77644

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2008
Re: Trub?ice, Odd?lky (30259) (30262) (30268) (30270) (30274) (30275)

> Pojem odsavac - co tim je mysleno - chov pri matce?
>
Tak jsem si dohledal o co asi jde. Vystrojit nastavek jen plodu treba z vice vcelstev a vlozit nad mrizku a ten nasaje vcely.

Matky se mi oplodnovaly v nastavkach rozdelenych prepazkami na 3 sekce.

Bude to fungovat kdyz bude ten nastavek predem oddelen prepazkami v svislem smeru a posadim ho nad mrizku- rekl bych ze ano?

Tzn. pripravit si sekce, plodovy plast a plast zasob, nasat vcely a pak prendat na nove dno - letavky odleti a pak pridat matecnik ci matku. A je to :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2008
Re: Trub?ice, Odd?lky (30259) (30262) (30268) (30270) (30274)

> Oddělky je výhodnější tvořit se zavíčkovanými matečníky. Přidávání
> neoplozené matky je komplikovanější. Při metodě odsavače není třeba čekat
> 10 dní na úplnou zralost matečníků. Za týden lze odsavač přendat na dno a
> tím vlastně vytvořit faktický oddělek. Při tomto zásahu se nemanipuluje
> přímo s matečníky, tedy nejsou ohroženy ( podchlazení a podob. ), včely
> nejsou prakticky rozrušeny ( rámky nejsou rozebírány ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Pojem odsavac - co tim je mysleno - chov pri matce?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 2. 7. 2008
Re: Trubčice, Oddělky (30259) (30262) (30268) (30270)

Oddělky je výhodnější tvořit se zavíčkovanými matečníky. Přidávání neoplozené matky je komplikovanější. Při metodě odsavače není třeba čekat 10 dní na úplnou zralost matečníků. Za týden lze odsavač přendat na dno a tím vlastně vytvořit faktický oddělek. Při tomto zásahu se nemanipuluje přímo s matečníky, tedy nejsou ohroženy ( podchlazení a podob. ), včely nejsou prakticky rozrušeny ( rámky nejsou rozebírány ).

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 2. 7. 2008
Re: p?em?st?n? ?lu (30248) (30250) (30267) (30272)

Takže klásť nejaké prekážky je úplne zbytočné. Ak som už napísal, včela po novej orientácii sa po prílete s pastvy vracia na pôvodné miesto a ak tam zístí pomocou fotografického prvého zápisu, vyhľadá podľa novej orientácii svoj nový domov.

______________________________________________________________

Mluvíte tak trochu o něčem jiném. Klást přepážky se vyplácí pokud rovnou nepřemisťujete celé stanoviště. LÉTAVKY z přemístěného včelstva zalétají do sousedních úlů. Při tvorbě oddělků není vhodné nechat česna rovnou otevřená, protože velké množství včel se vrátí do mateřského včelstva. Létavky orientační prolety každý den nevykonávají, nemají potřebu je vykonávat, protože jsou zalétané na určité místo. Tato skutečnost se změní zacpáním česen trávou. Včely poznají změnu a začnou se v novém prostředí orientovat.

Při jakémkoli přemisťování včeltev je pro jistotu dobré dodat včelstvu vodu.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 7. 2008
Re: p?em?st?n? ?lu (30248) (30250) (30267)

Smotky trávy během dne či dvou ( v závislosti na venkovní teplotě ) seschnou a uvolní včelám cestu ven.

To včely poznajú aj bez trsov trávy a okamžite sa orientujú na nový stav pre d jeho letáčom. Takže klásť nejaké prekážky je úplne zbytočné. Ak som už napísal, včela po novej orientácii sa po prílete s pastvy vracia na pôvodné miesto a ak tam zístí pomocou fotografického prvého zápisu, vyhľadá podľa novej orientácii svoj nový domov. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 7. 2008
Re: Trub (30259) (30262) (30268) (30270)

Př Stonjek má pravdu s těmi náhradními včelstvy, měl by si je každý včelař
odchovávat. Když už ne na brakování slabých matek, tak na takové případy,
jako byly ty trubčice. Já zastávám systém co nejjednoduššího odchovu, v
první polovině května vložím zvlášť do nastavku 1 - 2 rámky s plodem a
včelami a obložím dalšímu plásty. Pak už je nutné jenom vylámat nejstarší
matečníky a pokud to je na dobrém stanovišti, kde je pořád jakási snůška, v
červenci ten oddělek teoreticky bez jakékoliv péče, zaplňuje jeden nastavek
39x24. A když mu včas podložím druhý, je z toho na konci srpna sílou běžné
včelstvo. Nebo to nechám jen v jednom nastavku a potom to je rezervní matka
případně v zimě a předjaří včely s plodem a zásobami pro posílení
produkčních včelstev. V praxi je přirozeně vhodné oddělky tak co 14 dnů
zkontrolovat, případně podle potřeby zavést dokrmování nebo oddělky, kde se
matka nepovedla, třeba se ztratila při oplodňovacím proletu, zrušit dříve,
než plásty zlikvidují zavíječi.
Jinak otázku, jestli zachraňovat nebo nezachraňovat trubcokladné včelstvo
chápu i tak, že když to včelstvo zlikviduji, tak mám možnost obnovit to
včelstvo oddělkem až příští rok v květnu, do té doby bude to místo na
zajisté pečlivě udělaném podstavci prázdné a bude zbytečně reznout, zatímco
když ho zachráním, to místo bude využito. Záleží, jak to kdo bere, jestli
prázdné místo vadí nebo nevadí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 02, 2008 10:58 AM
Subject: Re: Trub


> Dejte už pokoj s trubčicema a naučte se raději trochu lépe včelařit.
> Nejjednodušeji to jde tvorbou náhradních včelstev např. v plemenáčích a
> klidně i 50% stavu včelstev. Sťuknout je podle Kolomého ze styroduru
dokáže
> i ten největší nešíka. Těmito novými včelstvy se vylepšují všechna
> včelstva, která nějak "nejdou" mají starou matku a neoslnila výnosem.

Tak nejak se to zacinam ucit, hlavne kdyz clovek zacne ucit chovat a mit vic
vcelstev tak neni cas na voloviny :-)) A neni lito chcipacka.

Trubcic jsem letos vyrobil min dva kusy (a kdybych nespojoval bylo by jich
vic) - nezvladl jsme pridani mladych neoplozenych matek - tam mam nejvetsi
rezervu (myslel jsem, ze nejtessi je aby prijaly serii :-) ) - delal jsem
oddelky v case lihnuti matek a nevim zda to neni chyba a nedelat je driv o
tyden, aby byla jistota ze letavky jsou pryc? Predem dik za radu jak se
to ma delat spravne. Jak to bylo na poprve tak jsem nevedel jestli se
vylihnou a kolik ...

A taky se mi povedla jedna trubcokladna matka - nejspis vubec neopolozena,
byla mensi uz na zacatku, ale dal jsem ji sanci, ale byla divna, porad
trepetala kridly a vystrkovala zadecek do vysky, kdyz lezla po plastu.
Prekvapilo me ale kolik tento 3ramkovy oddelek nashromazdil medu (asi kdyz
neni spotreba tak se to hromadi :-) ) i kdyz musely tusit ze nemaj
perspektivu? Nebo dokazi vychovat z neoplozeneho vajicka matku - podle toho
co znam a selskeho rozumu ne - ale u trubcic se o to dost snazi - alespon co
jsem pozoroval.??

No uvidime za rok, uz ted se tesim :-) Hlavne prezit rozumne podleti...

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2008
Re: Trub (30259) (30262) (30268)

> Dejte už pokoj s trubčicema a naučte se raději trochu lépe včelařit.
> Nejjednodušeji to jde tvorbou náhradních včelstev např. v plemenáčích a
> klidně i 50% stavu včelstev. Sťuknout je podle Kolomého ze styroduru dokáže
> i ten největší nešíka. Těmito novými včelstvy se vylepšují všechna
> včelstva, která nějak "nejdou" mají starou matku a neoslnila výnosem.

Tak nejak se to zacinam ucit, hlavne kdyz clovek zacne ucit chovat a mit vic vcelstev tak neni cas na voloviny :-)) A neni lito chcipacka.

Trubcic jsem letos vyrobil min dva kusy (a kdybych nespojoval bylo by jich vic) - nezvladl jsme pridani mladych neoplozenych matek - tam mam nejvetsi rezervu (myslel jsem, ze nejtessi je aby prijaly serii :-) ) - delal jsem oddelky v case lihnuti matek a nevim zda to neni chyba a nedelat je driv o tyden, aby byla jistota ze letavky jsou pryc? Predem dik za radu jak se to ma delat spravne. Jak to bylo na poprve tak jsem nevedel jestli se vylihnou a kolik ...

A taky se mi povedla jedna trubcokladna matka - nejspis vubec neopolozena, byla mensi uz na zacatku, ale dal jsem ji sanci, ale byla divna, porad trepetala kridly a vystrkovala zadecek do vysky, kdyz lezla po plastu. Prekvapilo me ale kolik tento 3ramkovy oddelek nashromazdil medu (asi kdyz neni spotreba tak se to hromadi :-) ) i kdyz musely tusit ze nemaj perspektivu? Nebo dokazi vychovat z neoplozeneho vajicka matku - podle toho co znam a selskeho rozumu ne - ale u trubcic se o to dost snazi - alespon co jsem pozoroval.??

No uvidime za rok, uz ted se tesim :-) Hlavne prezit rozumne podleti...

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.164.130) --- 2. 7. 2008
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1891

Brnensky spolek Nas predseda,opat a zemsky prelat Benedikt Korcian byl povolan Nejvyssim vlastnorucnim dopisem Jeho Velicenstva cisare Pana do panske snemovny za dozivotniho clena.
Sjezd vcelaru ceskoslovanskych v Praze a Jubilejni vystava.
Navstevnici byli seznameni:textil,sklarstvi, bizuterie,porcelan,uhli,zemedelstvi,lesnictvi,vcelarstvi,mlekarenstvim. Navstevu ohlasil i cisar F.Josef. Nemecky tisk ji oznacil za panslavickou demonstraci a Bubenecsky jarmark. Az se situace uklidnila navstivil ji. Sve pritelkyni Schrattove psal: Prijeti bylo srdecne,vsude veliky poradek,mesto ve kterem jsem videl mnoho pokroku,je obzvlaste pekne a vyzdobene spravnymi barvami.Kdyz clovek vidi vlastenecke nadseni toho lidu,dvojnasob lituje,ze se octl na spatne ceste.nelze se vsak vzdat nadeje ze se to zlepsi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 2. 7. 2008
Re: Trubčice, hrboplod a jak na to ? (30259) (30262)

Dejte už pokoj s trubčicema a naučte se raději trochu lépe včelařit. Nejjednodušeji to jde tvorbou náhradních včelstev např. v plemenáčích a klidně i 50% stavu včelstev. Sťuknout je podle Kolomého ze styroduru dokáže i ten největší nešíka. Těmito novými včelstvy se vylepšují všechna včelstva, která nějak "nejdou" mají starou matku a neoslnila výnosem. Tímto oddělkem jde i zlikvidovat trubcokladost. Nové včelstvo, nebo problémové včelstvo vylepšené novým = záruka vysokého výnosu příštím rokem a bezproblémovou následující sezonu. Naopak záchrana problémového chcípáčka = velká pracnost, náklady a vysoký výnos pouze ve vašich snech. Chcípáček je přírodou odsouzen k zániku a tak proč jít hlavou proti zdi a nesnažit se trochu myslet. Začít lze třeba tím, že si uvědomím, že anatomické a fyziologické trubčice není jedno a to samé. Zkuste si pár plemenáčů udělat, osadit, je nejvyšší čas. Osaďte nějakým schopným materiálem a v září spojujte. No a podle výsledků po medobraní zažijete pocit naprostých ..... a budete si nadávat proč jste to již nedělali dávno. Také jsem to zažil. Dnes vůbec nějaké slabochy apod neřeším. V trávě mám několik desítek plemenáčů a v září všechno srovnám do latě. Neexistuje jednodušší a produktivnější způsob. Alespoň já o něm nevím. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 2. 7. 2008
Re: p?em?st?n? ?lu (30248) (30250)

Při přemisťování úlů a tvorbě oddělků se mi osvědčilo zacpat česna trávou. Smotky trávy během dne či dvou ( v závislosti na venkovní teplotě ) seschnou a uvolní včelám cestu ven. Včely prodírající se schnoucí trávou poznají, že se něco změnilo, a ihned začnou provádět orientační prolety, čímž se podstatně omezí jejich navracení na původní stanoviště.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246) (30247) (30253)

> Přímo vyzkoušené, to je smést celé včelstvo i s matkou do rojáku, nechat
> nějakou dobu ve sklepě a pak osadit na stejné místo na mezistěny vyzkoušené
> nemám. Ale mám vyzkoušené smetení včel z více včelstev do jednoho rojáku,
> přidání matky do rojáku a jejich zcelení ve sklepě a potom umístění
> vzniklého umělého roje do úlu na stejné stanoviště. Jinak je to běžný a
> vyzkoušený postup při přídávání těch cenných matek, takže obecně to
> vyzkoušené je.

Prijde mi ze kazdy jedem to svoje :-)) Jo smetenec s pridanim nove matky uz jsem si taky za svou kratkou karieru vyzkousel, funguje to tak, jak je popsano v temer kazde literature.

Diskutovali jsem ale nad rozdilem mezi premetenim na mezisteny (norske zimovani), premetenim na mezisteny s vymenou matky (viz Sedlacek) a mezi smetenim do rojaku a zcelovanim ve sklepe a usazenim na mezisteny.

Myslim si ale overeno osobne nemam, ze jednicka funguje, dvojka taky a trojka je zbytecnost....

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 2. 7. 2008
Výzva k úhynům (30221) (30223)

epizootologických souvislostí je víc, pominu-li úhyny z loňska na varoázu cca do konce roku, tam kde nebyl Gabon, jsou to především silná včelstva na lesních stanovištích, závážné úhyny se nevyhnuly zkušeným včelařům jako je Zelený, Jindra...
Pokud budete povolni tomu, vyzívám Vás všechny komu uhynuli včelstva cca od ledna února letošního roku do teď pošlete mi Vaše postřehy, pokud možno vlastními slovy bez přemrštěných hypotéz, zajímají mě hlavně způsob zazimování, léčby, průběh kolapsů včelstev, Vaše zásahy, které byly úspěšné i neúspěšné, zkusím to dát dohromady a jsem v kontaktu s Ing. Přidalem, snad by se nám mohlo podařit společně odhalit příčinu.
Pokud mohu prosit, pošlete mi Vaše zkušenosti cca během 1-2 týdnů pak to stopnu, zpracuji a zveřejním.
Nějaké poznatky už mám, ale nechci filozofovat, předbíhat a ovlivnovat Vás.
Díky
Dr. Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?hyny a dotace
> Datum: 30.6.2008 22:17:50
> ----------------------------------------
> Český svaz včelařů provedl do termínu 30. dubna 2008 upřesnění původního
> odhadu počtu úhynů, ve kterém jednotlivé okresy zpřesnily nahlášené počty
> uhynulých včelstev.
> -----------------------------------------------------------------------
>
> Je něco společného těmto okresům, kde byly zvýšené úhyny včelstev?
> Například: nadmořská výška, silné zavčelení, trvalá snůška, chov silných
> včelstev, apod. Bude provedeno a zveřejněno takové vyhodnocení? Děkuji
> předem za odpověď.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 7. 2008
Re: Trubčice, hrboplod a jak na to ? (30259)

Je šance, že včelky odchovají matku z matečníku a nezabijí ji ? Díky dza zkušenosti a za rady.

Jiří

Treba si uvedomiť, že trúdicové včelstvo tvoria biologicky zmenené úľové včely, ktoré vznikajú dlhodobo a stále, pretože nič neblokuje rozvoj zakrpatených vyječníkov vo včelstve, chýba totiž materská látka. Postihnuté včely sa potom chovajú ako falošné matky, ktoré plodujú neoplodnené vajíčka. V OVP raz bolo napísané: každá potencionálna trúdica-trubčice je schopná vyprodukovať od 26 do 32 vajíčok. Keďže v úli je tisíce včiel aj neoplodnených vajíčok môže nekonečné množstvo.

Pri záchrane takéhoto včelstva je vždy rozhodujúce aké silné postihnuté včelstvo, aká doba uplynula od vzniku tohoto stavu, aké majú zásoby a pod. Niekedy je totiž rozumnejšie včelstvo zlikvidovať a vybudovať nové odložencom-oddielkom (je tam viac včiel, ktoré matku ochránia).
Výhodné je zachrániť včelstvo už pripraveným odložencom, ktorý nasadíme nad postihnuté včelstvo (rada R.P.) Postihnuté včely nemusia ale často plodujú medzi plodom novej matky, ktoré sa časom z úľa vytratia. Včelár potom usporiada úľovú zostavu.

Lenže obyčajne včelár nemá zásobné včelstvo a snaží sa rôznymi opatreniami využiť rady, od vysýpania postihnutého včelstva na vzdialenosť od 10 do 50 m, čo je jedno, aj keby naozaj trúdice ostali mimo úľa, nič to nerieši, lebo ako som napísal, pokiaľ nebudú mať oplodnenú matku, budú vznikať stále nové a nové trúdice, až kým všetky včely neuhynú na starobu.

Problém pridania oplodnenej matky je v tom (podarilo sa mi to pomocou umelej MB), že pridaná matka je vlastne sokyňou trúdic a preto ju odstránia.
Pridanie sa mi podarilo aj s oplodnenou matkou na jednom pláste, ktorý som obalil novinovou kazetou, vloženou ku stene úľa, kde papier je brzdiacim momentom pre zmenené včely.

Pri náprave postihnutého včelstva som využil poznatok, že práve vyliahnutá matka neprodukuje materskú látku, preto nie je pre trúdice konkurentkou a nevšímajú si ju. Môže sa aj oplodniť.
Vyskúšal som nápravu včelstva pomocou otvorenej materskej bunky pred jej zaviečkovaním a zakaždým pokus bol úspešný.Včely otvorenú MB zaviečkujú, je to pre ne prirodzené a matka sa dokázala zakaždým oplodniť. Bolo zaujímav pozorovať plodujúcu matku a vajíčka trúdic medzi oplodnenými vajíčkami od matky. Postupne matka prevzala vládu na dtrúpdicami, tie prešli plodovať aj do medníka, nakoniec sa trúdice vytratili zo včelstva. Ja zaujímavé, že tento spôsob (ak sa urobí včas) je snáď najlepší, lebo v mojom prípade postihnuté včelstvo (po prijatí sa dáaj posilniť plodom) sa vyrovnalo stabilným včelstvá. Anton

Náprava postihnutého včelstva má význam len vtedy, keď je výsledok adekvátny vynaloženej námahe. To však vždy vyriešiť majiteľ včiel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 2. 7. 2008
Antibyrokraticka komise MZe

Mezi cíle, které ABK řeší v současné době:

· Prosadit odpovídající požadavky na přímý prodej tzv. „ze dvora“ pro malokapacitní producenty;
· Eliminovat požadavky na ověřování podpisů při podávání některých žádostí a formulářů na SZIF;
· Zavést závazné lhůty pro SZIF pro vyřizování všech žádostí o dotaci, odvolání i všech ostatních podání;
· Omezit zbytečné kontroly na základě anonymních či zjevně neodůvodněných udání;
· Upravit počty veterinárních kontrol dle výše rizika v zem. podnicích;
· Zjednodušit evidenci hnojiv a hnojení;
· Eliminovat povinnost ručních zákresů do map půdních bloků při podávání žádostí o dotace;
· Zmodernizovat zastaralý systém hlášení změn do Ústřední evidence zvířat;
· Zjednodušit evidenci o používání přípravků na ochranu rostlin;
· Upravit podmínky na odbornou způsobilost pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin;
· Uvést do praxe požadavky k ochraně včel při aplikaci přípravků na ochranu rostlin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Trubčice, hrboplod a jak na to ? (30259)

Já bych úl nechal jen o jednom nastavku, do něho dal spíše mezistěny než
původní rámky, když bych neměl jiné a nedělal to tehdy, když bych neměl k
dispozici oddělek s kladoucí matkou nebo aspoň oplozenou matku v klícce.
Jestli ty včely matku z matečníku dochovají, nevím, nedivil bych se , kdyby
ne.
Jinak méně známá metoda likvidace trubčic v úlu je jim pravidelně co několik
dnů dodávat plást s mladými larvičkami. Trubčice totiž vznikají nadbytkem
mateří kašičky. Tu začnou používat na krmení plodu, takže včely se postupně
přestanou chovat jako trubčice a tak na druhém, třetím, čtvrtém přidaném
plástu potom narazí matečníky a mohou si vychovat matku nebo přidat matku..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 9:43 PM
Subject: Trubčice, hrboplod a jak na to ?


> Včera jsem při prohlídce včel zjistil v jednom včelstvu, že je tam
hrboplod
> a žádné zavíčkované dělničí buňky. Dnes jsem od známého včelaře přivezl
> matečník, ze kterého se matka má vylíhnout dnes nebo zítra. Sundal jsem
> nástavky z původního včelstva, na dno jsem dal prázdný nástavek, do něj
dva
> rámky se zavíčkovaným dělničím plodem z jiného včelstva s mladuškama. Mezi
> tyto rámky jsem vmáčkl nový matečník a původní nástavky jsem rozebral,
> včely vytřepal asi 15 m od stanoviště na staré prostěradlo (údajně
trubčice
> jsou těžké a neodletí). Rámky z původního včelstva jsem použil do "nového"
> s matečníkem (nemám rezervní souše a mezistěny jsem tam nechtěl dávat).
> Zúžil jsem česno a zavřel očka na nástavcích (loupež). Pokud jsem
sledoval,
> asi všechny včely, včetně trubců, se vrátily na původní místo. Je šance,
že
> včelky odchovají matku z matečníku a nezabijí ji ? Díky dza zkušenosti a
za
> rady.
>
> Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal23Hc (77.236.209.145) --- 1. 7. 2008
Trubčice, hrboplod a jak na to ?

Neco podobneho sem tu resil pred tydnem. Pokud si vycely vysypal, je vetsi pravdepodobnost ze matka prezije. I kdyz asi to zalezi na plno faktorech. Od agresivity vcel po to jak dlouho nemaji matku. Ja pridal neoplodnenou a taky prezila, ale nevysypal jsem vcely. Nejak sem nevedel, ze uz tam jsou trubcice. Soucasna situace nic extra, ale vcelstvo bylo jendo z tech silnejsich, tak snad do zimi budou ok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246) (30251) (30254)

J8 jsem před cirka osmi roky smetenci rozšiřoval chov a matku jsem dokonce přidával až na stanovišti přímo do vystrojeného nástavku přímo z oplodnáčku a celé jsem to dělal večer a ráno létaly jako normální roj . i když jsem to dělal hned vedle řady stávajících úlů , žádná torza se s toho nestala

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re:zm
> Datum: 01.7.2008 20:40:40
> ----------------------------------------
> ....smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a
> tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo
> létavek které se vrací do původního úlu.
>
> Musím oponovať, rôznorodé včely v rojnici sa stmelia na základe materskej
> látky, ktorú produkuje pridaná matka a nie preto, že ich tri dni väzníme.
> Ani toto stmelenie nedokáže zabrániť odlet lietaviek nazad do svojich úľov
> a takýto zmetanec je potom len torzom toho, čo včelár nazmetal do rojnici.
> Vždy je lepšie takéto včelstvo osadiť do úľa dočasne mimo stanovište,
> odkiaľ boli získané včely a až potom definitívne umiestniť na včelnicu.
>
>
> Otázka odkiaľ zmetať včely do zmetanca a prečo je jednoduchá, medník je pre
> včelára bližšie a má istotu,že nezmetie matku do rojnice. Dobrá je aj
> pripomienka T.H., že v medníku sú aj mladé včely, ktoré sa zúčastňujú pri
> spracúvaní nektáru a nemali ešte orientačné prelety. Podľa mojich
> skúseností je v medníku tak okolo 30% týchto včiel, aj to len vtedy, keď vo
> včelstve nebol prerušený plodový cyklus. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 1. 7. 2008
Trubčice, hrboplod a jak na to ?

Včera jsem při prohlídce včel zjistil v jednom včelstvu, že je tam hrboplod a žádné zavíčkované dělničí buňky. Dnes jsem od známého včelaře přivezl matečník, ze kterého se matka má vylíhnout dnes nebo zítra. Sundal jsem nástavky z původního včelstva, na dno jsem dal prázdný nástavek, do něj dva rámky se zavíčkovaným dělničím plodem z jiného včelstva s mladuškama. Mezi tyto rámky jsem vmáčkl nový matečník a původní nástavky jsem rozebral, včely vytřepal asi 15 m od stanoviště na staré prostěradlo (údajně trubčice jsou těžké a neodletí). Rámky z původního včelstva jsem použil do "nového" s matečníkem (nemám rezervní souše a mezistěny jsem tam nechtěl dávat). Zúžil jsem česno a zavřel očka na nástavcích (loupež). Pokud jsem sledoval, asi všechny včely, včetně trubců, se vrátily na původní místo. Je šance, že včelky odchovají matku z matečníku a nezabijí ji ? Díky dza zkušenosti a za rady.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30255)

No, nějaké biologické změny včel nastávají během těch 3 dnů ve sklepě. Můžu
potvrdit, že smetenec, kde byly smeteny plásty z medníku s líhnoucími se
včelami a plásty s mladými očetřovatelkami plodu se po těch třech dnech
chová při usazování na mezistěny úplně stejně jako klasický roj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 8:49 PM
Subject: Re: Re:zm


> Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.
> M.V.
>
> S týmto konštatovaním musím súhlasiť a naviac pridávam, umelý roj z
jedného
> úľa, nie je ani umelým rojom, ani rojom rovnajúceho sa typickému roju.
> Jednoducho sú to nazmetané normálne včely. Roj je predsa skupina včiel,
> ktoré okrem iného majú biologicky zmenené zakrpatené vaječníky a to
> rozhodne úľové včely (ak nie sú v rojovom stave) nemajú. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246) (30251) (30254)

Nesouhlasím. Znova opakuji, že jsem takový smetenec dělal, že jsem ho
umístil na mezistěny do úlu vedle úlů, ze kterých jsem setřepával včely a
žádný útěk včel z mezistěn do původních úlů se nekonal.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 8:40 PM
Subject: Re: Re:zm


> ....smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a
> tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo
> létavek které se vrací do původního úlu.
>
> Musím oponovať, rôznorodé včely v rojnici sa stmelia na základe materskej
> látky, ktorú produkuje pridaná matka a nie preto, že ich tri dni väzníme.
> Ani toto stmelenie nedokáže zabrániť odlet lietaviek nazad do svojich úľov
> a takýto zmetanec je potom len torzom toho, čo včelár nazmetal do rojnici.
> Vždy je lepšie takéto včelstvo osadiť do úľa dočasne mimo stanovište,
> odkiaľ boli získané včely a až potom definitívne umiestniť na včelnicu.
>
>
> Otázka odkiaľ zmetať včely do zmetanca a prečo je jednoduchá, medník je
pre
> včelára bližšie a má istotu,že nezmetie matku do rojnice. Dobrá je aj
> pripomienka T.H., že v medníku sú aj mladé včely, ktoré sa zúčastňujú pri
> spracúvaní nektáru a nemali ešte orientačné prelety. Podľa mojich
> skúseností je v medníku tak okolo 30% týchto včiel, aj to len vtedy, keď
vo
> včelstve nebol prerušený plodový cyklus. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: přemístění úlu (30248) (30252)

Rozlišujme pouhé přemístění úlu a smetení včelstva do rojáku. Při přemístění
úlu část nebo většina létavek zůstane zalétána na původní místo a může se
ztratit nebo v lepším případě vžebrat do okolních včelstev. Při smetení
včelstva do rojáku, cizího prostředí bez rámků potom včely stráví až ty tři
dny bez plástů zavěšené v hroznu. To je pro ně šok a na základě toho šoku
orientaci na původní úl zapomenou. Aspoň tak 99 % z nich. Stejně jako
zapomenou orientaci na úl šokem, když se smetené včely omámí k nehybnosti
třeba parami dusičnanu amonného nebo pouhým nedostatkem vzduchu a potom se
těmito včelami naplní večer oplodňáčky s matečníky a roznesou po zahradě,
aby se do rána včely vzpamatovaly a ráno začaly z oplodňáčků normálně létat.
Jinak souhlasím, že když jsou včely ve vlastním úlu na plástech, žádné
věznění ve sklepě je nepřinutí zalétání zapomenout. Naopak, pokud tam je
plod, takové věznění je velice nebezpečné, protože včely potřebují kvůli
výchově plodu hodně vody. Pravděpodobně tak během prvního dne by jim voda v
úlu došla a včely by vysály - zlikvidovaly larvičky a potom možná i
zavíčkovaný plod, až třítýdenní produkce plodu by tím přišla vniveč. Tam je
asi skutečně nejrozumnější to prosté přemístění pozdě večer. Na rozdíl od
př. Turčaniho si myslím, že část létavek se při takovém přemístění ztratí,
ale nijaká významná část to nebude. Jen bych varoval před přemístěním v době
po ukončení snůšky, přemístěný úlek bude přece jen pár dnů po přemístění
zmatky v zalétávání létavek oslabený a mohl by tak podnítit zlodějky k
loupeži, v tuto dobu je třeba takové oslabené úlky hlídat. Ideálně by měla
být kvůli nebezpečí loupeže při takovém přemístění střední až silná snůška.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 8:19 PM
Subject: Re: přemístění úlu


> Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek
> mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat
ještě
> jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl
> přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé
> místo? Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec? Děkuju za
> pomoc.Míra
>
> Premiestniť úľ nie je problém, problém je premiestniť včelstvo, ale pri
> dodržaní zásad to ide, tak ako píše Tomáš.
>
> Vo Vašom prípade je to zložitejšie, lebo chcete premiestniť "vrchní úl".
Ak
> má toto včelstvo vlastný letáč, cez ktorý lieta, problém premiestnenia
> nemusí nastať.
>
> Žiadne "zmrazovanie" včelstva v pivnici- sklepu nepomôže zabudnúť na svoje
> pôvodné miesto, pretože včela to má uložené vo fotografickej pamäti. Ani
> dlhá zima nedokáže u včele potlačiť túto pamäť a ak premiestnime tieto
> včely na iné miesto, po dlhej zime sa vracajú na svoje pôvodné miesto, ak
> na ňom boli pred zimou zorientované.
>
> Teda ak horné včelstvo má svoj letáč, v čase keď už nie je vonku žiadna
> včela, preneste včelstvo na nové miesto. Ráno keď začnú včely vyletovať z
> úľa, okamžite každá včely urobí novú orientačnú polohu svojho úľa a hlavne
> letáča. Keďže pôvodný orientačný záznam sa automaticky nevymaže, budú sa
> včely vracať na pôvodné miesto, keď zistia, že ich letáč nenájdu, "prepne"
> na svoj druhý záznam a svoj nový domov nájde. Nesmiete však spanikáriť a
na
> pôvodné miesto dať úľa s plástami! Všetky včely svoj úľ istotne nájdu.
> Ak chcete vidieť pri prvom výlete z preloženého úľa, uvidíte na vlastné
> oči, ako sa každá včela otočí hlavou k letáču a krúživým letom odlieta do
> terénu, aby si zapamätala cestu domov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245)

Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný. M.V.

S týmto konštatovaním musím súhlasiť a naviac pridávam, umelý roj z jedného úľa, nie je ani umelým rojom, ani rojom rovnajúceho sa typickému roju.
Jednoducho sú to nazmetané normálne včely. Roj je predsa skupina včiel, ktoré okrem iného majú biologicky zmenené zakrpatené vaječníky a to rozhodne úľové včely (ak nie sú v rojovom stave) nemajú. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246) (30251)

.....smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo létavek které se vrací do původního úlu.

Musím oponovať, rôznorodé včely v rojnici sa stmelia na základe materskej látky, ktorú produkuje pridaná matka a nie preto, že ich tri dni väzníme. Ani toto stmelenie nedokáže zabrániť odlet lietaviek nazad do svojich úľov a takýto zmetanec je potom len torzom toho, čo včelár nazmetal do rojnici. Vždy je lepšie takéto včelstvo osadiť do úľa dočasne mimo stanovište, odkiaľ boli získané včely a až potom definitívne umiestniť na včelnicu.


Otázka odkiaľ zmetať včely do zmetanca a prečo je jednoduchá, medník je pre včelára bližšie a má istotu,že nezmetie matku do rojnice. Dobrá je aj pripomienka T.H., že v medníku sú aj mladé včely, ktoré sa zúčastňujú pri spracúvaní nektáru a nemali ešte orientačné prelety. Podľa mojich skúseností je v medníku tak okolo 30% týchto včiel, aj to len vtedy, keď vo včelstve nebol prerušený plodový cyklus. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246) (30247)

Přímo vyzkoušené, to je smést celé včelstvo i s matkou do rojáku, nechat
nějakou dobu ve sklepě a pak osadit na stejné místo na mezistěny vyzkoušené
nemám. Ale mám vyzkoušené smetení včel z více včelstev do jednoho rojáku,
přidání matky do rojáku a jejich zcelení ve sklepě a potom umístění
vzniklého umělého roje do úlu na stejné stanoviště. Jinak je to běžný a
vyzkoušený postup při přídávání těch cenných matek, takže obecně to
vyzkoušené je. Co se týká zcelení, to jsem asi špatně napsal, spíše by se
mělo říct vytvoření umělého roje ze včelstva jeho smetením do rojáku, je to
v podstatě totéž, Akorát když je to z více včelstev, musí se ty včely uvnitř
nějak dát dohromady a když se tam dává cizí matka, je to operace taky navíc.
V boji proti varaóze se jinak tady nabízí docela zajímavá možnost a sice
léčení těch včel v rojáku třeba fumigací nebo jinou aplikací nějakého
léčiva. Vzhledem k tomu, že v rojáku není plod ani obvykle plásty, bude mít
léčení vysokou účinnost a nebude docházet ke kontaminaci plástů. V kombinaci
se 2 stanovišti jde tak "vyrobit" účinnými léky a bez zanesení reziduí do
úlu a plástů jedno stanoviště jen z takhle ošetřených včelstev a tím
zaručeně bez varaózy. Třeba přes léto se včely vyvezou do lesa za snůškou a
po ukončení snůšky takovým způsobem dopraví zpátky na stanoviště na zahradě
u domu. Taky by se v některých případech usnadnil nákup včelstev v různých
starých úlech a různých rámkových mírách. Budu v tomto smyslu zkoušet,
letos, jak to vypadá, sice ne, ale další roky určitě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 3:40 PM
Subject: Re: Re:zm


Teoreticky souhlasim, ale kdo to znas ma prakticky odzkousene a zna rozdil?
Nebavme se ted o 1N vcel v tuto dobu, tam je to asi prilis nebezpecne.... (i
kdyz na zaver je udan odkaz, kde to bylo aplikovano i na oddelky)

Jestli to stmeleni v chladu nepochazi z toho, ze smetenec se obecne dela z
vice vcelstev a tam je to jasne, ale kdyz smetu vcelstvo na puvodni misto je
to dle me neco jineho - jsou uz podle me stmelene. Jak moc motivovane ke
stavbe je otazka, sok proziji kazdopadne. A to, ze jim pri tom vymenime
matku by nemusel byt ve velkych uvozovkach takovy rozdil asi to chce
zkusit.

Teoretizovat muzem dlouho dokud to nevyzkousime. Nekteri uz vedi, postup je
to na prvni pohled dost drsny, ale jeho znalost se muze sakra hodit .....

viz. napr. p. Jindra
http://www.sweb.cz/JJVCELA/Premeteni_soubory/premeteni.htm
opet nezbyva nez podekovat za skvely navod a namet k zamysleni


T.H.


> Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl
se
> vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U
> umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3
> dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu
s
> mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu
> úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny
> rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných
> matek.
>
> R. Polášek


> > Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 7. 2008
Re: přemístění úlu (30248)

Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat ještě jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé místo? Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec? Děkuju za pomoc.Míra

Premiestniť úľ nie je problém, problém je premiestniť včelstvo, ale pri dodržaní zásad to ide, tak ako píše Tomáš.

Vo Vašom prípade je to zložitejšie, lebo chcete premiestniť "vrchní úl". Ak má toto včelstvo vlastný letáč, cez ktorý lieta, problém premiestnenia nemusí nastať.

Žiadne "zmrazovanie" včelstva v pivnici- sklepu nepomôže zabudnúť na svoje pôvodné miesto, pretože včela to má uložené vo fotografickej pamäti. Ani dlhá zima nedokáže u včele potlačiť túto pamäť a ak premiestnime tieto včely na iné miesto, po dlhej zime sa vracajú na svoje pôvodné miesto, ak na ňom boli pred zimou zorientované.

Teda ak horné včelstvo má svoj letáč, v čase keď už nie je vonku žiadna včela, preneste včelstvo na nové miesto. Ráno keď začnú včely vyletovať z úľa, okamžite každá včely urobí novú orientačnú polohu svojho úľa a hlavne letáča. Keďže pôvodný orientačný záznam sa automaticky nevymaže, budú sa včely vracať na pôvodné miesto, keď zistia, že ich letáč nenájdu, "prepne" na svoj druhý záznam a svoj nový domov nájde. Nesmiete však spanikáriť a na pôvodné miesto dať úľa s plástami! Všetky včely svoj úľ istotne nájdu.
Ak chcete vidieť pri prvom výlete z preloženého úľa, uvidíte na vlastné oči, ako sa každá včela otočí hlavou k letáču a krúživým letom odlieta do terénu, aby si zapamätala cestu domov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246)

Umělý = smetenec, se obvykle dělá při sundávání medníků včely se medníkových plástů smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo létavek které se vrací do původního úlu.
Právě do smetenců je dobré dát koupenou cenou matku a usadit na mezistěny Jen jako krajní plásty se použijí světlé souše. Smetenec se dělá dostatečně velký aby obsadil celý nástavek ten pak do týdne při řádném krmení postaví.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:zm
> Datum: 01.7.2008 15:12:41
> ----------------------------------------
> Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl se
> vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U
> umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3
> dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu s
> mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu
> úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny
> rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných
> matek.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 01, 2008 3:01 PM
> Subject: Re: Re:zm
>
>
> > Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re:p?em?st?n? ?lu (30248)

Urcite, maximalne prijdes o letavky, ktere se ale vzebraji do tvych ulu.

Kdyz to jinak nejde tak to nejde. Letos jsem to parkrat takto delal, protoze jsem choval v nastavkach rozdelenych na tri - ctyri sekce. Co se nepovedlo se spojilo s vedlejsi, a kdyz se povedlo vse, bylo nutne to resit a prendat do nastavku a dat prostor. Nekdy jde nastavky vrsit, jindy je nutne je davat vedle, aby se clovek nestrhl :-) Mozna je to pribrzdi, ale rozhodne se mi s tim vyrovnaly - a to mluvim o oddelcich na 3ramkach . Jde-li o nastavkek vcel tak bych se vubec nebal. Vecer ho prenest nebo i brzy rano. Nekdo doporucoval treba seno do cesna apod., aby se zorientovaly . p. Anton tvrdi, ze netreba se bat a urcite se ozve s fundovanejsi radou :-) Rozhodne se daji nalezt ve starsich prispevcich - dost se to diskutovalo...

Stane se, ze jeste den litaji na puvoni misto, ale kdyz prijdes navecer uz jsou pryc - nejak to nakonec nejak najdou...
Netreba se tim stresovat :-)


T.H.




> Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek
> mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat ještě
> jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl
> přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé
> místo?Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec?Děkuju za
> pomoc.Míra
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re:p?em?st?n? ?lu (30248)

Urcite, maximalne prijdes o letavky, ktere se ale vzebraji do tvych ulu.

Kdyz to jinak nejde tak to nejde. Letos jsem to parkrat takto delal, protoze jsem choval v nastavkach rozdelenych na tri - ctyri sekce. Co se nepovedlo se spojilo s vedlejsi, a kdyz se povedlo vse, bylo nutne to resit a prendat do nastavku a dat prostor. Nekdy jde nastavky vrsit, jindy je nutne je davat vedle, aby se clovek nestrhl :-) Mozna je to pribrzdi, ale rozhodne se mi s tim vyrovnaly - a to mluvim o oddelcich na 3ramkach . Jde-li o nastavkek vcel tak bych se vubec nebal. Vecer ho prenest nebo i brzy rano. Nekdo doporucoval treba seno do cesna apod., aby se zorientovaly . p. Anton tvrdi, ze netreba se bat a urcite se ozve s fundovanejsi radou :-) Rozhodne se daji nalezt ve starsich prispevcich - dost se to diskutovalo...

Stane se, ze jeste den litaji na puvoni misto, ale kdyz prijdes navecer uz jsou pryc - nejak to nakonec nejak najdou...
Netreba se tim stresovat :-)


T.H.




> Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek
> mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat ještě
> jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl
> přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé
> místo?Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec?Děkuju za
> pomoc.Míra
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 1. 7. 2008
přemístění úlu

Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat ještě jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé místo?Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec?Děkuju za pomoc.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246)

Teoreticky souhlasim, ale kdo to znas ma prakticky odzkousene a zna rozdil? Nebavme se ted o 1N vcel v tuto dobu, tam je to asi prilis nebezpecne.... (i kdyz na zaver je udan odkaz, kde to bylo aplikovano i na oddelky)

Jestli to stmeleni v chladu nepochazi z toho, ze smetenec se obecne dela z vice vcelstev a tam je to jasne, ale kdyz smetu vcelstvo na puvodni misto je to dle me neco jineho - jsou uz podle me stmelene. Jak moc motivovane ke stavbe je otazka, sok proziji kazdopadne. A to, ze jim pri tom vymenime matku by nemusel byt ve velkych uvozovkach takovy rozdil asi to chce zkusit.

Teoretizovat muzem dlouho dokud to nevyzkousime. Nekteri uz vedi, postup je to na prvni pohled dost drsny, ale jeho znalost se muze sakra hodit .....

viz. napr. p. Jindra http://www.sweb.cz/JJVCELA/Premeteni_soubory/premeteni.htm
opet nezbyva nez podekovat za skvely navod a namet k zamysleni


T.H.


> Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl se
> vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U
> umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3
> dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu s
> mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu
> úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny
> rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných
> matek.
>
> R. Polášek


> > Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245)

Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl se
vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U
umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3
dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu s
mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu
úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny
rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných
matek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 3:01 PM
Subject: Re: Re:zm


> Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244)

Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polásek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242)

Kdyz uz nejtvrdsí resení, tak umelý roj. Vcely se i s matkou sklepou smykem
do rojáku, 2 - 3 dny nechají za mírného pokrmení v tme, chladu a klidu - ve
sklepe a pak se usadí na mezisteny úplne stejne jako roj. Výhoda proti
norskému zimování je ta, ze vsechny vcely v rojáku prodelají pri tom veznení
sok a stanou se z nich ze vsech rojové vcely, takze staví o neco
intenzívneji nez vcely pri norském zimování a stací jim jen mezisteny. Matka
po vystavení mezisten by mela klást taky intenzívneji. Celkove je roj, i
takovýhle zivotaschopnejsí nez vcelstvo po norském zimování, i kdyz stejne
roj z vcelstva o 10 rámcích 39x24 20 mezisten taky nevystaví. I takový roj
by se musel porád az do zárí udrzovat v mírném prínosu sladiny, aby vcelstvo
dostatecne zesílilo a slo do zimy co nejsilnejsí. Ze trí vcelstev dve
nejsilnejsí v intervalu treba týden predelat na RM 42 pres roj a rámky s
plodem nechat vybehnout v tom tretím vcelstvu.

R. Polásek


----- Original Message -----
From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "V?ela?ská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 1:35 PM
Subject: Re:zm


> Je to risk, ale aspon v jenom pripade bych sel u nejsilnejsiho do toho
nejtvrdsiho reseni - jen mezisteny a matka v klicce, ostatni plod rozdelit
do ostatnich, nebo jen jedny nechat v puvodnim a posilit je. Samozrejme
zalezi na motivech a na prodminkach.
>
> Kdybych sel na jistotu tak asi dle pepana - ramek s plodem na latku, ktery
se kdyz je vysoke dno se vleze a nebo se da skrz dva nastavky okolo si to
obstavi - to neni problem, pozdeji se odstrani. A pak stale jen krmit
krmit a krmit.
>
> To prerezavani ramku je pracne, neprijemne, urcite upatlane a tak to
smrdi v podleti loupezi....
>
> Premyslim o tom, ze to na jednom vcelstvu vyzkousim. Mojim motivem by bylo
ziskat vosk jak pro me, tak novy zdravy pro vcely, vymenit matku a v
neposledni rade zjistit zda a jak to funguje - ale mam nadbytek takze si v
uvozovkach mohu dovolit dovolit blbnout....
>
> Njn od klavesnice se to jenodusse premysli ....
>
> T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 7. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30211) (30212) (30213) (30218) (30224)

Matka je schopna ihned po vylíhnutí jít do roje.

To v žiadnom prípade, matka po vyliahnutí musí v každom prípade "dozrieť" a to trvá 5 dní. V určitých prípadoch sa to stáva, ale len v určitých prípadoch, keď roj vylieta s mladou spievajúcou matkou, ktorá musí tých 5 dní prežiť v úli a ďalšie matky, ktoré sa už mohli vyliahnuť sú naďalej včelami väznené v MB (včely ich strážia a zároveň chovajú cez štrbinu na viečku) a v čase chaosu pri výlete roja aj tieto môžu s makou určenou na rojenie vyletieť.

To všetko raz pochopíte, keď dokážete pečlivo pozorovať život včiel v úli. O väznení matiek tak ako som to opísal, bolo popísané aj inými autormi. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re:zm (30228) (30240)

Je to risk, ale aspon v jenom pripade bych sel u nejsilnejsiho do toho nejtvrdsiho reseni - jen mezisteny a matka v klicce, ostatni plod rozdelit do ostatnich, nebo jen jedny nechat v puvodnim a posilit je. Samozrejme zalezi na motivech a na prodminkach.

Kdybych sel na jistotu tak asi dle pepana - ramek s plodem na latku, ktery se kdyz je vysoke dno se vleze a nebo se da skrz dva nastavky okolo si to obstavi - to neni problem, pozdeji se odstrani. A pak stale jen krmit krmit a krmit.

To prerezavani ramku je pracne, neprijemne, urcite upatlane a tak to smrdi v podleti loupezi....

Premyslim o tom, ze to na jednom vcelstvu vyzkousim. Mojim motivem by bylo ziskat vosk jak pro me, tak novy zdravy pro vcely, vymenit matku a v neposledni rade zjistit zda a jak to funguje - ale mam nadbytek takze si v uvozovkach mohu dovolit dovolit blbnout....

Njn od klavesnice se to jenodusse premysli ....

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 1. 7. 2008
Re: RM-p. Václavek (30237) (30239)

V klidu ho přemeť . ČÍM VÍC SE S TÍM BUDEŠ MALOVAT A Oddalovat TÍM VÍC SI SICE UŽIJEŠ VČELAŘENÍ ALE NIC NEDOSÁHNEŠ LEPŠÍHO neboj SE, ŽE ULETÍ STARÝ NÁSTAVEK oddělený mřížkou BUDOU MÍT NAD SEBOU a JESTLI SE BOJÍŠ tak DO DVOU NÁSTAVKOU SE TI VLEZE 1 VĚTŠÍ RÁMEK S MATKOU PŘIPEVNĚNÝ A DELŠÍ LAŤCE je SLABÁ SNŮŠKA A ČÍM DÉLE SE S TÍM BUDEŠ PATLAT VENKU TÍM VĚTŠÍ PROBLÉM S TOHO VZNIKNE

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re:zm (30228)

Pro inspiraci, mozna uz znate...

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1202488008


T.H.


> Chci se zeptat: dostal jsem teď 3 včelastva na 10 rámcích 39x24, mám je v
> Optimalech. Jak je nejlépe převést na rm 42x17? Možnosti znám, spíš se mi
> zdá na nějaké velké akce pozdě, myslím si, že lepší bude počkat na
> jaro..nebo se to dá nějak stihnout ještě letos?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: RM-p. Václavek (30237)

Podle mně v jednom nastavku je včelstvo na přemetení slabé. Pokud máš další
nastavek a rámky 39x24, je vhodné včelstva rozšířit, starat se o to, aby
měly dostatek zásob nebo je přikrmovat a počkat s norským zimováním tak
měsíc, než obsadí 20 rámků 39x24 a vychovají včely. Je tam ještě jedna věc,
jeden dva rámky mezi mezistěnami musí být z původního včelstva, jinak včely
mohou z úlu vybaveného jen mezistěnami utíkat, případně se mohou zvednout i
s matkou a uletět jako roj. Nejlépe vystavené nebo přímo zakladené
mezistěny. Je tedy třeba při změně rámkové míry počítat s takovou úpravou,
aby šlo 1 - 2 rámky zavěsit do nového úlu. třeba snížit rámek 39x24 na rámek
39x17 a v novém úlu rámel prostě zavěsit pod dostatečně dlouhou loučku.
Norské zimování je možné s úspěchem provádět tak do poloviny srpna, pokud v
tuto dobu není zvlášť chladné počasí. Jde to i později, to už ale oslabuje
včelstvo.
Druhá možnost je přejít na jinou RM postupně. Optimál by měl mít rovné hrany
nastavků, není tedy problém pomocí přibitých latiček přizpůsobit nastavek
39x24 nastavku 42 x 17 shora i zdola. Potom stačí nyní přidávat nové
nastavky 42x17 s mezistěnami a nechat včely stavět. Kombinace nastavků 39 a
42 klidně může zůstat i přes zimu, pokud je to přizpůsobení kvalitní a
těsné. Podstatné je to, aby někdy v průběhu srpna včelstvo vychovaly včel
tolik, aby obsadilo plný úl, to jest prostor odpovídající zhruba 20 rámkům
39x24. Prostor a síla včelstva v té době určuje sílu zimního chumáče a ten
potom určuje rychlost rozvoje a míru využití první květnové snůšky. Jak bude
dost nastavků 42x17 s vystavenými rámky, nastavek 39 se oddělí mateří
mřížkou od plodu, vytočí a zlikviduje nebo prodá - 3 nastavky 39x24 po 10
rámcích je jeden nastavkový úl.


----- Original Message -----
From: "Petr" <sadulajev/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 11:21 AM
Subject: RM-p. Václavek


> Děkuji za radu. Tak nějak jsem si to představoval, jen jsem měl obavy,
> jestli na přemetení na mezistěny není včelstvo v jednom nást. 39x24 slabé
a
> jestli po přemetení bude schopné vyzimování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: RM-p. Václavek (30237)

Děkuji za radu. Tak nějak jsem si to představoval, jen jsem měl obavy, jestli na přemetení na mezistěny není včelstvo v jednom nást. 39x24 slabé a jestli po přemetení bude schopné vyzimování.
______________________________________________________________
Aha! Tak na to jsem nepomyslel!

Běžná včelstva dosahují vrchol na jaře ( nebo v časném létě ). Toto dobou je již plné léto, kdy produkční včelstva stagnují v síle nebo již slábnou. Zastavení plodování u těchto včeltev toto dobou nevede k většímu snížení medného výnosu. ALE (!): Naproti tomu odděleky sílí někdy i do konce podletí. Zaklíckováním matky se zcela zastaví jejich rozvoj, což je škoda. V tomto případě bych norské zimování raději neprováděl.

Posílám odkaz, kde nejdete vhodnější řešení pro tuto situaci:
http://www.langstroth.wz.cz/index.php?page=0028

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (82.100.22.132) --- 1. 7. 2008
RM-p. Václavek

Děkuji za radu. Tak nějak jsem si to představoval, jen jsem měl obavy, jestli na přemetení na mezistěny není včelstvo v jednom nást. 39x24 slabé a jestli po přemetení bude schopné vyzimování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: změna RM (30228) (30234)

Když už bych měnil rámkovou míru, určitě formou norského zimování, protože se tak zbavím skoro všech patogenů, které byly v původním úlu. Smetené včely ( v rojáku, nebo i přímo na mezistěnách ) lze bez problému přeléčit fumigací Varidolem, čímž včely zbavíme všech roztočů. Tedy v novém úlu budou včelstva v podstatě naprosto ozdravena.

Přeřezávání je strašně pracný, oddělování matky od plodu nevhodný a komplikovaný nicméně způsob okamžitého přeložení včelstva na jinou rámkovou mírou, avšak přemístí se tak do nového prostředí i infekce, paraziti a škůdci, což není výhodná startovní pozice ( hlavně v oblastech s výskytem moru ).

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan (88.100.170.119) --- 1. 7. 2008
Re: úhyny a dotace (30221) (30223) (30227)

MV> Ještě bych k tomu dodal: silné zastoupení nezodpovědných ,,včelařů flákačů,, apod.

Plošnou hustotu flákačů apod. myslím můžeme považovat za konstantní, bez ohledu na okresy.
Co se liší, jsou přírodní podmínky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 1. 7. 2008
RE: změna RM (30228)

Je to nepříjemná práce, ale dá se to.
Budeš potřebovat prázdné rámky té nové míry, drát (stačí i ten na drátkování mezistěn, ale se silnějším se pracuje lépe). Na stůl (mimo dolet včel) vrstvu novin, protože bude všechno upatlané od medu. Na původní místo dáš nový úl. Vybereš vždy asi 5 rámků, zbavíš včel a odneseš k tomu stolu. Dílo vyřízneš, nařežeš na kusy tak, aby se vešly těsně do nových rámků. Otevřený plod by měl být v původní poloze, u ostatního (zásoby, zavíčkovaný plod) to je jedno, zda budou naštorc či hlavou dolů. Rámky omotáš drátem, aby ty kusy nevypadly a dáš do nového úlu na původním místě. Nakonec sklepeš zbytek včel. Po týdnu (nebo třeba později) odstraníš dráty. Plásty budou všelijak hrbaté, je třeba, aby do podzimu měly alespoň pro hnízdo "normální" plásty - doplnit soušemi, mezistěny vystaví už neochotně a zůstanou nezakladené, což je horší, než ty pokřivené s buňkami otočenými dolů.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Petr
Sent: Tuesday, July 01, 2008 10:18 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: změna RM

Chci se zeptat: dostal jsem teď 3 včelastva na 10 rámcích 39x24, mám je v Optimalech. Jak je nejlépe převést na rm 42x17? Možnosti znám, spíš se mi zdá na nějaké velké akce pozdě, myslím si, že lepší bude počkat na jaro..nebo se to dá nějak stihnout ještě letos?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30211) (30212) (30213) (30218) (30224) (30231)

Ono je všeobecně obtížné v poroji hledat neoplozenou matku , Je menší a po dozrání a oplodnění se její velikost zvětší .
_______________________________________________________________
V tomto případě to moc těžké nebylo. Včel z rojíku je sotva na jeden rámek. Matka se v té hrstce včel po chvilce pozorování snadno najde.

Všiml jsem si, že kvalitní kraňské matky jsou zabarvené. Úplně černé matky jsou buď nouzové nebo nekvalitně odchované ( nepovedená série ). Ale to neznamená, že nouzové matky jsou vždy špatné. Příčina jejich obecné nekvality tkví v tom, že včely vytvářejí nouzové matečníky i na starším plodě ( klidně i na třídenních larvách ), ze kterých vzniknou anatomicky a fyziologicky vadné matky. Tyto matky, jelikož mají náskok ve vývoji, dříve se vylíhnou a zabijí kvalitnější matky z mladšího plodu.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re:zm (30228)

Ještě přesypat na mezistěny a Otřepané rámky usadit jako medník nahoru kde se dolíhne zbytek plodu Jelikož již není příliš snůška tak krmit aby mohly stavět

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <sadulajev/=/seznam.cz>
> Předmět: zm
> Datum: 01.7.2008 10:18:07
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat: dostal jsem teď 3 včelastva na 10 rámcích 39x24, mám je v
> Optimalech. Jak je nejlépe převést na rm 42x17? Možnosti znám, spíš se mi
> zdá na nějaké velké akce pozdě, myslím si, že lepší bude počkat na
> jaro..nebo se to dá nějak stihnout ještě letos?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Z?hadn? miniroj (30210) (30211) (30212) (30213) (30218) (30224)

Ono je všeobecně obtížné v poroji hledat neoplozenou matku , Je menší a po dozrání a oplodnění se její velikost zvětší .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z?hadn? miniroj
> Datum: 01.7.2008 09:40:02
> ----------------------------------------
> Včera jsem v rojíku našel matku. Byla jednoznačně nouzová ( malá, tmavá ),
> tedy lze předpokládat, že její výchova začala někdy po spojení 15.6.
> Vylíhnout se mohla klidně dříve než 3 dny před výletem roje. Ty tři dny
> jsem uváděl pouze jako příklad. Matka je schopna ihned po vylíhnutí jít do
> roje. Vše záleží na včelách, které za příhodného počasí a vhodný čas rojení
> spustí.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: změna RM (30228)

Pokud chcete včely přemístit do Optimalů ještě letos:
Touto dobou vložte matku do izolační klícky ( stěny klícky z mateří mřížky, aby k matce měli přístup včely, které z ní slízávají mateří látku, což je velmi důležité kvůli předejití pocitu osiřelosti a tím stavbě nouzových matečníků ). Za 4 týdny bude veškerý plod vylíhnutý. Provede se norské zimování ( přemetání na mezistěny ) a vytočí se med.

S pozdravem...M. Václavek..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: 12 miliónů včel v kamiónu. (30221) (30223) (30225)

V létě může mít silné včelstvo 50 tisíc včel, potom na kamiónu bylo naloženo 240
úlů. To už je pořádná efektivita převozu.
______________________________________________________________

V létě může mít velmi silné včelstvo i 80 000 včel. V podmínkách amerického komerčního včelaření pochybuji, že včelstva dosáhnou síly 50 000. Spíše bych to odhadoval na maximálně 40 000, spíše 30 000 včel. Takže těch včeltev v kamionu muselo být opravdu hodně, pokud skutečně vylétlo 12 miliónů včel.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (82.100.22.132) --- 1. 7. 2008
změna RM

Chci se zeptat: dostal jsem teď 3 včelastva na 10 rámcích 39x24, mám je v Optimalech. Jak je nejlépe převést na rm 42x17? Možnosti znám, spíš se mi zdá na nějaké velké akce pozdě, myslím si, že lepší bude počkat na jaro..nebo se to dá nějak stihnout ještě letos?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: úhyny a dotace (30221) (30223)

Je něco společného těmto okresům, kde byly zvýšené úhyny včelstev? Například: nadmořská výška, silné zavčelení, trvalá snůška, chov silných včelstev, apod.
______________________________________________________________

Ještě bych k tomu dodal: silné zastoupení nezodpovědných ,,včelařů flákačů,, apod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30214) (30215) (30219)

Nakoniec toto všetko je konštrukcia deju účastníka z vonku, aj keby to tak bolo, skúška uvádzaná M.V. vpúšťaním včiel z miesta sadnutia roja do letáčov iných včelstiev, nič nepotvrdzuje, lebo takéto včely opustené včely vpustia do úľa ďalšie desiatky včelstiev, bez toho, aby ich prenasledovali.
______________________________________________________________

Uváděný experimentální nepovedený ,,dvojoddělek,, mi byl podezřelý již od začátku, proto jsem ho na zkoušku vybral jako první. Včela jím byla bez problému přijata. Pro jistotu jsem vpustil do oddělku i další včelu, ke které rovněž strážkyně neprojevovaly žádné známky nepřátelství. Avšak situace u kontrolních okolních včeltev byla naprosto jiná. Strážkyně vždy nenechaly rojové včely projít do úlu, zakously se do nich, chovaly se k nim agresivně.

Při výletu roje je jistá pravděpodobnost, že se do něj přimíchají včely z okolních včeltev. Ale pochybuji, že se to stane zkušeným zalétaným létavkám. Leda za proletu by se mohli nějaké nezorientované mladušky přidat do právě vyletujícího roje. Přesto pravděpodobnost tohoto jevu není vysoká na tolik, aby to zásadně ovlivnilo objektivitu mého pokusu. Roj může klidně vylétnout, když okolní včelstva nekonají prolet.

____________________________________________________________
Čo keď miniroj priletel z inej včelnici?
____________________________________________________________
Vloni by to mohlo být možné, protože můj soused včelařil. Letos mu všechna včelstva skonala na varroázu a pro stáří chov již neobnovil.

V současnosti je nejbližší včelař od de mě vzdálen asi kilometr vzdušnou čarou. Asi 300 metrů od mé včelnice je vysoký javor, do kterého se před měsícem usadil roj. Rojík visel na jabloni tři metry před oddělkem, který všechny nabídnuté včely přijal. Nemyslím si, že miniroj pochází odjinud.
Všechno nasvědčuje tomu, že miniroj vylétl z oddělku.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
12 miliónů včel v kamiónu. (30221) (30223)

Na
http://www.novinky.cz/clanek/143806-z-havarovaneho-kamionu-v-kanade-uletelo-
12-milionu-vcel.html je článek. Jestli je těch 12 miliónů skutečně solidně
vypočtené číslo, potom se dá vypočítat počet naložených včelstev. V létě
může mít silné včelstvo 50 tisíc včel, potom na kamiónu bylo naloženo 240
úlů. To už je pořádná efektivita převozu.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30211) (30212) (30213) (30218)

Včera jsem v rojíku našel matku. Byla jednoznačně nouzová ( malá, tmavá ), tedy lze předpokládat, že její výchova začala někdy po spojení 15.6. Vylíhnout se mohla klidně dříve než 3 dny před výletem roje. Ty tři dny jsem uváděl pouze jako příklad. Matka je schopna ihned po vylíhnutí jít do roje. Vše záleží na včelách, které za příhodného počasí a vhodný čas rojení spustí.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (78.108.145.2) --- 30. 6. 2008
Re: úhyny a dotace (30221)

Český svaz včelařů provedl do termínu 30. dubna 2008 upřesnění původního odhadu počtu úhynů, ve kterém jednotlivé okresy zpřesnily nahlášené počty uhynulých včelstev.
-----------------------------------------------------------------------

Je něco společného těmto okresům, kde byly zvýšené úhyny včelstev? Například: nadmořská výška, silné zavčelení, trvalá snůška, chov silných včelstev, apod. Bude provedeno a zveřejněno takové vyhodnocení? Děkuji předem za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (213.226.254.30) --- 30. 6. 2008
Re: Zubří - Vigor (30199)

Jednoduchá odpověď pro pana Václavka. Pokud jste byl spokojen do teď, tak si ponechte původní telefonní číslo na vašeho chovatele a vyzkoušejte ho i v následujícím roce.

TJ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.53) --- 30. 6. 2008
úhyny a dotace

Vážení žadatelé o dotaci,

Český svaz včelařů provedl do termínu 30. dubna 2008 upřesnění původního odhadu počtu úhynů, ve kterém jednotlivé okresy zpřesnily nahlášené počty uhynulých včelstev.

http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=74&typ=1&val=41273&ids=0

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30211)

když se odebere plod se včelami, které na
plodu narazí matečníky a ten plod se dá nahoru na nastavek se zasobami a
otevře se očko, takže matka je těmi zásobami oddělena od plodu s matečníky,R.P.

To, že preložená M and materskú mriežku ostáva pri živote len preto, že je oddelená zásobami (tie sú nakoniec vždy nad plodom), nie je pravdivé vysvetlenie, i keď je sugestívne. Príčina je niekde inde, možné je to klen preto, že v tomto prípade ide "dcérske včelstvo" a mladá matka je je geneticky príbuzná matke v spodnej debničke, hlavne chuť materskej látky je od mladej M taká istá ako jej mama. Tetoval som takéto M npr. uzatvorením očka a včely z dcérskeho včelstva prechádzalo bez problémov cez plodisko a hlavný letáč. Časté sú i prípady spolužitia dvoch matiek a to v jednom plodisku po pri tichej výmene,kedy sa dá súžitie vysvetliť len tým čo som napísal vyššie, včely považujú chuť materskej látky svojej za rovnocennú.

... tak ty matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, R.P.

Môj názor na "zjednocovaciu vôňu M" vo včelstve je iný, no nechcem tým povedať, že je to tak.
Vysvetlím môj názor na praktickom príklade. Už roky robím chov matiek "i tohoto roku". Aby som zvýšil apetít včiel na prijatie viac prelarvovaných lariev, matku v chovnom včelstve odoberiem a umiestnim do klietky tic tac a ponechám v podmete tohoto včelstva, keď ju včely po dobu CHM ošetrujú. Zákonite včely nemajú prístup k matke, ale tá imaginárna vôňa matky by mala napĺňať priestory úľa a spoľahlivo blokovať prejavy bezmatkovosti, nemali by trepať krídlami a vydávať plačlivý zvuk, predsa vône majú dostatok.
Opak je pravdou, v takomto včelstvo pozorujeme známe prejavy bezmatkovosti. Ak matku otvoríme včely okamžite M olizujú z jej bruška materskú látku, navzájom si ju odovzdávajú a plač a trepot krídelkami ústáva.

Pte zjednucujúcim faktorom včelstva nie je vôňa (tá sa prejavuje v iných prípadoch ako združovacia vôňa), ale v tomto prípade je to CHUŤ, ktorú včely prijímajú ústnym otvorom, lížu ju jazýčkom.

Som si vedomý, že zaužívané stereotypy sa nedajú len tak oddeliť od zaužívanej praxi, ale rozmýšľajte otvorenou hlavou a možno raz nájdeme spoločnú reč. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30214) (30215)

...třetí den začíná matka vylétat na orientační výlety ) M.V.

Tento vývoj je trochu zhustený, včely začnú ošetrovať larvičky pri NCH matky až 1 deň po strate M a tieto mali k dispozícii ešte M č. 1 v spodnej debničke. Výlet práve vyliahnutej matky presne na 16 deň od položenia vajíčka nikde nezačne skôr ako na 5 deň, až po spevnení jej skeletu.

Nakoniec toto všetko je konštrukcia deju účastníka z vonku, aj keby to tak bolo, skúška uvádzaná M.V. vpúšťaním včiel z miesta sadnutia roja do letáčov iných včelstiev, nič nepotvrdzuje, lebo takéto včely opustené včely vpustia do úľa ďalšie desiatky včelstiev, bez toho, aby ich prenasledovali. Opustené včely z tohoto miniroja, totiž hľadjú stratené družky a matku a ak ju vpustíme do letáča abyčajne začne rozširovať do okolia tzv. združovaciu vôňu z Nassanovovej žľazy, ktorá dovoľuje úplne cudzím včelám vkĺznuť do cudzieho včelstva. Potom to všetko môže byť aj inak. Čo keď miniroj priletel z inej včelnici? Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30211) (30212) (30213)

Podle toho, co jsem zkoušel, v klícce vydrží až 14 dnů,

Matka vydrží v klietke oveľa viac ako je uvedených 14 dní, ak ju kŕmia úľové vonkajšie včely.

V jednom pokuse som oplodnenú M umiestnil do klietočky Tic tac a vložil do medníka, v plodisku bola nová oplodnená M. Matka v klietočke bola živá ešte po 72 dňoch. Chcel som zistiť, či je takáto matka schopná ešte plodovať, preto som ju pridal do včelstva, v ktorom po 2 dňoch začala plodovať a včelstvo s touto M išlo do zimy vo výbornej kondícii. Vo včelstve bola M až do obdobia po hlavnej agátovej znáške v nasledujúcom roku. Je zaujímavé, že napriek plodujúcej matky v plodisku, včely mali snahu ju ošetrovať.

Je to presvedčivý dôkaz, že matky vdržia oveľa viac ako si vieme predstaviť. Tento príklad využívam i v praxi, matku, ktorú nemôžem hneď pridať, "uskladním" aj na niekoľko dní v podmete hociktorého včelstva. Ak je v úli M, vždy sa úľové včely zahryznú do vetracej sieťky, chcú M zabiť, ale napriek tomu túto M kŕmia a nedajú jej zahynúť. Je to zvláštny vzťah, nechcenú M včely držia včely pri živote. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 30. 6. 2008
Re: Přelarvování (30183) (30188) (30207)

Už se to tu probíralo, jsou to asi dva měsíce. Zalitá serie medem znamená zbytečně vykonanou práci, protože je po matkách a děje se to dost často. Na vině je včelař, protože umisťuje matečníky na místa, kde by je včelky nikdy nenarážely. Mě se velmi osvědčil způsob, kdy je v medníku napíchám na plásty s otevřeným plodem asi tak jako při rojení, tzn na bocích a spodku plástu. No a od těch dob mám větší počet dochovaných matečníků a na zalité serie medem mohu vzpomínat pouze jak na zlý sen. České misky s napichovátkem jsou k tomu výborné, teď používám misky z dovozu, které jen zamáčknu do plástu a drží také. Co se týká výběru plemeného včelstva, zásadou je to, že včelstev musí být povícero, udává se něco kolem 40 a podle mě je to spíš spodní hranice. Pro ty co mají včelstev méně je dobré plemený materiál dovézt odjinuď. Není to tak drahé. Otevřený matečník do 30 Kč, matky něco kolem 130 Kč a inseminovaná matka nad 500 Kč. Tedy je to rada pro ty, pro které je prioritou vysoký výnos medu. Ať si jí ale neberou k srdci ti, co u včel tráví sposty času utratí dost peněz a výsledky mají mizerné. Hlavně, že si to umějí zdůvodnit! Co si o tom ale myslí jejich okolí, rodinní příslušníci, popř nástupci to ať raději nechtějí vědět. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30214) (30215)

Sumarizace: Oddělek vznikl 8.6. (M č.1), přidán oddělek 15.6. (M č.75) a vyrojeno dne 29.6. Tzn. vyrojená nekladoucí matka vznikla při tvorbě oddělku (8.6.) a v době přidání druhého oddělku (15.6) již byla přítomna kukla a včely ji nezlikvidovali.
______________________________________________________________

To by znamenalo, že matka zůstala vylíhlá v oddělku minimálně 5 dní ( 29-8= 21 .....21-16(vývoj matky)= 5 dní ).
Spíš si myslím, že k založení matečníku došlo po spojení 15.6. : ( 29-15= 14 ( což v případě nouzového matečníku je reálné...dvoudenní vajíčko / nebo založen na mladé larvě ( např. dvoudenní )...11 dní vývoj n. matečníku...14-11= 3 dny....třetí den začíná matka vylétat na orientační výlety...a samozřejmě je jistě ještě několik dalších možných situací )

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77644 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 30216 do č. 30276)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu