78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Sroll Josef (e-mailem) --- 30. 4. 2008
RE: Alergie na včelí bodnutí (22577) (29223)

Pro nevčelaře to je běžný otok. V obličeji jsou měkké tkáně, které takto reagují. Všimni si: Při úderu do tváře (např. pěstí či při pádu) zmodrá okolí oka (lidově monokl), přestože tato tkáň nebyla zasažena. Podobně reaguje tkáň na včelí bodnutí na zápěstí, méně citlivá tkáň je na nohou. Při práci se včelami by měla být používána kukla (či závoj). Žihadlům se včelař nevyhne, ale časem získá jakousi imunitu a otoky se přestanou tvořit. A to ani v obličeji, který si stále chrání. Mimochodem - pokud žihadlo zasáhne přímo oční bulvu, znamená to ztrátu oka bez ohledu na to, zda to je začátečník či superodolný strarý praktik.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jitka
Sent: Wednesday, April 30, 2008 8:37 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Alergie na včelí bodnutí

Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 30. 4. 2008
Re:Alergie na v?el? bodnut? (22577) (29223)

Rekl bych, ze je to bezne - je to jen laicky pohled dle mych zkusenosti, protoze jinak bych byl taky alergik :-)

Ke vcelam chodim tak 5let, vcelarim 4tou sezonu a ze zacatku jsem mel otoky take 3 dny.

Dnes kdyz dostanu zihadlo tak otok je maly a druhy den uz nevim, ze jsem zihadlo dostal. Zalezi tak kam to clovek dostane, oblicej byva nejhorsi :-) Pomaha mi ocet, kdyz vim ze se budu druhy den nekde vystavovat na verejnosti, bezim si zasah do obliceje zaoctovat :-))

T.H.

> Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl
> oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jitka (62.40.76.70) --- 30. 4. 2008
Alergie na včelí bodnutí (22577)

Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 29. 4. 2008
Re: Jak to vidím já... (29204) (29206) (29210) (29213) (29215)

Nevidím to ani černě ani růžově. Funkce nikdo nechce dělat, v naší ZO cybí obsadit asi 4 a tak to pytlíkujem, jak se dá. S dotací D1 není velký problém, roky se už dělá stejně a dobrým pomocníkem, byť s mnoha nedostatky je program evidence ZO. Včelařů žádajících o jiné dotace kromě ZO není mnoho a administrativu musí zvl. hlavně oni a hlavně musí investovat. Hlavní problém ale bude i nadále zdravotní stav našich včelstev, kdy nadř. orgány si libují ve vydávání prapodivných vyhlášek a neuvědomují si, že problém je trochu jinde. Dal by se charakterizovat tak, že na to co nás čeká,jsme dost mizerně připraveni a žádné stohy popsaného papíru nás neochrání. Nová veterinární vyhláška, která ještě ani ve Včelařství nevyšla zopakovala pouze zásady správného léčení včelstev doplněné pouze o některé drobné změny, nic víc. To by měl znát v podstatě každý včelař a již alespoň část z toho měl aplikovat u svých včelstev. Takže budem muset sehnat nějaké dobrovolníky, kteří se monitoringu ujmou. Už je vidím jak se houfně hlásí a na tu velkou zodpovědnost se těší. Již letos možná pečlivějším monitoringem zjistíme,že je potřeba léčit už v červnu zvl. v teplejších oblastech a na slunných stanovištích. Běžně se poslední med vytáčí kolem 20. 7, někde ještě později, takže na léčení máme pouze Formidol, který spodem funguje nic moc a horem je neskutečně pracný a aplikace u některých úlů značně složitá. Potřebujem tedy léčiva účinná, levná s jednoduchou a rychlou aplikací. Žel máme jenom levná a účinná. O tom ostatním si můžem nechat jen zdát. To samé platí i o fumigaci., která by také šla provádět jinak, rychleji a jednodušeji. Myslím, že výzkumák, kromě dobré modernizace aerosolovacího přistroje docela slušně zaspal. Také ve Včelařství jsme od informací jak se léčí venku hlavně v EU moderně a rychle odstaveni. Takže nebýt MV a OP docela slušná doba temna. Proč mám doma na koleně šmudlat nějaký odpařovač KM s málopracným doplňováním a se mnou spousta dalších včelařů vyvíjet vlastní řešení, proč na zařízení z EU např. vyvíječ Fuerto nemůžu žádat o dotaci atd. atd. Prostě nastanou těžké roky a zřejmě ten loňský byl jen takovou předehrou. Jestli máme jen trochu uspět tak s novými vyhláškami a dalšími funkcionáři to jinak ani nemúže být. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 29. 4. 2008
Re: Tepelné ošetření plástů (29187) (29196) (29197) (29198) (29201) (29202) (29207) (29209)

Za ID se omlouvám, asi jsem to popletl. Co se týče počtu mezistěn u Dadantů, vždy je něco za něco. Velkým množstvím vystavěných mezistěn Dadant skutečně nevyniká. Ale v medníkách má panenské plásty a 6 stavebních rámků v plodišti a pod, takže včelky ke stavbě mají prostor. Mojí prioritou jsou vysoké výnosy medu a pouze pro ně včelařím, počet vystavěných mezistěn mě nijak nezajímá, tříletou obnovu plodiště zvládnu, ale s odřenýma ušima. Teď zavedením met. LBV to bude horší, ale nejdřív ji musím vyzkoušet, jestli funguje a když ano budu to dále řešit. Když tuto metodu pečlivě nevyzkouším, budu o ní jen pouze trapně pindat. Jinak vše o Dadantech najdete v minulkých ročnících Včelařství, kde Ing. Řeháček vše popsal s vyčerpávajícím způsobem. Tak proč to neustále opakovat. Zavedením Dadantů jsem rozhodně neudělal chybu. Mám teď výnosy o kterých se mi dříve pouze zdálo, pracnost výrazně snížená. K tomu jsem dospěl vlastními pokusy ne nějakým teoretizováním u PC. Stály mě spoustu času a peněz a vzhledem k jistotě kterou teď mám toho vůbec nelituji.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.58.195) --- 29. 4. 2008
Re: přesun včel (29218)

Dle § 6 veterinárního zákona platí, že přesun včelstev mimo kraj je podmíněn vydáním veterinárního osvědčení od Státní veterinární správy ČR. Nově je však nutné toto osvědčení mít i k přesunům v rámci kraje. Toto neplatí, jedná-li se o přesun v rámci stanovišť jednocho chovatele. To samé platí i pro přesun matek z druhé části republiky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 4. 2008
Re: (29216)

B 10 je jistě větší půdorys jak Čechoslovák B to dej dospodu a na něj nástavky Čechoslováku Matku sklepni dolů a pokračuj jako obvykle po vytočení medu Čechoslováky zrušíš
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <elektromont/=/orava.sk>
> Předmět:
> Datum: 29.4.2008 15:02:40
> ----------------------------------------
> Mám úle B10. Pretože mi uhynuli vcelstvá a chcem kúpiť, ale problém je v
> tom, že je v čechoslováku. Rád by som sa spýtal o radu, ako najlepšie
> prejdem na B10.
>
> Dakujem
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (88.146.180.26) --- 29. 4. 2008
přesun včel

Nekočuji, ale jak to je s přesunem včel? Od loňska jsem přišel o dvoje včelstva, teď po prohlídce je další bez matky. Jenže je nejsilnější ze všech, navíc nosí jak o život. Chci ho zachránit, jenže jak zjišťuji, sehnat oddělek je téměř výhra v loterii. No, nakonec se mi to povedlo. Musím mít nějaké povolení od veteriny k převozu? Jak je to vlastně s posíláním matek z druhého konce republiky?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 29. 4. 2008
Re: (29216)

Já bych řekl matku a tak 2/3 včel setřepat smykem do rojáku a vytvořit tak
asi kilový roj. Roj fumigovat s rojákem zabaleným na tu dobu v igelitu a
včely druhý den usadit na mezistěny. případně je trochu přikrmit a usadit
třetí den. V původním úlu počkat, až se matka vylíhne a oplodní, a začne
klást, včely zase setřepat, fumigpvat a usadit na mezistěny jako druhý roj.
V původním úlu zůstanou plásty s medem a s vajíčky, což není problém
vytočit. Případně pokud má ten včelař další včelstva, může se setřepat celé
včelstvo a plásty s plodem přidat zbývajícím včelstvům.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jozef" <elektromont/=/orava.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 29, 2008 3:02 PM


> Mám úle B10. Pretože mi uhynuli vcelstvá a chcem kúpiť, ale problém je v
> tom, že je v čechoslováku. Rád by som sa spýtal o radu, ako najlepšie
> prejdem na B10.
>
> Dakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef (194.123.54.92) --- 29. 4. 2008

Mám úle B10. Pretože mi uhynuli vcelstvá a chcem kúpiť, ale problém je v tom, že je v čechoslováku. Rád by som sa spýtal o radu, ako najlepšie prejdem na B10.

Dakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 29. 4. 2008
Re: Jak to vidím já... (29204) (29206) (29210) (29213)

"funkce na této nejnižší úrovni jsou funkce čestné. Navíc jsou funkcionáři převážně v letech, kdy mnohým věcem ani nemohou a také již nechtějí rozumět. Jsou již unaveni. A opět nové a nové povinnosti. Kdo to má při tom věkovém průměru dělat? Kde vzít mladé a studované funkcionáře".
-----------------------------------------------------------
Příteli JD,
prosím, vyjádři se ještě k tomuto bodu.
Díky Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 29. 4. 2008
Re: tlakové lahve pro aerosol (2076) (29138) (29146) (29154) (29156) (29165)

Ještě jednou díky všem za praktické rady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 29. 4. 2008
Re: Jak to vidím já... (29204) (29206) (29210)

::: Pepča :::

Jenom nevím, zda tuto byrokracii vymyslela EU, nebo což je pravděpodobnější, nějaké České ministerstvo pro věci zbytečně složité. ... Ti odpovědní, kteří by měli z každé ZO o.s., nejraději úřad a já vím že to není ČSV, ti odpovědní si neuvědomují, že funkce na této nejnižší úrovni jsou funkce čestné. ... A opět nové a nové povinnosti. ... Největší hrozbou je "dobře míněná" státní byrokracie bez znalosti stavu věci. Ti úředníci si nevidí přes desku svého psacího stolu. Tomu se také říká medvědí služba.

-----------------------

Jenže tak je to obecně všude v neziskovém sektoru, kde jsou dotace...!
Ba ještě hůř - po dobrovolných (neplacených) funkcionářích jsou vyžadovány povinná školení a zkoušky, jinak nejenže nejsou dotace pro danou organizaci, ale mohou být i právní problémy (píši o oblasti volného času dětí a mládeže - tábory apod.). A tito lidé z toho (z dotací i z činnosti samotné) nemají ani korunu - v lepším případě nula z nuly pojde (proplatí se jim náklady).

Včelaři mohou prodat svůj med = vytvořit zisk. Leckdy nemalý. Takže brečet kvůli pár formulářům, které mi umožní získat 50% slevu na vybavení není asi zcela na místě...

Má-li z toho někdo z organizace více práce, nebylo by od věci poskytnout mu odměnu (finanční - ne v medu...). Z peněz těch, pro které "papíry" zpracovává = členů ZO. I na toto je návod ve Včelařství...
Buď si o ni může říct sám anebo mu ji mohou nabídnout Ti, kteří tady nejvíc nadávají...

JD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 29. 4. 2008
RE: Jak to vidím já... (29204)



Vazeny priteli, sice nevim ktereho Frantiska oslovujes, ale vzhledem k tomu, ze jsem Frantisek vyslovuji s tvym prispevkem plny souhlas. Administrace kolem vcel narusta do takovych rozmeru, ze funkcionari ZO,OV, ale i samotni vcelari zacinaji byt natolik otraveni, ze to v brzke dobe nemusi dopadnout dobre. Oni jsou administrace nepovinne na ktere se muzeme ....., ale pak jsou jeste povinne, registrace vcel statni, obecni urady, leceni aj. a tam se te administrative nevyhne nikdo. Tak Frantiskove vyslovte vsichni svuj nazor a hlavne navrhnete opatreni. Treba si to precte nekdo kdo ma vliv ta opatreni prosadit, pokud budou ovsem rozumna.
Frantisek


Tak jsme se dočkali pátého čísla Včelařství a tentokrát i
podstatně silnějšího a dokonce i s oběžníkem č.1/2008.
Taktéž jsme se dozvěděli,že jsme Český Svaz Včelařů o.s.
Jak to vidím já : vidím,že vítězí byrokrati a s nástupem
ohromné potřeby administrace,nekonečných formulářů a hlášení,žádostí o
dotace,a opatření racionaluzace téměř na vše na co se člověk podívá,bude
toto mít nedobrý dopad.
Funkcionáři ZO se budou vzdávat svých funkcí,protože to pro ně bude velký
problém všemu tomu stačit.Řeknou si,proč
bych to vlastně měl dělat a ještě navíc bych měl jenom
samé nepříjemnosti.
Co se týká členů ZO, těm už to tolik vadit nebude,protože
ponejvíce jsou staršího věku,mnoho toho vyplňovat nebudou
protože jim to nebude stát zato.Těch pár korun dotací které by obdrželi po
všech těch peripetiích jim mohou být
ukradeny.Jsou si vědomi toho,že stejně zanedlouho skončí se svým
včelařením.Takže zůstane to na těch mladších,kterým
to tolik vadit nebude a snad se dočkají i nového schopnějšího vedení a
následně i lepšího ocenění své práce
v oboru včelařství i za předpokladu že se stanou členy cechu
profesionálních včelařů při ČSV o.s.
A co Ty Františku tomu říkáš,tak se také vyslov k současné
situaci,neuhynulo prý 50% včelstev tak není zapotřebí bít
na poplach. Ale myslím si,že je nejvyšší čas...




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 29. 4. 2008
Re: Tepelné ošetření plástů (29187) (29196)

Ale je to snadnější než cpát do včelstev nadbytečné množství mezistěn, které nemocné včely stejně nevyléčí. Pouze naředí zamořenost.

______________________________________________________________

Při zpracování mezistěn by se měli veškeré choroboplodné zárodky zničit. Takže mezistěny by měli být sterilní.

Odmněnou díla se ze včelstva odstaňují případní původci nemocí a tím se snižuje jejich množství ve včeltvu. Při jejich snížení pod určitou mez už nevyvolávají klinické příznaky, protože je jich malý počet na zahubení daného jedince včelstva.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 28. 4. 2008
Re: Jak to vidím já... (29204) (29206)

"Janíčku ty formuláře nejsou výmyslem ČSV, ale někoho jiného. Dotace jsou z EU a buďme rádí, že ČSV k těmto formulářům zpracoval pomůcku pro b .... ."
---------------------------------------------------------
Já sice nejsem Janíček. Také vím, že ČSV za to nemůže. Dělá za současného stavu opravdu co může. A za tu snahu jí dík. Jenom nevím, zda tuto byrokracii vymyslela EU, nebo což je pravděpodobnější, nějaké České ministerstvo pro věci zbytečně složité. Když jsem před třičtvrtě rokem odcházel z administrativy do důchodu, zcela bláhově jsem si myslel, že všemu byrokratickému blbákovu je konec. Není. Ti odpovědní, kteří by měli z každé ZO o.s., nejraději úřad a já vím že to není ČSV, ti odpovědní si neuvědomují, že funkce na této nejnižší úrovni jsou funkce čestné. Navíc jsou funkcionáři převážně v letech, kdy mnohým věcem ani nemohou a také již nechtějí rozumět. Jsou již unaveni. A opět nové a nové povinnosti. Kdo to má při tom věkovém průměru dělat? Kde vzít mladé a studované funkcionáře. Kde vzít finanční prostředky na stále se rozrůstající úřad? Mohl bych v lamentacích pokračovat. Je to však zbytečné. Nyní vidím jak jsem se mýlil, když jsem si myslel že největší hrozbou pro včelařství je varroáza nebo mor včelího plodu. Není. Největší hrozbou je "dobře míněná" státní byrokracie bez znalosti stavu věci. Ti úředníci si nevidí přes desku svého psacího stolu. Tomu se také říká medvědí služba.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 28. 4. 2008
Re: Tepelné ošetření plástů (29187) (29196) (29197) (29198) (29201) (29202) (29207)

Stonjek:>Vzhledem k tomu, že jsi kdysi o sobě tvrdil, že jsi inv. důchodce, a včelaříš sám, tak to skutečně zajímavá čísla jsou, protože den má pouze 24 hod. Klobouk dolú!!! Chceš li vědět jak je to s Dadanty a stavbou, navštiv diskuzní stránky Dadant klubu, tam je toho mraky, proč opakovat věci dostatečně známé. Zdraví R. Stonjek<
.......

Takže nic? Kolik kg nacpeš za rok mezistěn do včelstva? Postupy vkládání mne moc nezajímají, jsou mi známy, jsou velmi podobné úl od úlu. A nezatahuj tu své výmysly otom, že jsem invalidní důchodce. To jsi si mě sakra spletl s někým jiným. :-) Ale sranda musí být.

Do vyzimovaného včelstva v průměru, se musí dodat minimálně kg mezistěn a s chovem v pásmu moru zákonitě o něco více. Jinak by jsi v prvním případě zákonitě ani nedokázal třetinu díla za rok obnovit.

Váhové propočty u válcovanýcch a u litých mezistěn se dají vyvodit stejným koeficientem a nemusím si vůbec vymýšlet a smýšlet, abych poznal, že o včelaření se p. R. Stonjek musí ještě ledacos dozvědět. U balení bych pohořel určitě zase já. ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 28. 4. 2008
Re: Tepelné oetření plástů (29187) (29196) (29197) (29198) (29201) (29202) (29207)

... chlapi...

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 28, 2008 4:55 PM
Subject: Re: Tepelné oetření plástů


> Vzhledem k tomu, že jsi kdysi o sobě tvrdil, že jsi inv. důchodce, a
> včelaříš sám, tak to skutečně zajímavá čísla jsou, protože den má pouze 24
> hod. Klobouk dolú!!! Chceš li vědět jak je to s Dadanty a stavbou, navštiv
> diskuzní stránky Dadant klubu, tam je toho mraky, proč opakovat věci
> dostatečně známé. Zdraví R. Stonjek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 28. 4. 2008
Re: Tepelné ošetření plástů (29187) (29196) (29197) (29198) (29201) (29202)

Vzhledem k tomu, že jsi kdysi o sobě tvrdil, že jsi inv. důchodce, a včelaříš sám, tak to skutečně zajímavá čísla jsou, protože den má pouze 24 hod. Klobouk dolú!!! Chceš li vědět jak je to s Dadanty a stavbou, navštiv diskuzní stránky Dadant klubu, tam je toho mraky, proč opakovat věci dostatečně známé. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 28. 4. 2008
Re: Jak to vidím já... (29204)

Janíčku ty formuláře nejsou výmyslem ČSV, ale někoho jiného. Dotace jsou z EU a buďme rádí, že ČSV k těmto formulářům zpracoval pomůcku pro b .... .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomtom (81.30.251.9) --- 28. 4. 2008
Re: Jak to vidím já... (29204)

Máte pravdu....být funkcionářem základní organizace ČSV musí být opravdu nezavíděníhodné :-)
To samé mě napadlo, když jsem otevřel časopis včelářství :-)))
Tom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janíček (88.100.95.205) --- 28. 4. 2008
Jak to vidím já...

Tak jsme se dočkali pátého čísla Včelařství a tentokrát i
podstatně silnějšího a dokonce i s oběžníkem č.1/2008.
Taktéž jsme se dozvěděli,že jsme Český Svaz Včelařů o.s.
Jak to vidím já : vidím,že vítězí byrokrati a s nástupem
ohromné potřeby administrace,nekonečných formulářů a hlášení,žádostí o dotace,a opatření racionaluzace téměř na vše na co se člověk podívá,bude toto mít nedobrý dopad.
Funkcionáři ZO se budou vzdávat svých funkcí,protože to pro ně bude velký problém všemu tomu stačit.Řeknou si,proč
bych to vlastně měl dělat a ještě navíc bych měl jenom
samé nepříjemnosti.
Co se týká členů ZO, těm už to tolik vadit nebude,protože
ponejvíce jsou staršího věku,mnoho toho vyplňovat nebudou
protože jim to nebude stát zato.Těch pár korun dotací které by obdrželi po všech těch peripetiích jim mohou být
ukradeny.Jsou si vědomi toho,že stejně zanedlouho skončí se svým včelařením.Takže zůstane to na těch mladších,kterým
to tolik vadit nebude a snad se dočkají i nového schopnějšího vedení a následně i lepšího ocenění své práce
v oboru včelařství i za předpokladu že se stanou členy cechu profesionálních včelařů při ČSV o.s.
A co Ty Františku tomu říkáš,tak se také vyslov k současné situaci,neuhynulo prý 50% včelstev tak není zapotřebí bít
na poplach. Ale myslím si,že je nejvyšší čas...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.52) --- 28. 4. 2008
Re: Tepelné ošetření plástů (29187) (29196) (29197) (29198)

Čo mňa prekvapilo, že dr. Cramer o jednej aj druhej nozematóze hovorí ako hubovitom patogéne, keď o spórach N.A. sa stále hovorilo ako o prvoku Nosema apis Zander. Neviem či som to správne pochopil, ale ma to prekvapilo.
------
Nejsem si jist kde, ale myslím že i v MV to bylo publikované. Prý to překvapilo i vědce, že to je houba:-)

No na věci to v podstatě nic nemění.

Otázka je, jestli častá obměna díla napomůže prevenci.
A pak zbývá se dohodnout, kolik by se tak mělo obměnit díla za rok. Zatím vidím velký rozptyl hodnot :-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 28. 4. 2008
Re: Tepelné ošetření plástů (29187) (29196) (29197) (29198) (29201)

R. Stonjek:>Mám na to svůj názor a každý si ten svůj jistě vytvoří.<

.......

To je tak překvapující číslo?

Jaký si má vytvořit "každý", názor podle Tebe na takovou obměnu, abych věděl co dělám případně špatně! Tvé rady jsou nevkládat mezistěny do včelstva? Nebo kolik tam vkládáš do svých Dadantů? Vysvětli mi to.

Ať si můžeme udělat obrázek jak se v Dadantech obměnuje u R.Stonjeka dílo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 28. 4. 2008
Re: Tepelné ošetření plástů (29187) (29196) (29197) (29198)

Já jsem si dobu 24 hodin nevymyslel. Je to také výplod jiných výzkumníků, stačí si přečíst Včelařství a uvádí se již dlouho, určitě 30 let. Takže je to tvrzení proti tvrzení. Kdyby ale zkrácená doba fungovala, tak skleník nebo foliák je výborný nápad a v něm lze dobu expozice na 4 - 6 hodin v opohodě natáhnout, Gustav mě překvapil! Je o něm známo, alespoň to dříve tvrdil, že má kolem 400 včelstev. Má li teď v úle 7 mezistěn a přihodí li dalších 10 ať počítám jak počítám, celkem je to necelých 7 000 plástů, protože i odělku se dá něco vystavět. Mám na to svůj názor a každý si ten svůj jistě vytvoří.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Krokavec (78.141.102.191) --- 28. 4. 2008
Škola nadstavkového včelárenia

Priatelia, v dňoch 9-11.5.2008 sa uskutoční na Teplom Vrchu (okr. Rim. Sobota) Škola nadstavkového včelárenia. Účastnći si budú môcť porovnať svoju technológiu včelárenia s technológiou včelárenia v nadstavkoch, v nedľu bude zájazd do L.Hrádku, kde bude prezentovaný chovmatiek, šľachtenie a podľa počasia aj inseminácia.
Všetky info na www.n-vcelari.sk, prípadne mailom info /at/ n-vcelari.sk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 27. 4. 2008
Re: zatavov?n? mezist?n (29122) (29127) (29129) (29132) (29151) (29181) (29182)

:::původní dotaz:::
jak to resite s tim, ze divocinu vcely nedostavuji k
spodni loucce ? nebo to neresite ?
:::

Myslím si, že včely nedostavují trubčinu ve stavebním rámku až ke spodní loučce pokud mají dostatek jiného prostoru, kde ji stavět (třeba další stavební rámek). Když jim prostor dojde, dostaví ji až dolů.
Ale je to bez záruky, jen domněnka...
----------

:::KaJi:::
Dnes jsme zkoušel to co tady někdo psal, málo zakladenou trubčinu jsme vylamoval okolo nerez drátků a dělal bezpracně nové stavební - nemusím tavit pásek mezistěnky nahoru. Docela to šlo, málokterý drátek prdnul.
:::

Jen na okraj: stavební rámky dáváme do úlu zcela holé, bez nalepeného pásku mezistěny či tak něčeho. A vůbec s tím není problém - včely vystaví buňky přesně uprostřed horní loučky (ve 100 % případů!).
Většinou začnou dvěma srdíčky, která postupem času spojí. Asi aby mohly zaměstnat dvě pracovní čety stavěček :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 27. 4. 2008
Re: Tepelné ošetření plástů (29187) (29196) (29197)

Výzkumníci z university ve státu Montana objevili možné ošetření včelařského vybavení pomocí sterilizace.

Teplo ničí spory Nosema ceranae, podle Dr. Roberta Cramera, specialisty na houbové patogeny.

Pomocí techniky průtokové cytometrie měřící životaschopnost houbových spor N.ceranae odhalila Julie Elser v Cramer Lab, že ošetření spor horkem 50°C (122°F) po 90 minutách vede k 96% úmrtnosti spor. Podobné ošetření spor extrémním chladem životaschopnost spor N. ceranae neovlivnilo.Fascinovaný včelár.

Priatelia, skôr ako vynesieme ľudový súd nad touto metódou, skúsme jej uveriť, že je to naozaj tak.

Čo mňa prekvapilo, že dr. Cramer o jednej aj druhej nozematóze hovorí ako hubovitom patogéne, keď o spórach N.A. sa stále hovorilo ako o prvoku Nosema apis Zander. Neviem či som to správne pochopil, ale ma to prekvapilo.
Ak je to tak, potom je možné, že spóry nozémy ak sú naozaj na teplo citlivé, je potom ošetrenie možné, V článku sa nehovorí len o ošetrení plástov, ale i o ostatného včelárskeho inventáru, ktorému ani vyššia teplota nuškodí, staršie drevené úle toho vydržia viac. Nakoniec nie je vylúčené, že hubovité patogény sú na teplo citlivé a už 50˚C ich zabíja.

Znovu tu platí, dvakrát meraj a raz strihaj, urobiť niekoľko pokusov: určite sa nájdu možnosti ako to odskúšať, prvým krokom by bolo dokázať prítomnosť spór a tieto vystaviť rôznemu teplu aj za cenu zničenia niekoľko zamorených plástov a následne ich otestovať na prítomnosť po tejto kúre. Je zbytočné tu donekonečna diskutovať, pretože záver názorov je aj tak nulový, ako pri všetkých diskusiách, každý účastník si stojí za svojimi, aj keď v sumáre nesprávnymi závermi. Je to zložité, ak včelár fumiguje včelstvo proti VD, výsledok vidí o pár hodín na podložke, spóry N.A. nie.

V realizácii ošetrenia stoviek plástov a pomôcok je to určitý problém, ale teplota 50˚C nie je až taká vysoká a dá sa dosiahnuť npr. vo fóliovníku, ktorý by mal odizolovanú podlahu npr. polystyrénom. Spolu s primeraním vetraním je to reálne. Jedného času som meral teplotu v slnečnom tavidle (voskotopke) až 136˚C, rozpúšťali sa medzerníky na rámikoch z umelej hmoty. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 27. 4. 2008
Re: Tepelné ošetření plástů (29187) (29196)

Stonjek:>Ale je to snadnější než cpát do včelstev nadbytečné množství mezistěn, které nemocné včely stejně nevyléčí. Pouze naředí zamořenost. Ale na jak dlouho?<
.........

Kolik to je nadměrné množství mezistěn? Sám mám v průměru ve včelstvu v tuto chvíly asi 6-7 ks mezistěn a do měsíce jich tam příjde minimálně o deset navíc. Z těch 6-8 mají 70% vystaveno 50% je plodových a zbytek - probíhá výstaba.

..

Není ředění principem zdravého chovu včel?

Výroba mezistěn, virózy, zvápenatění, nosema, mor, hniloba, (aspergilózu jsem ještě ani neviděl). V takových případech jde vždy o ředění a udržitelnost dobrého zdraví. Nebo se mýlím? A vkládat mezistěny se musí umět. Jinak je snaha marná.


PS:Jakým zázrakem se ze špinavých plástů plných nosemy stanou čisté? Co se stane se zbytky? Přejdou do medu nebo se stanou živnou půdou pro nové patogeny? Kdo ví. _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 27. 4. 2008
Re: Tepelné ošetření plástů (29187)

Nechci se hádat, ale zřejmě došlo k překlepu. Aby se zničily spory Nosemy, musí být plásty vystaveny 50 stupňům 24 hodin. Není to technicky u většího počtu plástů jednoduché řešení, hlavně větrák zlobí se zadíráním ložisek. Ale je to snadnější než cpát do včelstev nadbytečné množství mezistěn, které nemocné včely stejně nevyléčí. Pouze naředí zamořenost. Ale na jak dlouho?
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29196


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 27. 4. 2008
Re: Tepelné oetření plástů (29187) (29191)

Možná, že se ten zázrak nazývá "čistící pud včelstva". Ale opravdu - kdo ví
? :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 27, 2008 12:25 PM
Subject: Re: Tepelné oetření plástů


Jakým zázrakem se ze špinavých plástů plných nosemy stanou čisté? Co se
stane se zbytky? Přejdou do medu nebo se stanou živnou půdou pro nové
patogeny? Kdo ví. _gp_

........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 27. 4. 2008
Re: Přidání medníku (29188) (29190) (29192) (29193)

Tak jsem dělal úpravu plodiště, dal jsem tam 2 mezistěny a 2 prázdné souše a tři plásty se zimními zásobami dal ven, mohly by se případně dát tyto plásty třeba vyrojenému včelstvu? Na medník jsem je ještě nedával, dám je nejspíše ve středu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29194


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 4. 2008
Re: Přidání medníku (29188) (29190) (29192)

Když se uloží přes léto do sucha, spíše chladu a dále od sebe, v nastavku
pro 10 rámků třeba jen 6 plástů, tak do srpna vydrží. Cukerné zásoby v nich
většinou zkrystalují, takže jejich využití včelami bude o něco horší, ale ne
moc a měly by tvořit raději jen menší část zásob včelstva na zimu a plásty
by měly být označené, aby ty zásoby zase další rok nebyly uložené zase na
zimu. Z toho pohledu je pro využití takových zásob velice vhodné něco
takového jako komorování časně na jaře, kdy se zásoby odvíčkují a včelstvo
si podle potřeby pro ně chodí. U dvou prostorových úlů já zimuji v medníku,
potom je možné prostě plást se zásobami na jaře odvíčkovat a dát do plodiště
za okénko, včely ho postupně vyberou. Je to možné taky pro plásty vytažené
ze včelstva s "kousky" zavíčkovaných zásob, které je třeba vyčistit, udělat
i na podzim v říjnu a listopadu po fumigaci, včely ty plásty vyčistí a díky
poměrně nízké teplotě nebezpečí loupeže už není. Chci tím říct, že pokud se
tyto zásoby neuvažuje použít pro tvorbu oddělků, je lepší je nějakou metodou
dát vybrat na jaře včelstvům než je skladovat přes léto a dávat včelám zase
na zimu. Plásty uložené přes léto jsou sice napadány zavíječem, ale pokud v
nich není pyl a jsou dále od sebe, zavíječům to nesvědčí a jsou to jen
jednotlivé larvy, poškozeny jsou jen jednotlivé buňky a po přidání do
včelstva je to včelami rychle opraveno. U nastavků je pro tento účel
vyvinuta technologie, kdy se na jaře přehazují nastavky, takže staré zásoby
se ocitnou ve spodním nastavku a jsou na jaře postupně spotřebovávány.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 27, 2008 12:53 PM
Subject: Re: Přidání medníku


> A mohly by se tyto plásty použít k dalšímu dokrmení včelstev na příští
> zimu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 27. 4. 2008
Re: Přidání medníku (29188) (29190)

A mohly by se tyto plásty použít k dalšímu dokrmení včelstev na příští zimu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 27. 4. 2008
Re: Tepelné ošetření plástů (29187)

Jakým zázrakem se ze špinavých plástů plných nosemy stanou čisté? Co se stane se zbytky? Přejdou do medu nebo se stanou živnou půdou pro nové patogeny? Kdo ví. _gp_

.........
>vorja (78.108.145.2) --- 27. 4. 2008
Tepelné ošetření plástů
Teplo ničí patogene Nosema ceranae, podle Dr. Roberta Cramera, specialisty na houbové patogeny.

Mnoho včelařů mají horké komory, které by mohly být použity k vyčištění plástů, říká Dr. Jerry Bromenshenk, CEO of Bee Alert Technology, Inc. v Missoula, MT. V tuto roční dobu včelaři, kteří ztratili včelstva na nemoc Nosema mohou odmítat dávat novým včelám staré plásty z obavy před infekcí. 2- 3 hodinová expozice vybavení při teplotách kolem 50°C může být záručená.
….
Bližší informace o této aplikaci termoterapie je na:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0804/ohrev-50-c-zabiji-nove-patogeny-vcel <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29191


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 27. 4. 2008
Re: Přidání medníku (29188)

Jak jsem psal níže, mám v úle ještě více plástů se zimními zásobami, a řeším zda-li přidat už medník, když vše okolo kvete a já nemám ještě včely za okénkem, neosklabím je nějak když nasadím medník?.

______________________________________________________________

Pokud nasazený prostor včely neobsednou, může rozšíření včelstvo podchladit a přivodit omezení v rozvoje.

Pokud rozšíříte dolů, obavy z podchlazení nejsou na místě...teplý vzduch stoupá vzhůru. Včelstvo v závislosti na růstu, na snůšce, výšce nástavku a velikosti mezipatrové mezery postupně přejde do spodního patra. Až včelstvo dostatečně zesílí, vloží se u klasických dvouprostorových úlů mřížka. Matka se s plodovým plástem přemístí do spodního patra.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 4. 2008
Re: Přidání medníku (29188)

Plásty se starými zásobami by už měly být pryč z úlu, s plodem použíty na
tvorbu oddělků, bez plodu třeba přidak oddělku nebo vytočené jako zdroj
invertovaného cukru jako případek do cukru při krmení nebo jako surovina pro
první medovinu..... Přidání medníku to záleží silně na síle včelstev a
používaném úlu, nedá se to rovnou bez zhlédnutí síly včelstev a odhadu
snůšky na místě poradit. Musí tam být dost včel a musí mít už pod horní
loučkou minimálně pár centimetrů silnou zavíčkovanou vrstvu jarního medu.
Dlouhodobá předpověď nesmí na další týden předpovídat ochlazení a trvalý
déšť, kdy by ty zásoby musely spotřebovávat což obvykle není. Zase ale když
se budou v dvouprostorovém úlu včely týden příliš tísnit, nasadí už teď na
rojovou náladu a za 2 - 3 týdny se začnou mezvladatelně rojit. Obecně pokud
nejsou příliš slabé, spíše už je čas je do medníku hodit, zvláště pokud v
doletu je řepka nebo hodně ovocných stromů nebo hodně luk s pampeliškami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 27, 2008 10:22 AM
Subject: Přidání medníku


> Jak jsem psal níže, mám v úle ještě více plástů se zimními zásobami, a
> řeším zda-li přidat už medník, když vše okolo kvete a já nemám ještě včely
> za okénkem, neosklabím je nějak když nasadím medník?.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 27. 4. 2008
Přidání medníku

Jak jsem psal níže, mám v úle ještě více plástů se zimními zásobami, a řeším zda-li přidat už medník, když vše okolo kvete a já nemám ještě včely za okénkem, neosklabím je nějak když nasadím medník?.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (78.108.145.2) --- 27. 4. 2008
Tepelné ošetření plástů

Teplo ničí patogene Nosema ceranae, podle Dr. Roberta Cramera, specialisty na houbové patogeny.

Mnoho včelařů mají horké komory, které by mohly být použity k vyčištění plástů, říká Dr. Jerry Bromenshenk, CEO of Bee Alert Technology, Inc. v Missoula, MT. V tuto roční dobu včelaři, kteří ztratili včelstva na nemoc Nosema mohou odmítat dávat novým včelám staré plásty z obavy před infekcí. 2- 3 hodinová expozice vybavení při teplotách kolem 50°C může být záručená.
….
Bližší informace o této aplikaci termoterapie je na:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0804/ohrev-50-c-zabiji-nove-patogeny-vcel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29187


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 27. 4. 2008
Re: zatavovani mezisten (29122) (29127) (29129) (29132) (29151) (29181) (29182) (29183)

Inspirovala me bleskovka.
ps: pro fajnsmekry - v oleji je bobkovy list, horcicne seminko, hrebicek
a jakasi lysohlavka. Vosk to tavi dobre.
-----

No to se mi líbí, nikdy jsme nepochopil z nějaké pérovky v knize jak to funguje, ani za mých mladých let se neprodávala.
Jinak mě zase inspirovala ta lysohlávka, to by mohlo zvýšit odbyt medu a vytvářet na med návyk. Třeba by jsme objevili jinou kategorii zákazníků.:-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 27. 4. 2008
Pomoc! Potřebuji auto.

Koupím auto Škoda Felicia Pic-Up 1,3 LXI dvoumístné s nástavbou až nad kabinu. Děkuji za pomoc.
e-mail: hitzel.db/=/atlas.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162) (29163) (29166) (29169) (29175) (29180)

Vážení, včely se chovají při práci maximálně efektivně.Jen sleduji, jak jim práci znemožňujete.
Pokud Vás zajímá, jak vypadá silné včelstvo a co to přináší, pošlu obrázek /pohled na poslední rámek v úle přes sklo/. Ještě 4 dny pěkného počasí, celý poslední rámek zavíčkují a vytáčím.Adresu máte na webu Včelaření moderně.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 26. 4. 2008
RE: zatavovani mezisten (29122) (29127) (29129) (29132) (29151) (29181) (29182)

Inspirovala me bleskovka. Diky za ni (za tu inspiraci). Manzelce jsem
zabavil
olejovou lampu, ze starych zasob jsem nasel o-krouzek a bleskovka je na
svete:
http://martin.olsak.net/vcely/bleskovka.jpg
(Nemaj to ty vcelarovy manzelky lehky ... :)

Martin

ps: pro fajnsmekry - v oleji je bobkovy list, horcicne seminko, hrebicek
a jakasi lysohlavka. Vosk to tavi dobre.

>(a já dosud používám) t.zv. lampa Bleskovka. Je to lihový kahan
>s rukojetí a jakousi lžící, ve které se taví vosk a podle potřeby
>lije do spáry u mezistěny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 26. 4. 2008
Re: zatavov?n? mezist?n (29122) (29127) (29129) (29132) (29151) (29181)

tak jeden maly dotaz - jak to resite s tim, ze divocinu vcely nedostavuji k
spodni loucce ? nebo to neresite ? Co na to radialni medomet ?
----------
Teď zrovna třídím souše. STavba divočiny jde včelám pomaleji než na mezistěně, ale rozhodně u svých včel nemohu tvrdit, že by včely nedostavovaly ke spodní loučce.
Velká část rámků co jsem teď měl v ruce a pokud si vzpomínám je dostavěná dolů. (15 i 24cm)

Ale s dostavováním k dolní loučce je to různé. Záleží na včelách, síle, rozvoji, možnosti stavět a taky umístění rámků, tedy jestli je pod nimi nástavek, plod, mřížka, atd.

Stavební taky drátkuji, jednak chci mít teď vše co nejednodnější - technologicky - rozehříváním vosku je víc práce a krámů, oproti jedné nabíječce a nemusím rámky třídit. Pokud neprdne drát.

Dnes jsme zkoušel to co tady někdo psal, málo zakladenou trubčinu jsme vylamoval okolo nerez drátků a dělal bezpracně nové stavební - nemusím tavit pásek mezistěnky nahoru. Docela to šlo, málokterý drátek prdnul.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 26. 4. 2008
Re: zatavov?n? mezist?n (29122) (29127) (29129) (29132) (29151)


Dobry den,

tak jeden maly dotaz - jak to resite s tim, ze divocinu vcely nedostavuji k
spodni loucce ? nebo to neresite ? Co na to radialni medomet ?

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162) (29163) (29166) (29169) (29175)

To že se plodiště samo od sebe udržuje téměř u dna a nízkým nástavkům se matka vyhýbá o mnohém svědčí. Atd, atd. Zdraví R. Stonjek

_______________________________________________________________

Je to zajímavý a očekávaný efekt, že se matka vyhýbá nízkým nástavkům, když má k dispozici vysoké nástavky. Tento jev je velmi znatelný hlavně u slabých včeltev. Kompaktní plodové těleso se totiž lépe zahřívá.

U silných včeltev kompaktnost plodového tělesa, stejně jako úlová izolace, ztrácí na významu, protože silné včelstvo obsahuje kvanta včel nevyužitých pro výchovu plodu jako krmičky. Tyto včely se seskupují a vytváří obal chumáče včel, který při řádné tloušťce ( nad 10 cm ) dostatečně zastoupí uteplení, ale to je možné jen u silných včeltev. Tato včelstva si mohou dovolit plodovat přes více nízkých nástavků, neboť masa včel je rozestoupena přes několik nástavků. Pro ně by bylo velmi neefektivní soustředit plod jen do jednoho nástavku. Tyto včelstva vytvářejí protáhlé plodové plochy, přičemž využívají stoupání teplého vzduchu vzhůru...vytápějí především jen ve spodních nástavcích. Včelstvo si bez problému vytváří svoje mikroklima. Mezinástavková mezera jim nečiní žádnou překážku v rozvoji. Jde o úplně jinou situace než v Dadantech.

Dadanty jsou zřejmě pro slabá a střední včelstva v horších snůškových podmínkách nejlepšími úly, jaké existují. Pro velmi silná včelstva jsou naopak Dadanty to nejhorší, co může být.

Vysoký nástavkem jako takový brání vzniku velmi silných včeltev. Dosažení velmi silných včeltev u kraňky jednomatečným včelařením je umění, které vyžaduje nízkonástavkový úl. Když včelstva mají na výběr mezi vysokým a nízkým nástavkem, vyberou si vysoký. A stejně je tomu i v podletí, kdy včelstva přizpůsobí svojí sílou zpravidla spíše jednomu vysokému nástavku než více. V nízkonástavkových úlech je situace opačná. Jeden nízký nástavek je málo, včelstvu nic nezbývá, než aby vytvořilo chumáče přes více nástavků a to taky vyžaduje větší sílu. Včelstvo se přizpůsobuje celému prostoru úlu.

To je další vysvětlení, proč u pana Turčániho nevznikají silnější včelstva něž 1,5 kg ( cca 15 000 včel ), i když zimuje na 3 nástavcích míry B. Spolu s malými zásobami je výsledek nezvratný, i když v podletí připojí oddělek či vytvoří dvoumatečné včelstvo. Včelstvo se sílou přizpůsobí vysokému nástavku ( spočítejte si sami... na každý dm2 plástu počítejte 160 včel ...průměrná hustota odsednutí v plodišti za proletového dne...( nezapočítávaje krajní plásty! ) a zjistíte, že hodnoty sedí!!! )


S pozdravem...M. Václavek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 4. 2008
Re: Chov trúdov (29177) (29178)

To už je přece desetiletí známý poznatek. Včelstvo si počet trubců samo v
určitých rozmezích reguluje. Když má málo trubců, vykouše třeba mezistěny a
postaví na nich trubčinu. Když má naopak hodně trubců, matka prostě nebude
zakládat trubčí buňky a včely je třeba zanesou sladinou. Množství trubčích
plástů ovlivňuje počet trubců tak o desítky procent. Když bude mít včelstvo
málo trubců, postaví si trubčinu na mezistěnách a vychová řekněme 60 - 80 %
trubců proti tomu, kdyby mělo dostatek trubčích plástů. Když se vyberou
trubčí plásty s plodem z jiných včelstev a naperou do jednoho úlu, nejmladší
trubčí plod přestanou včely ošetřovat a zhltnou ho a zbytek vychovají.
Přebytek trubců se potom rozletí do okolních úlů a ve včelstvu zůstane
řekněme 120 - 140 % trubců. Prostě ve včelstvu obvyklá pružná regulace.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 4. 2008
Re: Chov trúdov (29177)

Za prvé, nepamätám sa kedy sme si potykali.
Za druhé, nevieš čítať, ja osobne si vôbec nemyslím, že včelstvo ako také bude ošetrovať trúdí plod,ja som reagoval na daný komentár a štúdiu LVB, kde to autori uvádzajú ako spôsob boja proti rojeniu včiel. Čiže tento považujem skôr za neprirodzený.
Za tretie, mám dojem, že čakáš len na to čo ja napíšem, aby si mohol zo zlosťou negatívne reagovať. Napíš niečo zmysluplné, aby sme to mohli zhodnotiť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.42) --- 26. 4. 2008
Chov trúdov

Ja si skôr myslím, že chovom trúdov v obsurdných množstvách (4 až 5 SR)
> skôr včelstvo zruinuje a potom mu neostáva dosť síl na rojenie, pretože ak
> je vo včelstve málo včiel, nemá sa čo vyrojiť. Anton

Anton to však nemyslíš vážne čo si tu napísal. Chceš povedať, že včely sú také sprosté, že sa sami zlikvidujú?! Pri nadbytku trúdích plástov budú aj včely chovať nadbytok trúdov, ale keď príde tá chvíľa, bude matka trúdie bunky obchádzať a nenakladie do nich vajíčka, resp. včely zrušia trúdí plod prípadne prestanú kŕmiť dospelé trúdy. Prírodu v tomto prípade neoklameš! Jedine vtedy by sa stalo keby to boli geneticky zmenené /mutované/ včely, aby sa chovom trúdov sami ničili!?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 26. 4. 2008
Re: stránky (29173)

Na tomto odkazu se otevřou stránky "Pracovní společnost nástavkových včelařů
CZ" a položka "Varroa monitoring" je v menu na levé straně. Po otevření
položky je ještě potřeba odkliknout odkaz "celý článek". Odkaz mi funkuje na
IE6, Avant Browser i Mozilla Firefox.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 26, 2008 5:05 PM
Subject: stránky


Dobrý den.Prosím vás o pomoc s nalezením stránek.V časopise včelařství č 5
je na straně 117 článek o varoa podložkách kde se píše že je najdeme na
www.varroamonitoring.cz ale mě to ukazuje že takové stránky nejsou.Jak jste
na tom vy ostatní?Povedlo se někomu najít tyhle stránky?
Dík Míra


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3056 (20080426)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162) (29163) (29166) (29169)

O Dadantech tu můžu žvanit nekonečně dlouho. Stačí si ale jich několik pořídit a není li včelař slepý, už běbem rozvoje je mu jasné, co si včely o mezerách a spoustě dřeva v plodišti myslí. Také odpadají některé plodištní operace. To že se plodiště samo od sebe udržuje téměř u dna a nízkým nástavkům se matka vyhýbá o mnohém svědčí. Atd, atd. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubc? (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162) (29163) (29166) (29169) (29172)

a co je přirozeného na NN včely stavějí plásty podle délky dutiny vcelku

___________________________________________________________

Furt přirozenější něž plodové těleso celoročně udržované u dna úlu nacházející se stále ve stejném patře. V dutině plodové těleso vykonává pohyb v závislosti na množství a místě uložení zásob, s nimiž je stále v kontaktu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 26. 4. 2008
stránky

Dobrý den.Prosím vás o pomoc s nalezením stránek.V časopise včelařství č 5 je na straně 117 článek o varoa podložkách kde se píše že je najdeme na www.varroamonitoring.cz ale mě to ukazuje že takové stránky nejsou.Jak jste na tom vy ostatní?Povedlo se někomu najít tyhle stránky?
Dík Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubc? (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162) (29163) (29166) (29169)

a co je přirozeného na NN včely stavějí plásty podle délky dutiny vcelku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Metoda nadbytku trubc? (LVB)
> Datum: 26.4.2008 11:27:16
> ----------------------------------------
> Dadanty a vše kolem nich, to už je jen důsledek. Zdraví R. Stonjek
>
> _____________________________________________________________
>
> Co je na Dadantech pro včely přirozenějšího než včelaření v
> nízkonástavkových úlech bez mateří mřížky? ,,Včelaření podle přírody,, je
> dle mého soudu pouze obyčejná propaganda, která skutečnosti neodpovídá (
> samozřejmě pokud nevčelaříte ,,na divoko,, v klátech či v brtích, což je
> kvůli ošetřovaní proti varroáze zakázané )
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162) (29163) (29166) (29169)

( samozřejmě pokud nevčelaříte ,,na divoko,, v klátech či v brtích, což je kvůli ošetřovaní proti varroáze zakázané )

Pri liečení včelstiev nič nebráni tomu, aby ste včely proti VD viedli úspešný boj takisto ako v hociktorom kultúrnom úli. Ja mám testovaciu podložku v pokusnom kláte, na ktorej zistím prirodzený spad, ale i po fumigácii. Takže, žiadny problém.
Zákaz chovať včely je chovať včely v nerozbernom diele z titulu moru plodu, v ktorom sa včelár nevie dostať k zaviečkovanému plodu a kontrolovať jeho kvalitu.
Čo včelár, to iný názor, ale voľná debata ani iná nemôže byť. Záver každej takejto diskusie je otvorený, nemá kto dať za všetkým tú povestnú správnu bodku, aby sme sa k problému nemuseli tak často vracať.
Nenašiel by sa ten správny arbiter, ktorého názor by sme prijali bez spochybňovania? Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29160) (29161) (29164)

Opravdu by chtělo metodu nadbytku trubců nejprve vyzkoušet a potom vznášet závěry. Nejlepší by byl objektivní pokus provedený na nějaké včelařské výzkumné stanici. Co jsem zatím slyšel a četl, ti, kdo tuto metodu vyzkoušeli, nelitovali.

Už po kolikáté píšu, že k úspěšné eliminaci rojových nálad na minimum je potřeba, aby celá provozní metoda byla zaměřená proti rojení. Dostatek prostoru nestačí.

Protirojové desatero:
1/ Mladá plodná matka
3/ Nadbytek prostoru v úlu
4/ Odběr oddělku, příležitostné rozvolnění plodiště
5/ Neomezené plochy trubčiny
6/ Včasné vytáčení medu a odběr pylových plástů
7/ Dostatek zásob v úlu
8/ Zamezení přehřívání úlu
9/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
10/ Chov geneticky méně rojivých včel


Názory typu, že včelstvo se vždy zachová nepředvídatelně, jsou do jisté míry nepravdivé. Ve včelařství nikdy(!) neexistuje 100% jistota, s tím souhlasím. Vždy je pravděpodobnost, že jsme něco přehlédly, že podceníme situaci a podob. Ale to nevylučuje, že se ledacos dá s poměrně velkou pravděpodobností předvídat. Je to jen otázka množství teoretických znalostí a s nimi spojené praxe.

Účelem racionálního včelaření není včelaření podle přírody, ale jednoduché včelaření s maximální produktivitou práce. Podle přírody včelařit nelze. Z přírody si můžeme vzít jen inciraci, jak co nejefektivněji využít potenciál včelstev v náš prospěch.


S pozdravem...M. Václavek







Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162) (29163) (29166)

Dadanty a vše kolem nich, to už je jen důsledek. Zdraví R. Stonjek

_____________________________________________________________

Co je na Dadantech pro včely přirozenějšího než včelaření v nízkonástavkových úlech bez mateří mřížky? ,,Včelaření podle přírody,, je dle mého soudu pouze obyčejná propaganda, která skutečnosti neodpovídá ( samozřejmě pokud nevčelaříte ,,na divoko,, v klátech či v brtích, což je kvůli ošetřovaní proti varroáze zakázané )

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 26. 4. 2008
Re: zatavov?n? mezist?n (29122) (29127) (29129) (29132) (29151)

Dekuji za odpoved,

takze vyzkousim, snazim se, podobne jako jini, maximalne racionalizovat sve
male vcely hospodarstvi a ted jsem se jako zrouta casu zameril prave na
dratkovani a mezisteny.

Dekuji.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubc? (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162) (29163)

Někdy mi připadá jako by si někteří myslely , že včelstvo donutíte větším počtem stavebních rámků vytvořit více trubčiny? Včelstvo se samo chová vyváženě a postaví jen tolik trubčiny kolik uzná samo za vhodné ostatní prostor vyplní dělničinou
Je však lepší mít trubčinu v celistvém rámku něž jak by samy přestavěly dělničinu kde se jim zachce
Velmi silná včelstva budou stavět trubčiny hodně a slabší méně. A s pohledu situace zamoření VD se dostáváme k otázce JSOU OPRAVDU VELMI SILNÁ VČELSTVA OPRAVDU PŘÍNOSEM?? ;-D

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Metoda nadbytku trubc? (LVB)
> Datum: 26.4.2008 08:47:38
> ----------------------------------------
> Tahle metoda není o vnucení nadbytečného počtu trubců včelstvu jak se mylně
> domnívá Anton, ale pouze o tom ať si početnost jednotlivých kast určuje
> samo včelstvo. R.S.
>
> Ja sa nedomnievam, ja len konštatujem to čo autori vo svojej štúdii
> uvádzajú, keď hovoria, že počet trúdov v takomto včelstve by mal byť vo
> váhovom pomere (trúd je 1,4 krát ťažší ako včela) 60% včiel a zbytok trúdy.
> V prirodzenonom prostredí si včelstvo počet kást formuje včelie
> spoločenstvo, ale nikdy neprerastá do tak obludných rozmerov, ako to umelo
> dosahujú autori štúdie. A to ešte nehovorím o tiziku zvýšeného počtu VD,
> pretože v ich prípade sa stavebné rámiky nyvyrezávajú, ale nechajú sa
> vylieňahnuť. Myslím si, že pri dnešných možnostiach chemických
> prostriedkov, by sa tento fenomén dal zvládnuť.
>
> Ja si skôr myslím, že chovom trúdov v obsurdných množstvách (4 až 5 SR)
> skôr včelstvo zruinuje a potom mu neostáva dosť síl na rojenie, pretože ak
> je vo včelstve málo včiel, nemá sa čo vyrojiť. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 26. 4. 2008
Re: Metoda nadbytku trubců (LVB) (29136) (29137) (29141) (29153) (29155) (29162) (29163)

Antone! Můžem vzájemnou výměnou názorů popsat tuny papíru. Není však smysluplnější metodu LBV vyzkoušet v praxi? Vždyť stačí nasázet do několika včelstev stavební rámky a na podzim už můžem mluvit o prvních výsledcích? Tvoje námitky o obludných rozměrech apod?? Opět to potvrzuje moji teorii, že včelaři jsou dvojího druhu. První skupina považuje včelky za naprosto dementní druh a je třeba jim jejich život patřičně zorganizovat, samozřejmě podle těch nejsložitějšíc, nejlépe vlastních teorií. Tomu nasvědčuje i to, že dáme li včelám možnost volby, zastoupení poměru dělnice trubci volí naprosto nesprávně. Druhá skupina výrazně menší, uvažuje tak, že včelky se o sebe umí postarat daleko lépe a pro včelaře je lepší a hlavně výhodnější když se jim co nejvíc přizpůsobí. Trvalo mě to asi 20 let než jsem k tomu názoru došel i já. Dadanty a vše kolem nich, to už je jen důsledek. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 4. 2008
Re: tlakové lahve pro aerosol (2076) (29138) (29146) (29154) (29156)

Přesně tak, redukční ventil je nutný. My jsme tam měli tuším redukční ventil
z autogenu z kyslíkové lahve, tam by měl být podobný tlak jako v těch
vzduchových. (Pozor na acetylen, tam není v lahvích vysoký tlak a ventil je
proto nepoužitelný.) To všechno ale ukazují budíky na redukčním ventilu,
vstupní tlak v lahvi i výstupní tlak, co jde do přístroje. Je tam potom
návod, jak to dělat, podstata je, že se před našroubováním redukčního
ventilu tento zavře - nadstavi tam nulový výstupní tlak, po sešroubování
celé aparatury se redukční ventil pomalu otevírá a na výstupním budíku
redukčního ventilu musí pomalu a plynule stoupat výstupní tlak až do těch
cca 4 atmosfér. Pokud se ten tlak zvyšuje nějak skokově nebo po poklepání
na redukční ventil, je v něm nějaký problém a asi kvůli bezpečnosti bude
třeba ho vyměnit. Je to už ale pomalu 20 let, tak možná jsem něco zapomněl.
Redukční ventil se na láhev šroubuje, na redukční ventil jsme potom
šroubovali přímo několikametrovou hadici vyvíječe, dneska bude za redukčním
ventilem spíš nějaká rychlospojka. Závity se těsnily teflonovou páskou, ty
jsou dneska nejméně dva druhy, jedna levná hodně tenká a málo pevná, druhá
silnější a dražší. My jsme měli tu silnější, ta levná se musí citlivěji
nanášet a snadno se při šroubování shrnuje, když se jí tam dá příliš, nevím,
jestli by vůbec při těch 100 - 150 atmosférách těsnila. Taky ta dražší páska
šla po rozmontování obvykle ze závitu odvinout, ta levná by se musela odřít
třeba starým kartáčkem na zuby, ten je i jinak docela dobrý pro očištění
toho závitu před montáží. Pokud se s tím člověk nesetkal, je dobré si dát
nějakým technikem předvést, jak moc asi ten závit tou páskou omotat a jakou
silou respektive momentem ten redukční ventil na tu bombu zašroubovat.
Zamrznutí redukčního ventilu jsem nepozoroval, ono asi v tom stlačeném
vzduchu už žádná voda, co by mohla zmrznout, není, omezující bylo ochlazení
vlastní nádoby vyvíječe a námraza na ní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 25, 2008 6:53 PM
Subject: Re: tlakové lahve pro aerosol


> Musí tam být redukční ventil /hodiny/, který to shodí ze 150 atm. na 3 -
4.
> Je to to samé jako na autogenu a nepasují li závity musí se udělat
redukce.
> Jak je to se závity, to už si nepamatuji, chce to vyzkoušet a
předpokládám,
> že redučák půjčí i hasiči. Pak už je to jen autogení hadice a spoje
stažené
> vodní páskou. R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 29165 do č. 29225)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu