím , proč v tomto případě takto masivního napadení se dává jen Gabon, když by se spíše mělo nejdříve zafumigovat, tím by se včelkám trochu ulevilo a pak teprve nasadit Gabon kvůli plodu a reinvasi.

1. fumigace - účinnost 95-97%, 2. účinnost do 80%, 3. cca do 70% každá další již asi nemá cenu, protože když jste je nedokázali zabít do teďka, proč by se vám to najednou mělo povést.
-----
To jsou asi průměrná čísla z nějakého školení.
Poslední dva roky na to nemám čas, předtím jsem si spad kontroloval.
Měl jsem kliku, že jsem většinou pracoval s malými čísly. Takže ta procenta přesně neřeknu, jen s tou vysokou účinností souhlasím. V PRÚMĚRU!!!
Jedno vím ale jistě. Byla včelstva co měla poprvé minimální spad a dorovnala si to při druhém léčení. Zřejmě se při prvním stala nějaká chyba. Po třetím jsem většinou míval NULU, nebo jednotky tak do pěti VD. Víc jsem považoval za problém a jednal.
A vím, že dosud, pokud jsme neudělal chybu jsem neměl nález.

Osobně si myslím, že málokdo může dát za těsnost svých úlů i svoji neomylnost ruku do ohně.
Karel

V18 hodin jsem se vrátil od včel,včera jsem tam dal podložky do 3 všelstev se síty dnes jsem je vytáhnul.Jedním slovem, šílenství spad okolo 80 na včelstvo za 24 hodin a gabon je tam od 8.8. zavíčkovaného plodu je tak 4 dm2.Taď babo raď.Jak už jsem mnohokráte psal celé okolí je čisté,že jak jinak! Jen já má tyhle problémy,tak ke mě ty roztoče někdo vozí a pěstuje je aby mě naštval.