Včelařská konference

JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.

Plně souhlasím vychovávat matku na jaře jako protirojové opatření je asi tak platné jako montovat na rakev brzdu.
Pokud zpozoruji že se chce včelstvo roji a vím že matka stále ještě ve včelstvu je tak ho zrojím uměle a to tak že si připravím mezistěny pak celé včelstvo(plodiště) vyvěsím na kozlík před úl dám náběh a sklepávám na ně včely z rámků a vkládám zpět do úlu přičemž vylamuji matečníky a rozděluji plodové těleso mezistěnamy pokud mám jeden nástavek plný přidám další, většinou plodiště dělím do dvou nástavků přičemž do vrchního vkládám dva stavební rámky.Včelstvo se vtáhne do ůlu a má tolik práce že na rojení nemá ani pomyšlení.Většinou takovému včelstvu měním matku v pozdním létě oddělkem.Vůbec nejvíc se mi ale osvědčilo udělat včas oddělky.

Jestliže se včelstvo rozhodlo, že se bude rojit a zjistíme to včas, je nejspolehlivější metodou provést umělé zrojení a poté provést nápravná opatření jak vyplývá z již zde uvedených příspěvků.

Aj túto metódu propagoval včelár na stránkach Včelařství, ale zlyhala a ešte aké problémy boli s zmetaním včiel.Robil som po dva roky a skopnčil, definitívne, bolo to len strácanie času. Ak rojenia nie len o tom, že ho zmetiem na medzisteny, je to akt- rituál delenia, ktorý roj musí absolvovať.

Keď som pochopil skončil so všetkými nezmyselnými zásahmi do prerušenia rojenia. Raz sa mi stalo,že som bol každý deň vo včelstve pripravujúceho sa na rojenie, odobral som im poslednú M a včelstvo sa vyrojilo aj bez M. Viem to preto, že včelstvo sa vrátilo do úľa a bolo bez M!!!, M som im po týždni pridal. Tak potom kde je pravda?
Teraz radšej rojenie keď už (začne) podporím a roje (aj tri na jedno miesto) osadím na staré súše a včelstvo predsa len niečo donesie. Niekedy aj viac ako včelstvo, ktoré sa nerojilo.

Výměna matky jako protirojová metoda funguje spolehlivě, když se matka nechá
v květnu tím včelstvem vychovat. Stará matka se v době odkvétání jabloní a
hrušní vezme a včelstvo nechá ošetřovat matečníky a vychovat tu novou matku.
Tato metoda je téměř stoprocentní i pro dnešní včelstva umístěná v malých
zadovácích s objemem po 12 rámcích 39x24 v plodišti a medníku.

Pán Poláček, u mňa hlavná znáška býva v priemere od 20.5 do 1.6, ak by som nechal vo včelstve vychovať matku bežným spôsobom musel by som začať 26.4! a ešte nám zaručené, že či sa M nestratí a včelstvo v ktorom 25-30 dní M neploduje, bude k ničomu!
V tej rade bolo povedané, vychovajte M prelarvovaním (obetujte 1 včelstvo) mladé M a pridajte ich do včelstiev. to som všetko dodržal a 7 M z 10-tich sa vyrojilo! Takže táto metóda na potlačenie rojenia nie je 100%-ná, je to len náhoda ak sa nejaké včelstvo nevyrojí.

> A vy teda uvádíte že výměna matky nepotlačuje rojovou náladu, že se rojí
> včely a né matka, tak asi tento článek špatně chápu. Není to tak že musím
> nechat včelstvo osiřet 10-14 dnů a pak vyměnit matky.
>
> Áno, rojí sa včelstvo ako celok, matka sa k roju pridáva vždy na konci
> rojenia, keď je vo vzduchu už 90% rojových včiel a tak isto si sadá k k
> roju na vetve ako posledná..


Výměna matky jako protirojová metoda funguje spolehlivě, když se matka nechá
v květnu tím včelstvem vychovat. Stará matka se v době odkvétání jabloní a
hrušní vezme a včelstvo nechá ošetřovat matečníky a vychovat tu novou matku.
Tato metoda je téměř stoprocentní i pro dnešní včelstva umístěná v malých
zadovácích s objemem po 12 rámcích 39x24 v plodišti a medníku.

R. Polášek

A vy teda uvádíte že výměna matky nepotlačuje rojovou náladu, že se rojí včely a né matka, tak asi tento článek špatně chápu. Není to tak že musím nechat včelstvo osiřet 10-14 dnů a pak vyměnit matky.

Áno, rojí sa včelstvo ako celok, matka sa k roju pridáva vždy na konci rojenia, keď je vo vzduchu už 90% rojových včiel a tak isto si sadá k k roju na vetve ako posledná..

Len krátko: urobil som pokus. Pripravil som na jar 10 mladých matiek, pridal so ich do 10 včelstiev pripravujúcich sa na znášku. Včelstvá mladé M prijali a tešil som sa ako som včelstvá prekabátil. Moja radosť bola predčasná, 7 včelstiev sa vyrojilo, 3 nie. V tých 7 včelstvách v čase pridanie matiek už bola skrytá rojová nálada a rojová nálada i napriek novým mladým M sa veselo rojila. Začatý proces rojovej nálade pokračoval ďalej, čo znamená, že sa biologicky zmenené včely (zdurené vaječníky), sa vo väčšine prípadov už nedá zvrátiť. V troch včelstvách,ktoré sa nerojili, predpokladám, nebola skrytá rojová nálada a o možno by sa vôbec neboli rojili.
Tento návod prerušenej rojovej nálady som vyčítal v odbornom včelárskom časopise. Ani pán Kašpar ešte nemusí mať pravdu. Je to zložité.

>Pokud má včelař k dispozici mladé matky, potlačí výměna matky ve včelstvu rojovou náladu spolehlivě. Toto je úryvek z knihy nástavkové včelaření z metodiky ..<
------------------------------------------------------------
To ale platí pouze do té doby, než Vás včely přesvědčí o tom, že to neplatí vždy, ale že tomu může být i jinak ...
Ano, včelstvo je živoucí tvor se svými vrtochy a chová se z našeho pohledu podle "Packalových zákonů" a ne podle písma, literatury a našeho přání. O tom jsem se již mnohokrát přesvědčil. Jestliže se včelstvo rozhodlo, že se bude rojit a zjistíme to včas, je nejspolehlivější metodou provést umělé zrojení a poté provést nápravná opatření jak vyplývá z již zde uvedených příspěvků. Snažit se takovému včelstvu za každou cenu v rojení zabránit nebývá vždy úspěšné, je to pracné a je to nejlepší cesta k likvidaci včelstva - bezmatečnosti.
JK

Zdravím, chtěl bych se zeptat na ten tmavší med, odkud jste a co je to za med(vodivost, obsah vody, a chut). Vidím že jste správný obchodník, v době krize se zbavit co nejvíce zásob, protože příští rok nás ty zásoby můžou stlačit až na dno.....

Já už mám veškerý med prodaný a tak bych Vás s prodejem pomohl, ovšem za předpokladu, že med je hodně kvalitní.....

I při pomyšleném ošetřování se stane, že se některé včelstvo dostane do rojové nálady.
..........
No a co je tím promyšleným ošetřování myšleno v té publikaci? Předpokládám, že opravdu jen takto chápat protirojová opatření je mylné. Dobrým řešením jak předcházet sexualitě včelstva je ji uměle zavést do způsobů ošetřování, tj. dělit. Výměna matek je jen dílem při této práci.

Předcházení rojení. I při pomyšleném ošetřování se stane, že se některé včelstvo dostane do rojové nálady. Včelstvo převážně naráží rojové matečníky u spodních louček nízkého nástavku ( jsou dobře vidět po nadzvednutí nízkého nástavku). Je možno zasáhnout několika způsoby. Pokud zjištěné rojové nálady snůšková přestávka dlouhá 10-14 dnů, odchytíme matku a ponecháme nejstarší matečník. Za 7-9 dnů je nutné včelstvo zkontrolovat a zrušit případné náhradní matečníky. Pokud má včelař k dispozici mladé matky, potlačí výměna matky ve včelstvu rojovou náladu spolehlivě. Toto je úryvek z knihy nástavkové včelaření z metodiky ošetřování včelstev za použití vysokých a nízkých nástavků. Autor František Kašpar. A vy teda uvádíte že výměna matky nepotlačuje rojovou náladu, že se rojí včely a né matka, tak asi tento článek špatně chápu. Není to tak že musím nechat včelstvo osiřet 10-14 dnů a pak vyměnit matky.Děkuji za odpověď. Honza

Přeleták je dobrá věc Pokud se přemístťují celé úly. Jakmile jen začnete přemísťovat jen jejich obsah tak je to nejsnadnější způsob přenosů chorob

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 11.2.2009 20:07:28
> ----------------------------------------
> Pochopte, matka se nerojí, ale dělnice. Jestli se přidá matka, no tak se
> vyrojí i ta.
> ______________________________________________________________
>
> Přesně tak, nová matka situaci nezmění. Proč by nešlo provádět přelétáky v
> kočovném voze?
>
> //\/\\//
>
>
>

Vznik anatomických trubčic následkem konzumace nadbytečných krmných kašiček je věc skutečně dokázaná. Momentálně osobně nemám po ruce konkrétní vědecké práce, které se tím přímo zabývaly, proto odkazy na tyto studie ode mě nečekejte.Václavek

Práve, že to poznám, som odpovedal tak ako som odpovedal. Veď takisto môže byť pravdou tvrdenie výskumníkov,ktorý tvrdia, že k rojová nálada prepuká preto, že v čase premnoženia mladých včiel vo včelstve chýba materská látka a mladé včely sa postupne menia na anatomické trúdice. Ja tvrdím, že včelstvo tak vždy chce, aby tak bolo, každý rok sa chce rozmnožiť, preto ja vylučujem náhodu pre, ktorú vzniká RN, preto rojenie nemôže byť založené na náhode alebo Vis major.

michal.pol /zav/ centrum.cz

Nikdo z Ostravy se nehlásí, takže vezmu za vděk celou ČR.

Bude někdo ochotný poslat mi OVP dobírkou?



mp

žehlička,pistole ??? Jak to jde rychle a jak to vypadá po odvíčkování.asi to chce hodně citu???

tak nějak jsem prohlížel stránky a narazil jsem na takové udělátko,třeba ti to pomůže Mirku.posílám odkaz :http://home.tiscali.cz/~cb506105/cesky.htm

Toto řeší důsledné ošetřování a varroamonitoring ( a zřejmě i zimování na panenském díle ). Proto p. Linhart nemá problémy s varroázou. Myslím, že není zavádějící tvrzení, že stanoviště vedené LBV metodou v kombinaci s nedůsledným léčením může představovat zvýšené riziko pro okolní stanoviště skrze reinvazi roztočů.

S pozdravem M. Václavek

Pochopte, matka se nerojí, ale dělnice. Jestli se přidá matka, no tak se vyrojí i ta.
______________________________________________________________

Přesně tak, nová matka situaci nezmění. Proč by nešlo provádět přelétáky v kočovném voze?

//\/\\//

horkovzdušná pistole

Pochopte, matka se nerojí, ale dělnice. Jestli se přidá matka, no tak se vyrojí i ta.
...........
Honza (78.102.151.7) --- 11. 2. 2009
Co s vyrojeným včelstvem

Dobrý den,chtěl bych navázat na toto téma a zajímalo by mě jaké úskalí jsou když budu chtít předejít vyrojení včelstva tím, že odstaňím starou matku a matečníky a přidám oplodněnou. Zajímalo by mě jak včely v rojové náladě přijímají nové matky?

Dobrý den,chtěl bych navázat na toto téma a zajímalo by mě jaké úskalí jsou když budu chtít předejít vyrojení včelstva tím, že odstaňím starou matku a matečníky a přidám oplodněnou. Zajímalo by mě jak včely v rojové náladě přijímají nové matky? A taky jsem uvažoval, že bych matky zkoušel v rojové náladě přidávat formou oddělku do medníku, který odvčelím a přidám do něho jednorámkový oddělek na skladacin ramečku s kladoucí matkou přes noviny. Co se ve včelstvu s rojovou náladou stane. Je to reálný způsob potlačení rojové nálady. Včelařím v koč. voze, přelétáky a jiné protirojové opatření nelze provést.H

Máte někdo zkušenosti s používáním na odvíčkovávání
žehličkou nebo elektrickým nožem.
Děkuji

Zdravím Vlasto.
Měl bych zájem o tu fotografii vašeho vrtacího udělátka.
Díky moc Míra.
pupek73/=/seznam.cz

Já jsem tento problém řešil pomocí dvou malých motorků „ze sálového počítače“ (předpotopního). Dají se za 20,- kč koupit v bazarech s vyřazenou výpočetní technikou. Motorky jsou přimontovány na dřevěné desce. Loučky vrtám na dvakrát. Nejdříve dvě dirky na jedné straně a pak otočím a na druhé straně. Otáčky motorku jsou vysoké a práce je velice rychlá.
No a náklady do 100,- kč. Pokoušel jsem se i o zpřevodování jednoho motorku pomocí řemeniček… . Pak jsem zjistil že tudy má cesta nevede. Byl zde problém jednak s bezpečností a jednak s napínáním řemínků.
Pokud by někdo chtěl foto jsem ochoten poslat.
Všechny pracovité včelaře zdraví Vlasta

> Potíž je v tom, že metoda VLB má a vždy bude mít jak své zastánce, tak své
> odpůrce. Nebo se mýlím?

> J. Třeštík


Myslim ze ne :-)

viz treba komentare http://ovcsvpardubice.blog.cz/0805/chvala-vcelich-roju

Musela by vzniknout široká poptávka po kočování, podobná, jaká byla za
socíku. Řepka na jaře, jetel v srpnu, pro některé hořčice v červnu... Nebyl
problém v okruhu do 10 - 20 kilometrů od trvalého stanoviště si vybrat, na
větší vzdálenost se normálně snad ani nekočovalo. Převoz kočovného včelína
traktorem, dojíždění do včelína na kole se svačinou a pitím... Řepka plus
jetel a celoroční náklady byly splaceny plus ještě něco zbylo. Výnos z letní
snůšky z lesa byl potom už navíc jenom na zisk a nebyl podstatný.

R. Polášek

Sami autoři metody VLB poukazují na její úskalí, kterým je podle jejich zjištění, že ve včelstvech ošetřovaných metodou VLB, je 3,8x vyšší populace roztočů, oproti včelstvům ošetřovaným tradičně. Domnívám se, že skutečný rozdíl bude pravděpodobně ještě mnohem vyšší, protože pokud byla srovnávaná včelstva ze stejné včelnice, musela tradičně ošetřovaná včelstva, jako mnohem chudší na trubce, nasávat zamořené trubce z nejbližšího okolí.



Vyvozuji si z toho tento závěr: malý včelař, který ošetřuje například svých 10 včelstev tradičně a který má v sousedství včelaře s mnoha včelstvy, ošetřovanými metodou VLB, bude metodou svých sousedů poškozován. Jeho včelstva, která by mohla být za normálních okolností po dobře provedeném jarním zásahu i na konci produkční sezóny téměř čistá, budou po celé následující období nasávat zamořené trubce z okolí. Zvláště markantní to může být v podletí za situace, kdy tento včelař zahájí léčení dříve (například bezprostředně po odkvětu lípy), zatímco jeho sousedé, protože buď nestíhají, nebo vyčkávají na pozdní snůšku a léčí třeba o 14 dnů později.



O tom ale autoři metody VLB nepíší, respektive naopak tvrdí:

"Věříme, že kdyby naši metodu plošně přijali všichni včelaři po dobu alespoň 5 let, pak by varroáza na našem území byla silně zredukována, protože by ve včelstvech nepřežila následkem precizního léčení a naše včelstva by nebyla rekolonizována z divokých rojů, které by byly snad jen zcela ojedinělé."



Potíž je v tom, že metoda VLB má a vždy bude mít jak své zastánce, tak své odpůrce. Nebo se mýlím?



J. Třeštík

Za 65,- Kč v sudu ?, V Kauflandu prodávali minulý týden v akci kilovku za 70,- Kč - a to jsou překupníci. Jó a ten med museli přivést až ze zemí mimo EU.
------
No vidíč, že je to jen tak tak.
Za 70nakoupíš, naleješ do sudu a máš sklenici s víčkem za pětikorunu. Ušetříš nejmíň dvě koruny na sklenici. :-)
A korunka ke korunce.
Karel

Za 65,- Kč v sudu ?, V Kauflandu prodávali minulý týden v akci kilovku za 70,- Kč - a to jsou překupníci. Jó a ten med museli přivést až ze zemí mimo EU.

KaJi:>To není o šrotu a dotacích, ale o rentabilitě. <
.........
Ale přesně otom to je. Rentabilní je mít bohužel ten šrot. A vozík za auto. Aby mohli výzkumníci na přednáškách oslňovat právě tímto a bavit zájmové publikum, jak jim to v českomoravské kotlině krásně funguje a ti velkovčelaři vozíčkáři s více včelstvy jak se dřou.

Ano, český včelař je v podstatě odkázaný na nějaký šrot do pole a zaněj slušnej vozík z dotací. Subvence do včelařství tu jdou jiným směrem a není se co divit, že tomu tak je.
------
To není o šrotu a dotacích, ale o rentabilitě.
O kolik kilo mi stoupne výnos z jednoho včelstva kočováním?
To je to o co běží, podle toho si to spočtu.

Když se podívám, jakými dodávkami jezdí čeští řemeslníci (živnostníci) a jaké vybavení si pořídili bez dotací a z vlastních peněz/výdělků/ tak mi něco nesedí.
Tady se řeší jestli medomet za 35 až 100 tis. není moc.
Auto a nářadí v něm topenářů co u mě dělali bylo záviděníhodné. Za ten vnitřek by byla velmi slušně vybavená medárna. A hodinovku neůčtovali nijak vysokou.

Takže je otázka, jestli v převčeléné ČR se vyplatí kočovat. A na jaké vzdálenosti.

Představa že v ČR vezmu lehký užitkový náklaďáček a návěs s rukou a návěs a převážel najednou palety je divoká spíše z následujícího. Jedna cesta = 40 včelstev, 2 cesty denně a aby se jakákokoli investice vyplatila, znamená to, že tak 15x do měsíce musí dělat.
Kam můžu v ČR navést tisícovku včelstev abych se nedostal do konfliktu s místními včelaři? A to tu tisícovku přesunu několikrát za sezonu, aby si technika vydělala?

Karel

Pán Václavek, ako viete, že sa tým zabráni vzniku anatomicky zmenených včiel, keď doteraz nik nedokázal, že včely hromadne požierajú kŕmnu kašičku určenú pre včelie larvy. Veď včely kŕmnu kašičku tvoria vo svojich žľazách na základe podnetu hladných lariev, ktoré v úli "obsluhujú".
______________________________________________________________

Vznik anatomických trubčic následkem konzumace nadbytečných krmných kašiček je věc skutečně dokázaná. Momentálně osobně nemám po ruce konkrétní vědecké práce, které se tím přímo zabývaly, proto odkazy na tyto studie ode mě nečekejte. Myslím, že v tomto směru sdílnější by byli včelařští odborníci ( např. Ing. Čermák nebo Ing. Titěra ).

Včely krmičky VŽDY tvoří takové množství krmných kašiček jako v růstové fázi vývoje včelstva, tedy VÍCE než je potřeba v období nerůstovém. Na tomto principu je primárně založen mechanizmus spuštění rojové nálady. Vyplývá z něho to, že po dosažení vrcholu plodování, či zastavení ( zpomalení ) rozvoje, dochází ke tvorbě anatomických trubčic, čímž vzniká latentní rojová nálada ( anatomické trubčice jsou rojové včely... roj se skládá s více jak 80% z anatomických trubčic ). Při určitém počtu ( daným geny, vlastnostmi matky, poměry v úlu, klimatickými a vegetačními vlivy ) anatomické trubčice založí rojové matečníky, a tak začíná rojová nálada zjevná.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

koukám že jsem tady rozpoutal debatu kočování s maringotkou:-)Ale bohužel už mě stojí na dvoře a budu se s tím muset poprat(rád).A odpovídám Honzovi,že OTP nevlastním :-(.

Tím se zabrání vzniku anatomických trubčic, tedy rojových včely, nebo-li nejenom, že se včelstvo nevyrojí, ale neprojeví se v něm rojová nálada a to ani v latentní ( skryté ) formě.

Pán Václavek, ako viete, že sa tým zabráni vzniku anatomicky zmenených včiel, keď doteraz nik nedokázal, že včely hromadne požierajú kŕmnu kašičku určenú pre včelie larvy. Veď včely kŕmnu kašičku tvoria vo svojich žľazách na základe podnetu hladných lariev, ktoré v úli "obsluhujú".

pokud máte zájem o kompletní zařízení pro vrtání otvorů
do rámků,napište si na dole uvedenou adresu,vrtají se hotové rámky- jedná se o čtyři eventuelně pět přestavitelných vřeten s vrtáky průměr 2 mm,připraveno pro pohon z vrtačky ,pohon mezi vřeteny je přes samonapínací řemínky, ušetří se hodně času a to i při
obnovování otvorů po vyřezání rámků,není problém vyvrtat
1OO rámků do dvaceti minut,při větším množství včelstev se to určitě vyplatí

zdnovotny/=/seznam.cz

>skouším sponkovačku ale u tenkých louček dole se to uvolňuje. Pepan<
-----------------------------------------------------------
Sponkovačka u tenkých louček nezahne přečnívající drátky (skobičky). Není na to uzpůsobená. Proto z tenkého dřeva vyklouznou. U horních louček - silnějších to nevadí. Ve dřevu to drží. Kancelářská sešívačka zahnutí skobiček umí. Musí být větší. Ne ta běžná do ruky. Její cena se pohybuje něco kolem 450,00 Kč - již si nepamatuji přesně. Dají se do ní koupit skobičky několika velikostí.
JK

Také nabízím poslední 2 sudy medu po cca 280kg , jeden lońská řepka a druhý tmavší.Cena 65.-Kč / 1kg a nehlaste se všichni.

http://www.youtube.com/watch?v=lgGuiAbWyOU

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: padá a padá
> Datum: 10.2.2009 14:45:14
> ----------------------------------------
> Roztoč, nebo to bílý bláto ? :-)
>
> ----- Original Message -----
> From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, February 10, 2009 2:37 PM
> Subject: padá a padá
>
>
> Padá a padá,u vás taky?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3842 (20090210)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

To by snad bylo lepší vyrobit plošinu kterou by bylo možno naložit místo kontejnerů Já tak minulý týden dovezl dvě pakety řeziva
hodina stála 300 Kč

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ko?ov?n?
> Datum: 10.2.2009 13:07:56
> ----------------------------------------
> Protože jsem se v minulosti s maringotkami dost najezdil a tak o tom něco
> vím, musím plně souhlasit s Radimem. Nejlepší je obojího se zbavit, vždyť
> jenom zákonné pojištění to je darda. Dále silně poruchové vzduchové brzdy a
> ta váha!!Já bych volil nový dvojosý přívěs na ten je dotace a koupil bych
> Ladu Nivu, protože ta je v terénu bezkonkurenční a ceny dnes začínají od 20
> 000. Jakmile ale začnete vymýšlet palety a jeřábky začne vám brutálně
> narůstat také váha a stačí pouze jednou zažít, co to znamená z rozmoklého
> pole ujet před postřiky někdy kolem půlnoci! To že některý traktor jezdí
> kolem 40 km je sice pravda, ale jedná se o novější modely a stačí se
> porozhlédnout po cenách aby člověk rychle vystřízlivěl. U 30letého Zetoru
> budeme mít velký problém s poloviční rychlostí. U nákladního auta jsou
> počáteční náklady ještě větší. Myslím, že pro počáteční seznámení s
> kočováním stačí obšlehnout od A do Z Honzu Jindru s jeho velmi zdařilým
> nakládátkem. Stačí vám pak otřískaný Favorit a vypůjčený vozík a po 6 až 10
> včelstvech to také navozíte. Zdraví R. S.
>
>
>

Tady na severní Moravě nás to asi teprve čeká, ta předchozí vlna se nějak
rozplynula, zrovna se dívám na radar a ta další nabírá před Moravou na
síle. Jinak je u nás nyní asi 5 centimetrů nesouvislého sněhu, z noci trochu
namrzlého, nyní tajícího - 4 st nad nulou.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2009 2:37 PM
Subject: padá a padá


Padá a padá,u vás taky?

> 000. Jakmile ale začnete vymýšlet palety a jeřábky začne vám brutálně
> narůstat také váha a stačí pouze jednou zažít, co to znamená z rozmoklého
> pole ujet před postřiky někdy kolem půlnoci! To že některý traktor jezdí


A je to dneska obvyklé při kočování takhle odjíždět narychlo před postřiky z
řepky nebo něčeho jiného? Ptám se protože jsem přestal kočovat před hodně
lety, jak ceny za traktor podstatně stouply a od té doby na větší vzdálenost
kočuji jen v myšlenkách, reálně jen na dvoukoláku. A v budoucnu, pokud se k
tomu rozhodnu, to bude výhradně na přívěsném vozíku za osobní auto, protože
nyní úly nejdřív musím po jednom převézt asi 30 metrů ze zahrady kolem
baráku na dvorek a teprve tam bych je mohl naložit na přívěsný vozík.
Jedině že bych sehnal nějakou jinou zahradu nebo jiný oplocený pozemek, kde
by bylo možné přijet až na místo.. A ptám se taky proto, protože výjezd z
rozmočeného pole osobním autem jsem taky zažil, když při vytáčení medu v
kočovném včelíně na řepce asi 300 metrů daleko v poli přišel prudký liják.
Kde na suchém poli se dalo bez problémů jet, na rozmočeném poli se po metru
pneumatiky zabořily do země až po osy. Půda na obdělaném poli mimo vyježděné
koleje od zemědělských strojů je tak nakypřená, že pokud je mokrá, kola
osobního auta se do ní jednoduše okamžitě zaboří..... Dnešní traktory mívají
balónové pneumatiky, jejich měrný tlak na půdu je mnohem menší a tak se do
blátivého terénu boří podstatně méně.

R. Polášek

Roztoč, nebo to bílý bláto ? :-)

----- Original Message -----
From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2009 2:37 PM
Subject: padá a padá


Padá a padá,u vás taky?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3842 (20090210)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Padá a padá,u vás taky?

Myslím, že pro počáteční seznámení s kočováním stačí obšlehnout od A do Z Honzu Jindru s jeho velmi zdařilým nakládátkem. Stačí vám pak otřískaný Favorit a vypůjčený vozík a po 6 až 10 včelstvech to také navozíte. Zdraví R. S.
...........

Ano, český včelař je v podstatě odkázaný na nějaký šrot do pole a zaněj slušnej vozík z dotací. Subvence do včelařství tu jdou jiným směrem a není se co divit, že tomu tak je.

Protože jsem se v minulosti s maringotkami dost najezdil a tak o tom něco vím, musím plně souhlasit s Radimem. Nejlepší je obojího se zbavit, vždyť jenom zákonné pojištění to je darda. Dále silně poruchové vzduchové brzdy a ta váha!!Já bych volil nový dvojosý přívěs na ten je dotace a koupil bych Ladu Nivu, protože ta je v terénu bezkonkurenční a ceny dnes začínají od 20 000. Jakmile ale začnete vymýšlet palety a jeřábky začne vám brutálně narůstat také váha a stačí pouze jednou zažít, co to znamená z rozmoklého pole ujet před postřiky někdy kolem půlnoci! To že některý traktor jezdí kolem 40 km je sice pravda, ale jedná se o novější modely a stačí se porozhlédnout po cenách aby člověk rychle vystřízlivěl. U 30letého Zetoru budeme mít velký problém s poloviční rychlostí. U nákladního auta jsou počáteční náklady ještě větší. Myslím, že pro počáteční seznámení s kočováním stačí obšlehnout od A do Z Honzu Jindru s jeho velmi zdařilým nakládátkem. Stačí vám pak otřískaný Favorit a vypůjčený vozík a po 6 až 10 včelstvech to také navozíte. Zdraví R. S.

Nabizim na prodej posledni sud (cca 300 kg) kvetoveho medu z urody 2008 cena 70,- za 1 kg. Vlastni odvoz z Holic nebo dovezu cca 5 kc/km. Kontakt :
frantisek.rousek zavinac atlas.cz
Frantisek

Když se nová matka odchovává vždy od původní matky ve včelstvu, ať už
včelařem nebo dlouhodobě tichou výměnou, některá včelstva takhle končí -
jakoby měly geneticky nadstavenu mnohem menší letní velikost včelstva nebo
mnohem nižší vitalitu. Pomůže jen včasná výměna matky za novou z
životaschopnější linie, pokud se povede..... Jakoby měly včely zakódováno,
že přírodní duté stromy nejsou jen o velikosti dnešních úlů, ale taky bývají
volné dutiny i podstatně menší....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2009 12:19 PM
Subject: Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda


On Tuesday 10 of February 2009 11:43:08 Jan Cervenka wrote:
> On Tuesday 10 of February 2009 08:31:37 Pepa wrote:
> > Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat
tzv.
> > rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná
> > metoda.
>
> zdravim,
> tohle mohu potvrdit - vyskytnou se mi obcas vcelstva, ktera maji jako
strop
> 1 nn Lang. 159 , do stavebnich ramku stavi zasadne trubcinu a bez ohledu
na

chyba, melo byt "do stavebnich ramku stavi zasadne delnicinu"

Honza

On Tuesday 10 of February 2009 11:43:08 Jan Cervenka wrote:
> On Tuesday 10 of February 2009 08:31:37 Pepa wrote:
> > Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv.
> > rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná
> > metoda.
>
> zdravim,
> tohle mohu potvrdit - vyskytnou se mi obcas vcelstva, ktera maji jako strop
> 1 nn Lang. 159 , do stavebnich ramku stavi zasadne trubcinu a bez ohledu na

chyba, melo byt "do stavebnich ramku stavi zasadne delnicinu"

Honza

Traktor má asi smysl, pokud je zakoupený hlavně pro hospodaření a převážení
včelstev je jaksi navíc. Co si pamatuji z převážení svého včelína, jedna věc
je maximální rychlost traktoru a druhá věc je přepravní rychlost traktoru se
včelínem. Když tehdy bylo třeba, aby ráno na 6 hodin byl traktor zpátky v
družstvu k dispozici, byl akční radius takové přepravy do 20 kilometrů
daleko, v případě celonoční přepravy je reálné snad do 50 kilometrů daleko.
Při přepravě vozíkem za auto je akční radius několikanásobně větší a náklady
vyjádřené spotřebou paliva a odpisem na kilometr mnohem menší. Průchodivost
traktoru v terénu je logicky podstatně větší, to se ale dá víceméně obejít
pečlivější volbou terénu a počasí a nasazením sněhových řetězů v klouzavém
terénu, případně i použitím zimních pnemumatik. Maringotka jako včelín s
pevně umístěnými včelstvy má potom problémy s udržováním STK, pokud má
technický průkaz, pokud nemá, tak je zdlouhavé zařizování všech potřebných
opatření, za kterých může legálně na silnici. Na rozdíl od přívěsného
vozíku za auto. Traktor je potom asi vhodný jen v nějaké neobydlené
krajině, kde je možné kočovný včelín na desítku kilometrů daleko přepravovat
jen po polních cestách a v terénu mimo asfaltky.
O koupi auta jsem nepsal. Rychle nakládané a skládané palety z přívěsného
vozíku, tam by snad bylo i rentabilní nějaké silnější auto nevlastnit a
půjčit si ho na převoz v půjčovně. Za 1000 - 2000 na den by se snad i
vyplatilo se přes noc otočit několikrát a převést takhle třeba na 50
kilometrů daleko několik palet po řekněme 8 - 10 - 12 včelstvech....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2009 11:47 AM
Subject: Re: dotace


On Tuesday 10 of February 2009 08:49:12 Radim Polášek wrote:
> Já bych řekl, že dnešní nejrozumnější využití traktoru a maringotky na
> kočování včelstev je jejich prodej a za utržené peníze nákup přívěsného
> vozíku za auto nebo menší dodávku plus nákup, případně výroba palet pro
> úly, které se dají tím přívěsným vozíkem převážet.... Ekonomická
> návratnost bude velice obtížně dosažitelná.
>
> R. Polášek

dd,
tusim, ze auto a dodavka nelze koupit - pouze treba ruka na nakladani.
Pokud se jedna o traktor, ktery jede alespon 40 km/h , a maringotka se
vyneni
za podvalnik (nebo2) , tak to vyjde krasne ohledne povineho ruceni a pokud
by
nekde zapadnul traktor , tak terenak by tam zapadnul taky (o osobaku
nemluve). Kromtoho na rozdil od koupe auta je nakup traktoru investice,
ktera
zraje :)

Honza

On Tuesday 10 of February 2009 09:16:22 Majk wrote:
> tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní
> smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra
> že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém
> čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak
> dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to
> asi do toho června nestihnu.Díky Majk

jen takova drobnost nez budete servenej a nastvanej - ma ta Vase maringotka
OTP ? tedy je na znackach ? pokud ne, jeji provoz se muze dost prodrazit (a
legalizace Vam bude dost zneprijemnovat zivot).
Honza

On Tuesday 10 of February 2009 08:49:12 Radim Polášek wrote:
> Já bych řekl, že dnešní nejrozumnější využití traktoru a maringotky na
> kočování včelstev je jejich prodej a za utržené peníze nákup přívěsného
> vozíku za auto nebo menší dodávku plus nákup, případně výroba palet pro
> úly, které se dají tím přívěsným vozíkem převážet.... Ekonomická
> návratnost bude velice obtížně dosažitelná.
>
> R. Polášek

dd,
tusim, ze auto a dodavka nelze koupit - pouze treba ruka na nakladani.
Pokud se jedna o traktor, ktery jede alespon 40 km/h , a maringotka se vyneni
za podvalnik (nebo2) , tak to vyjde krasne ohledne povineho ruceni a pokud by
nekde zapadnul traktor , tak terenak by tam zapadnul taky (o osobaku
nemluve). Kromtoho na rozdil od koupe auta je nakup traktoru investice, ktera
zraje :)

Honza

On Tuesday 10 of February 2009 08:31:37 Pepa wrote:
> Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv.
> rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná
> metoda.

zdravim,
tohle mohu potvrdit - vyskytnou se mi obcas vcelstva, ktera maji jako strop 1
nn Lang. 159 , do stavebnich ramku stavi zasadne trubcinu a bez ohledu na
preskupeni ramku se po nanoseni cca 3 kg medu vyroji. Ted uz tohoto "kmene"
mam poskrovnu, ale asi v okoli nekdo tento kmen "slechti" :)

Honza

Tuto metodu požívám jen u rojů kde využívám jeho velký stavební potenciál ale vždy musí být jeden rámek alespoň s kouskem mezistěny a jeden jen vydrátkovaný. I tak je hodně plástů k vyřazení Do stavebních rámků na treubčinu však ani ten kousek mezistěny nedávám.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: v?ela?en? bez mezist?n
> Datum: 10.2.2009 10:37:17
> ----------------------------------------
> Chtěl bych letos asi u jedné nebo dvou rodin zkusit včelařit vkládáním
> pouze stavebních rámků 39 x 24 cm (vydrátkovaných) bez mezistěny (ne LBV).
> Někde jsem četl, že to lze a celkem úspěšně. Pokud to půjde, vyřešil by se
> tím i chov trubců, jako protirojové opatření. Máte někdo s tímto
> zkušenosti ?
>
> Díky Jiří
>
>
>

Ona je jedna věc kupní smluva na maringotku a druhou věcí je cena maringotky po přestavbě. U té pak ten posudek je třeba. To jsou všeobecná pravidla pro odpisy a žádosti a jiné podobné věci Také jde prokázat účty koupí maringotky a materiálu na přestavbu. V tomto případě u toho nebude cena vlastní přáce.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Majk <mike/=/wo.cz>
> Předmět:
> Datum: 10.2.2009 09:16:39
> ----------------------------------------
> tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní
> smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra
> že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém
> čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak
> dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to
> asi do toho června nestihnu.Díky Majk
>
>
>

Nejspolehlivější metodou je proti rojení 1 - 2 leté matky pak k tomu přidat dostatek prostoru v plodišti hned na začátku sezóny v době květu třešní je již pozdě to řešit přidáváním stavebních rámků. Problémem bývá příliš mnoho zásob po zimě. LBV metoda k tomu je dobrá na výnos ale rojení obvykle moc neřeší. Já nikdy trubce neomezoval DÁVÁM DVA STAVEBNÍ RÁMKY NA NÁSTAVEK PLODIŠTĚ. A je pravidlem že je nikdy pně trubčinou nezastaví a nezakladou. I tak se někté včelstvo rozhodne rojit a rojit až do sebezničení.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem - LBV metoda
> Datum: 10.2.2009 08:27:08
> ----------------------------------------
> I když nikdo nemůžeme spolehlivě říct jak metoda LBV funguje, protože doba
> 1 - 2 sezony je na odzkoušení málo, přece jenom se již něco ukazuje.
> Fungovala by spolehlivě, kdyby...Tím problémem je jarní snůška a hlavně
> řepka. Ukazuje se totiž a i autoři to popisují, že když zalijí trubčinu
> nektarem, včely se rojí. To mohu potvrdit. V loňské přebohaté jarní snůšce
> se mi z 70 včelstev 8 vyrojilo. Zkoušel jsem to systémem co to udělá, když
> nasadím LBV a nebudu se o včely starat. Všude stejně - Zalito. Autoři
> doporučují zalitou trubčinu vyřezávat. Budu zkoušet, ale nevěřím tomu.
> Podle mě už včely v rojení naplno jedou a asi se těžko nechají ukecat. Ale
> stačí v plodišti dva stavební rámky připínáčky označené nadzdvihnout a hned
> vím na čem jsem. Co pak s tím - budu zkoušet, dobrý nápad vítán. Ale jde to
> zkouknout s podkládáním prázdného medníku a to už není taková časová
> ztráta. Metoda WW / W. Wright/ mě zatím nijak nenadchla, rád bych viděl jak
> budou včelaři zipovat, když budou mít řepku za plotem, bezchybné počasí a
> za dva dny plný nástavek sladiny a zavíčkování a možné vytočení alespoň
> týden v nedohlednu. Takže uvidíme, co z autora vyleze, třeba půjde oba
> způsoby zkombinovat. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Beru zpět, vše je a bude po tři roky stejné.
Takže zalistovat zpět do loňska.
Karel

skouším sponkovačku ale u tenkých louček dole se to uvolňuje.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: vicenasobne derovani ramku
> Datum: 10.2.2009 06:42:11
> ----------------------------------------
> >jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? petr j.<
> ----------------------------------------------------------
> Dovolím si upozornit, že v příštím čísle MV by měl vyjít popis zařízení
> (udělátka)umožňující drátkování rámků bez jejich předvrtání. Pro i
> nformaci, jde o drátkování za pomoci kancelářské sešívačky. Je to
> jednoduché, praktické a není to drahé.
> JK
>
>
>

Je otázkou jak se ta investice vyplatí Já mám 30 včelstev a ročně měním tak 20 rámků To jsou tam rámky některé i 60 let staré Z tohoto pohledu se tato investice jeví jako neúčelná Letos jsem ale koupil stojan na vrtačku v OBI za 390 Kč . Do ní jsem pak umístil mezi sklíčidlo objímky silnou jehlu a používám to na čištění dírek. Je to podstatně výhodnější jak koupit propichovák za 400. Necelých 400 rámku pak trvalo i s úpravou 3,5 hodiny Umístit pak do toho vrtačku a vrtat několik louček najednou mohu také.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: vicenasobne derovani ramku
> Datum: 09.2.2009 23:35:16
> ----------------------------------------
>
> pěkně zdravím,
>
> jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? Chci si vyrobit (popř
> koupit) nějaké udělátko pro vícenásobné vrtání dírek do rámků. Zatím sem
> ve fázi průzkumu trhu a tak by se mě hodili rady a popřípadně foto a
> popis již fungujících děrovačů.
>
>
> Zatím se rozhoduji mezi dvěma způsoby:
>
> 1) (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) +
> udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle
> délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtat od ruky díry
> naráz přes pět louček sice jde, ale nedá se to udržet kolmo a díry jsou
> pak všude možně, proto ten stojan na vrtačku.
>
> 2) (turbo rychlost) pokusit se sestrojit "paralelní" vyvrtávač, kterým
> bych všechny dirky v loučce vyvrtal najednou a opět by šlo na jedno
> založení provrtat více louček.
>
> Tady mám dvě možná "konstrukční" řešení:
>
> - koupit někde hodně levný vrtačky (4ks + 1 náhradní : )
> ty usadit např. do desky s vyfrézovanými otvory, zapojit na společné
> napájení, udělat zakládání a může se vrtat. Má to jen jednu chybu,
> představoval bych si cenu levné vrtačky tak do 200,- což sem zatím
> nepotkal .....
>
> - pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek,
> ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do
> 1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být
> něco hodně nepoužitelnýho ......
>
>
>
> děkuji za případné užitečné rady
>
> petr j.
>
>
>
>
>

Chtěl bych letos asi u jedné nebo dvou rodin zkusit včelařit vkládáním pouze stavebních rámků 39 x 24 cm (vydrátkovaných) bez mezistěny (ne LBV). Někde jsem četl, že to lze a celkem úspěšně. Pokud to půjde, vyřešil by se tím i chov trubců, jako protirojové opatření. Máte někdo s tímto zkušenosti ?

Díky Jiří

>No a proč to vyjde až v květnovém čísle když žádosti se mají podávat nejpozději do 15 června?
S tímhle redakce tedy asi zaspala.Tohle mělo vyjít už ....<
Míra
------------------------------------------------------------
Vše je na stránkách ČSV. Jen se podívat....
JK

děkuji moc,už jdu na to!!