Včelařská konference

Zakoupilo se to, shlédlo se to, líbilo se to. Budeme mít náplň na dvě schůze. Je to lidsky přístupné a milé dílko kde si autoři na nic nehrají a ukazují chov včel v různých konstrukcích úlů tak jak je včelaři dosud používají.
Doporučuji.
JK

> a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek <
------------------------------------------------------------
Kdysi jsem tlakovým vzduchem přečerpával motorovou naftu z ocelových sudů. Nafta má ale mnohem menší hustotu než cukerný roztok ke krmení. Též jsem dovážel traktorem roztok v sudech na stanoviště ke včelám. Měl jsem také takové spády, že tlakový vzduch z traktoru použiji k přečerpávání cukerného roztoku. Neosvědčilo se to. Krmítka jsem proto plnil obyčejnými zahradnickými (kropicími) konvemi bez kropítek. Je to rentabilnější. Avšak jak praví klasik, kdo si hraje nezlobí. Rudo promiň.
JK

a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek

Pred 15 rokmi som roztok dovážal na stanovište v 50 litr. nádobu z umelej hmoty so širokým uzáverom, nalieval do krhly a tak do kŕmidiel. Roztok som pripravil v starej páčke s ohrevom vody alebo som použil horúcu vodu.
Nebolo to pohodlné, preto som to riešil natlakovaním vzduchu. Opatril som veko kovovou rúrkou až ku dnu, a namontoval k tomu ventil pre veľkú hustilku.
Bol som sklamaný, plast nebol vhodný, zo začiatku sa medzi hladinu roztoku a veko dalo netlačiť len malé množstvo vzduchu, trochu roztoku odtieklo a znavu tlačiť, väčší tlak to neznieslo. moje úsilie vyšlo nazmar.
Záver, vyžaduje to iné riešenie, kovová nádrž, dokonalé utesnenie, elektriku a pod.
Riešil som inak a som spokojný. Drevného odpadu mám dosť, využívam hlavne vysušené výtlačky pri spracovaní vosku s vyradených plástov a hlavne mám to stále na ohradenej včelnici, ktorú navyše stráži aj nem. ovčiačka, ktorá mi navyše robí spoločníčku.
Investoval som do smaltovaného 60 litr. paráka, ktorý mi slúži aj na vytápanie vosku parou a pod. Na zohriate jednej dávky 35 kg cukru treba málo ohrevu, roztok nalejem do dvoch krhiel na vodu a za chvíľu rozlejem do vonkajších kŕmidiel (obsah 4-5 litrov). Je to vynikajúca spôsob ako lacno, rýchlo a pohodlne, a obslúžil som aj do 100 včelstiev. Ak sa človek s týmto spôsobom z žije, dokáže veľmi rýchlo včelstvá nakŕmiť. Vonkajšie kŕmidlá a povalové kŕmidlá použijem v hociktorú dennú dobu, Za posledných 25 rokov sa mi nestalo, aby bolo čo i len jedno včelstvo napadnuté a vyrabované.
Na východe slovenska hovoria "i tak še da"

Zřejmě nevíš o čem píši berlovka je pístové čerpadlo s jedním pístem ve tvaru berle vložilo se do vědra drželo pod paží jednou rukou se čerpe a druhou se stříká. dostřik 10 m. Při upevnění svorkou na 100 l sud který by byl na rudlu myslím že by to bylo dost rychlé na jeden zdvih 2 l zase není tak málo ( 4 muži obsluhovali pumpy o výkonu 200 l za minutu) Dostali jsme se do zajetí představ, že bez pořádného motoru nic nejde. Nezdá se vám to také.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: v?ela?sk? technika
> Datum: 19.3.2009 18:27:39
> ----------------------------------------
> Dobrý nápad - poháněli to 4 hasiči.
> J.T.
>
> > Tak mne napadlo dobrý výkon měla hasičská berlovka obsah pístu 2 l vývod
> > hadice D = 1" snadno by se dala upevnit k sudu. Ještě se povalují ve
> > zbrojnicích, byly ve výzbroji do sedmdesátých let Na přepravu podobných
> > kapalin se běžně používají pístová zařízení
> >
> > Pepan
> >
>
>
>
>

Promiňte,video už jde,odvičkovače jdou zkušebně,kalové čerpadlo čerpe hustý cukerný roztok do výšky 3 m.Loni jsem třimetrovou hodici nahradil šestimetrovou až nemusim tak často pojiždět.Mám 70 včelstev ve dvou řadach.

Pokud máte u včel 220v nebo na přečerpání cukr. roztoku ze
sudu do kanystru je rychlejší čerpadlo na vrtačku výkonnější
/eshop.ceza.cz/za 140 kc na 3/4 hadici postup stejný nejdříve vodu a po nakrmení řádně propláchnout.
jde to rychle a bez cvrndání a námahy
zdravím dědek K
-------
Pokud někdo chce tohle odzkoušet na 12 ať dá vědět. Výměnou za slib výměny zkušeností mu pošlu 12Vmotor přes 500W, hřídel 8mm.

karel puntik jirus seznam cz

Jen první tři maily.

ahoj už to frčí já vám tedy prozradím jak to funguje,
dnes se ozval přítel a kdeže to čerpadlo je ,stáčí zadat
do vyhledavače /cerpadlo na vrtačku/a najdete čerpadla od 120
kc do 15000kc, to nejmenší od mechaniky 180kc /www.dompot.cz/
na půlpalcovou hadici utáhne ho 12v aku vrtačka na 10včelstev
to chce baterii2ah do čerpadla musíte nejprve nasát vodu a potom cukerný roztok 3:2 sud nebo barel dopravit ke včelám sací hadice tak dlouhá aby čerpadlo bylo nad krmítkem výtlak
krátký jinak časem kape kolem hřídelky.
Pokud máte u včel 220v nebo na přečerpání cukr. roztoku ze
sudu do kanystru je rychlejší čerpadlo na vrtačku výkonnější
/eshop.ceza.cz/za 140 kc na 3/4 hadici postup stejný nejdříve vodu a po nakrmení řádně propláchnout.
jde to rychle a bez cvrndání a námahy
zdravím dědek K

S tim vzduchem vam fandim, je to docela dobry napad :) Mohlo by byt za
malo penez hodne muziky, jen mam obavu z tech 30m hadice, urcite bych
sel do nejakeho vetsiho prurezu. Tou 3/4 hadici napoustim rozpusteny
roztok z velkeho 50l kyble do zahradni konve (kterou pak krmim) a tece
to uplne jak pos.... i pri plnem kyblu a to ma ta hadice jen 40cm delky.
Stridam dve konve, tak me to pomaly napousteni tak nevadi......


petr j.




stonjek napsal(a):
> To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí
> kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na
> 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho
> protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude
> také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze
> zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to.                      Zdraví R.
> Stonjek
>
>

Dobrý nápad - poháněli to 4 hasiči.
J.T.

> Tak mne napadlo dobrý výkon měla hasičská berlovka obsah pístu 2 l vývod
> hadice D = 1" snadno by se dala upevnit k sudu. Ještě se povalují ve
> zbrojnicích, byly ve výzbroji do sedmdesátých let Na přepravu podobných
> kapalin se běžně používají pístová zařízení
>
> Pepan
>

Tak mne napadlo dobrý výkon měla hasičská berlovka obsah pístu 2 l vývod hadice D = 1" snadno by se dala upevnit k sudu. Ještě se povalují ve zbrojnicích, byly ve výzbroji do sedmdesátých let Na přepravu podobných kapalin se běžně používají pístová zařízení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <<a href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">Josef.Mensik/=/seznam.cz</a>>
> Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> Datum: 19.3.2009 17:15:21
> ----------------------------------------
> Nakonec zjistí , že nejlevnějčí a odloučená stanoviště je jednoduché pístové
> čerpadlo na ruční pohon
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> > Datum: 19.3.2009 16:51:49
> > ----------------------------------------
> > To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí
> > kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na
> > 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho
> > protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude
> > také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze
> > zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to.                      Zdraví R.
> > Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Tak mne napadlo dobrý výkon měla hasičská berlovka obsah pístu 2 l vývod hadice D = 1" snadno by se dala upevnit k sudu. Ještě se povalují ve zbrojnicích, byly ve výzbroji do sedmdesátých let Na přepravu podobných kapalin se běžně používají pístová zařízení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> Datum: 19.3.2009 17:15:21
> ----------------------------------------
> Nakonec zjistí , že nejlevnějčí a odloučená stanoviště je jednoduché pístové
> čerpadlo na ruční pohon
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> > Datum: 19.3.2009 16:51:49
> > ----------------------------------------
> > To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí
> > kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na
> > 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho
> > protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude
> > také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze
> > zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to.                      Zdraví R.
> > Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek
-----
Slyšel jsem o pokusech v tomto směru. Kolik tak takový pozinkovaný sud s obručema může udržet atmosfér?

-----
Tohle řešení mi nabízel tchán (starý praktik - i když ne včelař) jako alternativu k přenosnému/převoznému kompresoru, když jsem kdysi řešil jak aerosolovat na vzdáleném stanovišti. Prý ten sud vydrží poměrně vysoký tlak.
Ovšem poměrně zbabělý jsem býval i za mlada a dnes na svém životě vyloženě lpím. Takže jsem se k pokusu nikdy neodhodlal. :-))

Karel

Nakonec zjistí , že nejlevnějčí a odloučená stanoviště je jednoduché pístové čerpadlo na ruční pohon

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> Datum: 19.3.2009 16:51:49
> ----------------------------------------
> To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí
> kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na
> 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho
> protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude
> také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze
> zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to.                      Zdraví R.
> Stonjek
>
>
>

To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek

To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek

Samotný spád nemůže být tak vysoký, aby hustý cukr 30 metry jakkoli velké hadice vytékal dost rychle.

Znovu sa oponuje bez videnia a bez odskúšania. Nádoba s roztokom bola vyššie na d radmi úľov min. 3-4 m, 3/4 cólová hadica a prietok bol viac ako dostatočný. Musím k tomu k tomu niečo pridať, vo výške nádoby aml prípojku vodovodu, čiže aj plnenie bolo na jednotku!
On využil dobrú a vhodnú konfiguráciu terénu. Netreba zabúdať, ž v sude je vodný stĺpec 100 cm, teda je tam aj väčší tlak, musí byť aj kvalitný kohútik s vhodým priemerom. Majiteľ s bol tým nadšený! Škoda, že dostal mozgovú porážku, musel včely predať.

Tam asi bude třeba nemíchat ty nejhustší roztoky , s koncentrací klesá
viskozita roztoku cukru dost výrazně. Pak ještě viskozita klesá s teplotou,
ledovou vodu by asi bylo vhodné trochu ohřát. Při krmení na konci července,
do poloviny srpna by neměl být s větším obsahem vody problém.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 19, 2009 11:39 AM
Subject: Re: včelařská technika


> Dělám roztok kalovým čerpadlem 750W a docela mám o ně strach. Zkoušel jsme
> to přečerpávat samospádem do kanystrů a teklo to tak pomalu, že jsem to
> přeléval raději konví a trychtýřem. Na stanovišti to raději odnosím v
> plastových kanystrecch k ůlům a pak když je vše připravené to přelévám.
> Vlastní samospád - to je docela tlustá hadice a asi moc času - malý
průtok.
>
> Že bych jezdil s cisternou, nebo se sudy na přívěsu či v autě mě napadlo
> mnohokrát, ale nemám příjezd až k ůlům. Nejlepší obrana proti krádeži:-))
>
> Když vidím, jak těch 750W ztěžka tlačí ten "med" tak bych se chtěl zeptat,
> jestli to čerpadélko z Mechaniky - je to čerpadlo co myslím. Tedy to co má
> uvnitř "ozubené" gumové kolečko, 6mm hřídel a zda se ještě prodává? A
taky
> s jak hustým roztokem si to poradí?
>
> Dík
>
> Karel

Dělám roztok kalovým čerpadlem 750W a docela mám o ně strach. Zkoušel jsme to přečerpávat samospádem do kanystrů a teklo to tak pomalu, že jsem to přeléval raději konví a trychtýřem. Na stanovišti to raději odnosím v plastových kanystrecch k ůlům a pak když je vše připravené to přelévám.
Vlastní samospád - to je docela tlustá hadice a asi moc času - malý průtok.

Že bych jezdil s cisternou, nebo se sudy na přívěsu či v autě mě napadlo mnohokrát, ale nemám příjezd až k ůlům. Nejlepší obrana proti krádeži:-))

Když vidím, jak těch 750W ztěžka tlačí ten "med" tak bych se chtěl zeptat, jestli to čerpadélko z Mechaniky - je to čerpadlo co myslím. Tedy to co má uvnitř "ozubené" gumové kolečko, 6mm hřídel a zda se ještě prodává? A taky s jak hustým roztokem si to poradí?

Dík

Karel

Samotný spád nemůže být tak vysoký, aby hustý cukr 30 metry jakkoli velké
hadice vytékal dost rychle. El vrtačka, je tam síťové napětí, takže podle
toho, jak si to představuji, by to chtělo asi spíše hadici menšího průměru a
čerpadlo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 19, 2009 8:23 AM
Subject: Re: včelařská technika


> Radim, mám priateľa, chová 50 včelstiev obojstranný prístrešok na svahu,
> nad včelstvami otvorené ohnisko, 200 litr. sud s ventilom, 30 m hadice na
> konci z ventilom. Roztok miešal pomocou el. vŕtačky. Najefektívnejšie
> podávanie cukrového roztoku, ale s ťažkou hadicou je to namáhavé.

Nic proti technickým řešením, ale na odloučené stanoviště bude do počtu
desítek včelstev asi nejrentabilnější a nejrychlejší "čerpadlo" kýbl a
člověk. Čerpadlo do fontány se vyznačuje obvykle velice malou výtlačnou
výškou a to navíc pro řídkou vodu, v hustém roztoku cukru dosažitelná
výtlačná výška ještě klesne, dopravované množství se tím stane velice malé a
účinnost takového čerpadla půjde vepsí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 19, 2009 7:21 AM
Subject: Re: včelařská technika


> Nic proti tomu, ale vydrží baterie 200l sud 3 : 2 a 30 m hadice?? Zkoušel
> jsem čerpadlo do fontány a asi by to nešlo. Zatím vítězí kompresor se
> spalovacím motorem, jen musím vyřešit regulovaný odfuk,ale hlavně to chce
> přemoct lenost a začít už dělat. Zdraví R. S.

Radim, mám priateľa, chová 50 včelstiev obojstranný prístrešok na svahu, nad včelstvami otvorené ohnisko, 200 litr. sud s ventilom, 30 m hadice na konci z ventilom. Roztok miešal pomocou el. vŕtačky. Najefektívnejšie podávanie cukrového roztoku, ale s ťažkou hadicou je to namáhavé.

Nic proti tomu, ale vydrží baterie 200l sud 3 : 2 a 30 m hadice?? Zkoušel jsem čerpadlo do fontány a asi by to nešlo. Zatím vítězí kompresor se spalovacím motorem, jen musím vyřešit regulovaný odfuk,ale hlavně to chce přemoct lenost a začít už dělat. Zdraví R. S.

Přatelé včelaři velice rád Vás čtu už 3 roky Vaše nápady jsou někdy super.Ponorné čerpadlo opravdu není třeba vyrábět na čerpaní cukr roztoku používám čerpadéllko z železařství za 90kc pohon aku vrtačkou (mechanika Praha)aku 2ah 10 včelstev krmítka ještěd .Dovozová o něco větší výkonnější
čerpadélka aku vrtačka neutáhne nutná na 220 v.Nemáte někdo skušenost s rotačním ometačem plástů ?

zdravím ať už nám to bzučí
jedním prstem dědek Kučera

zdarec,to je teda k popukání,včelaři se nudí,to je jasný

Tak jsem v zimě dělal lojové koule, zavěšoval je v zelených síťovkách od zeleniny na větve a v zimě, jak byl sníh, zájem o ně nebyl. Dvakrát nebo třikrát jsem zaznamenal strakapouda, jak dloubal do koule a ve sněhu pod ním sbíral spadlá semena kos. Jedna koule vydržela nejméně měsíc. Dneska koukám, na kouli se živí ze 5 sýkor a kolem lítá "ve frontě" na žrádlo ještě nejméně dalších 10. Hlavně sýkory koňadry. Vypadá to, že pár týdnů skoro netknutá koule bude dneska pryč.

http://www.ecoshop.cz/vyrobek/387/0_slunecni-varice/

Musíte brát v úvahu , že na zem dopadá v našich podmínkách průměrně 1,4 kw / m2 v období letního slunovratu to může být i 2,5. S toho je v jakých kolivsolárních systémech využitelných maximálně 30%

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Včelařská technika
> Datum: 18.3.2009 09:47:13
> ----------------------------------------
> Jak mně napadá, jako podnět pro kutily oplývající dostatkem peněz, kdyby
> chtěl někdo skutečně sluneční tavidlo velkého výkonu, které by mohlo
> fungovat od dubna po září, tak by mohl na získávání tepla použít
> profesionální sluneční kolektor třeba v provedení vakuovaných trubic a teplo
> potom vést trubkou do vlastního tavidla, přirozeně potom už jiného tvaru než
> je klasické sluneční. Výrobci uvádějí, že tyto vakuované kolektory případně
> ještě opatřované plastovými čočkami, které soustřeďují teplo na trubice,
> dokáží ohřívat teplou vodu i v zimě za polooblačného počasí a v létě v nich
> teplota běžně převyšuje 100 st C, takže udělat sluneční tavidlo funkční od
> dubna po září by neměl být větší problém.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

>Pro Jihočeské včelaře.

Byl vyhlášen Grand na podporu začínajících a stávajících včelařů : Nutno podat od 16.3 - 3.4.2009

Franta

Nebo přitápět v klasickém slunečním tavidle. Třeba na plech tavidla zespodu
připájet měkkou pájkou meandry z měkké měděné trubičky a tím hnát vodu z
slunečního kolektoru umístěného vedle....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 18, 2009 9:56 AM
Subject: Re: Včelařská technika


> Jak mně napadá, jako podnět pro kutily oplývající dostatkem peněz, kdyby
> chtěl někdo skutečně sluneční tavidlo velkého výkonu, které by mohlo
> fungovat od dubna po září, tak by mohl na získávání tepla použít
> profesionální sluneční kolektor třeba v provedení vakuovaných trubic a
teplo
> potom vést trubkou do vlastního tavidla, přirozeně potom už jiného tvaru
než
> je klasické sluneční. Výrobci uvádějí, že tyto vakuované kolektory
případně
> ještě opatřované plastovými čočkami, které soustřeďují teplo na trubice,
> dokáží ohřívat teplou vodu i v zimě za polooblačného počasí a v létě v
nich
> teplota běžně převyšuje 100 st C, takže udělat sluneční tavidlo funkční od
> dubna po září by neměl být větší problém.
>
> R. Polášek
>

Jak mně napadá, jako podnět pro kutily oplývající dostatkem peněz, kdyby
chtěl někdo skutečně sluneční tavidlo velkého výkonu, které by mohlo
fungovat od dubna po září, tak by mohl na získávání tepla použít
profesionální sluneční kolektor třeba v provedení vakuovaných trubic a teplo
potom vést trubkou do vlastního tavidla, přirozeně potom už jiného tvaru než
je klasické sluneční. Výrobci uvádějí, že tyto vakuované kolektory případně
ještě opatřované plastovými čočkami, které soustřeďují teplo na trubice,
dokáží ohřívat teplou vodu i v zimě za polooblačného počasí a v létě v nich
teplota běžně převyšuje 100 st C, takže udělat sluneční tavidlo funkční od
dubna po září by neměl být větší problém.

R. Polášek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: dobré nápady
> Datum: 17.3.2009 23:29:24
> ----------------------------------------
>
>
> tak to byl drahy i ten vrtak za dvacet :-)
>
> petr j.
>
>
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > na roční spotřebu 20 rámků je to drahé
> >
> > pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: dobré nápady Datum: 17.3.2009 22:40:22
> >> ----------------------------------------
> >>
> >>
> http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html
>
> >>
> >>
> >>
> >>
> >> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> >> > Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování
> >> rámků. Jste
> >> nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si
> >> neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
> >> > Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na
> >> jejich
> >> děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU
> >> hned jsem
> >> zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky
> >> po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned
> >> i drátkoval , je to
> >> krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a
> >> hned dáváte
> >> i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat
> >> tak blbě
> >> tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli
> >> takovýmto
> >> slovům tuto diskusi miluju
> >> > Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé
> >> myšlenky . >
> >> > Pepan
> >> >
> >> >
> >>
> >>
> >
>
>
>

Nechci se přít, ale kde tedy soudruzi v NSR udělali chybu???Izolovaná bedna, dvojité sklo vystláno břidlicí zrdcadlo a seriozní německý výzkumák. Já jsem měřil teploměrem na zpaliny, tedy přesnost nic moc, pouze bednu s dvojitým sklem a max 93 stupňů, přesně jako v tom článku. Důležité je ale, že železo taje cca při 1500 a tak nám to hřebíky neohrožuje. Byla tu zmínka o sponkovačkách Gude. Neberte si nejlevnější Combi, nejde u ní regulovat síla rázu a to někdy může vadit, např prosekává sololit a stahování tlaku vzduchu nefunguje. Na rámky je to ale špička. Zdraví R. S.

tak to byl drahy i ten vrtak za dvacet :-)

petr j.




Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> na roční spotřebu 20 rámků je to drahé
>
> pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: dobré nápady Datum: 17.3.2009 22:40:22
>> ----------------------------------------
>>
>> http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html
>>
>>
>>
>>
>> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
>> > Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování
>> rámků. Jste
>> nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si
>> neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
>> > Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na
>> jejich
>> děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU
>> hned jsem
>> zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky
>> po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned
>> i drátkoval , je to
>> krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a
>> hned dáváte
>> i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat
>> tak blbě
>> tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli
>> takovýmto
>> slovům tuto diskusi miluju
>> > Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé
>> myšlenky . >
>> > Pepan
>> >
>> >
>>
>>
>

na roční spotřebu 20 rámků je to drahé

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: dobré nápady
> Datum: 17.3.2009 22:40:22
> ----------------------------------------
>
> http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html
>
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování rámků. Jste
> nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si
> neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
> > Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na jejich
> děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU hned jsem
> zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky po 4 ks
> JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned i drátkoval , je to
> krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a hned dáváte
> i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat tak blbě
> tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli takovýmto
> slovům tuto diskusi miluju
> > Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé myšlenky .
> >
> > Pepan
> >
> >
>
>
>

http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html



Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování rámků. Jste nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
> Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na jejich děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU hned jsem zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned i drátkoval , je to krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a hned dáváte i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat tak blbě tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli takovýmto slovům tuto diskusi miluju
> Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé myšlenky .
>
> Pepan
>
>

Ja uz delsi dobu uvazuji o necem podobnem, ale ve vetsim - SKLENIK,
ktery nevyuzivam mam pomerne dobre umisteny na jizni strane, jen pred
nim pokacim starou svestku, ktera tam stini a jsem v nem schopny vytavit
za jeden slunny den nastavky od cca 50 vcelstev i s jejich desinfekci
(je to velky sklenik 3x7m). Samozrejme tak velkou kapacitu sklenikoveho
tavidla sam nevyuziji a pravdepodobne nabídnu volne kapacity k dispozici
i ostatnim vcelarum z nasi ZO :-)


> A zkusil bych to na celé nástavky. Kadibudku ze skla, na výšku několika
> nástavkavů, nejvyšší strana na sever by byla tmavá ze dřeva s dveřmi. Pokud
> by to dřevo nástavků vydrželo, nebyl by problém v horním patře vyvinout
> dostatečně vysokou teplotu. A desinfikovat rovnou i nástavky.
> Aparatura na vyvařování voští v páře mi přijde mnohem složitější a provozně
> dražší, ale bohužel, slunce po 15. hodině nevidím.
>

Sluneční tavidlo jako další krám nepotřebuji. Vezmu volný skleněný nástavek podle potřeby, každý opatřím třemi zrcadly a pokud svítí od rána do 15 hod slunce tak to stačí.
Zavěsí se na jeřáb a vosk kape do vody.Zbytky voštin dám do vařáku, aby zisk vosku byl maximální. Jeřáb i nástavek je na webu www.vcelarství.názory.cz.

Takhle to přeci funguje i bez přitápění.Letos ale dělám sklápěcí s větší plochou. Důležité je použít jako podklad tvrdý plech - u mne nerez plech , aby se daly zbytky dobře seškrábnout. Chci použít makrolon ,kvůli váze skla , mám ale pochybnosti a průsvitnosti těch přepážek dutinek, když budou paprsky procházet ne kolmo , ale mírně šikmo. U skla to takový problém nebyl.

Anton:>Ale skúste , pri akej teplote sa dokážu topiť medzerníky z plastu. <
.....
To bude polystyren.(nepěněný) Deformuje se od 80°C. Polyetylénové vydrží víc, záleží z jakého PE jsou. Teplotně (tání) oproti PS jsou ale o hodně výš.

Osobně si myslím že Anton jde správným směrem.
A není první.

Kdybych nebydlel pod lesem a slunce viděl jen z rána, tak bych si tohle co on vymýšlí dávno udělal.

A zkusil bych to na celé nástavky. Kadibudku ze skla, na výšku několika nástavkavů, nejvyšší strana na sever by byla tmavá ze dřeva s dveřmi. Pokud by to dřevo nástavků vydrželo, nebyl by problém v horním patře vyvinout dostatečně vysokou teplotu. A desinfikovat rovnou i nástavky.
Aparatura na vyvařování voští v páře mi přijde mnohem složitější a provozně dražší, ale bohužel, slunce po 15. hodině nevidím.

On ten Langstroth, Hruschka atd taky nevěděli roupama co dělat. :-))

Karel

vrba egyptská ( Salix. medemii Boiss. )       S-012
vrba lýkovcová ( S. daphnoides Vili. )       S-021
vrba lýkovcová ( S. daphnoides Vili. )       S-161
vrba jíva - rakyta (S. caprea L. )       S-026
vrba Smithova (S. x smithiana Willd. )       S-008
vrba mechovitá (S. muscina Dode )       S-082
kříženec jívy a vrby mechovité ( S. caprea L. x S. musica Dode )       S-171
kříženec vrby egyptské ( S. medemii Boiss. x wind )S-037
vrba pestrá ( S. x dichroa Doll. )       S-224
kříženec vrby popelavé a nachové(S. x pontederana Willd. )S-173
vrba trojmužná stálekvetoucí( S. triandra L. Semperflorens' )S-430
vrba černající( S. nigricans Sm. )        S-177
vrba lesklá ( S. lucida Mtihl. )        S-175

Najužitečnejší je S-008 a S-430

Řízky vrb:
http://www.vulhmuh.cz./
Výzkumná stanice Kunovice, Na Záhonech 601, CZ - 686 04 KUNOVICE
+420572549115
Kunovice tel: 602 56 56 94Ing. Čížiková pri Uhorskom Hradišti.Odrezky sa distribujú v marci, cena 4.-Kč/kus

Řízky vrb prodává ZO ČSV Vlachovo Březí. Inzerát měli v časopise Včelařství 12/2008. Nabízeli 12 druhů plus vrby košíkářské. Cena řízku 0,80 Kč, nejmenší odběr 70 ks.

Prosím neví někdo kde bych koupil řízky vrb potřebuji nějaký kontakt. díky Tomáš

Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování rámků. Jste nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na jejich děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU hned jsem zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned i drátkoval , je to krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a hned dáváte i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat tak blbě tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli takovýmto slovům tuto diskusi miluju
Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé myšlenky .

Pepan

to se tady mrhá pracovním časem a to je přece o něčem jiném?!

No když někdo věří, že sluneční tavidlo udělá 136 stupňů, proč mu brát iluze.

Pán kolega to nebol prelud, to bola niekoľkokrát potvrdená realita. Ja sám som na to reagoval podobne Ty, až dovtedy, kým som to nevidel na vlastné oči. Ale skúste , pri akej teplote sa dokážu topiť medzerníky z plastu.
Zobral som si zbytky, ktoré boli suché, a doma som ich podrobil prísnej skúške v odstredivke s vyvíjačom pary, lebo som mu chcel dokázať, že v odpade je vosk. A nebol, musel som priznať porážku.
Ja mám svoj odskúšaný technologický postup, kde mám priemerný výťažok na 1 plást 135 140 g vosku, z toho je vložený vosk s MS o váhe 82 g váhe Ms a 53-58 g, vosk ktorý vložili do stavby Ms svoj vosk.
Moj pôvodný vstup do Konferenci nebol o propagácii slnečného tavidla, chcel so len radu ohľadne použitia polykarbonátových dosiek v tejto oblasti. Sú aj malý včelári a tým slnečný rozpúšťač je vyhovujúci (každý nemôže stavať kombinát), ak je dobre skonštruovaný.

Sluneční zrcadlové parabolické elektrány udávají, že mohou na povrchu tepelného motoru mít až 550°F. Tak nevím, proč brát někomu nějaké iluze, když se sluneční paprsky dají nasměrovat a teplota koncentrovat na jedno místo.

Ovšem, jakou účinnost bude mít budka s plásty, která mnoho paprsků nemůže bez paraboly (zrcadla)zachytit, nevím. Pařeniště není nejhorší řešení a je hlavně po drobných úpravách dobré a prostorné řešení.
...........
stonjek (90.183.70.9) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34673)
No když někdo věří, že sluneční tavidlo udělá 136 stupňů, proč mu brát iluze.

Já se nestačím stále divit nad vašimi pseudonápady.Tavidlo s nákladem 10 000?Rozvařte na 2 cihlami a velkým hrncem voští.Vyberte cedníkem košilky a ostatní odpad. Slijte do um.kýblů.Nechte vychladnout.Kolik vosku vám zůstane v odpadu ?Směšné procento.Pokud chcete odpad dejte do sl.tavidla.Uvidíte kolik vosku v odpadu je.Já jsem nechtěl už psát do této konference,ale mě to nedá ,kdy vidím jak maříte čas.Vůbec se nedivím ,že naše včelařství je tam kde je.Naše včelařství má jedinou šanci. Generační obnovu. Vzpamatujte se..

Čerpadlo na 12 voltů není třeba dělat, normálně se prodávají, třeba Conrad
jich má nějak 10 druhů, ponorné i neponorné v ceně nějak od 600 Kč. Otázka
je, jak by byly výkonné a jak by si poradily s hustším cukerným roztokem,
když pravděpodobně byly stavěny na vodu, je třeba pečlivě vybírat. Ty
nejsilnější čerpadla jsou určené jako kalové na běžné čerpání do mokrých
nebezpečných prostor, kde vyšší napětí než 12 volt střídavých se nesmí
používat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 17, 2009 7:40 AM
Subject: Re: sluneční tavidlo


> Hezké obrázky, zrovna to čerpadlo na 12 V, asi se do něj pustím, neboť
> chci letos krmit ze sudu a je to jedna z variant. Druhá je kompresor s
> nafukováním sudu. Díky tvojí stránce jsem poprvé viděl medomet s rámky na
> placato. Ne že by mě nadchl, ale teď už vím proč ho nechci. Škoda, že na
> Včelařství se moc spoléhat nemůžeme co se týče novinek a dobrých nápadů od
> nás i ze světa. Zdraví R. S.

No když někdo věří, že sluneční tavidlo udělá 136 stupňů, proč mu brát iluze. Kdysi v OVP vyšel překlad z Binnenwirtschavt, někdy z r. 1963. Velmi přesná měření, různé varianty řešení a světe div se i při max. výbavě pouze 106.5ale to byla spíš vyjímka,ve většině případů to bylo pod 100 a někdy i o dost více. Parní tavidlo je pro menšího super, ale ať se snažíme jak chceme, varnou vanu se ždímačkou nic nepředstihne. Přitom stačí vozík dříví a nepatrně proudu. Zdraví R. S.

Hezké obrázky, zrovna to čerpadlo na 12 V, asi se do něj pustím, neboť chci letos krmit ze sudu a je to jedna z variant. Druhá je kompresor s nafukováním sudu. Díky tvojí stránce jsem poprvé viděl medomet s rámky na placato. Ne že by mě nadchl, ale teď už vím proč ho nechci. Škoda, že na Včelařství se moc spoléhat nemůžeme co se týče novinek a dobrých nápadů od nás i ze světa. Zdraví R. S.

Z dřívějška mi na slunečním tavidle vadilo, že zbytky po voští i vytavený
vosk byl v podstatě polotovar. U zbytků po voští je to jasné, vytavený vosk
tekl do korýtka a ukládal se tam ve vrstvách a mezi vrstvy vosku se
napasovala tekutina, co vytekla ze zbytků zásob a plodu. Vytavený vosk se
potom musel máčet dlouhodobě ve vodě a stejně tam pořád něco zůstalo a při
uskladnění plesnivělo, takže to chtělo, jak se sešlo několik "korýtek" ho
ještě dodatečně přetavit. Proti vytavování v parním hrnci, kde vosk po
vychladnutí byl rovnou ideálně čistý, nemělo sluneční tavidlo moc velký
přínos, naopak, co se týká pracnosti, spíše práce přibylo. Možná se uspořilo
trochu elektřiny, protože přetavení zbytků z slunečního tavidla plus
případně vytaveného vosku z korýtka bylo o něco rychlejší než vytavování
příslušného voští. Dneska, když bych dělal tavidlo, bych sběrnou nádobu na
vytavený vosk udělal místo plochého korýtka spíše vyšší a užší, izolovanou a
udržovanou přídavným elektrickým topením s termostatem na teplotě tavení
vosku, aby po celou dobu slunečního svitu zůstal vytavený vosk kompletně
tekutý a aby se potom cizí tekutina usadila na dně nádoby a tekutý vosk nad
ní. S ukončením tavení na slunci by se vyplo i elektrické přitápění, vosk by
během noci ztuhnul a ráno před dalším tavením by se jenom vyjmul ztuhlý
koláč vosku, omyl, oškrábal od nečistot a bylo by hotovo. Kdyby to tavidlo
za den vytavilo tak kilo, dvě kila vosku, bylo by to pro uskladnění tak
akorát.

R. Polášek

no ja bych spis navstivil nejakeho sklenare a nechal si u nej narezat
okeni sklo a slunecni tavidlo z nej pak silikonem slepit, nahoru dat
obycejnou tabuli okeniho skla a spodni sklo natrit zvenku cernou barvou
na strechy.

Takove slunecni tavidlo sem si pred rokem vyrobil, jen sem je dal trouba
cele do dreveneho "obalu" takze do nej slunce pronika jen pres horni
sklo a ucinnost je snizena i kdyz to neni spatne. Topi to docela dobre,
pres 90°C to v pohode udela. Do dreva sem to cele zasadil, protoze sem
to chtel cele tepelne izolovat, mezi drevem a sklem je dana tepelna
izolace (ta co se dava treba na zed za radiator - polystyren s odrazivou
vrstvou) ale to byla zbytecna prace, vosk je rospousten hlavne primym
svetlem/teplem, takze to chce mit otevrene ty bocni steny a jen spodni
cast udelat treba ze silnejsiho skla, zespodu zacerneneho a podtim
nejakou tu izolaci s odrazem tepla.

Vyskousenou ale tu otevrenou a neuteplenou verzi nemam.

petr j.

PS: nez jedno velke tavidlo na treba 10 ramku, tak bych udelal radsi dve
male na 6 ramku....... Mensi se bude se lepe ovirat, cistit, prenaset,
otacet......



Pavel napsal(a):
> Vhodné je obrátit se na firmu, která dělá plastová okna. Svaří se rám a
> osadí skly. Cena by měla vyjít do 10 000 Kč pro tavidlo o rozměru 1x1x1 m.
> Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se
> nikdy nedosáhne.
>
> Slunce ale musí ohřívat matný černý materiál, ne světlé plásty, které
> odrážejí světlo ven. Vhodný je černě eloxovaný hliník (černě se eloxují
> chladiče elektrosoučástek v elektroprůmyslu).
>
> Já takto ohříval ve skleníku z oken hrnec, ve které byla voda s nalámanými
> voštinami. Voda se ohřála na odhadem 80°C. Ale musí se to dobře utěsnit.
> Sladká vůně přitahovala vosy, včely, ... Příští rok to budu dělat znovu.
>
>

Topiarka slonečna, vyrabi Zykmund Makovsky Cieszyn ul.Blogocka 32
tel.0048338521130 Polsko.

Sluneční tavidlo jsem vyfotil u včelaře v Polsku,je nadeset ramku,ramky vtavidlu jsou postaveny(na stojato) fotografie je v gelerii položka 14.9.07 , 2.strana , obrázek 100-1941. na webu www.vcelypavera.hostuju.cz

Anton:
A práve ešte som nečítal, aby niekto vyrobil tavidlo pre viac súšov a boli úpostavené kolmo,
-----
Nejsem si jist, ale mám takový dojem, že takové taidlo jsem viděl v reportáži MV z Polska. Asi před rokem. Nejsem si jist tím Polskem, ale určitě jsme jej viděl. Bylo právě udělané jako pařeniště.
Ale taky si myslím, že lecos si radši udělám a zaexperimentuji. To radši koupím hotové rámky. Stloukat je je trochu nuda. :-))

Karel

Karel

Anton, existuje něco jako pařeniště. Je to hotový a bez vymýšlení od cca 2.5 - 5 tisíc Kč.Gusto

Máš pravdu Gusti, ale nebolo by to ono, kúpiť za hotové, to nie je moja parketa. Mám radosť z toho, ak si ti dopredu naplánujem, zhotovím a funguje to. A práve ešte som nečítal, aby niekto vyrobil tavidlo pre viac súšov a boli úpostavené kolmo, pričom súše nebudú ohrievané len zhora, ale z hora a z troch strán. Túto myšlienku nosím v hlave už tri roky a musím ju realizovať. Aj o tom je včelárenie. Aj Ty si mal svoj, zámer, postaviť linku na výrobu Ms a s tchánom Ste to urobili.

Po této zkušenosti již vím , že na to žádné precisnosti nejsou potřeba a voští musí být zastíněno .

Toto sa mne stala viackrát, (človek je zábudlivý), plásty som taktiež oprel skoro kolmo do chládku, večer keď som ich chcel odložiť, boli bez vosku ich tmavá farba akumulovala teplo a vosk sa nenechal núkať, vytiekol do trávy. O nič som neprišiel vosk som pozbieral a vložil do slnečného tavidla.

Tento fakt som chcel využiť, suché plásty som vložil PE vreca- vaku, uzatvoril a vyložil kolmo k slnečným úľom. Aj v tomto zdanlivo bez vzdušnej vlhkosti (plásty boli suché), vznikol efekt zrážania sa vodných pár na na vnútorných stenách PE vreca, ktoré od rána do večera sa nestratil. A nestratili sa ani po 1 mesiaci, vosk trochu vytiekol, ale pokus pokus bol neúspešný, pretože efekt zahmlievania jeho vnútra sa opakoval a to som v jeho hornej časti klincom narobil otvory.

Anton:>O tejto možnosti som vedel, lenže, ja laik to neurobím anemám predstavy, či nejaká firma by to vedela zhotoviť. Skúsim však sa rozhľadieť, možno to bude jednoduchšie a istejšie, ako s PK. Srdečná vďaka.<
.......
Anton, existuje něco jako pařeniště. Je to hotový a bez vymýšlení od cca 2.5 - 5 tisíc Kč.

http://www.limes.cz/pareniste-c-28.html?zenid=udol55okbf4tlqupnkjsk3qri2

Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se nikdy nedosáhne Pavel.

Trochu je už o inom, ale skutočnosť môže byť iná. Môj kolega mal slušne zmontované tavidlo na 4 ks rámikov so súšmi. Výstuha sa tým zachovala pre ďalšie využitie rámika. Zariadenie sa otáčalo okolo svojej osi a takisto plocha sa taktiež dalo sklopiť na nastaviť kolmo na slnečné úle.
Rámiky ma opatrené 4 typickými medzerníkmi z bieleho plastu, ktoré boli vo väčšine poškodené- ztečené vplyvom tepla.
Do tavidla sme vložili vhodný teplomer, na ktorom sme namerali (a nie raz) teplotu 136˚C!!!. Kvalita vytavenia bola veľmi, o čom svedčili rozpadnuté košieľky. Zvyšky súšov som raz vyvaril a nechcel som veriť svojim očiam, nezískal som ani gram vosku. Včelár keď bol doma a prialo počasie urobil cez deň dve dávky. Je jasné, že ak naraz vyradím 1 - 2 tisíc súšov nemalo by to konca, ale tak do 150-200 ks, sa oplatí spracovať v solárnom zariadení. Ono je to skutočne tak, že pravda môže byť ralatívna.