Včelařská konference

Video o vysledcich prace indickych vedcu:
http://www.spiegel.de/video/video-32750.html

Kravi moc pomaha udrzovat vcelstvo zdrave a odolne proti infekcim. Plasty postrikane moci vykazovaly vetsi aktivitu vcel, lepsi cistici schopnosti, zdravejsi larvy...
Potvrdili vedci v Indii.

Kdo by to rekl?

----- To je lhaní
....................
omlouvámse , nějak jsem byl přerušen a nedposal to.

mělo tam být:
To je lhaní do vlastní kapsy.
------
Tedy přeceňování výzmnamu včelařů k přežití včely. (A lidí k přežití přírody.)

Lidé včely chovají asi tak 100, možná 200 let. Myslím tím, že se dá hovořit o tom, že většina populace včel(stev) byla v "úlech" a nikoli divoce (v Evropě - jinam jsme jí jen zavlekli a narušili tamní ekosystémy a časem se nám to vrátilo - třeba prostřednictvím VD).

Z hlediska včely a její minulosti pouhá pikosekunda.

Člověk by vymizení včely, i když z obtížemi, přežil.
----- To je lhaní
Asi by to dalo dost práce, je vymizet. Na čas by se dal jistě omezit jejich výskyt. To už příroda a různé katastrofy, změny klimatu apd v jejich miliony let trvajícím vývoji vyskytly.

A nejsou náhodou současné "kalamity" spíše přirozenou reakcí.

Pokud dojde k infekčním tlakům, tak se většina různých populací sníží, vyberou se ti, co mají pro novou situaci lepší genetické vybavení a to se pak šíří.

A nevím, jestli současným způsobem včelaření v zateplených úlech, podněcováním, posilováním atd. neděláme včelám medvědí službu.


Hustota zavčelení v Německu a v ČR je přeci několikanásobně rozdílná.
Pobýval jsme v jednom velkém městě, parky tam snad zakládal včelař - lípa, kašta, všude to kvetlo, ale včelu jsme tam za celou dobu neviděl. A to je v tom městě univerzita se "včelím" pracovištěm.

Poznámky najdete po kliknutí na stanici v tabulce spadů.
U některých spadů je červený růžek, který označuje, že ke spadu byla
připojena poznámka. Po najetí myší na číslo spadu s poznámkou se tato
poznámka zobrazí.
Tabulka spadů má více řádků - každý řádek je pro spady při různých
druzích léčení (viz. podbarvení, první je přirozený spad bez léčení),
takže lze zaznamenat naráz jak spad přirozený, tak spad při léčení v
případě, že jsou některé včelstva na stanici léčena a některá ne.

Milan Čáp

M. Václavek napsal(a):
> Děkuji za vysvětlení. Nevěděl jsem to ( kde jsou ty poznámky??? ). Očekával
> jsem podobné vysvětlení, bylo by dost nesmyslné sledovat přirozený spad u
> nedávno přeléčených včelstev.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>

Údajný výrok A. Einsteina o včelách jsem uváděl jako příklad. Tím nechci tvrdit, že s ním naprosto souhlasím. Podle mě je dost nadsazený.

Jisté je jen to, že bez včel nemůže existovat takový ekosystém, který máme nyní. Příroda bez včel by vypadala jinak ( hnusně ). Člověk by vymizení včely, i když z obtížemi, přežil.

S pozdravem...M. Václavek...

Nevěděl jsem to ( kde jsou ty poznámky??? ).

-------------------
Stačí se zaregistrovat a zadávat data. To je nejlepší na pochopení funkce programu. Pracovat s ním.

Karel

U stanice jsou i poznámky, ze kterých vyplívá, že je měřen u některých
včelstev spad přirozený a u některých problémových byla nasazena KM.
_______________________________________________________________

Děkuji za vysvětlení. Nevěděl jsem to ( kde jsou ty poznámky??? ). Očekával jsem podobné vysvětlení, bylo by dost nesmyslné sledovat přirozený spad u nedávno přeléčených včelstev.

S pozdravem...M. Václavek...

Stonjek:
Kamaráda do toho také netahám, ...
--------
Ale ve kterém int.obchodě to koupil by snad řekl. :-)

To o tom kontejneru bylo na jiného diskutujícího, který zřejmě nemá rád lidi, co dělají pro peníze.

Karel

Nesdílím Váš optimismus :-).
Jednak - vezměte v úvahu početní zastoupení jedinců uvažovaných druhů.
Druhak - proč myslíte, že podmínky vedoucí k vyhubení včely medonosné by se
"nepodepsaly" také na ostatních druzích ?
S přáním ať to osobně nepoznáme Petr

----- Original Message -----
From: ""ježek.obecný"" <jezek.obecny/=/gmail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 31, 2008 12:42 AM
Subject: Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ?


slavny vyrok A. Eisteina (pokud ho kdy rekl) se nevztahuje jen na vcelu
medonsku kterou my chovame, ale na vcelaky vseobecne, a jak jiste VITE,
ruzných vcel samotarek je docela HAFO, nepocitaje brundibary cmelaky,
.... takze bych si moc nefandil s tim, ze chovem vcel zachtranuji
planetu :-)

petr j.



M. Václavek napsal(a):
> Albert Einstein údajně řekl, že kdyby uhynuly včely, do čtyř let vymře
> lidstvo. Nepřinese 21. století zkázu včelařům? Jaký vliv mají na včely
> změny klimatu? Přežije-li obor, bude více malovčelařů, nebo převáží včelí
> farmy? O tom bylo Milénium – pořad zpravodajského kanálu ČT 24.
> http://www.ct24.cz/vysilani/2008/07/29/208411058030729-11:35-milenium/
>
>


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3311 (20080730)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

slavny vyrok A. Eisteina (pokud ho kdy rekl) se nevztahuje jen na vcelu
medonsku kterou my chovame, ale na vcelaky vseobecne, a jak jiste VITE,
ruzných vcel samotarek je docela HAFO, nepocitaje brundibary cmelaky,
.... takze bych si moc nefandil s tim, ze chovem vcel zachtranuji
planetu :-)

petr j.



M. Václavek napsal(a):
> Albert Einstein údajně řekl, že kdyby uhynuly včely, do čtyř let vymře
> lidstvo. Nepřinese 21. století zkázu včelařům? Jaký vliv mají na včely
> změny klimatu? Přežije-li obor, bude více malovčelařů, nebo převáží včelí
> farmy? O tom bylo Milénium – pořad zpravodajského kanálu ČT 24.
>
> http://www.ct24.cz/vysilani/2008/07/29/208411058030729-11:35-milenium/
>
>

Rozměry krmítek jsou délkou na Langstroty, hloubka podle jejich typů a do našich úlů nejdou kvůli délce. Možná by bylo zajímavé porovnat, jak by dopadly ceny nových úlů díky silné koruně, ale moje problémy jsou úplně jiné. Kamaráda do toho také netahám, neboť oba stíháme jen tak tak. Kontejner si nakonec stejně nikdo neobjedná a tak se jedná pouze o mlácení prázdné slámy. Ale kdybych měl horní loučku 435 nebo jak to ten L. má, vypadalo by mé rozhodování jinak. Zdraví R. Stonjek

mala moravka je vyložene horský region a tento spad kopíruje tamní snůšky....

zabírejte se vlastni objektivitou a snahou neco vytvořit pro ostatni

ale nemám rád ty, kteří chtějí rychle zbohatnout nebo chtějí, aby se jim náklady vrátily za 2 roky.
----------------
To je jednoduché. Objednej toho kontejner, doprava do přes oceán není ani moc drahá, pak autem sem, a pak to prodávej.
Pokud si opravdu nebudeš moc přirážet, a skromně si náklady necháš vracet déle jak dva roky, určitě se dostaneš na dobrou cenu a půjde to na dračku.
Pro mě ber pár těch krmítek.

Karel

P.S.
Náklady obsahují i odpisy z investic. Za kolik let by bylo slušné tu investici odepsat do nákladů?

nabízím několik neoplozených matek kmene Vigor (licenci vlastním), cena je 100Kč/ks, k odběru pouze dnes, možno i odeslat poštou. Objednávky telefonicky: 724 758 774, Valašské Meziříčí

U stanice jsou i poznámky, ze kterých vyplívá, že je měřen u některých
včelstev spad přirozený a u některých problémových byla nasazena KM.
Takto napsané je to vatržené z kontextu.

Milan Čáp

M. Václavek napsal(a):
> Na www.varroamonitoring.cz mě zaujaly výsledky stanice Leopolda Mately (
> obec: Malá Morávka ).
>
> Den......přirozený spad......spad po léčení kyselinou mravenčí
> 11.5.....0,07................12,4
> 6.7......0,11................200
> 13.7.....0,23................24
> 29.7.....0,85................300
>
>
>

To mě zajímá, nemohl by se Váš přítel podělit o zkušenosti?
To, že se našel výrobce plastových rámků u nás je jistě záslužné, ale....
Cena plastového rámku navoskovaného v US internetovém obchodě je $1,59 - 1,99, cena u nás nenavoskovaného a v neověřené kvalitě je 45,- Kč. Předpokládám, že cena přímo od výrobce v US by byla podstatně nižší. Je to otázka dohody a myslím, že by to nebyl zas až takový problém.
Přemýšlím nad tím, zda by se nevyplatilo třeba i jednorázově dovézt větší množství takových rámků a vychytaných pomůcek, a ne doslova vydělat, ale ušetřit řadě lidí docela dost peněz.
Možná už s tím máte někdo více zkušeností.
Ne že bych to někomu záviděl, ale nemám rád ty, kteří chtějí rychle zbohatnout nebo chtějí, aby se jim náklady vrátily za 2 roky.
Určitě si i těch předražených rámků pár koupím, abych je vyzkoušel, ale určitě to za tu cenu bude jen pár kousků.
zdenek


Musím naprosto souhlasit, něco na těch sjednocených rámkových mírách je. Kamarád si teď objednal podle katalogu něco na ukázku pro včely z USA a vzteky jsem skřípal zuby. umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč. Česnové krmítko plast - nádherně vymazlené, také přijatelná cena. Do mých 39 však z toho nic nepasuje. Udělal jsem největší chybu, když jsem začal stavět Dadanty, že jsem nepoužil alespoň 42 Zander, když ne Langstroth. Ale kdo mohl tušit, že Internet spojí celý svět a dnes se dá po něm koupit téměř vše. Tak používám alespoň jejich misky na chov a ty české okamžitě putovaly do popelnice, protože jejich materiál, to je o něčem jiném. Takže, kdo začínáte, vyvarujte se stejné chyby, co jsem udělal já. Zdraví R. Stonjek

Albert Einstein údajně řekl, že kdyby uhynuly včely, do čtyř let vymře lidstvo. Nepřinese 21. století zkázu včelařům? Jaký vliv mají na včely změny klimatu? Přežije-li obor, bude více malovčelařů, nebo převáží včelí farmy? O tom bylo Milénium – pořad zpravodajského kanálu ČT 24.

http://www.ct24.cz/vysilani/2008/07/29/208411058030729-11:35-milenium/

Na www.varroamonitoring.cz mě zaujaly výsledky stanice Leopolda Mately ( obec: Malá Morávka ).

Den......přirozený spad......spad po léčení kyselinou mravenčí
11.5.....0,07................12,4
6.7......0,11................200
13.7.....0,23................24
29.7.....0,85................300

Podle provače je silnější ten na létající hmyz. Je taky o 20 Kč dražší. Plochy musí zůstat taky jedovaté, aby se vosy a sršně, které jsou v terénu nevraceli.
Tonda
>Lepší než biolit a podobný sprej na létající hmyz je Biolit apod. na lezoucí hmyz. Měl by být silnější, protože se u něho počítá s tím, že nastříkané plochy po nějaký týden zůstanou jedovaté pro hmyz, který po nich proleze.

Já dám do nízkého nastavku nádobu a tu potom zakryji muším pletivem. U
silných včelstev pletivo napnu na nastavek shora připínáčky, taky by šlo
jako nosič pletiva použít mateří mřížku, u slabých včelstev a zhruba od
konce září pletivo pokládám přímo na nádobu. Cukr se nalévá do nádoby přes
pletivo, se včelami se do styku nepřijde a taky to umožňuje krmení i večer
potmě. Nádoba nebo více nádob může mít objem od několika litrů pro srpen a
září a silná včelstva po 2 - 3 deci pro slabá včelstva a včelstvíčka a
krmení včel až do prosince, pokud je přes poledne aspoň 10 st C. Jako nádoby
používám hodně misky pod květináče, potom plastové vaničky od masa, dají se
použít jakékoliv plastové nebo jiné plošší nádoby. Síto je zakryto igelitem
kvůli zamezení průniku vlhkosti do tepelné izolace a dále tepelnou izolací z
filců nebo hadrů nebo třeba pytlíků slámy či sena, ta chrání taky proti
úniku vůně ze včelstva a tím přilákání zlodějek....
Viz http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003100201
Co se týká otvorů do nastavků a krmení přes ně, třeba do úlů, kde není
přístup shora, nabízí se varianta umístit nad rámky taky nádobu a dolívat ji
otvorem kusem hadičky. V dnešní době by neměl být problém hodit do nádoby
dva kontakty a sledovat okamžik naplnění nádoby jednoduchým indikátorem
pomocí změny vodivosti mezi kontakty. Výrobu tady toho krmítka jsem ale
nikdy nerealizoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 30, 2008 6:58 AM
Subject: Re: vyzuití loňských cukerných zásob


> Já myslím, že takové výrobky se brzy začnou vyrábět tady a na místní
> rámkové
> míry. Na jakou výšku a na jaký objem originální krmítko je?
>
> R. Polášek
>
> Dám jeden typ na skutočne dobrú pomôcku na dopĺňanie zásob, ktorú používam
> 20 rokov. Kŕmidlá urýchľujú prácu, roztok či pevné kŕmidlo sa podáva z
> vonkašieho prostredia individuálne pre každé včelstvo a do každej
debničky,
> do styku s včelami neprichádzate, sú bezpečné vhodné na podávanie roztokov
> v hociktorú dennú dobu v množstve od 0,1 do 4 litre. Na starších úľoch
> vyhotovených s hrubými uteplenými stenami sa kŕmny otvor dá ťažko spraviť,
> ale na tenkostenných úľoch to ide okružnou pílou alebo frézou,
> bezproblémov.
> No a výroba kŕmidiel, tú zvládne aj stredne šikovný amatér. ešte jedne
> poznámka, výroba drevených kŕmidiel je náročnejšia, hlavne aby netiekli,
> vnútorné steny a priehradka, musia byť natreté odolným lakom proti
> nasiakavosti sololitu. Anton
>
>
> vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236&mode=&order=0&thold=0

Lepší než biolit a podobný sprej na létající hmyz je Biolit apod. na
lezoucí hmyz. Měl by být silnější, protože se u něho počítá s tím, že
nastříkané plochy po nějaký týden zůstanou jedovaté pro hmyz, který po nich
proleze. Když se jím k večeru nebo ráno, kdy je zima a hmyzáci nejsou moc
aktivní, stříkne pořádně otvorem do hnízda, zamoří se jim na pár
rozhodujících dní celé hnízdo a oni pochcípou. Jen upozorňuji, že vosy a
zvláště sršni jsou velkými lovci škodlivého hmyzu, takže pokud hnízdo není
těsně u nějakého frekventovaného místa, kde si s lidmi vzájemně vadí nebo
blízko včelstev, je škoda je likvidovat. Tento hmyz sám od sebe na člověka
neútočí, pokud se necítí přímo ohrožen.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 30, 2008 10:34 AM
Subject: Re: Mor nielen na Preloucsku


> Je to biolit na sršně a vosy za 90 Kč. Opradu to pomáhá. Včera jsem to
> použil na oboje. Sršni si dělali hnízdo v kadibudce na zahradě. Musel jsem
> je zlikvidovat. Bylo jich tam asi deset. Jednou jsem na ně stříkl a vzali
> do zaječích. Už se tam nevracejí, ani vosy. Asi jim to hodně smrdí.
> Tonda
> >existuje sprej, kterým se naplni dutina, kde jsou sršni a oni s kapou
> ,nevim jak se jmenuje,ale je to i na vosy apod.

Je to biolit na sršně a vosy za 90 Kč. Opradu to pomáhá. Včera jsem to použil na oboje. Sršni si dělali hnízdo v kadibudce na zahradě. Musel jsem je zlikvidovat. Bylo jich tam asi deset. Jednou jsem na ně stříkl a vzali do zaječích. Už se tam nevracejí, ani vosy. Asi jim to hodně smrdí.
Tonda
>existuje sprej, kterým se naplni dutina, kde jsou sršni a oni s kapou ,nevim jak se jmenuje,ale je to i na vosy apod.

Začal jsem vyrábět skleněná krmítka, která jsou součástí úlů po celý rok i jako stříška.
Včely se převážely na vzdálenost 400 km /6 hod. jízdy/ve skleněném úle. V autě jel pan učitel i s rodinou, tak jsem celý úl zabalil do folie abych snížil riziko úniku včel v případě porušení skla. Pro pohodu při převozu včely dostaly 1 litr rozpuštěného cukru do skleněného krmítka, jenž je součástí úlu, a cukr během jízdy odebraly, což svědčí o jejich vitalitě. Doufám, že v nových podmínkách zůstanou taky zdravé, protože mají více světla a slunce než v běžných zastaralých úlech.. Žáci mají možnost v tomto úle sledovat skutečný život a rozvoj včel a tak poznávat i učit se s přírodou spolupracovat a ne bojovat.Odborník pozná zdravotní stav jen pohledem na úl.
B.V.

Já myslím, že takové výrobky se brzy začnou vyrábět tady a na místní rámkové
míry. Na jakou výšku a na jaký objem originální krmítko je?

R. Polášek

Dám jeden typ na skutočne dobrú pomôcku na dopĺňanie zásob, ktorú používam 20 rokov. Kŕmidlá urýchľujú prácu, roztok či pevné kŕmidlo sa podáva z vonkašieho prostredia individuálne pre každé včelstvo a do každej debničky, do styku s včelami neprichádzate, sú bezpečné vhodné na podávanie roztokov v hociktorú dennú dobu v množstve od 0,1 do 4 litre. Na starších úľoch vyhotovených s hrubými uteplenými stenami sa kŕmny otvor dá ťažko spraviť, ale na tenkostenných úľoch to ide okružnou pílou alebo frézou, bezproblémov.
No a výroba kŕmidiel, tú zvládne aj stredne šikovný amatér. ešte jedne poznámka, výroba drevených kŕmidiel je náročnejšia, hlavne aby netiekli, vnútorné steny a priehradka, musia byť natreté odolným lakom proti nasiakavosti sololitu. Anton


vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236&mode=&order=0&thold=0

Já myslím, že takové výrobky se brzy začnou vyrábět tady a na místní rámkové
míry. Na jakou výšku a na jaký objem originální krmítko je?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 29, 2008 4:49 PM
Subject: Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob


> Musím naprosto souhlasit, něco na těch sjednocených rámkových mírách je.
> Kamarád si teď objednal podle katalogu něco na ukázku pro včely z USA a
> vzteky jsem skřípal zuby. umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se
> skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na
> všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč. Česnové krmítko
plast
> - nádherně vymazlené, také přijatelná cena. Do mých 39 však z toho nic
> nepasuje. Udělal jsem největší chybu, když jsem začal stavět Dadanty, že
> jsem nepoužil alespoň 42 Zander, když ne Langstroth. Ale kdo mohl tušit,
že
> Internet spojí celý svět a dnes se dá po něm koupit téměř vše. Tak
používám
> alespoň jejich misky na chov a ty české okamžitě putovaly do popelnice,
> protože jejich materiál, to je o něčem jiném. Takže, kdo začínáte,
> vyvarujte se stejné chyby, co jsem udělal já. Zdraví R. Stonjek

Výkup medu
Výkup medu je za aktuální ceny od 45,- Kč.

Ceny ve výkupně:
Řepka voda do 19,5 % konve, plechovky tuhé 45,-
řepka voda do 19,5 % sudy nebo tekutá na přelití 46,-

květové medy voda do 19,5 % jednotně 45,-

akát voda do 20 % podle kvality 48 až 50,- Kč

smíšené medy směs medovice apod. 48 až 50,- Kč

Vykupujeme za hotovost v závislosti na množství. Výkuní cena se odvíjí od vodivosti medu a obsahu vody. Upřednostňujeme med v tekuté formě vhodné pro přelití do sudů nebo med přímo v sudech (á 280 kg).

Pro med jsme schopni po domluvě dojet, dopravu u odvozu sudů neúčtujeme.

Doporučujeme zapůjčit si u nás sudy (zdarma), po nahlášení že je med připraven zašleme penízky a odvoz se uskuteční jakmile vytížíme cestu.

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/povidani.php?id=1202578664

Stonjek:
umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč.
-----
To mě zajímá. Zrovna tady přemýšlím, jestli by to šlo lepit z novoduru (mám laciný zdroj), ale za ty prachy radši budu vytáčet med a tohle koupím.
Zajímal by mě ten int. obchod. Přeci jen reference se v obchodě (i v zahraničním s USA:-) hodí.

Děkuji.

Karel

Nemůžu se zaregistrovat na Monitoring, nevím jak získat lokalitu mého stanoviště, kdo to zná ať poradí.

Franta
--------
Nalevé straně je volba:
JAK SE SYSTÉMEM PRACOVAT
po stisku se dostanete sem:
http://www.varroamonitoring.cz/vms/varroamonitoring/showArticle.do?id=Projekt_Varroamonitoring_Help

Je tam kapitolka:
Jak získat zeměpisné souřadnice stanoviště včelstev

doporučuji si zadat třeba na Seznam.cz název obce a stisknout nad tím MAPY, nebo přímo na
http://www.mapy.cz/
zadat obec a pak si to tam najít.

GPS se nezadává úplně přesně a nikde se nezveřejňuje. Je to jen pro zobrazení na mapě.

Jinak je tam mail na help
help"to zakroucené A"varroamonitoring.cz

To bylo spíše pro další zájemce.
------------
Stručná odpověď je zde:
Souřadnice Hvožďan u Bechyně
Loc: 49°17'10.736"N, 14°25'55.903"E

Vítejte:-)

Karel

Hvožďany jsou poblíž Lnář a Březnice - bude tam blízko ten radar.

hledat v mapách

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 29.7.2008 18:03:17
> ----------------------------------------
> Prosím jestli mi můžete nají lokalizaci Hvožďany u Bechyně . Díky
>
>
>

Prosím jestli mi můžete nají lokalizaci Hvožďany u Bechyně . Díky

Nemůžu se zaregistrovat na Monitoring, nevím jak získat lokalitu mého stanoviště, kdo to zná ať poradí.

Franta

Musím naprosto souhlasit, něco na těch sjednocených rámkových mírách je. Kamarád si teď objednal podle katalogu něco na ukázku pro včely z USA a vzteky jsem skřípal zuby. umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč. Česnové krmítko plast - nádherně vymazlené, také přijatelná cena. Do mých 39 však z toho nic nepasuje. Udělal jsem největší chybu, když jsem začal stavět Dadanty, že jsem nepoužil alespoň 42 Zander, když ne Langstroth. Ale kdo mohl tušit, že Internet spojí celý svět a dnes se dá po něm koupit téměř vše. Tak používám alespoň jejich misky na chov a ty české okamžitě putovaly do popelnice, protože jejich materiál, to je o něčem jiném. Takže, kdo začínáte, vyvarujte se stejné chyby, co jsem udělal já. Zdraví R. Stonjek

existuje sprej, kterým se naplni dutina, kde jsou sršni a oni s kapou ,nevim jak se jmenuje,ale je to i na vosy apod.

kde je pak volání po možnosti záměny a univerzálnosti všichni si tady pak z tohoto pohledu protiřečíte aby k promíchávání nemohlo docházet pak by úly musely být každý na jinou rámkovou míru a tolik měr zase nemáme
______________________________________________________________

Sjednocování rámkových měr a úlových systémů se nečinní především kvůli možnosti neomezených výměn, ale pro snížení variability sortimentu včelařských potřeb, zvýšení využití velkovýroby a tím snížení nákladů.

Příklad z praxe:
Chci si pořídit a otestovat celoplastové rámky s mezistěnami. A hle PROBLÉM!...Na r. m. 42x17 cm se plastové rámky NEVYRÁBĚJÍ. Kdybych včelařil v Langstrothu, situace by byla úplně jiná.

Univerzalita není důvodem, proč bezhlavě promíchávat plásty mezi včelstvy. Je pravda, že vracení plástů na místo původu může být náročné ( např. u klasických úlů, kde se plásty převážejí ve speciálních přepravkách, také třeba při vysokonástavkovém včelaření, kdy se neodebírají celé nástavky plné medu ). Mi, co včelaříme s celými nástavkami ( nízkonástavkoví včelaři ), takové problémy nemáme. Pak je jen otázka dobré organizace a zvýšení pracovní doby se neprojeví významně. Ten čas navíc za jistotu zamezení případného rozšíření nákaz stojí. Každopádně bych neměnil dílo mezi stanovišti.

S pozdravem...M. Václavek...

To bývalo reálné a z dnešního pohledu neekonomické kde je pak volání po možnosti záměny a univerzálnosti všichni si tady pak z tohoto pohledu protiřečíte aby k promíchávání nemohlo docházet pak by úly musely být každý na jinou rámkovou míru a tolik měr zase nemáme

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob
> Datum: 29.7.2008 11:47:56
> ----------------------------------------
> U malého
> včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny
> pomůcky
> používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
> stejnými "breberkami"
> _______________________________________________________________
>
> Infekční tlak skrz pomůcky je ve srovnání s plásty velmi malý.
>
> Je snad takový problém si rámky označit číslem včelstva ( kombivčelstva ) a
> po vytočení je vrátit na místo původu? Razantně se tím sníží přenos
> infekčních onemocnění, i když se u všech včelstev používají tytéž pomůcky.
>
> Proč se při pozitivním klinickém nálezu moru včelího plodu musí všechna
> včelstva na stanovišti utratit? Protože ,,normální,, včelaři jsou líní a
> plásty nekontrolovatelně bezdůvodně míchají mezi včelstvy, takže je pak
> vysoká pravděpodobnost, že se nákaza rozšířila po většině včelstev ( u
> některých se ještě nemusí projevovat klinické příznaky ).
>
> Prvním článkem řetězce problémů s nemocemi jsou lajdáci, neumělové, kterým
> kvůli nedbalé péči vymřou včelstva, zdravá je vyloupí, čímž se nemoc
> rozšíří ( na další stanoviště ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Mě by zajímalo, kdo všechno z včelařů včelaří tak, že označuje rámky a
důsledně vrací rámky jen do téhož včelstva, ze kterého byly vybrány. Je sice
každého věc, jak to dělá, ale tato manipulace dost ztěžuje a prodlužuje
práci ve včelstvech. Připadá mi, že to je zdůvodnitelné jen ve speciálních
případech, třeba v ochranném pásmu kolem moru a tak podobně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 29, 2008 11:47 AM
Subject: Re: vzuití loňských cukerných zásob


> U malého
> včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny
> pomůcky
> používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
> stejnými "breberkami"
> _______________________________________________________________
>
> Infekční tlak skrz pomůcky je ve srovnání s plásty velmi malý.
>
> Je snad takový problém si rámky označit číslem včelstva ( kombivčelstva )
a
> po vytočení je vrátit na místo původu? Razantně se tím sníží přenos
> infekčních onemocnění, i když se u všech včelstev používají tytéž pomůcky.
>
> Proč se při pozitivním klinickém nálezu moru včelího plodu musí všechna
> včelstva na stanovišti utratit? Protože ,,normální,, včelaři jsou líní a
> plásty nekontrolovatelně bezdůvodně míchají mezi včelstvy, takže je pak
> vysoká pravděpodobnost, že se nákaza rozšířila po většině včelstev ( u
> některých se ještě nemusí projevovat klinické příznaky ).
>
> Prvním článkem řetězce problémů s nemocemi jsou lajdáci, neumělové, kterým
> kvůli nedbalé péči vymřou včelstva, zdravá je vyloupí, čímž se nemoc
> rozšíří ( na další stanoviště ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...

U malého
včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny pomůcky
používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
stejnými "breberkami"
_______________________________________________________________

Infekční tlak skrz pomůcky je ve srovnání s plásty velmi malý.

Je snad takový problém si rámky označit číslem včelstva ( kombivčelstva ) a po vytočení je vrátit na místo původu? Razantně se tím sníží přenos infekčních onemocnění, i když se u všech včelstev používají tytéž pomůcky.

Proč se při pozitivním klinickém nálezu moru včelího plodu musí všechna včelstva na stanovišti utratit? Protože ,,normální,, včelaři jsou líní a plásty nekontrolovatelně bezdůvodně míchají mezi včelstvy, takže je pak vysoká pravděpodobnost, že se nákaza rozšířila po většině včelstev ( u některých se ještě nemusí projevovat klinické příznaky ).

Prvním článkem řetězce problémů s nemocemi jsou lajdáci, neumělové, kterým kvůli nedbalé péči vymřou včelstva, zdravá je vyloupí, čímž se nemoc rozšíří ( na další stanoviště ).

S pozdravem...M. Václavek...

Píšete, že v říjnu zahazujete klíč od úlů. Já si ale bohužel nemohu takový luxus, zahazovat od včelína klíč, dovolit. Vy, předpokládám také ne. Byl to od Vás jistě pouze bonmot.
______________________________________________________________

Samozřejmě jde o nadsázku. Staré včelařské přísloví: ,, V září úl zavři. Zahoď od něho klíč. Na jaře si kup nový. ,,...je v současnosti nereálné ( varroáza ).

S pozdravem...M. Václavek...

Zdravím. Ten dojem je správný. Pokud však akutně a bezprostředně ohrožují
obytnou zástavbu, dětské hřiště a podobně, pak se bere v úvahu, že člověk je
tak nějak chráněný také :-).
(Osobně ale se sršni problémy nemám - nevadí mi, vím, že pokud zrovna
náhodou nějakého nedopatření nestisknu, tak si mě nevšimne. Zatím jsem ještě
nikdy žádného nestiskl :-).
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Zdeněk Heřmánek" <ZHermanek/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 28, 2008 8:13 PM
Subject: Re: Mor nielen na Preloucsku



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor nielen na Preloucsku
> Datum: 28.7.2008 18:02:47
> ----------------------------------------
> existuje nejaky postrik na vyhubeni srsnu
> Mám takový dojem že jsou sršni chránění.
>
>


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3303 (20080728)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Fungovalo by zazimování záložních matek Vaší metodou s připojením oddělku v říjnu, co myslíte? Proč?
Ptám se, protože v říjnu ,,zahazuji klíč od úlů,,.
Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...
-----------------------------------------------------------
Nevím zda by tato metoda, která není moje, tuto metodu jsem v dřívějších letech částečně odkoukal od tehdy starších a zkušenějších a též po několika neúspěších vyzkoušel a nyní již mnoho let sám praktikuji, fungovala již v říjnu v podmínkách, kde chováte včely Vy. V podmínkách kde včelařím já je měsíc říjen nejistý. V roce 2006 jsem oddělky dokonce usazoval až počátkem prosince. Zde nemá smysl spěchat. Píšete, že v říjnu zahazujete klíč od úlů. Já si ale bohužel nemohu takový luxus, zahazovat od včelína klíč, dovolit. Vy, předpokládám také ne. Byl to od Vás jistě pouze bonmot. Ještě v říjnu provádíme fumigace s odstraněním plodu a koncem prosince někteří z nás aerosolují. Také čistíme česna od sněhu, kontrolujeme podložky, poslechem kontrolujeme včelstva, odebíráme v termínu zimní měl, někteří z nás, vlastníků mikroskopu alespoň školní kvality, připravují a kontrolují vzorky na akarinózu a nosemózu. O přípravách na příští sezónu ani nemluvím. Jóóó milý příteli Václavku, dnes již není vše pouze v rukou božích. Musíme sami sobě pomáhat. Přemýšlejte, vyzkoušejte a uvidíte, že to funguje. Z obsahu a kvalitay Vašich příspěvků soudím, že jste teoreticky dobře vybaven. Tak to dokažte i v praxi. Přeji mnoho úspěchů. Tím končím veškeré diskuse na toto téma.
Pepča

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor nielen na Preloucsku
> Datum: 28.7.2008 18:02:47
> ----------------------------------------
> existuje nejaky postrik na vyhubeni srsnu
> Mám takový dojem že jsou sršni chránění.
>
>

existuje nejaky postrik na vyhubeni srsnu

Ale vůbec není včelař s jedním stanovištěm menším rizikem. Právě naopak, takové plásty se častěji s "úsměvem" a "jistotou" budou sousedsky nabízet, (s oddělky) za úplatu nebo jako bonus nějakému začátečníkovi zdarma, ze známosti a častým dotazem je, jak ty rámky využít, protože zkrátka včelaři se snaží (musí být) za každou cenu šetřiví a většinou jako rozhodnutí zvítězí, že každé p.... (včelstvo), všechno spase.

Včem je problém vyvařit a po zkvašení a vyčeření si to vypít?

........
To platí pro včelaře s více stanovišti, který může zavléct plásty se
zásobami nějakou nemoc na jiná stanoviště než bylo to, kde včely uhynuly a
rozšířit tak podstatně ochranné pásmy a další karanténní opatření.

To platí pro včelaře s více stanovišti, který může zavléct plásty se
zásobami nějakou nemoc na jiná stanoviště než bylo to, kde včely uhynuly a
rozšířit tak podstatně ochranné pásmy a další karanténní opatření. U malého
včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny pomůcky
používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
stejnými "breberkami" , pokud se tam nějaké vyskytnou. Pokud na stanovišti
tedy nějaká nebezpečná nakažlivá nemoc je a nastaly v loni na podzim úhyny,
potom bez léčení by úhyny pokračovaly i letos na jaře a v létě a to nebylo.
Takže téměř s jistotou včela loni na podzim uhynula na varaózu. Přirozeně je
třeba v takových případech včely více sledovat, už na podzim se mělo
pečlivou prohlídkou uhynulých včelstev vyloučit jiný důvod uhynů než varaóza
a nyní při přidávaní starých zásob je třeba taky si včel trochu více všímat,
co kdyby náhodou....
Je jen určitý malý problém, že skladováním o rok déle byly zásoby a plásty
poškozeny třeba plísní nebo kvasinkami nebo i moly, případně jen prostým
skladováním přibylo HMF a taky tam je hodně zkrystalovaného cukru a to by
mohlo včelám v zimě za mrazu vadit. Proto, když už se zásoby nespotřebovaly
při výrobě oddělků, je o kousek vhodnější ty plásty se zásobami přidávat
tak, aby se staré zásoby spotřebovaly v době po mrazech, v předjaří a na
jaře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 28, 2008 3:06 PM
Subject: Re: vzuití loňských cukerných zásob


> Anton:>Ako využiť glycidové zásoby, má včelár niekoľko možností, pravda,
ak
> si je istý, že včelstvo uhynulo na premnoženie klieštika. <
>
> .........
>
> No právě Antoni, jaká je záruka toho, že tazatel takový úhyn pozná, když
> neví ani co se zásobama co zbydou?
>
> Chce to být už nekompromisní, jestli je položena taková otázka takto.
> Nakonec co je univerzálnější odpovědí, když na ty plásty není vidět?
> Rozhodně je lepší radou aby takové plásty (vosk, rámky) prošly recyklačním
> a dezinfekčním cyklem.
>
> Dříve než radit někomu koho neznám a nevidím co vyvádí aby přidával takový
> "nestandadní med" svým včelám mu radím, aby si jej vyvařil a slil a
> případně naočkoval (není to často ani potřeba) a jestli bude koncentrace
> kolem cca 20 - 30 kg medu na 100l, ať si to raději po roce vypije jako
> medovinu.

Anton:>Ako využiť glycidové zásoby, má včelár niekoľko možností, pravda, ak si je istý, že včelstvo uhynulo na premnoženie klieštika. <

..........

No právě Antoni, jaká je záruka toho, že tazatel takový úhyn pozná, když neví ani co se zásobama co zbydou?

Chce to být už nekompromisní, jestli je položena taková otázka takto. Nakonec co je univerzálnější odpovědí, když na ty plásty není vidět? Rozhodně je lepší radou aby takové plásty (vosk, rámky) prošly recyklačním a dezinfekčním cyklem.

Dříve než radit někomu koho neznám a nevidím co vyvádí aby přidával takový "nestandadní med" svým včelám mu radím, aby si jej vyvařil a slil a případně naočkoval (není to často ani potřeba) a jestli bude koncentrace kolem cca 20 - 30 kg medu na 100l, ať si to raději po roce vypije jako medovinu.

Ako využiť glycidové zásoby, má včelár niekoľko možností, pravda, ak si je istý, že včelstvo uhynulo na premnoženie klieštika.

Už táto koja veta upozorňuje na nebzpečie infenkcie pri využítí opustených zásob, takže moje odporúčanie nie je "laxné".
Mám vlastné skúsenosti a dobré s využitím zásob po "vylietaní" včiel pri silnom zamorení včelstva V.D.

budou dva zimní chumáče až do prvých proletů.
Pepča
______________________________________________________________

Fungovalo by zazimování záložních matek Vaší metodou s připojením oddělku v říjnu, co myslíte? Proč?
Ptám se, protože v říjnu ,,zahazuji klíč od úlů,,.
Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...

Kdo Vám to sdělil, že příčinou úhynu je varroáza?

Jestli jde o úhyn, a nevíte s určitostí, že jde o varroázu, riskujete ztráty dalších včelstev (svých nebo když plásty např. prodáte, rozšíření).

Plásty vyvařit nebo spálit!


Nechápu jak můžete být ostatní tak laxní a klidně radíte v úhynech, anichž by jste plásty viděly, že jsou vhodné k přidání do včelstev.??

_gp_

............
vladislav (88.83.169.30) --- 26. 7. 2008
vzužití loňských cukerných zásob
Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých po varroáze.
Děkuji

b)včelstva již musí "zimovat".
----------------------------------------------
budou dva zimní chumáče až do prvých proletů.
Pepča

Asi nejjednodušší a nejbezpečnější je zavěšení medových plástů do prázdného nástavku ( můžou se zde uložit také starší plásty...včely je ochrání před zavíječi ), který se podhodí pod včelstvo. Pokud hlavní česno nebude dostatečně hlídané, je třeba ho zavřít nebo opatřit stříškou proti lupičkám. Včely během podletí zásoby z plástů vyberou. Na podzim se může přidaný nástavek oddělat.

S pozdravem...M. Václavek...

Použití pouze mateří mřížky vyžaduje: a) dostatečnou vrstvu zásob mezi včelstvy
_______________________________________________________________

Vytvoří se při této metodice propojený zimní chumáč obou včeltev, nebo vzniknou dva samostatné chumáče oddělené mednou komorou?
Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...

... opravdu stačí jen mateří mřížka? Nemusí být včelstva oddělena dělicí mřížkou se síťovinou např. pro dna, aby nebyla průchodná pro dělnice?

Díky za odpověď.
Jakub
-----------------------------------------------------------
Pokud chcete pro jistotu, použít pro včely neprůchodnou síťovinu, nemusíte čekat na to až skončí letová aktivita včel (přechod včelstva na zimní režim - stažení do zimního chomáče..). Musíte ale oddělku zabezpečit dostatečné zimní zásoby pro přežití do jara kdy budete oddělek zužitkovávat. Musíte také otevřít u oddělku očko. Je to vlastně samostatné včelstvo.

Použití pouze mateří mřížky vyžaduje: a) dostatečnou vrstvu zásob mezi včelstvy, b)včelstva již musí "zimovat". Mateří mřížka zde slouží jako pojistka aby se nám matky nepozabíjely v předjaří. Výhodou je, že oddělku stačí menší množství zásob. Pro zpracované zásoby si v případě potřeby "sáhne" pod mateří mřížku. Pozor na výšku mezery. Musí být pro včely překonatelná. Z tohoto režimu můžete také přejít do režimu dvoumatečného chovu. Ten ale neprovádím a proto s ním nemám zkušenost.
Pepča

Já bych je dal do blízkosti plodu aby je využily ještě teď

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: vzuití loňských cukerných zásob
> Datum: 27.7.2008 02:17:59
> ----------------------------------------
> Dát před krmením na zimu po 2 - 4 plástech na kraje nastavku, aby včely v
> zimě braly letošní zásoby a na jaře po rozplodování ty staré. Nebo nakrmit a
> něco míň a přidat až na jaře po prvním proletu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "vladislav" <vladislav.vbihal/=/lompraha.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, July 26, 2008 8:17 PM
> Subject: vzuití loňských cukerných zásob
>
>
> > Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých
> > po varroáze.
> > Děkuji
>
>
>
>

Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých po varroáze.
Děkuji

Ako využiť glycidové zásoby, má včelár niekoľko možností, pravda, ak si je istý, že včelstvo uhynulo na premnoženie klieštika.

- už v tejto sezóne sa dali zásoby využiť pri tvorbe nového včelstva alebo včelstiev. Využiť túto možnosť máte (ak plásty uchránite pred víjačkou) v budúcej sezóne.

- dobrým riešením je, ako to zásoby umožnia (nie sú skryštalizované) vytočiť a následne prevariť s vodou v pomere 0,5 litra vody a 1 KG zásob.
Pri podávaní dať pozor na rabovku, podávať len na noc v max. dávkach 1-2 litre. Opatrnosť sa vyplarí.

-

Dát před krmením na zimu po 2 - 4 plástech na kraje nastavku, aby včely v
zimě braly letošní zásoby a na jaře po rozplodování ty staré. Nebo nakrmit a
něco míň a přidat až na jaře po prvním proletu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vladislav" <vladislav.vbihal/=/lompraha.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 26, 2008 8:17 PM
Subject: vzuití loňských cukerných zásob


> Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých
> po varroáze.
> Děkuji

mě jo př sloučení dvou slabších na jaře, které pak byly vedeny jako dvojmatečné. Ale to jsou dvě odlišné situace

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?ezimov?n? z?lon?ch matek
> Datum: 25.7.2008 19:20:52
> ----------------------------------------
> Stává se Vám, že se včely zbaví jedné z matek před odstraněním mateří
> mřížky?
> Děkuji za odpověď.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
> ----------------------------------------------------------
> Za 16 roků, co takto uchovávám záložní matky pro jarní využití se mi to
> nestalo.
> Pepča
>
>
>

Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých po varroáze.
Děkuji

Nu,nenapadá mne nic jiného,závidím těm produktérům pylu , kteří jej dělají ročně několik tun. Já to prostě neumím a také těm bajkám nevěřím.Kdo nevěří,ať tam běží...
Je vážený čerstvý a nebo již usušený ,zmrazený a jinak ošetřený ? A co,jde na odbyt? Asi jako propolis ?

Děkuji všem, co mi odpověděli. Je to pro nás velmi přínosné a zařídíme se dle Vašich informací.
Zdraví, Jaroslav Kolek

Nejdříve odpovím na jeden diskusní příspěvek :podsadit - nasadit. Neprosazoval jsem spojování v podletí, to osobně nedělám, spojuji, když potřebuji z jakýchkoli důvodů. Jen jsem se snažil upozornit na zlodějnu otevřenou či tichou a tak nejčastější ztráty matek. Jinak článek v dnešním Včelařství. Ještě doplním jak jsem rychle zlikvidoval otevřenou zlodějnu.Ihned po zpozorování většího pohybu na česnech odělků jsem je těsně uzavřel, ale po chvíli česna byla obklopena obrovským množstvím dobývajících se včel. Nepohlo ometání ani mnoho kouře. Přišpedlil jsem rysováčky celé novina přes celé česno / noviny přesahovaly nahoru, dolui do stran. Zájem včel téměř okamžitě ustal. Tráva , stejným způsobem zavěšený igelit nepomohl.
Dnes bylo teplo, vhko - jako v prádelně a byla vynikající sůška. Asi z jetele, pyl nenosily, ten nosily minulých 14 dní, nádherně žlutý, nevím z čeho a bylo ho hodně.
Tlakové nádoby na stlačený vzduch používám na odlehlém stanovišti již asi 20 let. Je třeba mít známé u hasičů, někde v závodě newjlépe asi u potápěčů - to všechno za sklenici medu, ale "načerno". Snažil jsem se oficielně požádat, ale bylo to v celém kraji zakázáno.Také jsem vyjednal se skladníkem plynových bomb prodej. Je to bez doprošování, legální, tlakové nádoby přezkoušeny, jen se zaplatí stlačený vzduch. Kolik? - podle velikosti a tak jako každý jiný kupující. Bývají natlakovány asi na 150 až 180 atm. Je třeba zdvojený ventil- vysoký a nízký tlak a hadice / to je třeba mít vlastní nebo jinak půjčené. Zimuji ve dvou nástavcích a jedna menší bomba vydrží na jednu dávku acetonu /1/3 litru a sklenička Varidolu nebo 1/3 l acetonu a 16 kapek M 1/. Ošetřím asi 35 včelstev , při jednom nástavku přes 40. Tlak se používá takový, jak je uveden na vyvíječi bývá mezi 3 až 4 atm.Čas 30 sec , při dvou nástavcích o 10 déle. Je třeba s tlakovými bombami dělat opatrně, aby nedošlo k úrazu./pád, urazit hrdlo/ Jinak je práce snadná, lehká /jedná se asi o 5 kg/ Na včelíně a včelnici používám asi za třiapůl tisíce el kompresor a 50 m šňůru. Chtěl bych upozornit, aby el vovič byl dostatěčně dimensován - může dojít při podpětí k zlikvidování spinače a při opravě stojí skoro jako celý
kompresor.Tlakovou nádobu nemůžete sami natlakovat. Používá se zvláštní kompresor a přezkušovaná nádoba a provádí to proškolený pracovník - jedná se o skutečnou bombu i když ne naplněnou výbušninou.