76646

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Moluka (83.208.196.187) --- 25. 2. 2008
Re: jarní léčení (27527) (27529)

Včelaři pozor! I když vyšetření zimní měli nebylo tragické, odebraná měl do 20.10,2008, tak po plošném ošetření ZO to tragedie je. V neděli 24.2. při teplotě okol 19 jsme celá organizace provedli nátěr plodu M-1 a s následnou fumigací. Před jsme vymetli podložky. v pondělí jsme ztuhly co bylo roztočů. Přitom jsme neměli kromě asi 15 včelstev žádný úhyn v celé ZO. Bylo po tomto nátěru napočítáno i 300 ks. Jinak do 30. Zde na Třeboňśku se líhne 2 generace po zimním slunovaratu i když plodu neni mnoho na 2 až 4 rámcích. Letošní rok se jeví jako loňský. Pokud s tím včelaři nebudou nic děla tak bude úhynů více. Je nutné zasíťovat podložky na stanovišti do 20 včelstev aspoň 3 a sledovat spad. Budeme 2x dávat formidol v květnu a červnu a intenzivně ve 12 denních intervalech vyřezávat biopasti ve formě stavebních rámků, tak aby jako v loňském roce jich bylo 5 na včelstvo od rozkvětu třešně ptáčnice do letního slunovratu. Myslím, že toto pomohlo, když se nenechali líhnout trubci. Upozorňuji na přílohu Včelařsství, kterou by si měl přečíst aspoň 2x každý včelař a vzít si z toho ponaučení"Proti varroaze bojujeme po celý rok". Technologie ošetření nemá chybu. Chyba je jen v nás včelařích, že tomu necháváme volný průběh a proto na to draze doplácíme. \Účinnost je v tom, že léčí všichni a v jednotnou dobu. Pokud léčí jednotlivec a ostatní ne, nemá to účinek, to si musíme všichni uvědomit. Zásahy musí být včas dokud se to nechá zvládnou. Včas musí být i dostatek léčiva a v tom je celý problém. O tom až jindy. Tak ještě jednou POZOR NA VARROAZU a nenechat se uspokojit, že jsem měl vzorek jen s jedním až dvěma roztoči.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakaos (84.16.120.34) --- 25. 2. 2008
Úmrtí včelek.

Včera při proletu včel mě jedno včelstvo nevylítavalo. Rozdělal jsem jej a hrozen ztuhlých a již mrtvých včel byl 3 rámečky od česna. Některé byly ještě živé, ponecjal jsem je ještě v úlu. Čím by to mohlo být, zásob mají ještě dost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 25. 2. 2008
Re: Skleněné dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511)

Dotaz na pana V. Bernátka:

Používání skleněných den je pro mě novinkou. Jaké výhody přináší tento systém? Zatím mě nic důležitého nenapadá ( snad s vyjímkou jednoduché kontroly činnosti v podmetu ).

Nejsou včely v takovém dně dezorientovány při hledání česna ( včely při výletu z úlu jdou za světlem )???


Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 25. 2. 2008
Re: jarní léčení (27527) (27529)

V neděli nosily pyl jako o život - zajimavost - u nejsilnějších včelstev nalezeny již stopy první sladiny (asi ze sněženek a jaterníků)- poprvé v životě jsem zaznamenal snůšku kolem 20.února. Aleš

Behom dvoch dní som prehliadol 40 včelstiev, peľ včely prinášajú piaty deň. Do 20.2 boli dené teploty u nás nízke, vtedy som nachádzal len úplne malé plochy zaviečkovaného plodu. od 21.2 matky postupne akcelerujú s plodovaním v rytme množstva prineseného peľu.

Prekvapila ma však vysoká spotreba zásob, vo všetkých prípadoch včely spotrebovali zásoby len nad zimným chumáčom až po hornú latku. Je šťastím pre včely ale i pre včelárov, že denné teploty vystúpili nad 12 do 18˚C (nočná dnes do -3,5˚C u nás)), včely sa mohli z miesta zimujúcich včiel aj vodorovne do uličiek k zásobám, v opačnom prípade (nízke teploty) by bolo niekoľko včelstiev skončilo túto zimnú životnú púť pred bránami jari.

Aleš píše o prvej znáške, a to prínosom nektáru zo snežienok, ktorý ojedinele nachádzal v bunkách. No musím Aleša sklamať, to nie je prínos nektáru, ale prenos zásob z okrajových plástov do blízkosti plodu. Včely som nachádzal odoberať zásoby ďalej v medziuličkách, umožňuje im to vyššia vonkajšia teplota a biologické teplo.
Všetky moje včelstvá prezimovali (70), no v prevážnej miere sú skôr slabšie až slabé, no ak vydržia tieto mimoriadne teplé dni, ešte 5-10 dní, tak včelstvá od 13.3 do 28.3 značne zosilnejú. Potom to môže dobre dopadnúť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 25. 2. 2008
Re: Napajedlo (27473) (27474) (27475) (27476) (27478) (27479) (27533)

Lehl jsem si na zem před úly a díval jsem se na cvrkot (včera i dnes), nádhera. Včelky létaly, jako kdyby to byl jejich poslední prolet. Co to s nimi udělá ? Myslím tím, když příjde špatné počasí, budou mít hodně plodu a bude mráz ? (Ne Děda).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 25. 2. 2008
Re: Napajedlo (27473) (27474) (27475) (27476) (27478) (27479)

"Zakoupil jsem ve stavebninách zednický plastový kbelík (ten nevětší), z polystyrenu jsem vyřezal plovák a manželce....."

U nás na severozápadě:
Včerá 19 stC ve stínu. Nádherný - přímo učebnicový hromadný prolet ze všech úlů. Dnes 13 st. ve stínu. Včely v plné práci, nosí pyl a u napajedla stojí ve frontě jako důchodci na banány. Sousedovi patrně vyschlo hnojiště. Je u nás dost sucho.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 2. 2008
Re:jaro (27527) (27529) (27530)

já mám kousek tisy a tam byl taky hukot Jedni na mě zvonili , že se mi rojí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: jaro
> Datum: 25.2.2008 13:23:11
> ----------------------------------------
> Včera a dnes létaly jak o život, sbíraly jasně žlutý pyl, možná z lísek nebo
> z kočiček vrb a jasně oranžový pyl - z krokusů? Včera na slunci na teploměru
> bylo přes 24 st C, dnes v 10 hodin 18 st C, ještě před 20 minutami okolo 13
> hodiny jasno a slunečno, nyní je zataženo. Severní Morava, asi 330 m.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 2. 2008
Re: jarn? l??en? (27527) (27529)

Dnes jsem překládal včely s posledního budečáku a plod ještě nevíčkovaly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: jarn? l??en?
> Datum: 25.2.2008 13:10:12
> ----------------------------------------
> Také jsem využil teplot nad 15 stupňů (Turnovsko - 330 m/m)a provedl jsem
> nátěr plodu s následnou fumigací. Kontrolu spadu provedu až následující
> víkend (včelstva mám mimo). Plodu byla kolečka na 1-3 plástech. Z 30
> včelstev 4 úhyny, 2 včelstva bez plodu (budu pozorovat - matky nehledal).
> Polovina včelstev značně slabá (především loňská produkční, zazimované
> oddělky jsou na tom mnohem lépe - spojování provedu až za cca měsíc).
> V neděli nosily pyl jako o život - zajimavost - u nejsilnějších včelstev
> nalezeny již stopy první sladiny (asi ze sněženek a jaterníků)- poprvé v
> životě jsem zaznamenal snůšku kolem 20.února.
> Bohužel léčivo jsem si musel obstarat z DOLu sám, v organizaci se k jarnímu
> ošetření postavili vyčkávavě - až jestli někdo něco nařídí - ale než se tak
> uděje a sežene se organizovaně léčivo bude konec března a plodu plný úl a
> varroa také??
> Organizované léčení (vydávané za přenost) se v nových klimatických
> podmínkách bohužel stává brzdou.
> Ještě poznámka ke spolehlivosti vyšetření zimního mělí - před odevzdáním
> jsem ho prohlédl a napočítal 84 roztočů na 26 včelstev (a tak jsem se
> rychle vybavil léčivem)a před týdnem přišel výsledek - jen 34 ks!!
> Tak čemu mám věřit.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 2. 2008
jaro (27527) (27529)

Včera a dnes létaly jak o život, sbíraly jasně žlutý pyl, možná z lísek nebo
z kočiček vrb a jasně oranžový pyl - z krokusů? Včera na slunci na teploměru
bylo přes 24 st C, dnes v 10 hodin 18 st C, ještě před 20 minutami okolo 13
hodiny jasno a slunečno, nyní je zataženo. Severní Morava, asi 330 m.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 25. 2. 2008
Re: jarní léčení (27527)

Také jsem využil teplot nad 15 stupňů (Turnovsko - 330 m/m)a provedl jsem nátěr plodu s následnou fumigací. Kontrolu spadu provedu až následující víkend (včelstva mám mimo). Plodu byla kolečka na 1-3 plástech. Z 30 včelstev 4 úhyny, 2 včelstva bez plodu (budu pozorovat - matky nehledal). Polovina včelstev značně slabá (především loňská produkční, zazimované oddělky jsou na tom mnohem lépe - spojování provedu až za cca měsíc).
V neděli nosily pyl jako o život - zajimavost - u nejsilnějších včelstev nalezeny již stopy první sladiny (asi ze sněženek a jaterníků)- poprvé v životě jsem zaznamenal snůšku kolem 20.února.
Bohužel léčivo jsem si musel obstarat z DOLu sám, v organizaci se k jarnímu ošetření postavili vyčkávavě - až jestli někdo něco nařídí - ale než se tak uděje a sežene se organizovaně léčivo bude konec března a plodu plný úl a varroa také??
Organizované léčení (vydávané za přenost) se v nových klimatických podmínkách bohužel stává brzdou.
Ještě poznámka ke spolehlivosti vyšetření zimního mělí - před odevzdáním jsem ho prohlédl a napočítal 84 roztočů na 26 včelstev (a tak jsem se rychle vybavil léčivem)a před týdnem přišel výsledek - jen 34 ks!!
Tak čemu mám věřit.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. P. Baudis (85.207.197.36) --- 25. 2. 2008
Re: Zpráva správce (27468)

Bohužel, očekávaný výpadek se neočekávaně protáhl.
Server se přestěhoval v pátek k večeru, ale odmlčel se přes celý víkend. Vyskytly se totiž komplikace a kompetentní člověk nebyl k dosažení. Omlouváme se.

Teď už snad bude provoz bez problémů.

JPB

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš H. (213.195.230.1) --- 25. 2. 2008
jarní léčení

V neděli jsem léčil nátěrem plodu a fumigací, byť jsem měl nález z měli 0 ks. Z deseti včelstev 2 začátkem zimy uhynula (opustila úl), zbylých 8 je ve dobré kondici. Nosema nezjištěna, po 12. hod. od fumigace spad 2,9 roztoče na úl. Plod od 0,1 dm2 do 1 dm2, trubčí buňky nezakladeny. Ve všech úlech přísun pylu.
Kolín 280 m.n.m

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš H. (213.195.230.1) --- 25. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481) (27483) (27493) (27496) (27497) (27515) (27519) (27520) (27525)

Tyto ztráty jsou tím větší, čím větší je v úle průvan.
Dopsal bych za to ", dále čím je menší počet včel a čím je větší rozdíl mezi teplotou uvnitř zdroje a venkovním prostředím.
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 25. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481) (27483) (27493) (27496) (27497) (27515) (27519) (27520)

Přátelé, zkusme se dohodnout. Podle mého názoru, a patrně se mnou budete spouhlasit, včely úl nemají v úmyslu vyhřívat. Včely vyhřívají pouze své těleso (chomáč). Teplo, které je naměřeno vně chomáče je teplo, které včelám unikne, je vyzářeno do prostoru. Jsou to ztráty, které postihují každý zdroj energie. Tyto ztráty jsou tím větší, čím větší je v úle průvan. Proto dnes po delší zkušenosti nepokládám za správné zimování s plným otevřením podmetu (zasíťovaného dna) se současně otevřeným horním očkem, jak zde někdo již dříve doporučoval. Studený vzduch, který nekontrolovaně obtéká zimující chomáč včel jej nadměrně ochlazuje. (Viz košnice, v letním období měli včely vykousánu v nejvyšším bodě dírku, používali ji též jako druhý leták, ta však před zimou byla zavoskována, jak praví historická literatura).
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 22. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481) (27483) (27493) (27496) (27497) (27515) (27519) (27521) (27522) (27523)

sámo, původně to bylo jen o okénku a jak je fajn jím včelky pozorovat. Folie na vršku je také dobrá, ale jen jako nouzovka , protože se vlastně koukám jen do horního nástavku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 22. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481) (27483) (27493) (27496) (27497) (27515) (27519) (27521) (27522)

No já nevím kolik to je let, nejméně 15, co VUVČ Dol uveřejnil výsledky měření tepelnými čidly a z toho vytvořené průběhy teplot v zimě a v předjaří v úlech. Vyšlo z toho, že pravdu mají í ti, co tvrdí, že včely úl nevyhřívají a taky i ti, co tvrdí, že včely úl vyhřívají, takže zhruba uprostřed. Ono to ani jinak vyjít nemohlo, pokud mají uvnitř úlů platit stejné fyzikální zákony a příslušné vzorečky jako vně úlů a v učebnicích. Já myslím, že diskutovat tady o tom je úplně zbytečné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 22. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481) (27483) (27493) (27496) (27497) (27515) (27519) (27521)

Promiň, to se omlouvám , já se bavil o zimě. Na jaře jak se oteplí , tak samozřejmě za okénkem necítíme nic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481) (27483) (27493) (27496) (27497) (27515) (27519)

Ak je tepla viac (to až na jar), uniká z chumáča smerom hore, potom do postranných uličiek a keď je tepla viac ako včelstvo potrebuje, včely úľ "vetrajú. Anton

Kolega, túto vetu si prečítajte ešte raz a zistíte, že som písal o jari. Podstatné je, že sa slušne podebatujeme a o tom to je. Aj ja som dlho tápal v neistote a vyrovnal som s ním, až kým som neurobil vlastné pozorovanie a meranie teplôt aj v tých tuhších zimách. Musel som prekonať strach s otvárania úľov, ich vyrušovania, tieto rady som dlho vstrebával do seba z dostupnej literatúry. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 22. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481) (27483) (27493) (27496) (27497) (27515) (27519)

Antone, máš pravdu , zase a to i kdybys napsal pravý opak, což se ti nakonec i povedlo. Ano není jejich úmyslem není vyhřát celý prostor úlu , produkují tolik tepla, aby jim nezachladl plod. Teplo vyrábějí spalováním zásob. Na tom se shodneme. Jen závěrečná interpretace se liší. Neizolovaný nástavek je nutí spálit zásob více, protože chumáč neizoluje dokonale. Ale rozhodně bych si nedovolil tvrdit, že v lednu včely na letáku větrají , aby se jim úl nepřehřál, jak píšete. Proto asi se používají ty neizo-úly. Aby se včelky v lednu neuvařily . :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481) (27483) (27493) (27496) (27497) (27515)

V zimě když jsou vidět za okénkem včely a přiložíte ruku na sklo ucítíte na dlani teplo. Proto se také trochu kriticky dívám na tvrzení, že povrch chomáče má teplotu okolí. No možná , že má, ale pak to znamená, že včely vnitřek úlu ohřívají. tohle tvrzení se ale spousty přátel dotkne. Kozlík

Už som to raz vysvetľoval, za akých podmienok môže byť vyššia teplota v okolí zimujúceho chum,áča, vo vašom prípade na sklenom okienku vzadu úľa.
Na poznaní o vyhrievaní úľového priestoru mimo zimný chumáč neč nezmeníte, aj napriek vašej čerstvej skúsenosti s teplým sklom v okienku. Tento rozpor medzi tvrdením jednej skupiny včelárov (mladšia generácia) tvrdí, včely v zime úľ nevyhrievajú a druhou skupinou, ktorí tvrdia "včely v zime úľ vyhrievajú, pretože je len jedna pravda "VČELY ÚĽOVÝ PRIESTOR" v zime "NEVYHRIEVAJÚ". Tak prečo je za istých podmienok uteplivka npr.v zime TEPLÁ?

Je len jedno pravdivé vysvetlenie! Výraz "v zime" je zavádzajúci, pretože tenj pravdu nerieši. Vo vhodnej teplej zime zime, trebárs v januári- leden (ako to bolo vlani a tohoto rokui), môžu včely ošetrovať plod. Vyvíjajúci sa plod či v zime, na jar alebo v lete potrebuje TEPLO. V prípade plodu v larválnom štádiu, samotný plod vydáva do priestoru biologické teplo z plodu, ktorého ak je viac a ovplyvňuje, aj úľové prostredie. Ak je tepla viac (to až na jar), uniká z chumáča smerom hore, potom do postranných uličiek a keď je tepla viac ako včelstvo potrebuje, včely úľ "vetrajú. Vidíme to často na letáči, kde sú včely zoradené do útvaru v rade za sebou, hlavou do úľa a silno pohybujú krídlami.

Takže pravda je len jedna, včely uložené do zimného chumáča úľ nevyhrievajú, zubytočne nemrhajú energiou, úľ vyhrievajú len vtedy, keď sa včely starajú o plod a majú prebytok tepla. Teplota hranicu 35,6˚C v úli nikdy neprekročí, včely ju okamžite upravujú, aby neohrozila vývoj plodu.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Šefčík (90.176.2.8) --- 22. 2. 2008
Re: mor včelího plodu (27514)

V roce 2007 vyšla publikace "Mor včelího plodu, pohroma a obnova" v té se dočtete jakým způsobem to lze zjistit na včelnici, ale toto zjištění je pouze informativní pro Vás. Nedokáže to na včelnici určit se 100% procentní jistotu nikdo. Dále je nutné laboratorní výšetření, které provádí VÚ a je nutné se domluvit co se tam má poslat. Vzorek ze 25 včelstev je v hodnotě asi 520.- Kč včetně DPH.Tento rozbor asi těžko dokážete doma udělat na rozdíl do VD, kde stačí obyčejný stolní olej.
Jinak běžné diagnostika - základní se popisuje mj. v učebnici "Včelařství Veselý a kolektiv" a v mnoha dalších publikacích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa- G.Pazderka (80.78.146.248) --- 22. 2. 2008
Re: mor včelího plodu (27514)



http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=241

Jinak nakultitvovat mor je obtížné. Jde to, ale musí to být ve spojitosti s jinými na larvární hmotě. Někde bych našel i receptury.


.....
>Zdravím přátelé,
>nevíte někdo jak si sám udělat zkoušku na mor vč. plodu z
>měli a jaký živný substrát se používá?
>děkuji Slávek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 22. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481) (27483) (27493) (27496) (27497) (27500) (27502)

nebo prostě jenom hřebíčky, jinak malou rozměrovou vůli tu opravdu doporučuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 22. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481) (27483) (27493) (27496) (27497)

Já mám právě taková okénka na zadní stěně nástavků a bez nich by to prostě nebylo ono. Nástavky jsou - 2 rámy, mezi nimi polystyren a zvenku palubky, ze vnitř latičky. Sklo stačí i tenké, jen nesmíte nástavek upustit a také při opalování musíte na sklo dát pozor. Na skle je opět namáčklý polystyren s tkalounem pro snazší vyjmutí a dvířka.
V zimě když jsou vidět za okénkem včely a přiložíte ruku na sklo ucítíte na dlani teplo. Proto se také trochu kriticky dívám na tvrzení, že povrch chomáče má teplotu okolí. No možná , že má, ale pak to znamená, že včely vnitřek úlu ohřívají. tohle tvrzení se ale spousty přátel dotkne , protože jejich včelky jsou za jednoduchým prknem a aby nezmrzly musí pálit i 20 kg cukru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Slávek (85.70.254.152) --- 22. 2. 2008
mor včelího plodu

Zdravím přátelé,
nevíte někdo jak si sám udělat zkoušku na mor vč. plodu z
měli a jaký živný substrát se používá?
děkuji Slávek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481) (27483) (27493) (27496) (27511)

Ty dna jsou skutečně průhledná úplně. Jsou nějaké výsledky zkoušek o tom,
jestli průhledné sklo nějak znatelně zvyšuje aktivitu včelstva?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 21, 2008 9:33 PM
Subject: Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit.


> Našel by se někde na webu popis toho celoskleněného dna?
>
> Našel, protože v časopisech to nevydali, dal jsem to na
> www.vcely.kvalitne.cz, ale všichni včelaři nemají internet. Staré spodky
> vyřazuji, skleněný úl ani spodek skleněný mi ještě žádný nepraskl.Může se
> tak stát, pokud to vyrobíte neodborně.
> B.V.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub (83.240.32.254) --- 21. 2. 2008
Re: Napajedlo (27473) (27487) (27489) (27498)

Zdravím přátelé,
bohatá výměna zkušeností kolem napajedel mě nutí přispět troškou do mlýna. Stranou stanoviště mám starý smaltovaný pekáč ca. 25 x 30 cm z pečící trouby naplněný vrchovatě říčním pískem různé frakce. Voda z hadice je zavedena dovnitř pískové náplně. Vzhledem k délce hadice vtéká do toho "pískoviště" docela prohřátá a "pískoviště" bývá hustě obaleno nosičkami vody. Některé sají na vyvýšeninách, tedy relativně náročnější výkon, některé přímo z míst kde je volná hladina vody. Výtok z toho pekáče je ještě vylepšen knoty ze samozavlažovacích truhlíků Lebiš, které bývají také holkami přímo obaleny. Po čase, když se začne tvořit na povrchu písku zelená řasa, tak se prostě shrne a nasype se nová vrstva čerstvého písku. Včely napajedlo hojně navštěvují, přestože o ca. 40m dále mají rybníček, tzv. kačák, který jistě nabízí nápoj s kvalitními přísadami, jak již zde bylo zmíněno.
Jakub

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 21. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481) (27483) (27493) (27496)

Našel by se někde na webu popis toho celoskleněného dna?

Našel, protože v časopisech to nevydali, dal jsem to na www.vcely.kvalitne.cz, ale všichni včelaři nemají internet. Staré spodky vyřazuji, skleněný úl ani spodek skleněný mi ještě žádný nepraskl.Může se tak stát, pokud to vyrobíte neodborně.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 21. 2. 2008
napajedlo

Zkoušel už někdo napajedlo uveřejněné ve Včelařství 9/2007
Je to hygienické jednoduché,levné a víceúčelové .Jen místo soli bych použil propolisovou tintúru.Jednu lžíci na čtyři litry.Zdravím

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

simon (89.24.5.103) --- 21. 2. 2008

http://www.doprovodhracu.cz/detail.php?id=265

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

simon (89.24.5.103) --- 21. 2. 2008
hlas

http://www.doprovodhracu.cz/detail.php?id=265 hlasujte pro Dominička.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.183.70.9) --- 21. 2. 2008
Re: medovina (27505)

Honzo! Zkus si přečíst poslední číslo MV, kde autor popisuje přípravu zákvasu bez vaření a příchutí, kdy uvádí, že koření slouží pouze k tomu, udělat z nepitelných srágor něco lepšího. To je i můj názor. Po všech pokusech a spoustě vylitých ....... zásadně nic nevařím a nic tam nepřidávám. Další zásada i jeho, vyhnout se obloukem Dolským kvasinkám, které svojí vitalitou na nesterilizovaný zákvas nestačí. Vyzkoušej a budeš pořekvapen skvělou chutí. Též za přísp. 70.9 Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.183.70.9) --- 21. 2. 2008
Re: Napajedlo (27473) (27487) (27489) (27494) (27495)

Někteří autoři zapomínají, že hlavní požadavek na napajedlo je hygyena tzn. zabránění setkávání se včel a spor Nosemy. Dotkne li se včela zadečkem něčeho studeného, během okamžiku se vykálí a už tu na napajedle máme problém. Ten bude letos zvl. aktuální, protože lze předpokládat že u plno slabších včelstev bude s touto nemocí problém. Kdysi před lety mě jeden velký včelař přesvědčil, že nejlepší napajedlo je žádné. Od těch dob co jsem všechny popisované nesmysly zrušil jsem neviděl zvápenatěnou buňku a o pokáleném rámku si pouze čtu. Na výnosech to nebylo znát, spíš naopak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan (24.132.227.196) --- 21. 2. 2008
medovina

mam takovy dotaz ohledne koreni v medovine jestli nechat v prubehu kvaseni nebo ne dekuji za odpoved z pozdravem vasnivy vcelar

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JirkasDJ (85.92.58.66) --- 21. 2. 2008

www.elf.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 21. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481) (27483) (27493) (27496) (27497) (27500) (27502)

Jak tak uvažuji, kdybych dal sklo do svých nízkých jednostěnných nastavků, asi bych s praskáním problémy neměl. Jsou sešroubovány 12 vruty délky 70 a ty drží tvar úplně napevno. Ve svých dvoustěnných nastavcích by asi problém byl, ty jsou sbíjeny hřebíky a docela dost při manipulaci "pracují".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 21. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481) (27483) (27493) (27496) (27497) (27500)

Co se týká praskání skla, dá se podle mně omezit, když nebude v okýnku napevno, třeba kraje skla nebudou těsně na dřevo, ale bude tam vůle. Sklo se uchytí do dřeva třeba klasickými plechovými trojúhelníčky, jak to dělají sklenáři a mezírky potom včely utěsní propolisem, který je dostatečně měkký, aspoň v létě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 21. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen p?ibrzdit. (27481) (27483) (27493) (27496) (27497) (27499)

Včely nevidí záření blízko k infru, to znamená červenou část spektra, naopak proti člověku vidí dál k ultrafialovému, to znamená ještě asi jednu další barvu za modrou. Shodně s člověkem vidí zelenou, žlutou a modrou. Sklem prochází přirozeně všechny viditelné barvy spektra, jinak by nebylo pro nás čiré, z hlediska včel jím obvykle neprochází UV světlo stejně jako průhlednými plasty, z hlediska včel je tedy sklo zabarvené, ale světlo jím prochází. Proto může sklo průchodem denního světla život včelstva ovlivnit. Dělaly se pokusy s cílem průhledným okýnkem přinutit včely vyletovat ráno dříve a končit let večer později, výsledky asi nebyly výrazné, protože se to nijak nerozšířilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 21. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481) (27483) (27493) (27496) (27497)

Radim:
na sklo nesmí působit při manipulaci tlaky, aby neprasklo ...
-----
Teď se chystám vyrábět nástavek, tak jak to bude teď v MV ve fejetonu. :-)) Ale domnívám se, že sklo na malou výšku při krabicové konstrukci snese dostatečný tlak. Dospěl někdo pokusem k opačnému závěru?
Ať neprosšlapávám zbytečně slepé uličky.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen p?ibrzdit. (27481) (27483) (27493) (27496) (27497)

Včely vnímají světlo v jiném světelném spektru a proto to nemá na ně žádný vliv skleněné úly se dělají jen za účelem bádání nebo jako demonstraci života včel.
K jejich výrobě stačí jakákoliv základní konstrukce zatepleného úlu a místo izolace vsadit sklo a uzavřít dvířky

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rozvoj nejde zastavit, jen p?ibrzdit.
> Datum: 21.2.2008 09:43:35
> ----------------------------------------
> Jinak se mně začíná líbit, jak se staré věci začínají vracet. Skleněné
> okýnko bylo "povinné" vybavení všech starých úlů. U nastavku by se musela
> použít konstrukce dvouplášťové stěny, sklo jako vnitřní stěna a odnímatelné
> víko jako vnější stěna a tepelná izolace. Přirozeně nastavek by musel být
> masivnější než běžný bez okýnka, na sklo nesmí působit při manipulaci
> tlaky, aby neprasklo a odnímatelné víko bude mít při delším používání vůle,
> takže síly zachytávat nebude. Pokud má být okýnko ne k nahlížení do úlů,
> ale k distribuci světla dovnitř, aby povzbuzovalo včely k časnějším
> výletům, potom mnohem lepší materiál než sklo budou průhledné a tepelně
> izolující plasty, třeba nějaký tlustší makrolon.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 2. 2008
Re: Napajedlo (27473) (27487) (27489)

Já napajedla nepoužívám 20 m od včelnice teče potok

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Napajedlo
> Datum: 21.2.2008 02:14:16
> ----------------------------------------
> to je velice zajimave, rad vyzkousim, jenom se zeptam: kolik solite ? na
> špičku nože do 4l sklenice?
>
> petr j.
>
>
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Včely preferují moč a hnojiště kvůli soli Proto se také doporučuje ji do
> napajedla přidat také čistá voda je chladnější
> >
> > Pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> >> Předmět: Napajedlo
> >> Datum: 20.2.2008 19:24:28
> >> ----------------------------------------
> >> Tak se nám to letos blíží. Prý bude o víkendu teplo. Vyhrožují až 15-ti
> >> stupni. To vypadá na hromadný prolet. Tak jsem tedy vydesinfikoval a
> >> instaloval napajedlo. Nad něj jsem umístil stříšku,aby do něj holky
> >> nenaprášily. Ale nevím. Soused má atraktivnější hnojiště. Čím to je, že
> >> včelám hygiena, byť s láskou podávaná, nechutná.
> >> Pepča
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 21. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481) (27483) (27493) (27496)

Jinak se mně začíná líbit, jak se staré věci začínají vracet. Skleněné okýnko bylo "povinné" vybavení všech starých úlů. U nastavku by se musela použít konstrukce dvouplášťové stěny, sklo jako vnitřní stěna a odnímatelné víko jako vnější stěna a tepelná izolace. Přirozeně nastavek by musel být masivnější než běžný bez okýnka, na sklo nesmí působit při manipulaci tlaky, aby neprasklo a odnímatelné víko bude mít při delším používání vůle, takže síly zachytávat nebude. Pokud má být okýnko ne k nahlížení do úlů, ale k distribuci světla dovnitř, aby povzbuzovalo včely k časnějším výletům, potom mnohem lepší materiál než sklo budou průhledné a tepelně izolující plasty, třeba nějaký tlustší makrolon.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 21. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481) (27483) (27493)

Našel by se někde na webu popis toho celoskleněného dna?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 21. 2. 2008
Re: Napajedlo (27473) (27487) (27489) (27494)

Já už se napajedlem taky nezabývám. Na zahradě mám na osluněném místě dvě malá zabahněná jezírka s lekníny, včely na vodu chodí tam. Loni byl taky poměrně velký nálet včel na vědro, kde jsem měl rozšmelcovanou papírovinu s uhelným prachem na výrobu briket. Vedle nečistot v té vlhkosti to bylo možná proto, že hmota charakteru bláta byla výrazně černá a na slunci se intenzívně ohřívala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 21. 2. 2008
Re: Napajedlo (27473) (27487) (27489)

Máte pravdu. Asi tak na špičku nože do 4-litrové sklenice. Se solí se musí opatrně. Pro včely je jedovatá. Do sklenic se doporučuje hlavně proti tvorbě vodních řas, aby se voda "nekazila". Nezaznamenal jsem ale, že osolením by se zvýšila atraktivita vody pro včely.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 21. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481) (27483)

To čte 99% včelařů, takže v MV by to bylo vytištěno podruhé celkem zbytečně.
Pokud je to pravda, já patřím mezi to jedno procento a nemůžu to zkontrolovat. :-))

Karel
Ve Včelařství vyšla jen ukázka, ale nejsou všichni tak dobří, že to podle ní vyrobí. Vy možná ano.Věta v žádostech je jasná. Začal jsem pročítat stará včelařství a protože musím pořídit nové úly zaujal mne váš článek o skleněném dnu. Ještě se nestalo, že bych odmítnul pomoc, ale všechny žádosti pro kontrolu zde nebudu prezentovat.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelT (193.108.106.20) --- 21. 2. 2008
Re: Napajedlo (27473) (27474) (27475)

Vůbec ne. Na volné hladině včely vůbec nebraly a to je napajedlo asi 1m od česen - 3l sklenice dnem vzhůru na pozinkovaném 2cm vysokém podnose. Pak mě napadlo dát tam šutry a tak jsem pobral co bylo kolem štěrkový cesty. Vypadalo to jako šotolina. A během 5 minut nad tím začali kroužit jak když dostaly telegram. A za 15 min tam bylo alespoň 20 včel. Přesto jich tam dost uhyne (20-30 za cca měsíc) Ale to je asi běžné.

...Zdravím Pavle.Máš na mysli nějaký konkrétní druh kamene pro to napajedlo?Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelT (193.108.106.20) --- 21. 2. 2008
Re: Napajedlo (27473) (27474) (27475)

Vůbec ne. Na volné hladině včely vůbec nebraly a to je napajedlo asi 1m od česen - 3l sklenice dnem vzhůru na pozinkovaném 2cm vysokém podnose. Pak mě napadlo dát tam šutry a tak jsem pobral co bylo kolem štěrkový cesty. Vypadalo to jako šotolina. A během 5 minut nad tím začali kroužit jak když dostaly telegram. A za 15 min tam bylo alespoň 20 včel. Přesto jich tam dost uhyne (20-30 za cca měsíc) Ale to je asi běžné.

...Zdravím Pavle.Máš na mysli nějaký konkrétní druh kamene pro to napajedlo?Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelT (193.108.106.20) --- 21. 2. 2008
Re: Napajedlo (27473) (27474) (27475)

Vůbec ne. Na volné hladině včely vůbec nebraly a to je napajedlo asi 1m od česen - 3l sklenice dnem vzhůru na pozinkovaném 2cm vysokém podnose. Pak mě napadlo dát tam šutry a tak jsem pobral co bylo kolem štěrkový cesty. Vypadalo to jako šotolina. A během 5 minut nad tím začali kroužit jak když dostaly telegram. A za 15 min tam bylo alespoň 20 včel. Přesto jich tam dost uhyne (20-30 za cca měsíc) Ale to je asi běžné.

...Zdravím Pavle.Máš na mysli nějaký konkrétní druh kamene pro to napajedlo?Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ježek.obecný (e-mailem) --- 21. 2. 2008
Re: Napajedlo (27473) (27487)

to je velice zajimave, rad vyzkousim, jenom se zeptam: kolik solite ? na
špičku nože do 4l sklenice?

petr j.




Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Včely preferují moč a hnojiště kvůli soli Proto se také doporučuje ji do napajedla přidat také čistá voda je chladnější
>
> Pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
>> Předmět: Napajedlo
>> Datum: 20.2.2008 19:24:28
>> ----------------------------------------
>> Tak se nám to letos blíží. Prý bude o víkendu teplo. Vyhrožují až 15-ti
>> stupni. To vypadá na hromadný prolet. Tak jsem tedy vydesinfikoval a
>> instaloval napajedlo. Nad něj jsem umístil stříšku,aby do něj holky
>> nenaprášily. Ale nevím. Soused má atraktivnější hnojiště. Čím to je, že
>> včelám hygiena, byť s láskou podávaná, nechutná.
>> Pepča
>>
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 2. 2008
Re: Napajedlo (27473) (27474) (27475) (27476) (27485)

Dnes se také stávají oblíbeným místem pro včely bazény na kopání Voda se v nich ohřívá kvůli čistotě vody se tam dává velké množství chemikálií a nám se to pak klade za vinu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Napajedlo
> Datum: 20.2.2008 22:59:17
> ----------------------------------------
> Pd splavem u nás je červený pískovec. Včely, motýli atd na něm sají
> vzlínající vodu. Má myslím obě dvě dobré vlastnosti - drží vodu, je tmavý a
> na slunci se dobře ohřívá.
>
> Do sudu se nemusí dělat díra, stačí plovák, nebo přes okraj dát "starý
> hadr" a voda sama bude vzlínat a kapat. Tedy dokud hladina příliš neklesne.
> Tohle byly napajedla, které si u nás včely sami našly, i když neměly.       :-)
>
> Z napajedel jsem už vyrostl, i když jej většina knih považuje za téměř
> povinné. Jakmile se oteplí, včely létají kam chtějí. U nás v podhorské
> oblasti mají vláhy dost a pokud se voda nesladí, včely neláká. Možná někde,
> kde je suchopár, je to jiné.
>
> Na jarní napájení poblíž úlu je dobrý nápad př. Štajera, který na vcely.sk
> popsal př. Holubec. Otočený talíř tvoří dno pod sklenicí, špejle udržují
> hladinu. Jednoduše geniální. Ale je to tak na dobu prvních proletů, pak
> včely létají jinam.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 2. 2008
Re:Napajedlo (27473)

Včely preferují moč a hnojiště kvůli soli Proto se také doporučuje ji do napajedla přidat také čistá voda je chladnější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Napajedlo
> Datum: 20.2.2008 19:24:28
> ----------------------------------------
> Tak se nám to letos blíží. Prý bude o víkendu teplo. Vyhrožují až 15-ti
> stupni. To vypadá na hromadný prolet. Tak jsem tedy vydesinfikoval a
> instaloval napajedlo. Nad něj jsem umístil stříšku,aby do něj holky
> nenaprášily. Ale nevím. Soused má atraktivnější hnojiště. Čím to je, že
> včelám hygiena, byť s láskou podávaná, nechutná.
> Pepča
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa - Gustimilián Pazderka (80.78.146.248) --- 20. 2. 2008
Re: i tak (27442) (27444) (27448) (27451) (27452) (27454) (27457) (27458) (27459) (27462) (27464) (27484)

Lze použít v podstatě jeden princip a tím by byla mezistěna, buď s dvěma měděnými vodiči po stranách mezistěny a s nějakou (uhlíkovou) složkou, která bude po zapojení plodiště ke zdroji el. energie rozvod přes spodní stranu oušek a zavěšením nebo hřebeny zabezpečovat (lineární, nelinenární) zdroj tepla.

Nebo druhá varianta by byla opět o teple ze dna buněk, ale šlo by nějakou odobnou inovaci první varianty. To už zveřejňovat nebudu.

No není to na patent? ;-)
......
Vorja: >Ale mám zatím v hlavě jen termické ošetření včel proti VD.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 20. 2. 2008
Re: Napajedlo (27473) (27474) (27475) (27476)

Pd splavem u nás je červený pískovec. Včely, motýli atd na něm sají vzlínající vodu. Má myslím obě dvě dobré vlastnosti - drží vodu, je tmavý a na slunci se dobře ohřívá.

Do sudu se nemusí dělat díra, stačí plovák, nebo přes okraj dát "starý hadr" a voda sama bude vzlínat a kapat. Tedy dokud hladina příliš neklesne. Tohle byly napajedla, které si u nás včely sami našly, i když neměly. :-)

Z napajedel jsem už vyrostl, i když jej většina knih považuje za téměř povinné. Jakmile se oteplí, včely létají kam chtějí. U nás v podhorské oblasti mají vláhy dost a pokud se voda nesladí, včely neláká. Možná někde, kde je suchopár, je to jiné.

Na jarní napájení poblíž úlu je dobrý nápad př. Štajera, který na vcely.sk popsal př. Holubec. Otočený talíř tvoří dno pod sklenicí, špejle udržují hladinu. Jednoduše geniální. Ale je to tak na dobu prvních proletů, pak včely létají jinam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (78.108.145.2) --- 20. 2. 2008
Re: i tak (27442) (27444) (27448) (27451) (27452) (27454) (27457) (27458) (27459) (27462) (27464)

ale už je to dávno, možná se to změnilo, pořád samá reforma

Taky si to už moc nepamatuji, ale podíval jsem se do učebnice fyziky a tam píšou, že uhlová rychlost omega = 2*PI*n, kde n jsou otáčky. Pro stejnou odstředivou sílu na vnitřním poloměru jako na vnějším platí. F= r1*n1 na druhou =r2*n2 na druhou. Z toho vyplývá, že pokud chceme dosáhnout stejné odstředivé síly na vnitřním poloměru jak na vnějším, musíme zvýšit otáčky n2 = n1* druhá odmocnina (r1/r2). Příklad: pokud máme vnější poloměr 200 mm a vnitřní poloměr 50 mm, pak musíme zvýšit otáčky dvakrát. Lze toho ale docílit, aniž bude medomet vibrovat? Pokud ne, tak musíme prodloužit dobu vytáčení. Kromě druhu medu, bude tato doba záviset i na teplotě plástu a proto hned vytáčet, nebo dát plásty do termokomory. Mám také dva podobné medomety a hned bych se tím více zabýval. Ale mám zatím v hlavě jen termické ošetření včel proti VD.
Zdravím. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 20. 2. 2008
Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit. (27481)

Nechápu, proč Moderní včelař můj nápad nevydá, aby zájemci, kteří nemají internet, taky se mohli rozhodnout,a vyzkoušet nové řešení.
B.V.
--------
Pokud mohu ze zde uveřejněné odpovědi šéfredaktora soudit, tak redakční rada článek doporučila k publikování v MV, ale někdo si všiml, že stejný článek vyšel již ve Včelařství.
To čte 99% včelařů, takže v MV by to bylo vytišěno podruhé celkem zbytečně.
Pokud je to pravda, já patřím mezi to jedno procento a nemůžu to zkontrolovat. :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Josef Kala (e-mailem) --- 20. 2. 2008
RE: Napajedlo (27473) (27474) (27475) (27476) (27478) (27479)


S napáječkami je to dle mé zkušenosti přesně tak. Včely obětavě absolvují i
v nepříznivém počasí cestu k močůvce, vytékající z hnojiště cca 500m
vzdáleného, všemožných typů napáječek si všimnou jen ojediněle.
Kamarád z Domažlicka mi před lety sdělil černě humornou historku, jak díky
včelám zjistil, že má cukrovku.
Při práci na zahradě občas chodil vykonat malou potřebu do vlhčího rohu
zahrady ( stále stejného), protože na WC to bylo pro jeho bolavé nohy
daleko. Po nějaké době si všiml, že na to místo se slétají včely a vydatně
ssají z vlhké půdy. Protože taková vlhká místa na zahradě měl ještě dvě a na
ně včely nelétaly, usoudil, že to má spojitost s jeho močením.
Po jedné z běžných návštěv u lékaře odhalili, že má cukrovku.
Bez včel by to možná zjistil mnohem později, až by příznaky byly vážnější.
Na mé odpadní tekutiny zatím nelétají. Neberte to prosím jako návod a
náhražku odborného vyšetření, jen jsem si na to v souvislosti s tématem
vzpomněl. I můj kamarád to rád přidává jako jednu z humorných historek,
dokládající laikům, co všechno to nádherné společenství hmyzu dokáže.

Ale ještě k tomu hnojišti:
Zatím jsem se v literatuře nikde nedočetl, že by hnojiště mohlo být zdrojem
pro šíření včelích nemocí. Včely si z odtékajícího roztoku přefiltrují
rozpuštěné dusíkaté látky, stopové prvky a pod. Jejich pohled na hnojiště
netrpí lidskými předsudky.

Hnojiště je jen hromada rostlinných zbytků plných prvků celé Mendělejevovy
tabulky a intenzivně pracujících mikroorganizmů.

Josef Kala



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 20. 2. 2008
Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit.

Vážený pane,
obracím se na Vás s prosbou o radu, jak na konstrukci skleněného dna. Po pánovi, který zemřel se mi podařilo zatím odvrátit likvidaci jeho včelstev. S včelařením tím však začínám. Odebral jsem měl a chystám se přihlásit k milovníkům včel. Úly ve kterých včely přezimují jsou však hodně staré, sice dobré ještě slaměné, ale práce v nich mi připadá složitější než v nástavkových. Začal jsem pročítat stará včelařství a protože musím pořídit nové úly zaujal mne váš článek o skleněném dnu. Nedovedu odhadnout nevýhody tohoto dna, ale protože budu mít nyní tři včelstva alespoň u jednoho byh chtěl tuto variantu použít. Třeba pro to, že lze část dění takto pozorovat. Nevím však a z fotografie neodhadnu jak je provedeno konstrukčně. Prosím Vás tím to zda mi můžete pomoci. Za Vaši ochotu předem děkuji. S pozdravem Karel Kutil
Nechápu, proč Moderní včelař můj nápad nevydá, aby zájemci, kteří nemají internet, taky se mohli rozhodnout,a vyzkoušet nové řešení.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek (83.208.18.133) --- 20. 2. 2008

Napajedlem se nezabývam to už mám zasebou.Destruktor to je problém k zamyšlení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 20. 2. 2008
Re: Napajedlo (27473) (27474) (27475) (27476) (27478)

Přátelé, to vše je velice hezké. Vše toto bude fungovat, pokud v blízkosti nebude nejaké hnojiště. Domnívám se, že hnojiště je za a) teplejší než jakákoli voda v napajedlu a za b) močůvka obsahuje pro včely atraktanty, kterým prostě neodolají. V minulém roce manželka zakoupila a použila do truhlíků na pelargonie zeminu přímo určenou pro pelargonie. V těchto truhlících bylo náhle plno včel a aby se dostali k vodě tak se do této zeminy i zavrtávaly. Moje s láskou vybudované hygienické napajedlo, prkénko s cikcak drážkou a napájené ze sudu s pomalu kapající vodou, krásně osluněné nekompromisně opustily. Tato zemina patrně obsahovala látky, které včely vyhledávají. Zeminu určenou pro jiné rostliny včely ponechávaly bez povšimnutí. Pohrdly také napajedlem zhotoveným ze čtyř čtyřlitrových lahví s prosakovacími víčky. A to jsem jim ty lahve natřel černou tabulovou barvou, aby se slunce mělo kam opírat. Závidím jednomu známému, včelaři na Tanvaldsku(nmv 450 m), který na kozy položil jednoduše smrkovou krajinku, přivázal k ní hadici a napájí toto zařízení pramenitou, studenou vodou. Včely se mohou strhat při návštěvách jeho napajedla. Ale v nejbližším okolí žádný zdroj vody, ani hnojiště není.
Zkoušel jsem, jak zde poradil PavelT, v tenké vrstvě oblázky, šotolinu, dokonce jsem zakoupil v potřebách pro "domácí mazlíčky" i lávové kameny a nic. Ale v rezavém sudu se zbytkem ztvrdlého asfaltu na který děti naházeli částečně písek a kam napršelo troch vody "to jóóó" to jim šmakovalo. Ale letos na ně vyzraju. Zakoupil jsem ve stavebninách zednický plastový kbelík (ten nevětší), z polystyrenu jsem vyřezal plovák a manželce uzmul kus tmavé bavlněné tkaniny. Napaječka funguje po technické stránce bezvadně. (Ostatně to ty předešlé také.) Tkanina jako knot krásně saje vodu a při doteku je znát, že je vhká. Slunce ji snad ohřeje na dostatečnou teplotu. Včely budu lákat osvědčeným způsobem. Na med. To by v tom byl čert, aby včely ten med nezbaštily. Kde je hygienicky nezávadná voda tak budou vědět. Ale to sousedovo hnojiště, to hnojiště, to hnoji.......
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 20. 2. 2008
Re: Napajedlo (27473) (27474) (27475) (27476)

Kdysi jsme měli napajedlo, voda kapala na desku s mírným sklonem, v desce byl vyřezán cikcak kanálek o hloubce několik milimetrů. Jde to vyřezat poměrně dobře i ostrým nožem, když se deska ponoří na nějaký den do vody, mokré dřevo je měkké. V současné době by byla možná lepší nějaká frézka nebo úhlová bruska. Dúležitý je výběr kvalitní desky, aby vydržela co nejdéle bez praskání, deska by taky měla být spíše úzká, široká praskne podstaně rychleji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76646 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 27478 do č. 27538)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu