78440

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Míra P. (213.192.0.246) --- 10. 2. 2008
Prolet

Tak dneska nevím ale včera včely co jsou na sluníčku lítali jako by byl červen.Dokonce nosili i trošku pylu.Ty co mám ve stínu pod smrkem těch bylo venku jenom pár.Jsem 580m.n.m.a teplota ve stínu byla asi pět stupňů.Zdraví Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.18.133) --- 10. 2. 2008
včela

jak to dnes lítá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.18.133) --- 10. 2. 2008

jak to dnes lítá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27267)

Pravidla pro biomed jsou někde na webu a pokud se pamatuji léčiva se nepoužívají před a během snůšky , matkám se nesmějí zastřihovat křídla, rozmnožování jen roji, v doletu 2 km nesmějí zemědělci používat postřiky v zimních zásobách musí být 1/3 medu nesmějí se používat pylové náhražky Med se smí získávat jen vytáčení nebo vykapáním, nesmí se lisovat ani z víček. Pro výrobu plástečkového medu se smějí použít jen mezistěny z vlastního vosku nebo vůbec se nepoužívají a je spoustu dalších pravidel které se kontrolují . Neznám to všechno je to jen to co si pamatuji Já se tím nezabývám protože mám včelstva na Hané kde se stříká a chemicky hnojí jak o závod..) CO Nás však může potěšit nabude se již postřik provádět letecky .))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <vsusicky/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Poumavsk? bio-med
> Datum: 09.2.2008 22:55:15
> ----------------------------------------
> Nu pokud vím, tak okolí Švihova u Klatov žádný národní park není, řekl bych
> že ani CHKO, ale žádný rozsáhlý průmysl také ne. Takže by to za určitých
> podmínek mohlo jít i jinde. Máte pravdu, že podstatnější je způsob
> ošetřování. Bohužel o vlastním chovu se na jeho webu toho moc nepíše.
> Zajímalo by mne zejména léčení VD zvláště pak výsledky loňského roku a a
> letošní zimy.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 10. 2. 2008
Re: Otevřené dno - Podložky (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254) (27258)

noviny nedoporučuji, kondenzovaná vlhkost je přilepí ke dnu a roztrhnete si je. Měl se včelkami se rozsype. Musí se jich dát více na sebe a pak to z toho vyklepávat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 10. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254) (27257) (27259) (27262)

Kde by se dala sehnat celulozová hmota, podobná nebo stejná, jako u Formidolu??

-----

Vyzkoušel bych hobru.
Papírky pro fumigaci a jiné filtrační a další speciály (m.j. pro ČSLA) se vyráběly na pokusném stroji ve Štětí - patřil tehdy IRAPA. Pak se nějak privatizoval a jak se jmenuje firma teď, tak nevím. (Ono mediální ROTO to není:-)

Pokud by se nehodila HOBRA, tak čistší nasákavý materiál je právě ve filtračním materiálu. V galvanovnách a.j. se používají filtry, kde je filtr halda mezikroužků z papíru podobného pivním táckům. Ale z principu to musí být "čistší" než nějaké pivní tácky.

A co netkané textilie?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 10. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265) (27267)

Zajímavější je, že dělá jednodruhové jarní medy a na normální výšce rámku(?). Někde jsem četl dopis "podepsaný" oním včelařem, kde se přiznávalo, že je to vše jeden velký podvod, ale když to lidi chtějí, takže se jim to řekne :-)

Proto jsem se ptal, jestli to někdo viděl na vlastní oči, nebo jen "ekologický auditor". Na fotkách jsou jen jedny staré úly a jinak samé ekologické medy.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 9. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264) (27265)

Nu pokud vím, tak okolí Švihova u Klatov žádný národní park není, řekl bych že ani CHKO, ale žádný rozsáhlý průmysl také ne. Takže by to za určitých podmínek mohlo jít i jinde. Máte pravdu, že podstatnější je způsob ošetřování. Bohužel o vlastním chovu se na jeho webu toho moc nepíše. Zajímalo by mne zejména léčení VD zvláště pak výsledky loňského roku a a letošní zimy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 2. 2008
nové stránky

http://www.vcelari.eu/

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 2. 2008
Re: Poumavsk? bio-med (27126) (27157) (27263) (27264)

Jenže pro biomed jsou podstatné jiné věci. Způsob vedení včelstva , krmení, léčení, a v prvé řadě oblast kde se nehospodaří intenzivně za pomocí um, hnojiv a chemikálií V podstatě to jde jen v národních parcích a podobných oblastech

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <vsusicky/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Poumavsk? bio-med
> Datum: 09.2.2008 21:42:41
> ----------------------------------------
> A na některých nástavcích bych řekl také sololit.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 9. 2. 2008
Re: Pošumavský bio-med (27126) (27157) (27263)

A na některých nástavcích bych řekl také sololit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (79.127.160.5) --- 9. 2. 2008
Re: Pošumavský bio-med (27126) (27157)

>A přímo vlastní stránky i s několika foto www.sweb.cz/sumavskymed

>Filosofií chovu je poznávání života včeliček a jejich přirozeného vedení v souladu s přírodními zákony s cílem bezzásahovosti a získávání plnohodnotných, čistých včelích produktů plných včelí, resp. přírodní pozitivní energie.
autor stránek, Dr. Ing. Pintíř, PhD.


Přijde mi to jako vystřižené z doby minulého režimu. Tehdy se s oblibou psaly takové slátaniny bez hlavy a paty. Jako biomed také blábol, protože dle tamní fotogalerie používá například nátěr barvou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (213.151.87.64) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254) (27257) (27259)

Jsem rád, že se kyselině mrav. věnuje větší pozornost, určitě si to zaslouží a nemůže za to, že se používá tím nejhloupějším způsobem, co existuje. Nejhůře je to zespoda, o něco lepší je to z boku a určitě nejlepší zezhora přes plodiště.ˇZezhora to ale moc Formidolem dobře nejde, protože je to hodně pracné a krátkodobé a u většího počtu včelstev nepoužitelné. Vyvíjím tedy svůj způsob s doplňováním bez otevírání úlu a určitě ho zveřejním alespoň po sezoním odzkoušení. Mám tedy prosbu pro "naše chemiky" což je obor v kterám mám pouze základní vědomosti. Co udělá kys mravenčí s molitanem , neuvolňuje se něco jedovatého?? Jaké by připadaly do úvahy neškodné a měkké materiály?? Kde by se dala sehnat celulozová hmota, podobná nebo stejná, jako u Formidolu?? Výrobce se zasekl na Formidolových deskách a zřejmě ničím jiným nepřekvapí a tak si musíme pomoct sami. Děkuji za odpověď. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254) (27257) (27259)

Něco by šlo najít v prodejnách Řempa, ...
Radim.
........
Viděl jsem pravděpodobně tohle:

http://plasticke-hmoty.rempo.net/plachty-pytle-plotoviny-site-sitoviny-zastineni/lesenarske-site-zastinujici-sitova-tkanina-plotex-s-oky/

Ale rozměr ok neuvádějí. Na dno bude ale asi třeba o číslo řidší. Padesát Kč za m2, pozink je asi trochu dražší. Problém je, že tohle by chtělo vidět na vlastní oči. Takže až budu v důchodu a budu mít dost času :-))

Ale na ochranu před ptáky a nebo natáhnout na plot před česna aby včely létaly výš nad sousedy či kolemjdoucími asi dobrý.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 9. 2. 2008
Re: kovov? mezern?k (27055) (27171) (27192)

http://www.sapak.eu
K.Čermák

tokoko napsal(a):
> bylo by možné sem hodit kontakt na pana Sapáka, výrobce distančních hřebenů?
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254) (27257)

Něco by šlo najít v prodejnách Řempa, z bývalého jednoho socialistického řempa vzniklo několik soukromých prodejen, ale pořád se dají pod heslem řempo najít na internetu. Největší výběr je asi v pražském řempu, www.rempo.net, kde je i kvalitní internetová prodejna s množstvím doplňkových informací. To zelené síto, kterým se "omotávají" stavby, tam myslím je taky. Potom plastová síta s vhodnými otvory na dno jsem viděl prodávat v Bauhausu jako ochranu stromků proti okousání zvěří, bylo ale dost tvrdé, takže je otázka, za jak dlouho by popraskalo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Ptáček (81.19.4.77) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno - Podložky (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254)

"Podložky na měl mám samozřejmě bílé plastové což asi všichni."
Já již léta pužívám noviny. Jsou prodyšné, jednorázově hygienické, pomáhají odstranit vlhkost, pokud na dno nakape, nemusím nic skladovat.
Vše dobré,
Vladimír Ptáček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253) (27254)

.... a po použití formidolu oxidovalo značně.Matný zoxidovaný povch zůstal ...
-------
Když vypadalo nadějně, že do dotací půjdou i varoadna, tak jsem se tady poptával zda někdo nezná ceny vhodného nerez síta. To bych si zainvestoval (když to jiní platí :-) .

Kdysi když nebylo varoa síto běžně v sortimentu včel.prodejen, tak jsem znouze dával dolů hrubé kovové síto proti myším, na to fasádní perlinku do zateplených fasád. Včely to trochu ohoblovaly, ale ještě teď po několika letech drží. Ale vypadá to, že nebude věčná.

Ale kolem staveništ se používají zelené sítě. Jednu jsem okukoval když jí natahovali (bohužel na roli nebyl napsaný dodavatel) a byla z takové "věčné" pevné umělé hmoty. Z podobné se dělají umělohmotné zipy když je vyrábějí jako zmáčknutou spirálu. Ta síť co jsem okukoval byla docela hustá, spíše na strop a propolis, či větrání, ale kdyby byla o číslo řidší, na varoa dno by docela šla.

Bohužel nemám čas bloudit po stavebninách, ale pokud někdo by někde zjistil výrobce-dodavatele a kouklo by se, jestli by od něj bylo něco vhodného, tak by se asi dost ušetřilo.

Jen kolem té stavby co jsem okukoval omotaly několik set metrů. Nemohlo to být tedy asi zas tak drahé.
Bohužel, když to sundávali, tak jsme nebyl v dosahu, abych se dohodl:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 9. 2. 2008
Mite Gone a Nassenhaider

Ještě malé doplnění. Dle diskuze v Optimal klubu upozorňuji na jednu maličkost. Ani MiteGone ani Nassenhaider nejsou v ČR registrovány jako veterinární léivo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 9. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230) (27245)

Jiří:
http://www.honey-well.com/cz/www22.htm dle úvodní stránky se jedná o maloobchod, takže cena 29,-za 1 desku MiteGone by měla být včetně DPH, tedy konečná. Včera jsem tam byl, ale nenapadlo mne se zeptat na cenu MiteGone v kameném obchodě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252) (27253)

Ve svých úlech používám pouze pozink podmetové síto po kterém včelky pochodují celé léto a po použití formidolu oxidovalo značně.Matný zoxidovaný povch zůstal do teť,ale asi už je slabší.(Nevim,protože jsem tomu nevěnoval pozornost,ale do budoucna to budu sledovat,protože s kyselinou mravenčí mám velké plány.)Podložky na měl mám samozřejmě bílé plastové což asi všichni.Co se týká mateří mřížky tak ta je taky plast,jen hřebíky v rámcích jsou pozink,ale to bude asi opravdu zanedbatelné.Drátky jsou už naštěstí nerez.Je to každopádně k zamyšlení do budoucna při volbě materialu,zvláště když budoucnost velmi pomalu ale jistě směřuje k bio medu a použití hlavně přírodních léčiv.Vaše je informace jsou přínos,protože jsem o včelaření něco přečetl i o léčení KM se píše že je agresivní kyselina,ale nikde se neuvádí že reakcí vznikají jedovaté látky,což mi teť zní logicky i když nejsem chemik.(((asi jsem špatně četl)))


Zdraví Vám všem i včelkám přeje Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251) (27252)

Pokud se bude hodně používat kyselina mravenčí a v úlu bude toho kovu hodně, mohlo by dojít k nějakému nárazovému vzniku většího množství těch solí, potom by bylo třeba dávat pozor, jestli se to nějak neprojevuje na včelách. Určitá možnost, ne jistota tady je. Asi takhle.
Co se týká nátěru, viděl bych jako potřebné natřít pozinkovaný plech, pokud se používá jako podložka na měl a včely k němu mají přístup. Jinde v úlu natřít tu stranu pozinkovaného plechu, ke které včely nemají přístup a tudíž ho nemohou potáhnout propolisem. Vůbec by se asi neměla natírat mateří mřížka, barvou by se zúžily mezery mezi dráty. U úlů vylepených hliníkovou fólií nevím, to musí ukázat praxe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250) (27251)

Asi ale i toto platí v extrémním případě, třeba když to krmítko se zbytky cukru zůstane v úlu a cukr kvasí přes zimu. Jednou se mi takové krmítko zatoulalo do úlu a že je ze zinkového plechu jsem si všiml až když jsem ho po krmení vytahoval díky větší hmotnosti a podezřelému vzhledu, včelstvu se tehdy nestalo nic.
Každopádně zinek a hliník jsou kovy velice citlivé ke kyselinám, snadno vznikají soli a zinečnaté a zřejmě i hlinité soli ve sladině jsou pro včely jedovaté. Ale při běžném použití v úlu - pozinkovaná mateří mřížka, kovové mezerníky nebo jiné kousky plechu se soli těch kovů do sladiny nedostávají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249) (27250)

Navíc kovové části v dosahu včel včely potahují vrstvou propolisu a ten je před kyselinou do určité míry chrání. V minulosti bylo v literatuře varováno před korýtkovými krmítky do zadováku na obrácenou láhev vyrobenými z zinkového plechu, dobře se ohýbal a snadno pájel, místo pocínovaného. Uvádělo se, že při pozdnějším krmení, kdy včely odebírají roztok cukru už pomalu, tam cukr zůstane, potom roztok kvasí a rozpouští zinek a vzniklé zinkové soli mohou včelstvo otrávit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 9. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247) (27249)

Zinkové soli jsou pro včelstvo jedovaté, ale v takovém množství, v jakém je zinek na pozinkované mateří mřížce, v podstatě včelstvu neškodí. Zinkové soli včely nijak nelákají ke konzumaci, pokud se s nimi jednotlivé včely setkají jako s pevnou látkou, vynesou je z úlu jako každou jinou nečistotu a nijak je to neohrozí. Aspoň si to myslím. Mohly by se otrávit jednotlivé včely, kdyby kapky sladiny na něčem pozinkovaném zkvasily nebo by se v nich srazila kyselina mravenčí z léčení tak, že by se v nich objevilo větší množství kyseliny, která by reagovala se zinkem. Hromadný úhyn nebo oslabení včelstva při běžném použití pozinkovaných věcí uvnitř úlu nehrozí, ale je dobré o tom vědět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 8. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246) (27247)

Dobrý večer
Pane Polášek tak teť jste mi vyrazil dech.To že zoxidovaná pozink mřížka včelkám škodí (jedovatá) by mě ani ve snu nenapadlo.To nikdo neví ani včelařské prodejny když se vesele prodávají? Přece KM chce léčit skoro každý a včely jsou s zoxidovaným pozink sítem v kontaktu stále.Nedostává se ten bordel i do medu? Nevim jakou povrchovou úpravu mají kovové mateří mřížky?(používám plast).Jestli je to opravdu tak škodlivé (((nepochybuji o vašem příspěvku,ale je to pro mě dost drsná novina,protože předtím jsem měl darované vysloužené moravské univerzály a s radostí jsem je spálil))) tak je než včelky vyletí okamžitě natírám.Jen nevím co je na pozink vhodné,trvanlivé,potravinářské a hlavně odolné KM protože tohodle léčiva se nechci vzdát.Jestli má někdo prověřený nátěr tak bych uvítal radu,abych nemuset složitě řešit s prodavači v barvy laky kteří chcou vetšinou jen prodat ať je to cokoliv.Řešení by byla nerez síta,jenže ta astrooonooomickááááá cena je nereálná hlavně při více úlech a jettli se požadovaná zrnitost (oka) vůbec vyrábí.Nebo nějaká podobná odolná nezávaná slitina,ale to už bych chtěl asi moc.



Přeji všem zdravé včelky
Pepíno



R. Polášek (85.71.1.251) --- 8. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237)

Pokud to je chemický hliník, kyselina mravenčí ho poměrně spolehlivě rozkládá. Dokonce bych měl určitou obavu z příslušné soli, mravenčnanu hlinitého, který při tom vzniká, jestli není toxický pro včely. rychlost rozkladu je taky závislá na množství vlhkosti. Pokud to je nějaká slitina hliníku s něčím jiným, může to vydržet. Stejně tak kyselina mravenčí rozkládá zinek a vzniklá zinečnatá sůl, mravenčnan zinečnatý je pro včely jedovatý. Železo zdánlivě drží lépe, ale zase kyselina na železe vytváří časem vrstvu rzi, kde železo už koroduje automaticky samo bez dalšího přísunu kyseliny, zatímco u zinku a hliníku se koroze po přerušení přísunu kyseliny zastaví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 8. 2. 2008
RE: Pred?asn? jaro (27163) (27164) (27222)

Na příjezdu vlakem do Pardubic kvetou lísky...

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Pol??ek
Sent: Wednesday, February 06, 2008 5:18 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Pred?asn? jaro

Tady na severní Moravě výška asi 330 m by to plodování zas tak moc
nevadilo.
Píšou, že v únoru nebudou nějaké velké mrazy, vypadá to tedy na denní
teploty nad nulou, noční do -5 st C a pokud bude pár dnů jižní vítr a
bez
mraků, určitě už i leccos rozkvete, takže včely budou mít jakýsi pyl.
Letos
je velice zajímavé, že dávno slezl sníh, roztála půda a první jarní
květy,
sněženky, sotva začaly vylézat ze země. Taky lýkovec už půl měsíce sotva
začal kvést. Letos jsou větší vyrůstající tulipány než ty sněženky.
Zřejmě
potřebují k jarnímu rašení větší zimu a sníh, než byla letos a myslí si,
že
je ještě podzim.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra Hladík" <hladik.miroslav/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 06, 2008 3:03 PM
Subject: Re: Predčasné jaro


> V Podkrkonoší je 7 stupňů častý déšť silnější vítr.Průšvih je,že
některá
> včelstva začala nosit vodu.Začnou více plodovat a to v našich
podmínkách
> n.v.480m.není dobré.Už kvete olše a líska ale včely na ně nemohou
> létat.Přijde li mráz 10st.mínus,tak toto květenství spálí.M.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 8. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237) (27246)

oprava - chemicky čistý hliník

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 8. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237)

Pokud to je chemický hliník, kyselina mravenčí ho poměrně spolehlivě rozkládá. Dokonce bych měl určitou obavu z příslušné soli, mravenčnanu hlinitého, který při tom vzniká, jestli není toxický pro včely. rychlost rozkladu je taky závislá na množství vlhkosti. Pokud to je nějaká slitina hliníku s něčím jiným, může to vydržet. Stejně tak kyselina mravenčí rozkládá zinek a vzniklá zinečnatá sůl, mravenčnan zinečnatý je pro včely jedovatý. Železo zdánlivě drží lépe, ale zase kyselina na železe vytváří časem vrstvu rzi, kde železo už koroduje automaticky samo bez dalšího přísunu kyseliny, zatímco u zinku a hliníku se koroze po přerušení přísunu kyseliny zastaví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230)

Pane Václavek, najděte si na internetu adresu "honey-well.com". V ceníku je nabídka odpařovacích desek MiteGone. Smůla je v tom, že tento ceník je pro velkoodběratele a není zde uvedeno, jestli MG prodávají i maloodběratelům. Snad se cesta najde. 50 ks balení, 1 ks za 23,- Kč včetně DPH.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230) (27234) (27240)

Dnes jsem obdržel poštou zásilku z VÚVč z Dolu. Koncem minulého roku jsem si objednal publikaci "Celý rok proti varroáze" stojí 45,- Kč. Shrnuje nové poznatky v léčení včelstev proti varroáze u nás. Poukazuje a vysvětluje důsledky nuceného soužití včel s varroázou. Poukazuje na chyby v postupech léčení, která provádějí včelaři a ukazuje cestu jak dál proti varroáze. Je to nové vydání 2008. Vřele doporučuji všem diskutujícím. Bohužel poštovné nemohu doporučit, je vyšší než požadovaná cena publikace. Zaplakal jsem 68,50 Kč.

Čau Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (195.47.26.219) --- 8. 2. 2008
Re: Re[2]: Termicke osetreni vcel (26940) (27015) (27040) (27043) (27086) (27139) (27141) (27144) (27166) (27239)

Výhodou je, že se nevyskytne rezistence a usmrtí se 100 procent roztočů.

Pokud je tato věta pravdivá, pak máme způsob ošetřování včel, kerý nás může zbavit VD. Je zapotřebí se tímto tématem zabývat a najít optimální způsob ošetřování. Měli by se zapojít především ti, co milují včely, jsou mladí duchem a mají kreativní myšlení.
Zdravím, H.

P.S. Fén na baterii jsem zatím nesehnal, ale na 220 V (za 149 Kč). Na pokus u baráku mi to zatím stačí :-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 8. 2. 2008
Re: Oet?en? aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230) (27234) (27240) (27241)

Tomáš Heřman napsal:
Muzete prosim popsat podrobnosti, kde jste je koupil, cenu apod. Tusim, ze uz jste to mozna psal, jestli ano tak se omlouvam a dohledam si to.
.............

Už jsem to tu asi psal, ale to nevadí.
Prodává je pan Burian v Brně na Kolišti za 129,-Kč/kus.
Na plnění prodává plastové lahve za tuším kolem 80,- Kč.
http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/

Vlastní zkušenosti budu mít až po sezóně, teď by to byly jen spekulace.
Kyselina se bude muset ředit, v návodech píšou na 60%, z různých dotazů jsem vydedukoval, že včelaři do odpařovačů běžně používají 65% (při podzimním léčení někteří i 85%).

Myslím, že ve včelařských novinách je to pěkně popsané, ale jak už jsem psal, zatím vlastní zkušenosti nemám.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 8. 2. 2008
Re: Oet?en? aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230) (27234) (27240)


>
> Ne že bych chtěl opětovně napouštět formidoly, už mám koupené nějaké
> odpařovače nassenhaider na otestování. MAní deklarovanou větší účinnost a
> plnění je vymyšleno a v německu schváleno.
>

Muzete prosim popsat podrobnosti, kde jste je koupil, cenu apod. Tusim, ze uz jste to mozna psal, jestli ano tak se omlouvam a dohledam si to.
U desek Mitegone se mi nelibi ta moznost lehce se poleptat kyselinou, je tam dle mne moc nebezpecnich kroku pri aplikaci ale znam je jen z toho co je dostupneho na netu.

Funguje plneni odparovacu tak jak je popsano a na obr. na http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006080802 ???
To se jevi jako bezpecne. A jestli ze se 65procentni kys. se nesezene, tak kriticke je jen redeni - co myslite??

Diky

p.s. u znovunapousteni formidolu se mi nezda to, ze ho obvykle rozkousou a vynosi, nevim jak zjara ale v lete stacilo 2-4 dny a desky byly venku pred ulem nebo na situ. To jen muj postreh.


T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230) (27234)

vsusicky napsal:
>U Formidolu bych se zamysel nad ekonomikou opětovného napouštění, kdy cena jedné desky po dotaci je tak nízká, že to nestojí za to pokoušet se o napouštění.
>Také uvažuji o použití Formidolu vždy těsně po vytáčení, ale neuvažuji o opakovaném použití. Na podzim jsem kupoval jedno velké balení Formidou v naší ZO za 180,- nebo 200,-Kč. >V balíku je myslím 10 balení po dvou deskách. Pro 10 korun za desku nemám chuť se zabývat ředěním KM a následným plněním desek.
..................

Ne že bych chtěl opětovně napouštět formidoly, už mám koupené nějaké odpařovače nassenhaider na otestování. MAní deklarovanou větší účinnost a plnění je vymyšleno a v německu schváleno.

Jen pár poznámek:
- při znovuplnění formidolu by zřejmě odpadlo ředění, protože kyselina mravenčí se běžně prodává 85%. Ve formidolu je 40ml 85% kyseliny mravenčí.
- 40 ml 85% kyseliny mravenči by mohlo přijít i bez dotace řádově na cca 2,-Kč, pokud by se kyselina kupovala ve větším balení (20 litrů)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 8. 2. 2008
Re[2]: Termicke osetreni vcel (26940) (27015) (27040) (27043) (27086) (27139) (27141) (27144) (27166)

Před dvaceti lety dodával Výzkumný ústav včelařský dokumentaci ke
stavbě zařízení na termické ošetření včel proti VD.

Byla to jakási velká plechová krabice, do níž je dole přiváděn horký
vzduch ohřívaný v nějakém výměníčku malým propan-butanovým hořáčkem
(sporáčkem).

Vevnitř byla umístěna "klec" na včely. Byla z pletiva - včelotěsná.
Klec byla otáčivá, byla na jakési hřídeli vyvedené na boku ven a
točilo se s ní klikou. (Trochu to fungovalo jako osudí na losování
Matesa - pamětníci vědí)

Součástí zařízení byl přesný teploměr a nahoře plechové krabice byly
otevíratelné regulovatelné průduchy, jimiž se odpouštěl horký vzduch
ven. Je totiž nutné udržovat uvnitř poměrně přesně teplotu 48 stupňů.

Do "klece" se smete včelstvo, klec se vloží do zařízení a klikou se s
klecí uvnitř pomalu otáčí. To mělo mít dvojí efekt: 1.) se tím bránilo
včelám, aby se shlukly do nějakého hroznu; otáčením klece se včely
promíchávaly a teplota mohla účinkovat na každého včelího jedince; 2.)
otáčením klece se promíchával vzduch uvnitř zařízení.

Bylo nutno po určitou dobu (nějaké minuty) včely vystavit přesné
teplotě. Není totiž velký rozdíl mezi teplotou, při které hyne VD, a
teplotou, při níž hyne včela.

Výhodou je, že se nevyskytne rezistence a usmrtí se 100 procent
roztočů.

Doporučovalo se to pro ošetření smetenců a rojů. (Tedy včelstev bez
plástů, resp. bez plodu.

Termické ošetření včelstev s plásty je vyloučeno. Jednak se teplotou
zahubí plod, a kromě toho se plásty roztaví (resp. změknou a zhroutí
se) - a kromě toho horký vzduch se nedostane do obsazených
meziplástových uliček, protože včely přístup tomuto horku uzavřou.

Bylo by zřejmě možno spojit s tzv. "norským zazimováním", kdy se na
podzim smetou včelstva na mezistěny a začnou krmit. (Tedy jako
mezistupeň mezi smetením a usazením na mezistěny by mohlo takové
včelstvo projít termickým ošetřením a být zbaveno roztočů.)

V poslední době o tomto ošetření přestal Vúvč mluvit. Možná je to
kvůli tomu, že pro velikou pracnost a nutnost budovat speciální
neskladné zařízení se tato metoda neujala. Bylo by potřeba se na to
výzkumníků zeptat.

---------------

Každopádně, myslím, že nějaké vhánění teplého vzduchů do úlů či
přihřívání v podmetu nemá pro tlumení varoázy žádný vliv. Nanejvýš se
tak může podařit zvýšením teploty zabít plod či roztavit část plástů.

Termické ošetření je nutno dělat mimo úl a bez plástů. Je logické, že
ošetřené včelstvo se nesmí vrátit na své původní plodové plásty,
protože na plodu jsou roztoči.

Pokud začíná rezistence roztoče na chemii, možná bude tato metoda
oprášena.

Já vidím jako jedinou reálnou možnost jak smysluplně aplikovat tuto
metodu v běžném provozu, až začne selhávat chemické ošetřování (a nebo
bude drastické či málo účinné), používat termické ošetření na podzim
(ať už s přemetáním na mezistěny nebo bez). Každopádně to bude
znamenat zbavit včely podzimního plodu (což jim však nikterak kriticky
neublíží).

Pro toho, kdo má k dispozici u včel elektrický proud by bylo jistě
pohodlnější zařídit ohřev vzduchu nějakým elektrickým topným tělesem
napojeným na přesný termostat. Vzduch by však měl zařízením alespoň
trochu proudit, aby byl stále čerstvý.

---------

Teď jsem ještě znovu prohlížel vlákno diskuse a koukám, že tu už odkaz
na původní dokumentaci z Vúvč byl:

http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocuments/235/235489.pdf




> S tím fénem na baterii je to skvělý nápad. Odhaduji, že na jedno nabití
> baterie bychom mohli ošetřit min. 10 včelstev a ještě bychom dojeli domů.
> Chtělo by to přesnější výpočet. K tomu bychom potřebovali znát měrnou
> hmotnost zavíčkovaného plodu a jeho měrné teplo. Může to někdo zjistit,
> nebo změřit?
> Kapesní ohřívač je také dobrý nápad. Chtělo by to ale znát, kolik se
> uvolní tepla (v kJ, nebo kcal)na litr roztoku.
> Už jdu shánět fén do auta :-).
> Zdravím, H.




J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 8. 2. 2008
Re: Otev?en? dno (27201) (27210) (27214) (27223) (27237)

teť si neuvědomuju
> jak to má orginal optimal-možná už taky tak-nevim)

original to ma sito pevne ve dne - nejde ho vysunovat

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 8. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223)

Zdravíčko
Jiříku s AL fóliemi vám neporadím,protože jsem je neměl a ani nezkoušel.Výrobce z Mštěňovic je myslím používá a určitě vám rád poradí. Mě vyšel vždy vstříc a jsem rád že mi dobře poradil.Já jsem chtěl orginal Optimal jen jsem si nechal udělat již zmiňované dno s vysouvací mřížkou protože se po vysunutí skvěle čistí kartáčem,smetáčkem.(teť si neuvědomuju jak to má orginal optimal-možná už taky tak-nevim) Při pohledu na nátavky s AL fólii jsem váhal,ale nakonec jsem se přiklonil ke včelami prověřenému dřevu. Osobně upřednostňuju přírodní materiály.
Když jsem minulý rok použil Formidol tak mi lechce místy zrezavělo spodní síto kde byla porušená pozik vrstva. Pozik taky zoxidoval,takže síta letos natřu,ale nevím čím aby to dlouho drželo a včelkám nevadilo.
Podložky na měl jsem dnes povytáhl a až za několik dní je odstraním úplně ať nemají šok se změnou cirkulace.Nenaprší mi do nich protože jsou v maringotce.Jsou nové a vypadají skvěle,že mi je bylo líto dát ven na déšť sníh.
Letos už né,ale příští rok si asi pořídím ještě navíc užší sololity nebo plechy které budou lehce větrat ale dno nedude dokořán.Uvidím po letošní "zimě nezimě"

Ať se Vám daří v nových Úlech
Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(77.104.245.96) --- 8. 2. 2008

www.darkmoon.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230) (27234)

Moje injekční stříkačka koupená loni v lékárně končí na 60 mililitrech. Ve formidolu je tuším 45 ml kyseliny. Pro snadnou manipulaci - nasávání naředěné kyseliny přímo z láhve je vhodné na stříkačku nasunout takových 25 cm tenké hadičky, nejsnadněji se asi sežene hadička pro vzduchování akvárií a akvaristických potřebách. Nasátí z láhve a stříknutí kyseliny do použitého formidolu je potom otázka minuty + pár minut na vsáknutí. Já bych kyselinu ani neředil, protože v použitém formidolu už určitá vlhkost je. Určité nebezpečí vidím v materiálu, ta stříkačka je na rozdíl od těch malých těsněna na pístu gumovým kroužkem a kyselina mravenčí se chová zároveň jako organické rozpouštědlo i kyselina, nevím, jestli ten kroužek nezpuchří.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227) (27230)

Když si přečtete můj příspěvek zjistíte, kde se dají desky MiteGone koupit. Popis použití jsem našel na tomto fungujícím odkazu http://www.mitegone.com/czech.asp .
U Formidolu bych se zamysel nad ekonomikou opětovného napouštění, kdy cena jedné desky po dotaci je tak nízká, že to nestojí za to pokoušet se o napouštění.
Také uvažuji o použití Formidolu vždy těsně po vytáčení, ale neuvažuji o opakovaném použití. Na podzim jsem kupoval jedno velké balení Formidou v naší ZO za 180,- nebo 200,-Kč. V balíku je myslím 10 balení po dvou deskách. Pro 10 korun za desku nemám chuť se zabývat ředěním KM a následným plněním desek. Zkuste si přepočítat pracnost plnění s průměrnou hodinovou mzdou. O MiteGone nebo němckých odpařovačích by uvažoval právě z pohledu dlouhodobého účinku, ale u nás v podletí zatím účinně funguje GABON.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227)

To je asi pravda. Dík za radu. I při 50 včelsvech to ještě není hodně peněz. Horší je ta práce. Navíc potom v podletí časté rozebírání hodně včelstev vede k loupežím.
MITE GONE se zdá lepší. Něco jsem o tom našel u Emana na jeho stránkách. Pokusím se to naštudovat. Hlavně jak velké desky nařezat, jak dlouho se to vypařuje atd. Pokud se to zavěšuje, síla nevadí. Vejde se to za rámky. Škoda, že se musí uzavřít síťové dno. V létě je to větrání dobré.
Tonda

>Zabývat se řešením opětovného napouštění formidolových desek se mi zdá při ceně MITE GONE jako ztráta času. Pro informaci uvádím nabídku z eShopu Honey well:

210008 Odpařovací desky pro kys.mravenčí Mite one 29,00

Ty jsou určeny pro opakované použití a cena není až tak vysoká.
Formidol objednaný přes ZO ČV vychází po dotaci cca na 6,- Kč na desku, takže není důvod vložit postupně desek několik. Problémem pro mne je, že po týdnu musím vložit novou desku a pokud ji kvůli účinnosti budu vkládat nad plodištní nástavek, znamená to větší pracnost, která u MiteGone vzhledem k delší době působení odpadá. Problém opakovaného vkládání do včelstva opakované napustění a použití desek formidolu neřeší a je o tázkou, zda to při ceně Formidolu cca 6,- Kč za desku stojí za vynaložené úsilí. Také zvažte kolik stojí hodina práce vůči při opakovaném vkládání Formidolu s cenou MiteGone+KM.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.60) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226)

Představoval bych si napouštění desek až na včelnici injekční stříkačkou.
----
Normální stříkačka končí na 20ml.
Dávky používané při léčení KM jsou podle toho co kde čtu většinou několikrát vyšší.

Viděl jsem pár úrazů s kyselinama, asi bych s tím machroval někde blízko koupelny, nebo tekoucí vody a asi ne sám na samotě. Proto se mi líbí ty systémy, kde to převážím již připravené a relativně bezpečné.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 2. 2008
Jedincna sance

celá tato situace okolo velkých úhynů včel mne přivádí k myšlence, ženám vlastně příroda nabízí jedinečnou šanci k trošičku větší odolnosti včel.
Podle mne v dalším období by dobrý šlechtitel se pokusil k dalšímu rozchování použít veškeré přeživší roje. Musíme si uvědomit , že se na jaře budou prodávat i včelstvíčka která by skončila spojením s jinými a problém pak bude že budou pocházet z oblastí které ještě nebyly zasaženy CCD Spojování i když slabochů za účelem získání alespoň nějaké snůšky se zbavujem části genetického materiálu který přežil. Nákup, nových ze vzdálených oblastí by asi byl kontraproduktivní, protože by tento potenciál oslabil tento potenciál. Řešením by také mohla být v těchto případech dvojmatečná včelstva která by se pak znovu rozdělila . Opravdu si myslím , že je to jedinečný genetický materiál a také tak by se sním mělo tak zacházet

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226) (27227)

O Mitegone uvažuji, ale zatím jsem ho nikde nikdy na vlastní oči neviděl, nemám s ním zkušenosti a nevím, kde se dá sehnat. Navíc se nedá použít v produkčním období ( kvůli přílišnému překyselení medu ). V oblastech s vyšším zamoření, je vhodné průběžně snižovat počet roztočů v období medobraní a nečekat až do podletí, což se v loni mnohde nevyplatilo.

VUVČ prováděl pokus s Mitegone. Účinnost jarního ošetření se jeví zatím jako srovnatelná s Formidoly, v podletí se zjistila účinnost 87%. Plánují se další pokusy ( použití koncentrovanější kyseliny ( Mitegone obsahuje 65% kyselinu ), otestování zdravotní nezávadnosti hmoty, z niž je Mitegone vyroben,... ).... viz Včelařství 2008/2

O napouštění Formidolů ( či jeho domácích napodobenin ) uvažuji, protože s nimi mám zkušenosti a vím co od nich můžu očekávat ( na rozdíl od Mitegone ).

Ale pokud se Mitegony osvědčí a zjistím, kde se dají koupit, tak je za rok určitě vyzkouším ( jak bylo řečeno, je to časově daleko méně náročné než tam v podletí 3-4x dávat desky. Mitegony se asi taky dají znova napouštět )


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jiří (81.19.45.6) --- 8. 2. 2008
cena medu

NOviny Globus-med luční----29,90Kč------0,5kg

med lesní,lipový-----39,90-----0,5kg

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226)

Představoval bych si napouštění desek až na včelnici injekční stříkačkou. Asi by to bylo i rychlejší. Proč ale dávat desku otvory nahoru? Po sundání medníků bude nad deskou fólie a otvory by přikryla. KM snad už vytékat nebude.
Tonda

____________________________________________________________

Samozřejmě, když máte medníky už sundané, je třeba dát desku otvory dolů ( samozřejmě v tomto případě podložit desku latičkami, aby vznikla dilatační mezera ).

Poukazoval jsem mimo jiné na možnosti léčení v produkčním období. Vkládání desek nad medník by ztrácelo účinnost a spíše by kyselina vyháněla včely s medníku, než aby léčila. Rozhodně nedávat odpařovat kyselinu do vysokého dna.

Stříkačkou naplňovat desky jde určitě taky, ale je to pomalejší.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216) (27226)

Zabývat se řešením opětovného napouštění formidolových desek se mi zdá při ceně MITE GONE jako ztráta času. Pro informaci uvádím nabídku z eShopu Honey well:

210008 Odpařovací desky pro kys.mravenčí Mite one 29,00

Ty jsou určeny pro opakované použití a cena není až tak vysoká.
Formidol objednaný přes ZO ČV vychází po dotaci cca na 6,- Kč na desku, takže není důvod vložit postupně desek několik. Problémem pro mne je, že po týdnu musím vložit novou desku a pokud ji kvůli účinnosti budu vkládat nad plodištní nástavek, znamená to větší pracnost, která u MiteGone vzhledem k delší době působení odpadá. Problém opakovaného vkládání do včelstva opakované napustění a použití desek formidolu neřeší a je o tázkou, zda to při ceně Formidolu cca 6,- Kč za desku stojí za vynaložené úsilí. Také zvažte kolik stojí hodina práce vůči při opakovaném vkládání Formidolu s cenou MiteGone+KM. Zvláště u M.Václavka mne takovéto neracionální úvahy překvapují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 8. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216)

Představoval bych si napouštění desek až na včelnici injekční stříkačkou. Asi by to bylo i rychlejší. Proč ale dávat desku otvory nahoru? Po sundání medníků bude nad deskou fólie a otvory by přikryla. KM snad už vytékat nebude.
Tonda

>K napouštění lze použít nějakou plastovou vzduchotěsně uzavíratelnou nádobu, do které se nalije kyselina mravenčí tak, aby desky ( v regulačním obalu ) byli pod hladinou. Za okamžik po vložení do nádoby nasáknou patřičné množství kyseliny. Potom se deska vyjme ( každopádně používat při manipulaci s napuštěnými deskami gumové rukavice, HCOOH je žíravina!!! ) a nechá se okapat. Následně se rovnou vloží do včelstva a to nejlépe přímo nad plodiště ( otvory nahoru!!!... nad deskou musí být alespoň 6 mm mezera! ). Desku je vhodné podložit výstřižkem folie, aby se minimalizovalo její přitmelení k rámkům ( to má význam zvláště když chceme desky vložit nad mateří mřížku k oddělitelné liště rámu mřížky tak, abychom nemuseli při aplikaci léčiva sundávat medníky ).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 8. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214) (27223)


Bylo mi sděleno.
Redakce MV a PSNV-CZ připravuje přílohy MV, ve kterém bude otázka úlových
den řešena v různých konstrukčních variantách, čímž se přispěje k vývoji této
důležité otázky úlových soustav.Děkujeme Vám za Váš zajímavý článek o úlovém dně dodaný k uveřejnění v Moderním včelaři (MV). V redakční radě byl posouzen jako vhodný k otištění
po formálních úpravách. Někteří členové redakční rady nás upozornili na to,
že Váš nápad byl již uveřejněný, a to ve Včelařství (2007/9, str. 243).
Proto jsem se rozhodl, že duplicitně nebudeme vydávat jednu a tu samou věc
znovu. Jistě pochopíte, že by to nemělo vůbec žádný smysl…

Děkuji a těším se na jednoduchá řešení, která kladně ovlivní
zdravotní stav našich včel, a taky usnadní práci se včelami.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 2. 2008
Re: Neklidné zimování (27130) (27133) (27148)

Při podněcování cukernou cihlou se cukr svařuje za malého množství vody a
teploty nad 100 st C, tudíž tam bude vznikat hodně HMF. Sice prolet už je
možný, ale myslím si, že by hodně HMF i tak včelám vadilo. Kromě toho výroba
tepelné cihly je náročná na přesnost teploty, může velice snadno dojít k
karamelizaci cukru a to by už měl být pro včely jed.
Pokud nejsou zpracované zásoby v plástech, nejrozumnější myslím bude med,
třeba klidně i med z akce v supermarketu. Případně pokud je to čerstvý med
od včelaře, myslím, že by stálo za to na 1 - 2 kila cukru přidat po 200
mililitrech vody, rozpustit ho za tepla a potom přidat kilo medu a nechat
takových 5 - 10 hodin při teplotě cca 40 st C. Enzymy v medu by měly
sacharózu v cukru z větší části rozštěpit. Než nalití bych viděl jako
kvalitnější přímé plnění buněk injekční stříkačkou, je to sice hrozná
piplačka, ale pro pár včelstev je to možné. Já jsem zatím vždy měl nějaké
zásoby v náhradních plástech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 05, 2008 8:49 AM
Subject: Re: Neklidné zimování


> V tomto počasí by nejspíš nouzové přikrmení bylo možné s použitím již
> invertovaného cukru(maxinvert). Roztok se nalije rovnou do plástů. Postup
i
> další informace se dají najít ve Včelařských novinách. Maxinvert ale není
> nejlevnější.V některé starší liteřatuře se dajít i další postupy pro
> zízkání invertázy sacharózy (např. Brenner-podněcování cukernou cihlou,
kde
> se používá KM).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 7. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27214)

Pepíno, opět zdravím, dostal jsem se k počítači teprve teď. Tvoje chvála a charakteristika úlů z Mštěnovic je přesná. Rovněž jsem velice spokojen. Dnes jsem byl pro další dna a nějaké nástavky. V letošním roce chci léčit kyselinou mravenčí v odpařovačích Nassenheider. Nástavky jsou s hliníkovou fólií uvnitř a nevím, co s ní kyselina udělá. Nemáš nějaké reference ? S tím "šuplíkem" máš pravdu, bylo by škoda porušit těsnost úlu při fumigaci. Povytahovat šuplík by bylo asi špatné řešení, pokud bude pršet, dřevo navlhne a zkroutí se. Výrobce "šuplík" chce řešit jiným způsobem, dnes jsem se ho na to ptal. Jinak souhlasím s názory Karla a A. Podhájeckého, nebál bych se nechat síťované dno úplně otevřené, vložit podložku či "šuplík" pouze na čas, pro orientaci na spad destruktora, v této roční době včelám ublíží teplo, ne zima.

Měj se. Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 2. 2008
Re: Predčasné jaro (27163) (27164)

Tady na severní Moravě výška asi 330 m by to plodování zas tak moc nevadilo.
Píšou, že v únoru nebudou nějaké velké mrazy, vypadá to tedy na denní
teploty nad nulou, noční do -5 st C a pokud bude pár dnů jižní vítr a bez
mraků, určitě už i leccos rozkvete, takže včely budou mít jakýsi pyl. Letos
je velice zajímavé, že dávno slezl sníh, roztála půda a první jarní květy,
sněženky, sotva začaly vylézat ze země. Taky lýkovec už půl měsíce sotva
začal kvést. Letos jsou větší vyrůstající tulipány než ty sněženky. Zřejmě
potřebují k jarnímu rašení větší zimu a sníh, než byla letos a myslí si, že
je ještě podzim.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra Hladík" <hladik.miroslav/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 06, 2008 3:03 PM
Subject: Re: Predčasné jaro


> V Podkrkonoší je 7 stupňů častý déšť silnější vítr.Průšvih je,že některá
> včelstva začala nosit vodu.Začnou více plodovat a to v našich podmínkách
> n.v.480m.není dobré.Už kvete olše a líska ale včely na ně nemohou
> létat.Přijde li mráz 10st.mínus,tak toto květenství spálí.M.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 2. 2008
Re: Oet?en? aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177)

Zkopírováno přímo z návodu léčiva

Všeobecně
M-l v aplikační formě nátěrem plodu je určen k hubení roztočů v zavíčkovaných buňkách. Aplikuje se zásadně jen po sklizni medu v době od 1. 10. do 15. 4.

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 7. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27204) (27206)

Zužovat drátěné dno na zimu, ucpávat horní očka a jiné zásahy provozované ve snaze včelstvo chránit před zimou jsou zbytečné, protože se tím zpravidla včelstvu pomůže k zimnímu plodování a s tím spojené vyšší spotřebě a komplikovanějšímu přezimování, což není žádoucí. Ušetřit zásobami se tím může jedině za teplého zimního počasí, kdy uteplení ,,chrání,, před ohřívání úlu sluncem. Takže uteplení v zimě má význam jen u včelstev slabších než 0,5 kg ( ty mají příliš vysokou spotřebu zásob na jednu včelu, pokud nejsou zimovány v zúženém utepleném úle ( stačí polystyren z obou stran místo krajních rámků ... ponechá se +/-5 středových rámků ve dvou nízkých nástavcích...), může se u nich jinak stát to, že při delším období chladného počasí bez proletu ( více měsíců v kuse ) buď propukne úplavice nebo spotřebují zásoby v uličkách, ve kterých sedí, potom uhynou ). U silných včelstev má uteplení význam jen jako ochrana vůči teplu slunečního záření, nikoliv chladu...tato ochrana může být v létě velmi efektivně zastoupena stínem stromů.

...,,Chcete-li zimovat včelstvo čerstvé, zmrazit ho musíte!,,...
Na zimu drátěná dna zbytečně nezužujte a nechte otevřená horní očka, aby mohl vzduch úly proudit a nesrážel se v nich. Nijak se tím nepřipravíte o zásoby, naopak ušetříte zásoby na výchovu zimního plodu, kdy je to pro včelstvo nejnáročnější ( nejen tepelně, taky jde o omezené zdroje pylu, které, pokud-li jsou včely staženy do chumáče, získávají jen z vlastního těla, čímž se jim zkracuje životnost ( nejhorší je situace, kdy po delší periodě teplého počasí následuje dlouhodobé ochlazení...včelstva jsou rozplodovaná... sice za mrazu zarazí kladení, ale potrvá 9 dní než se veškerý plod zavíčkuje )). A proto se vyplatí vzdušné zimování nejen kvůli tomu, že neplesnivý plásty, ale i k omezení zimního plodování a tím šetření zásob pro předjaří, kdy se lépe a kvantitativněji zužitkují.

Princip omezení kladení ,,komínovým efektem,, je spíše ve snížení vlhkosti v úlu než vlastním podchlazení, který se v neutepleném nezúženém úlu děje automaticky.
Tento efekt je potřebné přerušit v předjaří ( letos se nedá říci začátkem předjaří...rozkvětem olše nebo lísky...ty už kvetou, ale třešně začnou kvést až v dubnu, nikoliv v březnu, proto zásah typický pro začátek předjaří je vhodnější provést v době teplotně již stálejší...na začátku března ), kdy se zúží drátěné dno ( stačí vložením zásuvky ) a ucpou horní očka, abychom podpořili srážení vody v úlu. Vodu budou včely potřebovat pro zakládání větších ploch plodu...pro jarní rozvoj a taky ji zpravidla veškerou spotřebují, takže plísně už tak nehrozí.


S pozdravem... M. Václavek

PS
Letošní zima je v lednu a v únoru ( alespoň u nás ve východních Čechách ) podobně jako v loni ,,italská,,. To nám včelařům zrovna nenahrává do karet, protože se tak všechna včelstva nadbytečně rozkladou a pokud nastane prudké dlouhodobější ochlazení, dostanou včelstva pořádnou zátěž. Ale, jelikož včelí společenství je k přezimování dokonale přizpůsobeno, i tuto situaci, sice s obtížemi, přežijí i bez žádné pomoci ze strany včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 2. 2008
Vir na konferenci? (26940) (27015) (27040) (27043) (27086) (27139) (27141) (27144) (27150)

Na mailové konferenci musí řádit nějaký vir, který rozesílá znova včelařům
příspěvky, které už byly odeslány před 2 - 3 dny a možná i starší. Kdo si
nedá pozor a nepodívá se datum zprávy, může diskutovat znova o něčem, co se
tady už diskutovalo.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 7. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195) (27216)

K opětovnému napouštění formidolových desek je zapotřebí ....
------
Na
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/testovani-odparovacu-kyseliny-mravenci-mite-away-ii
je docela pěkný návod na výrobu, rozměry a počet otvorů s popsaným účinkem. V podstatě mi to umožní volit formu aplikace.
Takže pokud bych musel už manipulovat s kyselinou, šel bych tímto směrem.
O Formidolu totiž toho moc nevím a ani jsem se nedozvěděl. Účinnost, poškozuje plod,... atd? Stejně jak je v článku konstatováno. Natož, když ho budu regenerovat. Navíc myslím že při dotované ceně je to asi málo ekonomické.

Procvakám sešívačkou folii a ve svářečce zatavím hobru, nebo něco podobného a pak naskládám do misky a zaleji KM.
A zvážím, kolik toho nasáklo.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 2. 2008
Re: Ukradené včely (27174) (27180) (27184)

To je právě problém ZO, že nekomunikují. Většina těchto upozornění asi
skončí na výboru ZO, protože osobní obcházení členů se snaží omezit, mobily
to by se muselo zaplatit ze svého a maily nebo jinak přes internet to už
vůbec ne. Co se týká komunikace se členy přes časopis Včelařství, tam je
redakční lhůta 3 měsíce, aspoň před 2 roky byla. Ale i podle dnešních
příspěvků je nadále 3 měsíce a to na nějakou komunikaci není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Moluka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 06, 2008 11:09 PM
Subject: Re: Ukradené včely


> Odpovídám Karlovi. Varování po linii DOL-ZO-člonové proběhlo hned s
> dodáním výsledků vyšetření zimní měli. Byl zaslán červený leták pod názvem
> "DOPORUČENÍ", kde funkcionáři ZO, kteří přebírali výsledy byli seznámeni
s
> tím, že ve vzorcích se nachází již noví rotoči a roztoč je přemnožen, dále
> je tam popsáno co vše se musí udělat. Provést několik kontrolních ošetření
> a pak rozhodnout o plošném ošetření celé ZO. Mělo se ošetřovat i když
> roztočů bylo méně než 3 Toto funkcionáři podcenili a nebrali to na vědomí.
> Včelaři se o tomto nedozvěděli díky liknavosti funkcionářů ZO. Tito
> funkcionáři dnes vědí, že udělali chybu Myslím, že Dol v tomto udělal
> hodně. Nic pro to ovšem nudělali SVÚ, kteří vyšetřovali vzorky a žádne
> varování nedali, nechali si zaplatit a včelaře nechali na pospas přírodě.
> Ono jim to nelze zazlívat. Neni tam,kdo by toto vyhodnotil. Léčení neni
> věcí jednotlivých včelařů, ale je to věcí plošného ošetření v jednu dobu,
> jinad dochází k reinvazi a je to nezvladatelné.Bude li třeba jsem ochoten
> znění celé přepsat, nebo zaslat kopii. Proto útočím na funkcionáře ZO a
> OV. Jedině organizovností a plošným ošetřením VD zvládnem. V našem okrese
> nejsou takové ztráty jak v jiných, měli jsme plošně celý okres.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 7. 2. 2008
Re: Ošetření aerosolem v lednu (27061) (27093) (27113) (27129) (27142) (27155) (27158) (27177) (27195)

K opětovnému napouštění formidolových desek je zapotřebí 85% kyselina mravenčí. Celkem se na jedno napuštění spotřebuje necelých 50 ml kyseliny ( cca 40 ml na napuštění jedné desky, zbytek jsou ztráty při manipulaci ).

Osobně bych desky dávkoval tak, že u včelstev s 1 nebo 2 nízkými nástavky s plodem, slabší včelstva ( do 4 NN ), bych vložil jednu desku, u včelstev s 3 plodovými nízkými nástavky, silnější včelstva ( pět a více NN ), bych aplikoval dvě desky. U včelstev bez drátěných den bych polovinu otvorů regulačního obalu zakryl kvůli zpomalení odparu, čímž se vykompenzuje pomalejší odvětrávání.

K napouštění lze použít nějakou plastovou vzduchotěsně uzavíratelnou nádobu, do které se nalije kyselina mravenčí tak, aby desky ( v regulačním obalu ) byli pod hladinou. Za okamžik po vložení do nádoby nasáknou patřičné množství kyseliny. Potom se deska vyjme ( každopádně používat při manipulaci s napuštěnými deskami gumové rukavice, HCOOH je žíravina!!! ) a nechá se okapat. Následně se rovnou vloží do včelstva a to nejlépe přímo nad plodiště ( otvory nahoru!!!... nad deskou musí být alespoň 6 mm mezera! ). Desku je vhodné podložit výstřižkem folie, aby se minimalizovalo její přitmelení k rámkům ( to má význam zvláště když chceme desky vložit nad mateří mřížku k oddělitelné liště rámu mřížky tak, abychom nemuseli při aplikaci léčiva sundávat medníky ).

Rozhodně stačí dvě desky na jedno silné včelstvo po celý rok ( až 8 ošetření ). Po celý rok se dají používat stejné desky, čímž se znatelně ušetří za léčení ( zvláště u většího počtu včelstev ).


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 7. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210) (27213)

Vidím že jsme odpověděli současně s velmi podobným názorem.Ten zužený plech bude určitě lepší než povytáhlá podložka.
Zdraví Pepíno

Napsal Karel
Pokud těch úlů nemáte zrovna 50, tak bych se možnosti úplně zavřít dno nezbavoval - podzimní léčení, léčení KM. A místo tlusté olištované podložky bych si pořídil o něco kratší a slabší plech, nebo něco podobného, aby to větralo kolem přední a zadní hrany.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 7. 2. 2008
Re: Otevřené dno (27201) (27210)

Zdravíčko
Jiříku přesně ste výrobce mých úlů trefil a můžu říct že jsem maximálně spokojen (přesnost,kvalita,cena)-nechci aby to vyznělo jako reklama. Když nechám podložku zasunutou pod sítem tak je těsnost spíš výhoda.Při léčení jsou úniky minimální,takže je hoblovat nechci.Asi tu podložku jen kousek povytáhnu a až bude teplo tak ji úplně vyndám jak radí A Podhájecký.
Děkuji za vaše rady a skušenosti,protože v mém okolí má drtivá většina včelařů včelíny s úly do kterých chodí zadem,rád k nim chodím na rady,ale u nich nejsou síta ,strůpkové fólie,atd.Maj to prostě úplně jinak.

Díky Pepíno


Napsal Jiří
Pepíno, zdravím Tě, na Tvoji otázku kladu další. Nemáš náhodu úly od výrobce z Mštěnovic u Val. Meziříčí? Jak jsi popsal dno Tvých úlů, mám asi stejné. Rovněž jsem řešil, zda podložku nechat nebo ne, neboť se mi zdálo, že proudění vzduchu je nedostatečné, i když jsou celosíťované dna. Na fólii bylo zevnitř dost vody. Po odběru měli jsem podložky vyndal a vody ubylo. Uvažoval jsem co s tím a snad by pomohlo na hoblovce zadní a přední lištu "šuplíku" na měl srazit asi o 0,5 cm. Asi za tři týdny jsem pod síťované dno šuplíky vrátil, abych zjistil, jestli je tam destruktor. Ke kontrole jsem se zatím nedostal. Měj se.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78440 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 27214 do č. 27274)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu