Včelařská konference

Jsem velice spokojen s touto formou predavani informaci od UV CSV. Pokud budou mit vsechny ZO aspon jednoho clena s pristupem k www je mozne i zruseni tistene formy obezniku. Hezky den.

František Rousek





Tento způsob je výborný měl by nahradit i papírovou formu informací,
ušetřilo by se a je mnohem rychlejší tak o 1 až 1,5 měsíce !
Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků, každá organizace
by měla nahlásit kontaktní adresy a ty potom obesílat!!

s pozdravem Martin Kupka


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

On Mon, 14 Apr 2003, [windows-1250] Arnošt Hrdina wrote:

> Dřív se barva považovala při orientaci za důležitou. Ale je tomu tak?
> Takže se v zásadě k otázce připojuji.

Myslim si, ze odliseni ulu (cesna) ma smysl jen pro navrat matky z
proletu. Pokud do ulu pridavas uz oplodnenou matku, je asi jedno, jak ul
zvenku vypada.

Pokud se zaletavaji delnice, zadna komplikace z toho nevznikne, jen se
mozna lehce "zprumeruje" vynos vcelstev vedle sebe.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

-----Original Message-----
From: Frantisek Herout [mailto:herout/=/lph.cz.herout/=/quick.cz]
Sent: Saturday, April 12, 2003 8:09 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: voda za pyl


V prispevku 2695 jsem psal o dodavani vody do vcelstev pomoci knotu a to
nad loucky.
Nuze upresnuji :
Pri poslednim otepleni (pred poslednim       vpadem arktickeho vzduchu) jsem
radostne pozoroval prinos pylu. Na to co jsem ocekaval byl vpravde silny.
Ihned jsem dojel na kole ke kamaradovi a sledoval pohyb vcel na cesnech
jeho vcelina. Zdalo se mi, ze je to podstatne mene.
A ted jsem jaksi rozpolceny. Jedno (pozitivni) vysvetleni: Nastala vymena
zajmu vcel a to pyl za vodu. Tedy ja dodam vodu a vcely maji po starosti a
mohou se venovat vice pylu.
A druhe (horsi) vysvetleni: proste nahoda a ja si zbytecne fandim.
Objektivne zjistit rozdil je pracne. Chtelo by to na jednom tanovisti
mnohem vice vcelstev a ty rozdelit na sude a liche a jednem dodavat vodu a
druhym ne. Pak samozrejme vyhodnotit.
Ale obracim se na nejakeho znalce - je vubec ten trik "voda za pyl" mozny?
Nenosi vcela do ulu soucasne vodu i pyl Muze dojit k presmerovani zajmu u
vcel tak, ze vcelar odboura svoji peci jedno z mnoha omezeni ovlivnujicich
zivot vcel?
Bylo by to dost lakave, protze voda je skutecne z tech vsech nakladu ten
nejlevnejsi. Dodavat ji knotem nad loucky navic znamena, ze voda je vcelam
k mani i ve studenych dnech(24 hodnin za den!), kdy nemohou vyletovat k
napajedlu.
        Zdravim a pokud ma nekdo podobnou zkusenost at da vedet.
               Franta Herout

Tento způsob je výborný měl by nahradit i papírovou formu informací,
ušetřilo by se a je mnohem rychlejší tak o 1 až 1,5 měsíce !
Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků, každá organizace
by měla nahlásit kontaktní adresy a ty potom obesílat!!

                     s pozdravem Martin Kupka

-----Original Message-----
From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
Sent: Tuesday, April 15, 2003 8:26 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: Oběžník 1/2003


Na www.beekeeping.cz/svaz jsem umístil oběžník číslo 1/2003.

Prosím o sdělení, jestli Vám takový způsob předávání informací vyhovuje
/mimo klasické papírové podoby, která běží současně/ a co by tam ještě
podle Vás mělo být.

S pozdravem

Lněnička
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Na www.beekeeping.cz/svaz jsem umístil oběžník číslo 1/2003.

Prosím o sdělení, jestli Vám takový způsob předávání informací vyhovuje
/mimo klasické papírové podoby, která běží současně/ a co by tam ještě
podle Vás mělo být.

S pozdravem

Lněnička

Luxol stale jeste insekticidni slozku
obsahuje ???? Je to overena informace ?
Osobne mam uly take natrene DIXOLem. Je to
bezproblemovy nater a efetni je i zachovani
kresby dreva.

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Čermák K. <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
Datum: pondělí, 14. dubna 2003 v 2:07 odp.
Předmět: Re: Cim mam natrit uly ???

> Luxol nedoporučuji. Obsahuje insekticidní
> složku! Včely to sice neotráví,
> ale kvůli hygieně produktů, hlavně medu a
> propolisu, se Luxolu vyhýbejme.
> Na jednostěnné dřevěné nástavky je velmi
> pěkný Dixol, je to disperzní barva.
> Používám odstín pinie (0060), zůstane pod
> ním vidět přirozená kresba dřeva.
> Nanatírejte při teplotě nižší než je uvedeno
> v návodu, první nátěr je dobré
> udělat
> (vodou) zředěnou barvou, nátěr potom líp drží.
>
> K. Čermák
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 09, 2003 12:27 PM
> Subject: Cim mam natrit uly ???
>
> > Cim je nejlepsi natrit úly ???
> > Je mozne pouzit nejaky Oversol nebo Luxol ?
> > Dekuju za vase tipy a nazory.
>
>

Vhodné je také škrobové lepidlo na tapety (zjistil jsem, že i na letáky :-).
Po rozpuštění se natře štětcem na hladkou plochu (sklo, obkladačka, lamino)
a etiketa se o tuto navlhčenou plochu "otře".

vojta



> ... čím lepit papírové etikety na sklo ...

Velmi dobrý je i pro tento účel Duvilax. Papírovou etiketu školním štětcem
natřete na obou jejích okrajích a trochu uprostřed (nemusí se natírat celá
plocha) a přiložte na sklenici, prstem trochu přitlačte. Drží hned, tedy
ještě před zaschnutím. Lepidlo Duvilax je hygienicky i zdravotně nezávadná
disperze, jak je na jeho obalu nepsáno. Při mytí sklenice a odstraňování
etikety se ulpělé lepidlo sice nerozpustí, ale snadno se dá nožem
odškrábnout.
Lepivý účinek mají i disperzní barvy, tedy na lepení etiket na sklo se jistě
dají také použít - zkoušejte.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 13, 2003 7:29 PM
Subject: Re: Opět leták na propagaci


> Mám možná související prosbu:
> etiketu je třeba nalepit na sklenici. Samozřejmě, že vím, že se dají
koupit
> samolepicí folie, ale má někdo zkušennost, čím lepit papírové etikety na
> sklo, aby ten lep byl smytelný při použití běžného saponátu?
> Někteří mí známí mi vracejí sklenice od medu a smýt lepidlo po samolepce
je
> někdy dost pracné. To co jsem měl zatím možnost vyzkoušet buď na sklenici
> nedrží, nebo drží i když už nemá.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

To asi trochu přehnali?s tou cenou aby tam pak nebyli sami?
                                   zdraví M.Kupka

-----Original Message-----
From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
Sent: Monday, April 14, 2003 3:28 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: Vstupne na Apiexpo 2003


Dnes Slovinci s, podle nich, definitivní platností, potvrdili, že na
výstavu Apiexpo při kongresu Apomondie v Ljubljani nebude zvláštní
vstupné na výstavu, ale jedinou možností, jak se na výstavu dostat bude
zaplatit jednodenní kongresový poplatek ve výši 100 Euro.

S pozdravem

Lněnička
ČSV
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

AH> Dřív se barva považovala při orientaci za důležitou. Ale je tomu tak?
AH> Takže se v zásadě k otázce připojuji.

Ani ne tak barva, jako střídání kontrastních ploch (teda podle amerických
výzkumníků z posledního desetiletí): jeden úl bílý s velkým černým
čtvercem, vedlejší se dvěma trojúhelníky, další s kruhem apod.
Podrobnosti (a sakra zajímavé) v archivu www.honeybeeworld.com/BEE-L,
thread "Colour recognition" z letošního ledna.
Zdravím Ivan

přeji všem krásný den.
Budu se stěhovat do Nymburka a rád bych věděl zda je na konferenci někdo z
Nymburska. Rád bych se zeptal jaké jsou tam snůškové podmínky atd. Nyní
bydlim na Benešovsku a během příští zimy bych rád přestěhoval i včeličky.
Nyní mám 9 včelstev, ale stěhovat budu asi minimální základ 3 - tak jsem
před 20 lety začínal a tak začnu zase. Zatím nemám ani stanoviště a to bude
ten největší oříšek
Rád bych se nakontaktoval na nějakého přítele z Nymburka který by byl
ochotný mi poradit a pomoci nalézt vhodné stanoviště. Případně mi
nakontaktoval na včelařskou organizaci.

díky a ať nám to bzučí. Honza

Dneska to nevydržím a půjdu na prohlídku. Budu asi spojovat. Mám tu řepku a
tak raději méně silných včelstev. Pak zase budu muset udělat oddělky aby se
to nerojilo.

Když už jsme u této otázky!
Mě osobně ty růzmě natřené nástavky matou. Občas se mi z různýhc důvodů
stane, že dám nad včelstvo jinak zbarvený nástavek (např spojím včelstva) a
jeden různbarevný tam zůstane, pak na jaře přeodím nástavky a včely zmateně
poletují před úlem než si zvyknou. Pamatují si místo, ale najednou to tam
vypadá jinak.
To stejné když vyměním podmety a nemám tolik podmetů, abych tam dal to co má
stejnou barvu jako tam byla.
Spíš jsem chtěl na podmet připevnit nějakou barevnou plochu, která by sa tam
teprve před použitím připevnila, aby se i matkám při proletu usnadnila
orientace a nezalétle do sousedního úlu.
A pak natřít všechny úly stejnou barvou. Třeba jen lakem.
Řešil někdo něco podobného? Z čeho a jak připevnit? Kdybych to tam šrouboval
vruty tak poruším lak a bude tam nástavek teřet.

Dřív se barva považovala při orientaci za důležitou. Ale je tomu tak?
Takže se v zásadě k otázce připojuji.

Hezký večer.
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <michal.pol/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 14, 2003 7:03 PM
Subject: Re: Cim mam natrit uly ???


Myslíte si, že má smysl natírat úly různými barvami
(červená,modrá,bílá,žlutá) kvůli menšímu zalétávání včel? U některých
velkovčelařů jsem viděl (na fotkách), že mají barvu všech úlů jednotnou.

Pol

Myslíte si, že má smysl natírat úly různými barvami (červená,modrá,bílá,žlutá) kvůli menšímu zalétávání včel? U některých velkovčelařů jsem viděl (na fotkách), že mají barvu všech úlů jednotnou.

Pol

Dnes Slovinci s, podle nich, definitivní platností, potvrdili, že na
výstavu Apiexpo při kongresu Apomondie v Ljubljani nebude zvláštní
vstupné na výstavu, ale jedinou možností, jak se na výstavu dostat bude
zaplatit jednodenní kongresový poplatek ve výši 100 Euro.

S pozdravem

Lněnička
ČSV

Názory na jarní podnecování, tedy zda ano nebo ne, jsou dost ruzné a
výsledky také. Krmení cukerným roztokem na jare moc nedoporucuji, je pro
vcely zátezí - blíze jsem o tom psal ve svém príspevku do konference c. 640
asi pred rokem. Lepsí je medocukrové testo, protoze med v nem prítomný cást
sacharózy rozstepí, tím víc, cím delsí je doba od výroby testa do jeho
pouzití a pokud je v teplém prostredí (v chladu enzym invertáza nepracuje).
Jeste lepsí je zvolit kmen vcel, který pri vhodném zpusobu osetrování
(neomezení vcel prostorem a nedostatkem zásob) podnecování nepotrebuje.
Letos v tomto chladném jaru se takové vcely projeví - dají se snáz rozeznat,
nez v jaru s teplým pocasím

K. Cermák


> Zdravím
>
> Mna by zaujímal Vás názor na podnecovanie. Ci
> podnecovat cestom, cukrovým roztokom alebo otváraním
> zásob, kedy podnecovat alebo či vôbec podnecovat.
> Ja mám dobré skúsenosti s podnecovaním cukrovým
> roztokom 1:1 asi 0,2 kg cukru denne počas teplých dní
> v čase kvitnutia liesky a vŕby rakyty. Kedze zimujem
> len v 1 nadstavku jedná sa zároveň aj o určité
> doplňovanie zásob, aj keď väčsina rodín ich este má
> dost.
>
> Peter Malindzák

Luxol nedoporučuji. Obsahuje insekticidní složku! Včely to sice neotráví,
ale kvůli hygieně produktů, hlavně medu a propolisu, se Luxolu vyhýbejme.
Na jednostěnné dřevěné nástavky je velmi pěkný Dixol, je to disperzní barva.
Používám odstín pinie (0060), zůstane pod ním vidět přirozená kresba dřeva.
Nanatírejte při teplotě nižší než je uvedeno v návodu, první nátěr je dobré
udělat
(vodou) zředěnou barvou, nátěr potom líp drží.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 09, 2003 12:27 PM
Subject: Cim mam natrit uly ???

> Cim je nejlepsi natrit úly ???
> Je mozne pouzit nejaky Oversol nebo Luxol ?
> Dekuju za vase tipy a nazory.

Myslim ze je povrchovy natěr neni problem. Kdyby
se kontrolovaly i povrchove natery tak kde bychom
byli ? Luxol na vnejsim plasti ulu mi nevadi z
hlediska hygieny - s medem do styku prece
neprichazi a insekticidni slozku kterou kdysi mel
uz davno nema. Takze je podle me pouzitelny - ale
otazna muze znit - je vhodny ? Me by u nateru vic
zajimala paropropustnost. Aby zustaly zachovany
prirozene vlastnosti dreva alespon castecne a pak
mozna i UV filtr ( zivotnost )
Osobne predpokladam nater vlastni hmotou (
oskrabky z ulu v acetonu ) a pokud to nevydrzi
tak zase lazurovaci akrylatovy lak.
v acetonu (C6000) proto ze v lihu se nerozpousti
vsechno. Uz jsem mel prkno takto na 1/2 osetrene
a oproti neosetrene casti bylo viditelne
neposkozene. I kdyz tento nater blednul
neosetrene drevo sedlo a rozpukavalo. Co na tom
ze to bude potreba natirat casteji nez jednou za
10 let. Je to vcelam vlastni a navic to skoro nic
nestoji a drevo ma temer prirodni barvu a
strukturu.

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Arnošt Hrdina <arnost.hrdina/=/ais.cz>
Datum: pondělí, 14. dubna 2003 v 11:18 dop.
Předmět: Re: Cim mam natrit uly ???

> Možná nejde o to čemu věříš nebo ne.
> Veterináři a hygienici vymýšlejí podle
> mě spoustu nesmyslů.
> Ale nevím jak budou prováděné kontroly po
> vstupu do unie.
> A nechci mít problémy, pokud by přišli na to
> , že jsou úly natřené
> neschválnou barvou.
> Nakonec si to můžeš natřít čím chceš. Já jen
> říkám, že já bych tam luxol
> nedával.
> Možná by velkovčelaři mohli říct, co zajímá
> hygienické kontrolory. Jestli má
> smysl, se tím zabývat nebo ne.
> Ale pokud vím, tak dokážou dělat problémy
> kvůli větším blbinám.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 14, 2003 11:02 AM
> Subject: Re: Cim mam natrit uly ???
>
>
>
> Zdravim vespolek
>
> neverim tomu, ze vcelka, ktera prebehne po
> ule ZVENKU natrenem vyzralym
> luxolem, zpusobi nejakou fatalni kontaminaci
> medu. Kdyby lidi vedeli,
> odkud vcely berou vodu, nikdo by si od nas
> med nevzal ani zadarmo.
>
> zdravi PP.
>
>
>
> > Ale z hlediska zdravotní nezávadnosti ve
> vztahu k prodeji do sítě je Luxol
> > podle mých informací deklarován jako
> nepřípustný. Takže na včelařskou
> > boudu
> > jej použiji ale na úly jsem koupil
> lazurovací lak s potravinářským
> > atestem.
>
>

Možná nejde o to čemu věříš nebo ne. Veterináři a hygienici vymýšlejí podle
mě spoustu nesmyslů.
Ale nevím jak budou prováděné kontroly po vstupu do unie.
A nechci mít problémy, pokud by přišli na to , že jsou úly natřené
neschválnou barvou.
Nakonec si to můžeš natřít čím chceš. Já jen říkám, že já bych tam luxol
nedával.
Možná by velkovčelaři mohli říct, co zajímá hygienické kontrolory. Jestli má
smysl, se tím zabývat nebo ne.
Ale pokud vím, tak dokážou dělat problémy kvůli větším blbinám.

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 14, 2003 11:02 AM
Subject: Re: Cim mam natrit uly ???



Zdravim vespolek

neverim tomu, ze vcelka, ktera prebehne po ule ZVENKU natrenem vyzralym
luxolem, zpusobi nejakou fatalni kontaminaci medu. Kdyby lidi vedeli,
odkud vcely berou vodu, nikdo by si od nas med nevzal ani zadarmo.

zdravi PP.



> Ale z hlediska zdravotní nezávadnosti ve vztahu k prodeji do sítě je Luxol
> podle mých informací deklarován jako nepřípustný. Takže na včelařskou
> boudu
> jej použiji ale na úly jsem koupil lazurovací lak s potravinářským
> atestem.

Zdravim vespolek

neverim tomu, ze vcelka, ktera prebehne po ule ZVENKU natrenem vyzralym
luxolem, zpusobi nejakou fatalni kontaminaci medu. Kdyby lidi vedeli,
odkud vcely berou vodu, nikdo by si od nas med nevzal ani zadarmo.

zdravi PP.



> Ale z hlediska zdravotní nezávadnosti ve vztahu k prodeji do sítě je Luxol
> podle mých informací deklarován jako nepřípustný. Takže na včelařskou
> boudu
> jej použiji ale na úly jsem koupil lazurovací lak s potravinářským
> atestem.

Nevím kde jsem tu informaci viděl. Pochopitelně si člověk zapamatuje
informaci a zdroj ne vždy.
Ale z hlediska zdravotní nezávadnosti ve vztahu k prodeji do sítě je Luxol
podle mých informací deklarován jako nepřípustný. Takže na včelařskou boudu
jej použiji ale na úly jsem koupil lazurovací lak s potravinářským atestem.
Ikdyž do sítě neprodávám, tak pro moje čisté svědomí k mým přímým zákazníkům
jsem od myšlěnky napřít to všechno luxolem upustil.
Jak se jmenuje teď od stolu nepovím. Ale co má a nemá potravinářský atest je
na obalu zřetelně uvedené.

Hezký den a pilné včelky
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 13, 2003 3:02 PM
Subject: RE: Cim mam natrit uly ???


Zdravim vespolek.

Volil bych luxol ci podobnou lazur pro venkovni uziti na bazi oleju, ne
akrylatu, nebo ten lak. Prece jen jsou ze vseho nejtrvanlivejsi. Nebal
bych se jejich zdravotni zavadnosti, denne se v zivote setkavame s
tisickrat zavadnejsimi materialy. Pokud ma byt nater barevny, asi neni nic
vhodnejsiho. V ule asi neni potreba nic natirat, vcely si to potahnou
samy. Kdesi v nejake stare knizce jsem cetl navod na propolisovy lak,
varilo se to nejak s cpavkema a jina achymie. Ale protoze mam alergii, tak
jsem ani nepomyslil to vyzkouset.


Zdravi PP.

>
> Ekologicky uvažující včelaři doporučí fermež, já tixotropní syntetický
> bezbarvý lak. Podle osobních zkušeností vydrží na volně umístěných úlech
> přes dvacet let a protože je gelovitý, tak se velice dobře natírá a
> nestéká.

pro ty opozdilce mezi které také patřím , Kaufland a Globus Č. Budějovice

krystal i krupice 1 kg 12,50 včetně DPH balení bohužel v 1kg papírových
sáčcích




řepka je letos v špatném stavu , bude možná potřeba vybrat i jednotlivé
plochy , které dají výnos ,


                                   Zdraví Martin Kupka
---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

V sopučasné situaci, kdy je prozatím fenologický kalendář opožděný asi o
týden až od dva bych neviděl jako hlavní problém podněcovat nebo ne, ale
zatím to vypadá, že bude potřeba v průběhu tak týdne až dvou (stav v
okolí Prahy) potřeba doplnit zásoby, nebo silná včelstva uhynou hlady.
Doporučuji všem, překontrolovat stav zásob alespoň u několika
"signálních" včelstev.

S pozdravem

Lněnička


> -----Original Message-----
> From: Josef Samalík [mailto:josef.samalik/=/seznam.cz]
> Sent: Saturday, April 12, 2003 3:45 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Podnecovanie
>
>
> Ahoj,
>
> já osobne jsem nikdy nedponecoval (krome toho, ze pri jarní
> prohlídce jsem narusoval vícka zásob kolem plodu), ale letos
> asi budu. Budu muset vcelky nastartovat, protoze pocasí zatím
> nepreje a repka pokvete. Mám doma 20 kg lonského medu, který
> rozpustím a podám s vodou pres prosakovací vícka.
>
> jose
>

> ... čím lepit papírové etikety na sklo ...

Letos zkousim lepit etikety na medovinu, v kramu mi doporucili bile tekute lepidlo, jmenuje se nejak jako GAMAFIX (nevim presne, nemam to tady pred sebou). Smyvat jsem to zatim nezkousel, ale protoze to vypada jako Hercules, asi s tim nebudou problemy.
Zdravi Pavel

> ... V ule asi neni potreba nic natirat, vcely si to potahnou
> samy. Kdesi v nejake stare knizce jsem cetl navod na propolisovy lak,

Ja rozpoustim propolis v technickem lihu a timto roztokem v ramci desinfekce natiram vnitrky nastavku. Zvenku mam Luxol.
Zdravi Pavel

:>samolepicí folie, ale má někdo zkušennost, čím lepit papírové
:>etikety na
:>sklo, aby ten lep byl smytelný při použití běžného saponátu?

Mě to docela šlo pomocí umělé klovatiny, (arabská guma) v papírnictví.
Namatlat nejdřív na papír a nálepky do toho lehce zadní stranou omočit.
Už jsem s tím přestal. Je to sice hezký, ale cenu "ze dvora" to nezvýší
a nejvíc mě reprezentuje kvalitní obsah sklenice.

Včelstva prodává paní Hlavničková z Chodové Plané, okres Tachov, včetně
úlů. Její manžel zemřel a ona už nechce sama včelařit. Adresa je v plzeňském
telefonním seznamu pod jménem Hlavnička Miroslav.---- Original
Message -----
From: těpánek <stepanek.h/=/tiscali.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 13, 2003 8:51 PM
Subject: Návrat zimy


> Tento dubnový návrat zimy mě připravil o včelstvo,které při
> březnové kontrole plodovalo a vypadalo vcelku dobře.
> Mohl by mi někdo pomoci a prodat mi alespoň dvoje včelstva?

Tento dubnový návrat zimy mě připravil o včelstvo,které při
březnové kontrole plodovalo a vypadalo vcelku dobře.
Mohl by mi někdo pomoci a prodat mi alespoň dvoje včelstva?

Mám možná související prosbu:
etiketu je třeba nalepit na sklenici. Samozřejmě, že vím, že se dají koupit
samolepicí folie, ale má někdo zkušennost, čím lepit papírové etikety na
sklo, aby ten lep byl smytelný při použití běžného saponátu?
Někteří mí známí mi vracejí sklenice od medu a smýt lepidlo po samolepce je
někdy dost pracné. To co jsem měl zatím možnost vyzkoušet buď na sklenici
nedrží, nebo drží i když už nemá.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

>
> Proto jsem připravil leták, který je umístěn na stránkách
> http://sweb.cz/josef.samalik v "Download". Vím, že právě Vy, kteří


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Zdravim vespolek.

Volil bych luxol ci podobnou lazur pro venkovni uziti na bazi oleju, ne
akrylatu, nebo ten lak. Prece jen jsou ze vseho nejtrvanlivejsi. Nebal
bych se jejich zdravotni zavadnosti, denne se v zivote setkavame s
tisickrat zavadnejsimi materialy. Pokud ma byt nater barevny, asi neni nic
vhodnejsiho. V ule asi neni potreba nic natirat, vcely si to potahnou
samy. Kdesi v nejake stare knizce jsem cetl navod na propolisovy lak,
varilo se to nejak s cpavkema a jina achymie. Ale protoze mam alergii, tak
jsem ani nepomyslil to vyzkouset.


Zdravi PP.

>
> Ekologicky uvažující včelaři doporučí fermež, já tixotropní syntetický
> bezbarvý lak. Podle osobních zkušeností vydrží na volně umístěných úlech
> přes dvacet let a protože je gelovitý, tak se velice dobře natírá a
> nestéká.

V prispevku 2695 jsem psal o dodavani vody do vcelstev pomoci knotu a to nad loucky.
Nuze upresnuji :
Pri poslednim otepleni (pred poslednim vpadem arktickeho vzduchu) jsem radostne pozoroval prinos pylu. Na to co jsem ocekaval byl vpravde silny. Ihned jsem dojel na kole ke kamaradovi a sledoval pohyb vcel na cesnech jeho vcelina. Zdalo se mi, ze je to podstatne mene.
A ted jsem jaksi rozpolceny. Jedno (pozitivni) vysvetleni: Nastala vymena zajmu vcel a to pyl za vodu. Tedy ja dodam vodu a vcely maji po starosti a mohou se venovat vice pylu.
A druhe (horsi) vysvetleni: proste nahoda a ja si zbytecne fandim.
Objektivne zjistit rozdil je pracne. Chtelo by to na jednom tanovisti mnohem vice vcelstev a ty rozdelit na sude a liche a jednem dodavat vodu a druhym ne. Pak samozrejme vyhodnotit.
Ale obracim se na nejakeho znalce - je vubec ten trik "voda za pyl" mozny? Nenosi vcela do ulu soucasne vodu i pyl Muze dojit k presmerovani zajmu u vcel tak, ze vcelar odboura svoji peci jedno z mnoha omezeni ovlivnujicich zivot vcel?
Bylo by to dost lakave, protze voda je skutecne z tech vsech nakladu ten nejlevnejsi. Dodavat ji knotem nad loucky navic znamena, ze voda je vcelam k mani i ve studenych dnech(24 hodnin za den!), kdy nemohou vyletovat k napajedlu.
Zdravim a pokud ma nekdo podobnou zkusenost at da vedet.
Franta Herout

Ahoj,

já osobne jsem nikdy nedponecoval (krome toho, ze pri jarní prohlídce jsem
narusoval vícka zásob kolem plodu), ale letos asi budu.
Budu muset vcelky nastartovat, protoze pocasí zatím nepreje a repka pokvete.
Mám doma 20 kg lonského medu, který rozpustím a podám s vodou pres
prosakovací vícka.

jose

----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 11, 2003 4:46 PM
Subject: Podnecovanie


| Zdravím
|
| Mňa by zaujímal Vás názor na podnecovanie. Či
| podnecovať cestom, cukrovým roztokom alebo otváraním
| zásob, kedy podnecovať alebo či vôbec podnecovať.
| Ja mám dobré skúsenosti s podnecovaním cukrovým
| roztokom 1:1 asi 0,2 kg cukru denne počas teplých dní
| v čase kvitnutia liesky a vŕby rakyty. Keďze zimujem
| len v 1 nadstavku jedná sa zároveň aj o určité
| doplňovanie zásob, aj keď väčsina rodín ich este má
| dosť.
|
| Peter Malindzák
|
| __________________________________________________
| Do you Yahoo!?
| Yahoo! Tax Center - File online, calculators, forms, and more
| http://tax.yahoo.com
|
|
| avast! (VPS 8.4.2003): zprava neobsahuje virus
|


avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus

Kupoval jsem LUXOL, prodali mi LUSONOL nebo LUXONOL (nepoznám, zda písmenko
na plechovce je S nebo X) a na plechovce je napsáno, že je tento lak vhodný
pro nepřímý styk s poživatinami, krmivy, pitnou vodou...

jose

Od těhle přípravků raději dál.
>
> Cim je nejlepsi natrit úly ???
> Je mozne pouzit nejaky Oversol nebo Luxol ?



avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus

Omlouváme se účastníkům konference za technické problémy v období 8. - 11. dubna t.r. Na konferenčním serveru byly technické problémy (s diskem, přepsaný MBR). Snad už to bude v pořádku. Některé podané příspěvky byly účastníkům rozdistribuovány se zpožděním, ale doufáme, že se nakonec žádný z nich neztratil.

Přeji všem definitivní konec zimy!

Jak jste kdo na tom s vyzimováním? Já jsem na Vysočině po intenzivní podzimní melicitosní snůšce přišel o třetinu včelstev.

Teprve se učím a tak nevím, jestli jsem se správně rozhodl pro Langstroth 44,8 * 23,2 před optimálem 42*34 v plodišti a medník 42*17. Už jsem se rozhodl, nebudu to už měnit, protože si myslím , že se včely už nějak přizpůsobí a mám včelstva už zamluvené, ale přece... má někdo zkušenost s těmito mírami ? Může někdo porovnat svoje zkušenosti s oběma mírami ?

děkuji Vodička

Při tom víkendovám přetahování zimy s létem jsem pozoroval, jak včelstva při
chvilkovém létě silně vyletovala a na začátku chumelenice se zas hromadně
vracela. Myslím, ľe takové oscilace teploty mohou mít vliv hlavně na počet
včel, které se stihnou vrátit do bezpečí úlu. I kdyby vąak v době výkyvu
teploty chlad pronikl do úlu, nic váľného by se s otevřeným plodem nemuselo
stát - vydrľí bez újmy sníľení teplot i po několik hodin. Ale příchod
trvalejąích teplot pod nulou v daląích dnech můľe mít vliv na mnoľství
zachladlého plodu a zvýąení spotřeby zásob - chomáč se stáhne a v okrajích
chomáče můľe plod zachladnout.
Nechci si hrát na věątce, ale dovolím si vyslovit svou úvahu ( spíą jako
vybídnutí k diskuzi ) :
1.snůąka z řepky bude opoľděna asi o týden. Loni u nás byla počátkem května,
letos tedy bude aľ ve druhém týdnu
2.do snůąky by měla včelstva významně plodovat o 40dní dříve. To bylo koncem
března - to bylo jaro a dá se předpokládat, ľe aľ do zavíčkování se plod
mohl vyvíjet celkem dobře. V okolí jiľ zavíčkovaného plodu byl plod
otevřený, který nyní mohl zachladnout. Včely jej z buněk brzy odstraní. Na
jejich místo hned po zlepąení počasí matka naklade plod nový, ale její
kladení bude intenzivnějąí ( má snahu úbytek nahradit). Takľe v závěru
snůąky z řepky bude náhlý přebytek včel a vyąąí tendence včel k rojení ( neľ
tomu bylo v předchozích asi třech letech.)
3. pro případy jako je letoąní dubnové přetahování jara se zimou vidím jako
výhodnějąí pro přezimování včelstev vysoký rámek v plodiąti. Na něm mají
včelstva dostatek prostoru pro dokonalý přístup k zásobám glycidů, pylu a to
vąe v těsném sousedství s plodem - bez mezer a dřeva louček nízkých
nástavků. Tak je větąí ąance, ľe se popisované důsledky projeví u vysokého
rámku jen minimálně.
4. pro včelstva, která se potýkala přes zimu s nějakými nedostatky
vyruąování ptáky a hlodavci, ąpatným umístěním zásob, nemocemi..) mohl být
příznivějąí duben nadějí na záchranu ( i kdyľ by z nich uľitek nebyl valný),
ale takhle to část z nich nezvládne. I normální březen a duben jsou pro
včelstva nejvypjatějąími obdobími roku. Pokud neuhynou, omezí plodování a do
snůąkové kondice se dostanou aľ po snůące. Stále mi nikdo nevyvrátil
Brennerův zákon minima ), ľe pokud je jeden z podstatných činitelů pro
ľivot včelstva v minimu, podřídí včelstvo vąechno své konání tomuto
činiteli.

Pokud by někdo měl potřebu slabąím včelstvům nějak pomoci, tak snad jen
dodáváním vody do úlu, ale předevąím zúľením na obsednuté plásty. Ale pro
mnohočetnost úlů a způsobů chovu včelstev nelze dát jednotný univerzální
návod. Já ani v tomto období do včel nijak nezasahuji. Co je dobré to si
poradí samo a lépe.

S přáním brzkého definitivního konce deprimující zimy
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


> Měl jsem radost jak nám pěkně začalo jaro, byla pěkná pylová snůška. A
> najednou prudké ochlazení. Vím, je začátek dubna, ale stejně. Jaký je Váš
> názor? Jak to ovlivní jarní rozvoj, spotřebu zásob a celkový stav
včelstev?


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Reaguji na příspěvek zvětšované buňky.
Jsem přesvědčen,že dnešní buňky na mezistěnách jsou zvětšované.Jestli to trvá již 100 let,to nevím,ale já jsem ještě v r.1954 používal mezistěny nezvětšované.Dělal jsem si je sám a mám na ně ještě lis.Mezistěny byly 26,5*25 cm,hodily se do stojanů.Do budečáků jsem musel dávat do jednoho rámku 1,5 mezistěny.Mezistěny byly trochu silnější.S mezistěnami vyměněnými za vosk,byly začátkem 50 let určité potíže.Vosk byl nekvalitní,míchal se s patafinem a tak při vyšší teplotě se mezistěny v horní části protahovaly,buňky se ještě zvětšily a tak často býval v horní části rámku proužek trubčiny.Tehdejší kvalitu dokazuje,že když jsem chtěl po 40 letech vyměnit balík mezistěn jako vosk za nové mezistěny,tak mi ho v Praze v Křemencově ul,nechtěli vyměnit.Obhájil jsem se tím,že balík byl originálně zabalen a uvnitř byl ještě paragon dokazující,že jsem mezistěny před lety zakoupil právě u nich. Tak mi je vyměnily.Od té doby se kvalita podstatné zlepšila.Rozdíl ve velikosti buněk je vidět pouhým okem.Že by jedny byly lepší, nebo horší,nemohu potvrdit.Snad jen to,že silnější byly pevnější.Počítám,že jestli se dožiji toho,že vosk bude obsahovat velké množství residuí,že se k nim pro těch pár včelstev zase vrátím.Svého času jsem si přečetl v Konferenci,že statistika říká,že od r.1925 až 1935 byly u nás průměrné výnosy medu od 0,44 kg do 8 kg na včelstvo.Zdá se,že bychom si mohli dnes zatleskat.Upozorňuji ale,že můj otec měl v letech 1929 a 1930 12 včelstev a každý rok prodal 6 g medu.Snad 100krát jsem slyšel jak byly v těchto letech velké mrazy,až 30 stupňů.že vymrzlo 80% stromů,měli jsme sady švestek a hlavně jak se mu ho podařilo dobře prodat překupníkům do Liberce ve velkém,za ceny v detailu.Měl na ta svědky.Mimo jiné místního koláře,který mu nestačil dělat štandlíky asi na 60 kg.Prý mu to dalo víc než celé hospodářství asi 4 ha.Tím jsem chtěl říci,že velikost buněk nebude jen to hlavní ve zdárném chovu včel.Přeji nám všem,aby i letošní rok byl stejně úspěšný.

Hodně úspěchů !!!

Těžko je radit jednoznačně, jaký systém je pro někoho lepší. Napřed je nutno
zvážit všechna pro a proti.
Obecněji bych řekl, že vsoký plást je pro včely hlavně na jaře výhodnější
tehdy, když je nepříznivé jaro. Jako např. letos, ve srovnání s jarem
teplejším, příznivějším. Nebo v rámci území je pro včely lepší ve vyšších -
studenějších polohách.

Ještě k původnímu dotazu p. Čápa - čtverec Optimalu a jeho vhodnost. Je to
výhoda pro včely, ale těžko ji nějak přesněji vyjádřit (vyčíslit). I
obdélník blížící se čtverci, kdy délka rámku je o něco větší než vnitřní
šířka nástavku (tedy ne naopak jako u ležanů) je dobrý. Ale např. Langstroth
s 9 rámky už by byl moc obdélníkovitý, včely celý prostor nemohou obsednout
při kruhovitém chumáči (při pohledu zhora). Platí to i pro plodové hnízdo na
jaře - pokud ho zploští v důsledu dlouhých plástů, jsou vyšší tepelné
ztráty. Rozdíl 3 cm v délce rámku mezi Optimalem a Langstrothem není pro
včely podstatný z hlediska zvládnutelnosti prostoru jimi, mnohem více záleží
na tvaru celkového prostoru úlu a samozřejmě na kvalitě včelstva v něm.

Pro zájemce o nízkonástavkové včelaření dávám k dispozici text své útlé
publikace z r. 1994 "Včelaření v nízkonástavkových úlech". Je odeslána jako
PDF file správci konference - má být umístěna pro download, snad už brzy. Je
tam kompletní dokumentace úlu Optimal, popis výroby, metodika ošetřování v
nízkonást. úlech atd.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 11, 2003 6:00 PM
Subject: Vhodnost dělení plodiště nízkými nástavky


> Diky vsem, kdo jste mi nsapsali nazor ohledne volby Langstroth x Optimal.
> Mnohe jsem si ujasnil, ale zustavam na pochybach ohledně vysokých plástů v
> plodišti:
>
> Aby bylo nastavkareni efektivni, je zadouci mit nastavky jednotne vysky a
> vice mene co nejnizsi (zalezi hlavne kolik je clovek ochoten investovat do
> vetsiho poctu ramku).
>
> Na druhou stranu jsem cetl mnoho hlasu, ze matka zpravidla vyrazne
preferuje
> vysoky plast v plodisti = mezery ji nevoni.
>
> Opacne hlasy zase tvrdi, ze zimni chomac na NN lepe prechazi mezi plasty.
To
> mi pripada podezrele - vcely by se meli presouvat tema svejma ulickama a
ne
> behat z jedne do druhe. Jinak by si uprostred divociny prece staveli
> spojovaci tunely treba kazdejch 10 cm.
>
> Myslim ze NN v plodisti jsou velmi prakticka vec a stoji za uvahu, ale ze
by
> mel vcelar na druhou stranu udelat vse proto, aby byla pl. plocha co mozna
> nejcelistvejsi (jak se snazi autori Optimalu) a prostavovani mezi patry
> nebranit mechanicky, ale selekci vcelstev jak radi pritel Cermak.
>
> Kombinovat vysoke jednodilne plodiste s polonastavky mi cim dal vic
pripada
> velmi neprakticke, zvlast kdyz za idealni vysku plastu mnozi povazuji vice
> nez 30 cm (to uz pak muzu mit lezan s obrovitymi ztlustlimi mednymy
plasty,
> ktere 2 nebo 3 svoji plochou nahradi cely polonastavek Langstroth).
>
> Zdravi
>
> Honza Cap

Je to dost možné, že vyráběné mezistěny mají větší buňky, než je pro včely
přirozené. Na mezistěnách od jednoho výrobce našim včelám zjevně základy
buněk nevyhovují, protože na ploše vystavěného plástu tvoří spoustu
mezibuněk (tzv. přechodných buněk) v takových jakoby provázcích - někdy to
vyfotím a uveřejním. Na mezistěnách ze Stražiska to nedělají.

Ale musím uvést na pravou míru to, že by velikost buněk závisela na
zeměpisné šířce. To se dlouho traduje na základě měření ruských autorů.
Myslím že to byl Prof. Ruttner, velký znalec včelích ras, kdo objasnil, že
tvrzení ruských badatelů byl klam, zdánlivá závislost. Tam totiž šlo o
postupný přechod od jedné rasy na jihu k jiné na severu, proto se zdálo, že
velikost buněk se mění se zeměpisnou šířkou. Místo toho šlo o plynulou změnu
genotypů (genetického založení včel v populaci). Až přesné znění Ruttnerova
vysvětlení najdu, pošlu ho do konference.

K. Čermák


> V USA uz nejakou dobu propaguji mezisteny s velikosti bunek 4,9 mm.
>
> V jejich konferencich se pise o tom, ze je to blize prirozene velikosti
vcel
> a ze v ramci boomu mezisten se pred voce nez 100 lety prosadily formy a
> umele zvetsenymi bunkami. Pritom umele vetsi vcela je pri nachylnejsi na
> nektere parazity (snad nejake trachealni roztoce) a podobne. Na druhou
> stranu si i jedna rasa vcel v prirode stavi ruzne velke bunky podle
> zemepisne sirky/klimatu - na severu vetsi, na jihu mensi.
>
> Jak to je s tou historii velikosti bunek mezisten?
> Tyka se 4,9 mm take kranky, nebo vubec ne?

Chtěl bych dát podmět do diskuze o internetových stránkách CSV.Nebylo by marné aby se vytvořily www str které by obsahovaly všechny ankuální svazové informace?

V USA uz nejakou dobu propaguji mezisteny s velikosti bunek 4,9 mm.

V jejich konferencich se pise o tom, ze je to blize prirozene velikosti vcel
a ze v ramci boomu mezisten se pred voce nez 100 lety prosadily formy a
umele zvetsenymi bunkami. Pritom umele vetsi vcela je pri nachylnejsi na
nektere parazity (snad nejake trachealni roztoce) a podobne. Na druhou
stranu si i jedna rasa vcel v prirode stavi ruzne velke bunky podle
zemepisne sirky/klimatu - na severu vetsi, na jihu mensi.

Jak to je s tou historii velikosti bunek mezisten?
Tyka se 4,9 mm take kranky, nebo vubec ne?

Zdarvi
Honza Cap

Diky vsem, kdo jste mi nsapsali nazor ohledne volby Langstroth x Optimal.
Mnohe jsem si ujasnil, ale zustavam na pochybach ohledně vysokých plástů v
plodišti:

Aby bylo nastavkareni efektivni, je zadouci mit nastavky jednotne vysky a
vice mene co nejnizsi (zalezi hlavne kolik je clovek ochoten investovat do
vetsiho poctu ramku).

Na druhou stranu jsem cetl mnoho hlasu, ze matka zpravidla vyrazne preferuje
vysoky plast v plodisti = mezery ji nevoni.

Opacne hlasy zase tvrdi, ze zimni chomac na NN lepe prechazi mezi plasty. To
mi pripada podezrele - vcely by se meli presouvat tema svejma ulickama a ne
behat z jedne do druhe. Jinak by si uprostred divociny prece staveli
spojovaci tunely treba kazdejch 10 cm.

Myslim ze NN v plodisti jsou velmi prakticka vec a stoji za uvahu, ale ze by
mel vcelar na druhou stranu udelat vse proto, aby byla pl. plocha co mozna
nejcelistvejsi (jak se snazi autori Optimalu) a prostavovani mezi patry
nebranit mechanicky, ale selekci vcelstev jak radi pritel Cermak.

Kombinovat vysoke jednodilne plodiste s polonastavky mi cim dal vic pripada
velmi neprakticke, zvlast kdyz za idealni vysku plastu mnozi povazuji vice
nez 30 cm (to uz pak muzu mit lezan s obrovitymi ztlustlimi mednymy plasty,
ktere 2 nebo 3 svoji plochou nahradi cely polonastavek Langstroth).

Zdravi

Honza Cap

Srdečně zdravím...

Mám dojem, že mi nechodí příspěvky, byl byste tak laskav a podíval se jestli
nedošlo k mému odhlášení? Bývám připojen z adresy josef.samalik/=/seznam.cz .

Děkuji a přeji hezký den.

Josef Šamalík
tel.:607732399

...smažte prosím...

Ahoj!

Vrátím se (opět) k propagaci medu, k letáku. Diskuze se, částečně,
přenesla i na stránky Včelařství.


Já sám si na PC dělám každým rokem letáček, který pak dávám
zákazníkům. Nyní se snažím předávat informace pomocí webu, ale
zejména pro starší lidi to není ideální.

Nemám příliš v lásce zvolání typu "Máte rádi med? No to je dobře!!",
spíš se snažím předat nějaké informace, přidat nějakou zajímavost,
aby lidé viděli, že kolem včeliček je spousta zajímavých věcí.

Proto jsem připravil leták, který je umístěn na stránkách
http://sweb.cz/josef.samalik v "Download". Vím, že právě Vy, kteří
pracujete s webem, umíte pracovat s PC a nebudete tedy zřejmě tento
leták potřebovat. Nicméně kdo by chtěl, má ho zde k dispozici. Je ve
formátu *.doc, velikost asi 100kB, jen je nutno na titulní straně
upravit údaje o včelaři. Pokud by "to" při stahování chtělo nějaké
heslo, dejte prostě "Storno".

Ať nám to bzučí a je konečně jaro!

jose

P.S. Nějak mi blbne PC, pokud by tato zprava došla vícekráte, tak se
omlouvám.

subscribe josef.samalik/=/seznam.cz


avast! (VPS 8.4.2003): zprava neobsahuje virus

Zdravím

Mňa by zaujímal Váš názor na podnecovanie. Či
podnecovať cestom, cukrovým roztokom alebo otváraním
zásob, kedy podnecovať alebo či vôbec podnecovať.
Ja mám dobré skúsenosti s podnecovaním cukrovým
roztokom 1:1 asi 0,2 kg cukru denne počas teplých dní
v čase kvitnutia liesky a vŕby rakyty. Keďže zimujem
len v 1 nadstavku jedná sa zároveň aj o určité
doplňovanie zásob, aj keď väčšina rodín ich ešte má
dosť.

Peter Malindžák

__________________________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Tax Center - File online, calculators, forms, and more
http://tax.yahoo.com

Zdrvicko



Neviem ako v inych krajoch ale tu u nas (Rajecká dolina) je snehu tolko
co v januari. Teplota stale oko -2, -4 stupne aj cez den a okrem toho
sustavne snezi. Pred dvoma tyzdnami bolo skoro 20+ a teraz zima ako v
Carihrade.

Ak to potrva dlhsie myslim ze jarny rozvoj dostane poriadnu facku.


Pista

Od těhle přípravků raději dál.

Ekologicky uvažující včelaři doporučí fermež, já tixotropní syntetický
bezbarvý lak. Podle osobních zkušeností vydrží na volně umístěných úlech
přes dvacet let a protože je gelovitý, tak se velice dobře natírá a
nestéká.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Petr [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Wednesday, April 09, 2003 12:27 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Cim mam natrit uly ???
>
>
> Cim je nejlepsi natrit úly ???
> Je mozne pouzit nejaky Oversol nebo Luxol ?
> Dekuju za vase tipy a nazory.
>

Nechci mít nemístnou poznámku, ale při takovém způsobu práce s pilou se
nedivím tomu, kolik včelařů nemůže v hospodě objednat deset piv (chybí
jim na to prsty). Radši než uvažovat o podobných úpravách pily bych si
koupil v některém hobbymarketu vrchní frézu (mají je v částkách už od
1000 Kč) a sehnal si, nebo si nechal vyrobit nějaký přípravek, který ji
povede v příslušných mezích. Už to tady u tohoto tématu bylo předváděno
i s prodejcem.

S pozdravm

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Frantiek Lorenc [mailto:frant.lorenc/=/volny.cz]
> Sent: Tuesday, April 08, 2003 9:00 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: RE: cimbuří
>
>
> Pro kolíbavou pilu stačí si vyrobit jednoduchý přípravek.Dvě
> podložky vložené z každé strany pily a podložky, mezi kterými
> je pila upnutá.Podložky, třeba ze sololitu, z jedné strany
> sešikmíme tak, že budou jako klín.Podle toho jak se podložky
> proti sobě na pile natočejí máme
> poříznutou šíři zubu. Přeji hodně štěstí při výrobě cimbuří.       
>        
>                       Lorenc
>

Srdečně zdravím.

Mám dojem, a pohled na stránky konference mě ho potvrzuje, že mi od 8.4.03 nechodí příspěvky? čím to může být? Jsem přihlášen z adresy josef.samalik/=/seznam.cz .

Díky za radu.

jose

Jeden z účastníků nonference má problémy se spojením a tak to zkouším prošťouchnout.
Honza

Od poloviny unora dodavam do vcelstev vodu pomoci knotu vedeneho nad louckami. K tomu me primela obava z melicitozniho medu. Mel jsem predstavu, ze pokud bude mit vcelstvo dost vody, poradi si i se ztuhlymi zasobami. Jak se ukazalo u kamaradu vcelaru, prezimovali celkem dobre i bez dodavani vody. Ale co je pozoruhodne, vcelstva celou dobu silne topi, ale nevyletuji ven. V prumeru odeberou 0.5 dcl za dem. Je mozne ze za mesic zjistim, ze (podobne jako Jara Cimrman) tudy cesta nevede. Ale co kdyz to vcelam prospeje? Cena vody je oprtoti jinym potrebam vcel nejmensi.

Mám malou osobní zkušenost s přechodem na jinou míru. Včelařím na r.m.37x30 cm a používám nástavkové úly vlastní výroby. Loni na jaře jsem přivezl na včelnici několik včelstev na r.m. 39 x 24 cm. Nechci včelařit na dvou mírách. Pro převod včelstev jsem použil staré klasické Čechoslováky vyráběné dříve Bednářským družstvem Brno. Plodiště je přístupné horem i zadem. Včelstva jsem přeložil na rámcích 39 x 24 do plodiště čechoslováku na studenou stavbu. Ze dvířek plodiště jsem vyjmul uteplivku a okénko posunul dozadu. Když včelstvo zesílilo nasadil jsem medník již s plásty 37 x 30. Nevkládal jsem mateří mřížku. Včelstva přirozeně přešla na novou míru. Tato metoda je použitelná pouze omezeně. Pro přechod ve větším měřítku bych volil tzv. "norské zimování"

Cim je nejlepsi natrit úly ???
Je mozne pouzit nejaky Oversol nebo Luxol ?
Dekuju za vase tipy a nazory.

Ministerevstvo vnitra jmenovalo 23.2.1948 do Jednoty...a doZemských ústředí včelařských,jakož i do včelařských družstev,v Praze,v Brně,Opavě,národního správce přítele Ladislava Bohma faráře z Doks,který se ihned ujal svého úřadu a jmenoval své zmocněnce v Brně:F.Hrušáka,Karla Adamce,J.Kudličku.

Všechna včelařská družstva byla soustředěna pod jednu správu se sídlem v Praze.Clenové předsednictva musí tvořit rozhodnou většinu ve správní radě družstva.
výroba včelařských potřeb se rozděluje:
Ze dřeva v družstvu v Prievidzi,ze železa v Heinzově na Moravě.
Slovenští družstevníci totiž zařazují se plně do družstevního hnutí.Jest k jejich cti,že myšlenku nového včelařského družstevnictví dobře pochopily a bezvýhradně se připojují.

Vedle těchto dvou družstev mohou býti zřizována i místní včelařská družstva.
Ukolem jejich je získávat půdu z pozemkové reformy a obhospodařovat jí.Pastva pro včely,produkce semen,léčivé byliny.V důsledně provedený úkol bude znamenat rozhodné postavení v Evropě.

Zatím se vyjednává a docela úspěšně o připojení soukromých podniků...
...Národní správa ve firmě Bratři Svarců v Kolči:
Ladislav Bohm,Josef Zadrobílek místopředseda Jednotného Svazu českých zemědělců,Jaroslav Pánek dělník v Kolči.
Jednota včelařů RčS uspořádala o svatodušním pondělí večírek s čelných představitelů včelařství a zástupců nejvyšších státních úřadů.
Za Slovensko promluvil př.Dr.Novacky:Připoměl starou,jen okupací přerušenou spolupráci a uvítal nové pojetí včelařství...Vývody všech řečníků shrnul na konec ve velmi srdečném projevu slovenský farář př.Predměrský v němž uvítal nový duch i smšr československého včelařství.

Včelařská Odborná Rada s poradním včelařským sborem na Moravě a ve Slezsku vypracovala plán podnikání v 1949 v prvním roce pětiletky.Mohu ubezpečit včelaře,že jednání konala se v naprostém přátelství...
/z časopisu Včelař/

vše v dobrém franta

Pro kolíbavou pilu stačí si vyrobit jednoduchý přípravek.Dvě podložky vložené z každé strany pily a podložky, mezi kterými je pila upnutá.Podložky, třeba ze sololitu, z jedné strany sešikmíme tak, že budou jako klín.Podle toho jak se podložky proti sobě na pile natočejí máme poříznutou šíři zubu. Přeji hodně štěstí při výrobě cimbuří. Lorenc

Měl jsem radost jak nám pěkně začalo jaro, byla pěkná pylová snůška. A najednou prudké ochlazení. Vím, je začátek dubna, ale stejně. Jaký je Váš názor? Jak to ovlivní jarní rozvoj, spotřebu zásob a celkový stav včelstev?

Honzo,
pokud budeš stát o můj názor, tak bych v Tvé situaci ( znám ji jen dle Tvého
popisu ) vůbec neváhal a volil bych Langstroth. A to ve variantě s vysokým
plodištěm a nízkými medníkovými nástavky. A to i přes zdánlivé komplikace s
různou rámkovou mírou. Pro vyzimování včelstev je vysoký rámek v plodišti
bezkonkurenční a výhody nízkých medníků jak pro kvalitu medu ( obsah vody ),
tak pro obsluhu v sezoně rovněž. Metodika je do potřebných detailů
propracovaná a popsána v dostupné literatuře.
Postupně ubývá kutilů, kteří si umí vše potřebné vyrobit a jsou tomu ochotni
obětovat čas i prostředky. Z ryze ekonomických důvodů vyjde vždy levněji si
potřebnou věc koupit, ( tedy vydělat si na ní svou profesí ). Optimal je dle
mého názoru stejně dobrý a je velmi uvážlivě zdokonalován a doplňován. Skoro
se mi proto jeví pro amatérské včelaření tak do 30 včelstev nejlepší, ale
kritéria pro posouzení jsou u všech úlů dost individuální. Sám jsem si
různou zkušennost s mnoha různými typy úlů ověřil. Např. - dokud jsem
včelařil s matkami z rojů, vycházel mi jako všestraně nejlepší úl gerstung -
dnes ho nikdo nezná ( rád ho popíši pokud o to někdo bude stát ) ale pro
plodné moderní matky se jeho původní výhody zcela negovaly.

Takže můj názor je - experimenty typu Čejkův úl ( o dalších Tvou zmiňovaných
loučkových úlech nejsem kompetentní se vyjádřit ) si ponech v rezervě pro
případ důchodu, nebo nějakého zdravotního omezení ( nebo pokud by Tě posedlo
obdobné nádherné šílenství jako mne). Včelaření např. v ČjÚ je sice určitě
životaschopné ( pro včely, včelaře i med ), ale je to o něčem jiném, než
popisuješ, že chceš. Pokud já píši o Čejkově úlu, tak především proto, abych
těm, kdo o to budou stát poskytl informaci. Přes počáteční nepochopení části
včelařů mám pocit, že to není zbytečné. Ale podobné možnosti poskytuje např.
Optimal ve své doplňované podobě.


> o tom co vcelareni obnasi a co do nej cekam. Takze nezbyva nez konecne ve
> svych 35 letech zacit a pochopitelne vyresit ulovou otazku.

> Priznam se, ze mne pomerne dost lakaji ruzne uvahy o alternativnich
metodach
> chovu jako je Vituv louckovej ul v lednici a louckove uly vubec, Cejkuv
ul,
> pripadne sny pritele Ptacka o modularnim lezanu (neco jako
> http://www.beesource.com/eob/althive/bush/index.htm?), ale zacit bych
chtel
> s moderni metodou, ktera mi da sanci dobre zvladnout zacatek a po case bez
> problemu rozsirit chov z pocatecnich 5-10 na nekolik desitek vcelstev a v
> rentabilni privydelek.
>
> diskuzi mam dojem, ze Optimal ma solidni povest a Langstroth je zase
> strategicky idealni volba).
>
> Je ctvercovy pudorys Optimalu opravdu tak vyhodny jak pro vcelare
> (manipulace), tak pro vcely?

Nemyslím si to pro oblast táborska - snad do teplejších končin.

> Jak moc je na tom, ze Optimal je sity pro Kranku a Ceskou kotlinu, kdezto
> Langstroth pro Vlasku a USA?

Vlašku neznám. Ale v obou úlech je třeba provádět zásahy s přímou vazbou na
aktuální roční období v místě, kde se včelaří. Kvalita matky a snůškové
podmínky jsou prvořadé. Myslím, že mnozí popularizátoři metod převzatých z
německé, či americké literatury nenašli dost odvahy publikovat ověřené
výsledky na ( pestré ) podmínky české kotliny. Ale mám pocit ( tedy ne
zkušennost ), že rozdíly nebudou při odborném a uvážlivém přístupu fatální.

> Jak moc vadi deleni plodiste nizkymi nastavky a kde a proce je hranice
vysky
> plodistoveho nastavku, pod kterou nelze jit?

Teoreticky si myslím, že jít pod 10cm je kontraproduktivní pro včelaře i
včely. Mnoho dřeva, mnoho mezer, mnoho zmatků.

> Honza Cap
> Tabor

Přeji všem, aby rozhodnutí o včelaření mohli uskutečnit ke své spokojenosti
a na základě nezkreslených informací.
Lidský život je cesta od jednoho rozhodnutí k následujícímu ;-)
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

>
> Jak moc je na tom, ze Optimal je sity pro Kranku a Ceskou kotlinu, kdezto
> Langstroth pro Vlasku a USA?

V případě Optimalu s rámky 42 x 17 a Langstrothu 44,8 x 18,5 cm není žádný
rozdíl. Oba nástavky mají přesně 66 dm2 plástové plochy.

vojta

Pratele,
po letech nesmeleho pokukovani po vcelach a 'pouheho' procitani konferenci,
clanku a par knizek mam pocit, ze se mi podarilo si udelat jakousi predstavu
o tom co vcelareni obnasi a co do nej cekam. Takze nezbyva nez konecne ve
svych 35 letech zacit a pochopitelne vyresit ulovou otazku.

Priznam se, ze mne pomerne dost lakaji ruzne uvahy o alternativnich metodach
chovu jako je Vituv louckovej ul v lednici a louckove uly vubec, Cejkuv ul,
pripadne sny pritele Ptacka o modularnim lezanu (neco jako
http://www.beesource.com/eob/althive/bush/index.htm?), ale zacit bych chtel
s moderni metodou, ktera mi da sanci dobre zvladnout zacatek a po case bez
problemu rozsirit chov z pocatecnich 5-10 na nekolik desitek vcelstev a v
rentabilni privydelek.

Takze bych si chtel svepomoci poridit nizkonastavkove tenkostenne uly,
jednotna vyska nastavku s tim, ze pokud budu mit pocit ze v plodisti to chce
vyssi plast a cas a silu experimentovat, tak dam do dvou nastavku ramek
vysoky 2 x NN + vceli mezera.

Z toho co zatim vim mi vychazi prave volba mezi Optimalem a NN verzi
Langstrotha (ne že bych nikdy neslyšel o jiných NN úlech, ale ze shlednutych
diskuzi mam dojem, ze Optimal ma solidni povest a Langstroth je zase
strategicky idealni volba).

Je ctvercovy pudorys Optimalu opravdu tak vyhodny jak pro vcelare
(manipulace), tak pro vcely?

Jak moc je na tom, ze Optimal je sity pro Kranku a Ceskou kotlinu, kdezto
Langstroth pro Vlasku a USA?

Jak moc vadi deleni plodiste nizkymi nastavky a kde a proce je hranice vysky
plodistoveho nastavku, pod kterou nelze jit?

Dekuji predem za Vase nazory a preji vse dobre

Honza Cap
Tabor

Podívej se na http://www.n-vcelari.cz/, praktická ukázka z 31.3.03.
Tonda