78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Josef Kučera (88.101.250.34) --- 18. 3. 2009
včelařská technika
Přatelé včelaři velice rád Vás čtu už 3 roky Vaše nápady jsou někdy super.Ponorné čerpadlo opravdu není třeba vyrábět na čerpaní cukr roztoku používám čerpadéllko z železařství za 90kc pohon aku vrtačkou (mechanika Praha)aku 2ah 10 včelstev krmítka ještěd .Dovozová o něco větší výkonnější
čerpadélka aku vrtačka neutáhne nutná na 220 v.Nemáte někdo skušenost s rotačním ometačem plástů ?
zdravím ať už nám to bzučí
jedním prstem dědek Kučera
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34703
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 18. 3. 2009
Krmení ptáků
Tak jsem v zimě dělal lojové koule, zavěšoval je v zelených síťovkách od zeleniny na větve a v zimě, jak byl sníh, zájem o ně nebyl. Dvakrát nebo třikrát jsem zaznamenal strakapouda, jak dloubal do koule a ve sněhu pod ním sbíral spadlá semena kos. Jedna koule vydržela nejméně měsíc. Dneska koukám, na kouli se živí ze 5 sýkor a kolem lítá "ve frontě" na žrádlo ještě nejméně dalších 10. Hlavně sýkory koňadry. Vypadá to, že pár týdnů skoro netknutá koule bude dneska pryč.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34701
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 3. 2009
Re: Včelařská technika (34694) (34696)
Musíte brát v úvahu , že na zem dopadá v našich podmínkách průměrně 1,4 kw / m2 v období letního slunovratu to může být i 2,5. S toho je v jakých kolivsolárních systémech využitelných maximálně 30%
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: Včelařská technika > Datum: 18.3.2009 09:47:13 > ---------------------------------------- > Jak mně napadá, jako podnět pro kutily oplývající dostatkem peněz, kdyby > chtěl někdo skutečně sluneční tavidlo velkého výkonu, které by mohlo > fungovat od dubna po září, tak by mohl na získávání tepla použít > profesionální sluneční kolektor třeba v provedení vakuovaných trubic a teplo > potom vést trubkou do vlastního tavidla, přirozeně potom už jiného tvaru než > je klasické sluneční. Výrobci uvádějí, že tyto vakuované kolektory případně > ještě opatřované plastovými čočkami, které soustřeďují teplo na trubice, > dokáží ohřívat teplou vodu i v zimě za polooblačného počasí a v létě v nich > teplota běžně převyšuje 100 st C, takže udělat sluneční tavidlo funkční od > dubna po září by neměl být větší problém. > > R. Polášek > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34699
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 3. 2009
Re: Včelařská technika
Nebo přitápět v klasickém slunečním tavidle. Třeba na plech tavidla zespodu připájet měkkou pájkou meandry z měkké měděné trubičky a tím hnát vodu z slunečního kolektoru umístěného vedle....
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, March 18, 2009 9:56 AM Subject: Re: Včelařská technika
> Jak mně napadá, jako podnět pro kutily oplývající dostatkem peněz, kdyby > chtěl někdo skutečně sluneční tavidlo velkého výkonu, které by mohlo > fungovat od dubna po září, tak by mohl na získávání tepla použít > profesionální sluneční kolektor třeba v provedení vakuovaných trubic a teplo > potom vést trubkou do vlastního tavidla, přirozeně potom už jiného tvaru než > je klasické sluneční. Výrobci uvádějí, že tyto vakuované kolektory případně > ještě opatřované plastovými čočkami, které soustřeďují teplo na trubice, > dokáží ohřívat teplou vodu i v zimě za polooblačného počasí a v létě v nich > teplota běžně převyšuje 100 st C, takže udělat sluneční tavidlo funkční od > dubna po září by neměl být větší problém. > > R. Polášek >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34697
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 3. 2009
Re: Včelařská technika (34694)
Jak mně napadá, jako podnět pro kutily oplývající dostatkem peněz, kdyby chtěl někdo skutečně sluneční tavidlo velkého výkonu, které by mohlo fungovat od dubna po září, tak by mohl na získávání tepla použít profesionální sluneční kolektor třeba v provedení vakuovaných trubic a teplo potom vést trubkou do vlastního tavidla, přirozeně potom už jiného tvaru než je klasické sluneční. Výrobci uvádějí, že tyto vakuované kolektory případně ještě opatřované plastovými čočkami, které soustřeďují teplo na trubice, dokáží ohřívat teplou vodu i v zimě za polooblačného počasí a v létě v nich teplota běžně převyšuje 100 st C, takže udělat sluneční tavidlo funkční od dubna po září by neměl být větší problém.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34696
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 3. 2009
Re: dobré nápady (34681) (34691) (34692) (34693)
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com> > Předmět: Re: dobré nápady > Datum: 17.3.2009 23:29:24 > ---------------------------------------- > > > tak to byl drahy i ten vrtak za dvacet :-) > > petr j. > > > > > Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a): > > na roční spotřebu 20 rámků je to drahé > > > > pepan > > > >> ------------ Původní zpráva ------------ > >> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com> > >> Předmět: Re: dobré nápady Datum: 17.3.2009 22:40:22 > >> ---------------------------------------- > >> > >> > http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html > > >> > >> > >> > >> > >> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a): > >> > Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování > >> rámků. Jste > >> nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si > >> neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší. > >> > Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na > >> jejich > >> děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU > >> hned jsem > >> zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky > >> po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned > >> i drátkoval , je to > >> krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a > >> hned dáváte > >> i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat > >> tak blbě > >> tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli > >> takovýmto > >> slovům tuto diskusi miluju > >> > Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé > >> myšlenky . > > >> > Pepan > >> > > >> > > >> > >> > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34695
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- stonjek (90.183.70.9) --- 18. 3. 2009
Včelařská technika
Nechci se přít, ale kde tedy soudruzi v NSR udělali chybu???Izolovaná bedna, dvojité sklo vystláno břidlicí zrdcadlo a seriozní německý výzkumák. Já jsem měřil teploměrem na zpaliny, tedy přesnost nic moc, pouze bednu s dvojitým sklem a max 93 stupňů, přesně jako v tom článku. Důležité je ale, že železo taje cca při 1500 a tak nám to hřebíky neohrožuje. Byla tu zmínka o sponkovačkách Gude. Neberte si nejlevnější Combi, nejde u ní regulovat síla rázu a to někdy může vadit, např prosekává sololit a stahování tlaku vzduchu nefunguje. Na rámky je to ale špička. Zdraví R. S.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34694
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- ježek.obecný (e-mailem) --- 17. 3. 2009
Re: dobré nápady (34681) (34691) (34692)
tak to byl drahy i ten vrtak za dvacet :-)
petr j.
Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a): > na roční spotřebu 20 rámků je to drahé > > pepan > >> ------------ Původní zpráva ------------ >> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com> >> Předmět: Re: dobré nápady Datum: 17.3.2009 22:40:22 >> ---------------------------------------- >> >> http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html >> >> >> >> >> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a): >> > Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování >> rámků. Jste >> nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si >> neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší. >> > Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na >> jejich >> děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU >> hned jsem >> zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky >> po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned >> i drátkoval , je to >> krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a >> hned dáváte >> i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat >> tak blbě >> tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli >> takovýmto >> slovům tuto diskusi miluju >> > Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé >> myšlenky . > >> > Pepan >> > >> > >> >> >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34693
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 17. 3. 2009
Re: dobré nápady (34681) (34691)
na roční spotřebu 20 rámků je to drahé
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com> > Předmět: Re: dobré nápady > Datum: 17.3.2009 22:40:22 > ---------------------------------------- > > http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html > > > > Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a): > > Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování rámků. Jste > nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si > neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší. > > Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na jejich > děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU hned jsem > zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky po 4 ks > JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned i drátkoval , je to > krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a hned dáváte > i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat tak blbě > tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli takovýmto > slovům tuto diskusi miluju > > Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé myšlenky . > > > > Pepan > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34692
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- ježek.obecný (e-mailem) --- 17. 3. 2009
Re: dobré nápady (34681)
http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html
Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a): > Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování rámků. Jste nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší. > Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na jejich děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU hned jsem zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned i drátkoval , je to krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a hned dáváte i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat tak blbě tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli takovýmto slovům tuto diskusi miluju > Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé myšlenky . > > Pepan > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34691
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- je?ek.obecný (e-mailem) --- 17. 3. 2009
Re: tavidlo peněz a času...... (34677) (34680) (34686)
Ja uz delsi dobu uvazuji o necem podobnem, ale ve vetsim - SKLENIK, ktery nevyuzivam mam pomerne dobre umisteny na jizni strane, jen pred nim pokacim starou svestku, ktera tam stini a jsem v nem schopny vytavit za jeden slunny den nastavky od cca 50 vcelstev i s jejich desinfekci (je to velky sklenik 3x7m). Samozrejme tak velkou kapacitu sklenikoveho tavidla sam nevyuziji a pravdepodobne nabídnu volne kapacity k dispozici i ostatnim vcelarum z nasi ZO :-)
> A zkusil bych to na celé nástavky. Kadibudku ze skla, na výšku několika > nástavkavů, nejvyšší strana na sever by byla tmavá ze dřeva s dveřmi. Pokud > by to dřevo nástavků vydrželo, nebyl by problém v horním patře vyvinout > dostatečně vysokou teplotu. A desinfikovat rovnou i nástavky. > Aparatura na vyvařování voští v páře mi přijde mnohem složitější a provozně > dražší, ale bohužel, slunce po 15. hodině nevidím. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34690
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtěch (85.13.78.2) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34673) (34675) (34679) (34687)
Sluneční tavidlo jako další krám nepotřebuji. Vezmu volný skleněný nástavek podle potřeby, každý opatřím třemi zrcadly a pokud svítí od rána do 15 hod slunce tak to stačí.
Zavěsí se na jeřáb a vosk kape do vody.Zbytky voštin dám do vařáku, aby zisk vosku byl maximální. Jeřáb i nástavek je na webu www.vcelarství.názory.cz.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34689
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlik (90.177.14.87) --- 17. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34673)
Takhle to přeci funguje i bez přitápění.Letos ale dělám sklápěcí s větší plochou. Důležité je použít jako podklad tvrdý plech - u mne nerez plech , aby se daly zbytky dobře seškrábnout. Chci použít makrolon ,kvůli váze skla , mám ale pochybnosti a průsvitnosti těch přepážek dutinek, když budou paprsky procházet ne kolmo , ale mírně šikmo. U skla to takový problém nebyl.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34688
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 17. 3. 2009
Re: tavidlo peněz a času...... (34677) (34680)
Osobně si myslím že Anton jde správným směrem.
A není první.
Kdybych nebydlel pod lesem a slunce viděl jen z rána, tak bych si tohle co on vymýšlí dávno udělal.
A zkusil bych to na celé nástavky. Kadibudku ze skla, na výšku několika nástavkavů, nejvyšší strana na sever by byla tmavá ze dřeva s dveřmi. Pokud by to dřevo nástavků vydrželo, nebyl by problém v horním patře vyvinout dostatečně vysokou teplotu. A desinfikovat rovnou i nástavky.
Aparatura na vyvařování voští v páře mi přijde mnohem složitější a provozně dražší, ale bohužel, slunce po 15. hodině nevidím.
On ten Langstroth, Hruschka atd taky nevěděli roupama co dělat. :-))
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34686
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (87.197.103.170) --- 17. 3. 2009
Re: (19617) (19618) (19619) (19625) (19651) (19653) (19661) (19670) (19672) (19674) (19678) (19682) (34682) (34684)
vrba egyptská ( Salix. medemii Boiss. ) S-012
vrba lýkovcová ( S. daphnoides Vili. ) S-021
vrba lýkovcová ( S. daphnoides Vili. ) S-161
vrba jíva - rakyta (S. caprea L. ) S-026
vrba Smithova (S. x smithiana Willd. ) S-008
vrba mechovitá (S. muscina Dode ) S-082
kříženec jívy a vrby mechovité ( S. caprea L. x S. musica Dode ) S-171
kříženec vrby egyptské ( S. medemii Boiss. x wind )S-037
vrba pestrá ( S. x dichroa Doll. ) S-224
kříženec vrby popelavé a nachové(S. x pontederana Willd. )S-173
vrba trojmužná stálekvetoucí( S. triandra L. Semperflorens' )S-430
vrba černající( S. nigricans Sm. ) S-177
vrba lesklá ( S. lucida Mtihl. ) S-175
Najužitečnejší je S-008 a S-430
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34685
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 17. 3. 2009
dobré nápady
Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování rámků. Jste nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší. Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na jejich děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU hned jsem zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned i drátkoval , je to krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a hned dáváte i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat tak blbě tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli takovýmto slovům tuto diskusi miluju Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé myšlenky .
Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34681
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34673) (34675)
No když někdo věří, že sluneční tavidlo udělá 136 stupňů, proč mu brát iluze.
Pán kolega to nebol prelud, to bola niekoľkokrát potvrdená realita. Ja sám som na to reagoval podobne Ty, až dovtedy, kým som to nevidel na vlastné oči. Ale skúste , pri akej teplote sa dokážu topiť medzerníky z plastu.
Zobral som si zbytky, ktoré boli suché, a doma som ich podrobil prísnej skúške v odstredivke s vyvíjačom pary, lebo som mu chcel dokázať, že v odpade je vosk. A nebol, musel som priznať porážku.
Ja mám svoj odskúšaný technologický postup, kde mám priemerný výťažok na 1 plást 135 140 g vosku, z toho je vložený vosk s MS o váhe 82 g váhe Ms a 53-58 g, vosk ktorý vložili do stavby Ms svoj vosk.
Moj pôvodný vstup do Konferenci nebol o propagácii slnečného tavidla, chcel so len radu ohľadne použitia polykarbonátových dosiek v tejto oblasti. Sú aj malý včelári a tým slnečný rozpúšťač je vyhovujúci (každý nemôže stavať kombinát), ak je dobre skonštruovaný.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34679
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34673) (34675)
Sluneční zrcadlové parabolické elektrány udávají, že mohou na povrchu tepelného motoru mít až 550°F. Tak nevím, proč brát někomu nějaké iluze, když se sluneční paprsky dají nasměrovat a teplota koncentrovat na jedno místo.
Ovšem, jakou účinnost bude mít budka s plásty, která mnoho paprsků nemůže bez paraboly (zrcadla)zachytit, nevím. Pařeniště není nejhorší řešení a je hlavně po drobných úpravách dobré a prostorné řešení.
...........
stonjek (90.183.70.9) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34673)
No když někdo věří, že sluneční tavidlo udělá 136 stupňů, proč mu brát iluze.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34678
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdeněk Dukát (94.112.40.172) --- 17. 3. 2009
tavidlo peněz a času......
Já se nestačím stále divit nad vašimi pseudonápady.Tavidlo s nákladem 10 000?Rozvařte na 2 cihlami a velkým hrncem voští.Vyberte cedníkem košilky a ostatní odpad. Slijte do um.kýblů.Nechte vychladnout.Kolik vosku vám zůstane v odpadu ?Směšné procento.Pokud chcete odpad dejte do sl.tavidla.Uvidíte kolik vosku v odpadu je.Já jsem nechtěl už psát do této konference,ale mě to nedá ,kdy vidím jak maříte čas.Vůbec se nedivím ,že naše včelařství je tam kde je.Naše včelařství má jedinou šanci. Generační obnovu. Vzpamatujte se..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34677
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34670) (34674)
Čerpadlo na 12 voltů není třeba dělat, normálně se prodávají, třeba Conrad jich má nějak 10 druhů, ponorné i neponorné v ceně nějak od 600 Kč. Otázka je, jak by byly výkonné a jak by si poradily s hustším cukerným roztokem, když pravděpodobně byly stavěny na vodu, je třeba pečlivě vybírat. Ty nejsilnější čerpadla jsou určené jako kalové na běžné čerpání do mokrých nebezpečných prostor, kde vyšší napětí než 12 volt střídavých se nesmí používat.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, March 17, 2009 7:40 AM Subject: Re: sluneční tavidlo
> Hezké obrázky, zrovna to čerpadlo na 12 V, asi se do něj pustím, neboť > chci letos krmit ze sudu a je to jedna z variant. Druhá je kompresor s > nafukováním sudu. Díky tvojí stránce jsem poprvé viděl medomet s rámky na > placato. Ne že by mě nadchl, ale teď už vím proč ho nechci. Škoda, že na > Včelařství se moc spoléhat nemůžeme co se týče novinek a dobrých nápadů od > nás i ze světa. Zdraví R. S.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34676
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- stonjek (90.183.70.9) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34673)
No když někdo věří, že sluneční tavidlo udělá 136 stupňů, proč mu brát iluze. Kdysi v OVP vyšel překlad z Binnenwirtschavt, někdy z r. 1963. Velmi přesná měření, různé varianty řešení a světe div se i při max. výbavě pouze 106.5ale to byla spíš vyjímka,ve většině případů to bylo pod 100 a někdy i o dost více. Parní tavidlo je pro menšího super, ale ať se snažíme jak chceme, varnou vanu se ždímačkou nic nepředstihne. Přitom stačí vozík dříví a nepatrně proudu. Zdraví R. S.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34675
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- stonjek (90.183.70.9) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34670)
Hezké obrázky, zrovna to čerpadlo na 12 V, asi se do něj pustím, neboť chci letos krmit ze sudu a je to jedna z variant. Druhá je kompresor s nafukováním sudu. Díky tvojí stránce jsem poprvé viděl medomet s rámky na placato. Ne že by mě nadchl, ale teď už vím proč ho nechci. Škoda, že na Včelařství se moc spoléhat nemůžeme co se týče novinek a dobrých nápadů od nás i ze světa. Zdraví R. S.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34674
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát
Z dřívějška mi na slunečním tavidle vadilo, že zbytky po voští i vytavený vosk byl v podstatě polotovar. U zbytků po voští je to jasné, vytavený vosk tekl do korýtka a ukládal se tam ve vrstvách a mezi vrstvy vosku se napasovala tekutina, co vytekla ze zbytků zásob a plodu. Vytavený vosk se potom musel máčet dlouhodobě ve vodě a stejně tam pořád něco zůstalo a při uskladnění plesnivělo, takže to chtělo, jak se sešlo několik "korýtek" ho ještě dodatečně přetavit. Proti vytavování v parním hrnci, kde vosk po vychladnutí byl rovnou ideálně čistý, nemělo sluneční tavidlo moc velký přínos, naopak, co se týká pracnosti, spíše práce přibylo. Možná se uspořilo trochu elektřiny, protože přetavení zbytků z slunečního tavidla plus případně vytaveného vosku z korýtka bylo o něco rychlejší než vytavování příslušného voští. Dneska, když bych dělal tavidlo, bych sběrnou nádobu na vytavený vosk udělal místo plochého korýtka spíše vyšší a užší, izolovanou a udržovanou přídavným elektrickým topením s termostatem na teplotě tavení vosku, aby po celou dobu slunečního svitu zůstal vytavený vosk kompletně tekutý a aby se potom cizí tekutina usadila na dně nádoby a tekutý vosk nad ní. S ukončením tavení na slunci by se vyplo i elektrické přitápění, vosk by během noci ztuhnul a ráno před dalším tavením by se jenom vyjmul ztuhlý koláč vosku, omyl, oškrábal od nečistot a bylo by hotovo. Kdyby to tavidlo za den vytavilo tak kilo, dvě kila vosku, bylo by to pro uskladnění tak akorát.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34673
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- je?ek.obecný (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34657) (34663)
no ja bych spis navstivil nejakeho sklenare a nechal si u nej narezat okeni sklo a slunecni tavidlo z nej pak silikonem slepit, nahoru dat obycejnou tabuli okeniho skla a spodni sklo natrit zvenku cernou barvou na strechy.
Takove slunecni tavidlo sem si pred rokem vyrobil, jen sem je dal trouba cele do dreveneho "obalu" takze do nej slunce pronika jen pres horni sklo a ucinnost je snizena i kdyz to neni spatne. Topi to docela dobre, pres 90°C to v pohode udela. Do dreva sem to cele zasadil, protoze sem to chtel cele tepelne izolovat, mezi drevem a sklem je dana tepelna izolace (ta co se dava treba na zed za radiator - polystyren s odrazivou vrstvou) ale to byla zbytecna prace, vosk je rospousten hlavne primym svetlem/teplem, takze to chce mit otevrene ty bocni steny a jen spodni cast udelat treba ze silnejsiho skla, zespodu zacerneneho a podtim nejakou tu izolaci s odrazem tepla.
Vyskousenou ale tu otevrenou a neuteplenou verzi nemam.
petr j.
PS: nez jedno velke tavidlo na treba 10 ramku, tak bych udelal radsi dve male na 6 ramku....... Mensi se bude se lepe ovirat, cistit, prenaset, otacet......
Pavel napsal(a): > Vhodné je obrátit se na firmu, která dělá plastová okna. Svaří se rám a > osadí skly. Cena by měla vyjít do 10 000 Kč pro tavidlo o rozměru 1x1x1 m. > Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se > nikdy nedosáhne. > > Slunce ale musí ohřívat matný černý materiál, ne světlé plásty, které > odrážejí světlo ven. Vhodný je černě eloxovaný hliník (černě se eloxují > chladiče elektrosoučástek v elektroprůmyslu). > > Já takto ohříval ve skleníku z oken hrnec, ve které byla voda s nalámanými > voštinami. Voda se ohřála na odhadem 80°C. Ale musí se to dobře utěsnit. > Sladká vůně přitahovala vosy, včely, ... Příští rok to budu dělat znovu. > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34672
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34657) (34666) (34668)
Anton:
A práve ešte som nečítal, aby niekto vyrobil tavidlo pre viac súšov a boli úpostavené kolmo,
-----
Nejsem si jist, ale mám takový dojem, že takové taidlo jsem viděl v reportáži MV z Polska. Asi před rokem. Nejsem si jist tím Polskem, ale určitě jsme jej viděl. Bylo právě udělané jako pařeniště.
Ale taky si myslím, že lecos si radši udělám a zaexperimentuji. To radši koupím hotové rámky. Stloukat je je trochu nuda. :-))
Karel
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34669
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34657) (34666)
Anton, existuje něco jako pařeniště. Je to hotový a bez vymýšlení od cca 2.5 - 5 tisíc Kč.Gusto
Máš pravdu Gusti, ale nebolo by to ono, kúpiť za hotové, to nie je moja parketa. Mám radosť z toho, ak si ti dopredu naplánujem, zhotovím a funguje to. A práve ešte som nečítal, aby niekto vyrobil tavidlo pre viac súšov a boli úpostavené kolmo, pričom súše nebudú ohrievané len zhora, ale z hora a z troch strán. Túto myšlienku nosím v hlave už tri roky a musím ju realizovať. Aj o tom je včelárenie. Aj Ty si mal svoj, zámer, postaviť linku na výrobu Ms a s tchánom Ste to urobili.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34668
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbon?t (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34657) (34663) (34664)
Po této zkušenosti již vím , že na to žádné precisnosti nejsou potřeba a voští musí být zastíněno .
Toto sa mne stala viackrát, (človek je zábudlivý), plásty som taktiež oprel skoro kolmo do chládku, večer keď som ich chcel odložiť, boli bez vosku ich tmavá farba akumulovala teplo a vosk sa nenechal núkať, vytiekol do trávy. O nič som neprišiel vosk som pozbieral a vložil do slnečného tavidla.
Tento fakt som chcel využiť, suché plásty som vložil PE vreca- vaku, uzatvoril a vyložil kolmo k slnečným úľom. Aj v tomto zdanlivo bez vzdušnej vlhkosti (plásty boli suché), vznikol efekt zrážania sa vodných pár na na vnútorných stenách PE vreca, ktoré od rána do večera sa nestratil. A nestratili sa ani po 1 mesiaci, vosk trochu vytiekol, ale pokus pokus bol neúspešný, pretože efekt zahmlievania jeho vnútra sa opakoval a to som v jeho hornej časti klincom narobil otvory.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34667
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34657)
Anton:>O tejto možnosti som vedel, lenže, ja laik to neurobím anemám predstavy, či nejaká firma by to vedela zhotoviť. Skúsim však sa rozhľadieť, možno to bude jednoduchšie a istejšie, ako s PK. Srdečná vďaka.<
.......
Anton, existuje něco jako pařeniště. Je to hotový a bez vymýšlení od cca 2.5 - 5 tisíc Kč.
http://www.limes.cz/pareniste-c-28.html?zenid=udol55okbf4tlqupnkjsk3qri2
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34666
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34657) (34663)
Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se nikdy nedosáhne Pavel.
Trochu je už o inom, ale skutočnosť môže byť iná. Môj kolega mal slušne zmontované tavidlo na 4 ks rámikov so súšmi. Výstuha sa tým zachovala pre ďalšie využitie rámika. Zariadenie sa otáčalo okolo svojej osi a takisto plocha sa taktiež dalo sklopiť na nastaviť kolmo na slnečné úle.
Rámiky ma opatrené 4 typickými medzerníkmi z bieleho plastu, ktoré boli vo väčšine poškodené- ztečené vplyvom tepla.
Do tavidla sme vložili vhodný teplomer, na ktorom sme namerali (a nie raz) teplotu 136˚C!!!. Kvalita vytavenia bola veľmi, o čom svedčili rozpadnuté košieľky. Zvyšky súšov som raz vyvaril a nechcel som veriť svojim očiam, nezískal som ani gram vosku. Včelár keď bol doma a prialo počasie urobil cez deň dve dávky. Je jasné, že ak naraz vyradím 1 - 2 tisíc súšov nemalo by to konca, ale tak do 150-200 ks, sa oplatí spracovať v solárnom zariadení. Ono je to skutočne tak, že pravda môže byť ralatívna.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34665
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbon?t (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34657) (34663)
Já zase pro změnu jako osel nechal plásty určené do tavidla na zemi před ním přes poledne a odpoledne vylo vytaveno ale vosk byl v trávě a ze všeho byla jen velká hrča která se již do tavidla nevešla a pak jsem to nakonec musel vhodit celé do prádelního kotle abych z toho dostal rámečky bez jejich poničení .Ani na to nebyl potřeba žádný skleník, stačilo úplně polední vedro v červenci. Po této zkušenosti již vím , že na to žádné precisnosti nejsou potřeba a voští musí být zastíněno .
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pavel <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Lepidlo na polykarbon?t > Datum: 16.3.2009 17:18:07 > ---------------------------------------- > Vhodné je obrátit se na firmu, která dělá plastová okna. Svaří se rám a > osadí skly. Cena by měla vyjít do 10 000 Kč pro tavidlo o rozměru 1x1x1 m. > Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se > nikdy nedosáhne. > > Slunce ale musí ohřívat matný černý materiál, ne světlé plásty, které > odrážejí světlo ven. Vhodný je černě eloxovaný hliník (černě se eloxují > chladiče elektrosoučástek v elektroprůmyslu). > > Já takto ohříval ve skleníku z oken hrnec, ve které byla voda s nalámanými > voštinami. Voda se ohřála na odhadem 80°C. Ale musí se to dobře utěsnit. > Sladká vůně přitahovala vosy, včely, ... Příští rok to budu dělat znovu. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34664
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel (81.19.47.123) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34657)
Vhodné je obrátit se na firmu, která dělá plastová okna. Svaří se rám a osadí skly. Cena by měla vyjít do 10 000 Kč pro tavidlo o rozměru 1x1x1 m. Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se nikdy nedosáhne.
Slunce ale musí ohřívat matný černý materiál, ne světlé plásty, které odrážejí světlo ven. Vhodný je černě eloxovaný hliník (černě se eloxují chladiče elektrosoučástek v elektroprůmyslu).
Já takto ohříval ve skleníku z oken hrnec, ve které byla voda s nalámanými voštinami. Voda se ohřála na odhadem 80°C. Ale musí se to dobře utěsnit. Sladká vůně přitahovala vosy, včely, ... Příští rok to budu dělat znovu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34663
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jarolím Petr (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbon?t (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34654) (34655) (34658) (34660) (34661)
Jenom se zeptám... jak to vlastně funguje? Proč je tam dvojité sklo? Není to jenom proto, aby se vrstva vzduchu mezi skly nepohybovala? A tudíž aby se dole nenasával "studený " vzduch a neochlazoval prostor mezi skly...??? Pokud je to tak, mělo by stačit ucpat komůrky třeba filcovým páskem nebo něčím podobným....??? V přípdě že chcete vyrobit něco jako vakuové sklo, nezbývá než vymyslet nějakou technologii na zatavení komůrek pří podtlaku ... ještě by bylo vhodné tam pak nechat ještě pytlík se silikagelem pro odsátí případné vlhkosti. P
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34662
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Míra.P (213.192.58.253) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34654) (34655) (34658) (34660)
Zdravím.
Dneska jsem procházel takovým vestibulem z polykarbonátu a tak jsme se podíval jak je to odborně dělané.
Desky byli osazeny do pozinkovaných rámů a komůrky neměli ničím utěsněné.Ani ty stropní ani ty boční.Nikde není vidět že by se něco rosilo.
Začínám se přiklánět k tomu paropropustnému uzavření pomocí nějaké té pásky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34661
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34654) (34655) (34658)
Já bych řekl, že Pepan má v podstatě pravdu. Ani nějaké rafinované patenty účinnost slunečního tavidla nijak moc nezvýší, takže tady je na místě spíše jednoduchost a cena. Běžný včelař vždycky bude zbytky ze slunečního tavidla prohánět ještě vařákem nebo něčím jiným, aby z nich dostal zbytek vosku a kromě nějakého zmenšení objemu tyto zbytky nejsou o nic výhodnější než skladování celých plástů nebo vyloupaného voští, k plesnivění a k napadení zavíječi jsou zbytky ze slunečního tavidla náchylné stejně jako to voští.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, March 16, 2009 2:08 PM Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát
> a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam > nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké > stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete. > pepan > > Moje solárne tavidlo bude postavené na inom princípe, ako sú tradičné, moje > bude pre 4-6 plástov, budú umiestnené s rozostupom kolmo a budú od rána do > včera ohrievané zo všetkých strán, pretože bočné steny budú priehľadné. > Zabudli Ste aj na jeden dôležitý moment, Plásta aj keď na šikmej ploche, > jeho spodná časť nie ohrievaná, k tomu odtok vosku je sťažený tým, že > priľnavosť aj tekutého vosku svojou vzlínavosťou a priľnavosťou, ostáva v > súši. V tomto novom prípade je odtok z medzibunkového-medzikošieľkového > puzdra voľný
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34660
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34656)
Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení vyšší teplotou bez lisu více vosku nezískáte pepan
V tradičnom tavidle som dokázal cez deň vytaviť 4-6 súšov a to podľa dĺžky denného osvitu. Dôchodca má toho času dostatok, a to bolo tavidlo len na jeden plást, v tavidle na dva plásty to bol dvojnásobok. Zisk vosku bol o niečo nižší, ale bol krásny, čistý abol pripravený na expedíciu.
V tomto novom type tavidla ANTI, to môže ďaleko viac, s vyššou výťažnosťou a nepomerne väčším množstvom súšov. Preto je dôležité, aby tavidlo bolo precízne vyrobené a hlavne aby dobre fungovalo, preto toľko otázok. Možno spoločne skôr nájdeme dobré riešenie.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34659
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34654) (34655)
a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete. pepan
Moje solárne tavidlo bude postavené na inom princípe, ako sú tradičné, moje bude pre 4-6 plástov, budú umiestnené s rozostupom kolmo a budú od rána do včera ohrievané zo všetkých strán, pretože bočné steny budú priehľadné. Zabudli Ste aj na jeden dôležitý moment, Plásta aj keď na šikmej ploche, jeho spodná časť nie ohrievaná, k tomu odtok vosku je sťažený tým, že priľnavosť aj tekutého vosku svojou vzlínavosťou a priľnavosťou, ostáva v súši. V tomto novom prípade je odtok z medzibunkového-medzikošieľkového puzdra voľný
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34658
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651)
Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi vysoká účinnost. Pavel
O tejto možnosti som vedel, lenže, ja laik to neurobím anemám predstavy, či nejaká firma by to vedela zhotoviť. Skúsim však sa rozhľadieť, možno to bude jednoduchšie a istejšie, ako s PK. Srdečná vďaka.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34657
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát
Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení vyšší teplotou bez lisu více vosku nezískáte a jestli tam budete tavit jeden plást denně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstane i 50% vosku ať děláte co chcete
pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Polášek <<a href="mailto:polasek/=/e-dnes.cz">polasek/=/e-dnes.cz</a>> > Předmět: Re: Lepidlo na polykarbonát > Datum: 16.3.2009 09:43:21 > ---------------------------------------- > Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus > dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být > přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr > neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v > polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít. > > R. Polášek > > ----- Original Message ----- > From: "Pavel" <<a href="mailto:e-mail/=/nezadan.iol.cz">e-mail/=/nezadan.iol.cz</a>> > To: "Včelařský mailing list" <<a href="mailto:vcely/=/v.or.cz">vcely/=/v.or.cz</a>> > Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM > Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát > > > > Dobrý den, > > když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl > > podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z > > komůrkového polykarbonátu. > > > > Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo > > více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton). > > Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat. > > > > Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a > > tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi > > vysoká účinnost. > > > > Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost > > méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý > > komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou > > rovněž nižší. > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34656
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651) (34654)
Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení višší teplotou bez lisu více vosku nezískáte a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: Lepidlo na polykarbonát > Datum: 16.3.2009 09:43:21 > ---------------------------------------- > Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus > dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být > přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr > neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v > polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít. > > R. Polášek > > ----- Original Message ----- > From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM > Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát > > > > Dobrý den, > > když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl > > podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z > > komůrkového polykarbonátu. > > > > Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo > > více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton). > > Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat. > > > > Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a > > tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi > > vysoká účinnost. > > > > Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost > > méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý > > komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou > > rovněž nižší. > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34655
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644) (34651)
Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát
> Dobrý den, > když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl > podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z > komůrkového polykarbonátu. > > Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo > více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton). > Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat. > > Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a > tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi > vysoká účinnost. > > Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost > méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý > komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou > rovněž nižší.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34654
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re: Re:kvaen? medu (11930) (11943) (34646) (34648)
Já vždycky takový nakvašený med nejdřív ochutnávám. Ta chuť obvykle není nepříjemná, je to další varianta medové chuti, takže takový med obvykle spotřebuji. přímo do čaje nebo na nějaký kvasný nápoj. Záleží ale hodně, jaké kvasinky a podobné mikroorganismy v tom medu vegetují a v jaké fázi to je. Dávat med ke včelínu je vhodné jen teď časně na jaře, a v malém množství, pokud jsou nejbližší další včelstva vzdálená aspoň pár stovek metrů. Jedině teď na začátku jara včely od úlů nelétají daleko, takže se dá zaručit, že okolní včelstva si ten med nenajdou a taky nepřiletí a že se všechna zůčastněná včelstva "nepodělí" o nákazy a varoa roztoče a že si okolní včelstva nezvyknou místo v květech hledat sladinu na tom místě v nechráněných plástech a úlech. Později je už vhodné ten med dávat do podmetu nebo pokud je ho více, v pokročilém jaru prostě včelám zkrmit a potom případně znova vytočit.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, March 16, 2009 8:35 AM Subject: Re:kvaen? medu
1 med před včelín nedáváme kvůli lákání zlodějek a šíření chorob 2 zkvašená je jen horní vrstva po jejím odebrání lze zkonzumovat nebo jej rozděli včelám do podmetu , nebo těm co mají málo zásob teť na rámky
Pepan
ráva ------------ > Od: Kol?? Martin <kolar/=/ekoeko.cz> > Předmět: kvaen? medu > Datum: 16.3.2009 07:50:26 > ---------------------------------------- > Můj otec je včelař, ještě ani on se stím nesetkal, ale měl jsem v kuchyni > ve skříňce med v 1/2l zavařovací lahvy uzavřené zavařovcí výčkem. Všimnul > jsem si jednak když jsem ho bral do ruky, že je pod sklenicí vylitý med a > víčko bylo vypuklý. V medu byly drobné bublinky a co jsem se dozvěděl, tak > došlo pravděpodobně ke kvašení. > Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si > mohli včeli následně něco z toho vzít. Předem děkuju za odpověď. > S pozdravem > Kolář > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34653
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.244) --- 16. 3. 2009
Re: kvašení medu (11930) (11943) (34646)
>Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si mohli včeli následně něco z toho vzít<
------------------------------------------------------------
Pane Kolář, med nedávejte ke včelínu. Použijte v kuchyni k přípravě pokrmů nebo na pečení. Takový guláš, do kterého před odstavením rozmícháte na 4 porce polévkovou lžíci medu získá na chuti. Pokud jej použijete na oslazení grogu, nebudete také litovat.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34652
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel (81.19.47.123) --- 16. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642) (34644)
Dobrý den,
když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z komůrkového polykarbonátu.
Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton). Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.
Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi vysoká účinnost.
Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou rovněž nižší.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34651
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 3. 2009
Re: mezist?ny od pana koly (34647) (34649)
Nezáleží při borcení vůbec na tloušťce, ale na obsahu a struktuře směsi vosku. Včela každou mezistěnu přestaví a dost v síle razantně ztenčí. Takže záleží na síle? Nebo jaké vlastnosti má zrovna ta která várka vosku?
........
Pepan:>obvykle to bývá 12 ks na míru 39 * 24, slabší se bortívají
<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34650
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re:mezist?ny od pana koly (34647)
obvykle to bývá 12 ks na míru 39 * 24, slabší se bortívají
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: honza <e-mail/=/nezadan> > Předmět: mezist?ny od pana koly > Datum: 16.3.2009 08:12:06 > ---------------------------------------- > > > Dobrý den, přátelé nevíte kolik kusů je v 1 kg mezistěn od pana Školy z > Chod. Plané? Děkuji > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34649
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 16. 3. 2009
Re:kvaen? medu (11930) (11943) (34646)
1 med před včelín nedáváme kvůli lákání zlodějek a šíření chorob 2 zkvašená je jen horní vrstva po jejím odebrání lze zkonzumovat nebo jej rozděli včelám do podmetu , nebo těm co mají málo zásob teť na rámky
Pepan
ráva ------------ > Od: Kol?? Martin <kolar/=/ekoeko.cz> > Předmět: kvaen? medu > Datum: 16.3.2009 07:50:26 > ---------------------------------------- > Můj otec je včelař, ještě ani on se stím nesetkal, ale měl jsem v kuchyni > ve skříňce med v 1/2l zavařovací lahvy uzavřené zavařovcí výčkem. Všimnul > jsem si jednak když jsem ho bral do ruky, že je pod sklenicí vylitý med a > víčko bylo vypuklý. V medu byly drobné bublinky a co jsem se dozvěděl, tak > došlo pravděpodobně ke kvašení. > Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si > mohli včeli následně něco z toho vzít. Předem děkuju za odpověď. > S pozdravem > Kolář > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34648
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kolář Martin (81.90.162.152) --- 16. 3. 2009
kvašení medu (11930) (11943)
Můj otec je včelař, ještě ani on se stím nesetkal, ale měl jsem v kuchyni ve skříňce med v 1/2l zavařovací lahvy uzavřené zavařovcí výčkem. Všimnul jsem si jednak když jsem ho bral do ruky, že je pod sklenicí vylitý med a víčko bylo vypuklý. V medu byly drobné bublinky a co jsem se dozvěděl, tak došlo pravděpodobně ke kvašení.
Chtěl jsem se zeptat, jestli tento med můžu dát ke včelínu, zda-li by si mohli včeli následně něco z toho vzít. Předem děkuju za odpověď.
S pozdravem
Kolář
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34646
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 15. 3. 2009
Re: Hled? se v?ela? (34494) (34640)
Prozatím je tam včelařská stanice ( pokusný včelín) do konce roku . jelikož je to v morovém pásmu včelstva se nemohou převést do Přerova. Majitel okolních pozemků asi 500ha lesa si to představuje tak , že to koupí a včelař mu to bude ošetřovat a podílet se 1/2 na nákladech a výnosech. Dotyčný tomu nerozumí a čas na to nemá.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: kintl anton?n <kintl.farms/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Hled? se v?ela? > Datum: 15.3.2009 11:26:47 > ---------------------------------------- > Dobrý den, > Měl bych zájem o blišší informace o zmíněném Včelínu v lokalitě Bělecký > mlýn s úmylsem pokračování včelařské tradice. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34645
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34542) (34549) (34555) (34562) (34563) (34569) (34607) (34610) (34631) (34634) (34636) (34637) (34639) (34641) (34642)
Komůrky v polykarbonátu jsem nijak nezaslepoval a s kondenzací vody v nich nemám nejmenší problém.Případná voda se rychle vypaří. Jan
Dobrý príspevok, toto som chcel počuť od prevádzkovateľa takéhoto tavidla. Ešte by som si rád prečítal, zhodnotenie, ako je s tavidlom spokojný, aká je približne výťažnosť, koľko hodín, je potrebné na dokonalé vytavenie vosku z plásta, poloha plástu v ňom, prípadná teplota a pod.
Ja som predpokladal, že ak sú komôrky nezaslepené, vlhkosť z nich unikne, stále však trpím predstavou, že teplota akumulovaná medzi dvomi sklami unikne z komôrok a tým teplota klesá, preto sa pýtam cez Konference, aby som sa vyhol omylu. Jedno sklo na typickom tavidle dokáže vosk z plástu vytaviť, ale ak sú dve sklá s medzerou medzi nimi, je vytavenie rýchlejšie a dokonalejšie, preto si myslím, že sa oplatí aj dvojitý polykarbonát, ale prieniku tepla (rosa) do tavidla nesmie nič hatiť.
Pán Jan ďakujem za konkrétne rady a skúsenopsti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34644
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 34644 do č. 34704)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu