Včelařská konference

CHtěl bych na tento příspěvek zareagovat trochu z jiné strany.Včera se v Žandově u Č.Lípy pálila včelstva dvou přátel, jelikož u nich byl prokázán mor plodu.Toto onemocnění bylo před pěti lety likvidováno v sousední Velké Bukovině.A ještě před tím v delších časový úsecích v Karlovce,která je součástí Velké Bukoviny.Samozřejmě se pátralo odkud by se sem tato nemoc mohla dostat.Nebyli zjištěny žádné přesuny.Stanoviště byla vždy řádně zlikvidovaná,spálena.A tak mě napadlo,zda-li by se nemohlo jednat o nějakou dutinu v lese,kterou po generace užívají včely.Jsou roky kdy přezimuji a vydrží více zim,pokud je k nim příroda štědrá,ale příjde špatný rok a včelstvo zemře.Další rok má ulétlý roj o příbytek postaráno.Může se jednat o hodně starý strom a my nevíme jaká zde byla zdravotní situace ohledně moru plodu před dávnými lety.Tak že z tohoto pohledu a ovzláště v lokalitě kde mor plodu už prokazatelně byl,jsou všechny neznámé ulétlé roje a divoce žijicí včely nebezpečné amněly by se likvidovat.Používané dutiny,je-li to možné ucpat.Myslím si,že všeobecně by se mělo i po zániku ochraných pásem těmto lokalitám věnovat stalou preventivní pozornost.
Ještě k začátku mého příspěvku.Na televizi PRIMA byla nedávno zpráva,že mor plodu byl zjištěn v D.Habarticích na Děčínsku.A to je 3-4 km z Karlovky.

Zrovna teď se mně to jeví důležité, protože zvýšenou
aplikací léčiv byli roztoči v posledním roku silně potlačeni, včelaři byli
úhyny včelstev přitlačeni k tomu léčit pečlivě, takže výskyt roztočů je malý
a bude teprve pozvolna během let narůstat až zase do nějakého přemnožení a
úhynů. Taková neléčená včelstva právě nyní mohou dobu, kdy roztoči nebudou
dělat problémy, o dost zkrátit.
------------------------------------------

Nechci zpochybňovat význam léčení, a dotací na vyšetření, ale to, že o něčem nevydávali prohlášení tiskoví mluvčí a nebylo to v televizi a v novinách neznamená, že se to ještě nestalo.

Před pěti lety po velkých úhynech zmizeli roztoči taky. Následující rok jich bylo minimum a pak se objevili.

Problém je, že málokdo má přehled o roztočích kromě těch zimních vyšetření.

Ten třetí rok, tedy asi 2005 jsme měl už 2 včelstva, ve kterých jsem po 1. a 2. fumigaci napočítal kolem 1500 VD.
Vyzimovala perfektně a bez problémů.

Zajímavé bylo, že tehdy skutečně léčivo účinkovalo a při druhém léčení byl spad už o řád menší než po prvém. Léčil jsem papírky a poměrně brzy.

V 2007 byl spad stále stejný, léčil jsem aerosolem a prvně až v listopadu. Tedy o nějaké reinvazi pochybuji.

SPad byl velký, ale taky do těch 1000 až 2000.

Takže nic není tak jednoduché, jak by se nám líbilo.

Karel

No, když vznikly v zimě nějaké rozpory stran odevzdávání vzorků měli, bylo
mně řečeno, že na rozdíl od předchozích let je letos toto přímo ošetřeno
zákonem. Přiznám se ale, že jsem po tom později nijak nepátral a nesháněl
příšlušné texty. Jinak sledování včelstev je pěkné, ale je pak otázka jak
moc taková neléčená včelstva rozšiřují roztoče v okolních včelstvech a tím
maří práci okolních včelařů a vyšší koncentrací roztočů přispívají k vzniku
populace rezistentní na současná léčiva. Jasné je jedině to, že když takové
včelstvo hyne v létě, kdy je teplo, může své roztoče přes loupež předat do
včelstev až nějakých pár kilometrů daleko. Předpokládám, že když ty včelstva
jsou v chatě, ne někde v lese 20 metrů vysoko, že jsou snadno přístupná a
potom v přítomnosti majitele není žádný zvláštní problém s těmi včelami
udělat pořádek. Zrovna teď se mně to jeví důležité, protože zvýšenou
aplikací léčiv byli roztoči v posledním roku silně potlačeni, včelaři byli
úhyny včelstev přitlačeni k tomu léčit pečlivě, takže výskyt roztočů je malý
a bude teprve pozvolna během let narůstat až zase do nějakého přemnožení a
úhynů. Taková neléčená včelstva právě nyní mohou dobu, kdy roztoči nebudou
dělat problémy, o dost zkrátit.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 18, 2009 9:31 AM
Subject: Re: Včely ve střee


> Hm, to je dilema, co dál s tím. Léčení včelstev bylo letos na rozdíl od
> jiných let nařízeno zákonem. Aspoň tak mi to bylo vysvětleno. Proto vědět,
> že někde je neléčené včelstvo a nic pro to neudělat by mohl znamenat
> problém. Nehledě na okolní včelaře, jejich včelstva budou k rozchovu
> dostávat příslušné dávky živých roztočů. Bude asi třeba to nahlásit
> místnímu
> ZO nebo veterině, případně domluvit se s majitelem chalupy a něco s tím
> dělat. Myslím, že by ještě šlo včely s matkou přeložit do úlu, nějaký plod
> zničit a zbytek plodu natřít léčivem.
>
> R. Polášek
> ---------------------
>
> Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně
> žijící včely, to nevím.
> Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.
>
> Sleduji pár míst, kde se usazazují roje a domívám se, že nedělám nic
> nezákonného, když sleduji jejich schopnost a šance na přežití.
>
>
> Něco jiného je mít 50 metrů od svých včel "divoké" nebo i chované a
> neléčené, nebo mizerně léčené.
>
> Karel

Hm, to je dilema, co dál s tím. Léčení včelstev bylo letos na rozdíl od
jiných let nařízeno zákonem. Aspoň tak mi to bylo vysvětleno. Proto vědět,
že někde je neléčené včelstvo a nic pro to neudělat by mohl znamenat
problém. Nehledě na okolní včelaře, jejich včelstva budou k rozchovu
dostávat příslušné dávky živých roztočů. Bude asi třeba to nahlásit místnímu
ZO nebo veterině, případně domluvit se s majitelem chalupy a něco s tím
dělat. Myslím, že by ještě šlo včely s matkou přeložit do úlu, nějaký plod
zničit a zbytek plodu natřít léčivem.

R. Polášek
---------------------

Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně žijící včely, to nevím.
Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.

Sleduji pár míst, kde se usazazují roje a domívám se, že nedělám nic nezákonného, když sleduji jejich schopnost a šance na přežití.


Něco jiného je mít 50 metrů od svých včel "divoké" nebo i chované a neléčené, nebo mizerně léčené.

Karel

adresa je nepoužitelná(za www. je mezera) a i tak jsou tam stovky příspěvku a nejde to najít. Skus tu adresu doplnit. Dík
Jsou dvě možnosti jak se dostat na stránku. Přímo na www.vcelarstvi.nazory.cz. Mezera se nikde nedělá. Taky přes www.vcely.kvalitne.cz , klikne se na odkaz Včelaření pod rámečkem návštěv a potom se klikne na fotoalbum.
B.V.

Pro méně vytrvalé je to tady :-)


http://www.vcelarstvi.nazory.cz/foto-index.php?galid=7&uvod=0

Hm, to je dilema, co dál s tím. Léčení včelstev bylo letos na rozdíl od
jiných let nařízeno zákonem. Aspoň tak mi to bylo vysvětleno. Proto vědět,
že někde je neléčené včelstvo a nic pro to neudělat by mohl znamenat
problém. Nehledě na okolní včelaře, jejich včelstva budou k rozchovu
dostávat příslušné dávky živých roztočů. Bude asi třeba to nahlásit místnímu
ZO nebo veterině, případně domluvit se s majitelem chalupy a něco s tím
dělat. Myslím, že by ještě šlo včely s matkou přeložit do úlu, nějaký plod
zničit a zbytek plodu natřít léčivem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 17, 2009 10:01 PM
Subject: Včely ve střee


> Dnes jsem našel přezimované včelstvo ve střeše na chalupě v lese. Všiml
> jsem si jedné včelky jak nese pyl a směru letu. Majitel bydlí ve městě a
na
> chalupu přijede až tak v létě.
> Ten bude překvapen, že nechtěně včelaří. Přežily bez léčení.
> B.V.

adresa je nepoužitelná(za www. je mezera) a i tak jsou tam stovky příspěvku a nejde to najít. Skus tu adresu doplnit. Dík
Jsou dvě možnosti jak se dostat na stránku. Přímo na www.vcelarstvi.nazory.cz. Mezera se nikde nedělá. Taky přes www.vcely.kvalitne.cz , klikne se na odkaz Včelaření pod rámečkem návštěv a potom se klikne na fotoalbum.
B.V.

www. vcelarstvi.nazory.cz
adresa je nepoužitelná(za www. je mezera) a i tak jsou tam stovky příspěvku a nejde to najít. Skus tu adresu doplnit. Dík

Dnes jsem našel přezimované včelstvo ve střeše na chalupě v lese. Všiml jsem si jedné včelky jak nese pyl a směru letu. Majitel bydlí ve městě a na chalupu přijede až tak v létě.
Ten bude překvapen, že nechtěně včelaří. Přežily bez léčení.
B.V.

Dobrý den.

Často se uvádí chov čmeláků. Jenže nevím kde je sehnat. Poradí mi někdo?

S díky Jouglíček

Počasie sa zhoršuje, myslite že to ovlyní jarný rozvoj včelstva?

http://www.dailymotion.com/related/x7icbd/video/x8zhzp?hmz=707265766e657874

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Jedine?n? rada
> Datum: 17.4.2009 07:08:36
> ----------------------------------------
> http://www.dailymotion.com/related/x7icbd/video/x5mjck_petek-takma_animals?ajax_function=get_video_li
> st&ajax_arg[0]=%2Frelated%2Fx7icbd%2F1&ajax_arg[1]=x7icbd_ickowicz-apiculture-wwwickowiczcom_lifesty
> l e&ajax_rnd=124128933322
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Jedine?n? rada
> > Datum: 16.4.2009 19:31:54
> > ----------------------------------------
> > místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky
> > lang 2/3.
> > mám také čekat špatný výsledek?
> >
> > Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je
> > guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90&#730;C do Ms
> > (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali
> > Ms bezchybne) a je to dobré.
> >
> >
> >
>
>
>

Koupil jsem si po třech letech Váš produkt,protože jsem věřil,že bude kvalitní jako kdysi když jste začínali.Ale jsem velmi zklamán,jest-li je to tím že je med míchaný z celého světa,jak se uvádí na obalu.Myslím si že med musí být z jednoho místa.Už jsem se nechal nachytat jednou a koupil jsem podobný v obchodním řetězci Tesko a Globus.Je to přímo hnusné a řídké!! Už si Vaše výrobky nekoupím,až se zlepšíte.Sbohem KRYŠPÍN Z. Firma se jmenuje Medokomerc s.r.o.Čestín 20 Psč.285 10

http://www.dailymotion.com/related/x7icbd/video/x5mjck_petek-takma_animals?ajax_function=get_video_li st&ajax_arg[0]=%2Frelated%2Fx7icbd%2F1&ajax_arg[1]=x7icbd_ickowicz-apiculture-wwwickowiczcom_lifesty l e&ajax_rnd=124128933322

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Jedine?n? rada
> Datum: 16.4.2009 19:31:54
> ----------------------------------------
> místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky
> lang 2/3.
> mám také čekat špatný výsledek?
>
> Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je
> guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90&#730;C do Ms
> (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali
> Ms bezchybne) a je to dobré.
>
>
>

Vložil jsem rámek se vsunutou mezistěnou do včel a po 10 hodinách vyfotil.
Je to na www. vcelarstvi.nazory.cz, abyste se koukli jak vypadá. Vlasec už zalepily.
Kdo to neumí, ať to nedělá. Mladí to umí lépe než já. Letos mne asi též předběhnou s vytáčením. Mají lepší stanoviště.
B.V.

>Nemáte někdo zkušenosti s úlem s otáčivým plodištěm,(maďarský úl?Nebo mě něco v této konferenci uteklo.Jaké máte výsledky a jak je to s ochrannou proti varoáze.Díky za informaci.<
-----------------------------------------------------------
Prodejci si chrochtají blahem. Kupující mají roztoče i roje.
Prostě vynikající obchod s lidskou hl..., pardon, lidskou důvěřivostí.
JK

Já to skoušel tím kolečkem za studena a drží to dobře. na vlasec jak dělané, jen se to musí dělat alespoňˇpři dvaceti stupních C. Dobře se to zatlačí do změklé mezistěny. Vynikající na stanoviště bez proudu.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Jedine?n? rada
> Datum: 16.4.2009 19:31:54
> ----------------------------------------
> místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky
> lang 2/3.
> mám také čekat špatný výsledek?
>
> Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je
> guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90?C do Ms
> (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali
> Ms bezchybne) a je to dobré.
>
>
>

je tak...

místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky lang 2/3.
mám také čekat špatný výsledek?

Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90˚C do Ms (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali Ms bezchybne) a je to dobré.

Nemáte někdo zkušenosti s úlem s otáčivým plodištěm,(maďarský úl?Nebo mě něco v této konferenci uteklo.Jaké máte výsledky a jak je to s ochrannou proti varoáze.Díky za informaci.

P.Z.>,že počítám u svých včelstev zaplodovaných deset až dvanáct rámků<
........

To nic neznamená. Rozhodující je kolik medu je na jedno vyzimované včelstvo v průměru v podletí doma. Mne by se včelstva na čtyřech rámcích plodu v tuto chvíly líbila.(určitě je počítán jen zavíčkovaný) Znamenalo by to, že je to v přepočtu v řepce tak kolem těch 15 - 20 kil plus oddělek. U těch desíti až dvanácti rámků to vidím na brzkou rojovku, takže z řepky může být houby.

tak nevím,
na letošek jsem si připravil 30 rámků vypletených vlascem.
práce mi přijde lepší než s drátkem. vypletl jsem svisle, 5x oproti 4x u drátku. místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky lang 2/3.
mám také čekat špatný výsledek?

Mít v tuto dobu u nejsilnějších včelstev jen čtyři rámečky zaplodované,..

Ani jeden nespomínate v aké "rámečky používate vo svojoch úľoch.

Ten kdo "má včely" nemusí i za těchto podmínek hořekovat,zda bude med.
P.Z.

Ani to ešte nemusí byť pravda, príroda si vie s nami často pohrať, pravda ale je, že máte väčší potenciál na využitie ponúknutého zdroja nektáru.

Mít v tuto dobu u nejsilnějších včelstev jen čtyři rámečky zaplodované,tak to musíte včelařit opravdu jen pro radost a potěšení.Ale to já taky,s tím rozdílem,že počítám u svých včelstev zaplodovaných deset až dvanáct rámků.Takováto včelstva nemůžou dát žádný užitek a vzpoměl jsem si ,jak včera ukazovali na Primě toho strejdu včelaře,jak s neštěstím hořekoval nad svými včelstvy,že nemůžou nic donést,když vše tak rychle kvete.Já se mu ani nedivím,když vytáhl ze včelstva rámeček a na něm se drželo asi padesát včel. Ten kdo "má včely" nemusí i za těchto podmínek hořekovat,zda bude med.
P.Z.

Když mluvíte o lesních, má někdo zkušenost, že by vážné potíže dělali i ty mrňavý?

No moje zkušenost o likvidaci stanoviště mravenci je právě s těmi menšími. Jsou to střední až menší mravenci a uprostřed mají červený pásek. Takže jde asi oobecný jev.

http://www.national-geographic.cz/lide-a-kultura/pozvanka-do-mendelova-muzea-3352/

Letos je extrémní rok - příroda předhání včely.
--------------------------------------------------------
To je pravda i u nás. Před zimou bylo dlouho teplo a byla dlouhá, jaro je doprovázeno vysokými teplotami. Rychle odkvetla jíva. Teď kvete trnka. Plodu ale není mnoho. U nejsilnějších včel jen 4 rámky. Zatím přidávám rámky s trubčinou za plod, jako první etapu chovu trubců (metoda LBV). U jednoho úlu včely plodují v nástavku pod zásobami a proto u něho vyzkouším poprvé zebrování.
Jaká je prognóza, pokud bude pořád teplo, když vše rychle odkvete, létavky rychle odejdou? Bude rojivý rok? Bude medovice? Bude dost medu? Kdo ví?

Na velikonoční pondělí jsem přidával medníky na 2 moravských universálech a přidával čtvrté nástavky na 10 ks 3/4 lanstronga. Na nástavkových úlech měla včelstva horní třetí nástavek z poloviny zanesený medem, pod tento nástavek jsem vložil nástavek 8 x souše 2 x mezistěna. Horní 4 nástavek oddělím mateří mřížkou od třetího nástavku. Předpokládám že za tohoto počasí a rozkvětu prakticky všeho (trnky, třešně jabloně a dnes již i začíná i řepka)budu mít v neděli plno a budu přidávat další nástavek. Upozorňuji, že jsem zimoval ve třech nástavcích a bydlím v nadmořské výšce 240m.

Ať se vám daří. Mojmír

>Nahoře mají spoustu plodu a nějaké zbytky krmení a dole to velice čile zaplňují sladinou + pyl, až se divím kam na to lítají, když u nás ještě skoro nic nekvete. Jaký bude nejlepší další postup? Kdybych rozšířil dolů, tak mi zůstane plodové hnízdo v teple pod stropem a jenom pomalu se bude sunout pod zásobami dolů,..<
----------------------------------------------------------
Nástavkoví včelaři této situace využívají k přehození nástavků a podstavení nástavku mezistěn. Čili sestava:
úlové dno > nástavek mezistěn > plodiště > původně spodní nástavek > víko. Zhruba do týdne - 10-ti dnů počínají být mezistěny vytahovány (stavba), tož, provedeme další přeskupení následovně: úlové dno > plodiště > již vystavovaný nástavek mezistěn > původně spodní nástavek > víko. Při déle trvající snůšce a teplém počasí můžeme podstavit další nástavek mezistěn. To platí za předpokladu: dostatek stavitelek schopných stavby, musí být dostatečná vnější teplota a příliv potravy. Dle současného vývoje počasí a květeny to letos fungovat bude již nyní, pokud se nesrazí lejno s mrakem a nebude z toho pos..né počasí. Kdo ví?
JK

Já rozšiřoval nahoru soušema. DOle jsem měl rezervu jednoho nástavku nebo i víc. Jedno včelstvo otravuji, prohlížím a fotím a tam to matka vzala nahoře i dole pod původním plodovým. Tady jde o to jak vysoké jsou to nástavky a jestli se u nich projevuje stavební pud. A taky jestli jsou ještě souše, nebo jen mezistěny.

Letos jsem po dlouhé době rozšiřoval nahoru soušema, protože jsme četl seriál o zebrování tak zkouším něco podobného. JIné roky jsem dával mezistěny do plodového hnízda. Ale tam jsem to dělával když kvetly pampelišky a včely nejely tak rychle. Letos je extrémní rok - příroda předhání včely. U nás o Velikonocích začaly kvést naplno javory. Asi o 14 dní dříve.

Karel

Rád bych se k tomuhle zeptal, jaké jsou Vaše názory na způsob rozšiřování. Někdo říká rozšiřovat nahoru a převěšovat plodové plásty, jiný zas, že rozšiřuje zásadně dolů, protože je to pro včely přirozenější.
Mám včely ve dvou nástavcích a mají se docela k světu. Nahoře mají spoustu plodu a nějaké zbytky krmení a dole to velice čile zaplňují sladinou + pyl, až se divím kam na to lítají, když u nás ještě skoro nic nekvete. Jaký bude nejlepší další postup? Kdybych rozšířil dolů, tak mi zůstane plodové hnízdo v teple pod stropem a jenom pomalu se bude sunout pod zásobami dolů, ale zůstane mi tam i cukr z krmení. Když nástavky přehodím, tak se mi proplodují nahoru. Když to udělám a dám mřížku, kam potom nejlíp umístit další nástavek s nějakými soušemi a mezistěnami - dolů jako první? Mám převěšovat část plodu do medníku (stávající spodní nástavek), když už tam sladinu nosí, nebo radši nechat hnízdo postupně "splodovat" dolů vcelku? Nemám s posuzováním síly zkušenosti, ale přijde mi, že už by jim to za chvíli bylo malé. Plně obsedají vršek a dole mají nanošeno celkem dost, nic moc místa na kladení a jsou obklopené zásobami z obou stran - možná jsem zaspal a měl to přehodit už dávno? Už tam je zavíčkovaná trubčina (cca 1 dm2) a pokud si mám vyzkoušet novou zkušenost, radši bych dělal oddělky než chytal roj :). Na druhou stranu bych je nerad nějakým nevhodným zásahem podtrhnul.
Možná blbé začátečnické otázky, ale různí lidé se k tomu staví různě, z různé literatury už začínám být taky jelen a rád bych si to ujasnil. Díky

Zde na jihovýchodní Moravě je tak mohutná trvalá snůška,jakou snad v tomto jarním období nepamatuji.Již jsem uvedl,že včelkám prakticky nestačí tři výletové otvory v nástavcích.Začíná rozkvétat řepka a jestli to tak bude pokračovat,tak i přesto,že včely značnou část sladiny proplodují,není možné,abych vytáčel méně jarního medu než obvykle a to je tak v přůměru 10-15kg na včelstvo.P.Z.

propolis

nízkonástavkové úly Optimal

U nás jsou mravenci zřejmě vystaveni velkému tlaku predátorů. V lese je
mravenců plno, ale veliká mraveniště ne. Velci lesní mravenci u nás v lese
nestavějí samostatná velká mraveniště, vždycky, když jsem je viděl, bylo to
vždy mraveniště zakutané do pevného pařezu nebo kmene stromu a počet
mravenců v něm nebyl velký. A ani taková mraveniště dlouho nevydrží, třeba
zrovna v posledním roce tady všechny starší pařezy rozkutala divoká prasata.
( Některé možná podle stop i lidská prasata) Do včel mně lezou výhradně malí
černí mravenci, ti se vyskytují prakticky všude.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 15, 2009 9:14 AM
Subject: Re: Mravenci


On Tuesday 14 of April 2009 19:46:11 Honza wrote:
cestu.
> Nejsem si jistý jestli to bude stačit. Zajímalo by mě, jak tyto mravence
> vypudit, popřípadě zlikvidovat? Jelikož jsou chráněni, tak by mě zajímal
> nějaký způsob který není tak viditelný. Děkuji.

no , mozna se budete divit, ale ja pouzivam na ty maly kolem stromu kuratka.
Takove kuratko ma spoustu casu a apetitu a ty maly zlikviduje (vcetne msic,
co
roznaseji). Na ty velky bych nasadil slepicky a dodaval pouze vodu, ovsem v
lese je potreba davat pozor na predatory. V pripade hororu, ktery popisoval
pr. Srsen, bych asi stanoviste opustil (slepice by asi vyzobaly drive
mravenci, nez obracene).


> Mraveniště jsou 5 m od
> včel.

Popojet ? Nebo jsem videl video o chovateli matek v USA, ktery mel uly
zavesene na stomech na retizkach, na kterych byla miska na vodu, olej .. ?
Rikal, ze jinak mu mravenci taky vsechno sezerou.


Honza

Hm, stará literatura neříká rozšiřovat, když je úl plný včel. Stará
literatura říká rozšiřovat, když za 2 - 4 dny nebo tak nějak bude úl plný
včel. Prostě rozšiřovat dříve, než vznikne rojová nálada. A to je rozdíl. A
nepochopení této rady včelaři, co jsou zvyklí jenom na nástavkové úly. U
nástavkových ulů totiž platí rozšiřovat, když úl bude plný včel za 4 dny, za
týden, za dva týdny, podle toho, jestli to je nízkonástavkový úl nebo
středně nebo s vysokými nástavky. To je ten rozdíl, kdy u nástavkových úlů
je nejmenší jednotka k přidání jeden nástavek, zatímco u zadováků je
nejmenší jednotka k přidání jeden rámek. A taky, jak už jsem tady uvedl
několikrát, důvod, proč v nástavcích prosperují jedině silná včelstva,
slabší ty přechodné stavy, kdy se úl zvětší skokově o relativně velký
prostor jednoho nástavku a včelstvo se musí týden , dva týdny zvětšovat, než
do prázdného prostoru doroste, špatně zvládají. Jinak souhlas s tím
rozhozením prostoru úlu v nevhodnou dobu, včely přidané rámky neobsednou, i
když ty rámky fyzicky v úlu jsou, včely se potom chovají stejně, jaky by ten
prostor a ty rámky v úlu nebyly, tudíž mají potom pořád "málo" prostoru a
stejně se vyrojí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 15, 2009 8:29 AM
Subject: Re: Rozíření včel do medníku


> Rojení je zcela přirozený jev, kdy včelstva po mil. let tak zachovávají
> svůj druh, nebo chceme li tak podle LBV a britských zoologů rozšiřují
svoje
> geny do okolí. S tím nic nenaděláme.Velmi dobře to v Mv napsal W. Wright,
> že včely při rojení musí jednat tak, aby neohrozily samy sebe, tzn musí
mít
> zásoby, podstatně snížen plod apod. I když je to těžko čitelný seriál,
> doporučuji vytrvat a pochopit, co autor chtěl říct. A to je jeden z mála
> momentů, kdy na včelky a jejich chuť k množení můžem působit. Těch triků
je
> povícero, nejenom trubci, nebo zipování. Každopádně rozšiřovat, když je úl
> plný včel jak praví stará literatura je pěkný nesmysl. Vše se musí dělat v
> dost velkém předstihu a řídit se spíš počtem plástů se zavíčkovaným
plodem.
> Mám li např 5 pl zavíčkovaného plodu, za několik dní je to 15 obsazených
> plástů včelami a to je víc než jeden nástavek včel. Čekám li až bude úl
> plný včel, tak to už včely jedou v programu rojení a jsem bez drastických
> opatření pouze divák. Když např dám celý polonástavek a ochladí se, pěkná
> včelstva zatáhnou tělíčky uličky a plodu nic nehrozí. Rozbombarduji li jim
> ale vše, tzn převěšuji, tak je to pro včely dost složité udržet teplo a
zde
> je každá rada drahá. Nakonec u těchto úlů stejně dojde k nedostatku
> prostoru a stejně to začne létat. Jinak jaro je velmi zdařilé, včelky
> vcelku OK, neobyčejně zamedovaly javory a kdo má včelky v síle určitě si
> pomlaskává.Já budu opět pokračovat ve zkoumání LBV, zdá se mi dost
> perspektivní. Zdraví R. S.

On Tuesday 14 of April 2009 19:46:11 Honza wrote:
cestu.
> Nejsem si jistý jestli to bude stačit. Zajímalo by mě, jak tyto mravence
> vypudit, popřípadě zlikvidovat? Jelikož jsou chráněni, tak by mě zajímal
> nějaký způsob který není tak viditelný. Děkuji.

no , mozna se budete divit, ale ja pouzivam na ty maly kolem stromu kuratka.
Takove kuratko ma spoustu casu a apetitu a ty maly zlikviduje (vcetne msic, co
roznaseji). Na ty velky bych nasadil slepicky a dodaval pouze vodu, ovsem v
lese je potreba davat pozor na predatory. V pripade hororu, ktery popisoval
pr. Srsen, bych asi stanoviste opustil (slepice by asi vyzobaly drive
mravenci, nez obracene).


> Mraveniště jsou 5 m od
> včel.

Popojet ? Nebo jsem videl video o chovateli matek v USA, ktery mel uly
zavesene na stomech na retizkach, na kterych byla miska na vodu, olej .. ?
Rikal, ze jinak mu mravenci taky vsechno sezerou.


Honza

Rojení je zcela přirozený jev, kdy včelstva po mil. let tak zachovávají svůj druh, nebo chceme li tak podle LBV a britských zoologů rozšiřují svoje geny do okolí. S tím nic nenaděláme.Velmi dobře to v Mv napsal W. Wright, že včely při rojení musí jednat tak, aby neohrozily samy sebe, tzn musí mít zásoby, podstatně snížen plod apod. I když je to těžko čitelný seriál, doporučuji vytrvat a pochopit, co autor chtěl říct. A to je jeden z mála momentů, kdy na včelky a jejich chuť k množení můžem působit. Těch triků je povícero, nejenom trubci, nebo zipování. Každopádně rozšiřovat, když je úl plný včel jak praví stará literatura je pěkný nesmysl. Vše se musí dělat v dost velkém předstihu a řídit se spíš počtem plástů se zavíčkovaným plodem. Mám li např 5 pl zavíčkovaného plodu, za několik dní je to 15 obsazených plástů včelami a to je víc než jeden nástavek včel. Čekám li až bude úl plný včel, tak to už včely jedou v programu rojení a jsem bez drastických opatření pouze divák. Když např dám celý polonástavek a ochladí se, pěkná včelstva zatáhnou tělíčky uličky a plodu nic nehrozí. Rozbombarduji li jim ale vše, tzn převěšuji, tak je to pro včely dost složité udržet teplo a zde je každá rada drahá. Nakonec u těchto úlů stejně dojde k nedostatku prostoru a stejně to začne létat. Jinak jaro je velmi zdařilé, včelky vcelku OK, neobyčejně zamedovaly javory a kdo má včelky v síle určitě si pomlaskává.Já budu opět pokračovat ve zkoumání LBV, zdá se mi dost perspektivní. Zdraví R. S.

Když mluvíte o lesních, má někdo zkušenost, že by vážné potíže dělali i ty mrňavý?

Přátelé, dovoluji si vás pozvat na osmé "Jarní setkání včelařů" na Kunětické hoře dne 25.4.2009 od 9.00hod. Součástí programu bude Kurz peo začínající včelaře a seminář.
Program:
Seminář: 1)racionalizace chovu včel a úlové systémy - Miroslav Zelený
2) Chov matek - Arnošt Klukas, Evžen Báchor

Kurz pro začínající včelaře:
1) Základy chovu včel- Evžen Báchor
2) prostředky a zařízení pro chov včel- Radek Báča

Místo konání: Sady na severním úpatí Kunětické hory.
Program bude organizován souběžně na dvou místech u kočovného vozu.
Budou přítomni: Prodejna včelařských potřeb, občerstvení, živá muzika harmonikářské trio.Odpoledne možnost návštěva hradu, obory se zvířaty, pravý westwrn park s koňmi a kovboji. Vše v blízkosti našeho setkání.
těším se na vaši účast Evžen Báchor Pardubice

Kdo měl ve včelách na jaře ještě dostatek cukerných a pylových zásob a
včely byly v teple, to znamená spíše v těsných úlech, kde neprofukovalo
štěrbinami než uteplených a kde si mohly svou činností potom prohřát celý
úl, tomu včely sílily už v březnu i za takového počasí. A teď je má silné a
současnou květovou snůšku využijí. Já je bohužel silné nemám. Asi to má vliv
každý rok, letos to ale bylo podstatně více vidět.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 14, 2009 11:43 PM
Subject: Bude nějaký květový med.


> Dívám se všude okolo sebe a už začínají ba přímo kvetou třešně a jiné
> stromy a není ani květen. To nejspíše nebude žádný květový med, včelky
mám
> zatím v plodišti a abych je měl v medníku jsou dost slabé. A jak to vidíte
> vy.

MV zatím neodebírám.
Na rojení má vliv několik příčin dohromady. Každopádné rojící včely jsou
nasáté včely a podle toho, kolik je po vyrojení vybraných zásob, jako by se
s tím svezly úplně všechny včely v úlu. Každá si nasaje plné volátko a
potom, když je rojení, tak i když to je včela, který zůstává, rejdí a lítá,
dokud ten nasátý med neprolítá. Pokud se jim tedy medné zásoby vyberou a
zůstane jen pár kilo, některé to rojení zarazí. Někdy se rojení dá zarazit,
když se k plodu vloží velké množství mezistěn, rojové včely přeskočí stadium
vyrojení a usazení v nové dutině a rovnou sednou na mezistěny a začnou
stavět, zvláště pokud je zrovna snůška. Někdy ale nepomůžou žádné zásahy,
včelstvo se prostě vyrojí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Paprna Paprna" <
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 14, 2009 7:18 PM
Subject: Re: Rozíření včel do medníku


Nevim jestli odebirate MV, ale v poslednich 3 cislech byl otisten takovy
serial, ktery se zaobiral rojenim, proc, jak a kdy. Kazdy mame svuj nazor,
muj nikomu nenutim, ale spis se priklanim k nazoru, ktery vyplyva z clanku a
to, ze vcelstvo se ridi tzv. "mednou rezervou".

2009/4/14 Radim Polášek <>

> Já nechci mluvit za včely, ale vidím to tak, že včely menší úl logicky o
> to
> dříve zaplní zásobami a potom v podstatě i ty včely jsou jaksi navíc a
> nemají co dělat. Tak se rozmnoží, připraví matky a ty potom vezmou část
> včel, ty zas vezmou část zásob a vyrojí se. Takže zase je úl poloprázdný,
> co
> se týká včel i zásob a ty včely, co zbyly se zase mohou množit a nosit
> zásoby. Zatímco ve větším úle je stále nějaký volný prostor pro další plod
> a
> další zásoby a potom často než se včelky rozhoupají k přípravě rojů,
včelař
> jim ty zásoby sebere. Včelky zase začínají znova. a na rojení často
> zapomenou úplně. Pravda, výzkumy říkají, že k rojení v květnu včelstvo
> směřuje už někdy v časném jaru a potom se nabízí varianta, že takové
> včelstvo se potom vyrojí, ať už má prostoru málo nebo hodně, ale praxe
> ukazuje, že minimálně pro některá včelstva nebo pro většinu je rozhodující
> až nedostatek prostoru zaplněného zásobami a plodem. V klasickém zadováku,
> s
> 12 rámky v plodišti a v medníku, je třeba se kvůli tomu otáčet, vybírat
> med,
> hned jak je zralý a taky dávat stavět mezistěny, jak jen to je možné a
> přehazovat rámky s plodem z plodiště do medníku, jinak procento rojivosti
> jde rychle vzhůru. Kdyby dneska někdo vážně a dlouhodobě chtěl mít včely v
> zadováku, potřebovalo by to rozšířit úl z 2x12 na 2x14 nebo až 2x16 rámků
> 39x24.
>
> R. Polášek

Dívám se všude okolo sebe a už začínají ba přímo kvetou třešně a jiné stromy a není ani květen. To nejspíše nebude žádný květový med, včelky mám zatím v plodišti a abych je měl v medníku jsou dost slabé. A jak to vidíte vy.

Kazdy mame svuj nazor,
muj nikomu nenutim, ale spis se priklanim k nazoru, ktery vyplyva z clanku a
to, ze vcelstvo se ridi tzv. "mednou rezervou".

______________________________________________________________

Problematika rojení není jen o prostoru, či jen o ,,medné reservě,,. Je to komplexní záležitost vyplívající z přirozenosti včelstev. To jen pro připomenutí.
//\/\\//

Po přečtení včerejší diskuze na téma mravenci jsem si uvědomil, že na místo kde jsme tento rok přesunul včely, jsou dvě mraveniště. Tak jsem zajel na kontrolu udělal jsem ochranná opatření, na nohy od koz jsem omotal hadry natřené vyjetým olejem a posekal trávu, ať si nemůžou najít jinou cestu. Nejsem si jistý jestli to bude stačit. Zajímalo by mě, jak tyto mravence vypudit, popřípadě zlikvidovat? Jelikož jsou chráněni, tak by mě zajímal nějaký způsob který není tak viditelný. Děkuji. Mraveniště jsou 5 m od včel.

Nevim jestli odebirate MV, ale v poslednich 3 cislech byl otisten takovy
serial, ktery se zaobiral rojenim, proc, jak a kdy. Kazdy mame svuj nazor,
muj nikomu nenutim, ale spis se priklanim k nazoru, ktery vyplyva z clanku a
to, ze vcelstvo se ridi tzv. "mednou rezervou".

2009/4/14 Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>

> Já nechci mluvit za včely, ale vidím to tak, že včely menší úl logicky o
> to
> dříve zaplní zásobami a potom v podstatě i ty včely jsou jaksi navíc a
> nemají co dělat. Tak se rozmnoží, připraví matky a ty potom vezmou část
> včel, ty zas vezmou část zásob a vyrojí se. Takže zase je úl poloprázdný,
> co
> se týká včel i zásob a ty včely, co zbyly se zase mohou množit a nosit
> zásoby. Zatímco ve větším úle je stále nějaký volný prostor pro další plod
> a
> další zásoby a potom často než se včelky rozhoupají k přípravě rojů, včelař
> jim ty zásoby sebere. Včelky zase začínají znova. a na rojení často
> zapomenou úplně. Pravda, výzkumy říkají, že k rojení v květnu včelstvo
> směřuje už někdy v časném jaru a potom se nabízí varianta, že takové
> včelstvo se potom vyrojí, ať už má prostoru málo nebo hodně, ale praxe
> ukazuje, že minimálně pro některá včelstva nebo pro většinu je rozhodující
> až nedostatek prostoru zaplněného zásobami a plodem. V klasickém zadováku,
> s
> 12 rámky v plodišti a v medníku, je třeba se kvůli tomu otáčet, vybírat
> med,
> hned jak je zralý a taky dávat stavět mezistěny, jak jen to je možné a
> přehazovat rámky s plodem z plodiště do medníku, jinak procento rojivosti
> jde rychle vzhůru. Kdyby dneska někdo vážně a dlouhodobě chtěl mít včely v
> zadováku, potřebovalo by to rozšířit úl z 2x12 na 2x14 nebo až 2x16 rámků
> 39x24.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, April 14, 2009 6:33 PM
> Subject: Re: Rozíření včel do medníku
>
>
> > Rozšiřovat je ale nutné skutečně
> > ihned, jak se včely začnou tísnit, jinak to včely podnítí k rojení, i
> když
> > některé včely se rojí i když mají dost prostoru.
> >
> > Dovolím si napísať niekoľko viet k tomuto výroku, lebo mi zahral do
> karát.
> > Už dlho tvrdím, že rojenie nie je náhodný akt, ale niečo prirodzené, ako
> u
> > každého hmyzu, chce vždy rozmnožiť, keďže včely nepoznajú iný spôsob, nuž
> > tak sa roja. Ja považujem každé včelstvo za normálne, ak má matku a
> > robotnice, k tomu trúdy v čase ich rozmnožovania. Včelstvo sa vždy
> > prispôsobí dutine v ktorej žije a podľa toho má počet včiel, ak takéto
> > včelstvo dosiahne biologický vrchol a je vhodné počasie, rojí sa či mám
> 20
> > tis. alebo 50 tis., vždy je to biologická jednotka v prvom prípade to
> 10-15
> > tis. a druhý 30-45 tis. včiel, ale vždy to bude plnohodnoté včelstvo.
> >
> > Včely sa neroja len preto, že sú v malom priestore, ale preto, že sa chcú
> > rozmnožiť. prečo to nechceme pochopiť?
>
>

Já nechci mluvit za včely, ale vidím to tak, že včely menší úl logicky o to
dříve zaplní zásobami a potom v podstatě i ty včely jsou jaksi navíc a
nemají co dělat. Tak se rozmnoží, připraví matky a ty potom vezmou část
včel, ty zas vezmou část zásob a vyrojí se. Takže zase je úl poloprázdný, co
se týká včel i zásob a ty včely, co zbyly se zase mohou množit a nosit
zásoby. Zatímco ve větším úle je stále nějaký volný prostor pro další plod a
další zásoby a potom často než se včelky rozhoupají k přípravě rojů, včelař
jim ty zásoby sebere. Včelky zase začínají znova. a na rojení často
zapomenou úplně. Pravda, výzkumy říkají, že k rojení v květnu včelstvo
směřuje už někdy v časném jaru a potom se nabízí varianta, že takové
včelstvo se potom vyrojí, ať už má prostoru málo nebo hodně, ale praxe
ukazuje, že minimálně pro některá včelstva nebo pro většinu je rozhodující
až nedostatek prostoru zaplněného zásobami a plodem. V klasickém zadováku, s
12 rámky v plodišti a v medníku, je třeba se kvůli tomu otáčet, vybírat med,
hned jak je zralý a taky dávat stavět mezistěny, jak jen to je možné a
přehazovat rámky s plodem z plodiště do medníku, jinak procento rojivosti
jde rychle vzhůru. Kdyby dneska někdo vážně a dlouhodobě chtěl mít včely v
zadováku, potřebovalo by to rozšířit úl z 2x12 na 2x14 nebo až 2x16 rámků
39x24.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 14, 2009 6:33 PM
Subject: Re: Rozíření včel do medníku


> Rozšiřovat je ale nutné skutečně
> ihned, jak se včely začnou tísnit, jinak to včely podnítí k rojení, i když
> některé včely se rojí i když mají dost prostoru.
>
> Dovolím si napísať niekoľko viet k tomuto výroku, lebo mi zahral do karát.
> Už dlho tvrdím, že rojenie nie je náhodný akt, ale niečo prirodzené, ako u
> každého hmyzu, chce vždy rozmnožiť, keďže včely nepoznajú iný spôsob, nuž
> tak sa roja. Ja považujem každé včelstvo za normálne, ak má matku a
> robotnice, k tomu trúdy v čase ich rozmnožovania. Včelstvo sa vždy
> prispôsobí dutine v ktorej žije a podľa toho má počet včiel, ak takéto
> včelstvo dosiahne biologický vrchol a je vhodné počasie, rojí sa či mám 20
> tis. alebo 50 tis., vždy je to biologická jednotka v prvom prípade to
10-15
> tis. a druhý 30-45 tis. včiel, ale vždy to bude plnohodnoté včelstvo.
>
> Včely sa neroja len preto, že sú v malom priestore, ale preto, že sa chcú
> rozmnožiť. prečo to nechceme pochopiť?

Ano, mame roje bud "rozmnozovaci" nebo "ze stisneneho prostoru".

2009/4/14 A.Turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>

> Rozšiřovat je ale nutné skutečně
> ihned, jak se včely začnou tísnit, jinak to včely podnítí k rojení, i když
> některé včely se rojí i když mají dost prostoru.
>
> Dovolím si napísať niekoľko viet k tomuto výroku, lebo mi zahral do karát.
> Už dlho tvrdím, že rojenie nie je náhodný akt, ale niečo prirodzené, ako u
> každého hmyzu, chce vždy rozmnožiť, keďže včely nepoznajú iný spôsob, nuž
> tak sa roja. Ja považujem každé včelstvo za normálne, ak má matku a
> robotnice, k tomu trúdy v čase ich rozmnožovania. Včelstvo sa vždy
> prispôsobí dutine v ktorej žije a podľa toho má počet včiel, ak takéto
> včelstvo dosiahne biologický vrchol a je vhodné počasie, rojí sa či mám 20
> tis. alebo 50 tis., vždy je to biologická jednotka v prvom prípade to 10-15
> tis. a druhý 30-45 tis. včiel, ale vždy to bude plnohodnoté včelstvo.
>
> Včely sa neroja len preto, že sú v malom priestore, ale preto, že sa chcú
> rozmnožiť. prečo to nechceme pochopiť?
>

Rozšiřovat je ale nutné skutečně
ihned, jak se včely začnou tísnit, jinak to včely podnítí k rojení, i když
některé včely se rojí i když mají dost prostoru.

Dovolím si napísať niekoľko viet k tomuto výroku, lebo mi zahral do karát. Už dlho tvrdím, že rojenie nie je náhodný akt, ale niečo prirodzené, ako u každého hmyzu, chce vždy rozmnožiť, keďže včely nepoznajú iný spôsob, nuž tak sa roja. Ja považujem každé včelstvo za normálne, ak má matku a robotnice, k tomu trúdy v čase ich rozmnožovania. Včelstvo sa vždy prispôsobí dutine v ktorej žije a podľa toho má počet včiel, ak takéto včelstvo dosiahne biologický vrchol a je vhodné počasie, rojí sa či mám 20 tis. alebo 50 tis., vždy je to biologická jednotka v prvom prípade to 10-15 tis. a druhý 30-45 tis. včiel, ale vždy to bude plnohodnoté včelstvo.

Včely sa neroja len preto, že sú v malom priestore, ale preto, že sa chcú rozmnožiť. prečo to nechceme pochopiť?

Tak pane Turčány od začátku dotazu Stanislava,který má problém s mravenci(diskuze o mravencích lesních).Pokud s nimi nemáte potíž,díky tomu že máte jen jedno hnízdo,nemáte problém.Pak také jak si chránit stanoviště nemáte k tomu co říci.Píšete že jsou jejich potravou jen mrtvé včely a chovat silná včelstava a zavlékáte sem 200l napajedlo,které nemá s dotazem nic společného.
O potravě mravenců nebudu psát,(psal jsem)sežerou všechno co jde.Hlavně na jaře, kdy není žádná potrava a v dosahu jsou včelstva o 10 tis.v jednom úle, zatímco v jednom mraveništi jich je miliarda a víc,pak vám nepomůže chovat silná včelstva.Stejný názor má p.Pazderka a jiní.
Dál sem zavlékáte že jsou horší sršně,zřejmě relevantní vztah k mému jménu což si vyprošuji.Stejně sem zavlékate a staráte se o čas druhého.Co je Vám do toho?Jinak šršně mi nikdy neublížily, vždy se mi vyhly.Těch pár včel co chytnou?Taky chtějí žít a je jich málo,pochytají víc much,ovádů atp.Mravenci mne koušou i v autě cestou domů a zrovna v zatáčce a na pytlíku.
Ano,máte pravdu v tom že je chýba niekde inde,odpovedám ÁNO.Ne však v tom že si jich nebudu všímat.Nevšímal jsem si jich 25 let (zřejmě po 50 l bych to uměl),až mi dali za vyučenou.
Jen na vysvětlenou.Při umístnění vozu byly v dosahu asi 100m 4 mraveniště.Když mi napadli vůz tj. 8 let počítal jsem okolo cesty 150m dlouhé 47 hnízd některé v dosahu 10m o velikosti od 150x150cm do rozlohy 3x3m výšky až 150cm, do země 100cm v okolí 300m je dalších 200 hnízd.Raritou je že jedni nemají přístup přes cestu pro stavební materiál,tak si mraveniště staví po opravě lesní cesty drobnou kamennou drtí,suchou trávou,prokládanou jehličím.
Na další polemiku od p.Turčányho nemám,co se týká tohoto tématu chuť ani čas reagovat.

cas.POKROKOVY VCELAR prvni rocnik predseda Mich.Brazdil, jednatel Rob.Eichler.Organ zemskeho sdruzeni ceskych samostatnych spolku vcelarskych v Markrabstvi Moravskem.

ZU Praha vybor,sestaveni programu pro valnou hromadu.Vymereni odmen funkcionarum,volba predsedy-mistopredsedu,jednatele,pokladnika...Navrh aby podniknuty kroky vedouci k zalozeni Svazu ze zemi koruny Ceske.Dohodova schuze je v Ces.Trebove.Vevodstvi Slezske a Sdruzeni samostatnych spolku vyslovili souhlas.Jen ZU Brno neodpovedelo vůbec.Jeste jednou bude vyzvano a nepristoupili k navrhu nasemu,Svaz se souhlasicimi spolky zalozili sami.

Sdruzeni samostatnych spolku na Morave valna hromada.Jednano o zmene stanov za ucasti 27 delegatu,hostem tajemnik ZUPraha Vybor a funkcionari voleni jen na 1rok,pripadne nejdele na 2roky.Doba 3let je prilis dlouha a jare a zdrave sily vycerpa...Mnoho ruznych duvodu primelo predsedu k resignaci v predsednictvi i redaktorstvi.Navrzen proto Eman Kudrnac,naducitel z Velesovic a jednomyslne aklamaci zvolen,jednatelem Jordan.

ZU Brno valna hromada predseda Schlesinger...Zprava pokladnika Paukerta,revisori uznali ucty spravnymi,udeleno jemu absolutorium jednomyslne,a vsem funkcionarum ustredi uznani za obetave vedeni funkci jim sverenych.Pokladnikovi remunerace 300 K. Na prislusny navrh zvolen aklamaci cestnym predsedou F.Adamec.Predsedou spolku Schlesinger.Projednan navrh ZUPraha na utvoreni-Svazu-.Po delsi debate projeven souhlas sestavajici pouze z ustrednich spolku(ZU).Na shuzku v C.Trebove vyslati delegaty Dolezala a Schlesingera ku nezavaznemu vyjednavani.

Risske sdruzeni zemskych spolku 10 schuze.delegati 11zemskych spolku 35.591 clenu,z toho pojistenych clenu 19.533 Sdruzeni samostatnych nemeckych spolku vcelarskych na Morave prijato za clena Risskeho Svazu.

ZU Praha valna hromada Navrh aby volby provedeny aklamci. Vancura poukazuje na kandidatni listinu,ktera byla v predporadnim schuzi sestavena(doposud nema funkci).

+Josef Paukert 26.10.jeden z nejhorlivejsich a nejodanejsich clenu,vsemi vazeny a oblibeny pokladnik.Lnul pravou laskou k Ustredi a zustal mu veren,byt zloba lidska o prikori mu cinila..ZUstal pokladnikem az do posledniho okamziku.Dojemne bylo,kdyz den pre svou smrti za pomoci deti v nejvetsim poradku odevzdaval zastupcum Ustredi spolkove veci a pokladnu.
Zemsky revidentV.Lupinek podava zpravu o prevzeti hotovosti a knih po zemrelem pokladnikovi J.P. S prislusnymi navrhy na zdokonaleni vedeni knih a spolkoveho ucetnictvi.Navrhy tyto byly jednohlasne schvaleny a vysloven za dukladnou jeho praci dik.V uplnem souhlasu s knihami prislusnymi a doklady revisor: Vencl,Adam,pokladnik Silhavy.
(-Radce vcelaru-:Zprava tentokrat i ucet rozvazny, prizpusobila se pomerum a kdyby se tak stalo pred nekolika roky,mohlo se rozdvojeni predejiti).

ZU Praha pocet spolku 265, clenu 11245, z toho 365 primych.

Ve dne je sice teplo, ale noci budou ještě cca měsíc chladné. Včel musí být
ve včelstvu tolik, aby rámek i mezistěnu vloženou mezi plod obsadily a
přitom v noci stihly ještě zahřívat všechen plod na všech rámcích. Takže
spíše držet plodové hnízdo pohromadě a nad sebou a souše i mezistěny na jeho
kraj, podle konkrétního stavu včelstva. S přidáváním a rozšiřováním se to
nemusí přehánět, hlavně s mezistěnami, výhoda zadováků je v tom, že na
rozdíl od nástavků umožňují rozšiřovat po jednotlivých rámcích. Zadovák je
potom o častých kontrolách vzadu přes okýnko a o přidávání rámků a
rozšiřování ihned vždy, když rámek za okýnkem je obsazený nebo mezistěna
vystavená. Nějaké rozšiřování dopředu rámky, které obsadí teprve za týden,
za 14 dní při včelaření v zadováku není třeba, na rozdíl od nástavků. Teprve
někdy od poloviny až konce května bude možné v době snůšky zaplodované rámky
z plodiště z části vybrat a potom prostřídat plodový rámek mezistěna plodový
rámek mezistěna atd třeba klidně po celém plodišti, podle toho, kolik je
potřeba rámků s plodem vložit do medníku a kolik starých rámků je třeba
zlikvidovat a nově vystavit mezistěny. Rozšiřovat je ale nutné skutečně
ihned, jak se včely začnou tísnit, jinak to včely podnítí k rojení, i když
některé včely se rojí i když mají dost prostoru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Brook" <v.brook/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 13, 2009 11:50 PM
Subject: Rozíření včel do medníku


> Jsem začátečník a mám dotaz. Při rozšiřování do medníku dám dopředu 2x
> rámek-souš, 2-3 rámky se zavíčkovaným plodem z plodiště a zbytek medníku
> doplním rámky-souší. Kam mám v plodišti dát optimálně 2-3 rámky s
> mezistěnami ?

Jsem začátečník a mám dotaz. Při rozšiřování do medníku dám dopředu 2x rámek-souš, 2-3 rámky se zavíčkovaným plodem z plodiště a zbytek medníku doplním rámky-souší. Kam mám v plodišti dát optimálně 2-3 rámky s mezistěnami ?

Jednou mi rozkousali úly - tedy vnější vrstvu, víka atd na oddlěkách ale s oddlěky slušně koexistovali a pokud by je chtěli zlikvidovat, asi by na ně stačili. Pak jsem oddělky odvezl, ale stopy na nástavkách mi to připomínají dodnes.

Na jednom stanovišti mám 10m od úlů postupně se zvětšující kopu mraveniště a zatím bez problémů. Vloni jsem se lekl při vyklízení podložek - byly úplně černé ale pak to zmizelo. Teď jsem tedy trochu nervozní a zajedu se tam kouknout. Aby to letos nebylo jinak :-)

Doma jsme měl velké černé - a ty mi zlikvidovali včely v polystyrénové úlu. Tam se neměly včely šanci pránit, i když na vnitřní straně byla perlinka a oni útočili jen spárami mezi nástavky.
Poblíž byl úl dřevěný a tam jsem byl svědkem, jak obkroužili očko, stavěly se do útočných postojů a bránili včelám v příletu. Česno jsem měl už zavřené.
Po likvidaci toho PS úlu jsem zjistil že sídlili pod paletou a v úlu možná taky. Když jsem vše odstranil, mravence jsem nijak spec. nelikvidoval, tak byl klid.

Karel

I já potvrzuji stejně špatnou zkušenost s mravenci a dokonce z letošního roku. Z 11 včelstev zůstaly jen 2 a hodně oslabené bojem. Jarní prohlídka dopadla dobře až výborně(včely vyšetřené i na MVP, varroáza minimální). Po týdnu jsem však stál v němém úžasu. Tisíce až desetitíce mravenců se promenádovali po prázdných úlech a na dvou česnech zuřil boj. Vše mám dokumentované bohužel jen v mobilové kvalitě. Takže kdo tady říká že mravenců se není třeba bát je velký omyl, který se nevyplácí.

Dnes jsem se díval do jedněch včel na stavební rámek, který jsem tam dával 28.03. Kompletně vystavěný, 5 x 5 cm trubčiny zavíčkované a v části jsou larvy v různém stádiu vývoje. Při kontrole byla na rámku matka a kladla vajíčka.

Jiří

Co říkáte na letošní snůšku?Nevzpomínám si za pár let co včelařím,že by včelám nestačily tři očka v nástavcích a museli se při příletu s nákladem sladiny přetrlačovat se včelama,které letí pro náklad.Je to famózní a pastva pro oči.

Anton:>Gusti, neviem úpredstaviť, aby si Ty pri toľkých včelstvách neustále bojoval s mravcami, vôbec by Ti nedošiel čas na včely.<
.......

Anton takový problém, abych musel dělat nějaký velký opatření, tak to nedělám. Také mám problém jen s mraveci lesními. Loupí stejně jako včely, tj., že pokud najdou nestřeženou škvíru, jsou schopni se zorganizovat a zahájit útok. Toho jsem byl svědkem asi před dvěmi lety v podvečerních hodinách. Tak je jen omezuji. Není to zase takový problém je udržet na pár místech na uzdě.

Jak jednoduše mravence omezovat nebudu šířit, protože v dnešní společnosti lidí má často větší hodnotu zvíře než člověk.

Gousti, pred pár rokmi som mal typické mravenište lesných mravcou široké 120 cm vysoké tak 80 cm, 7 m od krajných úľov na včelnici. Hlavne z jari ma štvali, lozili okolo mňa, potom nájazd ustal sám od seba a do zimy som nevedel, či vôbec existujú. Nakoniec so ich využíval na získanie prírodnej kyseliny mravčej a skúšal som ju využiť v boji proti Vd. Pokus sa nevydaril. Kyselinu vystrekovanú mravcami som chytal do kúskov látky (15x15 cm), odstrihnutej z menčestru. stačilo rozložiť 10-15 ks na mravenište, popichať doňho a mravce vystrekovali kyselinu až do 20 cm výšky. Typické menšie zemné mravce, tie samozrejme vlezú i do roztoku, ale ani tie nikdy včelstvo neohrozia, často sa mravce usadia do uteplivky ak sú pre nejakú príčinu vlhké, ale ani vtedy nezúfam, vytrasiem ich z podložky a mám pokoj, včelám to bolo jedno.
Gusti, neviem úpredstaviť, aby si Ty pri toľkých včelstvách neustále bojoval s mravcami, vôbec by Ti nedošiel čas na včely. Ja doknca všetky podstavce mám z betónových tvárnic a tie sa už absolutne nedajú obtáčať olejovými handrami, a potom si mravce z vašich opatrení robia figu borovú.

Priateľ "sršeň", na včelnici sú oveľa horšie skutočné sršne, ktoré lovia živé včely. Včelárim už vyše 50 rokov, aj teraz mám na včelnici 74 včelstiev, stanoviť viac menej na okraji lesa a predstavte si, nikdy, opravdu nikdy moje včely mravce nepoškodili, nepoškodili, Áno, istý druh mravcov sa neraz usadil v stene kde vyhrýzli polystyrén, ale nikdy, zdôrazňujem nikdy, ani jedno včelstvo nebolo poškodené. Naučil som sa s nimi žiť a nevšímam si ich. Takže chyba je niekde inde a na to si musíte odpovedať áno.

Priateľ "sršeň", na včelnici sú oveľa horšie skutočné sršne, ktoré lovia živé včely. Včelárim už vyše 50 rokov, aj teraz mám na včelnici 74 včelstiev, stanoviť viac menej na okraji lesa a predstavte si, nikdy, opravdu nikdy moje včely mtravce nepoškodili, nepoškodili, Áno, istý druh mravcov sa neraz usadil v stene kde vyhrýzli polystyrén, ale nikdy, zdôrazňujem nikdy, ani jedno včelstvo nebolo poškodené. Naučil som sa s nimi žiť a nevšímam si ich. Takže chyba je niekde inde a na to si musíte odpovedať áno.