Včelařská konference

Ach jo, proč je tak těžké naučit se myslet. Jestliže někdo klíckuje matky v září až říjnu, tak toho moc nevyřešil a z hlediska letošní pohromy se snažil úplně zbytečně. Zásadní problém je, že musíme ochránit před reprodukčními roztoči dlouhověké, tedy zimní včely a to je plod od slunovratu do konce července /přibližně, přesně to neví asi nikdo/ Mám li zimní generaci už poškozenou v buňkách tak jsem v .... Nechápu, proč je to tak těžké pochopit. Takže norské zimování brzo, zapříčiní výpadek alespoň jedné generace a tím je to návod na dokonalého jarního slabocha, uděláme li to v září, dlouhověká zimní generace je poškozená a to jsou důvody letošních ztrát. /Takže kdo je ochoten naslouchat a alespoň trochu včelařsky myslet, musí vyhlásit roztoči už válku od zač. července. Já spojím metodu LBV s vyřezáním trubčího plodu,a potom do konce medobraní mi musí stačit Formidol zezhora, no a pak přijde Gabon, možná také fumigace s jinou účinnou látkou apod. Současně odzkouším nárazové dávkování KM bez otevírání úlu, které nosím zatím v hlavě, takže včelnice by mohla trvat cca 1/2 hod. Prostě roztoč mě nasral a když chce mít válku, bude ji mít. Každý, kdo zažívá podobné pocity by měl nejdřív vše o roztoči nastudovat a ne pindat nesmysly a uvědomit si, že nejhorší průser je pod víčky, kde letos bylo klidně i 7 samiček x 4, dovedete si představit tu hrůzu??? Za hrubé výrazy se omlouvám, ale jak přerušit to vaše pindání o ničem, připomínající baby na trhu a ne rozkoukané včelaře.
Zdraví R. Stonjek

seremedserious:
oprava DTD (drevotriska), sem se prepsal, DVD je samozrejme drevovlaknita deska (sololit,MDF,hobra..., ty mekke na ven take ne, sololit mozno)
-----
Dnes jsem byl v dřevoprodejně poptat matroš.
Mimo jiné potřebuji dělat mezidna, desky olaťované oboustraně v rámu (na krmení , výkluzy atd).
Nechal jsem si ukázat jaký mají sololit. Prodavač mě ukazoval i 3mm MD desky, prý jsou vhodnější do vlhka, protože mají jinak upravený povrch. Dokonce jsou i o něco levnější.
Normálně bych vzal sololit, ale ten co jsem tam viděl mě za srdce nechytil.

Má někdo zkušenosti s oběma matrošema. Ten bílý MD by se mě líbil. Minimálně na VD podložky.

Díky

Karel

Kdyz ji napoprve nenajdu (mam take NN ), tak ten ve kterem ji ocekavam oddelim zhora a zdola materi mrizkou - jeji prostor se tak zmenci. Ale to asi znate :-)
Neni to to prave ale v pripade 4 nastavku kdyz tusim, ze je treba ve 2 a oddelim ho tak za par dni uz nemusim hledat na 40 ramkach ale dle plodu se pozna ve kterem je takze v nejhorsi variante je to 20 ramku - taky nic moc, navic dvojnasobny pocet materich mrizek :-(

T.H.


>V září mám včelstva pouze ve 4 nástavcích (nízkých). Mohu říci, že i zde
> vyhledat matku za účelem zaklíckování je skutečně složité a velmi
> zdlouhavé. Neumím si to představit u 100 včelstev. Zná někdo z
> diskutujících jednoduchý a spolehlivý způsob vyhledáví matka? Pozn. Všechny
> matky mám značené. Zkoušel jsem i přesívání přez mateří mřížku. Ani to není
> 100%ní.
> Pepča       
>
>
>

V září mám včelstva pouze ve 4 nástavcích (nízkých). Mohu říci, že i zde vyhledat matku za účelem zaklíckování je skutečně složité a velmi zdlouhavé. Neumím si to představit u 100 včelstev. Zná někdo z diskutujících jednoduchý a spolehlivý způsob vyhledáví matka? Pozn. Všechny matky mám značené. Zkoušel jsem i přesívání přez mateří mřížku. Ani to není 100%ní.
Pepča

Nebo jednodušší verze, kdy tak 14 - 20 dní před koncem poslední snůšky se matky na stanovišti zaklíckují. Plásty s medem a tou troškou posledního plodu se vytočí a se včelstvy je potom možné dělat spousty věcí. Mohou se vrátit do úlu na prázdné plásty a ošetřit. Mohou se vrátit do úlu - provést
norské zimování a zase ošetřit. R.P.

Túto obrovskú prácu by včelár mohol robiť pri 10-20 včelstvách. Vízia je to pekná, ale naozaj je napísaná pri stole, lebo prax by bola iná. Výsledok je aj tak pochybný, pretože je to biologicko chemický technologický postup a potom je naozaj jednoduchšie už vyskúšaný TP uzatvárať matky v každom úli do vhodného izolátora na 21 dní v čase od 15.9 až 20.9 do 5.10 až 10.10 s následnou fumigáciou bez plodu.
Aj toto je robota, ale zvládnuteľná, možno 10-15 krát rýchlejšia a výsledok je excelentný. Toto všetko mám dokonale overené v praxi (posledných 7 rokov som tento TP zmenil).

Npr. doporučuješ tento úkon už v polovici júna - červenca na 15 až 20 dní, čo je prakticky jeden plododkruh. Tento výpadok včiel v čase keď matka kladie vajíčka pre zimnú generáciu dlhovekých včiel už včelstvo nedokáže nahradiť, atď, atď.
Severské zimovanie (Nórsko, Švédsko) je spojené s obnovou diela a zníženie nozematózy vo včelstvách sa vykonáva v čase (9.mes.), keď zimné včely už dokončili vnútornú diferenciáciu z krátkovekých na dlhoveké, čo Tvoj spôsob vylučuje.

Pri mojom experimentovaní s nápadmi od stola, som vždy myšlienku uskutočnil na včelnici, ak to bolo reálne a malo to význam v prospech veci- t.j. včiel a ošetrovaní včiel, vtedy som s tým vyšiel pred verejnosť.
Viem, že si asi v mojom veku (skôr máme rokov viac ako menej), predsa by som s myšlienku odskúšal na včelnici a získaný výsledok by som vyhodnotil aj s nákladmi, čosovým snímkom, a konečným efektom s ohľadom na zamorenosť V.D.

Nie je nad prax. Moje slová sú myslené úprimne, pretože Tvoje myslenie, sloh a nápady obdivujem a vždy si ich rád prečítam.

Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy, kdyby se to nekomu zdalo moc drasticke :-))

A fungovat by to snad melo, jestli se ted hodne moc nepletu, tak tusim, ze vcela indicka pri velkem napadeni opousti svuj domov a tim se zachrani - ale to mam jen z doslechu, nebo mozna spis ze cteni, takze prosim berte s rezervou a klidne me opravte :-))

T.H.

> Postupy vyzkoušené jsou, už dlouho, není ale vyzkoušené v praxi, jak to
> ovlivní varaózu. To je třeba vyzkoušet.
>
> R. Polášek
>
>

Postupy vyzkoušené jsou, už dlouho, není ale vyzkoušené v praxi, jak to
ovlivní varaózu. To je třeba vyzkoušet.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 8:51 AM
Subject: Re:Norsk? zimov?n?


> Jsou to teorie od stolu, musely by se ověřit v praxi, ale připadá mi, že
by
> popsané způsoby mohly vcelku fungovat.
>
> R. Polášek
>


Take od stolu :-) k teto tematice je vice na:

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=9
http://jjvcela.sweb.cz/Premeteni_soubory/premeteni.htm
http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501

a zminovani panove to uz maji vyzkousene, jinak by o tom asi nepsali :-).
Jejich duvodem pro tento postup sice nebyla varoaza, ale to neva, aspon je
to proslaple :-))
Pan Sedlacek pise, ze to spojuje i s vymenou matky.

Zbyva jen to zkusit :-)

T.H.

> Jsou to teorie od stolu, musely by se ověřit v praxi, ale připadá mi, že by
> popsané způsoby mohly vcelku fungovat.
>
> R. Polášek
>


Take od stolu :-) k teto tematice je vice na:

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=9
http://jjvcela.sweb.cz/Premeteni_soubory/premeteni.htm
http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501

a zminovani panove to uz maji vyzkousene, jinak by o tom asi nepsali :-).
Jejich duvodem pro tento postup sice nebyla varoaza, ale to neva, aspon je to proslaple :-))
Pan Sedlacek pise, ze to spojuje i s vymenou matky.

Zbyva jen to zkusit :-)

T.H.

Jedná se hlavně o to, jak omezit varaózu. Při norském zimování se včely
setřepou na mezistěny, takže v úlu není žádný plod. Je tedy ideální možnost,
třeba druhý den včely fumigovat. Nebo tam jen na 2 - 4 dny strčit Gabony, to
by mělo úplně stačit a přitom rezidua by byla absolutně minimální. Účinnost
by měla být automaticky vysoká, na 100 % tam není plod. Bylo ověřeno
mnohokrát, že při správném provedení v správné době norské zimování nijak
zvlášť nesnižuje výnosy v dalším roce. Problém je, co s těmi rámky s plodem.
Ideální by bylo je převést na nějaké jiné stanoviště a vložit do úlů, kde
byla zaklíckovaná matka. A kde je třeba pořád nějaká mírná snůška. Jak se
všechno vylíhne, plásty s medem vytočit, včely dát zase buď na mezistěny
nebo na prázdné plásty a zase ošetřit. Ale i když by to proběhlo jen na
jednom stanovišti a byly vedle sebe úly s norským zimováním a úly s
zaklíckovanou matkou a plodem k vylíhnutí, stejně by většina roztočů byla
zlikvidována. A zbytek při normálním podzimním ošetření.
Nebo jednodušší verze, kdy tak 14 - 20 dní před koncem poslední snůšky se
matky na stanovišti zaklíckují. Plásty s medem a tou troškou posledního
plodu se vytočí a se včelstvy je potom možné dělat spousty věcí. Mohou se
vrátit do úlu na prázdné plásty a ošetřit. Mohou se vrátit do úlu - provést
norské zimování a zase ošetřit. Mohou se setřepat do paketů - levných
zasíťovaných bedniček, odvézt ze stanoviště společně s medem, jako umělé
roje ošetřit a potom v podstatě kdekoliv do jakéhokoliv úlu umístit na
mezistěny. Zaklíckování by muselo být někdy v polovině července, aby se
stavba na mezistěny stihla do poloviny srpna. V této době staví ještě velice
ochotně a do zimy jdou v plné síle. Ale jde to ještě do konce srpna,
případně do poloviny září, ale odrazí se to na počtu vystaveným mezistěn a
malé síle zimního včelstva.
Dají se vymyslet různé varianty. Varianta s zaklíckováním a umělými roji by
mohla umožnit teoreticky chovat včelstva úplně bez chemie, když by se ty
roje ošetřily teplem a potom celý další rok s rozmnoženými roztoči vydržely
a neuhynuly, případně jen s výpomocí kyseliny mravenčí. V běžném chovu by se
včely ozdravily před výchovou zimní generace včel. Už jen prosté norské
zimování poloviny dvou třetin nejsilnějších včelstev a prosté přidání plástů
s plodem do zbytku včelstev bez jakéhokoliv hledání matky a klíckování by
aspoň zajistilo v krajním případě přežití těch včelstev na norském zimování.
Nebo třeba by se nemusela klíckovat matka v silných produkčních včeklstvech,
kde je to problém, ale třeba v silnějších oddělcích, kde to problém nijak
zvlášť není. Takový oddělek by přidaný plod mohl zvládnout a po ošetření
později do zimy by se s produkčním včelstvem zase spojil....
Jsou to teorie od stolu, musely by se ověřit v praxi, ale připadá mi, že by
popsané způsoby mohly vcelku fungovat.

R. Polášek

Já jsem vyndával gabony někdy koncem srpna. Dávám je koncem července. Do nahlašování počtů už některé padly.
Tonda

>Já jsem měl na postiženém stanovišti všechny včely ještě v polovině září, když jsem vydělával gabony. Jen dvě včelstva z devíti jsem pozoroval oslabená.
Cca v půlce října zbyla tři slabá včelstva z devíti.

To, co tady popisujete, je historie. Letos se budou nakupovat léky přímo za dotovanou cenu. Tak jsem to alespoň pochopil z nového NV 285. Seznamy a faktury spolu většinou souvisí jen teoreticky. V podstatě, co si kdo objedná ze schválených léčiv cestou ZO - OV, to dostane a zaplatí. Problém je v liknavosti včelařů a funkcionářů. Nechápu co v tom pořád vymýšlíte za problémy.

To co tady popisoval HOnza v příspěvku 26621 je mírně řečeno zcestné. Chodit jednotlivě za veterinářem pro předpis nikomu neradím. Raději přímo za někým ze ZO, případně sousední ZO, kdo dává dohromady objednávky léků. Jestli by ten nefungoval, bylo by postiženo 100 lidí z celé ZO, ale s tím jsem se dosud nesetkal.

-----------------------
> Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú
> žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva"
> do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho
> účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a
> komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se
> o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde
> jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do
> 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel
> jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž
> žádné lakování.

No tak to funguje v ČR. Ale danou podporu z EU nevyužívá pouze ČR. Jestli doopravdy víte jak to funguje tedy u nás, zjistěte si a napište jiné varianty jak a kde to funguje jinde v jiných členských státech Společenství.

Seznamy a další Váš popis nezpochybňuji. Bez byrokracie dotace není.

........
bezejména:>Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva" do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.<

Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva" do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž žádné lakování.

Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva" do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž žádné lakování.

Honzo prosím, pouč mne. Dosud jsem se domníval, že roztoč na vosách a jiném hmyzu nejezdí, nebo to dosud nebylo prokázáno. Je to pro mne novinka. J.K.

O prenášení V.D. z včelstva do včelstva si môžete prečítať v priloženom článku problém som riešil pred 15-18 ropkmi. Priame pozorovanie prenosu V.D osami, bolo 1-2 rokmi po mne na stránkach OVP.


Aj osy môžu prenášať Varroa destruktor

Včelie choroby

Vo včelárskej literatúre sa najčastejšie uvádza šírenie varroa destruktor (V.D) zo zdroja nákazy do jeho okolia, najčastejšie zalietavaním včiel do cudzích úľov, pri rabovaní zásob v nakazenom včelstve, menej už stretávaním sa včiel lietaviek na kvetoch (zber peľu), kde V.D dokáže prežiť bez včely až 48 hodín.

Ja predpokladám (priamy dôkaz chýba), že sa tak deje aj na miestach odberu vody, kde sa často v jednom momente stretnú desiatky včiel. Klieštik včelí pri svojej obratnosti sa dokáže bleskurýchlo presunúť pri vzájomnom styku zo včely na včelu. A tu taká možnosť je.

Možno bude čitateľov zaujímať aj ďalší spôsob šírenia sa V.D. a to využívaním netradičného vzdušného transportéra zo sveta hmyzu ôs (Vespa). Prenášanie V.D.osami je neznáme prípadne málo známe. V čase enormného rozšírenia sa klieštika včelieho (u mňa naposledy v r.1991) na mojom stanovišti (ale aj v širšom okruhu), sa zároveň rozmnožili osy , hlavne osa obyčajná (Paravespula vulgaris L.) a osa útočná (Vespula germanica F.). Osy profitovali na tisícoch poškodených včiel klieštikom včelím a vírusom akútnej paralýzy , ktoré hynuli pred letáčmi úľov a v oslabených včelstvách získavali bez problémov sladinu. Z poškodených včiel získavali hrudné svalstvo (bielkoviny), ktoré odnášali do svojich hniezd. Silno oslabené včelstvá si jednoducho nevedeli poradiť s presilou ôs, ktoré vnikali do úľov, lebo strážkyne letáča už neexistovali. Na druhej strane teda ôs nebolo v tom čase predátorov (napr. jazvec, ktorý likviduje hniezda vyhrabávaním), pri dostatku bielkovinovej a uhľohydrátovej potrave nič im nestálo v ceste aby dosiahli svojho vrcholu. Tým bolo osám umožnené vytvárať v zemi mohutné spoločenstvá, k čomu prispievalo i mimoriadne suché počasie. Nepomohli ani lapače ôs, hoci sa do nich chytilo tisíce jedincov.

Osie larvy

Vtedy ma napadla myšlienka (dosť naivná), či sa klieštik nerozmnožuje v osích hniezdach a odtiaľ ich osy robotnice na svojich telách pri svojich návštevách prenášajú do včelstiev. Viedlo ma k tomu objavenie živých jedincov V.D. na tele ôs na voľnom priestranstve ( asi 4 prípady) a nemal som istotu či klieštikov odnášajú zo svojich hniezd do včelstiev alebo naopak, z včelstva do osieho hniezda. Preskúmal som jedno mohutné osie hniezdo, ale na zaviečkovanom plode som nezistil ani jeden pozitívny prípad. Ani som nemohol, biológia vývoja osieho plodu je odlišná ako u včely medonosnej. Včely ukladajú potravu k larvičkám plodu na dno voskovej bunky a osy kŕmia svoje potomstvo priamo do úst lariev.



Výskyt dospelých samičiek V.D. na telách ôs si vysvetľujem nasledovne a jednoznačne. Do ťažko poškodených včelstiev, v ktorých vplyvom radikálneho premnoženia V.D. nastal rozpad včelieho spoločenstva (všetky liahnuce sa mladé včely odchádzajú z úľa a staré aj keď nepoškodené sú opotrebované rýchlo hynú), ochrana letáča prakticky neexistuje, osy sa bez problémov dostanú na plásty, na ktorých získavajú potravu, čo dokonale do poslednej chvíli využívajú. Klieštik v tomto chaotickom štádiu sa začína rozmnožovať do obludných rozmerov kedy sám inštinktívne cíti ohrozenie seba samého, lebo nasleduje zánik včelstva. So zánikom včelstva hynie aj on. Vtedy nastáva chvíľa keď na svoju záchranu použije nie len rabujúce včely, ale aj netypického predstaviteľa osu, ktorá ho môže preniesť do prostredia čistého včelstva, ktoré mu poskytne možnosť prežiť. Osa má väčší akčný rádius a môže navštevovať aj úle na iných stanovištiach. Klieštik včelí svojím inštinktom vie lepšie vycítiť zánik svojho hostiteľa a ak má možnosť dokáže ho využiť aby sa dostal do iného prostredia a osa je jednou z nich. Našťastie aj osy postihujú tie isté zákony ako ostatné druhy hmyzej ríše pri ich nadmernom rozšírení. Po prajných rokoch aj pre osy prichádzajú roky nevhodné a krivka vzostupu po dosiahnutí vrcholu prudko padá dolu.


Čo z tohoto poznania vyplýva pre nás?
Môže včelár ovplyvniť reinváziu V.D. do nezamorených alebo len slabo zamorených včelstiev ? Má sa len trpne pozerať ako sa s ním príroda zahráva? Nie! Najlepšie opatrenie je v prvom rade chovať silné včelstvá , musia mať stále zásoby, zúžiť veľkosť letáčov v čase od začiatku augusta až do konca sezóny a (čo nebudú schvaľovať ochranári) likvidovať osie hniezda uvedených druhov v okruhu aspoň do 500 m okolo včelnice a pripraviť včas dômyselné lapače na včelniciach.
Ale naozaj to pomôže?

Anton Turčáni, Závada

Nechť nám p. Turčáni sám
napíše, jak moc u něho působí reinvaze, určitě si i toho všímá. Z tohose dá odhadnout, jak moc se množení roztoče omezuje inbrídingem. K.Č.

Páni, či chcete alebo nie, ani ja nevčelárim vo vzduchoprázdne. Aj okolo mňa sú stovky včelstiev, i keď momentálne nie tak blízo aby som na ne svojimi očami videl. Jedny odišli zbierať med a peľ na nebeské lúky, ďalšie prilietajú zo zálohy, ktoré prinášajú nenapraviteľný "zásobovači" rojov, znovu a znovu snažia "včeláriť, jedny odleteli v podobe rojov do hlbokých lesov a predsa len môžu zásobovať moje včelstvá novou krvou V.D.

Potom je ťažké predpokladať a tvrdiť, že "moje" klieštiky sú neschopné enormného rozmnožovania. Ešte v počiatkoch osídľovania nových území klieštikmi, sa tvrdilo, že sa na nezamorených územiach dokáže presunúť prirodzenou cestou o 30 km. Potom by pre ne nemal byť pre ne problém presunúť sa o 3-5 km.
Reinváziu som sledoval (je to ťažšie ako spočítať stovky ažtisícky klieštokv), ale som stále skeptický, aby zvýšená zamorenosť včelstiev bola spôsobená silnou reinváziou. Vo vzdialenosti 2,5 km (vzdušná čiara) sa nachádza stanovište, na ktorom už 10-ky rokov úspešne žijú včelstvá, ani raz nezaznamenali kolaps. Pritom v dedine sú včelári, ktorým sa to stalo. Aj z tohoto príkladu vychádzam, že dobrou a správnou starostlivosťou, s prostriedkami, ktoré včelár má k dispozícii, dokáže udržať V.D. na uzde.

Keďže už 20 rokov sledujem odpad V.D. na podložkách, viem provnávať výsledky z jednotlivých rokov u včelstiev, viem posúdiť ako a či reinvázia je tak častá ako sa to o nej tvrdí. Včelstvá mám na podstavcoch vždy po 5 včelstiev, s medzerami 10-15 cm medzi jednotlivými úľmi. Aj tohoto roku som sledoval včelsvo (a tých príkladov je niekoľko), ktoré bolo v strede palety. V tomto včelstve, bol celkový odpad 520 ks V.D. a v dvoch umiestnených po oboch stranách bol odpad po 55 ks. Logika vraví, že tie včelstvá trpia reinváziou najviac, ktoré sú najbližšie, veď kontakt je možný! Moja logika v tomto prípade zlyháva! Je jasné, že druhá moja logika hovorí o tom, že rozvoj klieštika v sezóne v tom, ktorom včelstve je závislý od toho, aký zostatok samičiek V.D. ostane po poslednej fumigácii či aerosolovaní vo včelstve. To však včelár nedokáže určiť.
Nasledujúce riadky neberte ako radu pri boji s V.D.! Aby som priblížil môj tech. postup (TP), uvádzam.

25.8 robím vo všetkých včelstvách odľahčovaciu fumigáciu, odpadne v priemere 25 % samičiek V.D. nachádzajúcich sa na včelách.

1.10 druhú odľahčovaciu fumigáciu,odpadne znovu od 25 % (ak je ešte zaviečkovaný plod), po 98+-3 %. Aj tohoto roku bola v tomto čase bezplodovosť.

5.11-10.11 posledná záverečná fumigácia, t.zv. záverečná fumigácia, kedy už v mojich podmienkach nie absolútne žiaden plod (ešte som nezaznamenal). V tých včelstvách kde je odpad nad 5 ks, robím aj 4-tu fumig.
Tak pôzdnu fumig. robím aj napriek tomu, že noci sú už aj mrazy, ale nie je plod, čo je absolutnou podmienkou na zasiahnutie každej samičky.
Viem aj to, že amitraz vo fumigante pôsobí vo včelstve asi 30-45 min., čo stačí na to, aby fumigant prenikol i cez zomknutý chumáč včiel do prieduchov klieštika, kde cez nervové zakončenie ukončí jeho život.
Skúšky, ktoré som robil potvrdili, že ak bol klieštik na včelách bol zasiahnutý a vypadol z neho síce pozdejšie (1-2 dni) ale vypadol.
Preto i keď v organizácii máme VAT-1 a je funkčný (3 roky), ešte som ho nepoužil, pretože môj TP je jednoduchý, rýchly, pohodlný a v mojom prípade zatiaľ i účinný.
Nuž čo k tomu dodať, som za predpísaný scenár veterinármi, ale ako niekto povedal v komentári, je to môj majetok a za jeho zdravoptný stav som zodpovedný sám.

nechtěl bych to počítat ani u jednoho včelstva, natož u deseti

V Odborných včelařských překladech č.1/2007 na str. 20-23 v článku od
Dr. G. Liebiga (včelařský ústav Hohenheim, Německo), známého propagátora
nástavkového včelaření, se mj. zajímavostí můžete dozvědět, jaká je

reálná síla včelstev, v červnu byl průměr 10 včelstev 31 tis. včel.,
podzimní síla 12 včelstev (říjen 2004) kolísala mezi 4 a 16 tis. včel. K.Č.

Svoj názor som už o prirodzenej vrcholovej sile vyslovil, aj to čo uviedol ing.K.Čermák vo svojom príspevku, plne koreluje s mojimi poznatkami (a iste i s jeho!) o maximálnej sile včelstiev, t.j. v priemere na konci zimy 1,3 kg+-0,3 kg. A to platí aj vtedy, keď včelstvu ponúkneme v čase vrcholenia diferenciácie včiel na dlhoveké zimné včely aj 200 až 250 litrov (u mňa 5 debničiek B 10).

Toto som preveroval na svojej včelnici min. 15 rokov a tieto včelstvá nikdy netrpeli nedostatkom zásob, peľu a mladými matkami. Ak som chcel dosiahnuť silu zimujúcich včelstiev okolo 2+-0,3 kg robil som to posilňovaním odložencami (chovanými pre tento účel) vždy v októbri (XI. mesiac). Diferenciácia zimných včiel je už definitívne ukončená a ich spojením získame až dvojnásobnú silu.

Aj táto zima ma na svojej včelnici 70-tich včelstiev prekvapila, prehliadol som námatkove začiatkom januára-ledna 8 včelstiev, ktoré sú bez zúženia (10 plástov), obsadajú v priemere priestorovú plochu úľa okolo 37-41% (sú skôr slabé), väčšinou 5-6 uličkách v celkovej dlžke 115 cm: koef.100= váha 1,15 kg. Čiže "nic moc", ďaleko za ciframi udávanými M. Václavkom, aj Liebig a pred ním v Liebefelde a je smiešne, keď Václavek svoje včelstvá nadhodnocuje o 300-400 %. Teda moje včely sú žobráci, chcípáci. Touto metódou hodnotím všetky včelstvá pred prvým jarným preletom. Dá sa použiť v každom úľovom systéme.

Zimný chumáč po jarnom rozídení (teplota nad +12˚C) zaujme dĺžku uličiek 115 cm x koef.1,6 = 184 cm. Toto včelstvo bez posiľňovania dosiahne bez problémov produkčnú silu do znášky. Pri stanovení váhy=počtu včiel v jednej plne obsadenej uličke miery B je 250 g. Táto váha včiel v jednej uličke bola stanovená presne tak ako uvádza ing. K.Čermák, vážením strasených včiel, teda žiadna alchýmia.

Antonín Podhájecký napsal:

>Byly prázdné už začátkem září.


>>Krátkověké včely vždy henou mimo úl, dlouhověké v úle jeli počasí i mimo a proto ty prázdné úly koncem říjan.
.................

U mě ne.
Já jsem měl na postiženém stanovišti všechny včely ještě v polovině září, když jsem vydělával gabony. Jen dvě včelstva z devíti jsem pozoroval oslabená.
Cca v půlce října zbyla tři slabá včelstva z devíti.

Radek Krušina

Ne, neodmlčím se, jak už jste i poznali. Jsem mnohem víc včelař než
výzkumník, proto se odmlčuji hlavně v sezoně, kdy mi včelaření dává
opravdu zabrat...
A p. Poláškovi odpovídám, že si opravdu nemyslím, že mám vždy pravdu.
Vždyť některé jednotlivé dílčí poznatky v širších souvislostech mají
různý význam, říká se tomu, že jde o interpretaci poznatků...
A už se nezabývejte mou osobou, ale včelami a včelařením. :-)
K. Čermák

Eman napsal(a):
> Jsem přesvědčen, že se Ing.Čermák (http://vigorbee.cz/) neodmlčí. Jsou to s
> Ing.Přidalem dosud nejexponovanější včelařští odborníci, kteří se této
> největší mezinárodní včelařské internetové konference v češtině na světě
> zúčastnili a měli bychom si toho vážit. (snad jsem na někoho z akademických
> kruhů nezapomněl, to se jinak omlouvám)
> Kdo umí ten umí....
>
> Nikdo snad není tak hloupý, aby si tady nechal něco vnucovat. Každý tu píše
> jen své názory, tak jak to umí. Chybami se člověk učí. A nikdo není
> nekritizovatelný, pokud se to dělá slušně.

Certifikovaných prohlížitelů včelstev je jen 403 ( viz stránky ČSV, seznam
odborníků - prohližitelé včelstev 2000-2005 ). Nevím, zda je tato ( jediná
dostupná ) databáze aktuální. Pokud ano, tak vychází více než 1200 včelstev
na jednoho prohližitele.
Při rozumné přípravě se dá aerosolem přeléčit cca 200 včelstev denně ( pokud
jako u nás se léčí ve složení prohlížitel, pomocník + vlastník včel). Nemám
zásadní negativní zkušenost v souvislosti s léčením aerosolem. Dokonce musím
uznat, že méně dbalí včelaři většinou na mé (jsem prohlížitel) slušně a
konstruktivně vysvětlené připomínky a návrhy k veterinárním prohřeškům berou
vážně a snaží se je napravovat.

Nevím, kolik je v ČR v provozu vyvíječů, spolehlivých zdrojů tlakového
vzduchu, kolik lidí kvalifikovaných k léčení ( nemusí to být jen
prohlížitel). To jsou asi limitující faktory, pokud se bude (a doufám v to)
léčit aerosolem i v časném jaru. A také je třeba se neorientovat na jeden
druh účinné látky (ale střídat Varidol a M1 v souladu s oficiálním
veterinárními nařízeními).

Jen na okraj poznamenávám ( a nechci nikoho poučovat, jen sděluji), že
jedním z úkolů pomocníka je i sledovat poslechem, zda právě přeléčená
včelstva "hučí". Tím máme kontrolu, že aplikace aerosolu zasáhla až do
včelstva, že neléčíme do prázdných "bedniček", ani že včelstvo bezprostředně
po komisionelně provedené léčbě nekolabuje. To vše se při troše zkušenosti
dá zjistit poslechem i odhadnout síla léčeného včelstva. Vše se odehrává za
spolupráce s vlastníkem včel a klidné věcné (a obvykle přátelské) komunikaci
s ním.
Josef Kala





GUPA napsal:
...
mezi ztráty. Nejen já jako certifikovaný prohližitel, ale také běžný člen
ČSV má možnost nějakým osobním a elegantním způsobem vyjádřit svou


__________ Informace od NOD32 2764 (20080103) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Výzkum prováděný na včelstev v podletí zužovaných, pozdně krmených, v produkčním období omezených ( Liebelfeld, Hohenheim a podopně ) není objektivní. Tím nemyslím, že naměřené údaje jsou nesprávné, ale že nejsou žádnou hraniční sílou.

Je tu snad nějaký včelař, který poskytuje včelstvu v produkčním období 8-9 nízkých nástavků, který se odjede bez podletního zužování, který poskytuje včelstvu 30 kg zimních zásob dodaných mednou komorou a dokrmením během 2 týdnů, který vkládá v podletí 8 pylových plástů nad plodové těleso???
...................................není! Pak se nedivte, že se takové síly s kraňkou běžně nedosahuje.

S pozdravem...M. Václavek

Uvádění síly včelstva v tisících má prakticky nulový význam, nepotřebuji vypadat učeně, ale potřebuji vědět kolik rámků nebo uliček v danou dobu včelstvo obsedá
Pepan
----------
Kdysi jsem to počítal, sledoval průměr chomáče, dokonce i výšku a zjistil, že je to
1. nepřesné pro určení počtu včel
2. k ničemu.
K jedničce - bylo zajímavé jak se rozměr mění podle teploty. Chomáče v zimě, ale i v časném jaru. Včelstvo, které při oteplení zaplnilo celý nástavek a do spodního mělo elipsu přes 8 rámků a dlouhou skoro jako nástavek se při ochlazení stáhlo na 5 rámků. Vlastně chránilo jen plod, který byl na třech rámkách - skoro od loučky k loučce a žádná izolační mezera dlouhého rámku.
A když jsem si spočítal počet včel je v kouli a jak se ten počet mění při změněn průměru o jen jeden palec (a to je při měření chomáče asi tak největší přesnost které se dá dosáhnout) tak jsem toho nechal a tisíce mě nezajímaly.

Ke dvojce - jarní rozvoj a dosažená síla je v určité relaci k vyzimované síle, ale u výnosu bych to už tak netvrdil.

Viz příspěvky Ing. Čermáka

Karel

vsusicky:
Z předchozích příspěvků vyplynulo, že reinvaze je hotová věc, takže by bylo dobré nějak definovat. O to jsem se chtěl pokusit. Nevěřím že se dá o reinvazi hovořit v řípadě, že včelka potká včeku nebo že do úlu přinese roztoče loupící vosa. Tak masivní to asi v těchto případech nebude.
------------
Souhlasím. Jednou jsem měl včelstva ve svazence a pak jsem je musel náhle na začátku srpna odvést (postřik) a vzhledem k rozmáčenému terénu jsme je vzal domů a tam musela zůstat (opravoval se most). Spolehl jsme se na měření spadu (minimální) a neléčil jsem preventivně Gabonem.
Na konci září jsem léčil. Přihlásil jsme se mezi ty co zjišťují zda nevznikla rezistence. Vyčlenil jsme pro to právě skupinu co přišlA z kočování. Byly to vyrovnané včely jen ve dvou nástavkách. Zažil jsem šok, protože jsme si přitáhl tolik VD co jsem předtím nikdy neviděl a ještě jsem je musel počítat:-) Myslím že to byl průměr cca 700VD po prvním léčení, rekord u dvou byl kolem 1500. Včelstva (cca 60)stála v těsném sousedství vlastně 2 měsíce. Včetně krmení (a to byl hukot :-) ). Domácí včely nevykázaly nijak velký spad, ale větší než na druhém pevném stanovišti.
Takže zalétáváním se VD šíří, ale je to docela pozvolné.
Něco jiného je asi, když včelstvo padne a jiné ho vyloupí.
A taky jestli to začne v červnu, nebo v srpnu.
Tenkrát obě dvě skupiny měly vzorky někde pod jedním VD na úl. Takže léčení bylo účinné. Když jsem si to přepočítával, tak při střídání varidolu a M10 to bylo asi 97%.

Karel

Uvádění síly včelstva v tisících má prakticky nulový význam, nepotřebuji vypadat učeně, ale potřebuji vědět kolik rámků nebo uliček v danou dobu včelstvo obsedá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Racionalizace a uteplen?
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Sílu včelstev p. Václavek myslím že dost nadhodnocuje. Doporučuji
> zpřesnit si odhad síly včelstev, stačí jedno včelstvo, kdy jsou létavky
> doma, zvážit, potom celé omést a prázdný úl znovu zvážit. Přitom je
> třeba počítat s tím, že 1 kg včel není vždy přesně 10.000 včel. To pro
> případ, že chceme vyjádřit sílu včelstva v počtu včel. Úlové včely jsou
> těžší, takže 1 kg může být jen 7 až 8 tis. včel, zvl. při smetání -
> některé mají čas nasát se. Početní síla není všechno, záleží na jejich
> kondici, výkonnosti, zdravotním stavu, atd., to už by s opakoval.
> V Odborných včelařských překladech č.1/2007 na str. 20-23 v článku od
> Dr. G. Liebiga (včelařský ústav Hohenheim, Německo), známého propagátora
> nástavkového včelaření, se mj. zajímavostí můžete dozvědět, jaká je
> reálná síla včelstev, v červnu byl průměr 10 včelstev 31 tis. včel.,
> podzimní síla 12 včelstev (říjen 2004) kolísala mezi 4 a 16 tis. včel.
> Dr. Liebig v článku popisuje i příznaky vitality včelstev, je to i v
> názvu článku (Čím se vyznačuje vitální včelstvo).
> K. Čermák
>
> A.Turčáni napsal(a):
> > Pán Josef Křapka sa trafil do čierneho, množstvo včiel v zimnom chumáči,
> > prirodzenou cestou nie je možné. včely v prírode nežijú preto, aby
> > priniesli čo najviac medu, ale       len toľko, aby vždy prežili a na prežitie
> > nie je potrebné obrovské množstvo včiel. S p. Václavkom sa tu viedla
> > diskusia na túto tému, ale ani teraz nesvedčí to čo píše v jeho prospech.
> > Možno by sa mohol zapojiť do diskusie ing. čermák
> >
>
>
>
>
>

můj 1 úl v červenci

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??ovo a jeho dostatek i pro ne?leny.
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Byly prázdné už začátkem září.
> Tonda
>
> >Krátkověké včely vždy henou mimo úl, dlouhověké v úle jeli počasí i mimo a
> proto ty prázdné úly koncem říjan.
>
>
>

Ano, ale z diskuzních příspěvků lze vyvodit, že právě napadení VD výrazně přispívá k porušení zdravotního stavu a celkové rovnováhy včelstva. Takže logicky je VD na prvním místě. Jinak si úplně nejsem jistý, zda "norské zimování" po snůšce je tou pravou cestou. Připadá mi poměrně hodně drastické. Také může být lokálně problematické doplnění dostatčné zásoby pylu v takto zimovaném včelstvu. Mohou být i jiné cesty k obnově díla v plodišti. Např. komorování v předjaří v kombinaci s tvorbou oddělků a obdnovou díla vymyšlenou ing. Čermákem pro DS. Ale tyto postupy nebudu příli vhodné NN úly.
Přerušení plodování např. klíckováním je určitě násilný zásah do včelstva, kerý má daleko k jejímu přirozenému životu. Ale to je odběr medu v podstatě také. Takže s tím ošetřováním to také nebude tak jednoduché.
Vše hezké

Sílu včelstev p. Václavek myslím že dost nadhodnocuje. Doporučuji
zpřesnit si odhad síly včelstev, stačí jedno včelstvo, kdy jsou létavky
doma, zvážit, potom celé omést a prázdný úl znovu zvážit. Přitom je
třeba počítat s tím, že 1 kg včel není vždy přesně 10.000 včel. To pro
případ, že chceme vyjádřit sílu včelstva v počtu včel. Úlové včely jsou
těžší, takže 1 kg může být jen 7 až 8 tis. včel, zvl. při smetání -
některé mají čas nasát se. Početní síla není všechno, záleží na jejich
kondici, výkonnosti, zdravotním stavu, atd., to už by s opakoval.
V Odborných včelařských překladech č.1/2007 na str. 20-23 v článku od
Dr. G. Liebiga (včelařský ústav Hohenheim, Německo), známého propagátora
nástavkového včelaření, se mj. zajímavostí můžete dozvědět, jaká je
reálná síla včelstev, v červnu byl průměr 10 včelstev 31 tis. včel.,
podzimní síla 12 včelstev (říjen 2004) kolísala mezi 4 a 16 tis. včel.
Dr. Liebig v článku popisuje i příznaky vitality včelstev, je to i v
názvu článku (Čím se vyznačuje vitální včelstvo).
K. Čermák

A.Turčáni napsal(a):
> Pán Josef Křapka sa trafil do čierneho, množstvo včiel v zimnom chumáči,
> prirodzenou cestou nie je možné. včely v prírode nežijú preto, aby
> priniesli čo najviac medu, ale       len toľko, aby vždy prežili a na prežitie
> nie je potrebné obrovské množstvo včiel. S p. Václavkom sa tu viedla
> diskusia na túto tému, ale ani teraz nesvedčí to čo píše v jeho prospech.
> Možno by sa mohol zapojiť do diskusie ing. čermák
>

Z předchozích příspěvků vyplynulo, že reinvaze je hotová věc, takže by bylo dobré nějak definovat. O to jsem se chtěl pokusit. Nevěřím že se dá o reinvazi hovořit v řípadě, že včelka potká včeku nebo že do úlu přinese roztoče loupící vosa. Tak masivní to asi v těchto případech nebude.
Já bych se k Vašemu názoru také přikláněl nicméně nelze vyloučit ani osttaní zmíněné varianty.

Byly prázdné už začátkem září.
Tonda

>Krátkověké včely vždy henou mimo úl, dlouhověké v úle jeli počasí i mimo a proto ty prázdné úly koncem říjan.

Teˇmne napadá to přerušení plodování.
Včely ikdyž budou mít zásoby tk v podletí jakmile se snižuje snůška tak přestávají plodovat, jak víme. Tím se tedy přeruší i životní ciklus VD.
Jsou tady včelaři kteří okamžitě začnou běhat s kbelíky cukru aby se plodování nepřerušilo a včely opravdu toto krmení vnímají jako snůšku a tok si včelař sám VD poctivě chová aby asi o něj nedej Pán Bůh nepřišel . :-)Vždyť by tady pak neměl na co nadávat ;-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Ty včelstva nepadla výhradně vlivem varroa, to znamená "tvrdým" mechanickým
> poškozením většiny včel ve včelstvu. Padla narušením organismu některých
> včel ve včelstvu, tím oslabením vitality včelstva a následně doražením
> zbytku toho včelstva virovou nákazou. Já beru tyto virové nákazy u včelstva
> jako něco podobného jako je chřipka u člověka. Průměrný zdravý odolný člověk
> chřipku obvykle přežije bez nějakých problémů. Oslabený člověk, starý člověk
> nebo třeba vrcholový sportovec, u kterého chřipka přijde v době, kdy podává
> nějaký špičkový výkon, může zemřít. Otázka je, jako co jsou koho včelstva.
> Jestli jsou jako průměrný zdravý odolný člověk nebo oslabený člověk nebo
> starý člověk nebo vrcholový sportovec.
> Vedle léčiv je podle mně k věci dávat dohromady ty chovatelské zásahy, co
> zvyšují nebo aspoň nepoškozují vitalitu včelstev. Tak z místa mě napadá
> mladé matky nebo třeba přerušení plodování v podletí nebo i jinde formou
> norského zimování nebo formou aplikace umělých rojů atd všude tam, kde to
> podstatně nenarušuje snůšku.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 08, 2008 11:51 AM
> Subject: Re: K zamylení . . .
>
>
> > Na druhé straně je otázkou, zda ošetření by musel bezpodmínečně provádět
> > veterinář. Přikloníme-li se k teorii a vlastně i legislativní praxi, že za
> > stav včelstev a jejich stanovené léčení je odpovědný chovatel, proč by
> > léčení sám nemohl provádět. Může být třeba podmínkou, že absolvuje nějaké
> > školení. Pak je to ale cenově téměř stejné jako dosud. Je jen otázkou zda
> > je vhodné "až tak moc rozvrtávat" léčení i dotace dle "1D", protože to
> > klidně může dopadnout i docela špatně= dotace=0, léčení jen veterinář za
> > úplatu.Nevím pro koho z Vás je takovýto stav přínosem. Navíc podstata
> > problému je někde úplně jinde a to je tlumení VD již v průběhu snůšky a v
> > podletí. Jako velký problém je zde naznačována reinvaze. Z posledních
> > příspěvků je vidět, že k tomu dochází obvykle tak, že "silné řádně léčené
> > včelstvo" vyloupí "lajdákovi" sousedovi jeho neléčeného nebo slabé
> včelstvo
> > nebo dokonce že toto včelstvo opustí svůj úl a vloudí se do jinak zdravého
> > včelstva "spořádanému" sousedovi. Otázka tedy zní: pokud k tomu dojde v
> > podletí v době, když léčím svoje včelstva gabonem (soused "lajdák" by měl
> > léčit také, ale kašle na to) dokáže gabon zabránit nebo výrazně omezit
> > zamoření včelstva VD tak, aby přežilo do "podzimního léčení Varidolem?
> > Začnu léčit Gabonem kolem 20.července, končím v polovině srpna a pak je
> > opravdu hodně prostoru pro reinvazi. Jak postupovat potom? Prodloužit
> > ošetření Gabonem (nebo záměna G 90 za G92) a léčit další cyklus? Co dělat
> v
> > případě, že pro daný region se v tomto období Gabon není k dispozici? KM-
> > formidol, MiteGone, německé odpařovače? Lze použí fumigaci Varidolem ke
> > snížení zamoření= nelze využít je-li snůška? Letošní rok ukázal, že v
> > některých lokalitách padla včelstva i přes léčbu Gabonem v podletí a
> > některým chovatelům i přes provedení nátěru plodu v předjaří. Takže bude
> > nutné nějaké další ošetření např. po prvním medobraní? Zde pak mnoho
> > možností není, zbývá asi jen KM. To bychom asi měli aktuálně řešit. Zatím
> > uvažuji o variantě preventivního přeléčení v předjaří Formidolem, popř. o
> > dalším přeléčení Formidolem po (při) prvním medobraní. Do MiteGone ani
> > odpařovačů se mi nechce z důvodu nutné manipulace s KM (ředění,,
> rozlévání,
> > plnění desek a odpařovačů) Navíc přeléčení po prvním medobraní by asi mělo
> > být relativně krátké. Jaký ja Váš názor na další postupy léčení?
>
>
>
>

Česká včelařská veřejnost slovy tajemníka Peroutky nasazuje naplno nejsilnější zbraň na redukci roztočů Varroa Destructor. A to bez ohledu jestli se před tím aplikoval Gabon nebo ne!

Pokud se mohu domnívat, provází to mnoho příprav. Nepropásněte v tomto roce zdravotní stav včelstev na svých území ZO a OV.

Kdo víte v okolí, že sousední organizace aerosolovou techniku nemá, donuťte je ji si pořídit a naučte je ji používat.

Jsou výročky a toto je to pravé téma aby se do aerosolové techniky odhlasovaly investice.

Ty včelstva nepadla výhradně vlivem varroa, to znamená "tvrdým" mechanickým
poškozením většiny včel ve včelstvu. Padla narušením organismu některých
včel ve včelstvu, tím oslabením vitality včelstva a následně doražením
zbytku toho včelstva virovou nákazou. Já beru tyto virové nákazy u včelstva
jako něco podobného jako je chřipka u člověka. Průměrný zdravý odolný člověk
chřipku obvykle přežije bez nějakých problémů. Oslabený člověk, starý člověk
nebo třeba vrcholový sportovec, u kterého chřipka přijde v době, kdy podává
nějaký špičkový výkon, může zemřít. Otázka je, jako co jsou koho včelstva.
Jestli jsou jako průměrný zdravý odolný člověk nebo oslabený člověk nebo
starý člověk nebo vrcholový sportovec.
Vedle léčiv je podle mně k věci dávat dohromady ty chovatelské zásahy, co
zvyšují nebo aspoň nepoškozují vitalitu včelstev. Tak z místa mě napadá
mladé matky nebo třeba přerušení plodování v podletí nebo i jinde formou
norského zimování nebo formou aplikace umělých rojů atd všude tam, kde to
podstatně nenarušuje snůšku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 08, 2008 11:51 AM
Subject: Re: K zamylení . . .


> Na druhé straně je otázkou, zda ošetření by musel bezpodmínečně provádět
> veterinář. Přikloníme-li se k teorii a vlastně i legislativní praxi, že za
> stav včelstev a jejich stanovené léčení je odpovědný chovatel, proč by
> léčení sám nemohl provádět. Může být třeba podmínkou, že absolvuje nějaké
> školení. Pak je to ale cenově téměř stejné jako dosud. Je jen otázkou zda
> je vhodné "až tak moc rozvrtávat" léčení i dotace dle "1D", protože to
> klidně může dopadnout i docela špatně= dotace=0, léčení jen veterinář za
> úplatu.Nevím pro koho z Vás je takovýto stav přínosem. Navíc podstata
> problému je někde úplně jinde a to je tlumení VD již v průběhu snůšky a v
> podletí. Jako velký problém je zde naznačována reinvaze. Z posledních
> příspěvků je vidět, že k tomu dochází obvykle tak, že "silné řádně léčené
> včelstvo" vyloupí "lajdákovi" sousedovi jeho neléčeného nebo slabé
včelstvo
> nebo dokonce že toto včelstvo opustí svůj úl a vloudí se do jinak zdravého
> včelstva "spořádanému" sousedovi. Otázka tedy zní: pokud k tomu dojde v
> podletí v době, když léčím svoje včelstva gabonem (soused "lajdák" by měl
> léčit také, ale kašle na to) dokáže gabon zabránit nebo výrazně omezit
> zamoření včelstva VD tak, aby přežilo do "podzimního léčení Varidolem?
> Začnu léčit Gabonem kolem 20.července, končím v polovině srpna a pak je
> opravdu hodně prostoru pro reinvazi. Jak postupovat potom? Prodloužit
> ošetření Gabonem (nebo záměna G 90 za G92) a léčit další cyklus? Co dělat
v
> případě, že pro daný region se v tomto období Gabon není k dispozici? KM-
> formidol, MiteGone, německé odpařovače? Lze použí fumigaci Varidolem ke
> snížení zamoření= nelze využít je-li snůška? Letošní rok ukázal, že v
> některých lokalitách padla včelstva i přes léčbu Gabonem v podletí a
> některým chovatelům i přes provedení nátěru plodu v předjaří. Takže bude
> nutné nějaké další ošetření např. po prvním medobraní? Zde pak mnoho
> možností není, zbývá asi jen KM. To bychom asi měli aktuálně řešit. Zatím
> uvažuji o variantě preventivního přeléčení v předjaří Formidolem, popř. o
> dalším přeléčení Formidolem po (při) prvním medobraní. Do MiteGone ani
> odpařovačů se mi nechce z důvodu nutné manipulace s KM (ředění,,
rozlévání,
> plnění desek a odpařovačů) Navíc přeléčení po prvním medobraní by asi mělo
> být relativně krátké. Jaký ja Váš názor na další postupy léčení?

>D-1, ... mimochodem pokud tuto někdo pokládá za úhradu opylování tak pro
mne je to výsměch. <
Ona je opravdu koncipována, jako úhrada za opylování planě rostoucích rostlin

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: K zamylen?....
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Stále se na řádkách této diskuse střídají názory o tom kdo léčí, neléčí,
> proč neléčí - mohou za to samozřejmě funkcionáři ZO a OV, řeší se dotace
> D-1, ... mimochodem pokud tuto někdo pokládá za úhradu opylování tak pro
> mne je to výsměch. Nikdo zde ale nezmínil, že mimo chemických léčiv
> existují ještě biologické prostředky decimace populací roztoče VD. Ty
> nemusíme nakupovat ani o ně žádat o povolení SVS. Pochopitelně jejich
> účinnost zdaleka nedosahuje účinnosti chemických léčiv, ale bohu buď dík za
> každého roztoče, který ve včelstvu nesplní své zhoubné dílo. Již od roku
> 1997 likviduji v období letního slunovratu zavíčkovaný trubčí plod. V roce
> 2003 jsem termín propásl a (poslední)trubčí plod se vylíhl do včelstva.
> Bylo to znát na spadu roztočů po první fumigaci. Od roku 2004 léčím
> následovně: Při jarních prohlídkách pokud se venkovní teplota přiblíží 20
> st. C (obvykle u nás prvá až druhá dekáda dubna)vkládám do plodišťních
> nástavků stavební rámky a současně použiji Formidol nad plodové těleso. V
> období slunovratu zavíčkované trubčí plásty (stavební rámky) vyjímám a
> trubčí plod likviduji a současně použiji Formidol. Po posledním medobraní
> upravím zimní sezení včelstva a použiji Formidol. Od roku 2006 jsme počali
> na okrese používat Gabon. Ten vkládám namísto dosud použitého Formidolu po
> posledním medobraní.Spady roztočů při podzimním léčení Varidolem do roku
> 2002 do 1 000 ks, v 2003 mezi 3000 - 4000 ks, 2004 - 2005 do 800 ks, 2006
> a 2007 do 50 ks na jedno včelstvo. (Vyšší počty roztočů nad 100 ks odhaduji
> pomocí mřížky). Z uvedeného je patrné, že po opomenutí včasné likvidace
> trubčího plodu v roce 2003 výrazně stoupl počet roztočů spadlých na
> podložku po provedených léčeních fumigací a aerosolem. Dále je prokázána
> nesporná vysoká účinnost léčiva Gabon použitého v roce 2006 a 2007. Pro
> úplnost uvádím spady roztočů v jarní měli do roku 2006 vždy v normě do 3 ks
> na jedno včelstvo. Pro úplnost včelařín v nízkonástavkových úlech o rámkové
> míře 42 x 17,5 cm. Patrně jsem v diskusi opět trchu mimo mísu, ale taková
> jsem já, matinko.
> Pepča
>
>
>

Honzo prosím, pouč mne. Dosud jsem se domníval, že roztoč na vosách a jiném hmyzu nejezdí, nebo to dosud nebylo prokázáno. Je to pro mne novinka.

Citace"
"Jinak roztoč neni přenášen jen včelou, ale i vosou, která v září hojně navštěvuje úly a v létqě je roznášen i jiným hmyzem z květu na květ, ale to už jsme u biologie roztočů a to by bylo moc dlouhe, tak až příště".
Pepča

Já mám stále dojem že reinvaze VD je zdánlivá V době kdy se včelstvo připravuje na zimu Prudce snižuje svůj stav s obsednutých 40 rámků na pouhých 10 ať a zrovna stejný poměr je s plodem to znamená , že na nový zimní plod připadá tedy 4× tolik samiček než v předcházejícím období děláte co chcete Zvyšování výnosů pomocí velmi silných včelstev pochází z doby kdy tady ještě VD. nebyl zkuste si připustit , že právě tím problémem jsou ta příliš silná včelstva a neobviňovat ta slabší. Já to již delší dobu pozoruji že do problému se dostávají právě ta nejsilnější.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <vsusicky/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Na druhé straně je otázkou, zda ošetření by musel bezpodmínečně provádět
> veterinář. Přikloníme-li se k teorii a vlastně i legislativní praxi, že za
> stav včelstev a jejich stanovené léčení je odpovědný chovatel, proč by
> léčení sám nemohl provádět. Může být třeba podmínkou, že absolvuje nějaké
> školení. Pak je to ale cenově téměř stejné jako dosud. Je jen otázkou zda
> je vhodné "až tak moc rozvrtávat" léčení i dotace dle "1D", protože to
> klidně může dopadnout i docela špatně= dotace=0, léčení jen veterinář za
> úplatu.Nevím pro koho z Vás je takovýto stav přínosem. Navíc podstata
> problému je někde úplně jinde a to je tlumení VD již v průběhu snůšky a v
> podletí. Jako velký problém je zde naznačována reinvaze. Z posledních
> příspěvků je vidět, že k tomu dochází obvykle tak, že "silné řádně léčené
> včelstvo" vyloupí "lajdákovi" sousedovi jeho neléčeného nebo slabé včelstvo
> nebo dokonce že toto včelstvo opustí svůj úl a vloudí se do jinak zdravého
> včelstva "spořádanému" sousedovi. Otázka tedy zní: pokud k tomu dojde v
> podletí v době, když léčím svoje včelstva gabonem (soused "lajdák" by měl
> léčit také, ale kašle na to) dokáže gabon zabránit nebo výrazně omezit
> zamoření včelstva VD tak, aby přežilo do "podzimního léčení Varidolem?
> Začnu léčit Gabonem kolem 20.července, končím v polovině srpna a pak je
> opravdu hodně prostoru pro reinvazi. Jak postupovat potom? Prodloužit
> ošetření Gabonem (nebo záměna G 90 za G92) a léčit další cyklus? Co dělat v
> případě, že pro daný region se v tomto období Gabon není k dispozici? KM-
> formidol, MiteGone, německé odpařovače? Lze použí fumigaci Varidolem ke
> snížení zamoření= nelze využít je-li snůška? Letošní rok ukázal, že v
> některých lokalitách padla včelstva i přes léčbu Gabonem v podletí a
> některým chovatelům i přes provedení nátěru plodu v předjaří. Takže bude
> nutné nějaké další ošetření např. po prvním medobraní? Zde pak mnoho
> možností není, zbývá asi jen KM. To bychom asi měli aktuálně řešit. Zatím
> uvažuji o variantě preventivního přeléčení v předjaří Formidolem, popř. o
> dalším přeléčení Formidolem po (při) prvním medobraní. Do MiteGone ani
> odpařovačů se mi nechce z důvodu nutné manipulace s KM (ředění,, rozlévání,
> plnění desek a odpařovačů) Navíc přeléčení po prvním medobraní by asi mělo
> být relativně krátké. Jaký ja Váš názor na další postupy léčení?
>
>
>

Stále se na řádkách této diskuse střídají názory o tom kdo léčí, neléčí, proč neléčí - mohou za to samozřejmě funkcionáři ZO a OV, řeší se dotace D-1, ... mimochodem pokud tuto někdo pokládá za úhradu opylování tak pro mne je to výsměch. Nikdo zde ale nezmínil, že mimo chemických léčiv existují ještě biologické prostředky decimace populací roztoče VD. Ty nemusíme nakupovat ani o ně žádat o povolení SVS. Pochopitelně jejich účinnost zdaleka nedosahuje účinnosti chemických léčiv, ale bohu buď dík za každého roztoče, který ve včelstvu nesplní své zhoubné dílo. Již od roku 1997 likviduji v období letního slunovratu zavíčkovaný trubčí plod. V roce 2003 jsem termín propásl a (poslední)trubčí plod se vylíhl do včelstva. Bylo to znát na spadu roztočů po první fumigaci. Od roku 2004 léčím následovně: Při jarních prohlídkách pokud se venkovní teplota přiblíží 20 st. C (obvykle u nás prvá až druhá dekáda dubna)vkládám do plodišťních nástavků stavební rámky a současně použiji Formidol nad plodové těleso. V období slunovratu zavíčkované trubčí plásty (stavební rámky) vyjímám a trubčí plod likviduji a současně použiji Formidol. Po posledním medobraní upravím zimní sezení včelstva a použiji Formidol. Od roku 2006 jsme počali na okrese používat Gabon. Ten vkládám namísto dosud použitého Formidolu po posledním medobraní.Spady roztočů při podzimním léčení Varidolem do roku 2002 do 1 000 ks, v 2003 mezi 3000 - 4000 ks, 2004 - 2005 do 800 ks, 2006 a 2007 do 50 ks na jedno včelstvo. (Vyšší počty roztočů nad 100 ks odhaduji pomocí mřížky). Z uvedeného je patrné, že po opomenutí včasné likvidace trubčího plodu v roce 2003 výrazně stoupl počet roztočů spadlých na podložku po provedených léčeních fumigací a aerosolem. Dále je prokázána nesporná vysoká účinnost léčiva Gabon použitého v roce 2006 a 2007. Pro úplnost uvádím spady roztočů v jarní měli do roku 2006 vždy v normě do 3 ks na jedno včelstvo. Pro úplnost včelařín v nízkonástavkových úlech o rámkové míře 42 x 17,5 cm. Patrně jsem v diskusi opět trchu mimo mísu, ale taková jsem já, matinko.
Pepča

Květnové oddělky nebo roje se ještě za příhodných podmínek vytáčejí , to si opravdu myslíš , že to opylení nevykonaly v dostatečné míře Uvědom si Američané po velkém úbytku včelstev dovážejí a rozmísťují po polích papírové úlky ve kterých je jen půl kila včel + mateří látka včelky něž umřou splní svoji opyl ovací povinnost a o odklizení úlku se postará již příroda sama.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G. Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> V případě, že by byl požadavek - stav včelstev pro dotaci 1D hlášen zjara:
> -----------------------------
> Jestli by bylo viditelně nahlášeno na dotaci 1D z jara někde více včelstev
> než ve skutečnosti je, je to víc nápadné než když se to schová napodzim
> mezi ztráty. Nejen já jako certifikovaný prohližitel, ale také běžný člen
> ČSV má možnost nějakým osobním a elegantním způsobem vyjádřit svou
> nespokojenost s "přítelem" a jeho svědomím v pravou chvíli. Je opravdu
> lepší vizitkou včelaře mít najaře včelstva v pořádku a vypočítat dotaci z
> vyzimovaných včelstev, než napodzim 1.9. nějaké kolektivní a hromadné
> počítání nějakých bedýnek, vynásobeno částkou na včelstvo.
>
> Efekt je při počítání včelstev k 1.9 zastaralý a vychází z titulu dotace
> "na zazimování" a ne "za opylení"
> .......
> Pepan:>Je také iluzorní si myslet , že nse v e značné míře stává , že
> včelař rozmístí po zahradě spoustu bedniček kterým bude říkat úly kvůli
> stokoruně Tady by určitě náklady za kontroly byly vyšší jak ušetřené
> peníze<
>
>
>

Nebudu kritizovat, ale chci pomoct těm, kde to tak katastrofálně nefunguje. Vše jak bylo řečeno v mnoha článcích je v lidech, v jejich dobré informovanosti a organizovanosti. Pokud nám toto chybí je vše nefunkční včetně všech nařízení, předpisů a metodických pokynů. Tak teda kde to je v léčení nefunkční a včelař si uvědomuje, že je třeba léčit(on ví že musí)a jak léčivo získat. Zajdete si za vašim místním veterinářem aby vám napsal recept, kde napíše co vy potřebujete(jedná se o gabony, varidoly a mP-l0 a m-1) formidol je volně prodejný v Dole deska 20 kč. Napíšte si objednávku co chcete,, přiložíte recep a zašlete do Dolu. Dol léčivo zašle. Formidol si objednáváte bez receptu kdykoliv, je volný. Druhý způsob je ten, že si zajdete za veterinářem, který má lekárnu na veterinární léčiva a on vám je prodá. Nevýhoda je, že je to bez dotací a poměrně dražší. ovšem je to opravdu špatné pokud neléčí sousedéje váš úspěch jen 30% proto je zde požadavek léčení plošně a v jednotném čase a to se nedá zajisti bez dobrých funkcionářů ZO Je třeba se orientovat hlavně na léčení po letnímslunovaratu, kdy matky začínaji klást dlouhověké včelstva. Je třeba aby každý včelař si nejprve uvědomil jaký je rozdíl mez krátkověkou včelou a dlouhověkou včelou a pak pochopí proč léčit v červenci-srpnu a to včas. Líhnoucí včely z nakladených vajček po letním slunovrati si vytváři po vylíhnutí tuková tělíska, která z ní dělaj včelu dlouhověkou, která žije až někdy od 10.5. následujícího roku. Pokus včela si nevytvoří tukové tělísko je z ní včela krátkověká a ty končí svůj život ve včelstvech do konce října-přibližně. Stává se, že kamaradi říkaji jak maji silná včelstva v srpnu, v září a jestě pri první fumigaci, kterou děláme plosně celý okres v první dekádě října. Při druhé fumigaci ovšem přichází, že včelstva zeslábla a dělají-li aerosol po 20 listopadu, kdy 100% už neni plod, už jej dělat nemusí, včely jsou pryč. Vesměs v úle zústává uschlá matka s hrtkou 20-30 včeliček, plné rámky medu a kolečko plodu, kde po otevření je spousta roztočů. Vesměs nejdříve odchází nejsilnější včelstva, protože ty si nanosí looupením nejvíce roztoče.Pokud roztoč saje kuklu niky se z ní nemůže vylíhnou včela, která je dlouhověká. Ubírá jí zásobní látky a ona nemá sílu vytvoři tukové tělísko. A ještě něco rozdíl je mezi letní včelou a dlouhověkou včelou v hynutí během podzimu a zimy. Krátkověká v zimě nenei, ale je na podzim. Krátkověké včely vždy henou mimo úl, dlouhověké v úle jeli počasí i mimo a proto ty prázdné úly koncem říjan. Jinak roztoč neni přenášen jen včelou, ale i vosou, která v září hojně navštěvuje úly a v létqě je roznášen i jiným hmyzem z květu na květ, ale to už jsme u biologie roztočů a to by bylo moc dlouhe, tak až příště. Zdravím všechy, nechci pořád jen provokovat a souhlasí s příspěvky př. Čermáka. Je třeb se nustále vzdělávat. Staré pořekadlo včelařú je , že každý včelař umírá vzdy hloupí. Protože je pořád se co učit. Co platilo vloní letos u včelaře neplatí Honza

ve včelínu již nenechávám nic k ukradení a ve dveřích jsem nechal okénko,
aby se tam každý mohl podívat než ty dveře rozbije. Po této úpravě se mi tam
již nikdo nedobíval.
Luboš
- Original Message -----
From: "vsusicky" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 07, 2008 11:44 PM
Subject: Re: Zodpvednost a funkcio??i


> GUPA. Vám ale ty včelaříci leží v žaludku. Už mi vykradli včelín 4x za 2
> roky. Dveře vypáčené krumpáčem vše mimo vlastních včel na jedné hromadě.
> Už
> to opravuji jen tak, aby jim to příště nedalo moc práce. 1x jsem zavolal
> policii. Přijeli, zeptali se mne zda se mi ztratilo něco co mám výrovní
> číslo podle čeho by se to dalo dohledat. Tak jsme si 10 minut pokecali,
> řekli-mi že je to ztráta času pro mně i pro ně psát protokol, protože to
> stejně odloží. Jediný smysl by to mělo v případě že je to pojištěné. No
> prostě sranda. Co k tomu říct, než se trochu alespoň cynicky zasmát, prý i
> to prodlužuje život. Místy mi připadala diskuze zase příliš osobní, tak
> jsem ji chtěl trochu černým humorem odlehčit. Tím jsem nechtě zlehčit
> vážnost problematiky. No nepovedlo se.
> Vše hezké

A taky škoda že neříká co se stane, když vyhoří VUVč. Dol., nebo když zemře jednatel OV :-))

-------------------------
Karel:
....Škoda, že metodika neříká, co se stane, když včelař (nebo důvěrník) to léčivo včas nedostane.

Tento příspěvek není špatný. Podepsaný by ale byl mnohem cennější.
S pozdravem Petr Lokvenc

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 08, 2008 8:34 AM
Subject: Kdo je K. Čermák ???


Vážení přátelé. Nedá mi to, abych nezaregoval, i když anonymně. Kteří
jste se pustili do kritiky několika příspěvků autora K. Čermáka. Ptám se
Vás zdá víte kdo to je, zřejmě ne. K. Čermák je ing. Květoslav Čermák CSc,
vědecký pracovník VÚ. Žel je to jediný, který se do této diskuze zapojoval
ze skupiny významných odborníků českého včelařství. Vůbec by mě to
nepřekvapilo, kdyby se p. ing. Čermák navždy se z této diskuse odmlčel.
Závěrem: Přátelé nechme si poradit od opravdových odborníků a už
přestaňme mnohdy své nesmyslné metody při ošetřování včel vnucovat jiným a
být lepší než celý VÚ včelařský.


__________ Informace od NOD32 2769 (20080107) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

To je relativní pohled. Já si p. Čermáka vážím osobně velice, ale nechci propadnou při reakci na jeho příspěvky nebo komunikaci přímo s ním do ohromně zajímavých záležitostí, které jsou opravdu jeho parketou. Spíš vidím a chci vidět přínos v praktickém využití takových ohromných zkušeností při běžném pohledu nebo pohledech na problém. Tak se často a vlastně v jeho komunikacích zpravidla děje. Jsem rád za jeho přítomost zde, také p. Antonína Přidala, myslím, že tu občas vykoukne reakce i od p. Ptáčka. Jsou odbornými pilíři našeho včelařství.

Pokud někdo za 50 nebo 100 let bude číst daný nadpis Gabo, bude přesně pro toho, kdo bude nějaké shánět informace o jeho osobě.

Nic není výstižnějšího při prohlížení historických pramenů než nadpis: Kdo je hrabě Harrach, kdo je F. Adamec, kdo je ... - vyčteno z dobových a volně přístupných zdrojů informací. (Český včelař, Včela Moravská)

Nevidím v nadpisu problém a myslím je zbytečné směrovat diskuzi v tomto "blbém duchu" pán Komínek.
........
G.Komínek:>A nadpis : kto je Ing. Čermák ! Ten mohol dať ozaj len poriadny
blbec.<

Na druhé straně je otázkou, zda ošetření by musel bezpodmínečně provádět veterinář. Přikloníme-li se k teorii a vlastně i legislativní praxi, že za stav včelstev a jejich stanovené léčení je odpovědný chovatel, proč by léčení sám nemohl provádět. Může být třeba podmínkou, že absolvuje nějaké školení. Pak je to ale cenově téměř stejné jako dosud. Je jen otázkou zda je vhodné "až tak moc rozvrtávat" léčení i dotace dle "1D", protože to klidně může dopadnout i docela špatně= dotace=0, léčení jen veterinář za úplatu.Nevím pro koho z Vás je takovýto stav přínosem. Navíc podstata problému je někde úplně jinde a to je tlumení VD již v průběhu snůšky a v podletí. Jako velký problém je zde naznačována reinvaze. Z posledních příspěvků je vidět, že k tomu dochází obvykle tak, že "silné řádně léčené včelstvo" vyloupí "lajdákovi" sousedovi jeho neléčeného nebo slabé včelstvo nebo dokonce že toto včelstvo opustí svůj úl a vloudí se do jinak zdravého včelstva "spořádanému" sousedovi. Otázka tedy zní: pokud k tomu dojde v podletí v době, když léčím svoje včelstva gabonem (soused "lajdák" by měl léčit také, ale kašle na to) dokáže gabon zabránit nebo výrazně omezit zamoření včelstva VD tak, aby přežilo do "podzimního léčení Varidolem? Začnu léčit Gabonem kolem 20.července, končím v polovině srpna a pak je opravdu hodně prostoru pro reinvazi. Jak postupovat potom? Prodloužit ošetření Gabonem (nebo záměna G 90 za G92) a léčit další cyklus? Co dělat v případě, že pro daný region se v tomto období Gabon není k dispozici? KM- formidol, MiteGone, německé odpařovače? Lze použí fumigaci Varidolem ke snížení zamoření= nelze využít je-li snůška? Letošní rok ukázal, že v některých lokalitách padla včelstva i přes léčbu Gabonem v podletí a některým chovatelům i přes provedení nátěru plodu v předjaří. Takže bude nutné nějaké další ošetření např. po prvním medobraní? Zde pak mnoho možností není, zbývá asi jen KM. To bychom asi měli aktuálně řešit. Zatím uvažuji o variantě preventivního přeléčení v předjaří Formidolem, popř. o dalším přeléčení Formidolem po (při) prvním medobraní. Do MiteGone ani odpařovačů se mi nechce z důvodu nutné manipulace s KM (ředění,, rozlévání, plnění desek a odpařovačů) Navíc přeléčení po prvním medobraní by asi mělo být relativně krátké. Jaký ja Váš názor na další postupy léčení?

V naší ZO dělám součet léčiva přes důvěrníky. Každý důvěrník mně musí nahlásit počet včelstev od včelařů a potřebu léčiva pro fumigaci. Včelaři důvěrníkům nahlásí počet včelstev a potřebu gabonů, pásků a lahviček Varidolu na fumigaci. Důvěrník to dá dohromady tak, aby mu léčivo určitě vyšlo. Bere se raději nějaká rezerva. Na aerosol si Varidol spočítám podle počtu včelstev sám. Od všeho pak objednám něco navíc, abych měl rezervu. Léčivo nestojí po odečtení dotace zase tolik a každý rok se to opakuje. Částku za léčivo pak rozpočítáme na včelsto a vyplatíme dotaci. Gabony podle toho, kolik si kdo objednal. Zatím ho dostáváme vždycky včas. Dívím se, že někde je léčiva málo.
Tonda

>Díky za informaci. Vytisknu si ji na schůzi a na jaře si objednám písemně léčivo. Škoda, že metodika neříká, co se stane, když včelař (nebo důvěrník) to léčivo včas nedostane. Předpokládám že Gabon a Formidol si dává včelař sám (nebo to musí dělat důvěrník :-) )

Já bych byl vedle formidolu pro uvolnění prodeje Gabonů. Situace v léčení
důvěrníky ZO se mně jeví tak, že za současné špatné rentability včelaření
prostě se nedá sehnat potřebný počet spolehlivých lidí, kteří by ty
důvěrníky dělali a kteří by byli zárukou kvalitního léčení. Proto se musí
zodpovědnost za výsledky léčení aspoň částečně přesunout na jednotlivé
včelaře, kde soukromé léčení těchto včelařů by ochránilo aspoň jejich
včelstva před varaózou v těch ZO, kde ti spolehliví důvěrníci a funkcionáři
prostě nejsou. Formidol na takovou ochranu účinností nestačí, odpařovače
jsou poměrně drahé, nutné je uvolnit účinnější léčivo, jak je Gabon.
Výzkumníci si sice budou kvůli uvolnění Gabonu rvát vlasy, protože jeho
nekontrované používání znamená ve výsledku urychlení nástupu resistentních
roztočů ny pyrethroidy, ale bohužel, nedá se svítit.
Jinak tady na severní Moravě vypadá, že přežívají i včelstva letního léčení
proti varaóze. Ono taky u nás ta teplá zima byla výrazně méně teplejší než
ve zbytku ČR.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 08, 2008 10:15 AM
Subject: Re: K zamylení . . .


> No to se nám za poslední dny urodilo příspěvků! Myslím, že o kvalitě
> některých to napsal dobře Honza. Když vše v distribuci léčiv funguje jak
> má, je to v pohodě a já znovu musím pochválit OV Praha západ. Jestliže ZO
> předly alespoň trochu snahy, léčiva byla včas. O letní léčení v naší ZO
> projevilo zájem asi 20% včelařů a všem jim včelstva žijí. Je to málo,
> navzdory tomu, že je už po několik let z nák. refer. k tomu přímo nutíme.
> Proto jsem silně skeptický,že takováto organizace léčení má smysl.
Domnívám
> se, že do budoucna by bylo daleko výhodnější, aby zodpovědnost za svá
> včelstva měl každý sám tedy i v praxi. Výrazným pomocníkem k tomu už by
byl
> prodej léků za cenu po odečtení dotace jak se o tom uvažuje a jejich
> distribuce např. z vybraných včel. prodejen nebo z Dolu. Prostě kdo léčit
> nechce, nemusí. Potíž by byla přežít první tři roky, ale pak by se Svaz
> zbavil všech lemplů lenochů, bordelářů a neschopných blbů a že jich v
každé
> organizaci je!!! Rovněž ulétlých rojů by bylo výrazně méně. Pak by
> včelařina byla úplně o něčem jiném a já bych pro takovou strategii léčení
> určitě hlasoval.Zdraví R. Stonjek

V případě, že by byl požadavek - stav včelstev pro dotaci 1D hlášen zjara:
-----------------------------
Jestli by bylo viditelně nahlášeno na dotaci 1D z jara někde více včelstev než ve skutečnosti je, je to víc nápadné než když se to schová napodzim mezi ztráty. Nejen já jako certifikovaný prohližitel, ale také běžný člen ČSV má možnost nějakým osobním a elegantním způsobem vyjádřit svou nespokojenost s "přítelem" a jeho svědomím v pravou chvíli. Je opravdu lepší vizitkou včelaře mít najaře včelstva v pořádku a vypočítat dotaci z vyzimovaných včelstev, než napodzim 1.9. nějaké kolektivní a hromadné počítání nějakých bedýnek, vynásobeno částkou na včelstvo.

Efekt je při počítání včelstev k 1.9 zastaralý a vychází z titulu dotace "na zazimování" a ne "za opylení"
........
Pepan:>Je také iluzorní si myslet , že nse v e značné míře stává , že včelař rozmístí po zahradě spoustu bedniček kterým bude říkat úly kvůli stokoruně Tady by určitě náklady za kontroly byly vyšší jak ušetřené peníze<

Pokud včelař léčil aerosolem, je podepsaný na seznamu, tak musí dotaci dostat. Pokud neléčil, vynechali ho, tak není na seznamu a dotace na něho nepřišla.
Slyšel jsem, že si někde odhlasovali, že tuto dotaci dávají důvěrníkovi, který aerosol provádí. Správně by ale měli dotaci vyplatit a pak ji zase se souhlasem včelaře vybrat.
Tonda

>Já také nemám s plošností problém a také se nesnažím zpochybňovat její výklad. Pokud ale někdo z pokladníků takovou dotaci vrátí zpět jako nevyplacenou, může se doopravdy dít problém, že úředníka napadne názor, že nebyl aerosol aplikován u žadatele (ČSV) plošně. Nejde přímo o něj (úředníka SZIF) jako zpracovatele, ale oto, že on sám podléhá kontrolním Unijním orgánům a musí to třeba i zdůvodnit proč se v nějaké lokalitě vrací nějaká částka - podle pravidel z plošné aplikace.

Pokud se částka 10,-/včelstvo na člena obdrží, myslím si, že ji z podstaty nevracet za žádnou cenu.

Doufám, že jsem se kvůli pochopení vyjádřil lépe.

Uvedomte si priatelia, že je málo tých, ktorí by sa mohli pánu Ing.
Čeremákovi vyrovnať.
My na Slovensku si ho veľmi Vážime, je dopisovateľom aj do slovenskej
včelárskej konferencii a hodne nám pomohol nielen v súčasnosti, ale aj pre
desiatimi či dvadsiatimi rokmi.
V niektorých oblastiach Vých. Slovenska do dnešných dní úspešne
odchovávajú ním vyšľachtené matky so samočistiacim pudom Vigor a pod. Radi
sa s nín stretávame na výstavách v Čechách, naposledy v Prahe. Udržiavame
hojné kontakty priamo cez osobné emaily. Ale niekomu sa páčia ukecaní tzv,
všechnoznalovia, tak nech ich velebia.
A nadpis : kto je Ing. Čermák ! Ten mohol dať ozaj len poriadny
blbec.,
G. Komínek , Košice



----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 08, 2008 10:18 AM
Subject: Re: Kdo je K. Čermák ???


> Jsem přesvědčen, že se Ing.Čermák (http://vigorbee.cz/) neodmlčí. Jsou to
> s
> Ing.Přidalem dosud nejexponovanější včelařští odborníci, kteří se této
> největší mezinárodní včelařské internetové konference v češtině na světě
> zúčastnili a měli bychom si toho vážit. (snad jsem na někoho z
> akademických
> kruhů nezapomněl, to se jinak omlouvám)
> Kdo umí ten umí....
>

Honza:
...Podle nařízení vlády č 197/05, dnes již po novele, je povinností každého včelaře si do 1.6. každého roku objednat u ZO léčivo na počet včelstev, které budete v tom roce léčit. ZO provede suhrn a do 5.6.. doručí suhrn za ZO na OV. OV doručí žádost na ČSV a zároveň provede objednávku léčiva u výrobce tj VÚVč dol. Objednávka musí být potvrzená SVS. Dol v dohodnutém termínu zašle léčivo z OV a OV je dodá do ZO, ZO je rozdělí jednotlivým včelařům, kteří je v plné hodnotě uhradí a to letní léčivo podle nařízení SVS (doporučený) termín do 30.6 Jedná so formidol a gabony. Léčivo pro podzimní léčení OV dodá do ZO nejlépe do20.8. a Zo je rozdělí důvěrníků a ti podle Metodického pokynu je použíjí u včelařů v souladu s Dohodou SVS a ČSV (prakticky to bývá podle autority jednotlivé ZO, tam kde to nefunguje dostanoou to rovnou včelaři).
------------
Díky za informaci. Vytisknu si ji na schůzi a na jaře si objednám písemně léčivo. Škoda, že metodika neříká, co se stane, když včelař (nebo důvěrník) to léčivo včas nedostane. Předpokládám že Gabon a Formidol si dává včelař sám (nebo to musí dělat důvěrník :-) )

Karel

Stále si docela nerozumíme. Hlídat populaci roztočů ve Vašich včelách a
reinvaze je nepochybně podstatně důležitější pro Váš praktický včelařský
život. To co jsem psal o inbrídingu u roztočů, přimo nevyužijete. Ale
dají se tím vysvětlit některé situace, konkrétně proč někomu se roztoči
nepřemnožují a jinému ano. U p. Turčániho je velmi pravděpodobné, že
reinvaze jsou malé, protože jednou psal, že kolem sebe snad 5 km nemá
jiná včelstva (nepamatuji si jeho údaj přesně a teď to jednoznačně
neupřesnil). Tedy nešlo o můj názor, ale použití jeho informace! Jako
zkušený praktik došel k závěru, že stačí každý rok pouze podzimní
fumigace. Jenže stejný postup doporučovat všem ostatním je pro ně velmi
nebezpečné, jak i situace z uplynulé sezony ukazují. Snažil jsem se na
to upozornit, poradit. Každý je v jiné situaci...
Ona inbrední deprese probíhá i ve Vašich včelách, poté co důkladně
přeléčíte, takže v úlu zůstane jen několik málo roztočů, trvá to týdny
až měsíce do doby než dojde k reinvazím a než vždy dvě nebříbuzné
samičky zalezou do buňky a množí se tam - dojde ke křížení a nárůstu
vitality. Jak brzo a v jakém rozsahu dojde k reinvazím (zpočátku třeba
jen zalétáváním včel a trubců) je velmi rozdílné na různých
stanovištích. To jsem myslel černo-bílým viděním, tak jak jste Vaši
situaci napsal to vyznělo, že Vás se to absolutně netýká, že je to něco
zcela mimo Vás...
Tvrdíte, že "Šlo mi o to, že takové stanoviště u Antona s výskytem
jakéhokoli významného íbridingu není." Jak to víte? Já sice předpokládám
opak, ale ne s takovou jistotou jako Vy (takové jednoznačné soudy
považuji za ukvapené, odbyté posouzení). Nechť nám p. Turčáni sám
napíše, jak moc u něho působí reinvaze, určitě si i toho všímá. Z toho
se dá odhadnout, jak moc se množení roztoče omezuje inbrídingem. Mně jde
o to, že druzí včelaři mohou být v podobných situacích a zde mají jedno
z vysvětlení, proč je to tak a ne jinak... Jsou zprávy o tom, že volně
žijící osamocené včelstvo přežívá rok i dva, bez léčení. Proč asi?
Analogie - má-li někdo 5 včelstev a v okolí v doletu jiná nejsou, má o
starost míň - bude mu stačit jen podzimní přeléčení. Pokud na stejném
stanovišti bude mít 100 včelstev, bude situace už jiná -
životaschopnosti roztoče prospívá i migrace v rámci stanoviště, protože
větší populace roztočů snižuje jejich příbuznost a tím vliv inbrední
deprese.
K. Čermák

Taky bych hlasoval pro takovou strategii.
Myslím ale, že nám asi příležitost k hlasování nebude dána. Možná je to dobře, protože řešení nákazové situace nemusí být vhodné řešit demokratickou cestou.
Ale mohlo by to vyplynout z jednání mezi veterinou a vedením ČSV.

Radek Krušina

Všechny tyto absurdnosti které se mohou sta jenž všichni uvádíte mohu mít zanedbatelný vliv na zdravotní stav celého okolí
Na zahradě mám třicet úlů tu se stane, že jsem do některého nevložil podložku nebo v něm na jaře najdu zapomenutý gabon Taky se mi již letos stalo že jsem po 14 dnech našel úl s pěti nástavky dokonale prázdný. za 50 let včelaření jsem to viděl poprvé

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> No aerosol asi mimo Svaz bude sehnatelný jen velice těžko, veterináři
> přístroj někde ve skříni asi mít nebudou. Ostatní léčení, hlavně gabon a
> fumigaci bych považoval za docela možné dělat i mimo systém důvěrníků ZO,
> pokud je skutečně možné ty léčiva objednat jako soukromník mimo ZO.
> Každý systém má své pro a proti. Systém důvěrníků a zřejmě i ZO podle mně
> zadrhává z ekonomických příčin. A to kvůli výraznému zhoršení rentability
> včelaření. Dříve bylo ve výrazném plusu hospodaření třetiny až dvou třetin
> včelařů v každé ZO. Těmto včelařům tedy velice záleželo na tom, aby léčení
> všech ostatních včelařů v okolí proběhlo tak, jak má proběhnout, aby jejich
> včely od nich nebyly nakaženy. Proto dělali důvěrníky a léčili ty včelstva v
> okolí. Když nemohl dělat důvěrníka jeden, nastoupil na jeho místo bez
> problémů druhý a všichni společně utáhli mrtvou váhu těch včelařů, co kvůli
> stáří nebo jiným důvodům na to kašlali. Ztráty včelstev kvůli varoa
> znamenaly ztrátu výdělku a takový systém léčení tedy šlapal. Dneska možná
> existují ZO, kde ani jeden včelař nedosahuje nějakých výrazných zisků z
> chovu včel. Ztráta včelstev u takových včelařů znamená v lepším případě
> ztrátu malého množství peněz a získání volného času, v horším případě to
> znamená i ztrátu prodělku, tudíž zisk. Je logické, že takoví včelaři coby
> důvěrníci ztrácejí motivaci to léčení dělat pořádně, možná i ztrácejí
> motivaci pracovat v nějaké funkci v ZO. Ochotni léčit kvalitně včelstva
> okolních včelařů jsou dneska hlavně ti, které včely úplně nebo jen částečně
> živí a těch zas tak moc není. Všichni ostatni důvěrníci jsou pečlivě
> sledováni ve smyslu toho, aby se nenaštvali a nepraštili s tím, protože v ZO
> by měli velký problém ukecat někoho dalšího (vola), kdo by to dělal místo
> nich.
>
> Jinak odebírat třeba sklenice přes základní organizace, o tom se tady už
> diskutovalo. Pokud se pamatuji, nikdo neřekl, že by to u něho takhle přes ZO
> fungovalo. Maximálně se dá dohromady několik včelařů samostatně bez ZO a
> rozdělí se o jednu paletu sklenic. Problém bude asi v tom, že lidi nejsou
> připraveni platit za takovou příležitostnou službu obchodní přirážku tak
> velkou, aby se to ZO vyplatilo. A asi taky v předpisech, bude to nějaký
> zisk, který by se musel nějak danit.
>
> Co se týká důvěrníků, kteří léčí v nepřítomnosti včelaře, záleží jak kdy.
> Když důvěrník zná včelařovy úly, ví, co kde má vyjmout a otevřít, aby třeba
> ten knot nebo aerosol tam dostal, včelař to schvaluje, není problém. Když
> důvěrník se třeba nemůže dočkat včelaře, nebo to s ním ani nedomluvil, vidí
> česna, tak do nich třeba foukne aerosol a vůbec si třeba nevšimne, že ho
> fouká pod podložku do síta ven z úlu nebo že horní nastavek není nastavek se
> včelami, ale jen s uteplením, tak to je něco jiného.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, January 07, 2008 9:04 PM
> Subject: Re: K zamylení . . .
>
>
> > Leoš:
> > 2. Každý včelař si může samostatně, nezávisle na ČSV, obstarat léčení pro
> > své včely pokud mu z jakéhokoliv důvodu stávající systém nevyhovuje. Bude
> > jen poněkud dražší - pro srovnání. Gabon zakoupený přímo z prodejny 12,-
> Kč
> > pásek, od ZO 3,- Kč. Ale je to na každém z nás. Nevidím také důvod, proč
> by
> > důvěrníci ZO měli provádět někomu léčení.
> > --------
> > Tady jde zřejmě o to, že v Čsv jsou zažité asi dva různé systémy. Výše (a
> > třeba Pepanem) uvedený považuji za výborný. A docela rád bych se do něj
> > někde zapojil. A pokud by si k těm cenám ZO přirazila nějakou obchodní
> > přirážku, rád jim ji zaplatím, protože ji zaplatím tak jako tak.
> > Obchodníkovi, veterináři, ZO. Nejen za léky, ale klidně za mezistěny,
> > sklenice, ..., tohle klidně bych bral přes ZO a myslím že by z toho mohla
> > slušně profitovat.
> >
> > Jenže tady (a zřejmě i jinde) je zavedený jiný systém.
> > Při výplatě dotací se strhne nejen příspěvek člena, ale i takzvaný
> poplatek
> > za léčení, který živí ZO. A pak se z rozpočtu ZO nakupují léčiva,
> důvěrníci
> > je rozvážejí, někteří i sami léčí a to vše posvěcuje SVS, která vydává
> > vyhlášky o komisionélním léčení. Je samozřejmé, že takový systém má snahu
> > šetřit, nakupovat co nejmíň, léčivo se přiděluje podle nahlášených stavů
> (v
> > případě Gabonu loňských stavů) a když jsem si po zkušenostech s Gabonem
> > poslal peníze předem aby mi za ně poslali 6 lahviček léčiva a měl jistotu,
> > že nebudu šetřit a měl rezervu, tak to je považováno za revoltu, vytváření
> > chaosu (slušně napsáno) a snahu za rozbití fungujícího systému. (a celé
> čsv
> > :-) )
> >
> > A podle všeho systém důvěrníků, kteří objíždějí stanoviště, někdy léčí i v
> > nepřítomnosti včelaře je poměrně rozšířený.
> >
> > Karel
>
>
>
>

Já také nemám s plošností problém a také se nesnažím zpochybňovat její výklad. Pokud ale někdo z pokladníků takovou dotaci vrátí zpět jako nevyplacenou, může se doopravdy dít problém, že úředníka napadne názor, že nebyl aerosol aplikován u žadatele (ČSV) plošně. Nejde přímo o něj (úředníka SZIF) jako zpracovatele, ale oto, že on sám podléhá kontrolním Unijním orgánům a musí to třeba i zdůvodnit proč se v nějaké lokalitě vrací nějaká částka - podle pravidel z plošné aplikace.

Pokud se částka 10,-/včelstvo na člena obdrží, myslím si, že ji z podstaty nevracet za žádnou cenu.

Doufám, že jsem se kvůli pochopení vyjádřil lépe.



.........
Eman:>Já osobně s tím nemám problém, neboť jsem včely aerosoloval na celé ploše mého stanoviště. <
.........
Leoš:>Takže - plošné ošetření aerosolem. Byl jsem loni v Nasavrkách na školení ohledně dotací prostřednictvím SZIF. Jeden z dotazů na pracovníka SZIF byl ono plošné ošetření. Kamenujte mě, bylo řečeno že se jedná o plošné ošetření - včelnice. Nebo snad plošně ošetříme území ZO, okresu , kraje, celé republiky ? Jasně, proč ne.<

To ještě neznamená, že má ve všem pravdu. Ale jeho příspěvky jsou skutečně
velmi solidní , velice často tady vědeckými argumenty koriguje příliš
rozevláté příspěvky některých včelařů, kteří nemají v odborném včelaření
takový rozhled jako on. Pokud ale vím, př Čermák nejvíc diskutuje na jiné
diskuzi, tato konference je pro něho jen okrajová, protože jinak by se
zřejmě "ukorigoval".

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 08, 2008 8:34 AM
Subject: Kdo je K. Čermák ???


> Vážení přátelé. Nedá mi to, abych nezaregoval, i když anonymně. Kteří
> jste se pustili do kritiky několika příspěvků autora K. Čermáka. Ptám se
> Vás zdá víte kdo to je, zřejmě ne. K. Čermák je ing. Květoslav Čermák CSc,
> vědecký pracovník VÚ. Žel je to jediný, který se do této diskuze zapojoval
> ze skupiny významných odborníků českého včelařství. Vůbec by mě to
> nepřekvapilo, kdyby se p. ing. Čermák navždy se z této diskuse odmlčel.
> Závěrem: Přátelé nechme si poradit od opravdových odborníků a už
> přestaňme mnohdy své nesmyslné metody při ošetřování včel vnucovat jiným a
> být lepší než celý VÚ včelařský.

A nemůže být pravdou , že právě ti vyčuránci raději ze svazu vypadnou a tak se snadněji vyhli jakési , byť iluzorní kontrole a pak tam kde se provádějí léčení komisionálně tam kontrola přece je. Je také iluzorní si myslet , že nse v e značné míře stává , že včelař rozmístí po zahradě spoustu bedniček kterým bude říkat úly kvůli stokoruně Tady by určitě náklady za kontroly byly vyšší jak ušetřené peníze

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Rád bych reagoval, protože tu vědomě jsou šířeny opět zavádějící a velmi
> známé problémy spjaté s 1D a dogmaty s dražšími léčivy bez členství v ČSV.
>
> 1) Datum sčítání včelstev jako staticky není vůbec napořadu dne. Problém
> nastává při pravidelném podporování šlompáků, kteří pro pár stokorun jsou
> schopni zazimovávat často v čemsi shnilém, cosi, co vypadá jako včelstvo,
> které nejenže nemůže opylovat po celou sezonu, ale protože uhyne, zvyšuje
> se reinvaze VD do okolních včelstev v podletí, které když přeroste je
> NĚKOLIKATIHODINOVOU ZÁLEŽITOSTÍ KDY VČELSTVO ZKOLABUJE. Nemluvím o invazích
> bakteriálních chorob.
>
> Co si Leoši myslíš otom, proč pochybuji o takovém datumu? Ano. Zkus
> rozdávat kupony na dotace výměnou za nějaký roj nebo "výhodnou" koupi před
> zazimováním. To je panečku hrnoucích se pánů včelařů. Zkus ale chtít
> kvalitní a zodpovědně oceněný (dotovaný) přístup s vyzimovanými včelstvy,
> tak jsem buřič a nepřítel "včelařů" ČSV a kdoví koho a čeho ještě? Takový
> normální zodpovědný přístup není všude v každé ZO a OV a u větších včelařů
> kde se bere ošetřování na osobní bedro to platí také. Takový systém 1.9. -
> dotace 1D vloni (2007) ukázal OHROMNÉ NAŠE nedostatky a svou druhou stranu
> mince i když se dodržovaly dané metodiky léčení. Já jsem pro, aby se dotace
> vyplácela na základě vyzimovaných včelstev s termínem počítání včelstev
> rozhodující pro dotaci někdy začátkem dubna - najaře. To odfiltruje velkou
> část parazitů od opravdu zájmových a zodpovědných profesních včelařů
> věrných a zodpovědných svému hobby a chlebu. Také lze očekávat pokles
> výskytu VD v podletí. Nemůže to mít v žádném případě negativní vliv na
> počet skutečně vyzimovaných včelstev a opylování volně rostoucích
> entomofilních rostlin jak se může někdo domnívat.
>
> Může dokonce docházet k výskytu lokalit, kde se bude roztoč pářit většinou
> inbredně a bude se tak přirozeně omezovat jeho vitalita.
>
> Dodnes si Česká republika nepřímo takto podporuje na jedné straně dotací 1D
> roztoče VD a vlastně dotuje to aby existoval ve více variantách a byl
> vitální a na druhé vydává do toho samého systému ale do výzkumného odvětví
> další částky na jeho omezení.
>
> 2) Ano, mohu si objednat léčiva třeba i přes vydaný SVS recept. Ale nemáš
> pravdu, že je to dražší než přes ZO. Na vyplacení zpětné 70% dotace na
> léčiva a přípravky je nárok přes OV stejný. To tady opět zavádíš nepravdy a
> nějaké osobní zážitky.
>
> Nevím proč lakuješ začátečníky.
>
> .......
> Leoš:>To co teď napíšu, bych chtěl směřovat spíše k začínajícím včelařům,
> jako námět k zamyšlení.<
>
>
>

Pokusím se nelakovat začátečníky . . .

Takže - plošné ošetření aerosolem. Byl jsem loni v Nasavrkách na školení ohledně dotací prostřednictvím SZIF. Jeden z dotazů na pracovníka SZIF byl ono plošné ošetření. Kamenujte mě, bylo řečeno že se jedná o plošné ošetření - včelnice. Nebo snad plošně ošetříme území ZO, okresu , kraje, celé republiky ? Jasně, proč ne.

Každopádně termín plošné ošetření skutečně v nařízení vlády uveden je. Jde o výklad.

Nákup léčiva - pokud se týká konkrétně gabonu, normálně jsem ho kupoval v kamené prodejně za níže uvedenou cenu. Samozřejmě si můžete objednat léčivo samostatně, sehnat razítko SVS a pak žádat dotaci - iniciativě se meze nekladou. Někomu, kdo má 10 včelstev se to vyloženě finančně vyplatí. Ale dávám za pravdu Gustovi, jde to.

Dále klidně si můžeme prostřednictvím dotací zakoupit aerosolový vyvíječ a kompresor, nemusíte hledat veterináře, který ho bude mít náhodou ve skříni. Alespoň konečně někteří zjistí, že dotace nejsou jen o tom odevzdat důvěrníkovi dva papíry a pak si domů nechat donést peníze.

Až se nám tady "společně" podaří přesvědčit SVS, jak to léčení děláme blbě, předejme to soukromým veterinářům. Ale zapomeňte, že ti budou léčit včelstvo za 15 nebo 20 Kč.

Ale zase to oddělí zrno od plev podstatně učinějí než "termín" dotace D1.

Proškoleným léčitelem svých včel se také staneš když si řádně přečteš návod k léčení :-)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Johan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dostupnos lie?iv
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> I unás je povinnost, že . za léčení zodpovídá chovatel včel.Podle dohody
> se SVS a ČSV mohou léčit včelstva proškolené osoby, členové ČSV nebo
> veterinární lékaři jsou -li schopni sami nebo prostřednictví třetích osob,
> které k tomu maj certifikaci. ZO maji v tmto kontrolní funkci, aby
> nezůstala v obvodu ZO nelečená včelsstva.Ty má ZO za povinnost hlásit, že
> nebyla léčena místnímu inspektorátu SVS a ten pak donutí k léčení.(I
> pokutou nebo správním řízením)
>
>
>

Problémem je , že někteří přispěvatelé nejsou členy svazu, tak se k některým informacím nedostanou. Neoznamují svá stanoviště místním důvěrníkům a pak se o nich neví V posledních letech na doporučení lékaře provozuji cykloturistiku a při svých cyklotuolkách jsem narazil na spoustu stanovišť kde včelíny nebo vozy nejsou ani označeny komu patří. Proto je zcestné hledat chyby ve vedení ČSV ale sami u sebe


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dotace a l??en?.
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé prošel jsem si dnes všechny příspěvky od 6-7,1.2008 a je mi
> jasné proč je stav v léčení včelstev takový jaký je popsán dnes na www.
> včelařství/novinky. Než začnete reagovat na můj článek, tak si to
> přečtěte. A proč je tomu tak_ Je to jasné,selhal celý systém a to začíná už
> u včelařů, kteří v první řadě si nepřečtou ani časopis Včelařství,kde jsou
> Metodické pokyny k léčení včel 2007-2008. To co každý včelař má dělat a jak
> je vidět to co jste neudělali, jinak by jste nemohli o léčení takto
> nesmyslně tlachat.Podle nařízení vlády č 197/05, dnes již po novele, je
> povinností každého včelaře si do 1.6. každého roku objednat u ZO léčivo na
> počet včelstev, které budete v tom roce léčit. ZO provede suhrn a do 5.6..
> doručí suhrn za ZO na OV. OV doručí žádost na ČSV a zároveň provede
> objednávku léčiva u výrobce tj VÚVč dol. Objednávka musí být potvrzená SVS.
> Dol v dohodnutém termínu zašle léčivo z OV a OV je dodá do ZO, ZO je
> rozdělí jednotlivým včelařům, kteří je v plné hodnotě uhradí a to letní
> léčivo podle nařízení SVS (doporučený) termín do 30.6 Jedná so formidol a
> gabony. Léčivo pro podzimní léčení OV dodá do ZO nejlépe do20.8. a Zo je
> rozdělí důvěrníků a ti podle Metodického pokynu je použíjí u včelařů v
> souladu s Dohodou SVS a ČSV (prakticky to bývá podle autority jednotlivé
> ZO, tam kde to nefunguje dostanoou to rovnou včelaři).JINAK O TOMTO BY SE
> DALO PSAT A MYSLIM, ŽE BY Z NˇAS MĚLI RADOT PRIVÁTNÍ VETERINAŘI.Ti se
> nemohou dčkat, až nám budou ošetřovat za úplatu a cesták . Pak se budete
> divit.Vše musí včelař uhradit v plné výši při dodání léčiva pokud ZO nemá
> dostatečnýé množství peněz na účtě. Každý by chtěl léčivo, alekdyž má
> platit, tak by sinechal vrtat koleno a raděj neléčí, Rovněž je chyba i u
> funkcinářů ZO,kteří neobjednaji léčivo v dostatečném množství a pak to
> dopadá,tak jak popisujete. Ale proč? No proto, že včelaři nechtějí platit.
> Je zaptřebí aby ZO si udělali finanční rezervu minimálně 70,- Kč od jednoho
> včelře na každé jdno
> včelstvo. Po obdržení dotací EU se přeci léčivo vyúčtovává.
> ZO nusíobjednávat léčivo na počet včelstev a to 1 lahvičku na 30 včelstev +
> 30% rezervu léčiva na další nástavkyAjak toje. Vy co popisujete vaší
> situacei myslím, že nejste schpni ani pořádně včelařit, když sinejste
> schopni dojít pro peníze z dotace a svádíte toto na ČSV. Pak se snažíte
> srovnávat sovenské včelaře s našimi,zejmena systém výplty a systém léčení.
> Kdyby dotace se dělali jako na Slovensku, tak u nás pobírá dotace hodně
> málo včelařů. Přátelé ze Slovenska popište jaký musíte udělat proces než
> statní dotaci dostanete. Za nás na základě žádostívčlařů a celé ZO žádá
> ČSV.Na slovensku žádádá každý sám, platí správní ptek za žádost.Nebo to
> tam tak neni?Kdyby nebylo práce ČSV, tak si myslím, že už nás nebude hodně
> včelařit a nebudeme mít to co dnes máme. Jinak myslím, že nemá cenu po
> přečtění vašich některých diskusních příspěvků něco dál psát protože
> někteří patříte tak jak je to v tom článku "varroa atd....."Dnes se ojevily
> články na www. včelaařství/novinky, ČLÁNEK ZTRÁTY JAKÉ NAŠI VČELAŘI
> NEPAMATUJÍ.Vážím si některých článků z těchto dní, ale některé by bylolépe
> kyby mlčeli, byli by pak považováni za chytré. No je to od mě provokace,
> ale ať se to točí! Honza
>
>
>

Moravsky spolek valna hromada
..ode vsech pritomnych uznana a schvalena snaha spravni rady..nacez v zalezitosti ucetni ze vselike zodpovednosti osvobozena byla na zaklade podanneho dobrozdani znalcu co kontroloru,aby nasledujici panove,jihz zasluhy vubec znamy jsou zvolili...coz se stalo pri vsech volbach jednohlasne...
Vdp.prelat Mendl prizvukuje ze vcely v jednoduchych ulech i na venku prezimovati mohou.On sam takto prezimoval,ktera take v nalezite sile jara se dockala a nyni mezi ty nejsilnejsi patri.
Citam po nekolik let na nejsilnejsim vcelstvu,vcely behem jedne minuty z pastvy domu se vracejici a sice o 10 a pak o 15 hodine.Vcera rano(12.7.)102vcel,odpoledne 107,to povazuji za plnou snusku.Stojak dal o 19hodine zvaziti,coz mi ukazalo ze o 11 a 1/4 libry na vaze pribylo.

Sjezd vcelaru cesko-moravskych v Chrudimi
Zahajil predseda ustredni jednoty Adolf Hajek,nacez purkmistr mesta dr.Drabek uvital ucastniky:
Jak se zachovate ke schůzi nem-rakouskych vcelaru v Praze ?
Nemci vzdy pri sjezdech vlidne uvitali cechuu,prednost jim davajice a tedy budou opet nemci po slovansku zajiste uvitani a pohosteni v Praze.At se teda vyslovi hromada,budiz ponechano rokovani nemcum,aby nemuseli poslouchati,cemu nerozumeji a cesi at se sucastni na vystave.

Pripravna schuze ku sjezdu nem-rakouskych vcelaru v Praze
..Pri zname inteligenci ceskych vcelaru da se ocekavat,ze tito kvuli svym cizim hostum zucastni se rokovani i v jazyku nemeckem.Pri rokovani sdeluje -Vanicek-co predseda prazskeho spolku ucini ve vyboru navrh,aby (ustredni)spolek pristoupil k(novemu) ustrednimu zemskemu spolku.Nabyl presvedceni ze jenom v jednote je sila a jeho snahou aby jednotny mohutny ustredni spolek pusobil ku zdaru vcelarstvi.
Pan president Komers potesen vyjadrenim timto,pral zdaru umyslu tomuto a rozvinul jeste dale svou iideu o spojeni vsech vcelarů ceskych i nemeckych v jeden ustredni spolek,by spolupusobili a vydavali casopis cesky a nemecky a u verejnosti co jediny celek vystupovali.
Tyto projevy vedly pritomne k uprimne umluve tyto snahy vsemozne podporovati a k uskutecneni privesti.Dle prani presidenta Komerse bude agenda mezi oba zvolene jednatele rozdelena a veci tykajici se sjezdu a rokovani prideleno Vanickovi a vse ostatni Mikulasovi.
Mikulas :Komisar Zemske rady-co starosta Vystavniho komitetu -Hruby-.p.Smied se obratil na spravu ustredniho spolku,abychom navrhli(schvalili)kandidaty do predsednictvi.
Po zrale uvaze vsech okolnosti ktere nutne nastanou,se nejlepe hodi rytire Komerse ponechat a misto Budiegizki navrhli Prochazku z Kaznova.(Po intervenci z Komersu,Hrubeho a Hilera)Prochazka nemohl nic jineho nez pro churavost se teto hodnosti vzdat,aby Budiegizki mohl opet tuto funkci vziti zpet.

Jsem přesvědčen, že se Ing.Čermák (http://vigorbee.cz/) neodmlčí. Jsou to s Ing.Přidalem dosud nejexponovanější včelařští odborníci, kteří se této největší mezinárodní včelařské internetové konference v češtině na světě zúčastnili a měli bychom si toho vážit. (snad jsem na někoho z akademických kruhů nezapomněl, to se jinak omlouvám)
Kdo umí ten umí....

Nikdo snad není tak hloupý, aby si tady nechal něco vnucovat. Každý tu píše jen své názory, tak jak to umí. Chybami se člověk učí. A nikdo není nekritizovatelný, pokud se to dělá slušně.