Včelařská konference

Zkoušel jste někdo Bičíkovu-Linhartovu metodu? Co jsem tak sondoval, více lidí podobně včelaří už více let a na rojení si neztěžují. Stále mi nejde do hlavy údajné zvýšení medného výnosu. Co si o tom myslíte Vy?
Když to vloni začalo, zprvu mi to připomínalo apríl, ale opravdu je to myšleno vážně.

S pozdravem...M. Václavek

Nespatřuji žádné dramatické výhody ve skleněných dnech. Osobně si nedovedu představit, že bych skleněné dna nebo nástavky sám vyráběl.

Uváděné výhody skleněných den:

,, Nemocné včelstvo je vidět již zdálky ,,

Pokud Vaše včelstva trpí nosemou, měl byste se vážně zamyslet nad stavem Vašich včelstev. Nosema propukne zpravidla jen ve slabých včelstev či v nehygienických podmínkách. Pokud Vaše včelstva netrpí nosemou či jinými nákazami spojené se špatnou kondicí včelstva ( zvápenatění, virózy, septikémie ), tato výhoda pozbývá platnost. Osobně žádnou nemoc kromě varroázy v současnou dubu ve svých včelstev neregistruji.

,, Světlo vadí roztočům, včely se jich zbavují přes síto ,,

Máte to experimentálně ověřené, nebo si to jen myslíte?

,, Toto dno dobře provětrává ,,
,,(...)únikový prostor při medobraní, chlazení v zimě, dobré provětrávání úlu, jednoduchá kontrola spadu, kontrola činnosti v podmetu (...) ,,

Klasická drátěná dna ( varroa dna ) jsou na tom stejně.

,, Během růstu včelstva slouží jako prostor dočasného vyvěšení včel ,,

Je velmi nebezpečné z hlediska vzniku rojové nálady vyčkávat na zaplnění dna z určité části, jak to někteří dělají. Proč předem nepodložit nástavek s mezistěnami pod plodiště a využívat přirozeného rozšiřování včelstva směrem dolů ?

Neberte to jako nějakou urážku, nemyslím to ve zlým. Jen chci upozornit na to, že jsou i tací, pro něž tento systém nepřináší užitek. Pro malovčelaře by to mohlo být docela i zajímavé dívat se na činnost v podmetu, ale z pohledu vlastní včelařské praxe zatím nevidím účel.


S pozdravem...M. Václavek

Co se týká plnění tlakových lahví u hasičů, nesmějí to dělat. U nás mi to plní potápěči, 20 Kč za lahev 10l - i mi je zadarmo půjčili.
Dějí se to věci...

ptám se, kolik takových průhledných den, které včely instinktivně pokálí, musím mít v záloze kvůli té "výhodě", kterou vlastně tímto vidím jako totální nevýhodu. Jestli si totiž budou včely plést osvětlený interiér úlu s exteriérem, nelze ho považovat za něco převratného

Žádné. Každé sklo se vytáhne a umyje v SAVU.To se dá včelstvo ještě zachránit.To není v dnešní situaci zanedbatelné.Rychlá diagnostika a celkem levná...
B.V.

Jestli se nepletu, tak v Dolském vyvíječi to funguje tak, že tam vznikají
kapičky o žádané velikosti 1 - 3 mikrony a taky kapičky podstatně větší. Ty
potřebné aerosolové kapičky 1 - 3 mikrony mohou být jen velmi malý zlomek z
množství všech kapek, akorát že ty velké se odloučí už v přístroji a stečou
zpátky do sklenice s roztokem léčiva. Pokud má něco Dolský vyvíječ
nahradit, docela možná to bude fungovat na podobném principu, budou tam
vznikat i velké kapky, ale ty se budou přes nějaký odlučovač vracet. Tady je
zřejmě i důvod, proč Dolský vyvíjec potřebuje pro funkci tak velký příkon,
minimálně 750 wattový elektromotor kompresoru, takže příkon jdoucí do
vlastního vyvíječe ve formě stlačeného vzduchu bude pár stovek wattů, 500 ?
atd. Úplně by stačilo, kdyby se potřebný příkon srazil na 300 - 500 wattů.
To už se dá vytáhnout z jedné autobaterie 12 voltů a relativně levným a
lehkým střídačem převést na 220 voltů.
Mimochodem před snad dvěma roky se tady diskutovala možnost použít jako
zdroj aerosolu ultrazvukové odpařovače, ale nikdo nikde nenašel, jestli jsou
schopny kapky potřebné malé velikosti vyrobit. Nepokročil v tom někdo dál ?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 6:24 PM
Subject: Re: kompresor


> Co na Dole obdivuji, tak skvělé návrhy obšlehů, které nakonec fungují
jinak
> a lépe něž samotné originály. Dolský vyvíječ se nedá nahradit ničím jiným,
> než zase podobně stejnou technickou koncepcí vývinu aerosolu. Možnosti
> upgrade nebo úplně jiné zpracování léčby nebulizací podle mého názoru
> ještě existují a čekají na vynálezce.

Zrovna sluneční elektrárna na výrobu elektrické energie zatíží přírodu při
své výrobě více než kolik ušetří vyrobenou energií.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 9:31 PM
Subject: Re: Sklen?n? dno


>>
> Vážení pánové, protože jsem se přestěhoval z města do přírody, tak dělám
> všechno proto abych ji minimálně zatěžoval. Mám v tomto směru plno
> aktivit, momentálně např.dostavět sluneční elektrárnu a napojit do
> B.V

To je zajímavé. Jestli bych měl nějak zhodnotit skleněné dna, tak v žádném případě bych je ve velkém nezačal bez ověření zavádět do chovu. Jestli ale samotný popis výhod sděluje cituji:

"Nemocné včely vidíte už z dálky, protože znečistí sklo, ..."

ptám se, kolik takových průhledných den, které včely instinktivně pokálí, musím mít v záloze kvůli té "výhodě", kterou vlastně tímto vidím jako totální nevýhodu. Jestli si totiž budou včely plést osvětlený interiér úlu s exteriérem, nelze ho považovat za něco převratného.


.......
Pepča:>Vážení přátelé,
velmi se mi líbí typická středoevropská vlastnost, k e c á l i s m u s.<

Pán V.B. má ale výdrž, je šikulka, lenže včelári, ktorí majú niekoľko desiatok včelstiev, sa nemajú čas hrať, musia s včelami pracovať!

Vážení pánové, protože jsem se přestěhoval z města do přírody, tak dělám všechno proto abych ji minimálně zatěžoval. Mám v tomto směru plno aktivit, momentálně např.dostavět sluneční elektrárnu a napojit do sítě.Horší je zdolat úředního šimla. Je třeba pracovat s předstihem/před zdražením/.Včasná reakce, platí to i pro včely. Proto se omlouvám, že se k tomu vracím se zpožděním.. Pro včely moc času nezbývá a už vůbec ne na složité výroby nebo složité včelaření, či hraní, jak se domníváte.Na názor dalších velkovčelařů, že moje řešení nejsou k využití odpovím.Určitě bych jako velkovčelař včelařil s minimální pracností, odpovídající dnešním požadavkům.Ani 12letého včelaře nenechám zvedat 5 nástavků, když mu stačí jeden, ale s potřebným zařízením, aby to zvládl sám. Včera si odvezl po roce začínající včelař 2 zdravá včelstva/ zatím na podložce bez jednoho kleštíka/. Další budou pokračovat. Připravujeme další akce např. jednoduchý přechod na jinou rámkovou míru u staršího včelaře a ještě složitější akce se včelami..Vše si dotujeme sami.To je to nejlepší co můžeme pro včelařství udělat, vychovat si nástupce.Méně podstatné je, pokud nechápu význam skleněného dna a následných věcí. Tady se s tím zabývat, či vyjadřovat, je jen na škodu věci.Nebo si ho ještě pracným způsobem vyrábět bez zkušeností a pak zjistit, že je k ničemu, když nevím jak se využívá, nebo jak se jednoduše vyrobí.Platí to i pro skleněné nástavky.
Na www.včely.kvalitně.cz , Technický rozvoj je skleněný program pro Vás co to zajímá.
Bohužel, bez peněz nelze obhájit svá práva .A bohatý, pologramotný podnikatel se může člověkovi ještě vysmívat.Takže důchodci vymýšlet jen pro sebe a nenechat se urážet.
B.V

musi se to trosku z automatizovat, nedelat postune jedno dno za druhym,
ale od kazdeho dilu udelat najednou potrebny pocet kusu, takto si
nadelat vsechen material a nakonec to najednou smontovat a najednou
natrit... tim z automatizovanim by mohl jit cas na polovinu, jestli
jste to tedy takto nedelal :)

petr j.


Martin Olsak napsal(a):
> Pratele,
> dokoncil jsem vyrobu 8 ks den k ulum, zasitovanych, s suplickem.
> Jsem kutil, mam malou dilnu, prace me bavila, ale prekvapila me
> casova narocnost - na jedno dno jsem potreboval 3 hodiny casu,
> a to jeste nemam hotovy ochranny nater.
>
> Mam 'domaci' dilnu, malou cikrkuli, sponkovacku. Za material mam
> desky z rozbitych palet, svym zpusobem polotovar.
>
> Dno jsem delal co nejjednodussi, na deskach jen prime rezy, spoje na 'tupo',
>
> zadne zlabky, zarezy, spoje na cink atp. jsem neprovozoval. Dno je celkem
> z 10ti ks desek/list plus suplicek. Zadny zadni dvirka, fakt jen to
> nejnutnejsi.
>
> Zajimalo by me, kdo jste dna vyrabeli, kolik casu zabere vyroba?
> Jsem ja ta gramla, ktere vsecho trva pul dne, nebo to o moc rychleji nejde?
>
> Diky,
> Martin
>
> No virus found in this outgoing message.
> Checked by AVG Free Edition.
> Version: 7.5.516 / Virus Database: 269.21.1/1303 - Release Date: 28.2.2008
> 12:14
>
>
>

Co na Dole obdivuji, tak skvělé návrhy obšlehů, které nakonec fungují jinak a lépe něž samotné originály. Dolský vyvíječ se nedá nahradit ničím jiným, než zase podobně stejnou technickou koncepcí vývinu aerosolu. Možnosti upgrade nebo úplně jiné zpracování léčby nebulizací podle mého názoru ještě existují a čekají na vynálezce.

Vše ostatní - kompresorové nebo zvukové nebulizéry v podobě jaké obvykle jsou - určení pro inhalaci, jsou na nižším stupínku. Mají nadbytečné prvky, které stěžují samotnou realizaci léčby včelstev.

Aj by mne zajímalo kdo jmenovitě udělal návrh řešení prvního VATu.


.......
Pepan:>a myslíš , že to bude levnější jak kompresor s vyvíječem<

Mé dna trvají asi 45 min včetně impregnace. Mám výrobu nanormovanou, mám to tak, že během pár dní začínám dokončovat sérii právě touto výrobou. A dna a víka jsou zkrátka brnkačka. Za 40 dnů musí být hotovo cca 100 den a 100 vík. Vše ostatní je hotovo. Uvidí se, ale letošní rok mi na ztráty při vyzimování vychází nejlíp za posleních 5 let. Takže úlová záloha ve skladu nebude ani stačit.

poznámka: nemám síťovaná dna, takže je to o nějaký úkon lehčí a hlavně levnější. Na hraní se síty nemám čas! Zběžnou diagnostiku lze provést jinak.

........
M.Olšák:> Pratele,
> dokoncil jsem vyrobu 8 ks den k ulum, zasitovanych, s suplickem.
> Jsem kutil, mam malou dilnu, prace me bavila, ale prekvapila me
> casova narocnost - na jedno dno jsem potreboval 3 hodiny casu,
> a to jeste nemam hotovy ochranny nater.

Nový stojí cca 2500, já ho koupil na internetu za 900.-Kč.
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 3:31 PM
Subject: Re: kompresor


a myslíš , že to bude levnější jak kompresor s vyvíječem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiří Vávra <vajvra/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: kompresor
> Datum: 02.3.2008 15:26:42
> ----------------------------------------
> A co takhle inhalátor co používají doktoři?
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, March 02, 2008 3:20 PM
> Subject: Re: kompresor
>
>
> U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE
> USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: kompresor
> > Datum: 02.3.2008 00:22:55
> > ----------------------------------------
> > Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy
> > účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které
> > stoupá
> > vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze.
> > Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
> > Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se
> > zředí
> > vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi
> > jemných
> > kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak
> > 20
> > let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále.
> > Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak
> > lékařství.
> > Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje
> > pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné
> > látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez
> > ohledu na teplotu.
> > Zdravím, H.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-PRAVNI_kocovne.doc
přímý odkaz na podmínky provozu kočovných vozů.

Před krátkým časem jsem se díval na střídače. Střídač, který umí z 24 voltů vyrobit 220 voltů při výkonu 1000 wattů se prodává za cca 3500, střídač 1500 wattů je o nějakou tisícovku více. Hmotnost je 3,5 - 5 kg. Ze dvou běžných startovacích baterií 12 voltů zapojených v sérii, aby se dostalo těch 24 voltů, pokud jsou baterie v dobrém stavu, by střídač dával výkon 1000 wattů po dobu jedné hodiny, v praxi by bylo jistých minimálně půl hodiny práce elektrického kompresoru. To už nějaká ošetřená včelstva dá

http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=pravni
Asi v polovině těch odkazů je tam i o kočovných včelínech. Bohužel zlatá doba kočovných vozů je 15 let pryč. Tehdy stačilo se domluvit s traktoristou na čtvrtou hodinu ráno, včelín se převezl, traktorista potom roztrhal papír k přepravě a dostal stovku a bylo převezeno. Dneska se to všechno musí oběhat, penízky za traktor jen letí a pokud se stane nějaká havárie zaviněná tím kočovným vozem, včelař platí všechno.

a myslíš , že to bude levnější jak kompresor s vyvíječem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiří Vávra <vajvra/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: kompresor
> Datum: 02.3.2008 15:26:42
> ----------------------------------------
> A co takhle inhalátor co používají doktoři?
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, March 02, 2008 3:20 PM
> Subject: Re: kompresor
>
>
> U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE
> USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: kompresor
> > Datum: 02.3.2008 00:22:55
> > ----------------------------------------
> > Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy
> > účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá
> > vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze.
> > Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
> > Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí
> > vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných
> > kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20
> > let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále.
> > Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství.
> > Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje
> > pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné
> > látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez
> > ohledu na teplotu.
> > Zdravím, H.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

A co tkhle inhalátor co používají doktoři?
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 3:20 PM
Subject: Re: kompresor


U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE
USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: kompresor
> Datum: 02.3.2008 00:22:55
> ----------------------------------------
> Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy
> účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá
> vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze.
> Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
> Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí
> vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných
> kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20
> let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále.
> Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství.
> Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje
> pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné
> látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez
> ohledu na teplotu.
> Zdravím, H.
>
>
>

A co takhle inhalátor co používají doktoři?
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 3:20 PM
Subject: Re: kompresor


U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE
USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: kompresor
> Datum: 02.3.2008 00:22:55
> ----------------------------------------
> Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy
> účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá
> vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze.
> Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
> Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí
> vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných
> kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20
> let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále.
> Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství.
> Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje
> pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné
> látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez
> ohledu na teplotu.
> Zdravím, H.
>
>
>

U sprejů je aerosol nežádoucí To jsou je jemné kapičky kRERÉ SE RYCHLE USAZUJÍ KDEŠTO AEROSOL SE VZNÁŠÍ V PROUDU VZDUCHU

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: kompresor
> Datum: 02.3.2008 00:22:55
> ----------------------------------------
> Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy
> účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá
> vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze.
> Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
> Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí
> vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných
> kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20
> let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále.
> Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství.
> Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje
> pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné
> látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez
> ohledu na teplotu.
> Zdravím, H.
>
>
>

Chce to trochu klidu. Spreje a běžné rozprašovače dělají kapky o velikosti
20 - 100 - 200 mikronů, proto taky ty kapky ulpí na stříkaném předmětu nebo
i jinde. Aerosol potřebuje kapky o velikosti 1 - 3 mikronů, kapky takové
velikosti nikde neulpívají, ale správně elektricky nabity zůstávají ve
vzduchu v úlu a i mezi včelami minuty.
K tomu přidáváni peněz místním důvěrníkům podle mně nakonec stejně dojde,
pokud se má současný systém, kdy léčení provádějí důvěrníci, dlouhodobě
zachovat. Důvěrníci musí dostat za léčení stejné odpovídající peníze, jako
by je dostal léčitel profesionál.

R. Polášek
.
----- Original Message -----
From: "88.100.95.205" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 10:48 AM
Subject: SPREJEŘI - INICIÁTOŘI ?


> Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje
> pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné
> látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez
> ohledu na teplotu.
> OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
> Také není pochopitelné,když v dnešní době v 21 století
> musí včelaři zapalovat pásky ,na které musí nakapat taktik
> / varidol-fum /.Asi tu vznikne poznámka,kdo to zaplatí.Nu přece my
> včelaři,netřeba financovat cesty pár funkcionářů
> kteří jezdí několikrát po světě a stejně to význam nemá žádný.Je tady ale
i
> otázka,jestli by to nebylo zneužito.
> Nebylo,konečně by toto aplikovali důvěrníci osobně a byli by za to
> odpovědni.Dnes důvěrníci berou akorát peníze za
> svoji funkci / i když ubohé / a jinak za nic neručí.
> Takže přidat ušetřené peníze místním důvěrníkům a taky ať
> mají větší zodpovědnost a i pravomoc...

Mne klasické dno vychází zhruba taky tak.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Martin Olsak" <martin/=/olsak.net>
To: "'Vcelarská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2008 12:15 PM
Subject: Ach ta dna - casovy snimek vyroby


> Pratele,
> dokoncil jsem vyrobu 8 ks den k ulum, zasitovanych, s suplickem.
> Jsem kutil, mam malou dilnu, prace me bavila, ale prekvapila me
> casova narocnost - na jedno dno jsem potreboval 3 hodiny casu,
> a to jeste nemam hotovy ochranny nater.
>
> Mam 'domaci' dilnu, malou cikrkuli, sponkovacku. Za material mam
> desky z rozbitych palet, svym zpusobem polotovar.
>
> Dno jsem delal co nejjednodussi, na deskach jen prime rezy, spoje na
'tupo',
>
> zadne zlabky, zarezy, spoje na cink atp. jsem neprovozoval. Dno je celkem
> z 10ti ks desek/list plus suplicek. Zadny zadni dvirka, fakt jen to
> nejnutnejsi.
>
> Zajimalo by me, kdo jste dna vyrabeli, kolik casu zabere vyroba?
> Jsem ja ta gramla, ktere vsecho trva pul dne, nebo to o moc rychleji
nejde?
>
> Diky,
> Martin

Evidence koč. není, zákon. pojištění také ne. Podrobnosti najdeš na www.vcelarství.cz Poznamenávám, že přesun těchto vozů po silnicích povoluje Odbor dopravy a měl by si předložit stanovisko majitele silnice a také mohou chtít stanovisko policie.

na jedno dno jsem potreboval 3 hodiny casu,
.......
Podíval bych se do ceníku někoho, kdo prodává podobná dna a viděl bych.
Otázka je, co člověka baví víc. Nakupování a vydělávání peněz nebo výroba (a má taky dost času).

Karel

Pratele,
dokoncil jsem vyrobu 8 ks den k ulum, zasitovanych, s suplickem.
Jsem kutil, mam malou dilnu, prace me bavila, ale prekvapila me
casova narocnost - na jedno dno jsem potreboval 3 hodiny casu,
a to jeste nemam hotovy ochranny nater.

Mam 'domaci' dilnu, malou cikrkuli, sponkovacku. Za material mam
desky z rozbitych palet, svym zpusobem polotovar.

Dno jsem delal co nejjednodussi, na deskach jen prime rezy, spoje na 'tupo',

zadne zlabky, zarezy, spoje na cink atp. jsem neprovozoval. Dno je celkem
z 10ti ks desek/list plus suplicek. Zadny zadni dvirka, fakt jen to
nejnutnejsi.

Zajimalo by me, kdo jste dna vyrabeli, kolik casu zabere vyroba?
Jsem ja ta gramla, ktere vsecho trva pul dne, nebo to o moc rychleji nejde?

Diky,
Martin

No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.516 / Virus Database: 269.21.1/1303 - Release Date: 28.2.2008
12:14

Omlouvám se,že má otázka se netýká daného tématu.Rád bych, kdyby mi někdo znalý mohl poradit v oblasti podmínek provozu kočovných vozů - jejich evidence a pod.Vím, že tato otázka již byla někde řešena ale nedovedu se zorientovat kde.Mám totiž možnost koupit koč.vůz a nevím,zda musí být někde evidovaný či se musí podrobit techn. prohlídce a pod.Místní naši kočovníci mi na tuto otázku nedovedou odpovědět. V případě přesunu jen platí zákonné pojištění a nic víc, někteří ani toto.Chtěl bych mít v této věci jasno.Děkuji za odpověď.
Pavel K.

Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez ohledu na teplotu.
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
Také není pochopitelné,když v dnešní době v 21 století
musí včelaři zapalovat pásky ,na které musí nakapat taktik
/ varidol-fum /.Asi tu vznikne poznámka,kdo to zaplatí.Nu přece my včelaři,netřeba financovat cesty pár funkcionářů
kteří jezdí několikrát po světě a stejně to význam nemá žádný.Je tady ale i otázka,jestli by to nebylo zneužito.
Nebylo,konečně by toto aplikovali důvěrníci osobně a byli by za to odpovědni.Dnes důvěrníci berou akorát peníze za
svoji funkci / i když ubohé / a jinak za nic neručí.
Takže přidat ušetřené peníze místním důvěrníkům a taky ať
mají větší zodpovědnost a i pravomoc...

Ale když je teplota pod 10 stupňů a neleze nahoru - mám problém s třetífumigací. Lubo

Môže to byť aj inak. Prečítajte si komentár č. 27 690. Myslím si, že tu pretrváva určitý stereotyp a ten treba prekonať.
Anton

Já to chápu tak, že fumigace se provádí pomoci doutnajícího pásku, kdy účinná látka se vypaří teplem uvolněných při doutnání pásku, které stoupá vzhůru. Proto by pásek se neměl upevňovat jinak, než ve svislé poloze. Jinak se účinná látka nevypaří, ale spálí.
Kdežto ošetření aerosolem je pomocí kompresoru, kdy účinná látka se zředí vodou, nebo acetonem a pak se rozpráší stlačeným vzduchem do velmi jemných kapiček (aerosolu, mlhy) v podmetu. Jsou to technologie staré více jak 20 let a na svou dobu jistě vynikající. Technický pokrok je již dále. Používají se různé rozprašovače jak v technice, kosmetice, tak lékařství. Když mají sprejeři barvu na čmárání po zdech, proč nemají včelaři spreje pro ošetření včel, to prostě nechápu. Zavedení aerosolu roztoku účinné látky v acetonu pod víko nástavků, by bylo to pravé ošetření shora, bez ohledu na teplotu.
Zdravím, H.

Ale když je teplota pod 10 stupňů a neleze nahoru - mám problém s třetí
fumigací

Luboš
----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 29, 2008 8:54 PM
Subject: Re: kompresor


> Fumigovat se dá bezvadně bez kompresoru,stačí dvě kapky na pásek zapálit a
> zavěsit.

Určitě bude letos vše o měsíc dřív. I to počasí s bouřkou mi silně připomíná spíče 1. duben - apríl než 1. březen. Chvíli sluníčko, pak bouřka, silný déšť a kroupy , pak se to utiší a svítí slunce a zase silný déšť , prostě apríl.

Dnes dopoledne mi vítr rozmetal 8 včelstev. Mám je u domu tak jsem to zjistil ihned po té co se to stalo. Včera jsem si liboval jak pěkně nosí pyl a jak jsou v kondici (byly na třech nástavcích 39*24) v okolí je problém s varoou ale mě se to nedotklo. A ted tohle. Dostat je zpět do úlů bylo hodně bolestivé. Doufám jen že to matky přežili bez úhony a rychle vše doženou. zkrátka je dobré koukat při výběru stanoviště odkud vítr fouká.
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨
Dnes před polednem nám na dvou stanovištích sházel vítr asi
15 vík,včely byly odkryty,tak jsme to včas opravili.Chvála bohu žádný úl / 50 / o 3 nástavkách nebyl svalen a včely to dobře přežily,letos vyzimovaly všechny dobře.Střemcha u nás na jihozápadní Moravě je již silně napučená,snad již žádné velké mrazy nepřijdou a bude vše nejméně o 3 týdny
dříve,tedy řepka a ovocné stromy.Asi se budeme muset tomu počasí také přizpůsobovat, i naše včely s těmi roztoči...

Dnes dopoledne mi vítr rozmetal 8 včelstev. Mám je u domu tak jsem to zjistil ihned po té co se to stalo. Včera jsem si liboval jak pěkně nosí pyl a jak jsou v kondici (byly na třech nástavcích 39*24) v okolí je problém s varoou ale mě se to nedotklo. A ted tohle. Dostat je zpět do úlů bylo hodně bolestivé. Doufám jen že to matky přežili bez úhony a rychle vše doženou. zkrátka je dobré koukat při výběru stanoviště odkud vítr fouká.

Reakci s acetonem nemohu potvrdit ani vyvrátit (úl s plexisklem máme krátce). Ale po jednom aerosolování se nic s plexisklem nestalo.

Pokud jde o desinfekci, tak právě plexi mi přijde jednodušší. Lze jej provrtat v rozích a přichytit k nástavku hřebíčky. Při desinfekci jej odstraním, nástavek dám do parafínu a pak zase vrátím...

Chci se zeptat jestli je na diskuzi někdo kdo včelaří v okresu Tábor zda neví jestli se bude na jaře natírat. Údajně měla být minulý týden nějaká porada na okresním svazu včelařů. Franta Díky za odpověď.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zprávy.
> Datum: 29.2.2008 20:59:00
> ----------------------------------------
> V okresu Tábor se nic podobného nedělalo a taky jsme podle toho dopadli 68%
> ztráty, myslím,že okresní organizace spí to soudím podle nečinnosti naší ZO.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jaromír Sobotka <jaromir.sobotka/=/worldonline.cz>
> > Předmět: Re: Zprávy.
> > Datum: 29.2.2008 19:05:39
> > ----------------------------------------
> > U nás, na Vysočině zatím nejsou od včelařů hlášeny žádné hromadné úhyny
> > včelstev. Léčili jsme v srpnu Gabonem, dvě fumigace Varidolem v říjnu
> > až listopadu a aerosolem přípravkem Mavric M-1 koncem listopadu a
> > začátkem prosince.V některých obcích provedli důvěrníci místo druhé
> > funigace ošetření aerosolem s Varidolem pro špatné počasí. Na vyšetření
> > jsme posílali měl z 230 stanovišť od 2250 včelstev.
> > Jarní ošetření nátěrem plodu se musí provést na 31 stanovištích u 265
> > včelstvech. Ve výsledcích vyšetření nejsou žádné vysoké nálezy roztočů
> > typu , nepočítaně, nebo ve stovkách.Podobné je to v sousedních
> > spolcích.Zdravím. Sobotka
> >
> >
> >
>
>
>

V případě, že pásek vložíte do krajního plástu - k boku nástavku a máte 2 a více nástavků, musí kouř uličkami projít nejdříve do podmetu a teprve poté se šíří mezi plásty ke včelám. Pokud dáte doutnající pásek na triangl- přímo na střed podmetu , kouř se šíří určitě rychleji a přímo k chumáči .

Výsledky účinnosti léčiva (Varidol)hovoří jednoznačně pro fumigaci shora. J.K.

Moje 23 ročné skúsenosti s fumigáciou v podmete so spľovaním v horizontálnej polohe v tvare veľkého, hovoria niečo iné, tento sbôsob je vysoko preukazný. Hovoria o tom aj posledné výsledky, nezaniklo ani jedno včelstvo (zo 70-tich) a záznamy o odpadnutých klietikoch robím od roku 1985. Aj v tomto prípade môže byť pravda subjektívna, ale vkladať fumigant do podmetu zo zadnej strane úľa je týmto spôsob strašne jednoduché a podľa mňa aj účinné. Nakoniec podstatné je to, že včely žijú.


Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa včely neudusili a plyn zmiešaný zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza k jeho rezistencii.
Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú uzatvorené) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Robil som pokusy (zapálený na dne) so šírením fumiganta v sklenenej 50 l fľaši a nič také som nezistil, aby v uzavretej nádobe bol nejaký rozdiel v hustote dolu alebo hore.

Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez vzdušnice kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii V.D (hubiacu látku včela neprijíma ústami, ale cez vzdušnice).
Anton

Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii (nie ústami).
Anton

Uvědomte si, že varaóza se ani u nás neléčí, ale pouze potlačuje. Léčení je
stav, kdy se nákaza jednorázově vyřídí úplně, aby potom mohly na tom místě
prosperovat i včelstva vnímavé k té nákaze bez léčení. Potlačování je trvalý
stav, kdy je nutné používat ty léčiva pořád a kdy je nutné pořád preferovat
a vybírat včelstva co nejméně citlivé k nákaze. Spíše by se to mohlo napsat,
že v dlouhodobém výhledu je to přetlačování s varaózou. Jednou výzkumnící
objeví nová léčiva a nové postupy a varaóze ustupuje a včelaři si libují.
Když se nic nového dlouho neobjeví, varaóza zase začíná postupovat. Současná
situace je nejspíš způsobena tím, že k varaóze se poslední rok, dva roky
přidal nový spojenec - virové nákazy. Ty jsou zřejmě silně rozšířeny v
jižním Česku, takže tam včely hynou, i když včelaři léčili správně a spad
roztočů byl stejný jako předchozí roky, ale třeba na Moravě, zvláště tady na
severní, rozšířena tolik nejsou, takže tady včely nepadají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 29, 2008 10:47 PM
Subject: Re: n?t?r plodu


> Rezistence na léčivo se významně skutečně nepotvrdila, otázkou je ovšem
jak
> je to s rezistencí na metodu. Už to tady bylo přemíláno. Nejde o to, že 20
> let léčíme stejným přípravkem, jde tady o dodržování metodiky slepě a
hluše
> ke změnám které za těch 20 let nastaly. Nejen, že se mění klima, ale
> změnili jsme i genetický materiál včel a zásadně jsme změnily strukturu
> používaných úlových systémů. V posledním čísle Moderního včelaře o tom i
> jiném píše př. Dvorský. Já bych k tomu jen přidal potřebu a vhodnost
> používání teploměrů v úlech, které bezpečně určí spolehlivou dobu pro
> účinné podzimní léčení. Podle mého máme jednoduchou, účinnou a stále
> spolehlivou metodu zabíjení roztočů, jen ji musíme použít ve správnou
dobu!
> Honza

Tak to budu řešit i já a to již letos. Teda doufám, čekám jen na přelom ledna a února, kdy mi mají z Dolu poslat vyvíječ . Jen zapoměli napsat který rok. :-)

Místo plexi použij sklo. Plexi se poškrábe při čištění, musíš být opatrnější při desinfekci ožehem a nevím jak bude reagovat na aceton z aerosolu - nezmatní?

"Předpokládám ale, že při 4 NN dáváte na fumigační pásek více kapek
léčiva, aby se dosáhlo potřebné dávky účiné látky.
Při 3 NN Optimalu dávám 4 kapky Varidolu, při 4 NN 5 kapek (přepočet dle
metodiky na daný prostor úlu), účinnost dobrá.
K. Čermák "

Odpověď zní ano. Nepokládal jsem za důležité uvádět tyto všeobecně známé skutečnosti.

Podzimní fumigace provádím již od roku 1985. V roce 1986 jsem po konzultaci s VÚVč počal fumigovat do vysokého úlového dna. Byl jsem s tím spokojen. Bylo to pohodlné, bez vyrušování včel a bez žihadel. Takto jsem spokojeně fumigoval až do roku 2003. Co mne přimělo ke změně názoru?
V roce 2002 a 2003 opakoval jeden z učitelů včelařství na setkání v Nasavrkách dotaz, zda fumigovat do úlového dna nebo horem. Odpovědi byly nejednoznačné, ale spíše převládal názor fumigovat do úlového dna pro své nesporné výhody pohodlí aplikace léčiva. Proto jsem se rozhodl porovnat oba způsoby z hlediska účinnosti. Pokus jsem prováděl od prvé podzimní fumigace 2003, roku 2004 jsem zakoupil aerosolový přístroj a poslední ošetření jsem prováděl aerosolem vždy koncem roku. Pokus jsem ukončil v prosinci 2007. To je 5 roků počítání roztočů na podložkách a to několikrát po každé aplikaci léčiva. Výsledky účinnosti léčiva (Varidol)hovoří jednoznačně pro fumigaci shora. S výsledky této práce v textové podobě, včetně doprovodné dokumentace (tabulky spadu roztočů)jsem seznámil VÚVč. Ten prostřednictvím ing. Veselého potvrdil správnost mých závěrů. Nemám ve zvyku prezentovat jakýkoli názor, který není a) všeobecně znám, nebo b) podložen odbornou literaturou, nebo c) potvrzen vlastními zkušenostmi,to je tento případ. Svým příspěvkem jsem chtěl upozornit na skutečnost nižší účinnosti léčiva při aplikaci do úlového dna zejména včelaře, kteří z různých důvodů nemohou nebo nemají možnost použít aerosolový vyvíječ a včelaří ve víceprostorových úlech.
Pepča

"Spíše teď obhlížím svůj křovinořez, zda by se nedal zpřevodovat k tomu kompresoru, co se používá u těch přenosných.
A mezitím jsem taky zjistil, že to dvojtaktní čerpadlo, ze kterého je ten OleoMac motor stojí komplet v Mountfieldu "jen" cca 8tisíc. (mínus kolo štěstí :-) )"

V tomto případě (vlastnictví el. kompresoru) bych te řešil spíše elektrocentrálou. Poměrně slušný výběr mají v OBI, BAUMAXU... V naší ZO to funguje bezproblémů.
Pepča

Každopádně je při aplikaci spodem, ať již při fumigaci nebo aerosolování, nižší koncentrace účinné látky ve vyšších partií úlu než při aplikaci horem. Rozhodně se to nějak promítne v účinnosti léčení, která u vícenástavkových úlech zřejmě nebude přesahovat 90%. Ale opakováním léčení při absenci plodu se tento hendikep dožene, avšak na úkor zvýšených reziduí a tím pád i zvýšené pravděpodobnosti vzniku rezistence. Stejné stanovisko zastává i VUVČ.

S pozdravem...M. Václavek

Právě ta doba u víkendových včelařů je tím problémem NA FUMIGACI JE TA DOBA KRÁTKÁ A NE KAŽDÝ DEN Aerosolem to jde téměř kdykoliv

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: n?t?r plodu
> Datum: 29.2.2008 22:47:15
> ----------------------------------------
> Rezistence na léčivo se významně skutečně nepotvrdila, otázkou je ovšem jak
> je to s rezistencí na metodu. Už to tady bylo přemíláno. Nejde o to, že 20
> let léčíme stejným přípravkem, jde tady o dodržování metodiky slepě a hluše
> ke změnám které za těch 20 let nastaly. Nejen, že se mění klima, ale
> změnili jsme i genetický materiál včel a zásadně jsme změnily strukturu
> používaných úlových systémů. V posledním čísle Moderního včelaře o tom i
> jiném píše př. Dvorský. Já bych k tomu jen přidal potřebu a vhodnost
> používání teploměrů v úlech, které bezpečně určí spolehlivou dobu pro
> účinné podzimní léčení. Podle mého máme jednoduchou, účinnou a stále
> spolehlivou metodu zabíjení roztočů, jen ji musíme použít ve správnou dobu!
> Honza
>
>
>

předcházení rezistencí

V léčbě čehokoli aˇjiž zvířat ,rostlin nebo lidí platí jedno přípravky se musí střídat skus na jaře formidol Gabony jsou dva každý s jinou účinnou látkou Pak varidor a k aerosolování M1 Aer v každém je něco jiného

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Choze <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: n?t?r plodu
> Datum: 29.2.2008 17:11:06
> ----------------------------------------
> Odpověď tam není.
> Oni ti neřeknou,že ty "léky" už stojí za hovno.Až budeš někdy potřebovat
> antibiotika,tak si veň penicilin a uvidíš,jestli ti to zabere.Ani ze
> srandy.To samé je to s tím fluvalinatem a také už i s amitrazem,které se
> včelám servírují cca 20let.To je takové objektivní přirovnání. To nám můžou
> být nějaké drahé kompresory s vyvýječi tak akorát na dvě věci.
> Ch.
>
>
>

Předpokládám ale, že při 4 NN dáváte na fumigační pásek více kapek
léčiva, aby se dosáhlo potřebné dávky účiné látky.
Při 3 NN Optimalu dávám 4 kapky Varidolu, při 4 NN 5 kapek (přepočet dle
metodiky na daný prostor úlu), účinnost dobrá.
K. Čermák

Josef K?apka napsal(a):
> Nějak jsem v zápalu boje opoměl říci, že to co jsem uvedl ve svém
> příspěvku platí, a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve
> čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17).

KaJi :
.......................
Teď se chystám vyrábět nástavek, tak jak to bude teď v MV ve fejetonu. :-)) Ale domnívám se, že sklo na malou výšku při krabicové konstrukci snese dostatečný tlak. Dospěl někdo pokusem k opačnému závěru?
Ať neprosšlapávám zbytečně slepé uličky.
.......................

Zdravím,

Ještě k tématu prosklených nástavkových úlů:

Máme vyzkoušené celkem 3 typy prosklených nástavků - jeden celý skleněný a dva prosklené pouze zezadu (každý rozdílné konstrukce).

Fotografie můžete najít na
http://www.vcelky.cz/expozice-zoo-praha.htm
http://www.vcelky.cz/expozice-td.htm
případně i na konci stránky http://www.vcelky.cz/fotobanka-05.htm (zde lze rozkliknout na větší rozlišení).

Popis konstrukce v MV mi přijde zbytečně složitý, ale proti gustu...

Nejvíc nám vyhovuje prosklení plexisklem jen zezadu. Chce to vymyslet tak, aby šlo odendat při desinfekci nástavku či případné výměně z důvodu poškození. Know-how na výrobu má nejlépe zmáklé Tomáš Jaša.

Hlavně na aerosol musí být stejný tlak cca 3,5 atm. Takže výstup z vzdušníku by musel mít redukční ventil a v tomto provedení by to asi moc nefungovalo. Lahve od hasičů jsou super, mají tlak 150 atm. a dá se z jedné ošetřit acetonem až 50 včelstev. Také se dají použít menší bomby od kyslíku a nafoukat je vzduchem jejich kompresorem přes redukci. V tomhle provedení to mám nachystáno, kdyby něco...Myslím, že letošní úhyny nejsou způsobeny nefunkčností léčiv, ale tím, že: 1/ v létě včelstva nebyla ošetřena vůbec
2/ " byla ošetřena špatně a nedostatečně
3/ " " pozdě
Takže jako v r. 2002 naprosté a nepochopitelné selhání včelařů. Zdraví R. Stonjek

Rezistence na léčivo se významně skutečně nepotvrdila, otázkou je ovšem jak je to s rezistencí na metodu. Už to tady bylo přemíláno. Nejde o to, že 20 let léčíme stejným přípravkem, jde tady o dodržování metodiky slepě a hluše ke změnám které za těch 20 let nastaly. Nejen, že se mění klima, ale změnili jsme i genetický materiál včel a zásadně jsme změnily strukturu používaných úlových systémů. V posledním čísle Moderního včelaře o tom i jiném píše př. Dvorský. Já bych k tomu jen přidal potřebu a vhodnost používání teploměrů v úlech, které bezpečně určí spolehlivou dobu pro účinné podzimní léčení. Podle mého máme jednoduchou, účinnou a stále spolehlivou metodu zabíjení roztočů, jen ji musíme použít ve správnou dobu!
Honza

Dovolím si nesouhlasit. Účinnost léčiv a případný vznik resistence na ně je
předmětem trvalého výzkumu - mimo jiné i za pomoci nás, včelařů. Kdybyste
měl pravdu, byli by už včelaři na seznamu zaniklých profesí :-).
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Choze" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 29, 2008 5:10 PM
Subject: Re: n?t?r plodu


Odpověď tam není.
Oni ti neřeknou,že ty "léky" už stojí za hovno.Až budeš někdy potřebovat
antibiotika,tak si veň penicilin a uvidíš,jestli ti to zabere.Ani ze
srandy.To samé je to s tím fluvalinatem a také už i s amitrazem,které se
včelám servírují cca 20let.To je takové objektivní přirovnání. To nám můžou
být nějaké drahé kompresory s vyvýječi tak akorát na dvě věci.
Ch.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 2912 (20080229)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Pro úvahy o volbě zdroje tlakového vzduchu je třeba vědět několik
podstatných údajů.

Správnou odpověď na takto položenou lze proto získat ( spočítat ) podle
údajů v návodu k vyvíječi VAT 1a na
http://www.beedol.cz/beedolcz.html, kde v rubrice: výroba
klikneš na: vyvíječ aerosolu.
Z údajů uvedených v návodu lze spočítat, jaký objem tlakového vzduchu je
třeba pro ošetření konkrétním vyvíječem jakého počtu včelstev.
Josef Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Luboš Adamec
Sent: Friday, February 29, 2008 6:58 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: kompresor

Dobrý den,

mne by zajímalo, zda se dá fumigovat pouze s natlakovaným el. kompresorem
bez použití el. energie a pokud ano, kolik včelstev se dá takto ošetřit.
Mám jedno stanoviště se zavedeným el. proudem a druhé bez proudu.

Luboš Adamec



__________ Informace od NOD32 2908 (20080228) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

V okresu Tábor se nic podobného nedělalo a taky jsme podle toho dopadli 68% ztráty, myslím,že okresní organizace spí to soudím podle nečinnosti naší ZO.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaromír Sobotka <jaromir.sobotka/=/worldonline.cz>
> Předmět: Re: Zprávy.
> Datum: 29.2.2008 19:05:39
> ----------------------------------------
> U nás, na Vysočině zatím nejsou od včelařů hlášeny žádné hromadné úhyny
> včelstev. Léčili jsme v srpnu Gabonem, dvě fumigace Varidolem v říjnu
> až listopadu a aerosolem přípravkem Mavric M-1 koncem listopadu a
> začátkem prosince.V některých obcích provedli důvěrníci místo druhé
> funigace ošetření aerosolem s Varidolem pro špatné počasí. Na vyšetření
> jsme posílali měl z 230 stanovišť od 2250 včelstev.
> Jarní ošetření nátěrem plodu se musí provést na 31 stanovištích u 265
> včelstvech. Ve výsledcích vyšetření nejsou žádné vysoké nálezy roztočů
> typu , nepočítaně, nebo ve stovkách.Podobné je to v sousedních
> spolcích.Zdravím. Sobotka
>
>
>

Fumigovat se dá bezvadně bez kompresoru,stačí dvě kapky na pásek zapálit a zavěsit.

Dobrý den,

mne by zajímalo, zda se dá fumigovat pouze s natlakovaným el. kompresorem
bez použití el. energie a pokud ano, kolik včelstev se dá takto ošetřit.
Mám jedno stanoviště se zavedeným el. proudem a druhé bez proudu.
Luboš Adamec

---------
Měřil jsme to jen jednou "na sucho" a vyšlo mi, že v případě vzdušníku 24l by se snad dala až tři včelstva acetonem udělat. Max tlak byl 8barů.

Na tohle se povídá, že je dobrý být kamarád s hasičema, ty mají možnost natlakovat bomby do dýchacích přístrojů na slušný tlak a tedy i objem. Možná to samé (ale nezjišťoval jsem to) i potápěčské.

Mezitím mě trošku vzrostl počet včelstev mimo el.proud a naše ZO koupila kompresory s dotací. Takže tuto cestu jsem dál nezkoumal, ale situace začíná být vážná, tak budu dál hledat cestu, abych byl nezávislý

Spíše teď obhlížím svůj křovinořez, zda by se nedal zpřevodovat k tomu kompresoru, co se používá u těch přenosných.
A mezitím jsem taky zjistil, že to dvojtaktní čerpadlo, ze kterého je ten OleoMac motor stojí komplet v Mountfieldu "jen" cca 8tisíc. (mínus kolo štěstí :-) )

Možná bych se připravil na povodně a motor demontoval na podzim z kompletu čerpadla, a jinak bych si zavlažoval zahrádku:-)

Karel

U nás, na Vysočině zatím nejsou od včelařů hlášeny žádné hromadné úhyny
včelstev. Léčili jsme v srpnu Gabonem, dvě fumigace Varidolem v říjnu
až listopadu a aerosolem přípravkem Mavric M-1 koncem listopadu a
začátkem prosince.V některých obcích provedli důvěrníci místo druhé
funigace ošetření aerosolem s Varidolem pro špatné počasí. Na vyšetření
jsme posílali měl z 230 stanovišť od 2250 včelstev.
Jarní ošetření nátěrem plodu se musí provést na 31 stanovištích u 265
včelstvech. Ve výsledcích vyšetření nejsou žádné vysoké nálezy roztočů
typu , nepočítaně, nebo ve stovkách.Podobné je to v sousedních
spolcích.Zdravím. Sobotka

Dobrý den,

mne by zajímalo, zda se dá fumigovat pouze s natlakovaným el. kompresorem
bez použití el. energie a pokud ano, kolik včelstev se dá takto ošetřit.
Mám jedno stanoviště se zavedeným el. proudem a druhé bez proudu.

Luboš Adamec

Odpověď tam není.
Oni ti neřeknou,že ty "léky" už stojí za hovno.Až budeš někdy potřebovat antibiotika,tak si veň penicilin a uvidíš,jestli ti to zabere.Ani ze srandy.To samé je to s tím fluvalinatem a také už i s amitrazem,které se včelám servírují cca 20let.To je takové objektivní přirovnání. To nám můžou být nějaké drahé kompresory s vyvýječi tak akorát na dvě věci.
Ch.

tezko radit proc tam matky nejsou, minulý víkend jsem léčil a plod byl na 2-4 plástech, tak řekni někomu od Vás at ti pomuze. Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ilac <restauraceudraka/=/seznam.cz>
> Předmět: jeste neplodujou?
> Datum: 27.2.2008 22:29:45
> ----------------------------------------
> o vikendu sem jako mnozi z vas jsem nevydrzel a rozebral ctyri vcelstva,ani
> v jednom z nich sem nenasel zadnej plod,matky taky ne,su mladej zacinajici
> a nevim co si o tom myslet.uz by asi mely davno plodovat,proc me zakalilo
> tolik matek
>
>
>

V naší vesnici, kde včelařím (Bechyňsko) z pěti včelařů tři včelaři nemají nic já s kolegou jsme na 30 %.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Síření
> Datum: 29.2.2008 12:23:10
> ----------------------------------------
> Díky za odpovědi na síření plástů. Čihák Jinak jsem teď v neděli dělal
> prohlídku, zatím jsem našel jen vajíčka - Bechyňsko jižní Čechy nad. v. 408m
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> > Předmět: Síření
> > Datum: 29.2.2008 11:36:43
> > ----------------------------------------
> > Souše i zásobní plásty i s pylem skladuji v nástavcích položených na sobě,
> > proložené novinovým papírem (obvykle několik vrstev, Rudé Právo bylo
> ideální).
> > Sířím 2x po 2 týdnech (noviny vyjmuty), aby se vyhubily i larvy vylíhlé z
> > vajíček, na která síření nepůsobí. Nástavky položené na sobě sice netěsní
> > ideálně, ale zavíječ odpuzuje pach tiskařské barvy a nesnaží se do tohoto
> komínu
> > proniknout.
> > Jako odpuzovač funguje i usušená pomerančová kůra. Před sušením z kůry
> > odstraníme vnitřní oranžovou část, která má po čase snahu plesnivět. Zaviječe
> > nehubí v žádném stadiu, ale účinně odpuzuje několik let.
> > Pepa
> >
> >
> >
>
>
>

Já se odvažuji tvrdit , že na stránce 74 - 78
Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: n?t?r plodu
> Datum: 29.2.2008 09:57:42
> ----------------------------------------
> Není. Všude uvádějí, že je to chyba včelaře. Lepší už to ale neumím a léčím
> víc, než je nařízeno.
> Tonda
>
> >Mám takový pocit jako kdybych tohle zažil taky, jak jsme tady včera psal.
> Léčím, padají a padají,...
> Něco je blbě.
> Je v tom Včelařství na to odpověď?
>
>
>

Jako odlučovač oleje nejspíš slouží dlouhá hadice. Dokud je kompresor v
dobrém stavu, zřejmě stačí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 29, 2008 8:47 AM
Subject: Re: kompresor


> Jaké máte skušenosti s použitím olejového kompresoru na vyvíječi aerosolu?
> Je nutné použít bezolejový komresor, dokoupit odlučovač oleje, nebo
postačí
> nějaké samo domo zařízení?
> ----------
> Nejsem si úplně jist, ale kompresor na dvojtaktu co máme v naší ZO je
> olejový.
> Úplně jistý jsem si ale s tím, že můj elektrický kompresor je olejový
> (bezolejový bych si asi nekoupil, kdybych si mohl vybrat) a několik let s
> ním já i další eaerosulujeme.
>
> Myslím, že tento týden je v Penny nebo v Plusu v akci jeden podobný el.
> kompresor v akci za 2500,- . A podle létáku je dokonce o třídu výkonější
> než používám já a kolega.
>
> Karel

uskladněné plásty kdekoli,třeba ve skříních síříme na podzim dokud teplota nepoklesne na + 9 stupňů.Poté se již larvy zavíječe nevyvíjejí.
Z jara netřeba sířit do začátku května , ale to již se uskladněné plásty dávají do včel a síra je vyprchaná a
tudíž včelám nevadí a vajíčka od podzimu nakladená v plástech a schopná vývoje včely zajisté samy odstraní.
Raději napište do této konference jak Vám včely přezimovaly
a jak dál,když je tolik nářků na úhyny včelstev.Můžeme mít i my obavu z budoucnosti,i když si myslíme,že je to jinde a nás se to netýká.Ale také se to nás týká,třebaže později.