Včelařská konference

Pane kolego, klobouk dolů. Byla to velká odvaha, smělost a drzost přiznat nižší stav a chtít tomu odpovídající dotaci. Přestože se dotace musí vyplácet v plné (nezkrácené) výši, nikdy jsem tuto částku neviděl. Zde je vidět, jak ČSV v pokynech k výplatě dotací lže, protože ZO mají program, kde se v jednotlivých kolonkách od dotace rovnou odečítají členský příspěvek 200 Kč, 16 kč na včelstvo a eventuelně čl. příspěvek ZO. Skuste ještě chtít po ZO, aby Vám vyplatila dotaci 1.D, tak jak mají, podle zákona. A myslím, že jste dovčelařil. Zdar a sílu.

Pro G. Pazderku, Františka Rouska a další přispivatele : Vážení stůjme pevně nohama na zemi. Neznám žádnou kontrolní komisi ani ÚKRK, která by něco takového vyřešila. A není možné nic od ní něco takového ani očekávat. Nesměle jsem to nadnesl na ZO a nic se nedělo. A to jsou funkcionáři zodpovědni za výplatu dotace. Alibistické fráze. Pokud se dotace 1.D dává za splnění opylovacího účelu v běžném roce, jak jsem psal dříve, není pomoci (viděli jsme to loni, kdy byly celé obce bez včelstev již v září a říjnu 2007 a přesto na dotaci měli nárok a také ji dostali- říkáme tomu dotace na mrtvé včely). Včelař uplatňující dotaci prohlásí, že měl včely, nebo že si chytil roj(e) a tím splnil opylovací účel v daném roce, (porušil tím veterinární zákon, nebo občanský zákoník) a dokažte mu, že ty včely neměl. Důkazní břemeno je na vás a jste v důkazní nouzi. Kontrolní komise i kdyby k němu přišla domů, její kroky končí na hranici jeho pozemku a dále se nedostane, i kdyby měla v zádech Policii ČR. A zkuste dokázat, že neměl včely a uplatňuje dotaci neoprávněně. Neohánějme se tím, že podepsal u přihlášky souhlas s tím, že pustí funkcionáře na pozemek ke včelám. Pokud je pozemek oplocený, končíte a právně je to nevymahatelné. A dokažte mu něco, akorát se vám vysměje. A kde je zodpovědnost funkcionářů ??? Uvědomte si, že i oni musí žít s těmito lidmi v okolí a nebudou si přece dělat nepřátele kvůli nějakým penězům ze státního rozpočtu. Vítejte v Českém absurdistánu. Jediným skutečným řešením je konec dotace 1.D, k němu stejně brzy dojde a tím skončí tito "včelaři". Vždyť při "vlastnictví" 3 včelstev a dotaci 150 Kč mu donesou ještě okolo 200 Kč domů. No neberte to. Tento problém nemá skutečně řešení, vyjma konce této dotace, takže i diskuse k němu vychází jaksi "mimo mísu". Nevím, zda je všude takový "nelad", jako zde, ale vše je v lidech a vše je o lidech a penězích. A tímto už doufám končím. Nazdar.

Určitou odpovědnost mají i funkcionáři, co vyplácejí dotace. To bylo řevu na
mou adresu, když jsem při vyplácení snížil počet včelstev a oni museli vzít
kalkulačku, vyhodit předtištěný pruh papíru, na kterém výše dotace pro mně
byla, pěkně ručně to znova vypočítat a napsat. Z 60 - 80 včelařů, jsem byl
buď jediný, kdo počty včelstev na dotaci upřesňoval, nebo nás tam bylo tak
2 - 3.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <mmcc/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 09, 2008 11:07 AM
Subject: Re: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.


Uznejte ale, že to otráví člověka, když se s tímhle setká. Takže
ho chápu. Na druhou stranu nelze to jen tak přehlížet, ale komunikovat
s kontrolní a revizní komisí, ať již ZO, OV či UV. Je třeba s
tím něco dělat. Odpovědnost sice nese včelař,ale peníze vyplácí
funkcionář ZO a ten by měl ověřovat oprávněnost výplaty a nese
odpovědnost, protože on je poslední, kdo vyplácí peníze. Musí
se naučit nést odpovědnost a ne jen tupě přenášet peníze na
"spotřebitele".
Kamarádíčkování je konečná, protože se může stát, že za to
zaplatí on a ne ten "spotřebitel".

Marek Medve

Oplozená matka v klícce s 10 - 15 včelami vydrží i mimo včelstvo v pokojové
teplotě až 3 týdny, zaručeně nejméně týden. Je třeba, jak doprovodné včely
začnou hynout, mrtvé i živé opotřebované doprovodné včely vyhodit a do
klícky k matce nabrat z úlu nové doprovodné včely. Potřetí už to obvykle
nejde. Včely v klícce musí mít v dosahu krmivo - med a vodu, med v obvykle
tuhé podobě přes sítko a vodu nasáknutou ve vatě na sítku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 09, 2008 9:47 PM
Subject: RE: Reservní matka náhraka mateří látky


Uchování i několika oplozených matek v klíckách v medníku je možné. Včely se
o matky starají i při přítomnosti kladoucí matky pod mřížkou ( v plodišti ).
Dokonce i v případě, že do klícky je několik včel nenávistně "zaťato".
Je třeba jen zajistit, aby matky nemohly k sobě navzájem. V mnoha případech
lze takto uchovat oplozené matky po dobu několika dnů (možná i týdnů).

Např. v zasílacích klíckách (bez doprovodných včel) bez pozorovatelné újmy
přečkaly matky téměř 14 dnů, aniž by se plodištní matka vyrojila. Asi i
proto je to bezpečnější provádět právě v období snůšky ( o což Vám asi
především šlo ).
Používám to někdy např. při výměně matek, kdy vychycenou matku ponechám žít
v medníku jiného včelstva, dokud není v původním včelstvu s jistotou nová
matka přijata a dobře klade. Když se nepovede, matku vrátím a zkusím výměnu
za čas znovu. Vím, že v medníku vlastního včelstva matku takto uchovat
nelze! Nová by nebyla přijata.

S neoplozenými matkami v tomto směru zkušenosti nemám.
J.Kala



Dotaz M.Václavek: ......jest-li je možná koexistence
dvou matek v jednom včelstvu, při čemž jedna z nich klade ( produkční matka
) a druhá ( matka pomocná ) je uzavřená v izolační klícce?

Uchování i několika oplozených matek v klíckách v medníku je možné. Včely se
o matky starají i při přítomnosti kladoucí matky pod mřížkou ( v plodišti ).
Dokonce i v případě, že do klícky je několik včel nenávistně "zaťato".
Je třeba jen zajistit, aby matky nemohly k sobě navzájem. V mnoha případech
lze takto uchovat oplozené matky po dobu několika dnů (možná i týdnů).

Např. v zasílacích klíckách (bez doprovodných včel) bez pozorovatelné újmy
přečkaly matky téměř 14 dnů, aniž by se plodištní matka vyrojila. Asi i
proto je to bezpečnější provádět právě v období snůšky ( o což Vám asi
především šlo ).
Používám to někdy např. při výměně matek, kdy vychycenou matku ponechám žít
v medníku jiného včelstva, dokud není v původním včelstvu s jistotou nová
matka přijata a dobře klade. Když se nepovede, matku vrátím a zkusím výměnu
za čas znovu. Vím, že v medníku vlastního včelstva matku takto uchovat
nelze! Nová by nebyla přijata.

S neoplozenými matkami v tomto směru zkušenosti nemám.
J.Kala



Dotaz M.Václavek: ......jest-li je možná koexistence
dvou matek v jednom včelstvu, při čemž jedna z nich klade ( produkční matka
) a druhá ( matka pomocná ) je uzavřená v izolační klícce?

srovnává se počet zimovaných včelstev v zimě 2007-8 a hlášení vizimovaných včelstev k 1 květnu 2008

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace na obnovu v?elstev 1.D.d.
> Datum: 09.9.2008 19:14:39
> ----------------------------------------
> Mám nárok na dotaci 1.D.d a spadám do okresů vyjmenovaných na formmuláři,
> když loni v zimě jsem zazimoval 2 včelstva a do jara jsem měl jen jedno,
> ikdyž jsem měl výsledek spadu zimní měli negativní 0. Teď budu opět zimovat
> 2 včelstva, druhé mám vytvořené s oddělku.Jak se to bude dokazovat, že
> opravdu uhynula na varroázu.V návodu pro dotaci jsem to nenalezl.
>
>
>

Ak som dobre porozumel Vašej otázke, tak odpoveď znie, že matka v produkčnom včelstve dokáže prežiť a zároveň odovzdávať materskú látku včelám nekonečne dlho bez jej poškodenia.
______________________________________________________________

Takhle jsem onu otázku sice nemyslel, ale přesto děkuji za odpověď. Vaše metoda zužitkování nadbytečných rojů je zajímavým námětem, jak lze při dostatku materiálu a času využít rojový potenciál.

Moje otázka byla směřovaná na uchování pomocné matky ( tj. matky, která je určena přelétáku jako zdroj mateří látky pro zachování jeho pracovitosti ) za přítomnosti matky produkční. Jinak řečeno, jest-li je možná koexistence dvou matek v jednom včelstvu, při čemž jedna z nich klade ( produkční matka ) a druhá ( matka pomocná ) je uzavřená v izolační klícce?

Blíže k PP-systému:
Při tvoření přelétáku se pomocná matka s klíckou přemístí do medníkové části, kam přelétají létavky a starší úlové včely. V plodové části včelstva stále pobývá produkční matka, která klade ( sice po pár dní od provedení přelétáku omezeně, ale to nevadí, v konečném důsledku spíše naopak ), takže je zajištěna náhrada za staré včely. Pomocná matka nemůže klást, protože se stále nachází v izolační klícce ( i v přelétáku, kde se pak včely plně zaměří na snůšku, protože nechovají plod ). Na základě dosavadních zkušeností s přelétákovými metodami jsem dospěl k názoru, že je žádoucí provést propojení a návrat do standardního stavu včelstva nejlépe za 2 týdny ( v krajním případě až za 3 týdny ), nikoliv do 10 dní, jak se klasicky postupuje. Je nutné dbát na dostatek prostoru v plodové části ( každý týden se vylíhne +/- 15 000 včel , v plodišti zůstává 25 000-35 000 včel... je třeba poskytnout prostor alespoň 80 včel / dm2 rámku... přidat nástavky ). Princip přelétáku spočívá v přetvoření nadbytečných krmiček ( potenciálních nebo již anatomických trubčic) v létavky ( případně starší úlové včely ). Tento proces je pozvolný a neprobíhá naráz během pár dní ( proto v PP-systému navrhuji prodloužit etapu přelétáku na 2 týdny ). Tím se jednak efektivně předchází rojové náladě a jednak zvyšuje produktivita včelstva. Podmínkou je však, aby byl v přelétáku přítomen zdroj mateří látky ( živá matky či její syntetická náhrada ( matečník nestačí – nevylučuje mateří látku )).

S pozdravem...M. Václavek...

Mám nárok na dotaci 1.D.d a spadám do okresů vyjmenovaných na formmuláři, když loni v zimě jsem zazimoval 2 včelstva a do jara jsem měl jen jedno, ikdyž jsem měl výsledek spadu zimní měli negativní 0. Teď budu opět zimovat 2 včelstva, druhé mám vytvořené s oddělku.Jak se to bude dokazovat, že opravdu uhynula na varroázu.V návodu pro dotaci jsem to nenalezl.

Dobrý den.Souhlasím s Ferdou že skutečně až zrušení dotace ukáže komu o co šlo!Opylení plodin je skutečně životně důležitá věc ale na druhou stranu-kdo dá soukromníkovi půlku na auto,váhu,pokladnu atd.Děláme snad včelařinu pro radost a sladkou odměnu,nebo pro to abychom zbohatli?Někteří z vás asi ano.Jsem i rybář a taky nechytám ryby abych měl ale pro radost.Pokud je pro někoho ta dotace tak důležitá tak ať se na to raději ......(víte co)!
Míra

Uznejte, že to ale může odradit. Resp. takovéto chování a kamarádíčkování
je špatné. Je třeba mít rovný metr a ne ho ohýbat jak se nám
líbí. Na druhou stranu je třeba toto nějakým způsobem dát dohromady
ať již s OV nebo dokonce s UV. Povinností kontrolní komise je i
tato činnost. Odpovědnost sice nese včelař, ale funkcionář vyplácí,
musí mít zpětnou vazbu o tom zda správně vyplatil, pak nese odpovědnost
on. Myslím si, že se to musí funkcionáři naučit (nedávat jen
tak zadarmo - bez práce). Musí si uvědoomit a hlavně nést odpovědnost.

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Dotace na obnovu vcelstev 1.D.d.
Datum: 9.9.2008 - 8:39:31

> Ferda:>Znám včelaře, který už minimálně 5 let
> nemá včelu a vesele bere
> dotace. Když jsem upozornil vedení ZO a OV na "bordel",
> co má okolo
> včelína, tento "včelař" doslova na mě vyblil na
> schůzi ZO tu nejhorší
> špínu. Pokud si někdo myslí, že se mě někdo
> z vedení ZO zastal a udělal
> pořádek, je na omylu.<
> .........
>
> Vy nečtete asi to, co píšu. I přesto, že má ČSV
> ve své směrnici výzvu, aby
> věnovala každá ZO zvýsenou pozornost k číslům
> hlášených včelstev, jedná se
> hlavně o kontrolu čísel a chyb ZO, vzhledem ke znění
> titulů dotace 1d.
>
> Hlavní je, že žadatel - chovatel včelstev podepíše
> sám za sebe prohlášení a
> zodpovídá za údaje, které poskytl.
>
> Jestli nic neudělá ZO ČSV, určitě máte možnost
> si nalést informace na
> internetu na okresní pobočku Mze, pod kterou územně
> spadáte nebo přímo
> kontrolní úsek MZe - vyplácení dotací Praha.
> Jestli dokážete zde psát
> takové litánie o nezpravedlnosti na internetu, dokážete
> zformulovat takovou
> informaci určitě i pro MZe.

Uznejte ale, že to otráví člověka, když se s tímhle setká. Takže
ho chápu. Na druhou stranu nelze to jen tak přehlížet, ale komunikovat
s kontrolní a revizní komisí, ať již ZO, OV či UV. Je třeba s
tím něco dělat. Odpovědnost sice nese včelař,ale peníze vyplácí
funkcionář ZO a ten by měl ověřovat oprávněnost výplaty a nese
odpovědnost, protože on je poslední, kdo vyplácí peníze. Musí
se naučit nést odpovědnost a ne jen tupě přenášet peníze na
"spotřebitele".
Kamarádíčkování je konečná, protože se může stát, že za to
zaplatí on a ne ten "spotřebitel".

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.
Datum: 9.9.2008 - 9:04:52

> Takoveto kontroly jsou primo v povinnostech Reviznich
> komisi. Staci dat jen adresny podnet "Kontrolni a
> revizni komisi" okresu. Pripadne podnet na UKRK CSV.
> Frantisek
>
> Ferda:>Znám včelaře, který už minimálně 5 let
> nemá včelu a vesele bere
> dotace. Když jsem upozornil vedení ZO a OV na "bordel",
> co má okolo
> včelína, tento "včelař" doslova na mě vyblil na
> schůzi ZO tu nejhorší
> špínu. Pokud si někdo myslí, že se mě někdo
> z vedení ZO zastal a udělal
> pořádek, je na omylu.<
>
>

Uznejte ale, že to otráví člověka, když se s tímhle setká. Takže
ho chápu. Na druhou stranu nelze to jen tak přehlížet, ale komunikovat
s kontrolní a revizní komisí, ať již ZO, OV či UV. Je třeba s
tím něco dělat. Odpovědnost sice nese včelař,ale peníze vyplácí
funkcionář ZO a ten by měl ověřovat oprávněnost výplaty a nese
odpovědnost, protože on je poslední, kdo vyplácí peníze. Musí
se naučit nést odpovědnost a ne jen tupě přenášet peníze na
"spotřebitele".
Kamarádíčkování je konečná, protože se může stát, že za to
zaplatí on a ne ten "spotřebitel".

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Dotace na obnovu včelstev 1.D.d.
Datum: 9.9.2008 - 9:04:52

> Takoveto kontroly jsou primo v povinnostech Reviznich
> komisi. Staci dat jen adresny podnet "Kontrolni a
> revizni komisi" okresu. Pripadne podnet na UKRK CSV.
> Frantisek
>
> Ferda:>Znám včelaře, který už minimálně 5 let
> nemá včelu a vesele bere
> dotace. Když jsem upozornil vedení ZO a OV na "bordel",
> co má okolo
> včelína, tento "včelař" doslova na mě vyblil na
> schůzi ZO tu nejhorší
> špínu. Pokud si někdo myslí, že se mě někdo
> z vedení ZO zastal a udělal
> pořádek, je na omylu.<
>
>

Jozef:>Na žiadne dotácie ani nepomyslím, lebo peniaze mi nenahradia včielky. <
..........
Jestli dotace nepotřebujete, nežádejte o ně. Zrovínka jsem četl ty bariéry v byrokracii na Slovensku, resp. těch potvrzení a papírech místo jednoho prohlášení co máme v Česku.

Jinak. Já zase hodnotím velmi kladně každý možný přístup k financím, jestli je finanční hodnota produktu - medu nestabilní. Třebas za dotace 1D, pravidelně nakupuji materiál, z kterého vyrábím úly, nebo částečně hradím benzín. To jsou dost vysoké položky a jestli takové injekce nebudou musel bych zvolit jiné možné alternativy, a jestli bych je nenalezl, nevím jakou úroveň v takových podmínkách bez dotace, by měl můj chov.

Som len začiatočník, tak sa veľa dozvedám na tejto konferencii. Priatelia vobec sa mi nepáči obvinovanie, podozrievanie...to je len slepá závisť !!!
Ak sa niekto hrdí že je včelár tak mu držme palce, ak niekto zneužíva oslovenie včelár tak to nemyslí so včeličkami vážne.
Z morálneho hľadiska z 99% sú včelári úprimný ľudia, dobrodajmý, priateľský....
Ako som napísal že som začiatočník tak chcem podporovať včelárstvo vo všetkom, lebo včela je kus prírody od ktorého sa máme čo učiť. Ja pri nich naberám kus energie no a medík čo mi prinesú tak to je moja sladká odmena.

Musím sa priznať, ze vlani som mal 13 včelstiev, no a po zime som až skolaboval, keľ mi ostali 2 a to aj tak jedny slabé. Nenechal som nič na náhodu, 2 som si kúpil, urobil jeden odielok, chytil 3 roje, dostal 3 roje no a dnes mám 11.
Na žiadne dotácie ani nepomyslím, lebo peniaze mi nenahradia včielky.

Takoveto kontroly jsou primo v povinnostech Reviznich komisi. Staci dat jen adresny podnet "Kontrolni a revizni komisi" okresu. Pripadne podnet na UKRK CSV.
Frantisek

Ferda:>Znám včelaře, který už minimálně 5 let nemá včelu a vesele bere
dotace. Když jsem upozornil vedení ZO a OV na "bordel", co má okolo
včelína, tento "včelař" doslova na mě vyblil na schůzi ZO tu nejhorší
špínu. Pokud si někdo myslí, že se mě někdo z vedení ZO zastal a udělal
pořádek, je na omylu.<

Ferda:>Znám včelaře, který už minimálně 5 let nemá včelu a vesele bere dotace. Když jsem upozornil vedení ZO a OV na "bordel", co má okolo včelína, tento "včelař" doslova na mě vyblil na schůzi ZO tu nejhorší špínu. Pokud si někdo myslí, že se mě někdo z vedení ZO zastal a udělal pořádek, je na omylu.<
..........

Vy nečtete asi to, co píšu. I přesto, že má ČSV ve své směrnici výzvu, aby věnovala každá ZO zvýsenou pozornost k číslům hlášených včelstev, jedná se hlavně o kontrolu čísel a chyb ZO, vzhledem ke znění titulů dotace 1d.

Hlavní je, že žadatel - chovatel včelstev podepíše sám za sebe prohlášení a zodpovídá za údaje, které poskytl.

Jestli nic neudělá ZO ČSV, určitě máte možnost si nalést informace na internetu na okresní pobočku Mze, pod kterou územně spadáte nebo přímo kontrolní úsek MZe - vyplácení dotací Praha. Jestli dokážete zde psát takové litánie o nezpravedlnosti na internetu, dokážete zformulovat takovou informaci určitě i pro MZe.

1. teréní auto, vozík, palety , jako např. J. Kolomý, K. Kurtin, nebo něco obdobného dle vlastního gusta
2. nákladní auto na převážení palet buď s hydraulickou rukou, nebo na vozíku za nákladákem převážený vysokozdvižný vozík na pásech (do terénu))
Je to samozřejmě otázka financí, dotace na to jsou minimální (50% - do 300 tisíc a to ještě bez auta)
3. kočovné vozy provoz stojí mnoho pokut a bodů

Pro G. Pazderku a Radima Poláška.
Skutečnosti o čestném prohlášení, čestnosti včelaře atd. jsou Bohapusté mýty a nesmysly. Znám včelaře, který už minimálně 5 let nemá včelu a vesele bere dotace. Když jsem upozornil vedení ZO a OV na "bordel", co má okolo včelína, tento "včelař" doslova na mě vyblil na schůzi ZO tu nejhorší špínu. Pokud si někdo myslí, že se mě někdo z vedení ZO zastal a udělal pořádek, je na omylu. Nebudeme si přece "přátele" poštvávat proti sobě. Na druhou stranu na schúzích ZO neustále slyším, kde je binec - hlašte to, kde někdo zakočoval - hlašte to. A jaký je pak výsledek ??? Výše jsem popsal. Kamarády nebudeme přece "buzerovat". Na něco si tu neustále hrajeme a výsledky jsou zřejmé. Nepomůže ani hlášení počtu včelstev každý měsíc. Jediným řešením bude, jak prohlásila jedna profesionálka, ukončení výplácení dotací. A pak se teprve ukáže české včelařství v pravé kráse. Skončí přežívání ideí v ČSV z minulého režimu a s nimi odejdou snad i dinosauři z této doby. Pak už tu zbydou skutečně profesionálové a možná pár nadšených hobbyvčelařů. Čím dříve to bude, tím lépe a bude to i méně bolet.
Folie, sítě atd. jsou naprosto k ničemu. Uniklo pozornosti obou Vás, že dotace 1.D se vyplácí na včelstva, která splnila v běžném roce opylovací účel. Vyjádření mluvčího MZe Vorlíčka v této věci najdete na webu ČSV. Tedy nějaké včelstvo splnilo opylovací činnost a koncem září padlo třeba na varroázu. A dostane včelař dotaci 1.D ??? Dostane. Takže o čem to píšete,k čemu ty folie, nebo sítě ??? Zřejmě Vám uniklo, že už se včelstva nehodnotí podle obsednutých uliček a skýtání záruky zajištění opylování v příštím roce. Kdo za to může, nevím, ale taková je realita. Pokud se někdo ohání evidenci v Hradišťku, je to další státní moloch, který si živíme ze svých daní. Stačilo by, aby ČSV dle vybraných příspěvků nahlísil na statistický úřad kolik je v republice včelstev.
Bohužel zjišťuji a musím konstatovat, že řada diskusí, které se zde vedou ve finále nikam nevedou. Málokdy se jich účastním, protože nemm zase tolik volného času, ale např. diskuse o plastovém rámku, ta tedy "psala".

Zajímalo by mě, zda lze uchovat matku ( třeba i neoplodněnou ) v produkčním včelstvu ( v plodišti ) v izolačním rámku během produkčního období za přítomnosti produkční (plodujúcej) matky???

Ak som dobre porozumel Vašej otázke, tak odpoveď znie, že matka v produkčnom včelstve dokáže prežiť a zároveň odovzdávať materskú látku včelám nekonečne dlho bez jej poškodenia. V praktickom živote včelstvo s matkou v IZO dokáže pracovať, teda prinášať nektár, ale prakticky je tento stav obmedzený prirodzeným úhynom starých včiel. Dá sa to zlepšiť postupným pridávaním plodových plástov aj s včelami.

Už tretí rok využívam vyletené roje pre agátom (ináč to nemá zmysel, včelstvá musia mať zdroj nektáru) na znášku. Je to lepšie, ako robiť protirojové opatrenie. Vyleteniu roja sa nesnažím zabrániť, ale ho po strasení osádzam do nadbytočných debničiek, na staršie rezervné plásty a na medzisteny. Debničku posadím aj npr. na vlnitý plech priamo na zem, zhora uteplím do jednej alebo aj troch debničiek nad sebou a osadím aj tri roje.

Po konsolidácii roja resp. rojov, na druhý-tretí deň matku vyhľadám a vložím do klietky ANTI a tú do medziplástovej uličky, ktorá má rozmery 14x40x120mm, na obidvoch užších stranách (14mm) je vložená materská mriežka, jeden prielez. Totiž do IZOlátora sa musia včely k matke bez prekážok, od ktorejm odoberajú materskú látku (ML). Včely v takomto prípade sa chovajú ako včelstvo s voľnej sa pohybujúcou matkou, a zúčatňujú sa znáške. Po vytočení medu, M môžem vypustiť (po agáte je beznáškový stav) aby naplodovala a včelstvo môžem vrátiť bez alebo spôvodnou M do materského včelstva, prípadene ostane na včelnici ako rezervné včelstvo.

TP využívania rojov na znášku s uzatvorenou matkou, si môže dovoliť len včelár, ktorý má primeraný počet debničiek, plástov resp. Ms, úľové dná (tu sa dá improvizovať), pretože je to len dočasné. Rarita, rovnováhu vo včelstve som udržal i mŕtvou matkou v IZO, ktorá ešte dlhodobo produkuje ML. Možno sú to len ojedinelé prípady, ale sú reálne.
Priemerný výnos sa týmto spôsobom dá zvýšiť o 10-15 kg. Je to vždy obmedzené včelárovými možnosťami.

V určitom smere sa dá na teto TP použiť i prirodzená materská látky, získaná v etanolovom roztoku, v ktoroom nehávam vyluhovať vyradené nepotrebné -vyradené oplodnené matky. Roztok s ML sa dá použiť na dočasné udržanie rovnováhy vo včletsvách bez voľnej matky a to napustením do savého materiálu, npr. prúžok kože 5x5x20-30mma cvoľne

Nebo využít služeb distributora a ten dodá až do domu včetně složení, což je vzhledem k hmotnosti téměř půl tuny dost problém.

Uvažuji o kočování se včelstvy, máte někdo nějakou radu, jak se dá kočovat, popř. zkušenosti z kočováním.

a

Zdravím všechny včelaře.
Obracím se na vás s ( pro někoho možná hloupými ) netypickými dotazy. Zajímalo by mě, zda lze uchovat matku ( třeba i neoplodněnou ) v produkčním včelstvu ( v plodišti ) v izolačním rámku během produkčního období za přítomnosti produkční matky??? Nikdy jsem to nezkoušel, protože jsem k tomu neměl důvod. Letos koncem srpna ( 22.8... poznámka pro životopisce ) jsem sestavil teoretický rámek nové protirojové metodiky, kterou nazývám: MV přelétákový protirojový systém. Chci ho příští rok vyzkoušet a porovnat s LBV-metodou nadbytku trubců. PP-systém vyžaduje speciální matku, tzv. pomocnou matku, která se umisťuje do přelétáku k zachování pracovitosti včel ( mateří látka významně podporuje aktivitu dělnic, stmeluje včelstva, zabraňuje vzniku fyziologických trubčic, ovlivňuje ,,vůni,, včel,... ). Včelstvo s matkou a bez plodu ( respektive přeléták s matkou v izolačním rámku nebo její feromonální náhražkou ) krátkodobě podá výnos daleko vyšší než při standardním stavu... to by měl být druhotný efekt PP-systému. Prvotní význam metody je předejití vzniku rojové nálady opakovaným provedení přelétáku v určitém časovém odstupu v návaznosti na aktuální stav včelstev a přírody. Proto se zajímám, zda lze pomocné matky v mezipřelétákovém období přechovávat v normálních včelstvech. Samozřejmě, že lze jakoukoliv matku umístit např. do oplodňáčků, tam jaro a léto vydrží, ale vyžaduje to materiál a čas navíc. Izolačních rámků mám spousty, v létě prakticky nevyužívaných. Ideální by byla aplikace náhražky mateří látky (... neudrží-li se staré matky do začátku jara, musí se doplnit brzkým jarním chovem, každopádně je nutné při absenci feromonální náhražky uchovávat pomocné matky, má-li se dostavit zvýšení výnosů kompenzující navýšené časové náklady kvůli vlastnímu provozu PP-systému ). Syntetická mateří látka se používá v paketách k opylování skleníků. Nevíte, kde by se ampule s mateří látkou dali sehnat???
Mockrát děkuji za odpovědi.

S pozdravem...M. Václavek...

Zdravím všechny včelaře.
Obracím se na vás s ( pro někoho možná hloupými ) netypickými dotazy. Zajímalo by mě, zda lze uchovat matku ( třeba i neoplodněnou ) v produkčním včelstvu ( v plodišti ) v izolačním rámku během produkčního období za přítomnosti produkční matky??? Nikdy jsem to nezkoušel, protože jsem k tomu neměl důvod. Letos koncem srpna ( 22.8... poznámka pro životopisce ) jsem sestavil teoretický rámek nové protirojové metodiky, kterou nazývám: MV přelétákový protirojový systém. Chci ho příští rok vyzkoušet a porovnat s LBV-metodou nadbytku trubců. PP-systém vyžaduje speciální matku, tzv. pomocnou matku, která se umisťuje do přelétáku k zachování pracovitosti včel ( mateří látka významně podporuje aktivitu dělnic, stmeluje včelstva, zabraňuje vzniku fyziologických trubčic, ovlivňuje ,,vůni,, včel,... ). Včelstvo s matkou a bez plodu ( respektive přeléták s matkou v izolačním rámku nebo její feromonální náhražkou ) krátkodobě podá výnos daleko vyšší než při standardním stavu... to by měl být druhotný efekt PP-systému. Prvotní význam metody je předejití vzniku rojové nálady opakovaným provedení přelétáku v určitém časovém odstupu v návaznosti na aktuální stav včelstev a přírody. Proto se zajímám, zda lze pomocné matky v mezipřelétákovém období přechovávat v normálních včelstvech. Samozřejmě, že lze jakoukoliv matku umístit např. do oplodňáčků, tam jaro a léto vydrží, ale vyžaduje to materiál a čas navíc. Izolačních rámků mám spousty, v létě prakticky nevyužívaných. Ideální by byla aplikace náhražky mateří látky (... neudrží-li se staré matky do začátku jara, musí se doplnit brzkým jarním chovem, každopádně je nutné při absenci feromonální náhražky uchovávat pomocné matky, má-li se dostavit zvýšení výnosů kompenzující navýšené časové náklady kvůli vlastnímu provozu PP-systému ). Syntetická mateří látka se používá v paketách k opylování skleníků. Nevíte, kde by se ampule s mateří látkou dali sehnat???
Mockrát děkuji za odpovědi.

S pozdravem...M. Václavek...

vt om máš pravdu to není jen ten traktor ale ještě vozidlo z majáčkem ne li dvě Podle toho jak se právě úředník na inspektorátu vyspí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 14:36:20
> ----------------------------------------
> No včelaři kočovné včelíny vesměs dělali z šrotových vyřazených podvozků,
> často vyřazených kvůli tomu, že už kvůli technickému stavu nebo změně
> předpisů už tehdy na silnici nemohly. Občasný převoz takových včelínů bez
> techničáku se včelami v noci byl kdysi tolerován. Dneska už ne. Kromě toho
> ty včelíny byly většinou určeny pro malou rychlost a tahaly se traktorem,
> takže mají malý akční radius a traktor dost podražil, takže i ekonomicky nic
> moc. Kromě kočovných včelínů, kde se povedlo do jedné maringotky nacpat 50
> včelstev. Jestli se má dneska úspěšně kočovat se včelami, tak to musí být
> rychleji než za traktorem a přívěs musí mít techničák, aby bylo možné
> vyrazit bez jakýchsi složitých povolování, takže varianta pevně zabudovaných
> úlů na nějakém levném podvozku padá.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 08, 2008 12:45 PM
> Subject: Re: V?ela?en? jako obiva
>
>
> >>>Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
> inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).<<<
>
> Jen jsou nastavená jiná pravidla
>
> Pepan
>
>
>
>

Zájmový včelař i když je nezaměstnaný mající 6 nebo 40 včelstev nemusí nic přepisovat . Je veden u pracovního úřadu a ta doba se mu započítává jako hlavní zaměstnání Je také pravdou , že jsou země kde nezaměstnaný nesmí ani si provést malou opravu na domku. natož mít na zahradi 40 včelstev

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 14:20:06
> ----------------------------------------
> No já bych spíše řekl, že zájmový včelař, který se stane nezaměstnaný, pokud
> se tyto zákony a předpisy budou brát doslova, spíš bude muset včely přepsat
> na manželku než aby rozšířil včelstva z 6 na 600 a začal se tím živit. Z
> toho pohledu bude mít včelaření na potírání nezaměstnanosti vliv minimální.
> Článek do časopisu neplánuji, protože se tady tím soustavně nezabývám a
> neznám to tak dobře.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 08, 2008 11:26 AM
> Subject: Re: V?ela?en? jako obiva
>
>
> > > v praxi, pokud se to vezme doslova, by ten,
> > kdo se stane nezaměstnaný, aby vůbec mohl být nezaměstnany
> >
> > Zkuste to napsat do nektereho z casopisu jako uceleny prispevek jak
> > vcelareni coby soustavna vydelecna cinnost ma vliv na potirani
> > nezamestnanosti. Urcite by to bylo zajimavejsi nez ty vecne kydy o
> potirani
> > roztoce.
>
>
>
>

Pepane udělej něco pro svůj rozhled a nech se poučit právníkem na sekretariáltu ČSV p. Machovou. (jestli tam ještě sedí) Jestli tedy jseš členem v ČSV, využij jejích služeb a pošli jí dotaz okolo tohoto a ona Ti pokud bude moci odpoví. Ale i ona se může mýlit nebo mít nepřesný pohled. ;-) Hlavní je pohled FÚ nebo MF.


........
Pepan:>Nemáš pravdu , V daňovém přiznání se uvádí všechno a odečítají se náklady nebo paušál podle toho co je výhodnější Daňń´se pak platí z čístého zisku pokud se dostaneš do ztráty musíš platit paušál a td. Jen v případě §10 kdy přsáhneš čásku 20 000 a koupíš medomet nebo jiné zařízení do provozu za tyto peníze podáš daňové přiznání náklady odečteš a 0 od 0 pojde a neplatíš nic Nezaměňujte daňové přiznání s placením daně jsou to dvě věci a vyplývají jedna z druhé<

No včelaři kočovné včelíny vesměs dělali z šrotových vyřazených podvozků,
často vyřazených kvůli tomu, že už kvůli technickému stavu nebo změně
předpisů už tehdy na silnici nemohly. Občasný převoz takových včelínů bez
techničáku se včelami v noci byl kdysi tolerován. Dneska už ne. Kromě toho
ty včelíny byly většinou určeny pro malou rychlost a tahaly se traktorem,
takže mají malý akční radius a traktor dost podražil, takže i ekonomicky nic
moc. Kromě kočovných včelínů, kde se povedlo do jedné maringotky nacpat 50
včelstev. Jestli se má dneska úspěšně kočovat se včelami, tak to musí být
rychleji než za traktorem a přívěs musí mít techničák, aby bylo možné
vyrazit bez jakýchsi složitých povolování, takže varianta pevně zabudovaných
úlů na nějakém levném podvozku padá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 12:45 PM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


>>>Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).<<<

Jen jsou nastavená jiná pravidla

Pepan

No já bych spíše řekl, že zájmový včelař, který se stane nezaměstnaný, pokud
se tyto zákony a předpisy budou brát doslova, spíš bude muset včely přepsat
na manželku než aby rozšířil včelstva z 6 na 600 a začal se tím živit. Z
toho pohledu bude mít včelaření na potírání nezaměstnanosti vliv minimální.
Článek do časopisu neplánuji, protože se tady tím soustavně nezabývám a
neznám to tak dobře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 11:26 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


> > v praxi, pokud se to vezme doslova, by ten,
> kdo se stane nezaměstnaný, aby vůbec mohl být nezaměstnany
>
> Zkuste to napsat do nektereho z casopisu jako uceleny prispevek jak
> vcelareni coby soustavna vydelecna cinnost ma vliv na potirani
> nezamestnanosti. Urcite by to bylo zajimavejsi nez ty vecne kydy o
potirani
> roztoce.

Podle statistik pokud si to dobře pamatuji, je zavčelení Německa asi 5 -
10x menší než zavčelení ČR. Komerčních včelařů je tam dost, ale zájmoví
vesměs se včelami skončili. V Nizozemí to bude podobně. U nás to bude do
takových 20 - 30 let. Rozdíl mezi zájmovým a komerčním včelařem je ten, že
zatímco zájmový dává včely tam, kde on chce, na zahradu a tak, komerční
dává včely tam, kde vydělá. Proto v zemích, kde chybí zájmoví včelaři,
zavčelení v intenzívně využívaných zemědělských oblastech je minimální,
protože komerčním se tam včely chovat nevyplatí. Proto musí zemědělci v
těchto oblastech včely objednávat a platit za ně.
Na druhé straně o kolik bude mít zemědělec menší výnos, když neopylí
kulturu včelami, záleží na hodně věcech. Pokusy na záhoncích v uzavřených
sklenících vycházejí dost špatně, venku na polích a sadech ale místo včel
nastupují záložní způsoby opylování. Čmeláci, jiní opylovači, mouchy a jiný
hmyz, které na květech láká nektar nebo pyl nebo prostě vítr. Zrovna u
řepky, pokud nejsou včely, se má hodně prosazovat vítr. Ovocné stromy,
jablka, hrušky třeba mají při normálním opylení včelami obrovský nadbytek
nasazených plodů, na jedno uzrálé jablko bývá až 10 - 20 opylených květů, od
května po září 9 - 19 nezralých plůdků jablek opadne a zůstane jen ten
nejlepší. Proto stačí opylit jen malou část květů na víceméně stejnou úrodu.
Bez opylení včelami je snížení výnosů na reálném poli nebo sadu poměrně
malé, v žádném případě to není 50 - 70 %, spíše tak 5x méně. Pro zemědělce
to možná výhodné je i u nás dovážet včelstva na opylení, ale řekl bych, že
za prvé ta výhodnost je tak malá, že v praxi obvykle nejde dokázat, když
jakési opylení vždy zajistí zájmoví včelaři v zahradách. Za druhé ještě
nevznikl trh s opylením, na jedné straně nenabízí běžně včelaři přisunutí
včelstev podle přání zemědělce a na druhé straně zemědělci nepoptávají
včelstva na přisunutí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 10:54 AM
Subject: Re: Včelaření jako obiva


> >V těchto zemích se platí za opylování proto, protože mimo komerční
> včelaře,
> co mohou včely k opylování přisunout, tam v přírodě asi nic dalšího na
> opylování není. V doletu polí nejsou stabilní včelařská stanoviště
> zájmových
> včelařů, jako tomu je u nás nebo popřípadě tam v přírodě nežije dostatek
> jiných opylovačů, jako jsou čmeláci a včely samotářky. Proto tam zemědělci
> musí za opylování platit, protože jim prostě nic jiného nezbývá a taky se
> jim to vyplatí. Kdyby tam nepřisunuli včelstva na opylování, tamější
> zemědělec by měl možná o třetinu nebo polovinu nižší výnos. U nás, protože
> je všude poměrně dost stabilních stanovišť zájmových včelařů, přísun
> kočovných včelstev na opylování by zřejmě zvýšil výnosy jen málo a tak je
> zemědělci nechtějí.
>
> Priteli myslis, ze v Nizozemi nejsou vcelarske spolky?
> Myslis, ze tam nemaji cmelaky?
> Maji tam malo hor, to ano, ale jinak je to evropska zeme.
>
> Soukromy zemedelec, ktery je chytry, vi, ze opylenim se mu zvysi vynos.
> Pravda, neplati to vzdy, zavisi to na rade okolnosti jako je pocasi atd.,
> ale zkuseny zemedelec vi, ze nemuze nic podcenit a opyleni si objedna. I
> takova repka pry vynasi vic o 50-70 procent je-li odborne opylena. Leckde
> dokonce kupuji k tomu ucelu i cmelaky.
>
> Z vlastni zkusenosti vim dobre jak se letos zvysila na zahrade uroda
> merunek kdyz jsem na jare navysil pocty vcelstev. Stromy byly osypane a
> plody byly podstatne vetsi nez loni. Stejne tak ted v zari jablka. Sousede
> byl radi, ze meli plne kosiky a nejake to zihadlo jim nevadilo. A noviny
> psali, ze letos byla uroda mizerna. Ne tak tam, kde bylo dostatek
vcelstev.

Za 1) je čas do poloviny října
2) počkat do pozního večera nebo brzy ráno a pak pustit ven

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <jozef.kurcina/=/ppg.com>
> Předmět: Lie?enie
> Datum: 08.9.2008 13:28:48
> ----------------------------------------
> Kedy je dobrý čas na preliečenie? Včielky lietajú no a nedajú sa prefúknuť.
> Ako ich prinútiť aby ostali v úli?
>
>
>

Kedy je dobrý čas na preliečenie? Včielky lietajú no a nedajú sa prefúknuť. Ako ich prinútiť aby ostali v úli?

a proč by měl zemědělec přiznávat med z dědova včelína . jsou to dvě osoby. pozoruji , že jsi se zasekl a neuznáváš svůj omyl a hledáš důvody

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 11:37:32
> ----------------------------------------
> >V diskriminaci podnikatelé v zemědělství rozhodně nejsou, protože jestli
> osevář nebo sadař má pár včelstev
>
> Velky problem to zajiste neni, ale proc ma velkozemedelec, ktery obdelava
> stovky hektaru pudy cili velkostatkar proboha pri ucetni uzaverce premyslet
> jestli nahodou neprodal nekomu flasku medu z dedova vcelina pred domkem?
>
>
>

VZAL SMĚ TO Z HUBY

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Je to v?ela?
> Datum: 08.9.2008 10:28:00
> ----------------------------------------
> > Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> > tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> > zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
> medonosneho
> > neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> > snadne na zimu nakrmit.
>
> Podle mně se snůškové poměry zas moc nezměnily. Více se změnilo včelaření.
> Dnešní silná včelstva v nástavkových úlech jsou schopna nárazově donést a
> zpracovat mnohem více sladiny, protože v nástavkovém úlu je dostatek
> prostoru a včely jsou znatelně silnější než dříve. Dnešní včelstva tak
> dokážou mnohem více využít nadbytek květové snůšky v květnu a části června,
> řepku, kvetoucí rostliny v trávnících a okrajích cest a lesů, zbytek
> ovocných stromů a keřů v zahradách, maliny.... Taky snůšku z jiných
> kvetoucích zemedělských plodin. Z toho pocházejí ony vyšší roční výnosy
> proti dřívějšku. Na druhé straně se dnes v nástavcích přes léto chovají
> mnohem silnější včelstva, která tím mají znatelně vyšší vlastní spotřebu.
> Taky se jich chová na stanovištích v průměru víc. Takže když přirozená
> nabídka snůšky z květů v červenci a srpnu začne klesat, dneska v
> nástavkových úlech včely nejenže nedonesou nic navíc pro včelaře, ale samy
> začínají trpět nedostatkem, musí se přikrmovat nebo rovnou v srpnu začít s
> krmením na zimu. Lípa v červenci, jak se zdá, to nevytrhne, taky je v hodně
> lesích likvidována coby plevelný strom a na palivové dřevo a medovice je
> dnes jen někde a velice nepravidelně. Kromě toho se v pozdním létě zhoršily
> snůškové poměry, dříve byla jistá udržovací snůška z rostlin kvetoucích v
> otavách a na pastvinách a z plevelných rostlin kvetoucích na strništích a
> sklizených polích, protože tehdy nebyla žádná posklizňová agrotechnika.
> Strniště a obecně sklizená pole se nechávala na pospas plevelům, občas byla
> přímo žlutá divokou hořčicí a ohnicí. Dokud tam zase nebylo potřeba něco
> zasít, klidně se to nechalo z léta až do dalšího jara. Taky byl větší
> nepořádek v lesích a na pasekách , kde v létě až do září nerušeně kvetlo
> plno ostružiní a dalších rostlin, dneska se o to soukromníci více starají a
> lesy od nich více čistí. Dneska se pole hned po sklizni podmítnou, aby tam
> žádný plevel nerostl a po zasetí ještě stříknou selektivními herbicidy a
> extenzívní kvetoucí travní porosty byly nahrazeny intenzívními, kde nekvete
> prakticky nic.
> Dříve včelstva v zadovácích i v tehdejších nástavkových úlech byla celkově
> slabší a a v úlech méně prostoru. Řepkovou a obecně květnovou snůšku proto
> využila z mnohem menší části než dnešní včelstva. Hlavní tehdejší snůškové
> období byl červen, červenec a část srpna, kdy byly produkovány často tmavé a
> smíšené medy. Med z rané květnové snůšky, hlavně řepkový, byl považován za
> podřadný a dával se hlavně do výkupu. Taky proto, že při vytáčení řepkového
> medu se běžně vytáčely i zbylé cukerné zásoby. Snůšky byly potom, aspoň u
> nás, z kvetoucích luk na konci května, potom z malin z června, z lípy v
> červenci a někdy v polovině srpna byla poslední snůška a vytáčení z lesa,
> strnišť, případně z jetele na semeno. Mezi to se ve dvou letech ze tří
> napasovala medovicová snůška.
> Co se týká toho, že tam nic medonosného neroste, je to zjednodušený pohled.
> Účinný dolet včel je řekněme 2 kilometry. Když se to přepočítá na plochu, je
> to 1256 hektarů. Dobré medonosné rostliny, řepka, maliny, lípa, javor klen,
> svazenka, komonice, vrbovka, pámelník, zlatobýl atd dávají z jednoho hektaru
> souvislého porostu tak 500 - 1200 kg sladiny. Běžné kvetoucí rostliny,
> kterých je většina, je to tak 100 - 500 kg. Když se ten hektar, dva, tři
> hektary souvislého porostu "rozfrcá" na 1256 hektarů, tak kromě oblastí, kde
> převládá intenzívní zemědělství a lesnictví vyjde běžná normální koncentrace
> různých kvetoucích rostlin, jaká je samovolně na většině normálních
> dlouhodobých rostlinných stanovištích.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, September 08, 2008 7:35 AM
> Subject: Re: Je to v?ela?
>
>
> > >Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč >jinak na
> > pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují >ceny výkupců.
> >
> > Trosku bych vas doplnil, prodej ze dvora se pohybuje klasicky tak jak
> > vcelar med nabizi. Zadny vcelar nemuze vedet, kolik by mel med doopravdy
> > stat. Ja treba davam med i zadarmo, hlavne ze je kvalitni. Delam to pro
> > radost a ne pro nejaky privydelek.
> >
> > Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> > tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> > zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
> medonosneho
> > neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> > snadne na zimu nakrmit.
> > Dulezitejsi je lidem delat osvetu nez je vnadit na ceny.
>
>
>
>

Jestli to je nebo není špatně, to je věc názoru a stejně s odpuštěním houby
platná :-). Předpisy jsou takové, jaké jsou, a Vy i já s tím těžko něco
naděláme - a už vůbec ne prostřednictvím této konference :-).
S pozdravem a úsměvem Petr

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 10:42 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


>Protože obojí je zemědělská výroba a tudíž předmět jeho podnikání.
Petr

No a to je spatne, protoze zemedelska cinnost (radeji cinost nez vyroba,
protoze co je to za vyrobu 5 sklenic medu?) je moc siroky pojem, stejne tak
siroky jako podnikani samotne.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3425 (20080908)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

>>>Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).<<<

Jen jsou nastavená jiná pravidla

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 10:11:15
> ----------------------------------------
> >A nejsou právě ty příspěvky v televizi, dětské tábory některých ZO, články
> na internetu o důležitosti omlazení včelařské základny podnětem k tomu, aby
> se TOTO změnilo ?? Aby se tím víc (mladých) lidí (aspoň snažilo) živit ??
>
> >Možná teď budu trochu přehánět, ale když lidi (co hůř včelaři) jsou
> schopni jen kvůli množství medu jeden druhému škodit, jak by to tu
> vypadalo, kdyby si některé firmy (sady apod.) začaly smluvně zajišťovat
> opylení ?? Kolik kočovných vozů by asi lehlo popelem ?? Ani nemyslet.
> MartinS
>
> Vcelarenim se prilis mnoho (mladych) lidi neuzivi.
>
> Nekdy se rika, ze vcelarem je teprve ten kdo vcely doopravdy chova, tj.
> pestuje matky atd. To lze az od poctu vcelstev asi od 20 nahoru. Takze rada
> tech, co skodi, vlastne ani vcelari nejsou, to jsou pry jen "medari", tj.
> ti co pouze vytaceji med.
>
> Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni
> inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).
>
>
>

Nemáš pravdu , V daňovém přiznání se uvádí všechno a odečítají se náklady nebo paušál podle toho co je výhodnější Daňń´se pak platí z čístého zisku pokud se dostaneš do ztráty musíš platit paušál a td. Jen v případě §10 kdy přsáhneš čásku 20 000 a koupíš medomet nebo jiné zařízení do provozu za tyto peníze podáš daňové přiznání náklady odečteš a 0 od 0 pojde a neplatíš nic Nezaměňujte daňové přiznání s placením daně jsou to dvě věci a vyplývají jedna z druhé

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 09:34:22
> ----------------------------------------
> >jestli podnikatel v zemědělství nemá žádný finanční příjem
> byť z 50 včelstev nebo z 5,(nepobírá dotace, neprodává med) tak pan Menšík
> nemá pravdu.
>
> Jasne je take to, ze pokud mate treba 100 vcelstev a nic neprodavate,
> nemate zadny prijem, cili ani nemusite nic na danich platit.
>
> Hodne se mezi vcelari diskutuje o hranici 40 vcelstev, coz je uvedeno v
> zakone o dani z prijmu, ale nikde se nepise o hranici, kdy musi vcelar jiz
> svuj chov nahlasit jako zemedelske podnikani, cili evidovat se jako
> soukromy zemedelec. Logicky je to od urcite vyse prijmu, ale bohuzel nikde
> to nestoji, v zakone se mluvi jen neco o soustavnem prijmu z cinnosti.
> Podle mne pokud se nekdo necim zivi, je to jasne podnikani, ale uvital bych
> jasnejsi definici v zakone, protoze treba prave jenom vcelarenim se nezivi
> temer nikdo.
>
>
>

soukromý zemědělec musí do svého účetnictví započítat všechny zemědělské produkty které uvede na trh jak prodejem ze dvora tak i přes výkupní organizace a to platí pro veškerou živočišnou a rostlinnou výrobu a také záleží na tom jakým spůsobem je registrován a jk zní registrace Nejméně omezující je registrace u OÚ a více vymezující se dá zařídit u ŽÚ
TAKÉ JE ROZDÍL V POPLATKU ZA REGISTRACI

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?en? jako obiva
> Datum: 08.9.2008 09:25:46
> ----------------------------------------
> >Tudíž má pan Pepa Menšík pravdu
>
> Je to hodne nejednoznacne to ustanoveni o ne/placeni dani do 40 vcelstev,
> aby se to dalo vykladat vselijak (viz web CSV).
> Rozhodujici je nakonec ale jen nazor financniho uradu.
>
> Ale pokud nekdo tvrdi, ze soukromy zemedelec podnika s jednim vcelstvem, to
> musi byt bida. Copak nemuze zemedelec, ktery pestuje kukurici ve velkem pro
> svoji obzivu mit doma jedno vcelstvo soukrome pro sebe a svoji rodinu? Cili
> byt zajmovy vcelar jako vetsina? To by byla diskriminace nemyslite?
>
>
>

>osobně si myslím, že pro včelaře s vyššími stavy včelstev nemá ČSV význam až na lobbing

Co ale ti velkovcelari delaji ve vysokych funkcich CSV to nechapu? Pokud CSV prerozdeluje dotace a rozhoduje v otazkach vcelareni vicemene jako statni organ (kterym NENI), tak je to jasny stret zajmu. Je to stejne ci podobne jako kdyby sef financniho uradu byl zaroven sefem velke firmy. To je pro vlastni podnikani nesmirne vyhodne.

>Četl jsem v článku také o divných praktikách nějakého profesionálního včelaře. Proč ho tedy nejmenoval, protože se jedná jednoznačně o zneužití dotačního titulu.

Je vice nez pravdepodobne, ze velkovcelari si na uhynech a s nimi spojenych dotacich vylepsuji vlastni kapsu, protoze je tak snadne mit uhynule vcelsto. Kdyz stat dava, tak proc si myslet ze velkovcelar nebere? Bere jako kazdy v tomto systemu, ale bere ve velkem.

Neni ta dotace nahodou jen jakousi naplasti, aby vcelari v cesku drzeli hubu, ze jsou i uhyny z otravenych vcel? Viz treba nikotinoidy.
Kdyz ke mne prisel na jare duvernik a ja mu rekl, ze na varroazu mi nic v zime neuhynulo, odchazel ponekud smutny.

Podle mě má pan Zdenek s otištěním této tématiky v časopisech dobrý nápad. Možná i některý z deníků by to mohlo zajímat. Ale podle mě je to téma na "seriál" a to už zabere spoustu času. A na druhé straně - tady (nebo ve VN) se pak k článku dá diskutovat, v tištětné verzi se někteří pousmějí, někteří rozčílí, ale žádná další reakce. Trochu moc statické. Ale určitě ne nezajímavé.
MartinS

>V diskriminaci podnikatelé v zemědělství rozhodně nejsou, protože jestli osevář nebo sadař má pár včelstev

Velky problem to zajiste neni, ale proc ma velkozemedelec, ktery obdelava stovky hektaru pudy cili velkostatkar proboha pri ucetni uzaverce premyslet jestli nahodou neprodal nekomu flasku medu z dedova vcelina pred domkem?

> v praxi, pokud se to vezme doslova, by ten,
kdo se stane nezaměstnaný, aby vůbec mohl být nezaměstnany

Zkuste to napsat do nektereho z casopisu jako uceleny prispevek jak vcelareni coby soustavna vydelecna cinnost ma vliv na potirani nezamestnanosti. Urcite by to bylo zajimavejsi nez ty vecne kydy o potirani roztoce.

>Můžete rozvinout ? Když si toto tvrzení mladý včelař přečte, už možná dále číst nebude. Když bude znát konkrétní důvody, třeba o tom ještě bude uvžovat, protože mu ty důvody nepřijdou v tu chvíli až tak nepřekonatelné a prubne to. S touto holou větou to moc na přemýšlení není :) Díky za ochotu.

1. Kolik je tu nektarodarnych lesu, kolik je tu medonosnych porostu v zemedelstvi?
Zdejsi lesy jsou (obecne vzato) vesmes bez porostu, cili malo nektaru.
Jedina masova snuska je v podstate jen repka a jeji pestovani je ted jakasi moda v dusledku tech ekologickych paliv, drive nebyla skoro vubec a nikdo nevi jak dlouho ten boom bude trvat.
Takze za prve je tu maly snuskovy potencial pro mlade velkovcelare. To co tu je, je uz myslim dost vyuzivane.
Ale moznosti stale jsou, treba kocovat do tater za horskou florou, nebo narodni parky ...
Jenom ta cena za naftu.
K tomu zalidnenost krajiny, vandalstvi, kradeze vsude mozne ...

2. Za druhe je to cena medu, ktera bude i nadale nizka nebot med se dovazi levne z jinych zemi a tak to nejspise zustane.

3. vcelareni je narocna cinnost a ma spousty rizik, myslim ze malokdo z mladych lidi bude chtit toto podstupovat, kdyz firma vedle plati 30 tisic a ma je jiste.

A hlavne proc by meli byt mladi lide lakani na penize? Maji snad zamestnani a vcelareni je konicek. Proste prijedu, pristavim 100-200 vcelstev a jsem rad, ze se mi ten konicek jakz takz zaplati. Ale obziva? Nebo to ma byt lek na nezamestnanost?
Zeptejte se velkovcelaru jake to je "podnikat v oboru". Ja nemam tisice vcelstev.

>V těchto zemích se platí za opylování proto, protože mimo komerční včelaře,
co mohou včely k opylování přisunout, tam v přírodě asi nic dalšího na
opylování není. V doletu polí nejsou stabilní včelařská stanoviště zájmových
včelařů, jako tomu je u nás nebo popřípadě tam v přírodě nežije dostatek
jiných opylovačů, jako jsou čmeláci a včely samotářky. Proto tam zemědělci
musí za opylování platit, protože jim prostě nic jiného nezbývá a taky se
jim to vyplatí. Kdyby tam nepřisunuli včelstva na opylování, tamější
zemědělec by měl možná o třetinu nebo polovinu nižší výnos. U nás, protože
je všude poměrně dost stabilních stanovišť zájmových včelařů, přísun
kočovných včelstev na opylování by zřejmě zvýšil výnosy jen málo a tak je
zemědělci nechtějí.

Priteli myslis, ze v Nizozemi nejsou vcelarske spolky?
Myslis, ze tam nemaji cmelaky?
Maji tam malo hor, to ano, ale jinak je to evropska zeme.

Soukromy zemedelec, ktery je chytry, vi, ze opylenim se mu zvysi vynos. Pravda, neplati to vzdy, zavisi to na rade okolnosti jako je pocasi atd., ale zkuseny zemedelec vi, ze nemuze nic podcenit a opyleni si objedna. I takova repka pry vynasi vic o 50-70 procent je-li odborne opylena. Leckde dokonce kupuji k tomu ucelu i cmelaky.

Z vlastni zkusenosti vim dobre jak se letos zvysila na zahrade uroda merunek kdyz jsem na jare navysil pocty vcelstev. Stromy byly osypane a plody byly podstatne vetsi nez loni. Stejne tak ted v zari jablka. Sousede byl radi, ze meli plne kosiky a nejake to zihadlo jim nevadilo. A noviny psali, ze letos byla uroda mizerna. Ne tak tam, kde bylo dostatek vcelstev.

>Zdenek: Vcelarenim se prilis mnoho (mladych) lidi neuzivi.

Můžete rozvinout ? Když si toto tvrzení mladý včelař přečte, už možná dále číst nebude. Když bude znát konkrétní důvody, třeba o tom ještě bude uvžovat, protože mu ty důvody nepřijdou v tu chvíli až tak nepřekonatelné a prubne to. S touto holou větou to moc na přemýšlení není :) Díky za ochotu.

>Zdenek: Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).

Dobrá, měním na úly na přechodném, placeném, stanovišti. Ale proč se u nás neplatí bylo před chvílí v příspěvku pana Poláška podle mě rozumně vysvětleno.

> Jasne je take to, ze pokud mate treba 100 vcelstev a nic neprodavate,
> nemate zadny prijem, cili ani nemusite nic na danich platit.

To je silně zjednodušené. Normální případ je, že je člověk zaměstnaný nebo
podniká nebo bere důchod a při tom včelaří. Takový člověk, pokud si vydělá
včelařením nad určitou hranici, je povinen část z vydělaných peněz dát státu
jako daň z příjmu a na zdravotní a sociální. Tam je to jasné, včelaření je
takzvaná vedlejší výdělečná činnost. Není to jasné u lidí nezaměstnaných,
případně u těch, co nedělají a sami si platí minimální zdravotní pojištění.
Tady u těchto lidí je jakákoliv výdělečná činnost, pokud je soustavná,
považována za takzvaně hlavní výdělečnou činnost. A včelaření je z logiky
věci činnost soustavná, nelze včelařit jeden, dva měsíce v roce a jindy se o
včely nestarat. A z hlavní výdělečné činnosti se platí povinně odvody,
zdravotní, sociální a minimální daň z příjmu a to bez ohledu na to, jestliže
ta výdělečná činnost aspoň na ty odvody vydělá nebo vůbec nevydělá. Stát
tlačí na to, aby takový člověk buď s výdělečnou činností přestal nebo aby
dělal tak, aby pořádně vydělal. V praxi, pokud se to vezme doslova, by ten,
kdo se stane nezaměstnaný, aby vůbec mohl být nezaměstnaný, musí včelaření
ukončit. To vyplývá z logiky tady těchto předpisů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 9:34 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


> >jestli podnikatel v zemědělství nemá žádný finanční příjem
> byť z 50 včelstev nebo z 5,(nepobírá dotace, neprodává med) tak pan Menšík
> nemá pravdu.
>
> Jasne je take to, ze pokud mate treba 100 vcelstev a nic neprodavate,
> nemate zadny prijem, cili ani nemusite nic na danich platit.
>
> Hodne se mezi vcelari diskutuje o hranici 40 vcelstev, coz je uvedeno v
> zakone o dani z prijmu, ale nikde se nepise o hranici, kdy musi vcelar jiz
> svuj chov nahlasit jako zemedelske podnikani, cili evidovat se jako
> soukromy zemedelec. Logicky je to od urcite vyse prijmu, ale bohuzel nikde
> to nestoji, v zakone se mluvi jen neco o soustavnem prijmu z cinnosti.
> Podle mne pokud se nekdo necim zivi, je to jasne podnikani, ale uvital
bych
> jasnejsi definici v zakone, protoze treba prave jenom vcelarenim se nezivi
> temer nikdo.

>Protože obojí je zemědělská výroba a tudíž předmět jeho podnikání.
Petr

No a to je spatne, protoze zemedelska cinnost (radeji cinost nez vyroba, protoze co je to za vyrobu 5 sklenic medu?) je moc siroky pojem, stejne tak siroky jako podnikani samotne.

V těchto zemích se platí za opylování proto, protože mimo komerční včelaře,
co mohou včely k opylování přisunout, tam v přírodě asi nic dalšího na
opylování není. V doletu polí nejsou stabilní včelařská stanoviště zájmových
včelařů, jako tomu je u nás nebo popřípadě tam v přírodě nežije dostatek
jiných opylovačů, jako jsou čmeláci a včely samotářky. Proto tam zemědělci
musí za opylování platit, protože jim prostě nic jiného nezbývá a taky se
jim to vyplatí. Kdyby tam nepřisunuli včelstva na opylování, tamější
zemědělec by měl možná o třetinu nebo polovinu nižší výnos. U nás, protože
je všude poměrně dost stabilních stanovišť zájmových včelařů, přísun
kočovných včelstev na opylování by zřejmě zvýšil výnosy jen málo a tak je
zemědělci nechtějí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 8:44 AM
Subject: Re: Včelaření jako obiva


> >Podpora opylovací činnosti v podmínkách Česka je možná ve výsledku
> nejlepší na světě. Ještě jsem nenašel, krom Itálie, kde podle Eurlexu něco
> jako 1D také existuje(valo), aby ročně každý včelař mohl čerpat přímé
> dotace do 180,-/včelstvo na čestné prohlášení bez dalších prokazujících
> investic. Druhou stránkou je velmi diskutovaný způsob poskytnutí dotace a
> tím velká, mnozí prominou, diskriminace včelařů co nechcou mít nic
> společného s ČSV, ale musí, protože ČSV je právě tím úřadem pro zpracování
> požadavků na D1. (252/1997 Sb.)
>
> Jenom jestli nemluvime jeden o voze, druhy o koze.
> V sousednich zemich se plati za opylovani treba letos v nemecku je to 45
> Euro za pristaveni jednoho vcelstva na maximalne 3 tydny do volneho
> prostoru (za uzavrene prostory se plati mnohem vic), plus priplatky za
> ujete kilometry.
> Uplne nejlepsi je pry ale Nizozemi, kde maji s opylovanim letite
> zkusenosti. Cili zalezi jak kde a kdo vam zaplati.
> Pokud jde o dotace z verejne kasy, ty jsou take, ale ja nevim, kde to
> hledate, myslite ze to bude nekde jen tak viset?
>
> Rozdelovani dotaci ze strany CSV je leckdy problem, to ano, jen CSV neni
> urad a nema vuci neclenum zadne pravomoce ac se tak rad chova.

Protože obojí je zemědělská výroba a tudíž předmět jeho podnikání.
Petr
----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 10:19 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


>Žádná diskriminace tu není - může mít pro rodinu a příbuzné včelstev kolik
chce, ale pokud má z těch včelstev nějaké tržby, přičítají se k daňové
povinnosti vyplývající z jeho ostatní zemědělské činnosti. Pokud neprodává
-
nemá co přičítat.
S pozdravem Petr

Predne diskuze o podnikani s jednim vcelstvem je dost pritazena za hlavu.
Ale obecne, kdyz jste podnikatel, podnikate treba v truhlarstvi a vyrabite
okna. Pokud si nahodou nekde prilepsite tim, ze sousedovi spravite zachod,
nebo prodate nejake ojete auto, urcite to nepricitate k vasim
podnikatelskym ziskum a podle vyse toho prilepseni ani dane neplatite.
Proc by to melo byt v zemedelstvi jinak?
Pokud nekdo podnika treba v produkci psenice, tak proc by mel platit dane z
prodeje peti sklenic medu, kdyz ostatni je neplati?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3424 (20080907)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Snažím se tu sdělit, že komplikace v legislativě přidělával fakt, že včelaři zájmový (nezemědělci) byli odděleni od zemědělců, kteří jestli mají na zemědělskou výrobu licenci, musí platit daně z příjmu v souhrnu.

V diskriminaci podnikatelé v zemědělství rozhodně nejsou, protože jestli osevář nebo sadař má pár včelstev nebo stovky, ale nemá z chovu včel žádný příjem, je to pro něj výhodnější než se trápit s nějakými 500,-Kč a nějakými zázraky podle nějakého § zákona, který se naněj navíc vůbec nevztahuje.


............
Zdenek:>Ale pokud nekdo tvrdi, ze soukromy zemedelec podnika s jednim vcelstvem, to musi byt bida. Copak nemuze zemedelec, ktery pestuje kukurici ve velkem pro svoji obzivu mit doma jedno vcelstvo soukrome pro sebe a svoji rodinu? Cili byt zajmovy vcelar jako vetsina? To by byla diskriminace nemyslite?<

> Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
medonosneho
> neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> snadne na zimu nakrmit.

Podle mně se snůškové poměry zas moc nezměnily. Více se změnilo včelaření.
Dnešní silná včelstva v nástavkových úlech jsou schopna nárazově donést a
zpracovat mnohem více sladiny, protože v nástavkovém úlu je dostatek
prostoru a včely jsou znatelně silnější než dříve. Dnešní včelstva tak
dokážou mnohem více využít nadbytek květové snůšky v květnu a části června,
řepku, kvetoucí rostliny v trávnících a okrajích cest a lesů, zbytek
ovocných stromů a keřů v zahradách, maliny.... Taky snůšku z jiných
kvetoucích zemedělských plodin. Z toho pocházejí ony vyšší roční výnosy
proti dřívějšku. Na druhé straně se dnes v nástavcích přes léto chovají
mnohem silnější včelstva, která tím mají znatelně vyšší vlastní spotřebu.
Taky se jich chová na stanovištích v průměru víc. Takže když přirozená
nabídka snůšky z květů v červenci a srpnu začne klesat, dneska v
nástavkových úlech včely nejenže nedonesou nic navíc pro včelaře, ale samy
začínají trpět nedostatkem, musí se přikrmovat nebo rovnou v srpnu začít s
krmením na zimu. Lípa v červenci, jak se zdá, to nevytrhne, taky je v hodně
lesích likvidována coby plevelný strom a na palivové dřevo a medovice je
dnes jen někde a velice nepravidelně. Kromě toho se v pozdním létě zhoršily
snůškové poměry, dříve byla jistá udržovací snůška z rostlin kvetoucích v
otavách a na pastvinách a z plevelných rostlin kvetoucích na strništích a
sklizených polích, protože tehdy nebyla žádná posklizňová agrotechnika.
Strniště a obecně sklizená pole se nechávala na pospas plevelům, občas byla
přímo žlutá divokou hořčicí a ohnicí. Dokud tam zase nebylo potřeba něco
zasít, klidně se to nechalo z léta až do dalšího jara. Taky byl větší
nepořádek v lesích a na pasekách , kde v létě až do září nerušeně kvetlo
plno ostružiní a dalších rostlin, dneska se o to soukromníci více starají a
lesy od nich více čistí. Dneska se pole hned po sklizni podmítnou, aby tam
žádný plevel nerostl a po zasetí ještě stříknou selektivními herbicidy a
extenzívní kvetoucí travní porosty byly nahrazeny intenzívními, kde nekvete
prakticky nic.
Dříve včelstva v zadovácích i v tehdejších nástavkových úlech byla celkově
slabší a a v úlech méně prostoru. Řepkovou a obecně květnovou snůšku proto
využila z mnohem menší části než dnešní včelstva. Hlavní tehdejší snůškové
období byl červen, červenec a část srpna, kdy byly produkovány často tmavé a
smíšené medy. Med z rané květnové snůšky, hlavně řepkový, byl považován za
podřadný a dával se hlavně do výkupu. Taky proto, že při vytáčení řepkového
medu se běžně vytáčely i zbylé cukerné zásoby. Snůšky byly potom, aspoň u
nás, z kvetoucích luk na konci května, potom z malin z června, z lípy v
červenci a někdy v polovině srpna byla poslední snůška a vytáčení z lesa,
strnišť, případně z jetele na semeno. Mezi to se ve dvou letech ze tří
napasovala medovicová snůška.
Co se týká toho, že tam nic medonosného neroste, je to zjednodušený pohled.
Účinný dolet včel je řekněme 2 kilometry. Když se to přepočítá na plochu, je
to 1256 hektarů. Dobré medonosné rostliny, řepka, maliny, lípa, javor klen,
svazenka, komonice, vrbovka, pámelník, zlatobýl atd dávají z jednoho hektaru
souvislého porostu tak 500 - 1200 kg sladiny. Běžné kvetoucí rostliny,
kterých je většina, je to tak 100 - 500 kg. Když se ten hektar, dva, tři
hektary souvislého porostu "rozfrcá" na 1256 hektarů, tak kromě oblastí, kde
převládá intenzívní zemědělství a lesnictví vyjde běžná normální koncentrace
různých kvetoucích rostlin, jaká je samovolně na většině normálních
dlouhodobých rostlinných stanovištích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 7:35 AM
Subject: Re: Je to v?ela?


> >Prodej ze dvora se klasicky pohybuje někde od 80 do 100 Kč >jinak na
> pultech obchodů až 150 Kč, Do 50 Kč se pohybují >ceny výkupců.
>
> Trosku bych vas doplnil, prodej ze dvora se pohybuje klasicky tak jak
> vcelar med nabizi. Zadny vcelar nemuze vedet, kolik by mel med doopravdy
> stat. Ja treba davam med i zadarmo, hlavne ze je kvalitni. Delam to pro
> radost a ne pro nejaky privydelek.
>
> Pak jsou takovi, co prodavaji po stovce a vytaceji spousty medu, jejich
> tata vytacel na stejnem stanovisti sotva jednu ctvrtinu! Pry se hodne
> zmenily snuskove podminky. Jak to delaji, kdyz tam ocividne nic
medonosneho
> neroste? Jedna vec je jista, cukr je dnes vseobecne dostupny a vcely je
> snadne na zimu nakrmit.
> Dulezitejsi je lidem delat osvetu nez je vnadit na ceny.

>Žádná diskriminace tu není - může mít pro rodinu a příbuzné včelstev kolik
chce, ale pokud má z těch včelstev nějaké tržby, přičítají se k daňové
povinnosti vyplývající z jeho ostatní zemědělské činnosti. Pokud neprodává -
nemá co přičítat.
S pozdravem Petr

Predne diskuze o podnikani s jednim vcelstvem je dost pritazena za hlavu.
Ale obecne, kdyz jste podnikatel, podnikate treba v truhlarstvi a vyrabite okna. Pokud si nahodou nekde prilepsite tim, ze sousedovi spravite zachod, nebo prodate nejake ojete auto, urcite to nepricitate k vasim podnikatelskym ziskum a podle vyse toho prilepseni ani dane neplatite.
Proc by to melo byt v zemedelstvi jinak?
Pokud nekdo podnika treba v produkci psenice, tak proc by mel platit dane z prodeje peti sklenic medu, kdyz ostatni je neplati?

>A nejsou právě ty příspěvky v televizi, dětské tábory některých ZO, články na internetu o důležitosti omlazení včelařské základny podnětem k tomu, aby se TOTO změnilo ?? Aby se tím víc (mladých) lidí (aspoň snažilo) živit ??

>Možná teď budu trochu přehánět, ale když lidi (co hůř včelaři) jsou schopni jen kvůli množství medu jeden druhému škodit, jak by to tu vypadalo, kdyby si některé firmy (sady apod.) začaly smluvně zajišťovat opylení ?? Kolik kočovných vozů by asi lehlo popelem ?? Ani nemyslet.
MartinS

Vcelarenim se prilis mnoho (mladych) lidi neuzivi.

Nekdy se rika, ze vcelarem je teprve ten kdo vcely doopravdy chova, tj. pestuje matky atd. To lze az od poctu vcelstev asi od 20 nahoru. Takze rada tech, co skodi, vlastne ani vcelari nejsou, to jsou pry jen "medari", tj. ti co pouze vytaceji med.

Kocovne vozy nelehnou popelem, ale spise rzi, protoze je dopravni inspektorat jiz nechce pustit na vozovku (myslim ty klasicke maringotky).

>Jen u kolegy včelaře, který jak zde zazněl jeden příspěvěk, prodává za 50,-Kč

Kazdy at prodava za kolik chce.
Nicmene po sklenicich za 50 kc? Neprodava treba vsechno naraz nekomu 50/kg?
Pokud ne, tak ten clovek musi byt nejaky zajimavy chlapik nebo ten med byl jen na peceni. Kdyby to dal do vykupu, proda to naraz za skoro stejnou cenu a muze jet na dovolenou. Tak musi prodavat sklenici po sklenici. Neskodilo by i prodejce ze dvora obcas prekontrolovat at uz prodavaji za 50 nebo za 100. Mozna by mel kazdy vcelar mit povinnost svuj med nechat vysetrit. Vzdyt kdo vi, co vsechno se prodava ze dvora pod pojmem med? Doporucit lze jen nakupovat u vcelare ktereho dobre znam a kteremu verim. Ruzni stankovi prodejce, to je to nejhorsi co muze byt.
Kdyz se prodava cukr za 12 korun, tak nelze kazdemu verit.

Zdenek: ... protoze treba prave jenom vcelarenim se nezivi temer nikdo
----
A nejsou právě ty příspěvky v televizi, dětské tábory některých ZO, články na internetu o důležitosti omlazení včelařské základny podnětem k tomu, aby se TOTO změnilo ?? Aby se tím víc (mladých) lidí (aspoň snažilo) živit ??

Z jiného soudku.
Jak se tady níže v příspěvcích píše o závisti sousedů, o likvidaci včelstev těm, co jich mají hodně a mají to jako podnikání a problém, že se u nás stále neplatí za oplylovací činnost. Možná teď budu trochu přehánět, ale když lidi (co hůř včelaři) jsou schopni jen kvůli množství medu jeden druhému škodit, jak by to tu vypadalo, kdyby si některé firmy (sady apod.) začaly smluvně zajišťovat opylení ?? Kolik kočovných vozů by asi lehlo popelem ?? Ani nemyslet.
MartinS

To je nase ceska mentalita. Vystihuje ji jeden krasny vtip:
Sedi cech na zaprazi pred svojim domkem a horce place. Zzeli se ho bohu a pta se? Co se ti prihodilo, ze jsi tak plactivy? Ale soused si dnes na tru koupil kozu. No a ty by jsi chtel take, pta se buh? Ne ja bych chtel, aby mu chcipla!
Hezky vcelickovy den vsem pratelum preje.
Frantisek



>Přátele jak tak čtu, vypadá to že zde pláčou Ti na které se nedostalo nebo
>nebyly ve střehu v pravou chvíli = srávný „čecháčci“. Pokud někdo dává je
>hloupé nebrat, ať je to státní kasa nebo kasa EU. Zkuste to pochopit a
>nezáviďme si. Poslední dobou je tato konference plná závisti. Chlubme se
>svými dosaženými výsledky a ne tím co si myslíme že ten druhý udělal
>špatně.
>Všem přeji krásný podzim Vlasta

Ten porad v televizi mne taky celkem zaujal,
lecbu delali nekde v Polsku. V Cechach jsem o teto terapii neslysel.

Martin


> Zdravím všechny včelaře!
> Obracím se na Vás ohledně jednoho dotazu.
> Kdysi jsem v televizi zaslechla o léčbě pomocí včelích žihadel. Minul
> nějaký čas a já potkala starou známou,která trpí docela
> vzácným typem revma
> a léky jí nezabírají. Vzpomněla jsem si na tuto léčbu, ale
> nevím kdo jí
> provádí.
> Píšu Vám tedy s dotazem, zda nevíte na koho bych se mohla
> obrátit? Dekuji
> moc

Žádná diskriminace tu není - může mít pro rodinu a příbuzné včelstev kolik
chce, ale pokud má z těch včelstev nějaké tržby, přičítají se k daňové
povinnosti vyplývající z jeho ostatní zemědělské činnosti. Pokud neprodává -
nemá co přičítat.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2008 9:25 AM
Subject: Re: V?ela?en? jako obiva


>Tudíž má pan Pepa Menšík pravdu

Je to hodne nejednoznacne to ustanoveni o ne/placeni dani do 40 vcelstev,
aby se to dalo vykladat vselijak (viz web CSV).
Rozhodujici je nakonec ale jen nazor financniho uradu.

Ale pokud nekdo tvrdi, ze soukromy zemedelec podnika s jednim vcelstvem, to
musi byt bida. Copak nemuze zemedelec, ktery pestuje kukurici ve velkem pro
svoji obzivu mit doma jedno vcelstvo soukrome pro sebe a svoji rodinu? Cili
byt zajmovy vcelar jako vetsina? To by byla diskriminace nemyslite?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3424 (20080907)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

>zkušenost
měl jsem zahradnictví. Pepan
> Pepan:>§ 10 o daních se vztahuje k zájmovým činnostem (včely , zahrádkáři,
> filatelisté) a podobně a proto je tam ta hranice 40 včelstev
> Nad 40 jeto již výdělečná činnost.

Vydelecna cinnost je vse, co prinasi nejaky vydelek, treba i marias v hospode.
Tim jsem toto tema probral az do konce a preji vsem hezky novy tyden. Zda se, ze nas jeste ceka nekolik krasnych letnich dnu.
Pokud jsem tu neco postradal, byl to nazor opravdu nejakeho velkovcelare (tak nad 500 vcelstev).

>Příjem 500 Kč na včelstvo se mi zdá poněkud malý

Myslim, ze ten paragraf casem zanikne jak se budou zakony sladovat s ostatni Evropou.
Predpokladam, ze o tento odstavec v zakone se zasadil lobovanim CSV, za coz mu budiz dik, pokud ovsem se tim financni urady vsude ridi tak, jak by mely. Leckdy se ptaji po skutecnych prijmech a ne po poctech vcelstev.