Včelařská konference

V jake cenove relaci se puda pohybuje treba ve Vasem kraji? Diky
-------------
Orná půda - 6Kč/m2 v oblasti s původním českým osídlením, 4Kč/m2 v oblasti s původně německým osídlením. Orientační odhad.

O pěstování rychlerostoucích energetických dřevin se dá dost vygooglovat, mimo jiné je dobré zadat "Japonský topol".

Karel

A je nutne pocitat s tou bonitou i pri odkupu od soukrome osoby?

2008/10/22 sreň <jiri.marik/=/gmail.com>

> Koupit lze ledacos.Ceny jsou podle bonity půdy,stačí se podívat na stránky
> Bonita půdy a ceny,ne všude bude umožněno dělat s půdou co si zamanu a také
> podle bonity platíte daně.Tak radím pořádně se informovat u vás na
> Zemědělském odboru.
>

Koupit lze ledacos.Ceny jsou podle bonity půdy,stačí se podívat na stránky Bonita půdy a ceny,ne všude bude umožněno dělat s půdou co si zamanu a také podle bonity platíte daně.Tak radím pořádně se informovat u vás na Zemědělském odboru.

Zdravim,
mam v planu koupit zemedelskou pudu a osadit ji smeskou vrb a ovocnych stromu. Muzu si to dovolit? Neni na to treba nejakea vyhlaska na udrzovani zemedelske pudy? V jake cenove relaci se puda pohybuje treba ve Vasem kraji? Diky

15.10.2008 jsem poprvé fumigoval a zítra se chystám na 2 fumigaci je to časově v pořádku?

A co nejdřív juknout do pravidel českého pravopisu??__ R.S.

Moc Vám děkuji pane Turčáni za vaši radu.A přeji Vám moc Zdravích a silných včelstev.

Prosím Vas všechny kteří máte zkušenosti s dvoumatečním včelařením abyste mi poradily s postupem.
--------------------------------------------------------------
Dvojmatečný systém si vyžaduje schopného a vzdelaného (v chove včiel) včelára, ktorý ovláda aj chov matiek, má dobre vybavený úľový "park", s dostatočným počtom debničiek, oddeliteľné úľové dno, dobré stabilné miesto na znáškové zdroje, prípadne kočovné vozy.

V roku 2005 som uvádzal každý mesiac podrobné články "Systém dvoch včelstiev", možno sa po ich prečítaní dozviete niečo čo vám pomôže sa zorientovať. Systém je náročný aj na fyzickú námahu, na väčšie náklady a pod., systém na druhej strane naozaj dovoľuje chovať silné včelstvá, ktoré ak je dobrá znášková báza nektárových zdrojov, sa vedia včely odmeniť bohatou znáškou. Pre fyzickú náročnosť a pribúdajúce roky, prešiel som znovu na tradičné včelárenie a to ešte zvládam.

Kliknite na www.vcely.sk, prejdite kurzorom na "Hlavné menu", kliknite na "2.Témy" a vyhľadajte tému "Technológia", kde nájdete články: Systém dvoch včelstiev.

Prosím Vas všechny kteří máte zkušenosti s dvoumatečním včelařením abyste mi poradily s postupem.

No, podle dostupných programů se zdá všechno v pořádku.

R. Polášek
čas 8,53
----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 21, 2008 6:20 PM
Subject: Re: Ztrácené příspěvky.


> Prověřte si počítač, zda v něm nejsou viry či spyware. Váš příspěvek, aniž
> to víte, může obsahovat přílohu závadného obsahu a server Vaši zprávu
> odmítne, po vyléčení to nemusí pomoci neboť Vás vyhodnotil jako nežádoucí
> IP.

Prověřte si počítač, zda v něm nejsou viry či spyware. Váš příspěvek, aniž to víte, může obsahovat přílohu závadného obsahu a server Vaši zprávu odmítne, po vyléčení to nemusí pomoci neboť Vás vyhodnotil jako nežádoucí IP.

ZU Praha valna hromada po volbe noveho vyboru a ve schuzi vyborove ktera nasledovala zvolen predseda Kebrle, 1)nam.Reinwart,2)Hajek,jednatel Machacek,pokladnik Novotny.
Osnova noveho zakona vcelarskeho predlozena Snemu kralovstvi Ceskeho se zamitla.

Druzstvo zuzitkovani medu v Nov.Meste n/Metuji ucinilo pujcku 800 K.Delnicke prace konaji 2clenove reditelstva a 1 z dozorci rady.Na noseni vody a uhli zjednan delnik.Subvence neprichazi,statni podminena zemskou a zemska statni.Varne 20-30 hl. rocne nestaci na kryti.

17.Sjezd ceskoslovanskych vcelaru v Blatne. Kazdy 100navstevnik obdrzel lahev medu nebo medoviny. 1000navstevnik p.Machacek red.ucitel obdrzel zvon skleneny zaneseny medem.Pri pochodu kolem zameckeho jezera ucinena odbocka na vcelin Jar.Martinovskeho.40 vcelstev,v nejruznejsich ulech.v pohyblivem dile a vse na stejnou miru.

Ustavujici schuze nemeckeho spolku pro Moravu. Tagesbote.napada ustredni spolek spusobem urazlivym,jako by ceska vetsina mensinu nemecuv utiskovala.

Pohoran valna schuze. Ucastenstvi bylo jak obycejne velice slabe.Zda se,ze jiz ty nase valne hromady jine ani nebudou(L.Dolezal).Pan predseda oznamuje ze v Blatne usneseno aby pristi sjezd ceskoslovanskych vcelaru byl v Trebici.Nas spolek se postara o vse.,ceho k dustojnemu zahajeni treba.Veliky,ale zaroven cestny ukol vznesen na nase bedra.Clenove spolku se zvou a zadaji,aby sve clenske pripevky co nejdrive vyrovnali,nebot p.pokladnik velike duvody ma k tomu,aby mel prispevky sebrany.
-Slavny vcelarskym spolkum a vcelarum ceskoslovanskym!!
Davnemu prani vcelaru moravskych a zajiste i ceskych vyhovely slavne zemske spolky v Cechach i na Morave dohodnuvse se a stanovivse se poradati 18.Sjezd v staroslavne Trebici.

ZU Brno vybor predseda Konsel. Pokladnik sdeluje vysledek financni: stav dluhu cini 4709 K, pohledavky za cleny 2184 K ,je schodek 2184 K. Pan Hajek dokazuje,ze vznik nemeckeho spolku jest nejcirejsi zbytecnosti,pravou provokaci nynejsimu spolku ustredniho,v nemz ceska vetsina nezatocila s mensinou nemeckou dle teze miry,jako se v opacnem pripade bylo s cechy zatocilo.Prijat navrh,aby nemeckemu spolku pomologickemu vypoveden najem zahrady pri spolkovem dome.
Cela agitace vysla z Vidne,a jiz delsi dobu se na tomto potaji pracovalo.Nemci sami uznavaji,ze se jim krivda necini a ze neni treba truc-spolku.

opravdu jemné upozornění

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Ztr?cen? p??sp?vky.
> Datum: 20.10.2008 21:58:02
> ----------------------------------------
> >Problém je někde mezi odesláním mého příspěvku do diskuze z mého počítače
> a jeho zveřejněním na...
> ------------------------------------------------------------
> To znám. Problém bývá zhusta mezi klávesnicí a židlí. To se mi také stává.
> Zdravím a přeji pevné nervy Pepča
>
>
>

>Problém je někde mezi odesláním mého příspěvku do diskuze z mého počítače a jeho zveřejněním na...
------------------------------------------------------------
To znám. Problém bývá zhusta mezi klávesnicí a židlí. To se mi také stává.
Zdravím a přeji pevné nervy Pepča

Př. Polášku, zkoušel jste změnit emailovou adresu?

Zdraví M. Václavek
//\/\\//

fungujeme?

To by nepřicházely z diskuze vůbec žádné příspěvky. Maily jinde na jiné
adresy taky chodí bez problémů, pokud můžu posoudit. Problém je někde mezi
odesláním mého příspěvku do diskuze z mého počítače a jeho zveřejněním na
webu konference a rozesláním účastníkům.

R. Polášek

čas asi 13,55

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 20, 2008 11:22 AM
Subject: Re: Ztrácené příspěvky.


zkus se podívat jestli jsi se nedopatřením neoznačil jako spam

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Ztrácené příspěvky.
> Datum: 20.10.2008 10:56:41
> ----------------------------------------
> Nemám.
> Petr
> ----- Original Message -----
> From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, October 20, 2008 10:41 AM
> Subject: Ztrácené příspěvky.
>
>
> Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí.
Máte
> taky takové zkušenosti?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3536
(20081019)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

zkus se podívat jestli jsi se nedopatřením neoznačil jako spam

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Ztrácené příspěvky.
> Datum: 20.10.2008 10:56:41
> ----------------------------------------
> Nemám.
> Petr
> ----- Original Message -----
> From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, October 20, 2008 10:41 AM
> Subject: Ztrácené příspěvky.
>
>
> Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte
> taky takové zkušenosti?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3536 (20081019)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Ne
Tonda

>Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte taky takové zkušenosti?

Nemám.
Petr
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 20, 2008 10:41 AM
Subject: Ztrácené příspěvky.


Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte
taky takové zkušenosti?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3536 (20081019)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte taky takové zkušenosti?

Uvědomuju si ale, že jsem na podzim provedl aerosol M-1
> AER. Nedalo se to ale dýchat.
> Možná pomohla změna léčiva.

Na skoleni Dr. Kamler rikal, ze aplikace M-1 AER bez respiratoru je zaruka tridenni neschopenky. Nevolnost atd.

Takze myslet na to a chranit se

T.H.

--------------------------------------------------------------------------------
konales (84.21.118.135) --- 19. 10. 2008

Musím tě zklamat,mě ze 4 minulou zimu 3 odešly.Byly zakoupeny od př. Bílého.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Kdo to jakživ viděl a nebo slyšel,že včelstva uhynula přes zimu zásluhou matky a její linie. Je třeba podotknout,že přes 50 let je u nás zaváděna Kraňská rasa včel.Byly to 3 hlavní linie : Troisek,Sklenar, Singer. Vesměs dováženy matky pro rozchov aby nahradily naši včelu původní tmavou a nebo Italskou,které tady dominovaly.To se za asi 50 let podařilo a nyní je zde včela krańská a můžete jí říkat jak chcete,je to pořád včela KRAŇKA . Tyto 3 kmeny kraňky byly velmi pečlivě rozchovávány v oblastech kam nemohli dolétat trubci tamější domácí.To se díky těmto rakušanům a němcům povedlo a taky díky jim máme dnes u nás tuto včelu na celém území Čech a Moravy. Tato včela je tedy kraňského plemene ať už ji kdokoliv jakkoliv nazývá a dává ji jména,která by napomohla k většímu odbytu pro ty,co hledají včelu zázračnou,která samozřejmě neexistuje. Jak dlouho myslíte,že v čisté linii zde setrvá na př.Kavkazanka a jiné dovezené matky ?

Mně zbylo z 54 včelstev 10 a z toho jich tak 5 bylo schopných. Padly i včelstva s 3 inseminovanými matkami VIGOR. Ostatní matky byly odchované od inseminovaných - F1. Léčím podle VS. Jarní léčení, gabony a pak až v říjnu 2x a aerosol. Ne jak tady čtu, že někteří léčí už v srpnu a asi 6x.
Letos je to pěkné. Včera jsem fumigoval a po fumigaci jsem na podložce nenašel roztoče. Uvědomuju si ale, že jsem na podzim provedl aerosol M-1 AER. Nedalo se to ale dýchat.
Možná pomohla změna léčiva.

Jinak bych řekl, že jsou možná o malinko ostřejší, ale hodí se do oblastí, kde je malá snůška. Seženou i nemožné. Když jsem je kupoval ve Filipově, byly docela ostré. Nyní od př. Čermáka jsou daleko mírnější. Jarní rozvoj mají dobrý a vytáčím 2x jarní med.
Tonda

>Hodnocené vlastnosti v současnosti ustupují do pozadí. Za úspěch považuji, že nebyl ani jeden příspěvek o tom, že by se jich včelař na jaře nedočkal. Tato vlastnost začíná mít mezi včelaři váhu. Byla by zajímavá bilance podílů linií v letošních úhynech.

Pro Kaji,bohužel tento pán umřel,tak už tam nemuže být.Pokud je někde starší seznam,najdeš ho tam.Možná jsem aji přispíval.

Pokud nemáš za humny svazénku a nebo větší les,nemají význam.Ale v lese je to úplně něco jiného a lesní med se dobře prodává.

Kájo za posledních 8 let jsem měl jen jednoho roztoče a léčím stejně jak ostatní,ale nelíbí se mi způsob léčení.Hodně k tomu ,abys neměl roztoče stačí dávat přes sezonu trubčinu,jednu vystavěnou a druhou staví.A při každém zavíčkování trubčiny ji okamžitě vyřezat.Máš o něco míň místa na med,ale vyplatí se ti to.Ty 3 Vigorky jsem zimoval na medných zásobách,kde převládala řepka.Špatně se ten med prodává.A ty 1 na cukru.Myslím si,že někdo možná udělal něco s léčivem,včely loni reagovaly na léčivo divně,nehučely,rozlízaly se do koutu ůlú a bylo jich po léčení dole hodně mrtvých.Ten to rok opět reagují normálně,hučí a vylézají na česno a větrají.Celé roky dávám 3 kapky.Tak se nediv,že mám takové názory,možná někdo chtěl vyvolat takové stráty.Toto léčení je začarovaný kruh a nemá smysl,pokud nechceš zisk za každou cenu.A třeba ať je med otrávený,já ho nejím a jiní mě nezajímají.Jsou takový včelaři a ti právě křičí zamořte včely pesticidy ať máme zisk za každou cenu.To jsou ti co mě nejvíce odsuzují.Nechtějí zálibu,chtějí jen zisk.

konales:
Musím tě zklamat,mě ze 4 minulou zimu 3 odešly.Byly zakoupeny od př. Bílého.
----
Není jasné o jaké matky jde. Vigor?
Pokud ano, tak na vigorbee.cz není mezi autorizovanými chovateli nikdo toho jména.

Karel

konales - nedívím se, že ti 3 ze 4 odešly pokud jsem alespoň trochu sledoval tvé názory na tlumení roztoče VD v posledních příspěvcích, které si publikoval !!!

Posílám potřebí za poslední dva dny, asi někde na internetu číhá chobotnice a požírá maily.
Včera odeslaný příspěvek zase nedošel, posílám ho tedy znova:

Tady zas nijak zvlášť moc nejde o názor. Skutečnost je zase dána
matematikou, statistikou a přírodními zákony. Kdyby byla účinnost léčení na
varaózu slabší, řekněme taková, aby na varaózu hynulo každý rok 20 - 30 %
včelstev, tak by hynula přednostně včelstva, která za prvé měla v sobě
roztoče odolnějšího k léčivům. Což znamená, že společně se včelstvem by
uhynuli všichni nebo aspoň většina takových roztočů. Takže by se zpomalil
nebo úplně zastavil proces přivykání roztočů k léčivu. Za druhé by hynula
včelstva, která by byla umístěna v úlech ve špatném technickém stavu,
různých netěsných starých úlech a včelstva včelařů, kteří při léčení
nedodržují pokyny nebo na to kašlou. Tito včelaři by buď zlepšili léčení a
opravili úly nebo by se včelařením přestali a zůstali by jen ti důslední
včelaři.
Protože je účinnost léčení na varaózu taková, jaká je, neboli z hlediska
tlumení varaózy příliš velká, přežívají až na výjimečné roky všechna
včelstva, i ta, ve kterých jsou roztoči odolnější k léčivům i ta, kde
včelaři používají různé svoje "zlepšováky" nebo na to napůl kašlou. V
takových včelstvech přežije z roztočů citlivých na léčivo z tisíce třeba 2 -
3, z roztočů částečně odolných na léčivo z tisíce přežije třeba 20 - 30.
Takže v populaci roztočů přibývá těch odolných. Stejně tak je jedno, jestli
včelstvo umí vlastními silami zabít třeba 5 % populace roztočů nebo se včely
včelstva nedotknou ani jednoho roztoče. Když jsou léčením zachráněna všechny
včelstva, nikdo to nepozná. Kdyby to léčení mělo tu 20 - 30 % neúčinnost,
rozdíl by byl poznatelný v tom, že včelstvo, co ničí 5 % populace roztočů by
mohlo přežít, včelstvo, co neníčí by uhynulo.
Problém je v tom, že takhle snížit účinnost léčení je neuskutečnitelné,
takže tyto řeči jsou jen teoretické. Při 20 - 30 % ročním úhynu včelstev by
se spustil obrovský pokřik, funkcionáři Svazu by zalobovali a stát by sáhl
do své kapsy a začal všem štědře přispívat na obnovení počtu včelstev a
výzkumníci a veterináři by byli tlačeni k zavádění dalších metod a léčiv,
aby honemtu účinnost zase zvýšili. Přitom má li se nějaká populace, jako
jsou včelstva u nás, ozdravit od nějaké odjinud přinesené nemoci nebo
parazita, jako je Varoa, je takové vyřazování vnímavějších jedinců z
populace nezbytné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 5:25 PM
Subject: Re: Vigor

> Jak je vidět, tak nedávno zatracované téma likvidace VD se znovu
oživilo
> a to je z hlediska výměny názorů dobře.
> Mám po 1. fumigaci Variol AER se spadem 2 až 28 roztočů. V minulém roce
> jsem jich měl stovky. Letošní léčení bylo ale náročnější: nátěr plodu s
> následnou fumigaci, formidol, gabon a poslední již zmíněnou fumigaci.
Zbývá
> mi ještě 2. fumigace bez přítomnosti zavíčkovaného plodu.
> Můj názor na likvidaci VD je poněkud jiný. Úspěšnost léčby (podle mého
> názoru) závisí na celkové účinnosti léčení v průběhu celého roku s ohledem
> na skutečný stav. Naopak si myslím, že neúspěch v boji s VD je, že nemáme
> 100% účinný prostředek. Uvádí se účinnost KM - 60%, gabonu 80%, fumigace
> bez plodu 95%. Pokud máme např. před posledním ošetření 100 roztočů, pak
> při účinnosti 95% nám zůstane v úle 5 roztočů, z nichž jich několik
přežije
> bezplodové zimní období a pak se geometrickou řadou vesele množí dál.
> Cyklus se opakuje.
> Nemyslím si, že se podaří vyšlechtit včely odolné proti VD. Varoáza
> není nemoc, je to přece napadaní včelstev parazitem (roztočem). Je to
> stejné jako bychom chtěli vyšlechtit psa proti blechám, nebo člověka proti
> vším.
> U původní indické včely to bylo poněkud jiné. Ta měla vlastnost, že při
> rojení včely zvýšily teplotu hroznu nad teplotu, při niž roztoči hynuli
> (přírodní termoterapie).
> V současné době, pokud se nenajde účinnější prostředek (např.
> bioterapie, nebo vhodnější uplatnění termoterapie), je jediným řešením,
> které může uplatnit každý včelař, je zvyšování celkové účinnosti likvidace
> roztočů ve včelstvu. Proto zlepšovací nápady, jako je spalování
fumigačních
> pásků na plechu, do véčka, možná i v podmetu není na místě. Postupy
> ošetřování bychom měli naopak vylepšovat s cílem zvýšení této celkové
> účinnost. Pak budeme mít měně roztočů v úlech, nižší reinvazi roztočů,
> nižší kontaminaci včelích produktů, více peněz v kapse, atd.
> Je ještě rada otázek k vyjasnění, jako např. vliv koncentrace léčiva,
> vliv volného prostoru uvnitř úlu, vliv počtu zimujících nástavků, teplota
> uvnitř úlu, zateplení úlu, zejména strůpku, kondenzace léčiva na plochách
v
> souvislosti s rosným bodem, apod.

Snažil jsem se mít fotky ko nejostřejší, ale i nějaké přes nedostatky, jdou rozluštit vystavovatelé.


http://vindex.ic.cz/images/2008_rijen__vystava_bratislava/

Musím tě zklamat,mě ze 4 minulou zimu 3 odešly.Byly zakoupeny od př. Bílého.

Hodnocené vlastnosti v současnosti ustupují do pozadí. Za úspěch považuji, že nebyl ani jeden příspěvek o tom, že by se jich včelař na jaře nedočkal. Tato vlastnost začíná mít mezi včelaři váhu. Byla by zajímavá bilance podílů linií v letošních úhynech.

Chci se zeptat,máte tady někdo matky Vigor ? A jaké mate výsledky a zkušenosti ?
--------------------------------------------------------------
Položená jedna otázka a doteraz padlo 11 odpovedí a hodnotení matky línii Vigor. Každá odpoveď je iná kladných vyjadrení je menej ako by sa o tejto M čakalo. Každý kto odpovedal nachádza na nej nejakú horšiu vlastnosť, je dobrá do "jarnej" znášky, iný ju odporúča do horských oblastí, pre niekoho je "ostrá", pre ďalšieho, málopočetná a ešte ďalšieho je rojivá, viacmenej neostala na nej "nitka suchá:

Ak by to bola pravda, čo komentátori napísali mohlo by to značiť, že pri jej rozchove došlo k bastardizácii tejto osvedčenej línii matky karpatskej kraňky línii Vučko a slovenskej kraňky línii Tatranka.

Jednoducho sa tak chová, v akých v podmienkach žije, teda sa chová ako každá šedá matka kranského plemena, vychovaná na včelniciach.

> Martin Re: Vigor
> Vigorky mám již třetím rokem a můžu o nich říci toto:
> - nejsou nijak zvlášť ostřejší než-li jiné linie,
> - mají pomalejší jarní rozvoj (tedy pro včelaře, který má
> snůšku převážně z řepky není zcela vhodná),
> - je výborná do medovicových snůšek - má vyšší výnos,
> - výborně staví dílo,
> - má nižší spotřebu zimních zásob
> - je znatelně méně náchylná k rojení

Zdravím, nevím v které nadmořské výšce příteli včelaříte, ale u nás v Polabí od vigorek pravidelně vytáčím cca 10kg medu z ovocných stromů a cca 20kg medu z řepky. Ta, přestože do nížiny nepatří a trpí zde nedostatkem vláhy, dává pravidelný výnos. Takže nesouhlasím s jejím hodnocení o jarním rozvoji a využití jarní snůšky. Při zimování na medu velmi rychle a brzy ukončuje plodování, - pod ostatní se podepíši také.
Honza

Já používám recept, který kdysi uveřejnil myslím př. Pernica. Jeden díl propolisové tinktury, jeden díl sádla jeden díl panenského vosku a jeden díl medu. Nahřeje se to
----
mast mi do zásoby dělá kamrád, kterému dám surový propolis a o tinkturu se dělíme fifty-fifty. Na mast si dokoupím masťový základ v lékárně.
Ale u tohoto receptu mě už kdysi napadlo, že by to bylo perfektní užítí pro směs víček s medem.

Obecně by ta víčka s medem mohla být zajímavá surovina pro kosmetický průmysl.

Karel

V supermarketu lidi vůbec nezajímá, jestli je nějaký med tady z jejich kraje
nebo kdesi z Argentiny. Pokud bude med za 80 z Argentiny vzhledově a chuťově
prakticky shodný jako náš za 100 nebo 120, tak proč by kupovali ten náš?
Nebo jinak, jestli ten náš za 100 nebo 120 nebude takový, aby byl důvod za
něho si připlatit těch 20 - 40 Kč, kupovat se nebude. Zvláště když obchodní
inspekce či který orgán se o to stará, už poměrně spolehlivě nepouští do
oběhu dovozové medy s rezidui antibiotik a jiných nežádoucích látek, takže z
tohoto pohledu jsou dovozové medy úplně stejné jako domácí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 7:21 PM
Subject: Re: Vigor


> Ještě k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to
> pomoci pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný
> med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v medu
> ------
> Supermarketům je to jedno. Prodávají co lidi chtějí. Byl jsem v Tescu,
> zajímavá podívaná na regál s medem. Poměrně široký sortiment, dřív tam
byly
> dva druhy - tmavý květový a světlý květový. Teď i několik medů z ČR, jeden
> dokonce navíc se žlutou cedulkou Kupujte český med, či tak nějak.
> Ceny celkem přijatelné - z mého pohledu - vyšší.-)
> Ale dole u podlahy byla police a ta byla prázdná. Vzadu se krčila
sklenice,
> tak jsem se koukl o co jde. Med ve sklenici 720ml, cena pod stovku. Směs z
> a mimo EU.
> A toho se tam u podlahy kde nebyl moc vidět prodala celá plocha regálu,
> nahoře pěkné medy a police plné.
>
> No kdo by kupoval med kilo nad 100, když je med přeci za 80. To si každý
> přečte u cesty.
> Takže je to takový začarovaný kruh.
> :-)
>
> Karel

Já používám recept, který kdysi uveřejnil myslím př. Pernica. Jeden díl propolisové tinktury, jeden díl sádla jeden díl panenského vosku a jeden díl medu. Nahřeje se to, aby se rozpustil vosk, a pak se to hodí do mixeru se srpovými noži, který to fantasticky zhomogenizuije.Původně se to mělo pasírovat několikrát přes sítko, ale tohle vymyslela moje žena, když jsem jí beznadějně za.... kuchyň. No a když se to točí tak do toho hodím surový propolis, přiměřeně a myslím si, ž to podstatě masti nijak neublíží, spíš naopak. Schovat do ledničky pak je to na několik let. Zdraví R. Stonjek

Ještě k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v medu
------
Supermarketům je to jedno. Prodávají co lidi chtějí. Byl jsem v Tescu, zajímavá podívaná na regál s medem. Poměrně široký sortiment, dřív tam byly dva druhy - tmavý květový a světlý květový. Teď i několik medů z ČR, jeden dokonce navíc se žlutou cedulkou Kupujte český med, či tak nějak.
Ceny celkem přijatelné - z mého pohledu - vyšší.-)
Ale dole u podlahy byla police a ta byla prázdná. Vzadu se krčila sklenice, tak jsem se koukl o co jde. Med ve sklenici 720ml, cena pod stovku. Směs z a mimo EU.
A toho se tam u podlahy kde nebyl moc vidět prodala celá plocha regálu, nahoře pěkné medy a police plné.

No kdo by kupoval med kilo nad 100, když je med přeci za 80. To si každý přečte u cesty.
Takže je to takový začarovaný kruh.
:-)

Karel

Historie dole.

""Tieto uvedené výsledky nemajú výpovednú hodnotu a ani nemôžu mať ... A.Turčáni 15. 10. 2008

Re: Ano chtěl jsem podotkout, že fumigace nemůsí být z určitých důvodů účinná. Ale plodováním to nebude. Za 21 dní nemohou naplodovat 10x více tolik roztočů. Spíše předpokládám rychlé odvětrání léčiva větrem nebo samotnými včelami, které v té době byly mnohem aktivnější než nyní.


""nECHÁPU PROČ JSTE NEDAL KONCEM ČERVENCE gABONY JAK BYLO NAŘÍZENO. F.
Re: Mě nikdo nic nenařídil, asi někde padají info na zem.

""To jste takto ošetřoval v periodách jedno včelstvo nebo vždy jiné?
Re: Všech sedm. Ale pozoroval jsem jen ve dvou, kde mám sítové dno.

Zdroj:
Stručně: Fumigoval jsem v polovině srpna a padalo to kolem 50 až 100/spodem/. Pak jsem ošetřil na konci srpna a padlo 5 až 10 /spodem/. Pak jsem ošetřil v polovině září a skoro nic. Teď jsem skusil orientačně ošetřit vrchem,neb je to snažší a spadly stovky, cca 600 až 800. Tak jsem z toho blázen. V sobotu uvidím další pokus, ale už teď mám obavy o další zimu. Vloni u mne 60% ztráta. Asi přišla krutá doba pro EU včely. pt

Druhá věc je, že současné léčení napadení roztočem varoa spíše konzervuje,
případně šlechtí roztoče na stále větší odolnost proti léčivům. A protože je
příliš účinné, naopak neumožňuje plošné šlechtění a výběr včelstev
odolnějších varaóze. K plošnému výběru včelstev odolnějších varaóze je
třeba, aby každý rok nezanedbatelné procento včelstev náchylnějších na
varaózu bylo vyřazeno neboli uhynulo na varaózu a zůstaly jen ty odolnější,
ze kterých by se dále včelstva množily. To se ale neděje, léčení na varaózu
je každý rok tak účinné, že prakticky všechna včelstva přežijí. Kromě loňska
a letoška. Selekce odolnosti na varaózu potom leží jen šlechtitelích
jednotlivých linií matek, kteří dohromady nechovají více než několik tisíc
včelstev, neboli zhruba 100 x méně než je v ČR včelstev a zjednodušeně
řečeno tolikrát méně je nižší pravděpodobnost, že se nějaká výrazná
přirozená odolnost včelstva proti varaóze objeví a bude rozchovávána.
-----------------------------------------------------------------------------
Jak je vidět, tak nedávno zatracované téma likvidace VD se znovu oživilo a to je z hlediska výměny názorů dobře.
Mám po 1. fumigaci Variol AER se spadem 2 až 28 roztočů. V minulém roce jsem jich měl stovky. Letošní léčení bylo ale náročnější: nátěr plodu s následnou fumigaci, formidol, gabon a poslední již zmíněnou fumigaci. Zbývá mi ještě 2. fumigace bez přítomnosti zavíčkovaného plodu.
Můj názor na likvidaci VD je poněkud jiný. Úspěšnost léčby (podle mého názoru) závisí na celkové účinnosti léčení v průběhu celého roku s ohledem na skutečný stav. Naopak si myslím, že neúspěch v boji s VD je, že nemáme 100% účinný prostředek. Uvádí se účinnost KM – 60%, gabonu 80%, fumigace bez plodu 95%. Pokud máme např. před posledním ošetření 100 roztočů, pak při účinnosti 95% nám zůstane v úle 5 roztočů, z nichž jich několik přežije bezplodové zimní období a pak se geometrickou řadou vesele množí dál. Cyklus se opakuje.
Nemyslím si, že se podaří vyšlechtit včely odolné proti VD. Varoáza není nemoc, je to přece napadaní včelstev parazitem (roztočem). Je to stejné jako bychom chtěli vyšlechtit psa proti blechám, nebo člověka proti vším.
U původní indické včely to bylo poněkud jiné. Ta měla vlastnost, že při rojení včely zvýšily teplotu hroznu nad teplotu, při niž roztoči hynuli (přírodní termoterapie).
V současné době, pokud se nenajde účinnější prostředek (např. bioterapie, nebo vhodnější uplatnění termoterapie), je jediným řešením, které může uplatnit každý včelař, je zvyšování celkové účinnosti likvidace roztočů ve včelstvu. Proto zlepšovací nápady, jako je spalování fumigačních pásků na plechu, do véčka, možná i v podmetu není na místě. Postupy ošetřování bychom měli naopak vylepšovat s cílem zvýšení této celkové účinnost. Pak budeme mít měně roztočů v úlech, nižší reinvazi roztočů, nižší kontaminaci včelích produktů, více peněz v kapse, atd.
Je ještě rada otázek k vyjasnění, jako např. vliv koncentrace léčiva, vliv volného prostoru uvnitř úlu, vliv počtu zimujících nástavků, teplota uvnitř úlu, zateplení úlu, zejména strůpku, kondenzace léčiva na plochách v souvislosti s rosným bodem, apod.

Pane Radim něco na té dravosti bude.Přečetl jsem si zahraniční články na téma včela zabiják a na tyto včely nemá ani varroa ani blískáček.

http://www.agroseznam.cz/cz/agro-novinky/602-v-cr-od-lonska-ubylo-vcel-cena-medu-dosahuje-az-140-kc-kg.html

Já si pamatuji z doby, kdy tady mixka černé včely ještě byla, že právě ta
směska černé včely v zimě při otepleních plodovala spíše více než tehdy u
nás začínající kraňka, tehdy to byly rakouské linie kraňky Troiseck a
Sklenar. Bylo právě typické, že černá včela šla do zimy silnější než
kraňka, ale při otepleních se rozplodovala více a potom při ochlazení
dostávaly tyto včely více zabrat, takže v předjaří byly často v průměru
slabší než kraňky. Kraňka byla na zimní oteplení asi více adaptovaná, v té
době plodovalal méně nebo vůbec než tehdejší zimní včela a rozjela se naplno
až při větším oteplení a delším dnu v předjaří. U černé včely bylo typické,
že začínala ve větším až sebevražedném rozsahu plodovat už dříve za nižších
teplot a jak se v pozdějším předjaří oteplilo, vykazovala stagnaci nebo
dokonce mírný propad v síle včelstva, dech potom chytla tak až v době druhé
poloviny květu řepky. Já myslím, že omezení varaózy kvůli menšímu
neplodování v zimě je na hranici pozorovací chyby. Připadá mi ale, že
některé linie tehdejší černé včely by mohly být úspěšnější v přirozené
likvidaci roztočů než současné vyšlechtěné linie kraňky díky vyšší živosti -
divokosti. Taky by bylo zajímavé, jak by se tyto dnes už ztracené linie
projevily v dnešních velkoprostorových úlech.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "ikvic" <ikvic/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 12:51 PM
Subject: Vigor


> Dík za články,ono jde o to zda je zde včela černá nebo kraňka.Kraňka má
při
> oteplení snahu plodovat,třeba jen šest vajíček,na jaře to stačí na
> zamoření,ale nikoliv na zničení včel.Kdežto včela černá neploduje vůbec a
> to je ten problém proč kraňka má takové potíže.A je pravda,že včela černá
> má podobný rozjezd na jaře jako Vigorka.Na jedno vajíčko může připadnout
> max.7 roztočů varroa.Protože se musí včela prokousat ven z buňky,jinak vše
> zahyne,včetně varroa.A větší množství roztočú by to nedovolilo.

Dík za články,ono jde o to zda je zde včela černá nebo kraňka.Kraňka má při oteplení snahu plodovat,třeba jen šest vajíček,na jaře to stačí na zamoření,ale nikoliv na zničení včel.Kdežto včela černá neploduje vůbec a to je ten problém proč kraňka má takové potíže.A je pravda,že včela černá má podobný rozjezd na jaře jako Vigorka.Na jedno vajíčko může připadnout max.7 roztočů varroa.Protože se musí včela prokousat ven z buňky,jinak vše zahyne,včetně varroa.A větší množství roztočú by to nedovolilo.

> Výchozí postup je takový, že se propolis vylouží do lihu (z
lékárny - litřík za
> pár stovek), čímž vznikne propolisová tinktura. Z ní se teprve
vyrábí mast -
> např. se nechá část lihu odpařit a zbytek se smísí s bílou
vazelínou (z
> lékárny).
> Pepa
>

Tento postup jsem taky zahledl, asi priste vyzkousim, ale nekde na
netu jsem nasel:


Návod na přípravu propolisové masti
Připravuje se ve smaltované nebo porcelánové misce, v níž rozpustíme
100 g bílé (lékárenské) vazelíny (je vhodné i nesolené sádlo).
Přidáme 10 g propolisu. Směs opět zahřejeme, ale neuvádíme do varu.
Potom mast přefiltrujeme přes gázu do čisté a pro mast přípustné
nádoby. Pevně zavřeme. Vychladnutá mast se používá na hnisavé rány,
hojení řezných a bodných ran, ovšem nedáváme na čerstvou ránu. Svým
způsobem působí kosmeticky, neboť hojí čerstvé jizvy. Je vhodná na
ekzémy, hnisavé vředy, plísně, omrzliny a různé kožní onemocnění.




Je to na muj vkus trochu strohe, a kdovi zda si pisatel
nevymyslel...



Ale pravda je, ze ta mast timto zpusobem vyrobena u me funguje (
mozna jen psychicky :-)) )



T.H.

Výchozí postup je takový, že se propolis vylouží do lihu (z lékárny - litřík za pár stovek), čímž vznikne propolisová tinktura. Z ní se teprve vyrábí mast - např. se nechá část lihu odpařit a zbytek se smísí s bílou vazelínou (z lékárny).
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of tomas
Sent: Friday, October 17, 2008 12:09 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Propolisova mast

Mam dotaz jak spravne vyrobit propolisovou mast. Bohuzel jsem na netu nasel vzdy jen strohy popis.

Delal jsem ji tak, ze koupenou lekarenskou vazelinou jsem spolu s propolisem rozpustil a cca hodinu lehce varil a michal.

Zda se mi, ze spousta proplisu se do vazeliny nevstreba - aspon toho co je videt, mozna ucinne latky tam prejdou, protoze mast funguje vyborne, hlavne na poskozene ruce od prace.

Mate nekdo jinci postup?

Diky

T.H.

Mam dotaz jak spravne vyrobit propolisovou mast. Bohuzel jsem na netu nasel vzdy jen strohy popis.

Delal jsem ji tak, ze koupenou lekarenskou vazelinou jsem spolu s propolisem rozpustil a cca hodinu lehce varil a michal.

Zda se mi, ze spousta proplisu se do vazeliny nevstreba - aspon toho co je videt, mozna ucinne latky tam prejdou, protoze mast funguje vyborne, hlavne na poskozene ruce od prace.

Mate nekdo jinci postup?

Diky

T.H.

V. medonosná:a její plemena na VD trpí přibližně stejně, ať je to kraňka, vlaška, tmavá i ruská, nevím jak je na tom V, vřesová a kavkazká. Má o tom někdo povědomí? Kraˇka má právě výhodu zimního přerušení plodování kdy je pak léčba nejúčinnější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ikvic <ikvic/=/seznam.cz>
> Předmět: Vigor
> Datum: 17.10.2008 09:58:35
> ----------------------------------------
> Ano je to tak,Vigorka je včela do lesa,ze sadů a řepky nic nenazbírá.Ještě
> k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci
> pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný
> med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v
> medu,konales na to upozorňuje dobře.Dávat pesticidy do kontaktu z
> potravinami není žádná sranda.Tyto testy by stály asi dost peněz a každý
> včelař by si to asi nemohl dovolit.A je zajimavé,že včela černá zde byla
> stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme
> zamoření, na to konales zapoměl,tak to píši já.No a včelařská inkvizice
> může zase odsuzovat.
>
>
>

Kontrola na pesticidy a jiné látky, co nepatří do medu se u medů prodávaných
v obchodní síti dělá už roky běžně. Kromě toho, mechanismus sběru medu a
jeho zpracování včelstvy je takový, že kromě akaricidů, které se používají
přímo ve včelstvech k potlačování Varoa jiné pesticidy mají velice sníženou
možnost proniknout z ošetřovaných polních a lesních porostů do medu. Pokud
nedojde kvůli porušení pravidel k masívnímu zásahu včelstev, prakticky
otravě. Prodej ze dvora je práve proto prodej ze dvora, že včelař tyhle
kontroly medu mít nemusí. Spoléhá se jen na slovo včelaře, že nic takového v
medu není, na rozdíl od medu dodávaného do obchodní sítě.
Varroa se poprvé objevila v Indii někdy v 50 nebo 30 letech minulého
století, kdy byla kvůli zvýšení výnosu medu oproti původním druhům indických
včel do Indie dovezena včela medonosná. Ta do sebe natáhla parazity místních
včel, proti kterým měly místní včely vytvořenou účinnou obranu a objevil se
roztoč Varoa Jakobsoni a později Varoa destruktor. Ten se postupně rozšířil
do Evropy díky kočování se včelstvy pozemní cestou přes Kavkaz a Bulharsko
a díky zpětnému dovozu včelstev z Indie do výzkumného včelařského ústavu
tehdy v Západním Německu do západní Evropy. Spojovat zamoření roztočem Varoa
s likvidací původní černé včely na našem území a jejimu nahražení kraňkou je
tedy evidentně nesmysl, zamoření Varoa je v podstatě produkt globalizace.
Kdyby u nás v době rozšiřování varoa byla původní černá včela, dopadlo by to
nejspíš úplně stejně.
Druhá věc je, že současné léčení napadení roztočem varoa spíše konzervuje,
případně šlechtí roztoče na stále větší odolnost proti léčivům. A protože je
příliš účinné, naopak neumožňuje plošné šlechtění a výběr včelstev
odolnějších varaóze. K plošnému výběru včelstev odolnějších varaóze je
třeba, aby každý rok nezanedbatelné procento včelstev náchylnějších na
varaózu bylo vyřazeno neboli uhynulo na varaózu a zůstaly jen ty odolnější,
ze kterých by se dále včelstva množily. To se ale neděje, léčení na varaózu
je každý rok tak účinné, že prakticky všechna včelstva přežijí. Kromě loňska
a letoška. Selekce odolnosti na varaózu potom leží jen šlechtitelích
jednotlivých linií matek, kteří dohromady nechovají více než několik tisíc
včelstev, neboli zhruba 100 x méně než je v ČR včelstev a zjednodušeně
řečeno tolikrát méně je nižší pravděpodobnost, že se nějaká výrazná
přirozená odolnost včelstva proti varaóze objeví a bude rozchovávána.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "ikvic" <ikvic/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 9:58 AM
Subject: Vigor


> Ano je to tak,Vigorka je včela do lesa,ze sadů a řepky nic nenazbírá.Ještě
> k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci
> pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný
> med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v
> medu,konales na to upozorňuje dobře.Dávat pesticidy do kontaktu z
> potravinami není žádná sranda.Tyto testy by stály asi dost peněz a každý
> včelař by si to asi nemohl dovolit.A je zajimavé,že včela černá zde byla
> stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme
> zamoření, na to konales zapoměl,tak to píši já.No a včelařská inkvizice
> může zase odsuzovat.

No, ono snad ani nejde o to, je-li tu černá včela, nebo kraňka. Jde o to, že
sem byl roztoč zavlečený - a je mu celkem šuma fuk, která včela ho bude
hostit...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "ikvic" <ikvic/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 9:58 AM
Subject: Vigor


...A je zajimavé,že včela černá zde byla
stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme
zamoření, ...

Ano je to tak,Vigorka je včela do lesa,ze sadů a řepky nic nenazbírá.Ještě k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v medu,konales na to upozorňuje dobře.Dávat pesticidy do kontaktu z potravinami není žádná sranda.Tyto testy by stály asi dost peněz a každý včelař by si to asi nemohl dovolit.A je zajimavé,že včela černá zde byla stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme zamoření, na to konales zapoměl,tak to píši já.No a včelařská inkvizice může zase odsuzovat.

Vigorky mám již třetím rokem a můžu o nich říci toto:
- nejsou nijak zvlášť ostřejší než-li jiné linie,
- mají pomalejší jarní rozvoj (tedy pro včelaře, který má
snůšku převážně z řepky není zcela vhodná),
- je výborná do medovicových snůšek - má vyšší výnos,
- výborně staví dílo,
- má nižší spotřebu zimních zásob
- je znatelně méně náchylná k rojení

Jsem s nimi spokojen

Amitraz sa už dlhú dobu používa proti ektoparazitom a nielen v Anglicku /aj na Slovensku/ a nielen pri ovciach ale skoro pri všetkých hosp. zvieratách. Je pravda, že amitraz je jed kontaktný, ale záleží ako sa aplikuje! Keď sa zriedi s vodou a postrekujú sa ním včely alebo ošípané /proti svrabu/ je to čisto kontaktný jed. Keď sa aplikuje fumigáciou tak je pravda, že väčšia časť klieštika odpadáva vdýchnutím cez trachey.

>je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice.. JK
-----------------------------------------------------------
Zde mi vypadlo jedno slovo a to slovo "pouze". Správně by tedy věta měla znít: je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka p o u z e přez jeho vzdušnice. Čili, roztoč uhyne proto, že se jedu nadechl, nebo se roztouženě ke včele přivinul a ta byla obalena dosud aktivním (nerozloženým) léčivem, přípdně jí dal za stejných podmínek láskyplnou hubičku na zadeček a líznul si, naposledy.

Na některé z přednášek jsem slyšel, že původní léčivo Tactik vzniklo údajně v Anglii v období mezi světovými válkami a sloužilo k tomu aby se ovce zbavily roztočů. Z tohoto léčiva se údajně připravil vodný roztok ve vaně přiměřené velikosti a touto vanou se prohnalo stádo, bylo vykoupáno. Zde určitě roztoči nedýchali žádný dým.

Snad by se do naší "dišputace" mohl zapojit někdo z fundovaných výzkumníků a vysvětlit celý mechanizmus působení amitrazu na roztoče.
Přeji hezký den Pepča

Ano ale kratce. Loni jsem mel jednu o kterou jsem v prubehu letosni sezony prisel, ted mam od podleti dve nove tak uvidime. Nelze tedy objektivne hodnotit, ale :

rika se, ze jsou ostrejsi - byla to prvni matka, ktere jsem lez do ulu v trenkach :-))

vynosove mohu hodnotit jen jarni-lucni snusku a ta vysla rozhodne nad lepsi prumer.

Mely by byt tzv. bezudrzbovejsi :-) tak uvidime, ale jinde maji vice zkusenosti a i vysledku - treba na optimal konferenci.

T.H.



> Chci se zeptat,máte tady někdo matky Vigor ? A jaké mate výsledky a
> zkušenosti ?

To proto Vážený příteli, že amitraz je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice. Za pozdní reakci se omlouvám, neměl jsem možnost navštívit konferenci.
Zdravím Pepča
--------------------------------------------------------------

To som si myslel aj ja. Po každej jesennej fumigácii som zisťoval odpad Vd aj niekoľko dní, kým som nezistil, že samičky Vd neodpadávajú preto, že sa amitraz uložil na steny buniek a chitínový povrch včiel, ale že odpadávajú z plástov, ktoré skladujem vo včelstve pod plodiskom, ktoré je u mňa hore. Kontaktná látka akou je fluvalinát či acrinathin pôsobí nazaj dlhodobo, ale fumigant amitraz len počas krátkej dobe. Veď uzatvorenie včelstiev je krátkodobé, ja ponechávam uzatvaronie včelstiev len 15-20 minút a všetky Vd mimo zaviečkovanú bunku sú zasiahnuté.

Na jednej prednáške prof. MVDr. Juraja Toporčáka CSc. z Košíc pripustil, že to tak môže byť i keď amitraz môže pôsobiť na akarida aj cez ústny otvor. Zdôraznil som to preto, že intenzita pôsobenia na Vd v čase zimného chumáča sa môže diať len nasávaním-dýchaním Vd cez vzdušnice. A preto aj pôzdna fumigácia včiel bez plodu je úspešná len preto, že aj klieštik musí dýchať.

>Nepresvedčili ste ma. Prečo má amitarz "ulpívat" na tele včely, keď fumigant zabíja akarida cez jeho dýchacie trubice-vzdušnice a dokonale? Tento systém je pre samotnú a včelu oveľa výhodnejší a hlavne pri čistotu diela a zásob.
A. Turčáni
----------------------------------------------------------
To proto Vážený příteli, že amitraz je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice. Za pozdní reakci se omlouvám, neměl jsem možnost navštívit konferenci.
Zdravím Pepča

Chci se zeptat,máte tady někdo matky Vigor ? A jaké mate výsledky a zkušenosti ?

nECHÁPU PROČ JSTE NEDAL KONCEM ČERVENCE gABONY JAK BYLO NAŘÍZENO. F.



> ----------------------------------------
> Stručně: Fumigoval jsem v polovině srpna a padalo to kolem 50 až 100
> /spodem/. Pak jsem ošetřil na konci srpna a spadlo 5 až 10 /spodem/. Pak
> jsem ošetřil v polovině září a skoro nic. Teď jsem skusil orientačně
> ošetřit vrchem, neb je to snažší a spadly stovky, cca 600 až 800. Tak jsem
> z toho blázen. V sobotu uvidím další pokus, ale už teď mám obavy o další
> zimu. Vloni u mne 60% ztráta. Asi přišla krutá doba pro EU včely. pt
>
>
>

Jsem rád, že pan Turčani napsal o klíckování čiizolaci mtek před fumigací, je to vidět i z předešlého povídání o velkém spadu roztočů. O tehdejším velkém úhynu matek o kterém jsem psal, jsem uvažoval, že matky musí být uzavřeny /pochopitelně musí být k ní zachván přístup včel/ již brzy v září. V říjnu se tehdy ochladilo /dokonce jeden den poletoval sníh/, matky se dostaly mimo chomáč, nebyly dobře krmeny a prochladly. Klíckování v říjnu po prvé fumigaci je pozdě a je možný pravděpodobný úhyn. Protože fumigace většinou probíhá za přítomnosti plodu, v tom vidím jedno z možných vítězství roztočů.P. Turčany to potvrdil. Většina včeřů se domnívá, že již nemá plod. Ano nebyl, ale hodně matek se opět po odpočinku rozplodovalo. Včelaři se tehdy řídili návodem: při druhé fumigaci bez plodu, ale to je pozdě.