78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



G.Pazderka (80.78.146.248) --- 26. 12. 2007
HACKED BY TEAMTURK

Bacha na:

http://www.vcely.cz/

Podle všeho se snaží tento web při pouhém otevření instalovat škodilý software, takže důrazně: NEOTVÍRAT TENTO WEB!!!

Správce www.vcely.cz by se měl probrat a odstranit následky útoku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 26. 12. 2007
Re: odvíčkování medového plástu za pomocí motorické či tepelné energie. (26334) (26338) (26343) (26345)

Není to podle všeho zcestné. Tuším, že tu zmiňuješ vlněautomatický vytáčení. Mne už do určité míry nelíbí, protože má svá těžko překonatelná úskalí bohužel většinou s výsledkem nižší produktivity než u rozkouskovatelného linkového postupu.

Linky jsou totiž nejvíce zranitelné v poruchovosti provedení sledu úkonů. Poznal jsem to při zprovozňování válců na mezistěny. U mezistěn to jde ale relativně velmi elegantně vyřešit, protože jde ovlivnit konstantní fyzikální vlastnosti vstupní suroviny. U rámků s medy to není tak jednoduché a proto je lepší mít mezi úkony u strojů ruky a oči.

Řešení existuje a mám ho v návrzích, ale šlo by to jen v případě za použití nějaké skenovací metody a nasazení robotů. Potom by to mělo význam, protože by to bylo opravdu významné v tom jak u těch válců na mezistěny, protože by takovou práci zastal jen jeden člověk. Vycházím tedy z mých možností (jsem na mé včelařství sám) a řešení je v tomto případě plně automatického vytáčení je možné, ale dost časově i finančně náročné. V případě běžných linek s požadavky na více lidí není nemožné dosáhnout lepší produktivity než u fázovitého postupu s lidskou prací. Proto je lepší zatím používat i tu vidličku. A není vidlička jako vidlička.

.........
Stonjek:>V první řadě je zcela zcestné do něj ručně vkládat plásty a pak zas ručně vkládat do medometu.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 26. 12. 2007
Re: odvíčkování medového plástu za pomocí motorické či tepelné energie. (26334) (26338) (26343)

Používání motorového odvíčkovače přináší celou řadu problémů. V první řadě je zcela zcestné do něj ručně vkládat plásty a pak zas ručně vkládat do medometu. To je taková komplikace, že i pro naše velké včelaře je výhodnější používat špičkovou vidličku. Jiná situace je u velkovčelařů s tisíci včelstvy kde je odvíčkovač součástí vytáčecí linky, kde na jedné straně jdou na pás nástavky a na druhé vycházejí vytočené. Pak se víčka od medu separují v odstředivkách a pod. Proč myslíte, že př. Kolomý odvíčkovává vidličkou?? Je to jednoduché a tím si ten horor zv. medobraní nekomplikuje. Důležité je vybrat tu správnou vidličku. Špičkové se dají přivézt z Německa, široké z Dolu také nejsou špatné. Já používám žlutou plastovou kdysi koupenou od Sedláčka a nestěžuji si. Důležité je, aby byla 2 x lomená a aby když se jehlami položí na stůl se tam vešla ruka a nedotýkala se stolu. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 26. 12. 2007
Re: Názory pokrok nezastaví. (26333) (26339) (26341) (26342)

Přítel J.Jindra má také svou pravdu,ale vynalézavci přišli na to proč se dřít s nějakými úly atd.Ti co včely koupí ve většině přece mají své úly a zásoby.Teď v tomto počasí stačí jen několik pytlů nebo krabic a včely tam z největšího naklepat a kšeft je hotov.To jsem nedávno viděl na vlastní oči.Je to spoušť,ale bohužel jsou mezi námi i včelaři kterým to asi stojí za to,že by tolik potřebovali med pro své zákazníky na příští rok? Možná!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 26. 12. 2007
Re: odvíčkování medového plástu za pomocí motorické či tepelné energie. (26334) (26338)

Na výstavě v Ostravě jsem viděl odvíčkovač. Plást procházel mezi dvěma rotačními válečky, které byly opatřeny na způsob rotační metly. Vzaly každé víčko.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (89.203.134.130) --- 25. 12. 2007
Re: Názory pokrok nezastaví. (26333) (26339) (26341)

Já přidám něco předsilvestrovsky současného.
Jednotná míra mimo jiné znamená také možnost jednoduššího přemísťování od včelaře k nenechavci (rádobyvčelaři potřebnému).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 25. 12. 2007
Re: Názory pokrok nezastaví. (26333) (26339)

Jaro napsal:

Ja neverím, že raz bude na svete, v EÚ alebo v Československu jednotná miera. Myslím si, že to nebude o 50 ani o 100 rokov.
.............

Já přidám něco předsilvestrovsky zpátečnického.

A je to dobře, že jednotná míra nebude. Kéž by nebyla. Jednotná míra mimo jiné znamená také možnost jednoduššího přemisťování včel, včelích chorob a včelích škůdců na velké vzdálenosti.
Vzhledem k pravděpodobné blízkosti lesknáčka buďme rádi za naši eropsky nekonpatibilní míru 39 x x.

(neberte mě úplně doslova, ale nekritický obhájce globalizace určitě nejsem) :)

Tak pěkný zbytek Vánoc všem.
A v novém roce zdravé včely.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 25. 12. 2007
Re: Názory pokrok nezastaví. (26333) (26339)

Samozřejmě je myšlenka sjednocení rámkových měr a úlových systémů v dohledné době nereálná. Je to spíše takový sen, který chce PSNV převést do skutečnosti. Jinak tato myšlenka je již mnoho let stará. Při jejím zrodu v Čechách stál i zrod naší české rámkové míry 39x24 cm.
Je škoda, že se Adamcovi nepodařilo prosadit Langstroth již tehdy. Možná bychom se tím vyhnuli marnivé éry Budečáků, Univerzálů a jejich modifikací. Je to podivné, ale Adamec kromě jiného navrhoval také Langstroth. Nakonec byla prosazena 39x24 cm , protože se na ni dobře přecházelo z tehdejších stojanů s výškou ( délkou ) rámku 24 cm, kterých bylo mezi českými včelaři mnoho.
Velmi dobrý postřech je, že dosavadní snahy o sjednocení rámkových měr a úlových systémů působily kontraproduktivně. Dostávaly se tak na trh nové rámkové míry a úly, staré rámkové míry a úly zůstávaly, a tam se sortiment rámkových měr a úlů zvětšil, místo zmenšil. Kromě toho vznikaly modifikace těchto úlů, což jistě také nepomohlo, a tak před léty vznikl i můj oblíbený Optimal, což je jen další příklad snah, které jen rozšířily sortiment úlů v ČR.
Posledním příchozím se stal Langstroth. Oproti ostatním úlům, se Lansgtroth liší tím, že je ve světě hojně zastoupen. Jde o nejrozšířenější úlový systém na světě a tak to i zůstane. Proto je volba Langstrthu ze strany PSNV jako jednotného úlu jistě rozumným krokem.
Potrvá jistě ještě mnoho let, než poslední utvrzení konzervativní včelaři budou klást odpor, ale optimisticky věřím, že někdy v budoucnu se bude v Evropě včelařit převážně v Langstrothu.

S přáním pěkných Vánoc....M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaro (217.119.114.42) --- 25. 12. 2007
Re: Názory pokrok nezastaví. (26333)

S názvom plne súhlasím. Ale tie veci, ktoré sú popísané ďalej sa dajú robiť aj v iných úľových systémoch, nie len pri langstrote. V každom úľovom systéme niekto robí pracnejšie, iní menej pracne. Zavádzaním a propagovaním Langstrota sa tu rozšíril sortiment úľov. Čiže sa nezjednotili úľové systémy, ale sa rozšírili. Viacero včelárov prešlo na nový systém úľa, ale prečo by to nemohlo byť aj opačne? Nie je to prvý krát čo sa tu o tom píše. Jeden tu predával langstroty a vracal sa k svojej pôvodnej väčšej rámikovej miere.
Včelári si "prispôsobili" langstrot tak, že si vyrobili nízke ND na mieru svojich pôvodných úľov. Tak tu máme nízke ND typu B a CS.ČIže zase sa rozšíril sortiment úľov. Všetci majú NND, ale každý má inú dĺžku rámika. Ja neverím, že raz bude na svete, v EÚ alebo v Československu jednotná miera. Myslím si, že to nebude o 50 ani o 100 rokov. Aj keď nereálne to nie je. Toto som napísal preto, lebo keby EÚ povedalo, že dá dotácie a to nemalé len na jeden typ úľa, tak vtedy by sa snáď "ľady pohli".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 25. 12. 2007
Re: odvíčkování medového plástu za pomocí motorické či tepelné energie. (26334)

Nad (pod) boky vozíku dát dvě kmitací pilky (nebo jednu) s nerezovými adaptéry, které připomínají nerezové ostré hrábě. Na koncích hrabiček je čep - oporný systém proti vylomení.

Obě pilky se spouští přes nožní spínač a jsou chráněny proti medu.

Veselé Vánoce.

.......
Hruška:>Na tomto vozíku uložen držák (vyhřívaný) s jehlami, co 5mm od sebe , který by se mírně otáčel kolem své osy. A při pohybu dolů, nahoru, doleva či doprava jehly se zabodnou do plástu s aretací hloubky. Tímto se odstraní víčka.Pozor... pohyb vozíku jen dvěma směry tam i zpět.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 25. 12. 2007
Re: Názory pokrok nezastaví. (26333)

"Nekažme již snahy o celoevpropské rozšíření Langstrothu vymýšlením a používáním dalších druhů úlů"!

Tento citát je pravdivý tak na 50% a vôbec nie je pravdivý čo sa týka rojenia.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 25. 12. 2007
Re: evrodadant (26332)

Nízkonástavkové úly jsou úly na přezimování snůškových včelstev, nikoliv chcípáků srovnatelných se včelstvy v Budečácích.

Slabým včelstvům se v nízkonástavkových úlech nedaří, pokud včelař vhodně nezasáhne.

Rotace a uteplení vše zpraví.

PS.
Myslím tím uteplení vnitřní, nikoliv vnější. Po odstranění krajních rámků, tak aby v nástavcích zůstaly 6-8 rámků ( podle síly včelstva ) se na kraje přiloží uteplující přepážky ( podobné Blinově přepážce ). Při dostatku zásob proběhne jakési nástavkové ,, komorování,, , jež slabé včelstvo podpoří v rozvoji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 25. 12. 2007
Re: Názory pokrok nezastaví. (26333)

Když vás baví se rámečkovat, TAK SI RÁMEČKUJTE, ale nečekejte vysokou produktivitu času.

Přeji příjemné svátky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hruška (217.197.149.120) --- 25. 12. 2007
odvíčkování medového plástu za pomocí motorické či tepelné energie.

Rád bych se podělil o nápad použit elektromotoricé či jiné síly při odstranění víček z plástu před vlastním točením medu. Při snaze získat čas pro jiné úkoly. Mám myšlenku jak odstraňovat víčka z plástů následovně: Rámek s medem se rychlým způsobem sevře do rámu na jeho bocích je pohyblivý vozík. Na tomto vozíku uložen držák (vyhřívaný) s jehlami, co 5mm od sebe , který by se mírně otáčel kolem své osy. A při pohybu dolů, nahoru, doleva či doprava jehly se zabodnou do plástu s aretací hloubky. Tímto se odstraní víčka.Pozor... pohyb vozíku jen dvěma směry tam i zpět.
Druhý pokus mám na mysli místo jehel použít odporový drát, kterým se při pohybu odřízl požadovanou část víček. Místo lidské síly je možno použit síly z motorku na nízké napětí s plynulou regulací pohybu. Čekám na názor od praktiků!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 25. 12. 2007
Názory pokrok nezastaví.

Cituji:
"Nekažme již snahy o celoevpropské rozšíření Langstrothu vymýšlením a používáním dalších druhů úlů"! Tak složitý systém nemusí vyhovovat všem. Podnikatel, který už včelaří mnoho let a v současné době , kdy nemá na včely potřebný čas, chtěl včely prodat. Po seznámení s novým typem úlů , který včelaření usnadňuje po všech stránkách, staré úly zruší a přejde na nový typ úlů, který je komplexně řešen , aby včelaření bylo jednoduché. Kontrola bez rozebíraní včel, snadné zjištění stavu včel, snadné léčení. Při vytáčení medu doplňování mezistěn do úlů. Žádné skladování nástavků , ani rámků.Strop úlu tvoří současně krmítko, které je průhledné, a vidíme jestli např. doplnit vodu, aniž bychom museli úl rozebírat.Na včelaření v jeho podmínkách stačí dva nástavky s 22 rámky.Je to včelaření bez rojení, protože i laik zjistí, že jsou plné a včas upozorní.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra Hladík (77.78.81.117) --- 24. 12. 2007
evrodadant

Od r.1971 do r.1988jsem včelařil v jednoduchých nízko nánstavkových úlech,které jsem si vyrobil sám podle tehdy vycházejících článcích v Odborných překladech.Věřte,že lituji každého roku včelaření v těchto úlech.Nacpal jsem donich 24kg cukru a po dvě jara jsem některá včelstva musel přikrmit!Na podzim byla skoro ve 3 nástavcích.Na jaře pomalý rozvoj,včelstva v polovině května dohnala včelstva chovaná v budečácích sousedních včelařů!Musím ještě dodat že jsem nadm.v.480m.Po těchto zkušenostech jsem se rozhodl pro izolované úly. Vyhrály to dadanty.Spokojenost.Nemusím používat mřížku,vytáčím panenské plásty,nemusím zatavovat mnoho mezistěn,nepřekládám plodové pl.do medníku.Je toho ještě více ale otom bylo na této diskuzi psáno. Přeji hezké Vánoce.M.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 24. 12. 2007
příspěvky nezobrazované na webu

Čím to je, že některé moje mailové příspěvky se na webu nezobrazí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 24. 12. 2007
Re: (26321) (26324) (26325) (26328) (26329)

Překládat včely v zimě se musí buď při teplotě +5 +10 st C a vyšší, kdy včely, co vzlétnou, se zase vrátí nebo při teplotě -5 st C a nižší, kdy se musí rámky s zimním chumáčem opatrně rozebrat bez otřesů a mráz zajistí, že včely nevzlétnou. Při teplotách okolo nuly vzlétne vždy hodně včel, ale nízká teplota jim zabrání se vrátit do zimního chumáče, sednou třeba někde blízko něho, ale kvůli mrazu ztuhnou a už do něho nedojdou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 24. 12. 2007
Re: (26321) (26324) (26325) (26328)

chci již při přemístění přejit na system Dadant euromíry
-------
A co si pod tímto pojmem představujete? Zas vás ne všichni pochopili.

Překládat z úlu do úlu jde v podstatě kdykoli. Nebál bych se toho ani teď pokud se teplota dostane na nulu. Když neroztrhnete chumáč a nepoztrácíte moc včel, tak proč ne. Ale určitě to počká i po proletu. Jak to popisujete, tak jen připomínka nezapomeňte během roku povyměňovat matky i dost díla. Uvidíte, že se to vyplatí.

Když už tady byl zmíněn Dr. Kamer a ing. Čermák. Všichni víme, že výnos není o úlu, ale o stanovišti a včelaři. Docela rád bych viděl tyto dva pány v debatě o dadantech. Já to zkoušel s každým zvlášť a i tady se ukazuje známé pravidlo „na deset včelařů, dvanáct názorů“.

Všem pokojné svátky a do nového roku hlavně zdraví.
Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 24. 12. 2007
Re: (26321) (26324) (26325)

Sedím v práci a tak mám čas. Př M. V. nám opět opsal něčí názor, při naprosté absenci názorů vlastních, natož aby něco sám odzkoušel. Než jsem se rozhodl pro Dadanty testoval jsem je s ostatními úly na jednom stanovišti přes 3 roky a tak mohu psát o tom co jsem viděl a zvážil a mám to v hlavě navždy srovnané a nemusím se zabývat objevy jiných. Stránky Optimalů jsou pro mě tedy pouze zajímavé, možná v něčem mírně inspirativní. Nikdy jsem je ani Langstrothy neměl a proto nemám nejmenší důvod je kritizovat a nadhodnocovat jejich nedostatky. Co se týče citátů známých včelařů mohu upozornit na Ing. Kamlera který v Praze v Letňanech hlásil při jejich testování navýšení výnosů o 50%. A co na to velký racionátor??? Ono to chce být také trochu rozkoukaný a sledovat cvrkot i vedle a ne jenom opisovat názory druhých. Už nedávno jsem psal, že je li tohle ta slavná racionalizace tak děkuji nechci! Jinak všem účastníkům Konference přeji hezké Vánoce a hodně zdraví a radosti z chovu včel v příští sezoně. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (89.203.134.130) --- 24. 12. 2007
Re: (26321) (26324) (26325)

Vojta: Samozřejmě ti, kteří přecházejí z Budečáků na Erodadanty, budou s výnosy v Dadantech spokojeni.
Při zazimování snůškových včelstev Dadanty ztrácejí význam.

Já si zase myslím, že o výnosech to přímo není. Těžko však vysvětlit tomu kdo si práci s kombinovaným úlem provozně neověřil. V současnosti mám zazimovaných 142 včelstev na kombinované míře a jednoznačně souhlasím s Rudou, že je to "poezie" ve srovnání s ostatními systémy. Na rozdíl od Eurodadantu mám plodiště menší = slabší včely, ale u mě méně plodu = méně roztočů. Taky je to o dlohověkosti a vitálnosti chovaných línií a spolu s odolností proti nemocem nám sami včely řeknou co je v současné době životaschopné a co je třeba vyměnit. Přeji Vám všem ať Vaše (naše) populace včel je právě tou, která přežije naše pokusy s ovládnutím světa a pokořením naší matky přírody. Mnoho radosti při pozorování rozvoje včelstev v následujícím jaru přeje Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kylianek Petr (194.213.62.51) --- 24. 12. 2007
Prodej medometu

Prodam novy nerezovy zvratny medomet,pohon vrtacka.PC 20 000,-Kc, nyni 15 500,-Kc .Tel. 724 217 070 Jizni Cechy, Orlik nad Vlavou

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 24. 12. 2007
Re: (26321) (26324)

viz konference Optimalklub:

,,
Poslední dva roky nemám pozorovatelný rozdíl mezi včelstvy v DS a NN
variantě v rozvoji a síle, a také ve výnosu medu je rozdíl jen malý a
spíš v opačném smyslu, než by se dalo předpokládat (viz web PV Zubří,
tabulka v záložce Zajímavosti).(...)
K. Čermák
,,


Samozřejmě ti, kteří přecházejí z Budečáků na Erodadanty, budou s výnosy v Dadantech spokojeni.
Při zazimování snůškových včelstev Dadanty ztrácejí význam.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 24. 12. 2007
Re: (26321)

To, že chceš přejít na Eurodadant, nebo nějakou jeho modifikaci ti schvaluju a určitě se ti tento způsob bude líbit a výrazným navýšením výnosů určitě také nepohrdneš.Žel Eurodadant je širší než Budečák a tak díra po Budečáku bude užší a Dadant se tam nevejde, takže zde budeš muset hodně improvizovat. Loučka zadováku je dlouhá 415 mm, někdy ještě méně a u nástavkovéhob úlu je to i 420mm. To je velký rozdíl a staré rámky pak v novém úle propadávají. Musí se pak zespoda pod ouškem natlouct dva hřebíky a zaštípnout a doladit na správnou míru. Prodloužit plásty z 24 na 30 a více jde nejjednodušeji tak, že se na cirkulárce ze starých rámků vyřízne malý plást, přiklepne nová loučka a vše se pevně přidrátuje k spodní původního rámku. Chce to šikovný kozlík a pak to jde dělat i se včelami naprosto v pohodě. Alespoň já jsem to tak dělal. Pak to chce udělat vše pro to, aby včelstva postavila co nejrychleji nové plásty, protože v novém úle takhle zdrátované plásty to je hnus. Dobře se dá použít i podletní stavba podle Ing. Čermáka. Zbytky plástů se opět přiříznou, přitluče spodní laťka a je plást do polomedníku. Začínám li, dobře bych zvážil výšku plástu do plodiště. Důvodem pro výšku 30 cm. je většinou to, že není větší medomet a pak se tomu teprve dodá ta správná teorie příp. výpočet. My co jsme zvolili výšku větší jsme s ní spokojeni a já bych rozhodně na menší než 35 cm nešel. Hodně úspěchů. Zdraví R.Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 23. 12. 2007
Re: přeložení včel (26318)

Norské zimování nejen pro ozdravení včelstev.?
Pokud někomu vyhovují složité manipulace se včelami, přeji , ať se mu to daří.
Rád si to taky přečtu, ale nerad už dělám zbytečnou práci.Tmavší rámky vyřazuji hned při prvním vytáčení, a při dalším vytáčím už nové vystavěné mezistěny a přidávám další. ..Viz.na www.včely.kvalitne.cz. Zimní včely šetřím, aby nezeslábly.Souhlasím , že při krmení dobře staví. Dnes jsem přestěhoval jedny včely venkovní do včelína. Protože jsou silné, udržují si dostatek tepla, proto byly některé schopné vyletět při mrazu -6°C. Rámkovou míru si může každý stanovit podle způsobu včelaření a podmínek, které nejsou jako např. v Maďarsku.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 23. 12. 2007
Re: (26321)

právě jsem poslal mailem příspěvek na to přemístění včelstev. Jsem zvědav, kdy to tady přijde.-:)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jiří (81.19.45.6) --- 23. 12. 2007

Možná byl můj dotaz ohledně přeložení včelstev zavádějící nebo nepochopen.Nejde mi o přeložení na jinou míru,ale o přemístění včelstev z nerozebiratelných zadováků napevno umístěných v nepojízdném koč.voze.Včelstva jsou na rámkové míře 39*24,zazimována dvouprostorově na teplou stavbu.Potřebuji je dostat mimo vůz do nástavků.Tyto nástavky mám,jak VN tak NN.pPo odstranění chci vůz zrekonstruovat/prostě vše vymlátit/a včelstva s nástavky vrátit zpět,Vnástavkovém včelaření chci již při přemístění přejit na system Dadant euromíry.
Děkuji za odpovědi a přeji všem krásné a příjemné prožití vánočních svátků.
AtˇVám to lítá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ester (88.102.96.110) --- 23. 12. 2007
Re: Včelařské pletivo. (4918 ) (5039)

Ahoj Dani,
včelám moc nerozumím,chtěla jsem tě jen pozdravit.
Ester z Brněnský přehrady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26320


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 12. 2007
Re: přeložení včel (26311) (26317)

Prečítal som si rady včlárov, ako postupovať pri prechode, z jednej rámikovej miery do druhej. Každá rada je v niečom lepšia v druhom horšia, ale všetky sú náročné na zložitý technologický postup, a ani jedna nie je dokonalá, podľa mňa sú aj lepšie, ráchlejšie, jednoduchšie včelár nemusí prísť o pravidelné znášky. Konečný efekt záleží od sily prezimovaného včelstva, inak je to naozaj len prechod z jednej miery na druhú.

Technologický postup:
Prechod npr. z miery 240x390 mm do miery 270x420, ale i pre dĺžky 445mm s výškou 159,185mm

- pripravíme si potrebný počet rámikov s medzistenami, materskú mriežku, latky-loučky na uchytenie prekladaných rámikov, dlhé ako je dĺžka nového úľa.

- ak máte odnímateľné dno ale i plodiskový monolit, odložte ho stranou. Na uvolnené miesto položte debničku novej miery. Všetky plodiskové rámiky opatrite latkou-lôčkou potrebnej dĺžky, drôtom upevnite na hornú latku rámika a vložte do pripravenej debničky. Jeden svetlý plást s plodom, so zásobami a naň i matku a preložte do stredu budúceho plodiska, zo strán vložte 9 -10 medzistien. Miesto odobraného plásta, vložte Ms s novými mierami. Tento záchytný plást je potrebný, aby nedochádzalo k dezorientácii včiel, matka má kde klásť vajíčka,včely kde ukladať peľ.

- na novú debničku s plodiskovými plástami položte perfektnú materskú mriežku.

- na takto upravenú spodnú debničku položte debničku s Ms a s matkou. Zhora utepliť, ale čo je dôležité, včelstvu tam kde sú MS, podať 3-4 krát 1 podať liter cukrového roztoku 1:1, aby stavba prebehla rýchlejšie.

Celú operáciu urobte v čase kvitnutia vŕb ale primerane teplo, aby včely mohli vyletovať a donášať vodu, peľ a nektár.
Primerane silné včelstvo tento zákrok prežije bez ujmy na jarnom rozvoji. Robím to už 23 rokov (každému včelstvu umožním vybudovať nové plodisko s novými plástami) a nikdy som také niečo nespozoroval aby včelstvo utrpelo ujmu na plode alebo k zastaveniu rozvoja.

V spodnej debničke včely sa o plod starajú, včely sa liahnu, v hornej debničky včely postupne pribúdajú a stavajú Ms, vystavané Ms môžete prekladať na okraj plodiska.

Po dvoch týždňoch môžete úľ definitívne usporiadať, debničku so starými plástami z dna úľa odložíte, miesto z nej postavíte novovybudované plodisko na úľové dno, preložíte materskou mriežkou a tak debničkou so starými plástami.

Včely sa postupne so starých plástov vyliahnu, staré plásty splnia ešte svoju úlohu v nasledujúci znáškach. V novom plodisko bude život kypieť plnou silou. Staré plásty môžete postupne vymieňať v medníku, ale definitívnu výmenu môžete uskutočniť v budúcom roku.

Každá robota potrebujete čas, ale pri tomto spôsobe ho budete potreboavť najmenej a hlavne, že včely znášku (ak bude) využijú, včelár prakticky nič nestratí.

Pri NN debničkách to bude horšie, ale i tam to ide, do dvoch debničiek vložíme aj vyšší plást a pretože matka sa na starých plástoch sa nebude zdržiavať, včely prázdny priestor dostavajú divinou a zanesú medom.

-

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

crabro (85.71.124.200) --- 22. 12. 2007
Re: přeložení včel

Norské zimování nejen pro ozdravení včelstev

Původní koncepce norského zimování je pojata jako způsob ozdravění včelstev od nosemové nákazy, aby takto „ošetřená“ včelstva šla do zimy s minimálním počtem spor nosemy. Kýženého výsledku se má dosáhnout zimováním na nově postaveném díle a termoterapií jako důsledek zvýšené stavební činnosti
V severských oblastech kde byla nosematoza velkým problémem, především u včelstev původní včely se takto včelaři snažili bojovat s nemocí, jež decimovala včelstva během zimování a jarního rozvoje, pokud včelstva vůbec vyzimovala .V našich podmínkách jsme měli podobné problémy, ale chovem silných kraňských včelstev byly odstraněny. Včelaři jež chovají slabá včelstva na nevhodných stanovištích, mohou mít problém v podobě nosematozy, ale změnou stanoviště a zootechniky lze problémy se zimováním odstranit.
Relativně novým problémem je invaze roztoče Varooa destructor. Varoáza je novodobým a lze říci stěžejním problémem celoevropského včelařství. Boj s touto nákazou je problematický.
Norské zimování se provádí v podletí ( v původní metodice je doporučováno září) tak, že se včelstvo vymete na mezistěny a intenzivním krmením se donutí ke stavbě nového díla. Intenzivní stavební činností se tvoří hodně metabolického tepla. Tělesná teplota jednotlivých včel je o něco zvýšena a toto zvýšení Nosema apis nesnáší. Není-li množství unikajícího tepla ze sezení včel velké(neuteplené úly), tak dochází k termoterapii. U tenkostěnných úlu je termoterapeutický efekt nejspíše podstatně snížen. Další výhodou této metody je obnova díla. Nové dílo je méně zatíženo patogeny a v neposlední řadě také rezidui varoacidních látek.
K norskému zimování jsem se dostal přečtením článku ve slovenském časopise Včelár. Rozhodl jsem se vše vyzkoušet tak jak to bylo v článku popisováno s tím rozdílem, že jsem přesunul termín přibližně na polovinu srpna. Zdalo se mi, že termín v září je zatěžující pro zimní generaci včel. S nosemovou nákazou jsem nikdy problémy neměl. Později jsem termín přesunul na dobu posledního vytáčení (u mne kolem 20. července). Tím spojíme dvě operace v jednu . Navíc si včely stihnou vychovat 2-4 generace včel , využijeme letní generaci k zpracování zásob a stavbě plástu. Důvodem proč, jsem se rozhodl otestovat norské zimování byl úplně jiný. V prvé řadě zvítězila moje zvědavost a zároveň jsem si tímto způsobem chtěl rozšířit zásobu souší. Taktéž mne napadlo, že mohu zlepšit zdravotní situaci včelstev biologickým bojem s varoázou. Včelstva totiž převáděním zbavíme veškerého plodu a tím i většiny roztočů. V té době jsem včelařil na r.m. 39x24 v různých nástavkových systémech. Metodu jsem několikrát s úspěchem použil včelstva a vyzimovala překvapivě velmi dobře. Novou metodu jsem zařadil do zootechniky včelaření stabilně. Každým rokem jsem několik včelstev takto zimoval.V době, kdy jsem řešil přechod na jinou rámkovou míru ¾ Langstroth, se metoda norského zimováni přímo nabízela. Přechod na jinou rámkovou míru je při absenci díla v nové rámkové míře problematický. Při přechodu z r.m. 39x24cm na ¾ Langstroth jsem použil dvě metody. Jednak přeřezání plodových a zásobních plástu do nových rámku a nor. zimování. Toto jsem prováděl u 5 a 5 včelstev. Měl jsem tím možnost ověřit si co je výhodnější z hlediska biologie včelstva. Musím konstatovat, že jediný rozdíl je v pracnosti obou způsobů a kvalitě díla v nových rámcích.
Přeřezávání plodových a medných plástů je opravdu nevděčná metoda. Musí se pracovat maximálně rychle. Přesto se člověk neubrání mnoha žihadlům i u mírných včelstev. S prodlužujícím se časem práce, jsou včely bodavější. Oproti tomu smetení včelstva na mezistěny je rychlé a s minimem žihadel.
V případě norského zimování záleží na počtu včelstev, která chceme takto převést a také máme-li k dispozici několik souší nové míry. V případě, že nemáme souše nové r. míry k dispozici necháme si je postavit smetenci, nebo roji. Kdybychom použili jen mezistěny, tak včely opustí úl a vžebrají se do sousedních včelstev . Včelstva rozdělíme na dvě skupiny. První převedeme první rok a druhou si necháme na rok příští. Máme-li alespoň tolik nových souší , je to jednodušší. Pro každé převáděné včelstvo počítáme s jednou souší nové rámkové míry. Taktéž musíme počítat s tím, že nám zůstane hodně plodových a zásobných plástů. Proto skupinu včelstev kterou nebudeme převádět vytočíme dříve a připravíme na nasazení nástavku s plodovými a zásobními plásty.
Nyní k samotné metodě:
Vše si předem promyslíme a připravíme, což je důležité aby vše proběhlo rychle a bez zbytečného hledání potřebných věcí. Včelstvo, které převádíme odsuneme stranou a na jeho místo dáme nový úl vybavený dobře zatavenými mezistěnami, přičemž uprostřed nástavku je jedna souš. Včelstvo rozebereme a najdeme plást s matkou, který ometeme opatrně na vystavěnou souš i s matkou. Rámky srazíme k sobě a nový úl zavřeme. Můžeme také nalezenou matku vložit do klícky kterou zavěsíme na jednu stranu rozestupu souše a mezistěny. Je však nebezpečí, že včely během horlivého stavění rozestup prostaví příčnou stavbou a pokazí nám tak novou sousední souš. Já klíckování nevyužívám. Další částí práce je ometení veškerých včel do rojáku přes smyk. Plodové plásty které nám zůstanou zužitkujeme do druhé skupiny včelstev, oddělků, nebo odrojených včelstev. Záleží na situaci a plánu.
Včely z rojáku nasypeme na náběh (musí být velký a dobře upevněný k česnu) a necháme včely vcestovat dovnitř. Lze také nasadit prázdný nástavek a včely nasypat do něj. Především je to lepší, budeme-li prázdný nástavek používat ke krmení. Krmítko vložíme před nasypáním včel z rojáku (u mne plastová nádoba s korkovými špunty). Ještě zužitkujeme plodové plásty a je hotovo. Přeložené včelstvo začneme intenzivně krmit,ale až večer. Nalijeme roztok do krmítka a dáme uteplivku na krmný nástavek. Díky intenzivnímu krmení včely rychle postaví nové dílo. Je velmi důležité za 2-3 dny odebrat souš a vložit místo ní mezistěnu. V případě, že bychom souš ponechali, tak se matka bude snažit klást hlavně do ní. Odebráním souše si totiž matka vynutí prostor pro kladení v nových plástech. Včely mají tendenci zanášet nově postavené plásty krmivem a omezili by tak matku v kladení na ponechanou souš. Krajních mezistěn by si nevšímali a postavené by byli rozšířené. Odebraný plást zanesený z velké části zásobami a zakladený můžeme použít pro další včelstvo určené k přeložení. Intenzivním krmením( tolik kolik včely berou) docílíme rychlé stavby. Asi tak za týden překontrolujeme jak včely stavějí a případně přeskupíme krajní mezistěny doprostřed a vystavěné ke krajům. Stává se, že krajní mezistěny jsou nedostavěné a tímto včely donutíme k jejich dostavění. Obzvláště se to stává v případě použití nízkých nástavků. V mém případě smetené včelstvo z pěti nástavků „nacpu“ do dvou. Včelstvo tak plně zaplní oba nástavky a ještě se vyvěsí do podmetu (10cm). Lépe obsazené nástavky znamenají rychlejší stavbu v lepších tepelných poměrech pro včelstvo. Hůře jsou stavěny mezistěny ve spodním nástavku a na krajích. Přeskupením rámků tento nedostatek odstraníme. Během 14 dní má přeložené včelstvo postavené všechny mezistěny, zpracované zásoby a matka již intenzivně klade. Získali jsme tak včelstvo na novém díle, zbavené velké části roztočů,které má zpracováno ¾ zásob na zimu. Dokrmení dokončíme v první dekádě září. Ještě se mi nestalo, aby takto přeložené včelstvo špatně vyzimovalo. Je pravda, že jde do zimy o malinko slabší než ostatní nepřekládaná včelstva,ale na jaře vše dožene. Existuje jeden problém při použití norského zimování, kterým je pyl. Smetením včelstva na mezistěny jej připravíme také o nanošený pyl. Pylové plásty uschováme, nebo přidáme do včelstev před krmením na „zakonzervování“ V oblastech kde je přínos pylu v podletí malý, je důležité takto ošetřeným včelstvům přidat pylové plásty. V opačném případě včelstva trpí nedostatkem pylu a to se projeví hlavně v předjaří a na jaře. Taková včelstva na jaře zeslábnou více než ostatní a nepřijdou-li dny s velkým přínosem pylu, včelstvo nemůže intenzivně plodovat. Naštěstí to není můj případ, protože v podletí je pylu dostatek. Včelstva na novém díle si tak stačí udělat zásoby dostačující až do doby, kdy na jaře začne všechno kvést. V rámci boje s varoázou se naskýtá také jeden problém. Ze včelstev u kterých provádíme norské zimování získáme velké množství plodových plástů , které vložíme do včelstev druhé skupiny, kterou takto zimovat nebudeme. První skupině včelstev takto „pustíme“ žilou, ale zároveň odebereme i mnoho roztočů V. destructor. Druhá skupina je posílena nejenom o plod,ale také o roztoče! Na to je třeba myslet a včelstva s přidaným plodem proléčit kys.mravenčí (formidol).
V závěru jen několik poznámek:
1.       ideální je spojit norské zimování s vytáčením posledního medu.
2.       použité rámky musí být dobře drátované a mezistěna pevně zatavená
3.       musí se použít souš doprostřed mezi mezistěny, kterou za 3 dny odstraníme záměnou za mezistěnu.
4.       intenzivně krmíme-tolik kolik včely stačí brát
5.       asi tak po týdnu zkontrolujeme průběh stavby a případně nedostavěné mezistěny přehodíme na střed
6.       za 14 dní provedeme kontrolu plodu a uložení zásob, případně upravíme sezení
7.       dokrmení na zimu přibližně v první dekádě září
8.       v oblastech s malým přínosem pylu myslíme na dodání pylových plástu
9.       u včelstev do kterých přidáváme plodové plásty odebrané ze skupiny „norského zimování“ pečlivě sledujeme intenzitu napadení V.destructor a při zvýšeném spadu nasadíme odparné desky s kys. mravenčí

pozn. Tento článek jsem zaslal do redakce moderního včelaře. Nebyl otištěn ani se mi nikdo neozval, proto jsem ho nakopíroval do konference.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.160.188.1) --- 22. 12. 2007
Re: přeložení včel (26311)

Zkoušel jsem překládání třemi způsoby: prodloužením rámku, přeřezáním díla do nového rámku a přemetením na mezistěny.

Kdybych to měl dělat znovu, tak už jedině přemetením na mezistěny.
Proč?
Je to hotové raz dva, obnoví se všechno dílo, včely se netváří, že by jim to dělalo problémy.

- Převazování díla je hrozná práce - pracné, zapatlávací, drátek se zase musí odendávat, straší to v úle...
- Prodlužování rámku je krapet lepší, ale bordel v úlu to dělá taky.

NAVÍC MATKCE ANI VČELÁM SE NECHCE ZE STARÉHO DÍLA!!! Drží se ho jak slepice flusu...

Z pohledu líného včelaře je přemetení nejjednodušší. Nejlepší je dát jim jeden rámek s plodem téže míry (s novým dílem). Pak je nemusíš věznit. Když ho nemáš, tak nemáš. Zavři je na den čí dva. Ale zakrmit v každém případě - a pořádně! Hned! Nejlíp z flašek. Dvě plné a pak zase dvě plné. 14 dní pauza (aby matka mohla klást) a znovu zakrmit.

Pokud nelpíš na medu, udělej to v květnu. Chceš-li aspoň půlku snůšky, tak po půlce června. Ze starého díla vytočíš jarní med.

Taky je dobré ve starém úlu típnout o tři týdny dřív matku - než se nová vlíhne a oplodní, vyběhne plod. Těch pár vajíček, o které přijdeš, moc nevadí - a máš novou rozkladenou matku, hned pojede. Byť je z nouzového matečníku. Vyměnit ji můžeš na podzim nebo napřesrok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.160.188.1) --- 22. 12. 2007
Re: síta na propolis (26303)

Míra P.:
>>>Prosím poraďte mi někdo co mám udělat abych zamezil třepení síta do oken po jeho ustřihnutí.Chtěl bych no použít na sběr propolisu ale mám právě obavy z jeho třepení a následném rozpadu.Máte někdo zkušenost?Díky Míra
------------------------------

Síta používám přesně taková - netřepí se (stříhám je - netavím pájkou jako JJ). Včely je zatmelí jen v pásech nad uličkami, nad rámky se nedostanou. Tedy pokud si nedáš síť do rámu s nějakou kostrou - asi dost náročné... Řeším to tak, že ji po čase posunu o šířku uličky na stranu.

Letos jsem zkoušel i jiné varianty:

PLASTOVÁ MATEŘÍ MŘÍŽKA (ŽLUTÁ)
Včely jí moc netmelí - spíš zavoskovávají. Navíc se bojím o plast - zmrzlá vypadá dost křehká... A cena také nic moc v porovnání s "protimuší" síťovinou.

ZELENÁ SÍŤOVINA KOSOČTVERCOVÁ, POUŽÍVANÁ JAKO OBAL NA SKLENĚNÉ LAHVE
Taktéž nic moc výsledky, tmelí ji málo. Navíc je měkčí, hůř se s ní pracuje.

KOVOVÁ SÍŤ POUŽÍVANÁ NA DNA ÚLŮ
Vcelku dobrá, dobře se s ní manipuluje, včely ji vcelku tmelí. Ale je dražší.

Nakonec zůstávám u "protimuších" sítí - nejlepší poměr cena:výkon, dobrá manipulace, včely jí zatmelí rychle a rády.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 12. 2007
přeložení včel

Po zkušenostech, kdy jsem přecházel z rámkové míry 39 x 24 na rámkovou míru 42 x 27 a rámkovou míru 42 x 17 ( 60 včelstev) bych nyní volil starý a osvědčený způsob zaříznutí díla do rámků požadované rámkové míry. Zajištění díla se provádí opásáním vázacím drátem na dvou místech rámku. Poté co včely zaříznuté dílo v nových rámcích upevní (dostaví, přilepí k loučkám), se dráty odstraní. Výhodou je použití původního díla. Je potřeba pracovat s citem ostrým nožem a případně i za pomoci vhodných štípacích kleštiček na přestřihování drátkování v původních rámcích aby nedocházelo k potrhání díla. Je to pracné ale s okamžitým účinkem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 22. 12. 2007
Re: přeložení včel (26311)

Poměrně velmi dobře je problematika překládání včelstva do úlu s jinou rámkovou mírou popsána na stránkách:
http://www.langstroth.wz.cz/index.php?page=0028

Jde o velmi zdařilý článek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 12. 2007
dotaz

Pro přemístění je vhodné zimní období, kdy včely alespoň tři týdny, raději déle, nekonaly prolet. Je však nutno pracovat s citem, abychom včelstvům nezpůsobily šok, například úderem do úlu nebo nedej bože úderem úlu o zem. Je zde nebezpečí rozrušení zimního sezení nebo utržení části chomáče. Proto je třeba vzít úly "do teplejch", myšleno dlaní a úly opatrně přenést několik metrů od původního stanoviště. Původní místo je třeba zabezpečit proti vniknutí včel při proletu například vhodnou plachtou. I zbylé sousední úly je třeba zabezpečit proti vnikání včel, nebo lépe úplně odstranit. Při prvém proletu budou včely hledat původní místo. Není ale třeba se děsit. Spořádaně se vrátí do úlu ze kterého vylétly. Tuto zkušenost jsem udělal s přestěhováním včelstev o 30 metrů v roce 2001 v ránci dobrých sousedských vztahů. S přeložením včelstev do nových úlů bych počkal na některý hezký a slunečný den po jarním proletu, patrně v dubnu. Přeji mnoho štěstí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 22. 12. 2007
Re: přeložení včel (26311)

Jiří:
Určitě má někdo zkušenost s přeložením včelstev z jednoho úlu do druhého - změna rámkové míry.
-------
Určitě má, viz archiv konference.

Já mám odkzkoušeno, pokud jde o přechod z kratší na delší rámek metodu vložky do nástavku.
Uříznu prkénko dlouhé jako je šířka nástavku a dvěma hřebíky (který šikovný řemeslník nezatluče úplně) je zboku přibiji. Tak aby se zadní sedlo pro rámky posunulo pod ucha starých rámků.
V případě výšky 30/24cm to vyřeší vysoký podmet.

Kdy?
Pokud je možné včelstva přemístit během zimy na nové místo, tak podle mě kdykoli po proletu. Každý čas má své.

Já bych to dělal, až by byly rozjeté a obsedaly 10rámků.
Nahoru bych si možná dal dvě rámková krmítka s krmením abych je rozjel a zmenšil prostor. Pokud by byly obavy z prochladnutí, strčil bych mezi nástavky mezidno s krmným otvorem. Včely by přes den stavěly, večer a za chladů by se stahovaly dolů.

Ale co včelař, tak na to jiný názor.
Druhá možnost je, pokud chceš dále rozšiřovat, z nich udělat rovnou oddělky. Jak jsem to dělal já ve čtyřdnech je tady v archívu. A pokud bych přišel někdy k cizím včelám na jiné míře, dělal bych to opět
Protože nebudou mít do čeho nosit, je možné že přijdeš tak jak tak o jarní výnos. Takhle by si měl z každého 4 až 8 nových oddělků. Do kočováku budeš asi potřebovat včely? :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Krapáč (88.101.157.58) --- 22. 12. 2007
přeložení včel

Určitě má někdo zkušenost s přeložením včelstev z jednoho úlu do druhého - změna rámkové míry. Ze zadováků 37x30 na nástavkové 39 x 24. Jaký by byl nejvhodnější postup?



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jiří (81.19.45.6) --- 22. 12. 2007
dotaz

Po otci mi zůstaly troje včelstva umístěné v kočovném voze/nepojízdném/na stabilním stanovišti.Prosím o radu,kdy nejlépe včelstva přeložit do nástavků mimo vůz.důvodem je rekonstrukce vozu,nechci včelařit v zadovácich,kterými je vůz zařízen.Děkuji za odpověd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 21. 12. 2007
cena medu

V letošním roce, tedy 2007 jsem byl po mnoha letech na dovolené v salzburském kraji v oblasti pohoří Dachstein. Hlavní stan jsme měli ve Filzmos. Pochopitwlně že jsem se zajímal o včely. Včelaře jsem za ten týden pobytu neviděl. V nadmořské výšce cca 1200 m jsem narazil na 7 úlů. bylo patrné,že v minulosti na tomto stanovišti bylo včel mnohem více. Domorodci tvrdí, že včely postihla nějaká zlá nemoc a v důsledku několikaletého nedostatku včel počaly ubývat i alpské růže. Zajímal jsem se i o ceny medu v obchodech. V marketech se ceny dovozových medů pohybovaly mezi 4,50 - 6 EUR a ceny medu od místních včelařů byly požadovány ve výši 8 - 12 EUR. Sklenice místních včelařů nabyly zaprášené.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 21. 12. 2007
Re: re cena medu (26306)

Jíra:>Příteli,nechci se pouštět do polemiky o ekonomice ve Světě a psát také nic nebudu.Z toho jsem už vyléčen.Psal jsem a poslal i fotografie z Řecka,Indie,Tunisu psal i krytické články,nikdy nic nebylo ve Včelařství otištěno.<
.......

Tak to je škoda. Každopádně jestli by přesto všechno existovaly např. rychlé ofocené kopie nebo nějaká možnost poslat materiály (kopie) znovu ke zveřejnění, ... taková možnost existuje.

Je to opravdu zajímavé co tu sdělujete. Rád bych se do tohoto i osobně nějak zapojil a přiměl Vás alespoň k poskytnutí nějakých fotek nebo Vašich poznámek.

Samozřejmě, že materiály by nesly při uveřejnění pouze Vaše jméno.

Odkaz na Včelařské noviny je

http://vcelarskenoviny.cz

Také je tam nalevo odkaz na email a písemný kontakt na šéfredaktora VN. A vůbec nevadí, jestli by ste se rozhodl např. i pro Moderního včelaře.

Píšu to zde i proto, protože si na Křemencově ulici odhlasovali tzv. Skartační řád a mám velké podezření, že dost velká část komukoli na Křemencovu určené korenspondence po nějaké době se zkrátka zničí a stím i mnoho zajímavých podnětů a materiálu přímo z řad včelařů.

Pochybuji otom, že p. Prokeš (nynější šéfredaktor Včelařství) takovou možnost skartace (úklidu) nevyužívá.

Jinak ceny medu jsem tu nedávno zveřejil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 21. 12. 2007
Re: re cena medu (26306)

Jíra:
Psal jsem a poslal i fotografie z Řecka,Indie,Tunisu psal i krytické články,nikdy nic nebylo ve Včelařství otištěno.
--------
A což tento bulvární plátek:
http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/index.htm
Ten otiskne téměř vše, co má hlavu a patu :-))
Pravda, ne všude se smí prodávat:-)
Karel Jiruš


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jíra (88.146.207.2) --- 21. 12. 2007
re cena medu

Příteli,nechci se pouštět do polemiky o ekonomice ve Světě a psát také nic nebudu.Z toho jsem už vyléčen.Psal jsem a poslal i fotografie z Řecka,Indie,Tunisu psal i krytické články,nikdy nic nebylo ve Včelařství otištěno.Podívejte se na včelařství první stranu č.11 rok 2003 a 11 rok 2005 i to platíme.Mám dojem že se najde víc fotografů s lepšími fotky a nejen dva privilegovaní.Stačí vyhlásit soutěž. Měl jsem štěstí seznámit se v Thajsku se včelařem,který je v mezinárodním předsednictvu,má 250 včelstev skoro 900km severně od Bangkoku a pak s jiným jižně na ostrově Koch Samui.Obojí velmi zajímavé.Píšete že med prodáváte levně,co to je levně?Pokud se prodává med ve sklenici s etiketou za 100kč i to je levně.V roce 1988 se mohlo koupit za průměrnou mzdu 62kg v roce 2006 už 190.Podívejme se do knihy Kočování se včelstvy str.169.Jasná rozvaha i když vypustíme Sójapyl,Laktino naopak vzrostly ceny pojištění auta a ostatní vstupy a hlavně dole mzda za práci i bude zřejmě ještě hůř.Vážím si včelařů kteří se dokážou vyrovnat s ekonomikou provozu.Přeji Všem "vydržať".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (89.203.134.130) --- 21. 12. 2007
Re: (26303)

Jde to. Použij místo nůžek trafopáječku.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 21. 12. 2007
cena

Pořád se tu řeší ceny medu v tom či onom obchodě.Já sem sice začal letos ale vím už teď že do výkupu nedám ani deko!Jestliže vás někoho z přispívajících to živí tak se raději zaměřte na to jak svůj produkt nejlépe uvést na trh a jak ho co nejvíc prosadit.Ať už to uděláte formou reklamy na plotě nebo v tisku.Já sám to chci dělat jako koníčka i když třeba někdy s menším prodělkem.Na příští rok až (doufám)vytočím svůj první med jsem si reklamu a strategii pro přebytky dobře připravil už teď.Jen co jsem se zmínil o včelách tak se mě spousta lidí ptala na med a já jim zatím nemám co nabídnout.Zkoušejte všechno co vás napadne a neztrácejte naději v "úspěch".
Přeji všem klidné svátky a bouřlivý nový rok.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 21. 12. 2007

Prosím poraďte mi někdo co mám udělat abych zamezil třepení síta do oken po jeho ustřihnutí.Chtěl bych no použít na sběr propolisu ale mám právě obavy z jeho třepení a následném rozpadu.Máte někdo zkušenost?Díky Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 21. 12. 2007
Re: rotační úly (26292) (26295) (26296)

cvanha (212.111.31.254) --- 21. 12. 2007
Re: rotační úly (26292) (26295)

S úly ROTAPI vlastní zkušenosti nemám, to musím zdůraznit
Úl ROTAPI sice zabrání vyrojení včel ale zabránit tomu, aby včely rojovou náladu dostaly, nedokáže (ta také znamená snížení výnosu).
Pokud jde o omezení v.d. -> v OVP (mám pocit že některé z letoška) jsem četl výsledek pokusů s tímto systémem v Německu - na rozdíl od testů v Maďarsku žádné zlepšení v.d. nákazy nezaznamenali - tak nevím, komu v tomto ohledu věřit.
V tom samém článku je popsána metoda převrácení nástavku na zabránění vyrojení, která funguje na podobném principu jak v ROTAPI - v tomto případě se larva matky se utopí v krmné kašičce (aspoň jsem to tak pochopil).
___________________________________________________________

Přesně tak, otáčením plodiště zabráníte vyrojení, ale nezrušíte rojovou náladu vedoucí ke snížení výnosu.
Princip rušení matečníků ve vodorovné poloze je dán tím, že včely takto postavené matečníky údajně ruší. Pravidelné otáčení plodiště vede k údajné dezorientaci samičky varroa a jejího potomstva, který uhyne hlady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 21. 12. 2007
Re: cena medu (26300)

jíra:>Svojí práce si musíme vážit a ten kdo prodává levně,včelaří z podstaty a nic si nového do včelařství nekoupí.<
......

Jíro v podstatě můžeš procestovat všechny přístupné království, provincie, republiky Světa a jestli nepochopíš co drží jejich ekonomiky nad vodou, nic jsi nenalezl nového. Díky za cifry.

Prodávám levně med a přesto mám na stroje a s odstupy času všechno potřebné vybavení, abych obnovoval. Zrovna mám práci s asi úly na nových 100 včelstev.

Otázkou bývá samotná rozvaha a to, co zvolíš za "nové". Také chronologie pořízení hraje roli a nakonec údržba a pravidelné náklady a náklady na provoz takového vybavení. Také vlastní potřebu a její výši. Povinné odvody.

To vše jestli jsi schopen utáhnout a jestli ne, musíš řešit a řešit aby jsi přežil. ... Je to trochu o něčem jiném než cestování a poznávání jiných kultur a míst. Mám rád cestopisné weby od českých včelařů. Nebudeš něco tvořit? Nebo. Napiš pár vět o Tvé cestě kolem Světa do Včelařských novin, kdyby jsi chtěl. Díky předem jestli se tak rozhodneš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jíra (88.146.207.2) --- 21. 12. 2007
cena medu

Během posledích 4 let jsem cestoval a jako včelař se zajímal o ceny medu ve světě,mohou být trochu jiné,spíše dražší.Ceny uvádím skoro ty nejnižší.Jistě mnoho z vás bylo také v zahraničí a můžete porovnat výdělky,ceny potravin a jiné s medem.Cena(vše v kč) medu v Číně 11.2007,80-120,benzín15,ovoce zelenina 40-70%,bus2.50,strava od 20 do 100,platy jako u nás,Thajsko med 100-120,taxi 30km 90,jídlo i o 50% levněji,hotel 90-300,zelenina na tržišti 30%,ananas 3-7,medy Austrálie od 100,Nov.Zéland od 100,Nepál 300-400,Francie 200-400,Německo 200-,trojúhelník Švý.Ňěm.Rak.12EU,Barma 120,Tunis(bída)160,Turecko 100-,Španšlsko120-,Mexiko100-400,San Francisko 140-,Chorvatsko 200.Záleží pouze na nás kolik v jaké kvalitě ho vytočíme a jsme ho schopni prodat za slušnou cenu.Svojí práce si musíme vážit a ten kdo prodává levně,včelaří z podstaty a nic si nového do včelařství nekoupí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (77.48.74.254) --- 21. 12. 2007
A co s chcípáčky?

United States

spojujte do plných nástavků ,matky nepočítejte....s takovýma třema ubožáčky ve dvou nebo v jednom nástavku budete mít v květnu co dělat v ukočírovat.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 21. 12. 2007
Re: Cena medu, pocet včelstev a mnozstvi zasob (26286) (26287) (26293) (26294)

Ahoj, Gusto,

Klidné, veselé a šťastné Vánoce.

Jen jsem byl zvědav, kdy přestaneš prodávat med v malém za 50,- jak jsi na jaře avízoval:-))

Dnešní ceny v Lidlu. Podle mnohých průpovídek tam mají asi velmi kvalitní med.

Balení 1/2kg ve skle, ceny za 1kg:
luční cca 81
a ještě jeden pod 100Kč/kg
pastovaný květový 100
Jinak vše ostatní mezi 100 a 120.

A teď bych chtěl slyšet ty co říkají, že cena a kvalita je v relaci. :-)

Pokud někdo chce nějaký laciný med, musí zřejmě čekat na akci, nebo vyrazit za námi včelaři. A že ta naše nízká cena je nějak podezřelá ? Co s tím medem je, že je tak laciný, nevozíme si med z Číny a nemícháme s naším? :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (77.48.74.254) --- 21. 12. 2007
Re: Cena medu, pocet včelstev a mnozstvi zasob (26286) (26287)

včely nebudou,to je snad jasný,pak nebude i med.....pak bude náš med za cenu ,která převýší cenu v obch.síti.....

kdo má med má žně,reklama a naříkání zabraly...nikde není napsaný ,že vlastní,ale pozor ve vlastní kvalitě,aby ste pak vůbec svůj někomu vnutily-domluvte se(kartel) a pomáhejte si)
včelař musí být zdatný obchodník a byznys je studená kurva...

soustřeďte se na včely,množte a množte, nebo za rok nebude náš med prodejný

léčení!!!!!!!!!!!!nepodceňujte
kys.mravenčí je nutnost,neléčím třetí rok jinak,mám zajištěnou vysokou kvalitu ,za kterou se platí,mohutnou invazi sem zaznamenal na podložkách ,poslední léčení hcooh počítalo, jedince proti stovkám v září,a nedokážu si představit že bych na jaře nic proti varoáze nedělal..ale nátěr nikdy!!!pokud padnou pod varoázou tak ty síta zapálím se sousedovýma včelama....

takže počítám, že 2 třetiny chovu bude na včelstva ,třetina na med a příští rok to prohodím třetina na chov zbytek na med,tak se mějte...

jinak u nás v evropě v eu si někdo nechá dobře zaplatit za likvidační mednou politiku....
prodávejte med tam, kde vám za něj zaplatí ,kupujte med tam kde jste si jistí kvalitou.....



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cvanha (212.111.31.254) --- 21. 12. 2007
Re: rotační úly (26292) (26295)

S úly ROTAPI vlastní zkušenosti nemám, to musím zdůraznit
Úl ROTAPI sice zabrání vyrojení včel ale zabránit tomu, aby včely rojovou náladu dostaly, nedokáže (ta také znamená snížení výnosu).
Pokud jde o omezení v.d. -> v OVP (mám pocit že některé z letoška) jsem četl výsledek pokusů s tímto systémem v Německu - na rozdíl od testů v Maďarsku žádné zlepšení v.d. nákazy nezaznamenali - tak nevím, komu v tomto ohledu věřit.
V tom samém článku je popsána metoda převrácení nástavku na zabránění vyrojení, která funguje na podobném principu jak v ROTAPI - v tomto případě se larva matky se utopí v krmné kašičce (aspoň jsem to tak pochopil).

Přeji všem příjemné Vánoce a úspěšný příští rok.
K. Turza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 21. 12. 2007
Re: rotační úly (26292)

S vyjímkou eliminace varroázy naprosto biologickou cestou, při které není třeba používat žádné chemie, jsou výhody ROTAPI-úlů dosti pochybné a relativní.
Údajná vysoká produktivita práce a absolutní nerojivost není nic unikátního, protože stejného stavu se dá dosáhnout i racionálním včelaření v nízkonástavkových úlech.
Nač si pořizovat drahý ROTAPI-úl, když v současnou dobu již známe metody natolik účinné, že v praxi znamenají prakticky nulovou rojivost ( metoda nadbytku trubců ( vhodná pro extenzivní včelaření ), metoda protirojového desatera( vhodné pro intenzivní včelaření ) ). Varroáza sice znamená hrozbu, ale musíme si uvědomit, že hlavní příčinou přemnožení roztoče varroa je špatně prováděné léčení.
Nač si pořizovat jednoúčelovou věc?
Klasickému konceptu úlu vynalezeném Langstrothem ( nástavkový tenkostěnný úl ), se prostě nic nevyrovná, čehož si jako první plně uvědomila PSNV. Nekažme ji snahy o celoevpropské rozšíření Langstrothu vymýšlením a používáním dalších druhů úlů!



Přeji všem krásné vánoce, šťastný nový rok s minimem roztočů a rojů, s maximem medu a příjemných prožitků strávených se včelami.
S pozdravem...M. Václavek



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 21. 12. 2007
Re: Cena medu, pocet včelstev a mnozstvi zasob (26286) (26287) (26293)

Souhlas, jestli není někde med, tak informuji, že medu mám dostatek a za ceny, které mám, mi jde velmi dobře naodbyt.

Podezřele nízké ceny nejsou hlavním kriteriem a nikdy nebudou, jestli si zákazník ověří kvalitu, která mu chutná.

Mé ceny (21.12.07):

55,-/kg/bal.sud (cca 300 kg brutto), platba v hotovosti, vlastní odvoz, možný výběr z období medobraní.

65,-/kg/min.odběr 10 kg, bez tepelných úprav, pastovaný, čepovaný plus doprava(poštovné)

Menší balení jsou možná za výhodnou ceny také možná.

Připravuji od nové sezony nevratná balení, vhodná pro zasílání přímo včelařům.(cca 40 kg) S velmi výhodnou cenou za kg medu.(kdy je lepší ani včely nemít)

Gusta
gupa(zavináč)seznam.(tečka)cz






........
RK:>U nás na jižní Moravě zatím takovou situaci nepozoruji. Jako každý rok mi zbývá asi třetina medu a zájem není nijak zvýšený oproti jiným rokům.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 21. 12. 2007
Re: Cena medu, pocet včelstev a mnozstvi zasob (26286) (26287)

Stonjek napsal:
>Med nebude, protože v podstatě žádný už není teď.
>Mohl bych svoje tenčící se zásoby rozprodat během týdne,
>kdybych je nabídl včelařům ve svém okolí a to rozhodně nemluvím o kg!
...............

U nás na jižní Moravě zatím takovou situaci nepozoruji. Jako každý rok mi zbývá asi třetina medu a zájem není nijak zvýšený oproti jiným rokům.
Možná se projeví pokles počtu včelstev na produkci medu (a tím zvýšený zájem) v příštím roce, uvidíme. Letos donesla zřejmě nejvíc medu ta včelstva, co uhynula.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 21. 12. 2007
rotační úly

Mám dotaz ke všem, kteří chovají včelstva v zázračných rotačních úlech. Je to skutečně takový zázračný prostředek na varroázu nebo jen drahá hračka? Po bombastickém nástupu se mi zdá, že je nějaké ticho na pěšině.

Jinak všem přátelům včelařům přeji hezké prožití Vánočních svátků, slibný slunovrat a šťastný a lepší rok 2008.

Josef

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 21. 12. 2007
Re: Cena medu, pocet včelstev a mnozstvi zasob (26286) (26288) (26290)

Jak zvýšit produkci medu.
Běžná metoda je počtem včelstev a vysokou pracností. Běžně přidáváme zakladené nástaveky i s mladou matkou v květnu. Takovou posilu jsme provedli v jednom včelstvu před snůškou lipového medu. Včelstvo bez mřížky a dalo 20 kg lipového medu. U ostatních jsme lipový med nevytáčeli.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 20. 12. 2007
Re: Cena medu, pocet včelstev a mnozstvi zasob (26286) (26288)

To nebude genovou výbavou, ale spíše způsobem plodování. Přežila jen ta nejslabší včelstva na stanovišti , např. nespojený oddělek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (85.160.11.9) --- 20. 12. 2007
Re: Cena medu, pocet včelstev a mnozstvi zasob (26286)

Budeme dělat oddělky, med pro sve stale klienty mám stále a ti, co ho dali za pár korun do výkupu a nebo prodávají za pade , tak si mohou drbat hlavu a snad se poučí. Vždyť o nic nejde, jenom openíze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 20. 12. 2007
Re: Cena medu, pocet včelstev a mnozstvi zasob (26286)

Po melecitozním podletí a velkých zimních úhynec se také prognozoval nedostatek medu. Příroda to ale dorovnala a medu bylo nadpůměrně. Možná proto, že krajina nebyla tak převčelená :-)

Myslím že příroda provedla za nás velký pokus po kterém volalo velké množství včelařů. Neléčme a nechme to na přírodě. (taky jste to slýchávali?)
Takže by jsme možná měli pečlivě zvážit, od čeho chovat matky.
Myslím, že pokud někde zůstalo jen velmi málo včelstev z velké skupiny stejně ošetřovaných, že možná mají dobrou genetickou výbavu.

A co s chcípáčky? V Ml.Boleslavi jsme slyšel pěknou přenášku od př. Cimaly a m.j. jeho zkušenosti s komorováním (byl to příběh o přesvědčení nevěřícího Tomáše).
Pokud to zvládnu, tak si chci přes zimu vyrobit další tzv. čtyřdna na odchov matek a tvorbu oddělků. Zvažuji, že bych je využil k přeložení dvou slabochů vedle sebe, aby se navzájem vyhřívali. U desetirámkových nástavků mi komorování připadá neefektivní.

Po té zimě před cca 5lety se mi osvědčilo, že jsem na jaře vše pospojoval,měl výnos a zároveň jsem si odchoval matky, udělal oddělky (bylo z čeho) a do zimy jsme šel s původním stavem.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 20. 12. 2007
Re: Cena medu, pocet včelstev a mnozstvi zasob (26286)

Jiří! Nová včelstva budou pouze v omezeném rozsahu a asi úplně v jiných cenách, než je obvyklé. Med nebude, protože v podstatě žádný už není teď. Mohl bych svoje tenčící se zásoby rozprodat během týdne, kdybych je nabídl včelařům ve svém okolí a to rozhodně nemluvím o kg! Naši zákazníci zase nakoupí v marketech a o to se k nám radostněji vrátí. V podstatě sr..... v marketech nám dělají tu nejlepší reklamu a máme ji zadarmo. Alespoň já si neumím jinak výrazně zvýšený zájem o náš produkt vysvětlit, ale je také možné, že jsou to výsledky reklamy, kterou zajistil náš svaz. Prostě příští rok bude vše jinak. Příroda za nás provedla dvojitou selekci. Rozdělila včelaře na dvě skupiny a já bych váhal s jejich pojmenováním, abych nenarazil, ale také možná vyselektovala včelstva, která i v odvčelených oblastech spokojeně žijí. Měli bychom obojího využít ke svému prospěchu, ale proč musím být vždy tak velký pesimista! Co se stalo nemúžeme nijak teď ovlivnit. Je velmi pravděpodobné, že převážná většina včelstev na jaře budou slabí chcípáčci a je potřeba si vše srovnat v hlavě a připravit si postupy, jak je srovnat do latě, protože většina z nás jiná včelstva mít nebude. Je velký předpoklad, že daleko dříve kulminující roztoč, delší snůška a pozdější vkládání léčiv do včelstev si i tak vyberou svou daň. Není to daleko zajímavější téma než stav sliznic v našem frňáku??? Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 26287 do č. 26347)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu