78503

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



lokvenc.petr (e-mailem) --- 20. 3. 2009
Re: Malo nebo moc (34737)

Právě kvůli možné nákaze bych dal přednost dvěma stanovištím - bez ohledu na
počet včelstev. To proto, že kdyby se - nedej Bůh - na jednom stanovišti
vyskytla nákaza morem, aby mi alespoň nějaké včely zůstaly. Podmínkou je
ovšem hospodařit na obou naprosto odděleně.
S pozdravem
Petr
----- Original Message -----
From: "Honza" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 20, 2009 10:32 AM
Subject: Malo nebo moc


Mam dotaz jde o to jestli mam volit mezi jednim stanovistem pro 80 včelstev
nebo dvema po 40 ale ztoho ma nedno špatny přistup hlavne po dešti a jarnim
tanin je to močal na podzim to vypadalo super.jelikoš vitačim doma krmim
rostok atd ...tak z hlediska dopravni opslužnosti nepřipustne .A tak nevim
zda 80 vč neni na jedne kupce troch přilis už nen z hlediska nakaz
..uživnost tam zcela jiste bude .H


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3950 (20090320)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 20. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) (34724) (34731) (34732)

Doplňování krmítek hadicí je lákavé. Musí být k tomu však spolehliva technika, jinak to nemusí dopadnout dobře. Jaké je podle praxe optimální doplňované množství v l/min? Tlakování sudů stlačeným vzduchem je nebezpečné, velmi nebezpečné!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (78.102.151.244) --- 20. 3. 2009
Malo nebo moc

Mam dotaz jde o to jestli mam volit mezi jednim stanovistem pro 80 včelstev nebo dvema po 40 ale ztoho ma nedno špatny přistup hlavne po dešti a jarnim tanin je to močal na podzim to vypadalo super.jelikoš vitačim doma krmim rostok atd ...tak z hlediska dopravni opslužnosti nepřipustne .A tak nevim zda 80 vč neni na jedne kupce troch přilis už nen z hlediska nakaz ...uživnost tam zcela jiste bude .H

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 20. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) (34724) (34726) (34733)

Podle diskuze chceš navyšovat stavy. Podle mého praktického poznání musíš, jestli chceš krmit sirupem, vyřešit logistiku a problém se slíděním a dodání zásob kdykoli v jedné osobě. To jak to řešíš nyní je jedno. Důležitý je naučený přístup přitom navyšování stavu. Ten nynější přístup jsi podle mého názoru musel změnit, protože nad určitý počet krmení tak zkrátka jak ho provádíš v jedné osobě nefunguje.

Vše co jde, musíš nachystat předem doma. To je základ. A jesli nějaká Ikea nádoba se slámou bude zdržovat a nestihneš dodání zásob udělat za určitý čas, pryč s ní. Sklenice (kyble) si můžeš doma nachystat na transpotr, Nástavky můžeš mít právě jako ochranu na nákladu na sklenice, můžeš mít od posledního vybírání medu na úlu poznámku kolik dodat sirupu a takto je jen otázkou nakolik včelstev se ten daný den cítíš (jseš připraven) s dodáním zásob, protože dodání zásob je otázkou rozmístění krmítek a do 15 minut je dát a odjet jinam.

Důlležité je: Při dodávání zásob se totiž na jiných stanovištích ještě často vybírá a točí med, hlavně VD (dávání vtahování gabonů, a kyselin), často se musí řešit velká slídivost a nakonec jesli je rodina, tak spokojená rodina je základ práce a míru v duši. Ta rodina, která vyžaduje hromadu času a peněz je, tím hlavním. To vše v jedné osobě. Ten čas dodávání zásob je hlavní období včelařství na kterém závisí úspěch. Dá se to řešit i ponecháním medu. Takže vychází, že zase je jedno kolik je včelstev ale kolik jsi toho se svou metodou stihnul v jedné osobě.

.........

>KaJi (88.103.157.154) --- 20. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) (34724) (34726)
Gusto, asi včelařím v jiných podmínkách, mám jinak rozestavěné úly, a taky jich mám o dost míň jak ty:-)
To je moje představa na časy až mi dojdou síly nosit kanystry ručně.:-)) Spíš si dnes právě kvůli loupeži nedovedu představit krmení ze sklenic na stropě bez ochranného nástavku jak vidím jinde.
<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 20. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) (34724) (34731)

stonjek (90.183.70.9) --- 20. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) (34724)
>Pepo jen blb se zlobí, když mu někdo poradí co se mu neosvědčilo.

Jestli někoho, kdo se neumí podepsat ani vlastním jménem, odhánějí při krmení včely, měl by se to tedy nejdřív naučit.<
.........


Tak teď nevím co si mám převzít z Tvé diskuze. Ten kanystr je těžký a jak a nejlépe a jednoduše jakou tlakovou nádobu nesdělíš.(nevíš)

Praktický pohled hodně soutěží s pravdou a správným východiskem. Nevím jaký význam má nějaké jméno s prací. Také nemáš své dělnice v úlu pojmenované a přesto Ti umí udělat výnos. Nebo nosíš na pracovním oděvu jmenovku?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 20. 3. 2009
Re: Takto včelaříme na Českomoravské vysočině (34725)

Taky jsem spokojený. I dvojčata /2roky/ na to vydržela koukat - málo střihů.
Dobře investované tři stovky.
A dost vychytávek jsem tam viděl. Ani nebyly zmiňovány, jen se mihly.

Jen mi není jasné, jak jde něco ve včelařině bez dotací.
Takové věci je nebezpečné zavádět. Aby se nám to nerozmohlo. :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 20. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) (34724) (34726)

Gusto, asi včelařím v jiných podmínkách, mám jinak rozestavěné úly, a taky jich mám o dost míň jak ty:-)

Ale krmím včas, večer a zatím jsme neměl problém. U kmenových včelstev. Máme tady dobrou podněcovací snůšku, odhaduji že víc jak 50% zásob je med.

Strčím tam odpoledny kontejnery a večer to tam leju.
A nemusím to dělat ani za světla, můžu si vzít červené blikátko na kolo jako čelovku.


A představa, že přijedu na stanoviště, z přívěsu vyvezu takový ten motorový rudl co se sním vozí třeba na stavbách suť atd, na něm budu mít soudek z plastu a vyjedu si na stanoviště a tam od skupiny úlu ke skupině popojedu a vyčerpám to tam. To je moje představa na časy až mi dojdou síly nosit kanystry ručně.:-)) Spíš si dnes právě kvůli loupeži nedovedu představit krmení ze sklenic na stropě bez ochranného nástavku jak vidím jinde.

Mezitím se chystám udělat do sudu díru a natéčkovat k čerpadlu 1" ventil aby to teklo přímo do kanystrů a možná si pořídím i pěkný elektrický rudl na kanystry a nástavky atd.

A odcházím tlouct úly a jinak se chystat. když jsem se konečně dočkal blahobytu a máme volné pátky. Prý někdy mají volné i čtvrtky :-)) Doufám že my v květnu a včervnu na ně najedem taky.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 20. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) (34724) (34731)

Já mám vyzkoušeno čerpání malým ponorným čerpadlem na 12 voltů o výkonu
okolo 15 wattů. Čerpadlo má malý průměr, takže obvykle projde přes hrdlo i
kanystrů a podobných nádob. Napájení dvoukilovým přenosným gelovým olověným
akumulátorem. Cukr musí být tak 1 :1, ne hustší a nesmí být studený, třeba
roztok ponechaný přes noc ležet venku, musí být vlažný, pak má menší
viskozitu. Ideální je, když se čerpá ihned po rozmíchání. Nesmí taky dlouho
ležet, protože v takovém cukru se většinou rozmnoží bakterie a zvýší
viskozitu roztoku. Kdysi jsem to uvažoval pro krmítka uzavřená v nastavcích
pro více včelstev položených na sebe nebo v zadovácích, která by nebyla
přístupná, cukr by do nich tekl hadičkou a množství roztoku v krmítku by se
sledovalo indikátorem. Nakonec jsem ty krmítka dohromady nedal, v nástavcích
položených na sebe jsem krmení vyřešil i bez toho a proti obyčejnému nalití
do krmítka takové čerpání nemá smysl. Ćerpadélko dávalo několik litrů
cukerného roztoku za minutu do výšky půl, jednoho metru, akumulátor měl
vydržet minimálně na 20 - 30 litrů roztoku.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (90.183.70.9) --- 20. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) (34724)

Pepo jen blb se zlobí, když mu někdo poradí co se mu neosvědčilo. Já to také nosím v 20 l kanistrech a bolí od toho tělo. Z kohoutu cukr teče docela dobře, tak jsem předpokládal, když tomu pomůžu cca 2,5 atm tak to na konci hadice poteče dost svižně. Jestli někoho, kdo se neumí podepsat ani vlastním jménem, odhánějí při krmení včely, měl by se to tedy nejdřív naučit. Mě se jedná pouze o ušetření práce a času a i podprůměrně inteligentní včelař jistě pochopil,že než se pokus uskuteční, tedy v podletí, bude to stát nějaký ten čas a ten se v sezoně hledá velmi špatně a co se neudělá v zimě nebo v předjaří to se už většinou nestihne. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fery (77.48.234.34) --- 20. 3. 2009



Chmelová sadba
              

Chmelařský institut s. r. o. Vám nabízí k výsadbě sortiment všech českých odrůd chmele:

CENÍK PRO ROK 2009
Žatecký poloraný červeňák
Osvaldův klon 31, 72, 114

Sadba
       

Cena za kus
       

DPH

neozdravená
       

kořenáč
       

16,50 Kč1)
       

+ 9 %

ozdravená VT
       

kořenáč
       

31,- Kč1) 2)
       

+ 9 %


              

Hybridní odrůdy
Agnus, Bor, Harmonie, Premiant, Rubín, Sládek

Sadba
       

Cena za kus
       

DPH

ozdravená VT
       

kořenáč
       

32,- Kč1) 2)
       

+ 9 %


              

1) Informujte se o věrnostním a množstevním slevovém programu.
2) Ministerstvo zemědělství v rámci Zásad pro rok 2009 dotuje certifikovanou sazenici chmele ve zdravotní
třídě VF nebo VT do výše 15,- Kč za jednu rostlinu (viz Odkazy).



Na Vaši objednávku a na jakékoliv dotazy se těší:
       p. Miroslav Brynda
GSM: +420 602 111 638
Tel.: +420 415 732 126
Fax: +420 415 732 150
E-mail: m.brynda/=/telecom.cz        



Odkazy

Atlas odrůd chmele

Požadavky na kvalitní chmelovou sadbu

Dotace

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fery (77.48.234.34) --- 20. 3. 2009

Já bych zašel na chmelnici se sklenkou medu až se budou sázet sazenice

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M.Válek (77.48.27.78) --- 19. 3. 2009
semínka chmele

Dobrý den,
chtěl bych si vypěstovat vlastní chmel. Prosím o informaci kde by se daly koupit semínka chmele. Pokud víte kde se dají semínka zakoupit napiste mi prosím na e-mail: man.valek/=/seznam.cz.

Děkuji a jsem s pozdravem

M.Válek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M.Válek (77.48.27.78) --- 19. 3. 2009
Re: Nadmerný pocet roztocu letos (24800)

Dobrý den,
chtěl bych si vypěstovat vlastní chmel. Prosím o informaci kde by se daly koupit semínka chmele. Pokud víte kde se dají semínka zakoupit napiste mi prosím na e-mail: man.valek/=/seznam.cz.

Děkuji a jsem s pozdravem

M.Válek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) (34724)

Nechápu to, u Vás buď není v podletí slídivost, nebo vymýšlíte to prat do včel nyní. Kdyby se tu diskutovalo o tom, jak jste natřely M1 plod, nebo jinak omezovaly VD, když je nejvíce zranitelný tak to chápu. Ale ne. Vy tu předvádíte jak prát do úlu cukr a navíc ještě tak blbě, protože při takovém cábrání je v podletí slídivost jak bejk. Vždy záleží na rychlosti, protože po prvním (nakrmeném, vloženém, naplněném či převráceném krmítku) úlu máte čas tak 15 minut do posledního úlu na stanovišti. Jsem zvědavý, jak umíte rychle ujíždět s Vašimi čerpadly s mrakem včel v zádech.




.................
> a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek <
------------------------------------------------------------
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) >Kdysi jsem tlakovým vzduchem přečerpával motorovou naftu z ocelových sudů. Nafta má ale mnohem menší hustotu než cukerný roztok ke krmení. Též jsem dovážel traktorem roztok v sudech na stanoviště ke včelám. Měl jsem také takové spády, že tlakový vzduch z traktoru použiji k přečerpávání cukerného roztoku. Neosvědčilo se to. Krmítka jsem proto plnil obyčejnými zahradnickými (kropicími) konvemi bez kropítek.< Je to rentabilnější. Avšak jak praví klasik, kdo si hraje nezlobí. Rudo promiň.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.244) --- 19. 3. 2009
Takto včelaříme na Českomoravské vysočině

Zakoupilo se to, shlédlo se to, líbilo se to. Budeme mít náplň na dvě schůze. Je to lidsky přístupné a milé dílko kde si autoři na nic nehrají a ukazují chov včel v různých konstrukcích úlů tak jak je včelaři dosud používají.
Doporučuji.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723)

> a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek <
------------------------------------------------------------
Kdysi jsem tlakovým vzduchem přečerpával motorovou naftu z ocelových sudů. Nafta má ale mnohem menší hustotu než cukerný roztok ke krmení. Též jsem dovážel traktorem roztok v sudech na stanoviště ke včelám. Měl jsem také takové spády, že tlakový vzduch z traktoru použiji k přečerpávání cukerného roztoku. Neosvědčilo se to. Krmítka jsem proto plnil obyčejnými zahradnickými (kropicími) konvemi bez kropítek. Je to rentabilnější. Avšak jak praví klasik, kdo si hraje nezlobí. Rudo promiň.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714)

a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek

Pred 15 rokmi som roztok dovážal na stanovište v 50 litr. nádobu z umelej hmoty so širokým uzáverom, nalieval do krhly a tak do kŕmidiel. Roztok som pripravil v starej páčke s ohrevom vody alebo som použil horúcu vodu.
Nebolo to pohodlné, preto som to riešil natlakovaním vzduchu. Opatril som veko kovovou rúrkou až ku dnu, a namontoval k tomu ventil pre veľkú hustilku.
Bol som sklamaný, plast nebol vhodný, zo začiatku sa medzi hladinu roztoku a veko dalo netlačiť len malé množstvo vzduchu, trochu roztoku odtieklo a znavu tlačiť, väčší tlak to neznieslo. moje úsilie vyšlo nazmar.
Záver, vyžaduje to iné riešenie, kovová nádrž, dokonalé utesnenie, elektriku a pod.
Riešil som inak a som spokojný. Drevného odpadu mám dosť, využívam hlavne vysušené výtlačky pri spracovaní vosku s vyradených plástov a hlavne mám to stále na ohradenej včelnici, ktorú navyše stráži aj nem. ovčiačka, ktorá mi navyše robí spoločníčku.
Investoval som do smaltovaného 60 litr. paráka, ktorý mi slúži aj na vytápanie vosku parou a pod. Na zohriate jednej dávky 35 kg cukru treba málo ohrevu, roztok nalejem do dvoch krhiel na vodu a za chvíľu rozlejem do vonkajších kŕmidiel (obsah 4-5 litrov). Je to vynikajúca spôsob ako lacno, rýchlo a pohodlne, a obslúžil som aj do 100 včelstiev. Ak sa človek s týmto spôsobom z žije, dokáže veľmi rýchlo včelstvá nakŕmiť. Vonkajšie kŕmidlá a povalové kŕmidlá použijem v hociktorú dennú dobu, Za posledných 25 rokov sa mi nestalo, aby bolo čo i len jedno včelstvo napadnuté a vyrabované.
Na východe slovenska hovoria "i tak še da"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 3. 2009
RE: v?ela?sk? technika (34716) (34717)


Zřejmě nevíš o čem píši berlovka je pístové čerpadlo s jedním pístem ve tvaru berle vložilo se do vědra drželo pod paží jednou rukou se čerpe a druhou se stříká. dostřik 10 m. Při upevnění svorkou na 100 l sud který by byl na rudlu myslím že by to bylo dost rychlé na jeden zdvih 2 l zase není tak málo ( 4 muži obsluhovali pumpy o výkonu 200 l za minutu) Dostali jsme se do zajetí představ, že bez pořádného motoru nic nejde. Nezdá se vám to také.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: v?ela?sk? technika
> Datum: 19.3.2009 18:27:39
> ----------------------------------------
> Dobrý nápad - poháněli to 4 hasiči.
> J.T.
>
> > Tak mne napadlo dobrý výkon měla hasičská berlovka obsah pístu 2 l vývod
> > hadice D = 1" snadno by se dala upevnit k sudu. Ještě se povalují ve
> > zbrojnicích, byly ve výzbroji do sedmdesátých let Na přepravu podobných
> > kapalin se běžně používají pístová zařízení
> >
> > Pepan
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.177.59.108) --- 19. 3. 2009
včelařska technika

Promiňte,video už jde,odvičkovače jdou zkušebně,kalové čerpadlo čerpe hustý cukerný roztok do výšky 3 m.Loni jsem třimetrovou hodici nahradil šestimetrovou až nemusim tak často pojiždět.Mám 70 včelstev ve dvou řadach.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34719)

Pokud máte u včel 220v nebo na přečerpání cukr. roztoku ze
sudu do kanystru je rychlejší čerpadlo na vrtačku výkonnější
/eshop.ceza.cz/za 140 kc na 3/4 hadici postup stejný nejdříve vodu a po nakrmení řádně propláchnout.
jde to rychle a bez cvrndání a námahy
zdravím dědek K
-------
Pokud někdo chce tohle odzkoušet na 12 ať dá vědět. Výměnou za slib výměny zkušeností mu pošlu 12Vmotor přes 500W, hřídel 8mm.

karel puntik jirus seznam cz

Jen první tři maily.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kučera (88.101.250.34) --- 19. 3. 2009
včelařská technika

ahoj už to frčí já vám tedy prozradím jak to funguje,
dnes se ozval přítel a kdeže to čerpadlo je ,stáčí zadat
do vyhledavače /cerpadlo na vrtačku/a najdete čerpadla od 120
kc do 15000kc, to nejmenší od mechaniky 180kc /www.dompot.cz/
na půlpalcovou hadici utáhne ho 12v aku vrtačka na 10včelstev
to chce baterii2ah do čerpadla musíte nejprve nasát vodu a potom cukerný roztok 3:2 sud nebo barel dopravit ke včelám sací hadice tak dlouhá aby čerpadlo bylo nad krmítkem výtlak
krátký jinak časem kape kolem hřídelky.
Pokud máte u včel 220v nebo na přečerpání cukr. roztoku ze
sudu do kanystru je rychlejší čerpadlo na vrtačku výkonnější
/eshop.ceza.cz/za 140 kc na 3/4 hadici postup stejný nejdříve vodu a po nakrmení řádně propláchnout.
jde to rychle a bez cvrndání a námahy
zdravím dědek K

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34711)



S tim vzduchem vam fandim, je to docela dobry napad :) Mohlo by byt za
malo penez hodne muziky, jen mam obavu z tech 30m hadice, urcite bych
sel do nejakeho vetsiho prurezu. Tou 3/4 hadici napoustim rozpusteny
roztok z velkeho 50l kyble do zahradni konve (kterou pak krmim) a tece
to uplne jak pos.... i pri plnem kyblu a to ma ta hadice jen 40cm delky.
Stridam dve konve, tak me to pomaly napousteni tak nevadi......


petr j.




stonjek napsal(a):
> To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí
> kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na
> 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho
> protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude
> také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze
> zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to.                      Zdraví R.
> Stonjek
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 19. 3. 2009
RE: v?ela?sk? technika (34716)

Dobrý nápad - poháněli to 4 hasiči.
J.T.

> Tak mne napadlo dobrý výkon měla hasičská berlovka obsah pístu 2 l vývod
> hadice D = 1" snadno by se dala upevnit k sudu. Ještě se povalují ve
> zbrojnicích, byly ve výzbroji do sedmdesátých let Na přepravu podobných
> kapalin se běžně používají pístová zařízení
>
> Pepan
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 3. 2009
Re: v?ela?sk? technika

Tak mne napadlo dobrý výkon měla hasičská berlovka obsah pístu 2 l vývod hadice D = 1" snadno by se dala upevnit k sudu. Ještě se povalují ve zbrojnicích, byly ve výzbroji do sedmdesátých let Na přepravu podobných kapalin se běžně používají pístová zařízení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <<a href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">Josef.Mensik/=/seznam.cz</a>>
> Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> Datum: 19.3.2009 17:15:21
> ----------------------------------------
> Nakonec zjistí , že nejlevnějčí a odloučená stanoviště je jednoduché pístové
> čerpadlo na ruční pohon
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> > Datum: 19.3.2009 16:51:49
> > ----------------------------------------
> > To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí
> > kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na
> > 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho
> > protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude
> > také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze
> > zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to.                      Zdraví R.
> > Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 3. 2009
Re: v?ela?sk? technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34713)

Tak mne napadlo dobrý výkon měla hasičská berlovka obsah pístu 2 l vývod hadice D = 1" snadno by se dala upevnit k sudu. Ještě se povalují ve zbrojnicích, byly ve výzbroji do sedmdesátých let Na přepravu podobných kapalin se běžně používají pístová zařízení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> Datum: 19.3.2009 17:15:21
> ----------------------------------------
> Nakonec zjistí , že nejlevnějčí a odloučená stanoviště je jednoduché pístové
> čerpadlo na ruční pohon
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> > Datum: 19.3.2009 16:51:49
> > ----------------------------------------
> > To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí
> > kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na
> > 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho
> > protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude
> > také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze
> > zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to.                      Zdraví R.
> > Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712)

a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek
-----
Slyšel jsem o pokusech v tomto směru. Kolik tak takový pozinkovaný sud s obručema může udržet atmosfér?

-----
Tohle řešení mi nabízel tchán (starý praktik - i když ne včelař) jako alternativu k přenosnému/převoznému kompresoru, když jsem kdysi řešil jak aerosolovat na vzdáleném stanovišti. Prý ten sud vydrží poměrně vysoký tlak.
Ovšem poměrně zbabělý jsem býval i za mlada a dnes na svém životě vyloženě lpím. Takže jsem se k pokusu nikdy neodhodlal. :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 3. 2009
Re: v?ela?sk? technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712)

Nakonec zjistí , že nejlevnějčí a odloučená stanoviště je jednoduché pístové čerpadlo na ruční pohon

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ela?sk? technika
> Datum: 19.3.2009 16:51:49
> ----------------------------------------
> To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí
> kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na
> 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho
> protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude
> také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze
> zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to.                      Zdraví R.
> Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (90.183.70.9) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710)

To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (90.183.70.9) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710)

To je ten zásadní rozdíl mezi teoretiky a praktiky. Teoretik si vymýšlí kraviny a věří jim a praktik ví. Např to, že plastové kalové čerpadlo na 220 V /nejlevnější verze/ cukrový roztok 3 : 2 neutáhne, natož aby ho protáhl 30 m. 3/4 hadice. Co by pak asi zmohlo 12 V! Samotíží to asi bude také nedokonalé řešení pouze pro nepatrné promile stanovišť a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707)

Samotný spád nemůže být tak vysoký, aby hustý cukr 30 metry jakkoli velké hadice vytékal dost rychle.

Znovu sa oponuje bez videnia a bez odskúšania. Nádoba s roztokom bola vyššie na d radmi úľov min. 3-4 m, 3/4 cólová hadica a prietok bol viac ako dostatočný. Musím k tomu k tomu niečo pridať, vo výške nádoby aml prípojku vodovodu, čiže aj plnenie bolo na jednotku!
On využil dobrú a vhodnú konfiguráciu terénu. Netreba zabúdať, ž v sude je vodný stĺpec 100 cm, teda je tam aj väčší tlak, musí byť aj kvalitný kohútik s vhodým priemerom. Majiteľ s bol tým nadšený! Škoda, že dostal mozgovú porážku, musel včely predať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34708)

Tam asi bude třeba nemíchat ty nejhustší roztoky , s koncentrací klesá
viskozita roztoku cukru dost výrazně. Pak ještě viskozita klesá s teplotou,
ledovou vodu by asi bylo vhodné trochu ohřát. Při krmení na konci července,
do poloviny srpna by neměl být s větším obsahem vody problém.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 19, 2009 11:39 AM
Subject: Re: včelařská technika


> Dělám roztok kalovým čerpadlem 750W a docela mám o ně strach. Zkoušel jsme
> to přečerpávat samospádem do kanystrů a teklo to tak pomalu, že jsem to
> přeléval raději konví a trychtýřem. Na stanovišti to raději odnosím v
> plastových kanystrecch k ůlům a pak když je vše připravené to přelévám.
> Vlastní samospád - to je docela tlustá hadice a asi moc času - malý
průtok.
>
> Že bych jezdil s cisternou, nebo se sudy na přívěsu či v autě mě napadlo
> mnohokrát, ale nemám příjezd až k ůlům. Nejlepší obrana proti krádeži:-))
>
> Když vidím, jak těch 750W ztěžka tlačí ten "med" tak bych se chtěl zeptat,
> jestli to čerpadélko z Mechaniky - je to čerpadlo co myslím. Tedy to co má
> uvnitř "ozubené" gumové kolečko, 6mm hřídel a zda se ještě prodává? A
taky
> s jak hustým roztokem si to poradí?
>
> Dík
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704)

Dělám roztok kalovým čerpadlem 750W a docela mám o ně strach. Zkoušel jsme to přečerpávat samospádem do kanystrů a teklo to tak pomalu, že jsem to přeléval raději konví a trychtýřem. Na stanovišti to raději odnosím v plastových kanystrecch k ůlům a pak když je vše připravené to přelévám.
Vlastní samospád - to je docela tlustá hadice a asi moc času - malý průtok.

Že bych jezdil s cisternou, nebo se sudy na přívěsu či v autě mě napadlo mnohokrát, ale nemám příjezd až k ůlům. Nejlepší obrana proti krádeži:-))

Když vidím, jak těch 750W ztěžka tlačí ten "med" tak bych se chtěl zeptat, jestli to čerpadélko z Mechaniky - je to čerpadlo co myslím. Tedy to co má uvnitř "ozubené" gumové kolečko, 6mm hřídel a zda se ještě prodává? A taky s jak hustým roztokem si to poradí?

Dík

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705)

Samotný spád nemůže být tak vysoký, aby hustý cukr 30 metry jakkoli velké
hadice vytékal dost rychle. El vrtačka, je tam síťové napětí, takže podle
toho, jak si to představuji, by to chtělo asi spíše hadici menšího průměru a
čerpadlo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 19, 2009 8:23 AM
Subject: Re: včelařská technika


> Radim, mám priateľa, chová 50 včelstiev obojstranný prístrešok na svahu,
> nad včelstvami otvorené ohnisko, 200 litr. sud s ventilom, 30 m hadice na
> konci z ventilom. Roztok miešal pomocou el. vŕtačky. Najefektívnejšie
> podávanie cukrového roztoku, ale s ťažkou hadicou je to namáhavé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704)

Nic proti technickým řešením, ale na odloučené stanoviště bude do počtu
desítek včelstev asi nejrentabilnější a nejrychlejší "čerpadlo" kýbl a
člověk. Čerpadlo do fontány se vyznačuje obvykle velice malou výtlačnou
výškou a to navíc pro řídkou vodu, v hustém roztoku cukru dosažitelná
výtlačná výška ještě klesne, dopravované množství se tím stane velice malé a
účinnost takového čerpadla půjde vepsí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 19, 2009 7:21 AM
Subject: Re: včelařská technika


> Nic proti tomu, ale vydrží baterie 200l sud 3 : 2 a 30 m hadice?? Zkoušel
> jsem čerpadlo do fontány a asi by to nešlo. Zatím vítězí kompresor se
> spalovacím motorem, jen musím vyřešit regulovaný odfuk,ale hlavně to chce
> přemoct lenost a začít už dělat. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704)

Radim, mám priateľa, chová 50 včelstiev obojstranný prístrešok na svahu, nad včelstvami otvorené ohnisko, 200 litr. sud s ventilom, 30 m hadice na konci z ventilom. Roztok miešal pomocou el. vŕtačky. Najefektívnejšie podávanie cukrového roztoku, ale s ťažkou hadicou je to namáhavé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (90.183.70.9) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703)

Nic proti tomu, ale vydrží baterie 200l sud 3 : 2 a 30 m hadice?? Zkoušel jsem čerpadlo do fontány a asi by to nešlo. Zatím vítězí kompresor se spalovacím motorem, jen musím vyřešit regulovaný odfuk,ale hlavně to chce přemoct lenost a začít už dělat. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kučera (88.101.250.34) --- 18. 3. 2009
včelařská technika

Přatelé včelaři velice rád Vás čtu už 3 roky Vaše nápady jsou někdy super.Ponorné čerpadlo opravdu není třeba vyrábět na čerpaní cukr roztoku používám čerpadéllko z železařství za 90kc pohon aku vrtačkou (mechanika Praha)aku 2ah 10 včelstev krmítka ještěd .Dovozová o něco větší výkonnější
čerpadélka aku vrtačka neutáhne nutná na 220 v.Nemáte někdo skušenost s rotačním ometačem plástů ?

zdravím ať už nám to bzučí
jedním prstem dědek Kučera

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Fery (77.48.234.34) --- 18. 3. 2009
lepidla,včel.technika,tavidla a jiné ptákoviny

zdarec,to je teda k popukání,včelaři se nudí,to je jasný

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 18. 3. 2009
Krmení ptáků

Tak jsem v zimě dělal lojové koule, zavěšoval je v zelených síťovkách od zeleniny na větve a v zimě, jak byl sníh, zájem o ně nebyl. Dvakrát nebo třikrát jsem zaznamenal strakapouda, jak dloubal do koule a ve sněhu pod ním sbíral spadlá semena kos. Jedna koule vydržela nejméně měsíc. Dneska koukám, na kouli se živí ze 5 sýkor a kolem lítá "ve frontě" na žrádlo ještě nejméně dalších 10. Hlavně sýkory koňadry. Vypadá to, že pár týdnů skoro netknutá koule bude dneska pryč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (213.226.254.30) --- 18. 3. 2009
Re: Včelařská technika - solarni varic (34694) (34696) (34699)

http://www.ecoshop.cz/vyrobek/387/0_slunecni-varice/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 3. 2009
Re: Včelařská technika (34694) (34696)

Musíte brát v úvahu , že na zem dopadá v našich podmínkách průměrně 1,4 kw / m2 v období letního slunovratu to může být i 2,5. S toho je v jakých kolivsolárních systémech využitelných maximálně 30%

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Včelařská technika
> Datum: 18.3.2009 09:47:13
> ----------------------------------------
> Jak mně napadá, jako podnět pro kutily oplývající dostatkem peněz, kdyby
> chtěl někdo skutečně sluneční tavidlo velkého výkonu, které by mohlo
> fungovat od dubna po září, tak by mohl na získávání tepla použít
> profesionální sluneční kolektor třeba v provedení vakuovaných trubic a teplo
> potom vést trubkou do vlastního tavidla, přirozeně potom už jiného tvaru než
> je klasické sluneční. Výrobci uvádějí, že tyto vakuované kolektory případně
> ještě opatřované plastovými čočkami, které soustřeďují teplo na trubice,
> dokáží ohřívat teplou vodu i v zimě za polooblačného počasí a v létě v nich
> teplota běžně převyšuje 100 st C, takže udělat sluneční tavidlo funkční od
> dubna po září by neměl být větší problém.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 18. 3. 2009
Re: Včelařská technika (34697)


>Pro Jihočeské včelaře.

Byl vyhlášen Grand na podporu začínajících a stávajících včelařů : Nutno podat od 16.3 - 3.4.2009

Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 3. 2009
Re: Včelařská technika

Nebo přitápět v klasickém slunečním tavidle. Třeba na plech tavidla zespodu
připájet měkkou pájkou meandry z měkké měděné trubičky a tím hnát vodu z
slunečního kolektoru umístěného vedle....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 18, 2009 9:56 AM
Subject: Re: Včelařská technika


> Jak mně napadá, jako podnět pro kutily oplývající dostatkem peněz, kdyby
> chtěl někdo skutečně sluneční tavidlo velkého výkonu, které by mohlo
> fungovat od dubna po září, tak by mohl na získávání tepla použít
> profesionální sluneční kolektor třeba v provedení vakuovaných trubic a
teplo
> potom vést trubkou do vlastního tavidla, přirozeně potom už jiného tvaru
než
> je klasické sluneční. Výrobci uvádějí, že tyto vakuované kolektory
případně
> ještě opatřované plastovými čočkami, které soustřeďují teplo na trubice,
> dokáží ohřívat teplou vodu i v zimě za polooblačného počasí a v létě v
nich
> teplota běžně převyšuje 100 st C, takže udělat sluneční tavidlo funkční od
> dubna po září by neměl být větší problém.
>
> R. Polášek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 3. 2009
Re: Včelařská technika (34694)

Jak mně napadá, jako podnět pro kutily oplývající dostatkem peněz, kdyby
chtěl někdo skutečně sluneční tavidlo velkého výkonu, které by mohlo
fungovat od dubna po září, tak by mohl na získávání tepla použít
profesionální sluneční kolektor třeba v provedení vakuovaných trubic a teplo
potom vést trubkou do vlastního tavidla, přirozeně potom už jiného tvaru než
je klasické sluneční. Výrobci uvádějí, že tyto vakuované kolektory případně
ještě opatřované plastovými čočkami, které soustřeďují teplo na trubice,
dokáží ohřívat teplou vodu i v zimě za polooblačného počasí a v létě v nich
teplota běžně převyšuje 100 st C, takže udělat sluneční tavidlo funkční od
dubna po září by neměl být větší problém.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 3. 2009
Re: dobré nápady (34681) (34691) (34692) (34693)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: dobré nápady
> Datum: 17.3.2009 23:29:24
> ----------------------------------------
>
>
> tak to byl drahy i ten vrtak za dvacet :-)
>
> petr j.
>
>
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > na roční spotřebu 20 rámků je to drahé
> >
> > pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: dobré nápady Datum: 17.3.2009 22:40:22
> >> ----------------------------------------
> >>
> >>
> http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html
>
> >>
> >>
> >>
> >>
> >> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> >> > Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování
> >> rámků. Jste
> >> nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si
> >> neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
> >> > Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na
> >> jejich
> >> děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU
> >> hned jsem
> >> zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky
> >> po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned
> >> i drátkoval , je to
> >> krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a
> >> hned dáváte
> >> i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat
> >> tak blbě
> >> tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli
> >> takovýmto
> >> slovům tuto diskusi miluju
> >> > Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé
> >> myšlenky . >
> >> > Pepan
> >> >
> >> >
> >>
> >>
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (90.183.70.9) --- 18. 3. 2009
Včelařská technika

Nechci se přít, ale kde tedy soudruzi v NSR udělali chybu???Izolovaná bedna, dvojité sklo vystláno břidlicí zrdcadlo a seriozní německý výzkumák. Já jsem měřil teploměrem na zpaliny, tedy přesnost nic moc, pouze bednu s dvojitým sklem a max 93 stupňů, přesně jako v tom článku. Důležité je ale, že železo taje cca při 1500 a tak nám to hřebíky neohrožuje. Byla tu zmínka o sponkovačkách Gude. Neberte si nejlevnější Combi, nejde u ní regulovat síla rázu a to někdy může vadit, např prosekává sololit a stahování tlaku vzduchu nefunguje. Na rámky je to ale špička. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ježek.obecný (e-mailem) --- 17. 3. 2009
Re: dobré nápady (34681) (34691) (34692)



tak to byl drahy i ten vrtak za dvacet :-)

petr j.




Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> na roční spotřebu 20 rámků je to drahé
>
> pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: dobré nápady Datum: 17.3.2009 22:40:22
>> ----------------------------------------
>>
>> http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html
>>
>>
>>
>>
>> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
>> > Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování
>> rámků. Jste
>> nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si
>> neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
>> > Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na
>> jejich
>> děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU
>> hned jsem
>> zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky
>> po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned
>> i drátkoval , je to
>> krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a
>> hned dáváte
>> i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat
>> tak blbě
>> tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli
>> takovýmto
>> slovům tuto diskusi miluju
>> > Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé
>> myšlenky . >
>> > Pepan
>> >
>> >
>>
>>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 3. 2009
Re: dobré nápady (34681) (34691)

na roční spotřebu 20 rámků je to drahé

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: dobré nápady
> Datum: 17.3.2009 22:40:22
> ----------------------------------------
>
> http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html
>
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování rámků. Jste
> nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si
> neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
> > Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na jejich
> děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU hned jsem
> zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky po 4 ks
> JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned i drátkoval , je to
> krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a hned dáváte
> i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat tak blbě
> tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli takovýmto
> slovům tuto diskusi miluju
> > Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé myšlenky .
> >
> > Pepan
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ježek.obecný (e-mailem) --- 17. 3. 2009
Re: dobré nápady (34681)


http://www.gude.cz/naradi-technika/sponkovacky-hrebikovacky/pneumaticka-sponkovacka-hrebikovacka-kombi-set.html



Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování rámků. Jste nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
> Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na jejich děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU hned jsem zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned i drátkoval , je to krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a hned dáváte i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat tak blbě tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli takovýmto slovům tuto diskusi miluju
> Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé myšlenky .
>
> Pepan
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 17. 3. 2009
Re: tavidlo peněz a času...... (34677) (34680) (34686)


Ja uz delsi dobu uvazuji o necem podobnem, ale ve vetsim - SKLENIK,
ktery nevyuzivam mam pomerne dobre umisteny na jizni strane, jen pred
nim pokacim starou svestku, ktera tam stini a jsem v nem schopny vytavit
za jeden slunny den nastavky od cca 50 vcelstev i s jejich desinfekci
(je to velky sklenik 3x7m). Samozrejme tak velkou kapacitu sklenikoveho
tavidla sam nevyuziji a pravdepodobne nabídnu volne kapacity k dispozici
i ostatnim vcelarum z nasi ZO :-)


> A zkusil bych to na celé nástavky. Kadibudku ze skla, na výšku několika
> nástavkavů, nejvyšší strana na sever by byla tmavá ze dřeva s dveřmi. Pokud
> by to dřevo nástavků vydrželo, nebyl by problém v horním patře vyvinout
> dostatečně vysokou teplotu. A desinfikovat rovnou i nástavky.
> Aparatura na vyvařování voští v páře mi přijde mnohem složitější a provozně
> dražší, ale bohužel, slunce po 15. hodině nevidím.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34673) (34675) (34679) (34687)

Sluneční tavidlo jako další krám nepotřebuji. Vezmu volný skleněný nástavek podle potřeby, každý opatřím třemi zrcadly a pokud svítí od rána do 15 hod slunce tak to stačí.
Zavěsí se na jeřáb a vosk kape do vody.Zbytky voštin dám do vařáku, aby zisk vosku byl maximální. Jeřáb i nástavek je na webu www.vcelarství.názory.cz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (90.177.14.87) --- 17. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát (34673)

Takhle to přeci funguje i bez přitápění.Letos ale dělám sklápěcí s větší plochou. Důležité je použít jako podklad tvrdý plech - u mne nerez plech , aby se daly zbytky dobře seškrábnout. Chci použít makrolon ,kvůli váze skla , mám ale pochybnosti a průsvitnosti těch přepážek dutinek, když budou paprsky procházet ne kolmo , ale mírně šikmo. U skla to takový problém nebyl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34673) (34675) (34679)

Anton:>Ale skúste , pri akej teplote sa dokážu topiť medzerníky z plastu. <
.....
To bude polystyren.(nepěněný) Deformuje se od 80°C. Polyetylénové vydrží víc, záleží z jakého PE jsou. Teplotně (tání) oproti PS jsou ale o hodně výš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 17. 3. 2009
Re: tavidlo peněz a času...... (34677) (34680)

Osobně si myslím že Anton jde správným směrem.
A není první.

Kdybych nebydlel pod lesem a slunce viděl jen z rána, tak bych si tohle co on vymýšlí dávno udělal.

A zkusil bych to na celé nástavky. Kadibudku ze skla, na výšku několika nástavkavů, nejvyšší strana na sever by byla tmavá ze dřeva s dveřmi. Pokud by to dřevo nástavků vydrželo, nebyl by problém v horním patře vyvinout dostatečně vysokou teplotu. A desinfikovat rovnou i nástavky.
Aparatura na vyvařování voští v páře mi přijde mnohem složitější a provozně dražší, ale bohužel, slunce po 15. hodině nevidím.

On ten Langstroth, Hruschka atd taky nevěděli roupama co dělat. :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(87.197.103.170) --- 17. 3. 2009
Re: (19617) (19618) (19619) (19625) (19651) (19653) (19661) (19670) (19672) (19674) (19678) (19682) (34682) (34684)

vrba egyptská ( Salix. medemii Boiss. )       S-012
vrba lýkovcová ( S. daphnoides Vili. )       S-021
vrba lýkovcová ( S. daphnoides Vili. )       S-161
vrba jíva - rakyta (S. caprea L. )       S-026
vrba Smithova (S. x smithiana Willd. )       S-008
vrba mechovitá (S. muscina Dode )       S-082
kříženec jívy a vrby mechovité ( S. caprea L. x S. musica Dode )       S-171
kříženec vrby egyptské ( S. medemii Boiss. x wind )S-037
vrba pestrá ( S. x dichroa Doll. )       S-224
kříženec vrby popelavé a nachové(S. x pontederana Willd. )S-173
vrba trojmužná stálekvetoucí( S. triandra L. Semperflorens' )S-430
vrba černající( S. nigricans Sm. )        S-177
vrba lesklá ( S. lucida Mtihl. )        S-175

Najužitečnejší je S-008 a S-430

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(87.197.103.170) --- 17. 3. 2009
Re: (19617) (19618) (19619) (19625) (19651) (19653) (19661) (19670) (19672) (19674) (19678) (19682) (34682)

Řízky vrb:
http://www.vulhmuh.cz./
Výzkumná stanice Kunovice, Na Záhonech 601, CZ - 686 04 KUNOVICE
+420572549115
Kunovice tel: 602 56 56 94Ing. Čížiková pri Uhorskom Hradišti.Odrezky sa distribujú v marci, cena 4.-Kč/kus

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (85.71.147.86) --- 17. 3. 2009
vrby - 88.101.41.217

Řízky vrb prodává ZO ČSV Vlachovo Březí. Inzerát měli v časopise Včelařství 12/2008. Nabízeli 12 druhů plus vrby košíkářské. Cena řízku 0,80 Kč, nejmenší odběr 70 ks.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (88.101.41.217) --- 17. 3. 2009
(19617) (19618) (19619) (19625) (19651) (19653) (19661) (19670) (19672) (19674) (19678) (19682)

Prosím neví někdo kde bych koupil řízky vrb potřebuji nějaký kontakt. díky Tomáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 3. 2009
dobré nápady

Diskutujete tady o slunečním tavidle nedávno to bylo o děrování rámků. Jste nezdolatelní ve vymýšlení složitých a nákladných přístrojů a nikdo si neuvědomuje že jednoduchá řešení jsou ty nejlepší.
Příkladně to děrování rámků! odkazy nám ukazovaly různé strojky na jejich děrovaní NĚKDO TADY NAPSAL , A CO VRTAT LOUČKY PŘED SBÍJENÍM PO DVOU hned jsem zakoupil za dvacku dlouhý 2mm vrták a začal vrtat jednotlivé loučky po 4 ks JE TO FOFR. pak při sbíjení v přípravku na 1 rámek jsem hned i drátkoval , je to krása když to nemusíte brát několikrát do ruky. Vezmete pár dřívek a hned dáváte i vydrátkovaný rámek do bedny Pak žasnete jak jste to mohli dělat tak blbě tolik let..Stačilo na to jen těch 20 Kč a výkon o 100% větší. Kvůli takovýmto slovům tuto diskusi miluju
Zrovna tak rád prohlížím různé fotogalerie a kradu jednoducé myšlenky .

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.138.80) --- 17. 3. 2009
Re: tavidlo peněz a času...... (34677)

to se tady mrhá pracovním časem a to je přece o něčem jiném?!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 3. 2009
Re: sluneční tavidlo (34673) (34675)

No když někdo věří, že sluneční tavidlo udělá 136 stupňů, proč mu brát iluze.

Pán kolega to nebol prelud, to bola niekoľkokrát potvrdená realita. Ja sám som na to reagoval podobne Ty, až dovtedy, kým som to nevidel na vlastné oči. Ale skúste , pri akej teplote sa dokážu topiť medzerníky z plastu.
Zobral som si zbytky, ktoré boli suché, a doma som ich podrobil prísnej skúške v odstredivke s vyvíjačom pary, lebo som mu chcel dokázať, že v odpade je vosk. A nebol, musel som priznať porážku.
Ja mám svoj odskúšaný technologický postup, kde mám priemerný výťažok na 1 plást 135 140 g vosku, z toho je vložený vosk s MS o váhe 82 g váhe Ms a 53-58 g, vosk ktorý vložili do stavby Ms svoj vosk.
Moj pôvodný vstup do Konferenci nebol o propagácii slnečného tavidla, chcel so len radu ohľadne použitia polykarbonátových dosiek v tejto oblasti. Sú aj malý včelári a tým slnečný rozpúšťač je vyhovujúci (každý nemôže stavať kombinát), ak je dobre skonštruovaný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78503 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 34679 do č. 34739)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu