Včelařská konference

Od poloviny unora dodavam do vcelstev vodu pomoci knotu vedeneho nad louckami. K tomu me primela obava z melicitozniho medu. Mel jsem predstavu, ze pokud bude mit vcelstvo dost vody, poradi si i se ztuhlymi zasobami. Jak se ukazalo u kamaradu vcelaru, prezimovali celkem dobre i bez dodavani vody. Ale co je pozoruhodne, vcelstva celou dobu silne topi, ale nevyletuji ven. V prumeru odeberou 0.5 dcl za dem. Je mozne ze za mesic zjistim, ze (podobne jako Jara Cimrman) tudy cesta nevede. Ale co kdyz to vcelam prospeje? Cena vody je oprtoti jinym potrebam vcel nejmensi.

Mám malou osobní zkušenost s přechodem na jinou míru. Včelařím na r.m.37x30 cm a používám nástavkové úly vlastní výroby. Loni na jaře jsem přivezl na včelnici několik včelstev na r.m. 39 x 24 cm. Nechci včelařit na dvou mírách. Pro převod včelstev jsem použil staré klasické Čechoslováky vyráběné dříve Bednářským družstvem Brno. Plodiště je přístupné horem i zadem. Včelstva jsem přeložil na rámcích 39 x 24 do plodiště čechoslováku na studenou stavbu. Ze dvířek plodiště jsem vyjmul uteplivku a okénko posunul dozadu. Když včelstvo zesílilo nasadil jsem medník již s plásty 37 x 30. Nevkládal jsem mateří mřížku. Včelstva přirozeně přešla na novou míru. Tato metoda je použitelná pouze omezeně. Pro přechod ve větším měřítku bych volil tzv. "norské zimování"

Cim je nejlepsi natrit úly ???
Je mozne pouzit nejaky Oversol nebo Luxol ?
Dekuju za vase tipy a nazory.

Ministerevstvo vnitra jmenovalo 23.2.1948 do Jednoty...a doZemských ústředí včelařských,jakož i do včelařských družstev,v Praze,v Brně,Opavě,národního správce přítele Ladislava Bohma faráře z Doks,který se ihned ujal svého úřadu a jmenoval své zmocněnce v Brně:F.Hrušáka,Karla Adamce,J.Kudličku.

Všechna včelařská družstva byla soustředěna pod jednu správu se sídlem v Praze.Clenové předsednictva musí tvořit rozhodnou většinu ve správní radě družstva.
výroba včelařských potřeb se rozděluje:
Ze dřeva v družstvu v Prievidzi,ze železa v Heinzově na Moravě.
Slovenští družstevníci totiž zařazují se plně do družstevního hnutí.Jest k jejich cti,že myšlenku nového včelařského družstevnictví dobře pochopily a bezvýhradně se připojují.

Vedle těchto dvou družstev mohou býti zřizována i místní včelařská družstva.
Ukolem jejich je získávat půdu z pozemkové reformy a obhospodařovat jí.Pastva pro včely,produkce semen,léčivé byliny.V důsledně provedený úkol bude znamenat rozhodné postavení v Evropě.

Zatím se vyjednává a docela úspěšně o připojení soukromých podniků...
...Národní správa ve firmě Bratři Svarců v Kolči:
Ladislav Bohm,Josef Zadrobílek místopředseda Jednotného Svazu českých zemědělců,Jaroslav Pánek dělník v Kolči.
Jednota včelařů RčS uspořádala o svatodušním pondělí večírek s čelných představitelů včelařství a zástupců nejvyšších státních úřadů.
Za Slovensko promluvil př.Dr.Novacky:Připoměl starou,jen okupací přerušenou spolupráci a uvítal nové pojetí včelařství...Vývody všech řečníků shrnul na konec ve velmi srdečném projevu slovenský farář př.Predměrský v němž uvítal nový duch i smšr československého včelařství.

Včelařská Odborná Rada s poradním včelařským sborem na Moravě a ve Slezsku vypracovala plán podnikání v 1949 v prvním roce pětiletky.Mohu ubezpečit včelaře,že jednání konala se v naprostém přátelství...
/z časopisu Včelař/

vše v dobrém franta

Pro kolíbavou pilu stačí si vyrobit jednoduchý přípravek.Dvě podložky vložené z každé strany pily a podložky, mezi kterými je pila upnutá.Podložky, třeba ze sololitu, z jedné strany sešikmíme tak, že budou jako klín.Podle toho jak se podložky proti sobě na pile natočejí máme poříznutou šíři zubu. Přeji hodně štěstí při výrobě cimbuří. Lorenc

Měl jsem radost jak nám pěkně začalo jaro, byla pěkná pylová snůška. A najednou prudké ochlazení. Vím, je začátek dubna, ale stejně. Jaký je Váš názor? Jak to ovlivní jarní rozvoj, spotřebu zásob a celkový stav včelstev?

Honzo,
pokud budeš stát o můj názor, tak bych v Tvé situaci ( znám ji jen dle Tvého
popisu ) vůbec neváhal a volil bych Langstroth. A to ve variantě s vysokým
plodištěm a nízkými medníkovými nástavky. A to i přes zdánlivé komplikace s
různou rámkovou mírou. Pro vyzimování včelstev je vysoký rámek v plodišti
bezkonkurenční a výhody nízkých medníků jak pro kvalitu medu ( obsah vody ),
tak pro obsluhu v sezoně rovněž. Metodika je do potřebných detailů
propracovaná a popsána v dostupné literatuře.
Postupně ubývá kutilů, kteří si umí vše potřebné vyrobit a jsou tomu ochotni
obětovat čas i prostředky. Z ryze ekonomických důvodů vyjde vždy levněji si
potřebnou věc koupit, ( tedy vydělat si na ní svou profesí ). Optimal je dle
mého názoru stejně dobrý a je velmi uvážlivě zdokonalován a doplňován. Skoro
se mi proto jeví pro amatérské včelaření tak do 30 včelstev nejlepší, ale
kritéria pro posouzení jsou u všech úlů dost individuální. Sám jsem si
různou zkušennost s mnoha různými typy úlů ověřil. Např. - dokud jsem
včelařil s matkami z rojů, vycházel mi jako všestraně nejlepší úl gerstung -
dnes ho nikdo nezná ( rád ho popíši pokud o to někdo bude stát ) ale pro
plodné moderní matky se jeho původní výhody zcela negovaly.

Takže můj názor je - experimenty typu Čejkův úl ( o dalších Tvou zmiňovaných
loučkových úlech nejsem kompetentní se vyjádřit ) si ponech v rezervě pro
případ důchodu, nebo nějakého zdravotního omezení ( nebo pokud by Tě posedlo
obdobné nádherné šílenství jako mne). Včelaření např. v ČjÚ je sice určitě
životaschopné ( pro včely, včelaře i med ), ale je to o něčem jiném, než
popisuješ, že chceš. Pokud já píši o Čejkově úlu, tak především proto, abych
těm, kdo o to budou stát poskytl informaci. Přes počáteční nepochopení části
včelařů mám pocit, že to není zbytečné. Ale podobné možnosti poskytuje např.
Optimal ve své doplňované podobě.


> o tom co vcelareni obnasi a co do nej cekam. Takze nezbyva nez konecne ve
> svych 35 letech zacit a pochopitelne vyresit ulovou otazku.

> Priznam se, ze mne pomerne dost lakaji ruzne uvahy o alternativnich
metodach
> chovu jako je Vituv louckovej ul v lednici a louckove uly vubec, Cejkuv
ul,
> pripadne sny pritele Ptacka o modularnim lezanu (neco jako
> http://www.beesource.com/eob/althive/bush/index.htm?), ale zacit bych
chtel
> s moderni metodou, ktera mi da sanci dobre zvladnout zacatek a po case bez
> problemu rozsirit chov z pocatecnich 5-10 na nekolik desitek vcelstev a v
> rentabilni privydelek.
>
> diskuzi mam dojem, ze Optimal ma solidni povest a Langstroth je zase
> strategicky idealni volba).
>
> Je ctvercovy pudorys Optimalu opravdu tak vyhodny jak pro vcelare
> (manipulace), tak pro vcely?

Nemyslím si to pro oblast táborska - snad do teplejších končin.

> Jak moc je na tom, ze Optimal je sity pro Kranku a Ceskou kotlinu, kdezto
> Langstroth pro Vlasku a USA?

Vlašku neznám. Ale v obou úlech je třeba provádět zásahy s přímou vazbou na
aktuální roční období v místě, kde se včelaří. Kvalita matky a snůškové
podmínky jsou prvořadé. Myslím, že mnozí popularizátoři metod převzatých z
německé, či americké literatury nenašli dost odvahy publikovat ověřené
výsledky na ( pestré ) podmínky české kotliny. Ale mám pocit ( tedy ne
zkušennost ), že rozdíly nebudou při odborném a uvážlivém přístupu fatální.

> Jak moc vadi deleni plodiste nizkymi nastavky a kde a proce je hranice
vysky
> plodistoveho nastavku, pod kterou nelze jit?

Teoreticky si myslím, že jít pod 10cm je kontraproduktivní pro včelaře i
včely. Mnoho dřeva, mnoho mezer, mnoho zmatků.

> Honza Cap
> Tabor

Přeji všem, aby rozhodnutí o včelaření mohli uskutečnit ke své spokojenosti
a na základě nezkreslených informací.
Lidský život je cesta od jednoho rozhodnutí k následujícímu ;-)
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

>
> Jak moc je na tom, ze Optimal je sity pro Kranku a Ceskou kotlinu, kdezto
> Langstroth pro Vlasku a USA?

V případě Optimalu s rámky 42 x 17 a Langstrothu 44,8 x 18,5 cm není žádný
rozdíl. Oba nástavky mají přesně 66 dm2 plástové plochy.

vojta

Pratele,
po letech nesmeleho pokukovani po vcelach a 'pouheho' procitani konferenci,
clanku a par knizek mam pocit, ze se mi podarilo si udelat jakousi predstavu
o tom co vcelareni obnasi a co do nej cekam. Takze nezbyva nez konecne ve
svych 35 letech zacit a pochopitelne vyresit ulovou otazku.

Priznam se, ze mne pomerne dost lakaji ruzne uvahy o alternativnich metodach
chovu jako je Vituv louckovej ul v lednici a louckove uly vubec, Cejkuv ul,
pripadne sny pritele Ptacka o modularnim lezanu (neco jako
http://www.beesource.com/eob/althive/bush/index.htm?), ale zacit bych chtel
s moderni metodou, ktera mi da sanci dobre zvladnout zacatek a po case bez
problemu rozsirit chov z pocatecnich 5-10 na nekolik desitek vcelstev a v
rentabilni privydelek.

Takze bych si chtel svepomoci poridit nizkonastavkove tenkostenne uly,
jednotna vyska nastavku s tim, ze pokud budu mit pocit ze v plodisti to chce
vyssi plast a cas a silu experimentovat, tak dam do dvou nastavku ramek
vysoky 2 x NN + vceli mezera.

Z toho co zatim vim mi vychazi prave volba mezi Optimalem a NN verzi
Langstrotha (ne že bych nikdy neslyšel o jiných NN úlech, ale ze shlednutych
diskuzi mam dojem, ze Optimal ma solidni povest a Langstroth je zase
strategicky idealni volba).

Je ctvercovy pudorys Optimalu opravdu tak vyhodny jak pro vcelare
(manipulace), tak pro vcely?

Jak moc je na tom, ze Optimal je sity pro Kranku a Ceskou kotlinu, kdezto
Langstroth pro Vlasku a USA?

Jak moc vadi deleni plodiste nizkymi nastavky a kde a proce je hranice vysky
plodistoveho nastavku, pod kterou nelze jit?

Dekuji predem za Vase nazory a preji vse dobre

Honza Cap
Tabor

Podívej se na http://www.n-vcelari.cz/, praktická ukázka z 31.3.03.
Tonda

Skušenosti se stavbou v podmetu sice připouštějí určitou pravděpodobnost výstavby mezistěn v podstaveném nástavku, ale nestačí k tomu matku uzavřít mřížkou na jednom rámku. Musela by následovat dostatečná snůška motivující mladušky ke stavbě. Značná část mezistěn je i tak zanesena sladinou a matka nemá dostatek prostoru ke kladení. Omezení plodu pak vede k rojové náladě. Panenské plásty zanesené medem po vytočení většinou matky nerady zakladou. Proto je vhodnější mezistěny vkládat do "medníku", tedy nad plod. I pro jejich výstavbu je nutná silná snůška (např. v řepce), jsou však postaveny dokonaleji (až k okraji) než v podstaveném nástavku. Použití starších souší na okraje nástavku není nutností. Nedostavěné krajní mezistěny stačí přeložit do středu nástavku.
S pozdravem "bzbzbz" Honza

Mám problém:
Rozšiřoval jsem vloni počet včelstev,
tavil starší plásty, v jednom úlu byla myš a
nakonec jsem teď na začátku sezony s minimem souší,
které bych mohl dát do medníku.

Napadají mě 2 metody jak postupovat a zajímá mě váš názor, která by byla nejlepší,
případně jestli se to dá dělat i jinak a lépe:

1. Nasadit medník s 9 mezistěnami, na kraje jako krycí plásty dát souše.

2. Celý nástavek mezistěn podstavit dolů na dno,
do něj dát 1 plást s plodem a matku (budu mít zas asi problém ji najít),
a mateří mřížkou přinutit matku pracovat na dolním nástavku s mezistěnami.

Předem díky za názory a rady
Eman

Pri prechodu na novou rm jsem u stareho ulu odstranil strupek a nad stare dilo jsem postavil nastavek s novou rm. Dal jsem do nej par sousi a zbytek mezisteny. Pokud mezi spodnimi a hornimi ramky je moc velka mezera, dej napric spodnich ramku nejake latky (napriklad loucky ze starych ramku), aby vcely snaze prelezaly nahoru. Az zjistis, ze se matka prestehovala, oddel nastavky materi mrizkou a az ze starych ramku vybehne vsechen plod, jsi bez starosti.
Protoze vetsinou uly nemaji stejne rozmery, musis nejak vyresit mezery mezi kraji nastavku. Ja tam daval pruhy stareho lina.
Zdravi Pavel

je jednoduché.
1) Je dobré dát si úly již dnes na stanoviště,kde budou stát úly nové.
2) Při min.teplotě 18,lépe 20 stupňů si připravíme nějaký stolek,nebo desku na kterou se vejde celý starý rámek.
3) První velký rámek ometeme spátky do úlu,ometený rámek položíme na desku,mezerníky nahoru.Na toto dílo položíme zase mezerníky nahoru rámek prázdný.Nožem,podle vnitřních hran dílo rozřízneme.Prázdný rámek dáme stranou,zvednemei rámek starý a na stole ležící dílo nasuneme rámek nový.Pokud by na díle dostatačně nedržel,vložíme mezi rámek a dílo kousek rozmáčklého vosku,panenské dílo,nebo proužek mezistěny.Při opatrném zacházeni by to mělo stačit.Je možné také rámek převázat včel.drátkem.
4) Takto upravený rámeček vložíme do nového úlu a další rámky už ometáme do nového úlu.Pokud by vznikly velké zbytky,je možné několik zbytků dát do jednoho rámku a převázat drátkem.Zbytky zásob dáme olízat do podmetu,nebo podstrčeného nástavku.
5) Změnu provedeme pokud možno před snúškou.Ušetříme si komplikace se zásobami v medu.Není to ale podmínkou.Zato podmínka je dostatečná teplota.

Hodně úspěchu !!!

Prechazel jsem z 39x24 na 37x30 a resil stejny problem. Po repce jsem
vymenil kompletne mednik za novy s novou mirou. Plodistni ramky jsem
bral jeden po druhem a zkracoval je z 39 na 37 cm a vkladal do noveho
nastavku. V prubehu roku jsem pak presouval pozkracovane ramky do
medniku, nechaval vybehnout plod a nahrazoval novymi ramky. Pokud
byly ramky zanesene medem, vyckal jsem do medobrani. Metoda je to
pracna a pouzitelna jen pro hracicky, kteri si rozmazluji sve vcely.
Dnes uz mam malo casu a tak bych vcely radeji po repce (pokud to
specha) nebo na podzim (pred krmenim) smetl na mezisteny do novych
ulu.

Kuba

Dne 4. duben 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Mám naléhavou prosbu,
>
> nikdy jsem zatím nemusel řešit problém přechodu na jinou rámkovou míru.
> Jedem můj kolega na pracovišti však začal také včelařit. Jeho stávající úly
> s kterými včely koupil jsou už nepoužitelné a rozhodl se, že koupí úly nové.
> Původní všal měly větší rozměr rámků. Jak včely přesídlit, aby to v tomto
> období bylo co nejméně drastické a přitom snadné ???
>
> dik Martin
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Pouze pěnivá Plzeň přináší pravé potěšení Kam na Plzeň?
http://www.pilsner-urquell.cz?poteseni

Mám naléhavou prosbu,

nikdy jsem zatím nemusel řešit problém přechodu na jinou rámkovou míru.
Jedem můj kolega na pracovišti však začal také včelařit. Jeho stávající úly
s kterými včely koupil jsou už nepoužitelné a rozhodl se, že koupí úly nové.
Původní všal měly větší rozměr rámků. Jak včely přesídlit, aby to v tomto
období bylo co nejméně drastické a přitom snadné ???

dik Martin

Jen doplnění:
Herkules není vodostálý, tedy po zatvrdnutí a působení i jen vysoké vzdušné
vlhkosti zase měkne. Tedy pokud někdo chce lepit nástavky, nepoužívejte
Herkules, ale raději třeba Duvilax na dřevo, ten je vodostálý, dobře se s
ním pracuje. (Herkules je dobrý nalepení opalitových značek na matky.)
Dříve jsem na lepení nástavků používal epoxidové lepidlo Epoxy 1200. Ale to
je velmi drahé a má tu nevýhodu, že po namíchání s tvrdidlem se musí do asi
30 minut spotřebovat, potom už tuhne. Hodí se ale třeba na opravu (zalití)
různých nerovností a děr ve dřevu, dá se po zatvrdnutí snadno i přihoblovat,
přibrousit.
K. Čermák

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2003 12:13 AM
Subject: Re: cimbuří

> Když jsem před lety zkoušel včelařit v nízkých nástavkách, vyrobil jsem je
>z odřezků koupených z pily jako palivo. Lepil jsem tehdy běžně dostupným
> herkulesem a sloukl hřebíky. Po několika sezonách se to v rozích
> odchlipovalo, musel jsem to opravovat. Nevěděl jsem co je pravá a co levá
> strana dřeva.

Není lepší si koupit hotové nástavky od truhláře- včelaře , zvážit cenu
vlastní práce peníze si vydělat jinou prací, každý jistě si nejaký zdroj
dovede najít a také tlačit na cenu aby byla co nejnižší, vše by mělo
opravdu vést k velkým sériovým výrobám za nízkou cenu a vysoce kvalitní,
ale to musíme chtít asi všichni a ne to stále fušovat doma na koleně.
A každý stolař ještě není dobrý a neumí řemeslo !!!! tak hledat a vidět
kvalitu a za dostupnou cenu!!!
zdraví Martin Kupka

-----Original Message-----
From: Josef Šamalík [mailto:josef.samalik/=/seznam.cz]
Sent: Friday, April 04, 2003 7:56 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: cimbuří


Ahoj.
Jo jo, pište takových informací víc, moc mě to zajímá...
A jen pro zajímavost... Mluvil jsem s několika profesionálními stolaři, ale
žádný mi nedokázal poradit jak přesně a levně (nedokázali to vůbec) vyrobit
ozuby (cimbuří). No jo. Když nábytek se dělá hlavně z dřevotřísky
(lamina)... :((
Ta horní fréza mně zajímá velice...

Ať nám to bzučí a stroje jedou... :)

jose

| Takový přípravek se prodává např. pod obchodním jménem
| PowerCINK400 a dá se zakoupit ve specializovaných prodejnách
| s dřevoobráběcími stroji. Je možno jej zakoupit též přímo přes
| internet, např. na http://khnet.webservis.cz/. (cena cca 3 000,-+DPH)

|Horní fréza dnes stojí levnější hoby od BlackDecker do 2000,- a Frézy se
|dají požídit tuším do 2000 základní sada 4 fréz.



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Ahoj.
Jo jo, pište takových informací víc, moc mě to zajímá...
A jen pro zajímavost... Mluvil jsem s několika profesionálními stolaři, ale
žádný mi nedokázal poradit jak přesně a levně (nedokázali to vůbec) vyrobit
ozuby (cimbuří). No jo. Když nábytek se dělá hlavně z dřevotřísky
(lamina)... :((
Ta horní fréza mně zajímá velice...

Ať nám to bzučí a stroje jedou... :)

jose

| Takový přípravek se prodává např. pod obchodním jménem
| PowerCINK400 a dá se zakoupit ve specializovaných prodejnách
| s dřevoobráběcími stroji. Je možno jej zakoupit též přímo přes
| internet, např. na http://khnet.webservis.cz/. (cena cca 3 000,-+DPH)

|Horní fréza dnes stojí levnější hoby od BlackDecker do 2000,- a Frézy se
|dají požídit tuším do 2000 základní sada 4 fréz.



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

Ahoj,

pokud se nepletu, je cimbuří myšleno jako spojení na prstový ozub (pravoúhlé
řezy), to kde se používají šikmé řezy se jmenuje spojení pomocí ozubů a
rybin (zdoj: Udělej si sám, Knižní klub 1995).

jose

| | Cimbuří anobrž "spojení na ozub" se mi jeví se smyslu pravoůhlých ozubů
na
| spojovaných dílech střídavě proto protějšímu spojovanému kusu.
| Cink se oproti tomu o hodně hůř vyrábí a nadovedu si dost dopře
představit,
| jak by se dal zkosený profil ozubu cinku vyrobit na sirkulárce na jeden
| řez.
| Cink je podle mého názoru ještě pevnější spojení než ozub, protože v
| minimálně je jakýkoli pohyb desky v jednom ze smězů zamezen vlastním
ozubem,
| čili zkosením vnitřní stěny ozubu.



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

Ahoj,

ještě se vrátím k tématu výroby nástavků.
Psali jste o tom, zda požívat ke spojování cimbuří, polodrážky nebo třeba
jen na tupo. S tím podle mého názoru souvisí i to, zda používat ofalcované
nástavky či bez falců.
Nevím jaké míte možnosti při výrobě nástavků vy, já osobně mám pouze
cirkulárku s možností nastení hloubky prořezu a omezeně hoblovku. Pokud budu
vyrábět nástavky ofalcované, není absolutní přesnost až tak důležitá,
protože i nekolikamilimetrové nepřesnosti se falcem schovají. Jak to ale je
bez falců?
Vyráběl jsem nástavky moderní, tedy tenkostěné, neofalcované. Spojil jsem je
pouze na tupo, uvidíme kolik sezon takto vydrží. Ovšem nejvíce práce mi
dalo, aby se nástavky nekolébaly, aby po celém obvodu na sebe dobře
přiléhaly. Toto mi dělá mnohem větší starosti než samotný spoj... A pokud
bude dřevo pracovat, bude mě zajímat nejen rozšklebení spoje, ale i mezera
mezi nástavky. Máte na to nějakou vychytávku?

Ať už je konečně jaro nejen podle kalendáře všem přeje

jose



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

>Ovšem pídil jsem se po těch frézách a kulisách, a zatím >jsem na ně nenarazil
>ve fyzické podobě.
>Takže bych byl vděčen za informaci, jestli se to sem vůbec >dováží, kdo to
>prodává a za kolik. Díky!

Takový přípravek se prodává např. pod obchodním jménem
PowerCINK400 a dá se zakoupit ve specializovaných prodejnách
s dřevoobráběcími stroji. Je možno jej zakoupit též přímo přes
internet, např. na http://khnet.webservis.cz/. (cena cca 3 000,-+DPH)
Ne že bych jim chtěl dělat neplacenou reklamu, ale na jejich stránkách
v nabídce "Katalog/zpracování dřeva/speciální přípravky/cinkovací přípravek/PowerCINK400"
je uveden též postup výroby takového spoje a to včetně
ilustračních fotografií.
Je mi jasné, že takto vyrobený spoj bude díky své přesnosti
a díky zkoseným hranám pevnější, než klasické "cimbuří" vyrobené
na cirkulárce, ale porovnám-li cenu a produktivitu obou řešení,
zdá se mi použití "cimbuří" pro výrobu nástavků vhodnější.
Svůj názor samozřejmě nikomu nevnucuji, je na každého rozhodnutí,
zda bude nástavky vyrábět spojením natupo, na drážku, s cimbuřím či cinkovým spojem.


M. Valenta

Přátele! Mám takový pocit, že se tu pletou dohromady dvě věci.
Ctěl bych se proto ujistit, že myslíte to stejné jako já:
Cimbuří anobrž "spojení na ozub" se mi jeví se smyslu pravoůhlých ozubů na
spojovaných dílech střídavě proto protějšímu spojovanému kusu.
Cink se oproti tomu o hodně hůř vyrábí a nadovedu si dost dopře představit,
jak by se dal zkosený profil ozubu cinku vyrobit na sirkulárce na jeden
řez.
Cink je podle mého názoru ještě pevnější spojení než ozub, protože v
minimálně je jakýkoli pohyb desky v jednom ze smězů zamezen vlastním ozubem,
čili zkosením vnitřní stěny ozubu.

Nepletou se tady dva způsoby spojování dohromady?
Je tu nějaký truhlář, aby mi to vysvětlil co je co, pokud se mýlím?

Ikdyž bych rád našel způsob, jak strojově vyrobit právě ty cinky!

Osobně vidím přesnější hladší obrobení stěny ať ozubu, nebo cinku frézou.
Horní fréza dnes stojí levnější hoby od BlackDecker do 2000,- a Frézy se
dají požídit tuším do 2000 základní sada 4 fréz.
(Já osobně plánuji k tomuto učelu koupit Narexku ... mají dva typy podle
výkonu, je podle mých informací odolnější výkonnější ale i dražší 5-6
tis.Kč)
Mám stůl pro upínání ruční kotoučové pily (dá se v ní pak řezat jako ve
stolní pile)
Do toho stolu (výrobce je Folkraft ale asi by se todalo vyrobit i amatérsky)
se dá upnout i horní fréza a pak se dá použít stejný postup, jak je tady
popisován pro kmitavou pilu. Myslím použít vodící lištu. Ten stůl má z boku
i vodící pravítko pro vedení prkna podél pily (nebo jiné mašinky) v pravém
nebo jiném úhlu, takže i ten ozub pak bude mít i uvnitř pravý úhel. Ikdyž
při správném zařezání prvního ozubu by to měla v kolmím směru udržet i
vodící lišta.
Určitě bude mít takový ozub hladší stěnu, umožní menší vůli mezi zuby tím
pádem to bude pevnější a déle takové spojení vydrží.

Ještě jeden způsob jsem viděl v jedné knize pro domácí kutily, kde jsou
ozuby vyráběny opět pomocí horní frézy. Přípravky tam vypadaly velice
profesionálně. K fréze určité síly byla kulisa s vodícími zuby. Na fréze byl
navléknut přípravek, který zapadal do vodízích zubů a vymazoval vedení pro
vyfrézování zubu. Pojezdem přípravku frézy v jednom vodícím zubu kulisy se
vyfrézoval jeden zub a převedením frézy do dalšího vodídího zubu další zub.
Výměnou frézovacího nástroje za kuželový se dala vyfrézovat jedna strana
cinku. Ovšem nepochopil jsem, jak se vyrobí ten protikus, když to má mít
zkosení z jednoho boku desky do druhého. Stejným postupem zboku by mělo dno
zubu cinku kulatý profil a to by jaksi do sebe nešlo. Jak tohle dělají
nevím.
Ovšem pídil jsem se po těch frézách a kulisách, a zatím jsem na ně nenarazil
ve fyzické podobě.
Takže bych byl vděčen za informaci, jestli se to sem vůbec dováží, kdo to
prodává a za kolik. Díky!

Ovšem je to zase jen amatérské řešení. Profesionálně se asi ozuby vyrábějí
jinak.


S přáním hezkého dne
Arnošt

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2003 12:13 AM
Subject: Re: cimbuří


Starý dřevěný vojenský kufr ( z I. sv. války ) sloužil na zahradě po mnoho
let jako úschovna grilovacího náčiní. Před děštěm, ani sněhem se neuklízel.
Spojení v rozích na cink ( cimbuří ) bylo perfektní, je na něm vidět z
vnitřní strany rysky tužkou - cink byl vyřezáváván ručně. Bylo to určitě
velmi pracné. Bylo to i z kvalitního dřeva s hustými léty a pravidelnou
strukturou.
Kolíbavé pouzdro a přesné nastavení pravítek na cirkulárce výrobu cinků
významně usnadní.
Sehnal jsem si kvalitní vejmutovku a jsem přesvědčen, že tak kvalitní
materiál na nástavky si cink zaslouží.
Když jsem před lety zkoušel včelařit v nízkých nástavkách, vyrobil jsem je z
odřezků koupených z pily jako palivo. Lepil jsem tehdy běžně dostupným
herkulesem a sloukl hřebíky. Po několika sezonách se to v rozích
odchlipovalo, musel jsem to opravovat. Nevěděl jsem co je pravá a co levá
strana dřeva.
U dřeva působí vlhkost jinak na pravé a jinak na levé straně dřeva a proto
se každé prkno bortí ( prohýbá do žlábku ). Tepelná roztažnost železa se
projeví v jiném počasí, než bobtnání dřeva vlivem vlhkosti. A tyto dvě síly
se obvykle vrájemně perou mezi sebou :)) a buď se hlava hřebíku vtlačí do
prkna, nebo je hřebík povytažen. Spojení na cink je spojení dvou kusů
stejného materiálu, kde se nic mezi sebou nepere.
Pro plodiště s vysokými rámky bych tedy volil kvalitnější dřevo a dražší
spojení stěn nástavku, ale pro nízké medníky bych možná záležitost odbyl
levným smrkovým materiálem a lepeným spojením s vruty natupo. Medníky stejně
nejsou na povětrnosti celoročně a protože se s nimi častěji manipuluje může
být jejich spotřeba relativně vyšší, je proto třeba, aby byly levnější.

Jen na okraj: domnívám se, že počet příspěvků na téma cimbuří svědčí o tom,
že se zvyšuje zájem včelařů o opuštění svých dosavadních univerzálů a
budečáků atd. protože to téma může souviset především s výrobou nástavkových
úlů. Cenné profesionální doplnění informací nejen o dřevu a výrobě úlu lze
díky péči př. Petra Strejčka nalézt na
http://www.langstroth.wz.cz/archiv.html , langstroth/=/seznam.cz

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Tyto podmínky upravuje každoročně příloha metodického návodu k prevenci
a tlumení varroázy pro určité období. Poslední byla uveřejně v příloze
Včelařství 7/2002. Nová zatím není, ale měla by být podobná a opětně
vyjde v časopisu.

Pro kočování, i jakékoliv přesuny včelstev není rozhodující ZO ale
katastrální území. Takže i přesun v jedné obci, pokuk zahrnuje dvě
katastrální území a včelstvo je přesunováno z jednoho konce na druhý,
případně z jedné strany ulice na druhou, pokud jde o přesun přes hranici
katastrálního území musí povolit OVS, případně její budoucí nástupce.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Josef Šamalík [mailto:josef.samalik/=/seznam.cz]
> Sent: Thursday, April 03, 2003 6:37 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: kočování
>
>
> Ahoj! - opět jeden dotaz...
>
> Stavím (předělávám) vůz a nemám s kočováním takřka žádné
> zkušenosti. Rád bych se proto optal zkušených kočovníků,
> zda-li je možné shrnou zejména právní stránku věci do pár
> řádků, případně odkázat na nějakou dostupnou (!) literaturu?
> Jak je to s veterinárním povolením pokud se kočuje v rámci
> ZO, v rámci okresu a za hranice okresu? Máte vůz pojištěný?
> Já se ptal u "Hasičů", ale bylo mi řečeno, že "co je na
> kolečkách" nelze pojistit?!
>
> Díky za odpovědi a ať nám to lítá... :)
>
> jose
>
>
> avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus
>

:>Je tedy jeden malý, drobný problém, vosk, který je použit na mezistěny
:>do takových forem musí být vosk s potravinářským atestem (nejde použít
:>klasické mezistěny pro riziko kontaminace vosku rezidui léčiv). V

Lze použít i výřez panenské trubčiny ze stavěcího rámku.
Je ale těžké je donutit aby stavěly a plnily v malých plástečkách.
Musí na to být snůška a také včely.
Já si to udělal spíš jako raritu na ukazování, nevyplatí se mi na to víc ztrácet čas.
Zájem o to moc není (za odpovídající cenu). A kdo by taky chtěl žvýkat nějaký sladký vosk?
Nejdřív je potřeba lidi naučit na krystalický a pastovaný med (jako ve Švédsku).

Eman

Starý dřevěný vojenský kufr ( z I. sv. války ) sloužil na zahradě po mnoho
let jako úschovna grilovacího náčiní. Před děštěm, ani sněhem se neuklízel.
Spojení v rozích na cink ( cimbuří ) bylo perfektní, je na něm vidět z
vnitřní strany rysky tužkou - cink byl vyřezáváván ručně. Bylo to určitě
velmi pracné. Bylo to i z kvalitního dřeva s hustými léty a pravidelnou
strukturou.
Kolíbavé pouzdro a přesné nastavení pravítek na cirkulárce výrobu cinků
významně usnadní.
Sehnal jsem si kvalitní vejmutovku a jsem přesvědčen, že tak kvalitní
materiál na nástavky si cink zaslouží.
Když jsem před lety zkoušel včelařit v nízkých nástavkách, vyrobil jsem je z
odřezků koupených z pily jako palivo. Lepil jsem tehdy běžně dostupným
herkulesem a sloukl hřebíky. Po několika sezonách se to v rozích
odchlipovalo, musel jsem to opravovat. Nevěděl jsem co je pravá a co levá
strana dřeva.
U dřeva působí vlhkost jinak na pravé a jinak na levé straně dřeva a proto
se každé prkno bortí ( prohýbá do žlábku ). Tepelná roztažnost železa se
projeví v jiném počasí, než bobtnání dřeva vlivem vlhkosti. A tyto dvě síly
se obvykle vrájemně perou mezi sebou :)) a buď se hlava hřebíku vtlačí do
prkna, nebo je hřebík povytažen. Spojení na cink je spojení dvou kusů
stejného materiálu, kde se nic mezi sebou nepere.
Pro plodiště s vysokými rámky bych tedy volil kvalitnější dřevo a dražší
spojení stěn nástavku, ale pro nízké medníky bych možná záležitost odbyl
levným smrkovým materiálem a lepeným spojením s vruty natupo. Medníky stejně
nejsou na povětrnosti celoročně a protože se s nimi častěji manipuluje může
být jejich spotřeba relativně vyšší, je proto třeba, aby byly levnější.

Jen na okraj: domnívám se, že počet příspěvků na téma cimbuří svědčí o tom,
že se zvyšuje zájem včelařů o opuštění svých dosavadních univerzálů a
budečáků atd. protože to téma může souviset především s výrobou nástavkových
úlů. Cenné profesionální doplnění informací nejen o dřevu a výrobě úlu lze
díky péči př. Petra Strejčka nalézt na
http://www.langstroth.wz.cz/archiv.html , langstroth/=/seznam.cz

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Eurotel po prvním tahu T-mobilu se snaží také něco vytěžit z tolik
oblíbených SMS
Zatím tak že SMS posílané z internetu bude provázet reklama "sponzora"
prakticky to znamená že je možno napsat pouze 60 znaků zbytek ( 100 znaků )
je reklama
Jelikož asi bude nějakou dobu trvat než získá "blázny" ktaří za to budou
ochotni platit nabízí neziskovým organizacím tuto možnost zdarma ( tuším že
pouze do konce května )
tolikrát jsem musel slyšel jak nákladná by byla nějaká kampaň - navrhuji aby
svaz ( UVČSV)
tuto možnost využil k plošné propagaci ( svazu ??? )
je jasné že "hlášky" typu "jez med posílíš mír" a že "brácha šel pro med do
jednoty" by působily spíš komicky
přesto by snad šlo nějak připomenout včelky ( "veselé a rozkvetlé velikonoce
přejí čeští včelaři" ??? )

NezMar

S ohledem na to že Dr.Kamler před pár dny na schůzi říkal že je to v
jednání a já už měl v ruce prazdnou použitou lahev tak se ptám - jak dlouho
to je co se dohoda sepsala.
A otevřeně se přiznám že v případě že se toto logo vztahuje i na výrobky z
tohoto medu mi to připadá jako "trošku" zbytečná věc - řekněte mi ( včela je
výkupce a ne producent ) jak zkontrolujete že med použitý do medoviny
odpovídal této normě ( obsah vody je idealni ukazatel ) - tj. že tato
soukromá firma dodržela pravidla k nimž se zavázala.
k čemu teda je logo český med ????????????



----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 03, 2003 10:48 AM
Subject: RE: český med


> Naučil jsem i pár lidiček konzumovat nejen med
> ale i medicínu které se běžně říká medovina.
> Proto se mi dostala do ruky placatice z Včely
> Předboj. A teď proč píšu ....
> Na lahvi medoviny je naprosto v bez ostychu v
> podobě jakési pečetě uvedena část loga svazu a
> název český med ( česky a anglicky )
> Myslím, že na medovinu je daná norma
> neaplikovatelná( obsah vody v medu atd. ) a nový
> subjekt a.s. snad ani není členem svazu ¨
>
Včela Předboj. A.s. má podepsanou licenční smlouvu na použití ochranné
známky český med na med a výrobky obsahující med, odpovídající
požadavkům příslušné svazové normy (včetně země původu).

S pozdravem

Lněnička

Ahoj,

já si myslím, že spojení na "cimbuří" je určitě lepší než na tupo nebo
polodrážku. Otázka jiná je výroba... Zatím mám nástavky vyrobené spojením na
tupo, sešroubované vruty. Chtěl bych ale do další zimy upravit cirkulárku
podle návodu Jana Jindry tak, jak to popisuje na svých stránkách a dělat
nástavky pořádně.

Včera jsem byl v obchodě, kde prodávají spojovací materiál. Byl jsem
překvapen co existuje druhů hřebíků. Tak mě napadlo, jaký by byl rozdíl mezi
spojem s vrutem a "kroucenými" hřebíky- takové jako se používají do palet -
spoj nejde rozebrat...

Ať nám to bzučí.

jose


avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

Mozna Vam pomuze take tato stranka, kde je i rozsirena problematika
hygienicka.
http://www.mendelu.cz/user/apridal/skripta/med/a.htm
Zdravi,
Antonin Pridal

>
> Já zatím vlastní zkušenosti nemám ale již jsem si zakoupil
> několik desítek sad a hodlám je vyzkoušet v nízkém nástavku
> uchycením do prázdných rámků. Problém je, jak je umístit co
> nejblíž plodiště k vystavění a neriskovat zakladení.
> Přemýšlím o vytvoření jakéhosi boxu, který by byl tvořen
> dvěma krycími deskami o velikosti rámku a z ostatních stran
> plastovou mřížkou - uvnitř boxu by byly rámky se sadami. Celý
> box by byl veliký asi na polovinu nástavku, aby matka mohla
> kolem přecházet a nebyla omezena.
>
> Pokud máte někdo praktické zkušenosti, uvítám Váš názor.
>
Je tedy jeden malý, drobný problém, vosk, který je použit na mezistěny
do takových forem musí být vosk s potravinářským atestem (nejde použít
klasické mezistěny pro riziko kontaminace vosku rezidui léčiv). V
plástečkovém medu je v podstatě vosk potravinou, na rozdíl od konvenčním
způsobem získávanéh medu. Takový vosk bylo možno získat a snad i stále
lze ve VÚVč. v Dole.

Jiné, v zahraničí používané systémy, například americký Ross Rounds
nepředpokládají použití mezistěny a včely jsou přímo nuceny stavět ve
formě panenské dílo. Hajdamachův model s takovu eventualitou nepočítá.

S pozdravem

Lněnička

> Naučil jsem i pár lidiček konzumovat nejen med
> ale i medicínu které se běžně říká medovina.
> Proto se mi dostala do ruky placatice z Včely
> Předboj. A teď proč píšu ....
> Na lahvi medoviny je naprosto v bez ostychu v
> podobě jakési pečetě uvedena část loga svazu a
> název český med ( česky a anglicky )
> Myslím, že na medovinu je daná norma
> neaplikovatelná( obsah vody v medu atd. ) a nový
> subjekt a.s. snad ani není členem svazu ¨
>
Včela Předboj. A.s. má podepsanou licenční smlouvu na použití ochranné
známky český med na med a výrobky obsahující med, odpovídající
požadavkům příslušné svazové normy (včetně země původu).

S pozdravem

Lněnička

Ja mohu uvedene sady doporucit, nechci jim delat neplacenou
propagandu. Ale v prvnim roce je uspesna pouze pri skutecne silne
snusce, kdy ji mezistenu vystavi a zanesou a ZAVICKUJI. To je
dulezite, jak jsem psal uz pred asi 5 lety. Bezne ale je jeden
rok vystavi a pripadne castecne zanesou a druhy rok teprve
ziskavam plnohodnotny produkt. Pokud se nejaky nedockavec chce
pochlubit (vcelarum) uz prvni rok, necht do ramecku nacpe kousky
svetleho vosti. Uspech potom je temer zarucen i pri prumerne
snusce. Pokud chcete rozvinout diskusi o cenach, vychozi bod =
zahranicni praxe = trojnasobek ceny stejne hmotnosti medu,
pricemz se do vahy plasteckoveho medu zapocitava i ten
umelohmotovy ci dreveny ramecek. To neni zadna zlodejina, ramecky
musi zustavat v ule do UPLNEHO zavickovani, vcely davaji prednost
plastum, kde neni tolika prepazek, takze obcas byva nutno zuzovat
a s tim mohou vzniknout jine problemy atd. Takze vynos nemuze byt
srovnatelny s normalnimi mednikovymi plasty.

Uspech preje Josef



--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

Se sadami pro plástečkový med jsem se poprvé setkal
na výstavě Praga-Agro. Dají se koupit - sada obsahuje
šestiboký rámeček s mezistěnkou, plastový obal a polepové
samolepky. Bližší popis je na ttp://www.cmail.cz/hajdamach.

Já zatím vlastní zkušenosti nemám ale již jsem si zakoupil
několik desítek sad a hodlám je vyzkoušet v nízkém nástavku
uchycením do prázdných rámků. Problém je, jak je umístit co
nejblíž plodiště k vystavění a neriskovat zakladení.
Přemýšlím o vytvoření jakéhosi boxu, který by byl tvořen
dvěma krycími deskami o velikosti rámku a z ostatních stran
plastovou mřížkou - uvnitř boxu by byly rámky se sadami.
Celý box by byl veliký asi na polovinu nástavku, aby matka
mohla kolem přecházet a nebyla omezena.

Pokud máte někdo praktické zkušenosti, uvítám Váš názor.

M.Valenta

> Děkuji za jakékoliv poznatky

www.agropcheloprom.com.ua/ramka.html

Jaké jsou vaše zkušenosti s plástečkovým medem? Zajímá mě především
výroba plástečkového medu a jeho distribuce. Už jsem vykoumal jak by
se asi dal vyrobit - vytvořil jsem dřevěný čtverek a uprostřed ho
prořízl s vyjímkou jedné stěny. Mezistěnu zasunu do vzniklé mezery.
Do polorámku se mi vejdou akorát tři takovéto čtverce! Pořád ale
nevím, co s tím vystavěným a zaneseným čtvercem? Do čeho ho dát
(obal) a jak zabránit jeho mechanickému poškození, aby nevytékal med
a vše nebylo upatlané??

Děkuji za jakékoliv poznatky

Kuba


______________________________________________________________________
Reklama:
Jeden svet 2003 - 5. rocnik Mezinarodniho festivalu dokumentarnich filmu o lidskych pravech. http://www.oneworld.cz

Mohu jen potvrdit, že nástavky mají snahu se deformovat vlivem vlhkosti,
nejvíce právě v rozích (včelstva jsou umístěna také včelnicově). Příklad -
teď po zimě u jednoho jednostěnného nástavku (nejvíce postiženého) je vrchní
část v rohu vychýlena ven asi o 1 cm přes půdorys nástavku, v rohu je
spojený drážkou (lepený) + přibit hřebíky. Hřebík sice nepovolil, ale to
volné nad ním asi 2-3 cm k okraji, stejně tak i dole, je vychýleno -
vykrouceno ven. Spojení na cink je nejspolehlivější. Je dobré zhora a
odspodu cink ještě zajistit asi 5 cm hřebíkem.
Spojení nástavku (mám na mysli jednostěnné) svislou polodrážkou v rozích se
dá také použít, jen nemá být větší než 6-7 mm do hloubky i do šířky - platí
pro sílu stěn 25 mm. Kdyby drážka byla větší, stěna v rozích vlivem
deformací dřeva snadno praská - vyštipuje se dřevo od drážky směrem ven. Při
spojování stěn nástavků je potřeba je slepit - výborný je Duvilax na dřevo
(disperzní lepidlo, vodou ředitelné), a v případě spojení polodrážkou jistit
hřebíky, ještě lépe vruty.
K. Čermák


----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 29, 2003 9:42 PM
Subject: Re: cimbuří


> Chovatelské hledisko má při stavbě úlu dost podstatný vliv. Včelařím
> kočovným spůsobem se včelnicovým umístěním úlů přímo na zemi. Pouze po
> nakrmení vozím včelstva na zimoviště, kde úly umísťuji na betonové lavice
a
> přikrývám před deštěm na zimu plechy. Ve srovnání s včelýnovým včelařem
> jsou moje úly podstatně více zatíženy nejen dopravou ale i povětrností.
> Nemůžu potvrdit, že pouze hřebíky na spojení nástavků stačí. Dřevo jak
> známo pracuje a ne málo. Polodrážky se mi po letech "rozšklebily" a pouze
> cinkované nástavky všechny tvarové změny přežily.
> To k připomínce o KOMPLIKOVÁNÍ.
> Cinky a drážky však včelař - truhlář využije nejen při stavě úlů a proto
> jsem si dovolil se k této probelematice vyjádřit.
> Vše v dobrém Honza

Newřkl bych že hřebíky na volném prostranství neudrží sspoje . Když uvážíte
že při prvním spoji začnou rezivět a tak se pevně zakotví ve dřevě musí
držet dobře. za nejméně spolehlivé právě považuji klížené spoje na
polodrážku to nemohou klihy prostě vydržet. A když tak mluvíme o zlevnění a
pracnosti našeho včelaření tak sbíjení hřebíky ja nejrychlejší a
nejlevnější. Potom mně už tolik nemrzí když takový úl třeba při úplavici
prostě spálím a stluču za odpoledne nový. desinfekce by zabrala stejné
mnošství času. Mnohem s lehčím srdcem budu přecházet na jiné úly a nebudu
přemýšlet jak ten starý ještě opravit

Pepan

----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 29, 2003 9:42 PM
Subject: Re: cimbuří


> Chovatelské hledisko má při stavbě úlu dost podstatný vliv. Včelařím
> kočovným spůsobem se včelnicovým umístěním úlů přímo na zemi. Pouze po
> nakrmení vozím včelstva na zimoviště, kde úly umísťuji na betonové lavice
a
> přikrývám před deštěm na zimu plechy. Ve srovnání s včelýnovým včelařem
> jsou moje úly podstatně více zatíženy nejen dopravou ale i povětrností.
> Nemůžu potvrdit, že pouze hřebíky na spojení nástavků stačí. Dřevo jak
> známo pracuje a ne málo. Polodrážky se mi po letech "rozšklebily" a pouze
> cinkované nástavky všechny tvarové změny přežily.
> To k připomínce o KOMPLIKOVÁNÍ.
> Cinky a drážky však včelař - truhlář využije nejen při stavě úlů a proto
> jsem si dovolil se k této probelematice vyjádřit.
> Vše v dobrém Honza
>

V převážné většině případů napadená včelstva bývají osiřelá To chce se
podívat jestli je tam matka ? Za večera zjistíte zda jsou vůbec ještě v úle
včely v některých případech se stává, že napadené včelstvo pomáhá zlodějkám
zásoby odnést když již samy úl opustily V tom případě je nejlepší úl úplně
uzavřít a zachránit zbylé zásoby, které pak využijete k vytvoření nových
oddělků. já je dělám hned na začátku snůšky a ty pak ještě v témže roce za
příhodných podmínek něco donesou

Pepan

----- Original Message -----
From: "Svěcený Bohumil Ing." <sveceny/=/cesa.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 31, 2003 11:20 AM
Subject: Loupeení zjara


> Trochu jiné téma.
> V sobotu jsem v poledne šel kontrolovat napáječku. Včelařím se 12 včelstvy
> (teď už ne). Včelstva mám po jarní prohlídce. Abych se vrátil k tématu. Na
> dvou slabších včelstvech jsem zjistil nebývalý provoz. Nějakou dobu jsem
na
> to zíral, posléze mne napadlo, že by mohlo jít o loupež. Poprášil jsem
> česna těchto úlů moukou a zjišťoval u svých včel co se děje. Než jsem
> zjistil, že se nejedná o mé včely a odhodlal se k razantnímu zásahu bylo
> dílo dokonáno. Jen na doplnění - oba roje byly dokrmeny invertovaným
> cukrem. Setkal jste se někdo s něčím podobným? Nemohlo jít o zdivočelé
> včely? U souseda jsem nezjistil, že by šlo o jeho včely. Co stím, nemohou
> se vrátit, nebo mohou otravovat dál? Jak postupovat? Včelařím teprve 6
let,
> ale s něčím podobným se setkávám porvé.
> Vše dobré Bob.
>

Dne po 31. březen 2003 22:10 jste napsal(a):
>
> 6. Ulétlé roje pokud vůbec zimu v přírodní dutině přežijí ( lidově se říká
> zdivočelé včely ) bývají obvykle velmi slabé, takže se k této variantě
> nepřikláním. Ještě jsem se osobně nesetkal s volně žijícím včelstvem, které
> by přežilo víc než jednu zimu.

Dobry den,
u nas je v dutine stare lipy vcelstvo, ktere se kazdym rokem i roji a to i
pres to, ze uz nekolikrat bylo ( z duvodu varoazy) vysireno. Vzdycky to
prezijou.Co ja vim , zije tam jiz nejmene tri roky.

Jan Cervenka

Dovolím si malou úvahu na dané téma:
Předpokládám přitom, ľe se jednalo o jarní přikrmení invertovaným roztokem,
protoľe pokud bylo invertázou krmeno na podzim, nenapadá mne souvislost s
popisovanou loupeľí.
1. Včely se určitě po nějakou dobu budou vracet. A to aľ do doby, neľ najdou
jiný výhodnějąí zdroj sladiny.
2. Neexistují včely lupičky - jsou to jen včely, které mají silný sběrací
pud. Ten je ľene za jakýmko-li zdrojem potravy bez ohledu na to, je-li v
nektariích květů, nebo sousedním, či cizím úlu.
3. Z mnoha příčin vzniku této ( z lidského hlediska ) loupeľe je hlavní
přikrmování roztokem na jaře. ( Bezpečnějąí by bylo medocukrové těsto).
Přikrmování ( spíą doplnění chybějících zásob ) je nutné pouze pro záchranu
včelstva bez zásob. Je ale nutno radikálně včelstvo zůľit ( počet rámků i
nástavků ) tak, aby včelstvo dostatečně obsedalo prostor úlu včetně česna.
Česno zůľit tak, ľe prolezou max. dvě včely. Existují i preventivní
opatření, ale na ta je v tomto případě pozdě.
4. Otázkou je, zda to stojí za tu námahu - obvykle se to vyplatí pouze u
matek, které jsme si vybrali pro budoucí chov. A to jen tehdy víme-li
určitě, ľe matka má dlouhodobě vynikající vlastnosti. Běľné produkční
včelstvo je pro tento rok ztraceno - nebude z něj výnos ľádný. To je lépe
vyjmout za teplejąího dne vąechny plásty, omést je od včel aspoň 10m od úlu
a plásty bez včel přidat jinému včelstvu. Původní úl zavřít, nebo odstranit.
Včely se vľebrají do jiných, plodem bude posíleno včelstvo. Jeątě bych zúľil
i česna úlů, které byly jako sousední toho vyloupeného.
5. S podobným jevem jsem se bohuľel setkával téměř kaľdoročně, neľ jsem
přiąel na to, ľe jarní podněcování v úle nemá smysl. Já uľ dokonce ani
nedělám jarní prohlídku. Včelstva jsou po prohlídce rozruąená a věnují
pozornost jiným věcem, místo aby hlídaly česno proti vetřelcům - a uľ se
rozjede loupeľ. Hodně se dá vyčíst z podmetu. Kaľdá zkuąennost bývá draze
zaplacena.
6. Ulétlé roje pokud vůbec zimu v přírodní dutině přeľijí ( lidově se říká
zdivočelé včely ) bývají obvykle velmi slabé, takľe se k této variantě
nepřikláním. Jeątě jsem se osobně nesetkal s volně ľijícím včelstvem, které
by přeľilo víc neľ jednu zimu.

Přeji hezký večer
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Svěcený Bohumil Ing. <sveceny/=/cesa.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 31, 2003 11:20 AM
Subject: Loupeení zjara


> Trochu jiné téma.
> V sobotu jsem v poledne šel kontrolovat napáječku. Včelařím se 12 včelstvy
> (teď už ne). Včelstva mám po jarní prohlídce. Abych se vrátil k tématu. Na
> dvou slabších včelstvech jsem zjistil nebývalý provoz. Nějakou dobu jsem
na
> to zíral, posléze mne napadlo, že by mohlo jít o loupež. Poprášil jsem
> česna těchto úlů moukou a zjišťoval u svých včel co se děje. Než jsem
> zjistil, že se nejedná o mé včely a odhodlal se k razantnímu zásahu bylo
> dílo dokonáno. Jen na doplnění - oba roje byly dokrmeny invertovaným
> cukrem. Setkal jste se někdo s něčím podobným? Nemohlo jít o zdivočelé
> včely? U souseda jsem nezjistil, že by šlo o jeho včely. Co stím, nemohou
> se vrátit, nebo mohou otravovat dál? Jak postupovat? Včelařím teprve 6
let,
> ale s něčím podobným se setkávám porvé.
> Vše dobré Bob.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Mam podobnu skusenost. V piatok som dokoncil jarnu prehliadku. Jednemu
slabemu vcelstvu som dal odvieckovane zasobne 2 ramiky(komorovanim) . V
nedelu som pozeral letace a napajacky a skoro ma lizlo. Rabovka ako svet.
Hned som privrel letac na 1 vcelu. Rabovku sposobil med ktory vytekal z ula
cez letac. Nie moc ale predsa. Na noc som ho otvoril aby sa zostatok
vyvetral a dnes rano zase privrel.Uvidim dnes poobede. Zo ziadneho ula mi
este takto med zo zasobnych ramkov netiekol.

No co asi bude o jedno vcelstvo menej.

Pista

Trochu jiné téma.
V sobotu jsem v poledne šel kontrolovat napáječku. Včelařím se 12 včelstvy (teď už ne). Včelstva mám po jarní prohlídce. Abych se vrátil k tématu. Na dvou slabších včelstvech jsem zjistil nebývalý provoz. Nějakou dobu jsem na to zíral, posléze mne napadlo, že by mohlo jít o loupež. Poprášil jsem česna těchto úlů moukou a zjišťoval u svých včel co se děje. Než jsem zjistil, že se nejedná o mé včely a odhodlal se k razantnímu zásahu bylo dílo dokonáno. Jen na doplnění - oba roje byly dokrmeny invertovaným cukrem. Setkal jste se někdo s něčím podobným? Nemohlo jít o zdivočelé včely? U souseda jsem nezjistil, že by šlo o jeho včely. Co stím, nemohou se vrátit, nebo mohou otravovat dál? Jak postupovat? Včelařím teprve 6 let, ale s něčím podobným se setkávám porvé.
Vše dobré Bob.

Chovatelské hledisko má při stavbě úlu dost podstatný vliv. Včelařím kočovným spůsobem se včelnicovým umístěním úlů přímo na zemi. Pouze po nakrmení vozím včelstva na zimoviště, kde úly umísťuji na betonové lavice a přikrývám před deštěm na zimu plechy. Ve srovnání s včelýnovým včelařem jsou moje úly podstatně více zatíženy nejen dopravou ale i povětrností. Nemůžu potvrdit, že pouze hřebíky na spojení nástavků stačí. Dřevo jak známo pracuje a ne málo. Polodrážky se mi po letech "rozšklebily" a pouze cinkované nástavky všechny tvarové změny přežily.
To k připomínce o KOMPLIKOVÁNÍ.
Cinky a drážky však včelař - truhlář využije nejen při stavě úlů a proto jsem si dovolil se k této probelematice vyjádřit.
Vše v dobrém Honza

Hello Veselý,

Monday, March 24, 2003, 7:22:12 AM, you wrote:


Videl jsem je jak pobihaji ve vcelarskem vozu. Podle obrazku v
encyklopedii Zvirena Ceske a Slovenske republiky a jsem zjistil,
ze se jedna o plchy.
Zdravi
Jarda


:>> s rejsy a v poslednich trech letech take s plchy. V tomto roce se mi

VEI> Jak jsi zjistil, že to byli plši?

Ve včelařkých překladech byla uvedena koncentrace soli ve vodě k napájení
0,4 %. jako optimální t.j. 4 g soli na litr. Tuto koncetraci jiz několik
let dodržuji bez problémů. Při intenzivnějším odpařování používám 0,3 %.
Jako napáječka slouží kbelík se silnější hadrou, kterou měním stejně jako
vodu za 3 až 4 dny. Hadra slouží jako knot a vyváří se spolu s prádlem.Mám
jich několik. Je přehozena asi 8 cm přes vnější kraj jinak je ponořena
uvnitř.. Na hladině je dřevěná mřížka,aby se včely, které případně spadnou
,neutopily. Střídám dvě, po vyschnutí desinfikuji plamenem. Teď jdu zvážit
lžíci soli... rovná velká 10 g, vrchovatá 22-23 g, malá vrchovatá 10 g, malá
rovná 5 g. Do kbelíku dávám 5 l vody, je v ní potom 20 g soli. Někdy jsem
dával také špetku propolisu jako dezinfekci.Dnes přes den na návštěvě bylo
stále 50 až 100 včel. Mám teď jen 3 včelstva. V minulých deseti dnech jsem
jako napáječku zkoušel lahvičky na česně, oráceně, 3 dírky asi 2 mm, na
buničité vatě asi 7 x 7 cm. Také to fungovalo. Zdraví Jarka

V loni na výstavě v Praze jsem se bavil s jedním vystavovatelem a výrobcem
úlů a zároveň chovatelem o kvalitě spojování nástavků. Na dotaz jak vidí
jako chovatel rozdíly v provedení spojů : cinkování, (cimbuří), vruty, a
hřebíky. Jeho odpověď mne ani moc nepřekvapila. Řekl mi . Z chovatelského
hlediska je to jedno, mám doma úly ve všech třech provedeních a po několika
letech v tom není žádný rozdíl. Ale úly sbíjené jen hřebíky byly pro
nedůvěru včelařů neprodejné.
Podle mých zkušeností kdy se v naší rodině včelaří již nejméně od roku
1895 a viděl jsem u nich různé provedení spojů na jejich fyzickou životnost
to nemělo žádný vliv. K jejich vyřazování z provozu vedlo jejich 1) morální
zastarání nebo, 2) napadení dřevokazným hmyzem, 3) dřevokazné houby. Takže
když to shrnu, tak zbývá si položit jen otázku. PROČ SI KOMPLIKOVAT ŽIVOT.

Pepan

----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 25, 2003 10:49 PM
Subject: cimbuří


> Dostal jsem e-mail s sukázkou nabídky fy Pilana na kolíbavé pouzdro. Na
> stránce www.sweb.cz/jjvcela jsem uvedl výkres mnou používaného kolíbavého
> pouzdra jednbodušší konstrukce.
> Co včelař to truhlář, zdraví Vás Honza
>

:>> podzimním krmení do 4l láhve špetka. Rozhodně 50g na 10l
:>vody je mnoho.

:>> Může dojít k otravě.
:>> A ta špetka je asi 5 až 10 promile tj. do 1 % tj. na 10l
:>vody do 10 g.

Trochu matematiky:
50 g z 10 litrů je váhově 5 tisícin, a to "Rozhodně" není mnoho (Pazderka).
1 procento z 10 litrů odpovídá 100 gramům.
To jen aby to někoho nemátlo a třeba jim to nepodsolil.
Eman

U soli jsou zname toxicke ucinky pri jejim predavkovani. Optimalni je
koncentrace okolo 0,3 % (nejvíce do 0,5 %). Pri vyssich koncentracich byly
zaznamenany pripady zkraceni delky veku.
Zdravi, Tonda Pridal

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 27, 2003 3:11 PM
Subject: Re: Sůl do vody


> Se solí opatrně, i když jde o napajedlo. Všeobecně se doporučuje při
> podzimním krmení do 4l láhve špetka. Rozhodně 50g na 10l vody je mnoho.
> Může dojít k otravě.
> A ta špetka je asi 5 až 10 promile tj. do 1 % tj. na 10l vody do 10 g.

K Rakousku a EU/horní R./. Mám tam známého "gruntaře" není sice včelař, ale má chov býků a prasat. Tak. První rok je prý OK. Ale později. Vláda kvůli zmenšení nezaměstnanosti zaměstnává tz.Dozor./U nás slibované kontroly registrací počtu chovaných hospodářských zvířat.A ustájení./Dokonce prý nerozeznají býka od krávy.Hlídají věk,počet,ustájení a stím související předpisy.Tato kontrola nyní chodí cca jednou za šest týdnů a pro výkaz své činnosti napíše nějakou tu závadu, kterou je povinnen do příští kontroly odstranit. musí dokonce povinně zaplatit cestovné této kontrole.Popisoval mě jakousi výrobu v Holansku která drtí Rakouskou produkci. Jde o jakýsi komplex kde zvíře jede tzv. na pásu se systémem výtahů.
Co se týká včel, které je zařazeno také jako hospodářské zvíře asi je to obdobné.
Máme se na co těšit.

G. Pazderka

Není důležité ani tak jestli máš teplou nebo studenou stavbu. Rozhodně bych zůstal pouze u jedného typu celý rok a záleží na zvyku. Ovšem. Při teplé stavbě je velmi důležité aby pro zimní posun včel bylo česno ne uprostřed,ale v rohu.Ostatně ve včelařství je mnoho článků na toto téma podrobně vysvětleno.

Len ore obraznost. Polievkova lyzica praskoveho cukru je 30g.
Ja davam do 4l flase cajovu lyzicu nie plnu.

Niekedy menej je viac. Kto chce porovnat aku slanu viac beru, dajte viac
druhov vedla seby a uvidite. Nemusite sa potom dohadovat o gramoch.


Pista

Se solí opatrně, i když jde o napajedlo. Všeobecně se doporučuje při podzimním krmení do 4l láhve špetka. Rozhodně 50g na 10l vody je mnoho. Může dojít k otravě.
A ta špetka je asi 5 až 10 promile tj. do 1 % tj. na 10l vody do 10 g.

:>Je otázka, z jakého hlediska posuzovat smysl metody. Jak zájmové, tak
:>komerční včelaření je umělou metodou, která s přirozeným
:>životem včel zas
:>tak moc nesouvisí. A kterému aspektu umělého chovu dávat
:>přednost si musí každý rozhodnout sám.

Souhlas. Mě se měnil účel chovu včel několikrát. Od ekonomiky k radosti z chovu. Teď už se chci hlavně dívat jak prosperují, jak a jaký nosí pyl, jak jsou hodné a pracovité. A když už ten med nanosí, tak ho s nima férově vyměním (aby přežily). Výnos medu mi o nich říká, že jsou v pořádku. Pochopil jsem konečně motivaci chovatele chameleona.

:>
:>A skutečně dlouhodobé hledisko ? Z pohledu historie včel na zemi je
:>lidstvo jen takovou drobnou epizodou.

Mám obavu, že je to jejich poslední epizodou. Bez včelaře by v dnešní přírodě asi zašly.
Ale zase by zaskočil jiný hmyz, žádná tragedie. Příroda se pořád mění. Brontosauři taky nevydrželi, a nic se neděje.
Eman

On Wed, 26 Mar 2003, jkala wrote:

> Komerční metody však zatím mají ( dle mých poznatků ) na amatérskou
> většinu stejný vliv jako konstrukční problémy raketoplánu na pojízdnost
> škodovek.

Já se na to dívám trochu jinak. Komerční metoda je postup, jak dosáhnout
při minimálních nákladech (pracovních i materiálních) maximálních výnosů.
Jako zájmový včelař si můžu dovolit "luxus" dělat něco nad rámec této
nutnosti, hrát si a experimentovat, protože ekonomické hledisko mého
včelaření není rozhodující. Jestli je ta práce navíc vždy ku prospěchu
věci, nejsem úplně přesvědčený ;-).

Ale podstata chovu včel a jeho účel (t.j. výnos medu příp. dalších
produktů) v obou případech zůstává, takže postupy by neměly být v zásadě
příliš rozdílné.

Jako příklad: v neděli jsem při kontrole našel jedno výrazně slabší
včelstvo s nedostatkem zásob (zřejmě zlodějky). Přemístil jsem ho, přidal
mu zásobní plásty a budu se s ním zřejmě ještě několikrát zabývat, abych
se ho pokusil přivést do kondice pro snůšku. Jako komerční včelař bych
prostě rovnou zazimoval oddělky navíc a problém se slabým včelstvem na
jaře vyřešil okamžitě spojením s jiným.

> Bohužel v literatuře ( ani na videokazetách z knihovny ) jsem zatím
> nenašel nic, co by mne přesvědčilo, že ( jak říkám )"brojlerové" metody
> mají z dlouhodobého hlediska nějaký smysl ( kromě výše momentálního
> zisku) a že nejsou v konečném důsledku kontraproduktivní.

Je otázka, z jakého hlediska posuzovat smysl metody. Jak zájmové, tak
komerční včelaření je umělou metodou, která s přirozeným životem včel zas
tak moc nesouvisí. A kterému aspektu umělého chovu dávat přednost si musí
každý rozhodnout sám.

A skutečně dlouhodobé hledisko ? Z pohledu historie včel na zemi je
lidstvo jen takovou drobnou epizodou.

Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Pod názor Honzy Jindry se podepisuji na základě mé dosavadní totoľné
zkuąennosti.
Mám někdy pocit, ľe větąinu času strávím u včel jakýmsi neproduktivním
okouněním a kocháním se - já si s nimi a sám se sebou povídám. A dělám to
velmi rád. Jako zaměstnavatel bych se ale na hodinu vyrazil bez nároku na
odstupné:-)). Hobby je velmi těľká práce, kterou by člověk nedělal, kdyby se
jí musel ľivit.

Z Českého včelařství se uľ před několika roky vydělilo včelařství komerční
je mu věnováno i na úrovni svazového časopisu dostatek prostoru, mám pocit,
ľe často na úkor srozumitelné pomoci větąině amatérů ). Komerční metody vąak
zatím mají ( dle mých poznatků ) na amatérskou větąinu stejný vliv jako
konstrukční problémy raketoplánu na pojízdnost ąkodovek. Ale budiľ - to téma
by se před pár lety četlo jen jako zajímavosti o flóře na Marsu.
Takľe já se těąím na to, ľe si osvojím metodu 20-ti minutového ( tj. dvacet
minut lidské práce ročně na jedno včelstvo ) včelaření. Uľ druhým rokem se
mi suąí foąny z vejmutovky na Langstrothy - to abych věděl o čem mluvím.
Chci to zkusit, ale hodlám to sledovat jakousi skeptickou oponentní metodou.
Tedy ne pouze sledováním maximalizace výnosů a minimalizace nákladů. Protoľe
pokud někdo propaguje nějakou novou metodu, měla by to být metoda, která
řeąení problému popisuje jednoznačně, opakovatelně a uceleně ve vąech
zdůrazňuji ) aspektech.

Bohuľel v literatuře ( ani na videokazetách z knihovny ) jsem zatím nenaąel
nic, co by mne přesvědčilo, ľe ( jak říkám )"brojlerové" metody mají z
dlouhodobého hlediska nějaký smysl ( kromě výąe momentálního zisku ) a ľe
nejsou v konečném důsledku kontraproduktivní. Ani si nejsem jist, ľe se
budou čestně vypořádávat se zvyąujícími se poľadavky na kvalitu medu,
vosku.... Ale pokud komerční metody nebudou mít negativní dopad na
celoploąnou nákazovou situaci a amatérské včelaření, pokud budou respektovat
zacházení se včelami jako s ľivými tvory rád si je osvojí a bude propagovat
i amatér jako já.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

> názory jiných a porovnávám se svými skušenostmi. Mnozí se tváří tak, že na
> základě pozorování svých "n" včesltev mohou zevšeobecnit svoji metodu v
> jednoznačný postup jako jsou např. 30-ti minutová či 20-ti minutová
metoda.
> Rád bych také tak někdy pracoval, ale nejde mi to. Biologie včel funguje
> Všechny zdraví Honza
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 26.2.2003

Dostal jsem e-mail s sukázkou nabídky fy Pilana na kolíbavé pouzdro. Na stránce www.sweb.cz/jjvcela jsem uvedl výkres mnou používaného kolíbavého pouzdra jednbodušší konstrukce.
Co včelař to truhlář, zdraví Vás Honza

Každou zimu studuju zápisy z poslední sezóny a říkám si jak co zlepšit. Čtu názory jiných a porovnávám se svými skušenostmi. Mnozí se tváří tak, že na základě pozorování svých "n" včesltev mohou zevšeobecnit svoji metodu v jednoznačný postup jako jsou např. 30-ti minutová či 20-ti minutová metoda. Rád bych také tak někdy pracoval, ale nejde mi to. Biologie včel funguje naštěstí podle Gaussovy křivky a tak je nutný včelařův inteligentní individuelní přístup ke každému včelstvu.
Včera jsem například prohlížel 15 včelstev s loňskými matkami - dcerami jedné jediné matky. Všechna včelstva jsou přibližně stejně silná a stejně zásobená. Zimovaly na jednom vysokém nástavku a dvěma polonástavky nahoře. Všechna očka celou zimu otevřená. Některé matky plodovali v nejvyšším nástavku až pod fólií, jiné ve vysokém nástavku až dole a některé dokonce na dvou plástech od nejvyššího až po nejnižsší nástavek. Každá po svém.
Prováděl jsem přeskupení nástavků se zásobami pod plod, ale rozhodně to nešlo jednotným způsobem.
ps. Zatím přezimovalo vše (70 včelstev) včetně oddělků v polonástavku nad fólií druhého úlu. Zjistil jsem pouze jednu trubcokladnou matku. Včely nosí krásný žlutý pyl (vrba ještě nekvete a lísky jsou odkvetlé?).
Všechny zdraví Honza

Není to tak dávno co jsem tady v konferenci
diskutoval jak řešit obal, značení, a jak získat
zákazníka.
Od té doby se hodně změnilo a dnes řeším problém
jak rychle rozšířit chov abych měl pro všechny a
třesu se abych s medem vydržel do prvního
vytáčení. Takže jsem vlasně naprosto spokojený
člověk.
Naučil jsem i pár lidiček konzumovat nejen med
ale i medicínu které se běžně říká medovina.
Proto se mi dostala do ruky placatice z Včely
Předboj. A teď proč píšu ....
Na lahvi medoviny je naprosto v bez ostychu v
podobě jakési pečetě uvedena část loga svazu a
název český med ( česky a anglicky )
Myslím, že na medovinu je daná norma
neaplikovatelná( obsah vody v medu atd. ) a nový
subjekt a.s. snad ani není členem svazu ¨

zajímal by mě Váš názor
( danou etiketu mám naskenovanou a na požádání ji
zašlu )

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

Ahoj,

tak jsem dneska provedl jarní prohlídku, mimo 4 včelstev, ty dodělám
zítra. Z 19 jsem zatím pozbyl dvoje, jedny padly netuším proč, zásob
měly dost... Trošku záhada. Druhý jsem spojil, protože neměly matku..
Mám ještě jedny, kde jsem našel trubčici. Protože jsou ale dost
silný, zatím jsem je nespojil, je mně to líto. Ale nemám náhradní
matku. Proto bych se chtěl zeptat: nemáte někdo matičku na víc? Chápu
jaká je situace a moc v to nevěřím, ale alespoň to zkusím. Pokud snad
ano, pošlete mi mejlíka, nebo SMS na 607 732399, já bych Vám
zavolal...

mějte se hezky a ať máme krásný jaro.

jose

______________________________________________________________________
Reklama:
Vyzkousej zabavny test Travelmatch od KLM. Naleznes tak dovolenou svych
snu a usetrís 30%! Hraj zde: http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=45492%26url=http://klm.mhc.hu/travelmatch/cz/tm_lp_cz_cz.htm

...sestává zdvojic rovnoběžných ramen jež vystupují vněkolika řadách nad sebou tvořícíetáže jednotlivých vidlic mirně skloněné ve směru dolů.Vzdálenosti ramen mezi etážemi jsou stanoveny podle výšky typizovaných úlových nástavků.
Při použití m.m.m.zařízení ramena vidlic směřují podél bočních stěn nástavků a podsouvají se pod jejich úchytné lišty.Při následném pozvednutí,úlová sestava svými úchytnými lištami spočívá na ramenech zařízení.
Nástavek-skupinu nástavků lze po ramenech m.m.m. zařízení vysunovat z úlové sestavy jak od spodní části tak i z horní části.Vysunovaná část se v uhlopříčném směru od sestavy nejen vzdaluje ale i rozestupuje.V uvolněné mezeře lze který koliv nástavek vyjmout zaměnit.
V případech nezáměny spodního nástavku-princip Dadant,kdy plodištní úlová část zůstává na zemi,postačí nadzvednutí minimalní,vytvářející jen nosné napětí mezi rameny m.m.m.zařízení a úchyty nástavků.
Dálese ukazuje že je výhodnější,v tomto případě přistavovat zařízení k ůlové sestavě od zadní strany,zatímco úly s technologii záměny nástavků od česnové strany.

Manuelní mobilní manipulační zařízení
je určeno k uvolnování zastavěných nástavků úlových sestav a pro potřeby v běžné skladovací technice při manipulaci s typizovanými přepravkami,schránky.

autorstvi je chráněno osvědčením úřadu průmyslového vlastnictví

v dobrém franta