Včelařská konference

Může veterinární správa pověřit nějakou osobu, třeba místního včelaře ze svazu, aby prohlížela jiným včelstva a musí včelař takovému člověku svoje včelstva ukázat? Připomíná mi to tak trochu dobu pomocníků veřejné bezpečnosti , soudců z lidu, ...

Mohlo by to vypadat třeba tak, že včelař, vaše konkurence ze sousední vesnice přijde a bude se vám šťárat ve včelách i když vy víte, že ten člověk je vaše konkurence - prostě nevycházíte spolu dobře. Co dobrého z takové praktiky může vzejít?

Taková ustanovení vydává veterinární správa v souvislosti s výskytem moru.
Myslím si, že je to chyba a veterinární správa je povinna se ke kontrole dostavit jako orgán osobně (t.j. vyslat osobu, která se prokáže, že je opravdu zaměstnancem vet. správy) jinak je to na pokraji zákona. Prohlížecí komisi místních včelařů, třebaže je to činovník svazu nemusíte pustit ani přes dveře. Svaz je jen zájmová organizace.

Nebo snad je někde ve veterinárním zákonu ustanovení, které tuto pravomoc umožňuje přenášet na civilní osoby?

Jaký máte na to názor?

Děkuji, že jste původní texty svých reakcí doplnil. V tom jak mi
v původní podobě došly v poště jsem se opravdu nevyznal. Cívku
už neřeším, ani elektrony v oku.
Josef Kala

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: orientace vcel
Datum: 24.4.2009 - 9:52:23

> (e-mailem) --- 24. 4. 2009
> Re: orientace vcel (35272) (35278) (35282) (35283)
> (35287) (35290) (35291)
> (35334) (35335)
> Stále jste nevysvětlil, proč jste do tohoto vlákna
> zamotal tu ponořenou
> cívku. A kde jste v mém textu našel něco elektronech,
> nebo dokonce
> o tom, že včely vidí elektrony?
> Neodbíhám do sfér osobních dojmů o vašem textu,
> jen jsem si ho
> pozorně přečetl, což vy jste pravděpodoně podcenil.
> Pokuste se
> prosím bez emocí podrobněji vysvětlit, co míníte
> tím, že pro
> nějaký průkaz potřebuji ionizované prostředí.
> Ač se opravdu
> snažím, nerozumím Vám a nechápu o co Vám jde.
> Děkuji.
> Josef Kala
> ...........
>
> Já nejsem na lodi toho, jak druhého podcenit pane
> Kalo. Čtu co druhý napíše
> a často otom přemýšlím. Vy v příspěvku na význam
> rosení včel ptáte na
> význam svodu dvou elektrických potenciálů. Elektrický
> potenciál máte vy,
> mají ho i včely, jsou v mnoha případech účastny
> v biochemických pochodech
> organismu. Elektický potenciál můžeme najít i
> ve vlhkém vzduchu nebo vodě,
> kyselině atd.
>
> Včela medonosná viditelně vše v prostředí, kde
> žije homogenně potahuje
> pryskyřicí, která má vliv na potenciál. Dojde
> člověk a zkusí kouř. Ten je
> teplý, ale určitě s nějakou relativně konstantní
> hladinou elektrického
> potenciálu.(podle troudu na který navazuje reakce
> na sevření nebo otevření
> spínačů prvotních reakcí na přítomnost včelaře
> a jeho kouře z dýmáku) Ten
> samý včelař ale říká, že občas je postříkání
> vodou účinější, protože včely
> na dým reagují sporadicky a bez respektu ale na vodu
> ten respekt mají.
>
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=35283&visible=0&type=nointro+nost
> > atus+noform
>
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=35293&visible=0&type=nointro+nost
> > atus+noform
>
> Já mu odpovídám, že flek má jinou teplotu. Ten
> je jinak vodivý než bílá
> barva a navrhuji, že by stálo zato změřit povrchovou
> teplotu včelaře, který
> má trenky nebo je oblečen. Teplota na hladinu elektrického
> potenciálu má
> vliv.
>
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=35292&visible=0&type=nointro+nost
> > atus+noform
>
> Potom dojdete s tím šokem pro mne,(cituji:) že "Úvaha
> i otázka nemá obecně
> použitelnou jednoduchou odpověď:
> Není možné jednoduše popsat ( a aplikovatelně
> vysvětlit ), jaké vlivy
> blízkého okolí ( prostředí včelstva v úlu a
> pracujícího včelaře
> pohybujícího se v rozhodné vzdálenosti ) rozhodnou
> o tom, zda účinek
> lokálně zvýšené
> vlhkosti ( rosením na včely, rámky a úl ) bude
> mít antistatické, nebo
> naopak
> vodivé účinky. Např. podstatné je do jaké míry
> jde o "rosení" homogenní a
> tedy elektricky vodivou mlhou, nebo jednotlivými ikdyž
> "mikroskopickými" a
> suchým vzduchem izolovanými částicemi vody."
>
> Nato Vám odpovídám, že vliv má elektrický náboj
> a elektrické pole a když
> odvedeme tento náboj, který má určitou hodnotu
> hladiny potenciálu do nulové
> intenzity, mnoho jedu neodeberete, protože Vám nějaký
> významný okruh
> (krokové napětí) nevznikne. (jinak odběr jedu prý
> už není tak drastický a
> provádí se už i bez žihadel a usmrcení dělnice)
>
> Pak mi tu (viz výše) zapíráte, že opět mě nerozumíte,
> cituji: "Pokuste se
> prosím bez emocí podrobněji vysvětlit, co míníte
> tím, že pro
> nějaký průkaz potřebuji ionizované prostředí."
>
> Ale to jsou Vaše slova cituji (doufám bez jakkýkoli
> emocí):" Teoreticky by
> byla možná cesta: dosažením ionizovaného prostředí.
> Pak by
> přes složitost jevů v ionizovaném, tedy absolutně
> vodivém prostředí byla ve
> vztahu včelař-včely snáze definovatelná rozhodnutí
> o vhodnosti, či
> nevhodnosti. Ale to je ve včelařské praxi nepoužitelné
> a nedosažitelné a
> pro
> včelstva nepochybně fatální ( zničující) cesta."
>
> No a já nato reaguji v duchu (asi jen sám sobě).
> Vem Gusto svůj selský
> rozum do hrsti, proč by se mělo vytvářet nějaké
> destruktivní ionozované
> pole pro nějaký naprosto snadněji dosažitelný
> pokus a to kvůli změření,
> které běžně za určitých pravidel probíhá na
> elementární úrovni u každého
> výběru genetického materiálu od matek? Přeci stupnice
> agresivity se při
> tomto používá a není potřeba to co pan Kal píše?
>
> Tak Vám tedy píšu:
> "...Nemůže být selekce na mírnost právě částečně
> i selekcí na reakce
> včelstva na množství iontů? K tomu ale nějaké
> silně nestabilní elektricky
> nabité prostředí pro měření snad nepotřebujete.
> To měření umí změřit přeci
> citlivější (bodavější) linie včelstev."
>
> Doufám, že čtete opravdu pozorně, protože se snažím
> rozvíjet téma a ne
> zůstávat někde u dojmu.

24.3. Felda: Ono tlachat je neco jineho nez byt funkcionarem ktery nekoho vede,rozhoduje,mysli za jine...V pristim roce budou volby.Vsichni mate moznost.A vubec ,aby jste prisli na ty volebni schuze,kde se bude rozhodovat o dalsi budoucnosti.Preji Vam hodne chute do prace,aspon takovou jakou mate ke psani techto planych filosofii.
...............

Už je dávno rozhoduto. Z posledních zpráv Předsednicvo schálilo (předsednictvo, ne UV) návrh harmonogramu 9.Sjezdu co bude. Je tedy pevně dáno to, očem zástupci ale vůbec nerozhodují.

Dále k počítačovému propojení,( 21. DUBNA 2009)v úplně poslední zprávě sepsané rukou p. Machové je, že se podepsala smlouva na program pro OV. Není tedy přeci potřeba nějaká velká angažovanost, jestli evoluce v myšlení a vývoj svazu vzhledem k možnostem IT nějak probíhá. Osobně si myslím, že jde o splnění slibu z minula pro další předvolební tah. A sliby se mají plnit o Vánocích.

Včéra jsem na zkoušku omotal nohy podstavce pod úly oboustrannou lepenkou a funguje to.
Nalepil jsem i jeden proužek kolem kmínku břízy která roste hned vedle a lezou po ni a taky se tam chytají.Dnes ráno bylo chladno tak jich tam moc nebylo ale jsem zvědavý až bude teplo a poleze jich hodně jestli je to zastaví a nepůjdou přes mrtvolky na lepence.Udělal jsem pár fotek a dám je na moje stránky-http://pupek73.blog.cz/
Míra

22.2. R.P.: Az se zacne vyuzivat internet,zlevni se cinnost a zrychli odezva jednotlivych clenu k vedeni.Otazkou je,jestli soucasne vedeni bude tyto kroky podporovat nebo naopak branit...
24.2. G.P.:To jak je cinnost a struktura ve svazu nastavena je vychozi.Jakmile by se pristupy demokraticky zmenily,je nadeje,ze cela cinnost se zjednodusi...

24.3. Felda: Ono tlachat je neco jineho nez byt funkcionarem ktery nekoho vede,rozhoduje,mysli za jine...V pristim roce budou volby.Vsichni mate moznost.A vubec ,aby jste prisli na ty volebni schuze,kde se bude rozhodovat o dalsi budoucnosti.Preji Vam hodne chute do prace,aspon takovou jakou mate ke psani techto planych filosofii.
22.3. Felda: Za 10 mesicu budeme mit nove vybory,delegaty okresnich konferenci,funkcionare a delegaty na sjezd.Kde vzit odborniky kteri budou na urovni?Jiz dnes se musime ohlizet po mnohych lidech...jak nato poradte! Zkusime to jak na Slovensku?Nechame to CECHU ? zrusime OV, zavedeme kraje s placenym funkcionarem,tak se snazte at je OK.

Urcite jste jeden z nejvyssich funkcionaru CSV.Funkcionar ktery ostatni vede,rozhoduje za ostatni. To si ani neuvedomuje,ze hlasit se k takovemu osobnimu sebevedomi z poslani je zrudnost? Co kdyz oto ti clenove za ktere myslite nestoji?
MUSIME SE POOHLIZET PO MNOHYCH LIDECH(kteri nas ponechaji v nasich funkcich).Pro vcelarskou verejnost je jasnou skutecnosti,ze nove vybory,novi funkcionari ZO, OV ani delegati pristiho sjezdu nic nezmeni-nezmenili se se praktiky v rizeni organisace.Proc se nepostavite pred vcelarskou verejnost a neobjasnite situaci a duvod odstoupeni predsedy UKRK Z.Dobiska- nebo se postavte za vysledek kontroly komise a vynutte zadejte napravu !

franta

(e-mailem) --- 24. 4. 2009
Re: orientace vcel (35272) (35278) (35282) (35283) (35287) (35290) (35291) (35334) (35335)
Stále jste nevysvětlil, proč jste do tohoto vlákna zamotal tu ponořenou
cívku. A kde jste v mém textu našel něco elektronech, nebo dokonce
o tom, že včely vidí elektrony?
Neodbíhám do sfér osobních dojmů o vašem textu, jen jsem si ho
pozorně přečetl, což vy jste pravděpodoně podcenil. Pokuste se
prosím bez emocí podrobněji vysvětlit, co míníte tím, že pro
nějaký průkaz potřebuji ionizované prostředí. Ač se opravdu
snažím, nerozumím Vám a nechápu o co Vám jde.
Děkuji.
Josef Kala
............

Já nejsem na lodi toho, jak druhého podcenit pane Kalo. Čtu co druhý napíše a často otom přemýšlím. Vy v příspěvku na význam rosení včel ptáte na význam svodu dvou elektrických potenciálů. Elektrický potenciál máte vy, mají ho i včely, jsou v mnoha případech účastny v biochemických pochodech organismu. Elektický potenciál můžeme najít i ve vlhkém vzduchu nebo vodě, kyselině atd.

Včela medonosná viditelně vše v prostředí, kde žije homogenně potahuje pryskyřicí, která má vliv na potenciál. Dojde člověk a zkusí kouř. Ten je teplý, ale určitě s nějakou relativně konstantní hladinou elektrického potenciálu.(podle troudu na který navazuje reakce na sevření nebo otevření spínačů prvotních reakcí na přítomnost včelaře a jeho kouře z dýmáku) Ten samý včelař ale říká, že občas je postříkání vodou účinější, protože včely na dým reagují sporadicky a bez respektu ale na vodu ten respekt mají.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=35283&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=35293&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Já mu odpovídám, že flek má jinou teplotu. Ten je jinak vodivý než bílá barva a navrhuji, že by stálo zato změřit povrchovou teplotu včelaře, který má trenky nebo je oblečen. Teplota na hladinu elektrického potenciálu má vliv.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=35292&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Potom dojdete s tím šokem pro mne,(cituji:) že "Úvaha i otázka nemá obecně použitelnou jednoduchou odpověď:
Není možné jednoduše popsat ( a aplikovatelně vysvětlit ), jaké vlivy blízkého okolí ( prostředí včelstva v úlu a pracujícího včelaře pohybujícího se v rozhodné vzdálenosti ) rozhodnou o tom, zda účinek lokálně zvýšené
vlhkosti ( rosením na včely, rámky a úl ) bude mít antistatické, nebo naopak
vodivé účinky. Např. podstatné je do jaké míry jde o "rosení" homogenní a tedy elektricky vodivou mlhou, nebo jednotlivými ikdyž "mikroskopickými" a suchým vzduchem izolovanými částicemi vody."

Nato Vám odpovídám, že vliv má elektrický náboj a elektrické pole a když odvedeme tento náboj, který má určitou hodnotu hladiny potenciálu do nulové intenzity, mnoho jedu neodeberete, protože Vám nějaký významný okruh (krokové napětí) nevznikne. (jinak odběr jedu prý už není tak drastický a provádí se už i bez žihadel a usmrcení dělnice)

Pak mi tu (viz výše) zapíráte, že opět mě nerozumíte, cituji: "Pokuste se
prosím bez emocí podrobněji vysvětlit, co míníte tím, že pro
nějaký průkaz potřebuji ionizované prostředí."

Ale to jsou Vaše slova cituji (doufám bez jakkýkoli emocí):" Teoreticky by byla možná cesta: dosažením ionizovaného prostředí. Pak by
přes složitost jevů v ionizovaném, tedy absolutně vodivém prostředí byla ve
vztahu včelař-včely snáze definovatelná rozhodnutí o vhodnosti, či
nevhodnosti. Ale to je ve včelařské praxi nepoužitelné a nedosažitelné a pro
včelstva nepochybně fatální ( zničující) cesta."

No a já nato reaguji v duchu (asi jen sám sobě). Vem Gusto svůj selský rozum do hrsti, proč by se mělo vytvářet nějaké destruktivní ionozované pole pro nějaký naprosto snadněji dosažitelný pokus a to kvůli změření, které běžně za určitých pravidel probíhá na elementární úrovni u každého výběru genetického materiálu od matek? Přeci stupnice agresivity se při tomto používá a není potřeba to co pan Kal píše?

Tak Vám tedy píšu:
"...Nemůže být selekce na mírnost právě částečně i selekcí na reakce včelstva na množství iontů? K tomu ale nějaké silně nestabilní elektricky nabité prostředí pro měření snad nepotřebujete. To měření umí změřit přeci citlivější (bodavější) linie včelstev."

Doufám, že čtete opravdu pozorně, protože se snažím rozvíjet téma a ne zůstávat někde u dojmu.

Stále jste nevysvětlil, proč jste do tohoto vlákna zamotal tu ponořenou
cívku. A kde jste v mém textu našel něco elektronech, nebo dokonce
o tom, že včely vidí elektrony?
Neodbíhám do sfér osobních dojmů o vašem textu, jen jsem si ho
pozorně přečetl, což vy jste pravděpodoně podcenil. Pokuste se
prosím bez emocí podrobněji vysvětlit, co míníte tím, že pro
nějaký průkaz potřebuji ionizované prostředí. Ač se opravdu
snažím, nerozumím Vám a nechápu o co Vám jde.
Děkuji.
Josef Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: orientace vcel
Datum: 24.4.2009 - 2:40:55

> S cívkou ponořenou do vodivého roztoku, byť dostatečně
> uzemněného je možné
> získat toliko nevýznamné množství slov jedovatých.
> A o tom můj obor ani
> styl
> není.
> Josef Kala
> .............
>
> Tak to mi laskavě vysvětlete a neodbíhejte do sfér
> osobních dojmů vůči mým
> slovům. Pokud vezmu při odběru žihadel napětí
> a odvedu do země, zcela
> určitě počet elektronů a jejich pohyb změním.
> Stejně tak není jedno, jaké
> rukavice mám, tj. jestli v prostředí ve kterým
> se pohybuji jsou schopny
> nebo nejsou schopny získávat a mít, nebo ztrácet
> a nemít určitý počet
> elektronů, které, jak píšete, dokážou přeci
> vidět včely očima.
>
> Jiný počet elektronů (el. náboj) má voda v klidu,
> jiný když prochází
> tryskou a padá na včely. Jiné hodnoty jsou u kouře,
> s kterým jsme tak
> všichni spokojeni. Jste dále schopen mluvit o hodnotách
> a psát, že stále
> pro průkaz, potřebujete ionizované prostředí?
> O jakém vodivém prostředí
> mluvíte? Nemůže být selekce na mírnost právě
> částečně i selekcí na reakce
> včelstva na množství iontů? K tomu ale nějaké
> silně nestabilní elektricky
> nabité prostředí pro měření snad nepotřebujete.
> To měření umí změřit přeci
> citlivější (bodavější) linie včelstev.       

S cívkou ponořenou do vodivého roztoku, byť dostatečně uzemněného je možné
získat toliko nevýznamné množství slov jedovatých. A o tom můj obor ani styl
není.
Josef Kala
..............

Tak to mi laskavě vysvětlete a neodbíhejte do sfér osobních dojmů vůči mým slovům. Pokud vezmu při odběru žihadel napětí a odvedu do země, zcela určitě počet elektronů a jejich pohyb změním. Stejně tak není jedno, jaké rukavice mám, tj. jestli v prostředí ve kterým se pohybuji jsou schopny nebo nejsou schopny získávat a mít, nebo ztrácet a nemít určitý počet elektronů, které, jak píšete, dokážou přeci vidět včely očima.

Jiný počet elektronů (el. náboj) má voda v klidu, jiný když prochází tryskou a padá na včely. Jiné hodnoty jsou u kouře, s kterým jsme tak všichni spokojeni. Jste dále schopen mluvit o hodnotách a psát, že stále pro průkaz, potřebujete ionizované prostředí? O jakém vodivém prostředí mluvíte? Nemůže být selekce na mírnost právě částečně i selekcí na reakce včelstva na množství iontů? K tomu ale nějaké silně nestabilní elektricky nabité prostředí pro měření snad nepotřebujete. To měření umí změřit přeci citlivější (bodavější) linie včelstev.

Včelí jed se elektrickou energií nezískává. Elektrická energie je jen jeden
z prostředků využitelných k tak intenzivnímu vydráždění jednotlivých včel,
že kromě vyvržení exkrementů vysunou žihadlo a vystříknou jed. Je to
záležitost křečovitých stahů všech svalových buněk. Ne tedy nějakého
specializovaného orgánu včely, jakým jsou třeba oči, které část spektra
elektromagnetického pole vnímají ( a rozdíly jeho intenzity, tedy
potenciálu). Takový orgán, receptor, či čidlo jsem měl na mysli.
Jen pro doplnění ocituji z literatury princip:
Vodiče musí být umístěny tak, aby je včela svým tělem ( krokovým napětím)
propojila ( laicky řečeno musí se jednou nohou dotknout dotknout "fáze" a
současně druhou nohou "nuláku"). Mezi vodiči je napětí cca 30 Voltů. Je
ověřeno, že toto napětí je právě takové, aby svalovými a ostatními tělesnými
buňkami procházel jen tak malý PROUD, aby se buňky pouze stahly v křeči, ale
proud je nerozložil pochodem podobným elektrolýze, nebo dokonce tepelným
působením " neuvařil", či dokonce "neupekl". To by včelu mohlo neúčelně
zahubit dřív, než by cokoli vypustila.
Včely exkrementy vč. jedu vypouštějí obvykle na skleněnou podložku, nebo
žihadlem propichují asi 0,2 mm tlustou gumovou podložku a na podložené sklo
vystřikují čistý jed. Po vypuštění tělesných tekutin se sníží vodivost těla
včely a tím se při stejném dotykovém napětí sníží proud, který již není
schopen zcela ochromit svalovou činnost včely. Včela již může odlézt, ale
stejně umírá, protože s žihadlem a jedovým váčkem si vytrhne vnitřnosti.

S cívkou ponořenou do vodivého roztoku, byť dostatečně uzemněného je možné
získat toliko nevýznamné množství slov jedovatých. A o tom můj obor ani styl
není.
Josef Kala




(G.P.): Existuje včelí produkt, který se přímo elektrickou energií získává.
Jed.
Pokud by jste cívku ponořil do vodivého roztoku a ten dostatečně uzemnil,
myslím, že by jste moc jedu nezískal. Takže receptory jsou.

Myslím že je na čase zabývat se tím,jak jsou na tom naše včely a příroda. Staré včelařské přísloví praví,že duben dělá roje ale také pohřby. Včely které přežijí duben jsou pro letošní rok zachráněny.Ovšem zde není řeč o výnosu,ten může být buďto velký a nebo taky žádný. Vše kvete o asi 14 dnů dříve,vše najednou,ovocné stromy,pampeliška,angrešt a začíná i řepka.To aby se ty včely zbláznily,ani nebudou vědět kam dřív.A nenaprší a nenaprší.Co s tím ? Včely však nejsou připraveny na tuto otevřenou náruč přírody,protože ve svém zákonitém růstu jsou pozadu. Rozhodně ale velmi zesílí během 14 dnů,když bude řepka končit a tak nám zbývá
naděje,že i vlivem toho současného počasí se přemnoží producenti medovice a po mnoha letech bychom mohli mít dobrou snůšku medu toho druhého,tak žádaného.Nelze mi nevzpomenout př.Haragsima,který se touto problematikou zabýval na vědecké bázi a je škoda,že již není mezi námi.
Také výkupci,dnes jsou tuším 2 , to nebudou mít lehké,jaké ceny nasadit,aby také vydělali.Tak si myslím,že budou dlouho váhat přijít se svojí výkupní cenou.Ale takový je život jak pro nás včelaře,tak i pro podnikatele v tomto oboru. Začíná snůška,která potrvá nejvýše 3 měsíce ,hleďme tohoto období maximálně využít a nezabývejme se prkotinami a ponechejme si je na dobu pozdější,když o nic nejde.

Mám před sebou nové včelařství a překvapilo, mne, že chlapík ze slovenské firmy na vozíky tvrdí , že dotaci na vozík na kočování může být jen na ten jejich a na žádný jiný , tedy obyčejný.
-----
Asi chce prodávat. :-))

To je nějaká reklama?


Karel

Mám před sebou nové včelařství a překvapilo, mne, že chlapík ze slovenské firmy na vozíky tvrdí , že dotaci na vozík na kočování může být jen na ten jejich a na žádný jiný , tedy obyčejný. Myslel jsem , že si můžu koupit nějaký jiný , obyčejný a paletu na kočování si vyrobit- upravit sám. Ten slovenský se mi zdá drobátko předražený.

Výsuvné zařízení úlu a úprava Budečáků, náběh pro vysouvání, atd, je v čas. Včelařsství. 71/11/s.258.

Doplněk na souběžné vytahování saní jsem viděl ocel drát tak 6-8 do U (asi 10cm x šíře) a nakonci s háky. Ty se zaháknou do dír nakonci saní. Nedochází tak ke křížení a zablokování při výsunu. Práci s tímto jsem viděl, včelař semnou probírá kecy co nového a asi za pět minut provedl výsun do náběhu, odložil ho i s včelalma, jarní mechanické čištění zadováku přispůsobenou špachtlou, jarní kompletní promazání vysouvacího zařízení, rozšíření včelstva (plodiště)o dva rámky, zasunutí a vložení okénka.

Práce mu šla naprosto s přehledem a v klidu a rychle.


Na JM prběhla v tomto jakási standardizace kočováků, která postupně ale vymírá s majiteli a kočovné vozy se zadováky a s tímto vysouvacím zařízením se ztrácí pryč.


>G.Pazderka (80.78.156.8) --- 22. 4. 2009
Re: výsuvné úly (35301)
Milan Beneš (90.176.112.29) --- 22. 4. 2009
výsuvné úly
>Zdravím přátele včelaře.
Nemá někdo plánek nebo schema výsuvných úlů
Chtěl bych si sestrojit klátový úl s výsuvným mechanismem, ale nevím jak se to provádí, aby to včely nezalepili.
díky za rady a rád se podělím i svoje skromné zkušenosti
Milan<
.......
Lišty - výsuvné lišty se každé jaro musí oškrábat od vosku a propolisu a namazat kompletně a jinak lehce i průběžně po celý rok vazelinou na ruce nebo indulonou nebo lanolínem ... atp. Ne jedlý olej, ten ztuhne a naopak to slepí. Známý to dělá i Ramou. <

Každý preferuje to, s čím dělá nebo dělal. Já jsem dělal vždy v normálním
zadováku, bez jakýchkoliv udělátek. Mnohaletý provoz je nejlepší praktická
zkouška. Spousta různých důmyslných i méně důmyslných udělátek a hejblátek
byla v dílně pečlivě vymýšlena a vypiplávána a potom i ve včelách fungovala,
ale po nějakých letech končila kdesi na půdě, ve šrotu nebo za levný peníz u
někoho jiného, protože sice práci ulehčovaly, ale nakonec v součtu i
zdržovaly a obtěžovaly.
Nevím, jaké kláty to jsou, jak velkého průměru.
Možná, že nejlepší řešení by potom byly obyčejné tenkostěnné nástavkové úly
na nějaké úzké rámky umístěné v klátu třeba na kolečkách pod nábytek nebo na
nějakých skluznicích. Úl by se prostě vyšoupl ven z otevřeného klátu,
provedlo se to, co je třeba a potom zase do klátu zašoupl.... Klát by potom
fungoval jen jako vzhledově atraktivní obal a jako tepelná izolace.
Šuplíky byly taky svého času vymýšleny, tam se objevily problémy s bobtnáním
dřeva a obtížným vytahováním, takže se používaly ještě mnohem néně než
vysouvací zařízení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 23, 2009 10:53 AM
Subject: Re: výsuvné úly


> Radim Polášek:>Vysouvací zařízení v zadováku je, si myslím, pro včelaře s
> pár úly spíše
> komplikace s udržováním takového zařízení a vyšším rozrušením včelstva při
> vysunování než přínosem úsporou času.<
> ......
>
> Tady jde přeci jen o pár klátů.
>
> Právě že dobré vysouvací zařízení v zadovácích by mělo šetřit čas. Jinak v
> klátech se dá včelařit i bez něj. Stačí přemýšlet a udělat z menšího
(verze
> jak minioptimal třeba) z něj listovák s rámky třeba 24x39 (převráceně).
Pro
> pár klátů do tak 20 kusů je to podle mne dobré řesení. Otevře se nalistuje
> a vytáhne jeden rámek.
>
> Pokud by klát měl mít větší průměr, udělat dovnitř šufle jako vnitřní
> nástavek a koupit normální výsuvné panty. (ty s ložisky) Váha včelstva s
> lílem muže být velká, myslet nato při konstruování.
>
> Původní klátaření má někde v knihovně i návod. Někde ho možná i mám. Viděl
> jsem i video na internetu jak to nějaký děda vybírá. Někdo si nedokáže
> představit jak v tom včelařit, ale proč ne? V minulosti naši předci nebyli
> žádní blbci. Pohyblivé dílo stačí zajistit hlavně pro plodiště.

TH:Karle jeste dotaz, casto pises, ze prokladas (prokladals) plodiste mezistenama - zebrujes.

Kdy to delas? Souse by byly lepsi, ale dosly :-)
----------
Nevím, jestli letos ta rada k něčemu bude, letos to dělám jinak a jsem naštěstí vybaven a zásoben- soušema a ty už jsem tam dával před měsícem - nahoru - něco jako Zebra podle Wrighta, ale na rozdíl od něj mé včely neměly vesměs tolik zásob, takže jsem jen rozšířoval tam, kde jsem měl včely ve dvou VN a nebo tam, kde byly silné a byly (neříkám že plodovaly) ve 2VN.
A teďjsme zatavoval a chystal nástavky tak, abych to tam mohl i případně šoupnout celé. Tedy doprostřed zbytek souší (1-3) a nevytažených z loňska. A podle situace uvidím.

Já zebroval za dvou podmínek - včely jely, byl vyběhlý první plod, Plodovaly ve dvou VN a byl přínos, stavební pud a matka to už prala do řádků.
Tady to byl přelom duben/květen, pampelišky a ovocné stromy v plném květu. Byl to první zásah. A včel bylo tolik, že přidaný prostor zvládly. Tedy ve dvou VN plodovaly ve spodním hospodařily.
A byla to z z počátku nouze cnost, která nakonec vyhovovala mě a asi i včelám. Neměl jsem dílo na rozšiřování a čas a hrozilo, že se ke včelám dlouho nedostanu. I když obdobným způsobem jsem to dělával u NN Brennerů. Když včely nebyly dost silné, abych jim vrznul nástavek mezistěn mezi plodové NN.
Karel

Radim Polášek:>Vysouvací zařízení v zadováku je, si myslím, pro včelaře s pár úly spíše
komplikace s udržováním takového zařízení a vyšším rozrušením včelstva při
vysunování než přínosem úsporou času.<
.......

Tady jde přeci jen o pár klátů.

Právě že dobré vysouvací zařízení v zadovácích by mělo šetřit čas. Jinak v klátech se dá včelařit i bez něj. Stačí přemýšlet a udělat z menšího (verze jak minioptimal třeba) z něj listovák s rámky třeba 24x39 (převráceně). Pro pár klátů do tak 20 kusů je to podle mne dobré řesení. Otevře se nalistuje a vytáhne jeden rámek.

Pokud by klát měl mít větší průměr, udělat dovnitř šufle jako vnitřní nástavek a koupit normální výsuvné panty. (ty s ložisky) Váha včelstva s lílem muže být velká, myslet nato při konstruování.

Původní klátaření má někde v knihovně i návod. Někde ho možná i mám. Viděl jsem i video na internetu jak to nějaký děda vybírá. Někdo si nedokáže představit jak v tom včelařit, ale proč ne? V minulosti naši předci nebyli žádní blbci. Pohyblivé dílo stačí zajistit hlavně pro plodiště.

Dneska jsou zadováky použitelné maximálně pro 2 - 4 - 6 včelstev někde na
zahradě u baráku. Pro někoho, komu stačí piplat se ve včelách rámek po
rámku, komu nevadí, že podstatnější zákrok nesrazí pod 1 hodinu na včelstvo
a komu stačí mít med pro rodinu, aby se nemusel kupovat a nic víc. A kdo
nepočítá s tím, že by prodejem medu nebo něčeho jiného získal zpátky peníze
do včelaření vložené. A na zahradě u baráku nebo někde blízko bydliště, aby
využil možnost kontroly - každodenního pohledu na včely přes okýnko a časté
rozšiřování nebo i zužování a podobnou manipulaci s 1 - 2 posledními rámky
za okýnkem. Zadováky podstatně zvětšené proti starým zadovákům a upravené
tak, aby vyhovovaly požadavkům na léčení. V praxi ovšem dneska takový
včelař obvykle podlehne nástavkům, "zkušení" včelaři , ke kterým přichází
pro rady, vesměs provozují včelaření s mnoha včelstvy, kdy základem jejich
včelaření je částečný nebo úplný návrat investic do včelaření vložených
penězi za prodej medu a jiných produktů, dávno zrušili zadováky a přešli k
nástavkům, protože ty jsou pro takové včelaření jednoznačně výhodnější -
včelař bez větších problémů dosáhne produktivity, kdy přijde, minutu koukne
a potom za 5 minut udělá potřebný zákrok na včelstvu manipulací s celými
nástavky a jde dál.
Vysouvací zařízení v zadováku je, si myslím, pro včelaře s pár úly spíše
komplikace s udržováním takového zařízení a vyšším rozrušením včelstva při
vysunování než přínosem úsporou času. Úspora času by se uplatnila u včelaře
s větším množstvím včelstev, jenomže tam je dneska včelaření v zadovácích
proti včelaření v nástavcích v podstatě nesmyslné.
Jediná činnost, při které by se uplatnilo větší množství zadováků na jednom
místě a tím teoreticky i nějaké vysouvací zařízení , je odchov oddělků. Tady
by se těžilo z možnosti jednoduše založit oddělek na 2 - 3 rámcích a potom
ho pružně podle potřeby po jednotlivých rámcích rozšiřovat až na plný počet
rámků přemístěný potom do nástavku atd..
Co znám zadováky, ve kterých jsem včelařil, rozšíření těch úlů o vysouvací
zařízení znamená ty úly v podstatě rozložit na jednotlivé stěny až desky,
pokud by to vůbec šlo bez poškození, některé potom nadstavit o nějaké
centimetry navíc potřebné pro instalaci vysouvacího zařízení, pokud by potom
ty desky byly dostatečně pevné a potom úly zase složit. Nebo zmenšit
rámkovou míru .....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 23, 2009 8:02 AM
Subject: Re: výsuvné úly


> Zdravím Martine! Budečáky s vysouváním jsem kdysi používal a provedení jak
> popisuješ přinášelo pouze komplikace. Vysouvání je potřeba vylepšit.
> Nepoužívat profil L ale Z a samozřejmě pravé úhly. Drážku vyfrézovat
> podstatně vyšší. To vše proto, aby se dotyk dřeva a plechu dostal mimo
> oblastr max. tmelení. Předpokládám že výs. rámy vytáhneš do nějaké dřevěné
> bedýnky a tam se musí vydlábnout kapsa ve které je hodně mastný filc či
> podobný materiál, aby každé vysunutí znamenalo automatické namáznutí. Na
> zimu se mi pak osvědčilo drážku vyškrábnout a silně namazat vaselinou. K
> zatmelení nikdy nedošlo. Takže to dobře fungovalo, ale... Když si
> začínající včelař dá dohromady toto a Radimovy články může nabýt dojmu, že
> budečák je to nejlepší co ho může potkat a to je ten největší omyl!!!
> Vylepšit starý Budečák o vysouvání je tak pracné, že je snadnější vyrobit
> nový a výrazně ho zvětšit a tím i modernizovat. Jinak je to pouze trápení
> včel a včelaře a velmi nízké produktivity. A to přece nikdo nemá
zapotřebí!
> Nejdůležitější je začít dobře !!! Zdraví R. Stonjek

>Rozsirovani horem ma hodne vyhod hlavne pro nas, clovek si tolik nestrhne zada :-) Jenze kdyz on nekdo napsal, ze dole je to prirozenejsi ... :-)) T.H.<
------------------------------------------------------------
Mohu-li přispět do této diskuse, mám na otázku stavby tento názor. Myslím, že v tomto období se jedná o zvládnutí tepelných poměrů včelstvem a též jiných podmínek za kterých včelstvo je schopno stavby. Aby včelstvo stavělo, nezáleží na tom zda dolů, do stran, či nahoru, musí být dostatečná vnější teplota. Ta pomáhá včelám zvládat teplotní poměry uvnitř v úle. Jsou-li vnější teploty nízké, včely veškeré vyprodukované teplo spotřebují na výchovu plodu. To je pro ně v tomto období prioritní. Další podmínkou je dostatek mladých včel, "stavitelek" ve stáří 12 - 18 dnů jejichž žlázy produkují vosk. Vosk, který včely nemohou "prostavět" pokud pro to nemají podmínky skončí na dně úlu a poté je vynesen do okolí úlu. Další důležitou podmínkou je příliv potravy. Tedy můžeme říci že:

Stavba = Teplo + Stavitelky + Potrava

To je základní rovnice pro stavbu voskového díla včelami.
Další důležitou podmínkou je kvalita uvedených složek. Jestliže bude chladnější počasí, budou včely stvět méně i když bude dostatek stavitelek a v přírodě velká nabídka potravy. Čili, nebude stavba a nebude kam ukládat přinesenou sladinu. Nebudou-li stavitelky, nebude stavby atd. Můžeme tedy říci, že výsledek je odvislý od podmínky, která je zastoupena nejméně (v nejhorší kvalitě). Nalézt optimum je úkolem včelaře a ani zkušený včelař neodhadne jaké budou do blízkého budoucna venkovní teploty, nezpůsobí-li přílišné sucho nebo naopak deštivé období nízkou produkci nektaru ... Proto volí nástavkoví včelaři kompromis a stavební prostor v tomto období podstavují pod plodové hnízdo. Vkládání nástavků mezistěn nad plodové hnízdo nebo mezi nástavky plodového hnízda (vkládání)tito včelaři volí až při předpokládaných vyšších vnějších teplotách. Ty ale zpravidla nebývají v měsíci dubnu. Jinak zde na úpatí Českého středohoří bylo dosud teplo, včely se rozvíjejí velice dobře, bohužel příroda i zde včely poněkud předběhla asi o 14 dnů. Odkvétají ovocné stromy a řepka je v plném květu. 09.04.09 jsem podkládal nástavek mezistěn a při pohledu úlovým dnem je vidět, že včely zde již ství. V příštím týdnu provedu kontrolní prohlídky a patrně budu "vkládat" nástavek mezistěn mezi plodové nástavky. Uvidíme, řekl slepej a šel do kina.
JK

http://gothamcitybees.com/

Zdravím Martine! Budečáky s vysouváním jsem kdysi používal a provedení jak popisuješ přinášelo pouze komplikace. Vysouvání je potřeba vylepšit. Nepoužívat profil L ale Z a samozřejmě pravé úhly. Drážku vyfrézovat podstatně vyšší. To vše proto, aby se dotyk dřeva a plechu dostal mimo oblastr max. tmelení. Předpokládám že výs. rámy vytáhneš do nějaké dřevěné bedýnky a tam se musí vydlábnout kapsa ve které je hodně mastný filc či podobný materiál, aby každé vysunutí znamenalo automatické namáznutí. Na zimu se mi pak osvědčilo drážku vyškrábnout a silně namazat vaselinou. K zatmelení nikdy nedošlo. Takže to dobře fungovalo, ale... Když si začínající včelař dá dohromady toto a Radimovy články může nabýt dojmu, že budečák je to nejlepší co ho může potkat a to je ten největší omyl!!! Vylepšit starý Budečák o vysouvání je tak pracné, že je snadnější vyrobit nový a výrazně ho zvětšit a tím i modernizovat. Jinak je to pouze trápení včel a včelaře a velmi nízké produktivity. A to přece nikdo nemá zapotřebí! Nejdůležitější je začít dobře !!! Zdraví R. Stonjek

Karle jeste dotaz, casto pises, ze prokladas (prokladals) plodiste mezistenama - zebrujes.

Kdy to delas? Souse by byly lepsi, ale dosly :-)

Diky


Jinak jeste mate-li nekdo chut me cist a mi odpovedet.
Predevcirem jsem kontroloval jedno vcelstvo chtel jsem ho prevest na nove stanoviste... No a nasel jsem tam jeden ramek kde byl plod - jen vajicka, dva pokusy o matecniky - tam vajicka. Jinak nic, pyl a med - spoustu. Nejprve jsem to typoval na trubcice, vice vajicek v bunce, dost nahodile.... Rikal jsem si, ze jsem asi primackl matku pri jarni kontrole. Matka tam bezpecne byla, krasne kladla. Vsechen plod nyni vylihly, pouze nedolihly plny stavebni ramek trubcu, ktery vystavely. Rozladene jsem to zavrel, ze to nema cenu hrotit, ze to zkouknu poradne dalsi den. Pak mi doslo ze jsem na plastech (nekontroloval jsem vse) nenasel nouzove matecniky - to by byla znamka ztraty matky.
Vcera jsem to znovu rozebral a matku nasel. Je hubena, mozna je vykladena, nevim. Plod na 1 ramku a pokus o tichou vymenu. Jinak to vcelstvo jak nechova tak nanosilo pozehnane medu a pylu. Nema-li spermije vychovaj si matku? Myslim, ze spis ne.

Je to lonska matka, mnou odchovana, prezimovany oddelek -velmi pekny. Dava si prestavku? takhle zjara? ci je nekvalitne oplodnena? Jakto ze to nechaly zajit tak daleko cekal bych ze to poznaji dopredu a budou ji menit - no vedi ze nejsou trubci ...?
Zarazi me ten zpusob jakym se snazi klast, je spatna, nemocna - jako by se "zcvokla".

Dost me to prekvapilo-nemile - plan byl jiny :-) Stane se to ci nejaka ma chyba?

A jeste ujistovaci dotaz, je-li matka, nelze mit trubcice - mohu vklidu spojovat po jejim odstraneni.

T.H.

> A co takhle vyzkoušet nástavek s mezistěnami dát nahoru, když dole nechtějí
> stavět. Mé zkušenosti z minulých let mi potvrdily, že dole stavět mezistěny
> moc nechtějí a ve finále se vyrojí, nahoře jim to jde o mnoho lépe. Letos
> jsem poprvé dal na radu p. Volejníka, který publikoval své zkušenosti ve
> včelařství. Dal jsem nástavek s mezistěnami nahoru a za 9 dnů je skoro
> vystavěn, matka tam již ploduje. Po stranách jsem dal jen dvě souše, vše
> rychle, bez jakéhokoliv rozebírání plodového hnízda. Na můj dotaz co s
> vystavenými mezistěnami, které budou zaneseny medem mi dal jednoduchou
> odpověď, vytočit a máš kvalitní med z čistého panenského vosku. Zatím mi
> rozšiřování nástavku shora vyhovuje, jednoduché, bez větších zásahu do
> včelstva.


Ano takto mi to funguje bezvadne, delam to u produkcnich vcelstev. Je to i jeden z mych soukromych pozadavku - chci max. medu z panenskych sousi - zatim jsem s tim nemel zadny problem pri toceni, o skladovani panenskych sousi nemluve.

Rozsirovani horem ma hodne vyhod hlavne pro nas, clovek si tolik nestrhne zada :-) Jenze kdyz on nekdo napsal, ze dole je to prirozenejsi ... :-))

T.H.

Někdy kolem 10.04. jsem jednomu včelstvu, bylo asi nejsilnější, podsadil nástavek 11 rámků 39 x 24 celý mezistěn. Holkám se nějak dolů nechtělo, proto jsem dal na radu pana Sedláčka z Bučovic, který tvrdí, že spodní nástavek je polštář, proto jsem jim tento nástavek nechal a nahoru jsem dal čtvrtý nástavek opět 11 ks mezistěn (neměl jsem souše). Dnes jsem se byl na ně podívat, polovina mezistěn je nahoře vystavěna, ostatní jsou rozestavěny. Do spodního nástavku jsem se nedíval, nechtěl jsem je rušit, ale domnívám se, že včelkám vůbec neuškodí jeden nástavek navíc. Od začátku února dávám do tabulky, kterou publikoval pan Čermák ještě na str. pokusného včelínu v Zubří - "Vývoj včelstva v závislosti na denních teplotních maximech" nejvyšší denní teploty a podle této tabulky ode dneška dochází k líhnutí cca 1.500 - 1.800 včel denně. Před tímto datem to bylo cca 400-600 a méně včelek, takže prostor ve spodním nástavku je dobrá rezerva.                     

A co takhle vyzkoušet nástavek s mezistěnami dát nahoru, když dole nechtějí stavět. Mé zkušenosti z minulých let mi potvrdily, že dole stavět mezistěny moc nechtějí a ve finále se vyrojí, nahoře jim to jde o mnoho lépe. Letos jsem poprvé dal na radu p. Volejníka, který publikoval své zkušenosti ve včelařství. Dal jsem nástavek s mezistěnami nahoru a za 9 dnů je skoro vystavěn, matka tam již ploduje. Po stranách jsem dal jen dvě souše, vše rychle, bez jakéhokoliv rozebírání plodového hnízda. Na můj dotaz co s vystavenými mezistěnami, které budou zaneseny medem mi dal jednoduchou odpověď, vytočit a máš kvalitní med z čistého panenského vosku. Zatím mi rozšiřování nástavku shora vyhovuje, jednoduché, bez větších zásahu do včelstva.

Mám sršní hnízdo ve včelíně pravideleně na stejném místě již 4-5 let . Asi před 4 roky bylo hnízdo veliké jako lidská hlava a sršňů několik stovek. Nějaké zásadní problémy s nimi nemám. Tedy neviděl jsem negativní vliv na včely a v zásadě ani na včelaře. Sice jsem již asi 3 nebo 4 žihadla obdržel, ale zpravodla to bylo tím, že jsem něčím podráždil. Po otevření dveří do včelína chvilku počkám za dveřmi. Sržni se mezitím vyrovnají se zmenou podmínek a dál si mě nevšímají. Na to aby zaútočilo více sršňů najendou už se musí cítit hodně ohrožení. Jejich napadení je jiné než od včel, které se na vás vrhnou, sednou si na vás a snaží se vám dostta na kůži. Sršeň zaútoší z letu a po útoku ihned zase odletí. Přeji všem s nimi stejně relativně dobré dobré soužití jako mám já.

http://zpravy.kurzy.cz/168448-vcelari-mozna-dostanou-od-pristiho-roku-vyssi-dotace/

http://www.lidovky.cz/med-chrani-pred-rakovinou-tvrdi-experti-f0u-/ln_veda.asp?c=A090422_172746_ln_veda_mtr

Dobrý den, jmenuji se Radana Pavelková. Vystudovala jsem Ostravskou univerzitu,
Institut pro umělecká studia, obor - grafika - design papíru a knihy a obalový
design.
Zajímám se o fantasy literaturu, malby s metafyzickou - fantasy tématikou,
ilustratorství.
Techniky: linoryt, tužka, tuš, tempera


Zasílám Vám v příloze ukázky mé tvorby, pokud byste měli zájem o externí
spolupráci v rámci navrhování obálek knih nebo ilustrace, prosím kontaktujte mě
emailem nebo telefonicky: 733 511 325

Děkuji, přeji hezký zbytek dne. MgA. Radana Pavelková

Milan Beneš (90.176.112.29) --- 22. 4. 2009
výsuvné úly
>Zdravím přátele včelaře.
Nemá někdo plánek nebo schema výsuvných úlů
Chtěl bych si sestrojit klátový úl s výsuvným mechanismem, ale nevím jak se to provádí, aby to včely nezalepili.
díky za rady a rád se podělím i svoje skromné zkušenosti
Milan<
.......
Lišty - výsuvné lišty se každé jaro musí oškrábat od vosku a propolisu a namazat kompletně a jinak lehce i průběžně po celý rok vazelinou na ruce nebo indulonou nebo lanolínem ... atp. Ne jedlý olej, ten ztuhne a naopak to slepí. Známý to dělá i Ramou.

Květy nesignalizují nic včelám! :-D
Avšak napovídají Tobě kdy přichází čas na určité práce ve včelstvu. :-)
Jediným standardem je, že kadý rok je jiný a včelstvo se podle toho chová. ;-)
Je pak jen na včelaři jak to zvládne ;-D
Letos to je klasika, převěšování. Musí se to přebrat protože horní nástavky jsou plné pylu, zimních zásob a nezavíčkovaného plodu. :-(
O jednoduchém podsunutí si nechávám jen zdát. :-( Prostě je to v (_!_)
Já jsem pro dnešek skončil s nasazováním medníků a dávám si (_)3 nebo (_)3 (_)3 ?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rozi?ov?n? odd?lk? mezist?nami (n?zk? n?stavky)
> Datum: 22.4.2009 13:32:20
> ----------------------------------------
> Mam podobne problemy a zkousel jsem je resit jak pisete. Mi to podstaveni N
> mezisten take nefunguje. Mozna delam neco spatne nebo mozna neni uplna
> pravda to co se pise....
>
> Tady jsem to popsal:
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=23356&
>
> a po letech a letošním divokém jaru jen podotýkám, že včely už musí mít
> stavební pud. Moje jej zatím neměli, když jsem se o víkendu koukal,
> přestože kvete ptačí třešeň.
> Takž mi to vychází, že včely jedou podle sebe a že nějaké květy mají něco
> signalizovat jim nesignalizuje nic. :-)
>
> Nad těmi teoriemi, že se mají mezistěny atd podkládat jsem splakal, i když
> jsem měl NN. Na jaře jdou do nižších nástavků jen některé, jiné se raději
> vyrojí, i když mají místa dost.
>
> Proto mě ten seriál o Zebrování v MV docela hodně oslovoval.
> Jednak dobré postřehy a příručky nepříručky, cpát to na jaře nahoru.
>
> Ale za chvíli nastane situace, že včely pojedou dolů ochotně. Ale až
> později, mnohé se mezitím vyrojily:-)
>
> Karel
>
>
>

TH:
P. Sedlacek popisuje polstar - na tom neco je... Je to presne ten pripad, proste dole je zima tak proc by tam sly. Sice se s tim nechci moc smirit protoze ostatnim to funguje :-) ale na druhou stranu proc zdvihat tezky nastavek nad mezisteny - asi mam jeste dost sil :-)
------
Ono to u některých funguje. Jedny silné co chodím občas fotit (, ale nejsu lidi aby to dávali na web :-) ) začali klást nad sebou, dokonce na velmi světlém až panenském díle a zároveň pod sebou, v nejspodnějším nástavku nad sítem. Už cca před 14dny, začátek javorů. Takže není vše tak jednoduché.
Nad sebou měly nástavek 30cm, kladli jen do poloviny a měly možnost jít nahoru libovlně. Byl tam pak ještě jeden.
Ale tomuto období já říkám, že matka klade dokolečka - obchází plod a zvětšuje průměr. A pak přijde čas a sází to "do řádků". Jsou celé plásty vajíček a jde skoro z jednoho na další. To je když to tepelně 100% zvládnou.

Spodnímu nástavku já říkám větrolam a tepelný setrvačník. To jsou ty funkce, které mu přikládám. Za nějaký týden ještě expanzní prostor.:-))


Ale abych nebudil nějaké dojmy o velké síle, v naprostém průměru mám nyní včely (plod hlavně zav.plod))v jednom nástavku 24cm.
Některé, které jsou na více N kladou třeba jen v polovinách nad sebou.
A pak jsou to ty na chlubení:-) První pampelišky a 3N plodu. ASI 5% stavu.
Karel

Diky Karle,

vzpominam si ze uz jsem to cetl, poznamenal a zapomel :-)

Stavebni pud je zakladni predpoklad, sice jsem podsazoval nastavek vetsinou u vyzimovanych oddelku, u kterych to muze byt trochu jinak nez u norm. vcelstev, ale myslim, ze vystavena a zakladena trubcina v hornim N je jasny dukaz stavebniho pudu, a presto se dolu ke staveni nehrnou :-)

P. Sedlacek popisuje polstar - na tom neco je... Je to presne ten pripad, proste dole je zima tak proc by tam sly. Sice se s tim nechci moc smirit protoze ostatnim to funguje :-) ale na druhou stranu proc zdvihat tezky nastavek nad mezisteny - asi mam jeste dost sil :-) Jestli zde nedostanu kladnou odpoved tak to asi prestanu testovat. I kdyz napr. p. Linhart to ma na tom postavenou metodiku zimovani na panenskem dile.

No jinak jet letos podle ucebnic tak nevim... Opet nova sezona opet vse jinak, uz bych chtel zazit nejaky standard :-) Snazim se prispusobit vcelam ale uvidime jak se to povede, nektere jedou nadherne, vyuzijou tu nynejsi nabidku pokud se nevyvesi na tresen. Ty opozdenejsi to myslim nemaj sanci dohonit, tam z jarni snusky nebude nic - nemame repku. Ale radsi nebudu predbihat, necham se prekvapit...

Zebrovani se mi taky libilo, p. Stonjek to nedavno velmi pekne okomentoval. Nelze to precist a zahodit, je to narocnejsi text, samotna metoda je banalne jednoducha. Jsou tam veci ktere jsem se zatim jinde nedocetl. Vyzkousel jsem tak uvidime...

T.H.


> Tady jsem to popsal:
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=23356&
>
>
> Karel
>
>
>

Mam podobne problemy a zkousel jsem je resit jak pisete. Mi to podstaveni N mezisten take nefunguje. Mozna delam neco spatne nebo mozna neni uplna pravda to co se pise....

Tady jsem to popsal:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=23356&

a po letech a letošním divokém jaru jen podotýkám, že včely už musí mít stavební pud. Moje jej zatím neměli, když jsem se o víkendu koukal, přestože kvete ptačí třešeň.
Takž mi to vychází, že včely jedou podle sebe a že nějaké květy mají něco signalizovat jim nesignalizuje nic. :-)

Nad těmi teoriemi, že se mají mezistěny atd podkládat jsem splakal, i když jsem měl NN. Na jaře jdou do nižších nástavků jen některé, jiné se raději vyrojí, i když mají místa dost.

Proto mě ten seriál o Zebrování v MV docela hodně oslovoval.
Jednak dobré postřehy a příručky nepříručky, cpát to na jaře nahoru.

Ale za chvíli nastane situace, že včely pojedou dolů ochotně. Ale až později, mnohé se mezitím vyrojily:-)

Karel

> Zdravím přátele včelaře.
> Nemá někdo plánek nebo schema výsuvných úlů Chtěl bych si
> sestrojit klátový úl s výsuvným mechanismem, ale nevím jak se
> to provádí, aby to včely nezalepili.
> díky za rady a rád se podělím i svoje skromné zkušenosti Milan

Tata ma stare budecaky s vysuvnym mechanismem. V drevenem boku ulu je
zlabek, ve kterem jezdi L profil zelezo cca 5x5 mm. Ramky visi v tech
zeleznych kolejnickach. Vcely to pravidelne zalepi a vcelar to musi
ven vyrvat silou. Pouzivat to jde, radostna prace to neni :(

Martin

zimují jen neoplozené samicčky . z prvních vajíček se líhnou samečci pak teprv dojde k páření a výchově nové zimní generace samiček . takhle to dělá spousta hmyzu. př. včely samotářky, vosy, mšice i nám velmi dobře známý V.D.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Sreň
> Datum: 22.4.2009 09:57:55
> ----------------------------------------
> Sršeň je druh vosy. Teď na jaře jsi mohl vidět jedině samici. Ta hledá vhodné
> místo pro založení nového hnízda (sama). Zde sama vychová novou generaci sršňů -
> dělnic, koncem léta se líhnou i pohlavní jedinci - samci a samice. Ti se do
> podzimu spáří, oplozené matky zimují někde v listí, mimo hnízdo, do kterého se
> již nevrací. Na jaře se cyklus opakuje. Živí se i masitou potravou, ze které
> připravují výživu pro plod, příležitostně loví nejen mouchy, ale i včely, a to
> za letu. Obvykle je můžeme vidět koncem léta při konzumování sladkých spadaných
> hrušek, které je velmi lákají.
> Sršni létají i za šera, jsou relativně mírumilovní, ovšem jejich útok může být
> životu nebezpečný.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepe
> Sent: Wednesday, April 22, 2009 8:41 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Sreň
>
> Zdravíčko lidičky
> Včera večer když jsem byl u včel tak se kolem začal motat sršeň.Než sem stihl
> něco udělat tak vletěl do úlu. Čekal jsem na něj až do tmy,ale už ven
> nevylez,ani když jsem do úlu bouchal.To se jen na chvilku našvali a vyletěli
> včely.Žádné abnormální bzučení,nebo známky boje u vnitř úlu jsem
> nezanamenal,mimo mého bouchnutí.Chci se zeptat:
> 1,žral plod?
> 2,likvidoval včely?
> 3,chodí loupit? To by musedl lítat i v noci což se mi nezdá ale po zkušenostech
> z mládí je to možné 4,Ctěl založit hnízdo?U trubce nepoznám jestli to byl
> trubec,dělnice,královna,nebojak to mají 5,Jak se ho,případně jich zbavit aby
> nelétali do úlů.česno zůžim,ale pomůžeto?
>
> Budu velmi rád když někdo poradí protože o sršních a způsobu jejich života nic
> moc nevím,jen to že sousedi museli na noc zavírat okna aby jim nelétali do vnitř
> když se svítilo a hnízda se ničit nemohli protože jsou asi chráněni Díky Pepe
>
>
>

Asi stejne tak nebezpecny jako utok vcely.

2009/4/22 Pepe <e-mail/=/nezadan>

> Tak to jste mě potěšil.Diky za vysvětlení,teť stačí matce pouze nedovolit
> postavit v úlu hnízdo
>
>
> Sroll Josef (e-mailem) --- 22. 4. 2009
> RE: Sreň (35300)
>
> Sršeň je druh vosy. Teď na jaře jsi mohl vidět jedině samici. Ta hledá
> vhodné místo pro založení nového hnízda (sama). Zde sama vychová novou
> generaci sršňů - dělnic, koncem léta se líhnou i pohlavní jedinci - samci a
> samice. Ti se do podzimu spáří, oplozené matky zimují někde v listí, mimo
> hnízdo, do kterého se již nevrací. Na jaře se cyklus opakuje. Živí se i
> masitou potravou, ze které připravují výživu pro plod, příležitostně loví
> nejen mouchy, ale i včely, a to za letu. Obvykle je můžeme vidět koncem
> léta při konzumování sladkých spadaných hrušek, které je velmi lákají.
> Sršni létají i za šera, jsou relativně mírumilovní, ovšem jejich útok může
> být životu nebezpečný.
> Pepa
>

Mam podobne problemy a zkousel jsem je resit jak pisete. Mi to podstaveni N mezisten take nefunguje. Mozna delam neco spatne nebo mozna neni uplna pravda to co se pise....

Zda se mi, ze dole je proste zima, a moc se jim tam nechce i kdyz dam sousove jadro. Mozna ze to funguje v lete kdy je vetsi teplo ... Vetsina rika jak je rozsirovani spodem skvele, prirozene, jak to funguje, ale uz se mi stalo ze proste neprelezly a radsi se chtely rojit. Takze po takove zkusenosti nemam zrovna moc trpelivost a tak kdyz tam po case neprejdou, pomuzu tomu.

Moje zkusenost zatim je takova ze nejlepe stavi v okoli hnizda a nahore. To je bohuzel casove narocnejsi a pro vcely rusici.

Takze ja rozsiruju letos nahoru sousovym jadrem a okolo mezisteny. To mi funguje pekne...

Velmi rad si ale necham poradit...

T.H.


> Podle mne to musí řešit každý začínající včelař, používající nástavkovou
> technologii, který potřebuje jednorázově výrazně zvětšit počet včelstev. Mám
> z minulého roku oddělky na 2 NN. Na jejichž zazimování jsem spotřeboval
> většinu souší z produkčních včelstev a zbylé jsem použil na zebrování. Jak
> nejefektivněji rozšiřovat oddělky, když mám k dispozici jen mezistěny? Těm
> nejsilnějším, které plně obsazovaly 2 NN jsem podsadil nástavek s
> mezistěnami + 2 stavební rámky. Přestože jsou horní dva nástavky plně
> obsazené, dolů do stavění se nijak moc nehrnou, přestože je snůška. Obávám
> se, že podsazení nástavkem s mezistěnami není v tomto případě optimální.
> Jaký je názor dlouholetých zkušených praktiků? Rozšiřovat postupně po
> rámcích do plodiště jako u zadováků?
>
> J.T.

Tak to jste mě potěšil.Diky za vysvětlení,teť stačí matce pouze nedovolit postavit v úlu hnízdo


Sroll Josef (e-mailem) --- 22. 4. 2009
RE: Sreň (35300)

Sršeň je druh vosy. Teď na jaře jsi mohl vidět jedině samici. Ta hledá vhodné místo pro založení nového hnízda (sama). Zde sama vychová novou generaci sršňů - dělnic, koncem léta se líhnou i pohlavní jedinci - samci a samice. Ti se do podzimu spáří, oplozené matky zimují někde v listí, mimo hnízdo, do kterého se již nevrací. Na jaře se cyklus opakuje. Živí se i masitou potravou, ze které připravují výživu pro plod, příležitostně loví nejen mouchy, ale i včely, a to za letu. Obvykle je můžeme vidět koncem léta při konzumování sladkých spadaných hrušek, které je velmi lákají.
Sršni létají i za šera, jsou relativně mírumilovní, ovšem jejich útok může být životu nebezpečný.
Pepa

Podle mne to musí řešit každý začínající včelař, používající nástavkovou
technologii, který potřebuje jednorázově výrazně zvětšit počet včelstev. Mám
z minulého roku oddělky na 2 NN. Na jejichž zazimování jsem spotřeboval
většinu souší z produkčních včelstev a zbylé jsem použil na zebrování. Jak
nejefektivněji rozšiřovat oddělky, když mám k dispozici jen mezistěny? Těm
nejsilnějším, které plně obsazovaly 2 NN jsem podsadil nástavek s
mezistěnami + 2 stavební rámky. Přestože jsou horní dva nástavky plně
obsazené, dolů do stavění se nijak moc nehrnou, přestože je snůška. Obávám
se, že podsazení nástavkem s mezistěnami není v tomto případě optimální.
Jaký je názor dlouholetých zkušených praktiků? Rozšiřovat postupně po
rámcích do plodiště jako u zadováků?

J.T.

On Wednesday 22 of April 2009 09:50:54 Sroll Josef wrote:
> Sršeň je druh vosy. Teď na jaře jsi mohl vidět jedině samici. Ta hledá
> vhodné místo pro založení nového hnízda (sama). Zde sama vychová novou
> generaci sršňů - dělnic, koncem léta se líhnou i pohlavní jedinci - samci a
> samice. Ti se do podzimu spáří, oplozené matky zimují někde v listí, mimo
> hnízdo, do kterého se již nevrací. Na jaře se cyklus opakuje. Živí se i
> masitou potravou, ze které připravují výživu pro plod, příležitostně loví
> nejen mouchy, ale i včely, a to za letu. Obvykle je můžeme vidět koncem
> léta při konzumování sladkých spadaných hrušek, které je velmi lákají.
> Sršni létají i za šera, jsou relativně mírumilovní, ovšem jejich útok může
> být životu nebezpečný. Pepa
>

Ovsem pokud nejde o ten invazni druh asijske srsne, co v Japonsku likviduje
vcelstva - zatim je jen ve Francii - ale rychle se siri ....

Honza

Sršeň je druh vosy. Teď na jaře jsi mohl vidět jedině samici. Ta hledá vhodné místo pro založení nového hnízda (sama). Zde sama vychová novou generaci sršňů - dělnic, koncem léta se líhnou i pohlavní jedinci - samci a samice. Ti se do podzimu spáří, oplozené matky zimují někde v listí, mimo hnízdo, do kterého se již nevrací. Na jaře se cyklus opakuje. Živí se i masitou potravou, ze které připravují výživu pro plod, příležitostně loví nejen mouchy, ale i včely, a to za letu. Obvykle je můžeme vidět koncem léta při konzumování sladkých spadaných hrušek, které je velmi lákají.
Sršni létají i za šera, jsou relativně mírumilovní, ovšem jejich útok může být životu nebezpečný.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepe
Sent: Wednesday, April 22, 2009 8:41 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Sreň

Zdravíčko lidičky
Včera večer když jsem byl u včel tak se kolem začal motat sršeň.Než sem stihl něco udělat tak vletěl do úlu. Čekal jsem na něj až do tmy,ale už ven nevylez,ani když jsem do úlu bouchal.To se jen na chvilku našvali a vyletěli včely.Žádné abnormální bzučení,nebo známky boje u vnitř úlu jsem nezanamenal,mimo mého bouchnutí.Chci se zeptat:
1,žral plod?
2,likvidoval včely?
3,chodí loupit? To by musedl lítat i v noci což se mi nezdá ale po zkušenostech z mládí je to možné 4,Ctěl založit hnízdo?U trubce nepoznám jestli to byl trubec,dělnice,královna,nebojak to mají 5,Jak se ho,případně jich zbavit aby nelétali do úlů.česno zůžim,ale pomůžeto?

Budu velmi rád když někdo poradí protože o sršních a způsobu jejich života nic moc nevím,jen to že sousedi museli na noc zavírat okna aby jim nelétali do vnitř když se svítilo a hnízda se ničit nemohli protože jsou asi chráněni Díky Pepe

Zdravím přátele včelaře.
Nemá někdo plánek nebo schema výsuvných úlů
Chtěl bych si sestrojit klátový úl s výsuvným mechanismem, ale nevím jak se to provádí, aby to včely nezalepili.
díky za rady a rád se podělím i svoje skromné zkušenosti
Milan

Zdravíčko lidičky
Včera večer když jsem byl u včel tak se kolem začal motat sršeň.Než sem stihl něco udělat tak vletěl do úlu. Čekal jsem na něj až do tmy,ale už ven nevylez,ani když jsem do úlu bouchal.To se jen na chvilku našvali a vyletěli včely.Žádné abnormální bzučení,nebo známky boje u vnitř úlu jsem nezanamenal,mimo mého bouchnutí.Chci se zeptat:
1,žral plod?
2,likvidoval včely?
3,chodí loupit? To by musedl lítat i v noci což se mi nezdá ale po zkušenostech z mládí je to možné
4,Ctěl založit hnízdo?U trubce nepoznám jestli to byl trubec,dělnice,královna,nebojak to mají
5,Jak se ho,případně jich zbavit aby nelétali do úlů.česno zůžim,ale pomůžeto?

Budu velmi rád když někdo poradí protože o sršních a způsobu jejich života nic moc nevím,jen to že sousedi museli na noc zavírat okna aby jim nelétali do vnitř když se svítilo a hnízda se ničit nemohli protože jsou asi chráněni
Díky Pepe

Dávno bylo určeno, že hlavní uklidňující účinek kouře dělá právě ten kouř.
Bez kouře není oheň. Jakýsi dávný intinkt říká včelám, že když je kouř, v
brzku bude úl hořet plamenem a že jediná možnost je pobrat medné zásoby a
odletět. Takže jakýsi vetřelec s kuklou rozebírající úl najednou není
důležitý a nemá cenu na něho útočit. Dneska se tak před ohněm zachrání
pouze jednotlivé včelky, které by se potom mohly vžebrat do jiných úlů, je
ale možné, že v předešlých prehistorických obdobích mohla matka naší včely
medonosné po většinu svého života ve včelstvu i létat a před ohněm se tak
mohlo zachránit celé včelstvo. Mlžení vody nepoužívám, od stolu odhaduji, že
v některých použitích může ve včelách vyvolat dojem, že je právě chladné
deštivé počasí a za takového počasí jsou včely mimořádně nepříjemné.
Jinak bych vcelku souhlasil s teorií neverbální komunikace J. Kaly. Pohyby
začátečníka nebo člověka, který má strach budou jiné než pomalé povlovné
pohyby zkušeného včelaře. S pachem to bude podobně. Navíc u pachu včelky by
měly poznávatt včelaře, který po pravidelných žihadlech má měsíce v krvi
stopy po včelím jedu, protilátky a podobně a nevčelaře, na kterého útočí
přednostně.

R. Polášek

Co způsobuje včelám si nedovedeme představit.
........
CO2 se používá k narkotizaci včelích matek, smetenců kvůli snadnější manipulaci a krátkodobou ztrátu svébytnosti dělnic využívanou ke zrychlení zcelování nového včelstva. Pokud chcete více, Google Vás provázej.

.....Kromě jiného jsem chtěl říci , že kouř vhání do včel CO2 , na který tyto reagují pudově a vrhají se na zásoby , což v první chvíli vypadá , jakoby je to tlumilo , ale opak je pravdou.....

Nedokonalým spalováním vzniká hlavně CO. U člověka je hyg. norma do 0,003 a co způsobuje a jak CO využívají lidé je známo. Co způsobuje včelám si nedovedeme představit.
Taky v cigaretovém kouři je norma překračována.
B.V.

kozlík (217.77.161.25) --- 22. 4. 2009
Re: orientace včel (35272) (35278) (35282) (35285) (35288) (35292)
Jenom doplním , ten flek byl na odvrácené , ještě neosluněné straně plechu , takže předpokládám , že povrchová teplota fleku a bílého plechu byla téměř totožná.
...........

Ověř to, zdokumentuj a podlož to co předpokládáš. Pokud by šlo jen o vizuální reakci, tak tam dej černý šutr, který bude prokazatelně chladnější. Myslíš že zareagují stejně jak na teplý bílý plech s flekem a chladnější tmavý šutr?

kozlík (217.77.161.25) --- 22. 4. 2009
Re: orientace včel (35272) (35278) (35282) (35283) (35287)
Gusto tento tvůj komentář mi připadá zmatený.

Ve srovnání obou těchto medií vody a kouře nikde nehodnotím vliv statiky.

kozlík (90.177.14.87) --- 21. 4. 2009
Re: orientace včel (35272) (35278) (35282)
Statika je důležitá , ale ne všeřešící. Umělotinu do včel nenosím , hodinky také ne. Vůně včelařů také není tak důležitá jako CO2. Právě proto možná jsou někdy lepší výsledky s tlumením rošením , než dýmem.
Samozřejmě pokud se včelka dotkne vlasů nabitých statikou , sama se z toho nedostane.


.........

Nejsem zmatený. Neurážej a čti si po sobě co píšeš ve vláknu diskuze.

Jenom doplním , ten flek byl na odvrácené , ještě neosluněné straně plechu , takže předpokládám , že povrchová teplota fleku a bílého plechu byla téměř totožná.

Gusto tento tvůj komentář mi připadá zmatený. Kromě jiného jsem chtěl říci , že kouř vhání do včel CO2 , na který tyto reagují pudově a vrhají se na zásoby , což v první chvíli vypadá , jakoby je to tlumilo , ale opak je pravdou. Zvláště pokud je ve včelstvu zásob málo , je tato prodleva opravdu krátká a z tlumení se stává masakr. Voda naproti tomu porošením včel jim nedovolí vzlétnout , celkově ochladí prostor a část včel se snaží zakrýt plod , aby se neochladil a některé tuto příležitost využijí ke snadnému získání vody , kterou by jinak musely pracně přinášet. Ve srovnání obou těchto medií vody a kouře nikde nehodnotím vliv statiky. Kdybych to hodnotil z fyzikálních hledisek , pak bych laicky spíše řekl, že právě suchý a teplý kouř se spoustou jemných prachových částit bude nositelem statického náboje. Zatímco voda způsobí vybíjení nahromaděného náboje a zamezí jeho kumulaci.Ale to jsou názory laika.

Josef Kala:>Můj obvyklý oděv v případě příznivého počasí jsou pantofle a trencle.
Uznávám, že je to v rozporu s pokyny bezpečné práce ve včelách, ale při
respektování včelích pravidel to funguje.<
............

Podle tohoto můžu říci, že když je povrchová teplota čisté kůže nižší, je dráždění včel relativně mnohem menší, než když otevřu úl jako zabalený a telesná teplota se hlavně kompenzuje přes obličej.

Možná by to byl námět pro termokameru. Vzít včelaře co má jen trencle od práce ze včel a nafotit jeho povrchovou teplotu. (asi někde ve sklepě nebo v chlaďáku, kde je velká diference teplot) Potom vzít v kombinéze zabaleného včelaře i s kuklou a změřit jeho měřitelnou povrchovou teplotu.(zase asi někde v chladu kvůli termokameře)

Vychází mi předpoklad, že včelař v kombinéze by měl mít vyšší diference v povrchových teplotách na různých částech těla. (nepokryté, pokryté jednou, dvěmi vrstvami oblečení)

Jako první by se měl zapnout teplotní receptor, to je ten tmavý zrzavej flek na stěně. A až potom CO2 nebo nějaká vůně.

----- Original Message -----
From: "kozlík"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Monday, April 20, 2009 8:27 PM
Subject: orientace včel

>...
> U boudy jsem se zastavil ve stínu u bílé stěny. V bílém nátěru je vyrezlá
> tmavší skvrna. Když jsem stál u této skvrny , tyto urputné včelky mne
> opustily a začaly zuřivě útočit na tuto skvrnu a já byl volný.

Kala:>Mají včely receptory, kterými by rozdíl potenciálů vnímaly?
Jaký je práh citlivosti na takové vnější podněty?<
.........
Existuje včelí produkt, který se přímo elektrickou energií získává. Jed. Pokud by jste cívku ponořil do vodivého roztoku a ten dostatečně uzemnil, myslím, že by jste moc jedu nezískal. Takže receptory jsou.

Jinak včela vše potahuje propolisem to může být velice významným izolantem vnějších energetických vlivů.

Ale ptám se, je to statika, co se uvádí jako mírnící efekt při mlžení včel nebo jde o jiné fyzikální a fyziologické záležitosti. Pokud včelstvo třeba postříkám chladnou (ledovou) vodou, ztuhne, pokud jej postříkám vodou teplou (horkou), tak je to ještě více zneklidní roztáhne.

Není odpověď nato, co mírní včelstvo a zdůvodňování něco o statická energii, když aplikuji vodu, někde jinde?

Úvaha i otázka G.P. nemá obecně použitelnou jednoduchou odpověď:
Není možné jednoduše popsat ( a aplikovatelně vysvětlit ), jaké vlivy
blízkého okolí ( prostředí včelstva v úlu a pracujícího včelaře pohybujícího
se v rozhodné vzdálenosti ) rozhodnou o tom, zda účinek lokálně zvýšené
vlhkosti ( rosením na včely, rámky a úl ) bude mít antistatické, nebo naopak
vodivé účinky. Např. podstatné je do jaké míry jde o "rosení" homogenní a
tedy elektricky vodivou mlhou, nebo jednotlivými ikdyž "mikroskopickými" a
suchým vzduchem izolovanými částicemi vody.

Jak vodivý je svod rozdílu elektrických potenciálů na společný potenciál?
Laicky řečeno, jaký je rozdíl elektrického napětí na subjektu včelaře a na
subjektu včelstva?
Je vodivost shluku včel (a kontaktu mezi nimi), jejich kontaktu s
(vodivými?) rámky, úlem (kterého se možná včelař v nedefinovaných okamžicích
dotýká), stojanem, zemí, vodivostí podrážek včelařovy obuvi a okamžitou
vlhkostí okolního vzduch dostatečná na svedení rozdílu potenciálů?
Mají včely receptory, kterými by rozdíl potenciálů vnímaly?
Jaký je práh citlivosti na takové vnější podněty?
Vždyť i dýcháním včelstva v závislosti na vzrušení a dýcháním včelaře jsou
tyto hodnoty zásadně proměnlivé.
Myslím, že uvedením shora uvedeného nástinu aspektů dostatečně sděluji, že
nemá praktický smysl zabývat se teorií, která by jednoznačně doložila
výhodnost, nebo zcestnost metody mírnit včely rosením.
Teoreticky by byla možná cesta: dosažením ionizovaného prostředí. Pak by
přes složitost jevů v ionizovaném, tedy absolutně vodivém prostředí byla ve
vztahu včelař-včely snáze definovatelná rozhodnutí o vhodnosti, či
nevhodnosti. Ale to je ve včelařské praxi nepoužitelné a nedosažitelné a pro
včelstva nepochybně fatální ( zničující) cesta.

Znám velmi zkušené včelaře ( např. pan Havrlík z Ohrazenice ), který na svém
stanovišti rosení občas úspěšně používá. Mně se však osvědčuje kouř a
zůstávám mu věrný.

Prakticky a stovkami let ověřeným faktem zůstává, že včely na kouř téměř
vždy a téměř ve všech známých situacích reagují pro včelaře příznivě.
Můžeme se dohadovat a zkoumat proč, má-li to nějaký praktický a použitelný
význam. S obsahem uhlíku v kouři dýmáku je to velmi pravděpodobně obdobně
složité.
J.Kala





(G.P.):Jaká je teorie a jaká je praxe s rosením, když se mluví o snižování
statické energie? Není to jen nějaká domněnka? Domnívám se, že právě
zvyšováním vlhkosti se předá včelám mnohem více statické energie než sušším
kouřem. Pokud je něco antistatického, tak uhlík v kouři. Ve vodě vodivé
soli. Druhým předpokladem ale je, že okolní vzduch bude tuto statickou
energii příjímat do země a princip funguje tak, že já sám a hlavně včely
budou relativně dobře uzemněny.

viz:http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1202492788&cat=prvni-rozsirovani-=3

Možná, že mnozí nebudete věřit, ale poznal jsem hodně včelařů začátečníků,
kteří si stěžovali, jak mají bodavé potvory. Až jsem zjistil, že nepoužívají
kuřák! To je přece základní finta a rutina, jak mírnit, resp. odpoutat
ostražitost včel. Přiměřeným množstvím kouře z trouchnivého dřeva, vaječných
proložek, přinejhorším z hobry. Jen genetický včelí bastard na kouř
požadovaně nereaguje pro včelaře pozitivně, ale naopak je to rozběsní.

Další důležitým aspektem je správná volba doby, kdy ve včelách dělám nějaký
radikální zákrok ( vyjímání rámků, přeskupování nástavků a pod.).
Chování včel a zejména ostražitost je velmi závislé na počasí ( blížící se
bouřka, vedro, zda jsou zaměstnány snůškou....)

Také si dovoluji připomenout, že v přírodě existuje něco jako neverbální
komunikace mezi organizmy. Nervózního, uspěchaného člověka včely ( stejně
jako psi a jiná zvířena ), vnímají jako nepatřičný element v jejich rajonu.
Možná se to šíří různými pachy, které jsou pro nedegenerované živočichy
významné při rozhodování, jak kterou situaci řešit.
Člověk pro vnímání těchto signálů nemá díky civilizačnímu odtržení od
přírody vyvinuté smysly. Je jako slepec, který nemá čím vnímat světlo.
Musí proto hledat jiné prostředky, jak varovné a mimovolné signály svého
těla potlačit, jak nedávat včelám signál, že jsem útočník, ohrozitel.

Ve včelách je třeba pracovat klidně a krátce, mít promyšlen repertoár všech
variant situací, které v úlu mohou po otevření nastat a mít na ně připraveny
věci. Vyvarovat se prudkých pohybů. Při manipulaci s rámky i nástavky brát
ohled na možné umačkání včel, ohrožení matky.
Včely jsou velmi ostražité především při manipulaci s trubčinou.

Proč včely útočí především na lem rukavic a obličej ( byť pod kuklou )?
Útočí přece na místa intenzivní emise potu, kysličníku uhličitého a pod.

Skafandr včetně gumiček na nohavice přes holinky a manžety rukavic používám
v podstatě jen při vytáčení medu, kdy současně i rozebírám a přeskupuji
jednotlivé rámky v nástavkách. A když dělám zásahy s trubčinou. Nebo když
nemám jindy čas, včely rozebrat musím a zrovna se blíží bouřka ( pokud musím
např. vyhledat matku).

Můj obvyklý oděv v případě příznivého počasí jsou pantofle a trencle.
Uznávám, že je to v rozporu s pokyny bezpečné práce ve včelách, ale při
respektování včelích pravidel to funguje. Já jako včelař musím respektovat
včelstvo a umět neagresivně zasáhnout do jejich rajonu!
Opláchnu si obličej, zátylek, paže, podpaží a břicho čistou vodou bez mýdla,
osuším se. A i když po mně nějaká včela leze, naučil jsem se rozeznat, kdy
chce bodnout. Pak ji předběhnu přesně cíleným zaplácnutím. Kdyby bodla
stejně uhyne. Takhle nemá čas předat varovný signál k útoku dalším.

Občas se vyskytnou i útoční bastardci. Pak je i skafandr nutný i při pouhém
otevření úlu, např. při krmení. Dokonce jsem měl včelstvo, u kterého jsem
jeden den dokázal pouze rozdělit jednotlivé nástavky na samostatná dna za
cenu stovek žihadel do oděvu a rukavic. Další den jsem se ve skafandru
pokusil nalézt matku jednotlivých nástavcích. Když se mi to podařilo, matku
jsem zamáčkl, vyměnil v klícce a jednotlivé nástavky zas uspořádal do
postupně se konsolidujícího včelstva, které bylo rázem standardně
ovladatelné.
Omlouvám se za stručnost, ale i tak je můj text dlouhý. Nepochybně by bylo
zajímavé diskutovat i o vzniku a vlivu elektrostatických a
elektromagnetických polí na včelstva.
To až někdy jindy.
J.Kala

kozlík:>Právě proto možná jsou někdy lepší výsledky s tlumením rošením , než dýmem.<
........
Jaká je teorie a jaká je praxe s rosením, když se mluví o snižování statické energie? Není to jen nějaká domněnka? Domnívám se, že právě zvyšováním vlhkosti se předá včelám mnohem více statické energie než sušším kouřem. Pokud je něco antistatického, tak uhlík v kouři. Ve vodě vodivé soli. Druhým předpokladem ale je, že okolní vzduch bude tuto statickou energii příjímat do země a princip funguje tak, že já sám a hlavně včely budou relativně dobře uzemněny.

Dobrý večer,děkuji p.Karlovi a p.Polákovi za cenné rady a něco do víkendu ještě nastuduji v knihách(těch mám dost,ale praxe chybí :-() a o víkendu se na to vrhnu.Olda

Včely asi používají těch vodítek několik. Jednou jsem sbíral roj a nějak
jsem měl po ruce jenom jakési nové koženkové barexové prstové zimní rukavice
silně páchnoucí "novotou" po plastické hmotě. Pochybuju, že by tvořily
nějaký silný elektrický náboj, podle mně to byla reakce na ten plastový
smrad, zvláště když ještě na zahradě na tmavé rukavice ostře svítilo slunce
a koženka byla značně rozehřátá.. Včely se právě vrhly na lem těch rukavic
na rozhraní koženky a jakési látky, kterou byly obšity a nasázely tam jedno
žihadlo vedle druhého. Každá rukavice schytala snad stovku žihadel, já
osobně jenom pár nebo snad žádné, už to přesně nevím. Co se týká statické
elektřiny na rukávech atd, po nějaké hodině práce v létě, ve včelíně jsem
tak propocený, že vznik nějaké statické elektřiny je absolutně nemožný.
Přesto včely útočí přednostně na to barevné rozhraní rukáv rukavice. Možná
má vliv zápach potu z pod rukávů. Co se týká ponožek, včely hlavně píchnou
tehdy, když se přimáčknou mezi ponožku a botu. A jsou to hlavně ty včely, co
spadnou na zem a už nevzlétnou, jenom tam popolézají "pěšky", až přes botu
vylezou na ponožku. Že by létající včely přímo zaútočily na nohu v ponožce,
když mohou na hlavu, tak to velice málo, hlavně když se nastavek se včelami
položí na zem. Ale potom už to stojí za to, do spodku nohy je žihadlo velice
bolestivé. Vznik nějaké elektiřiny v obuté ponožce je asi taky obtížně
možný. Včely asi dráždí spíše ten pach nohou. Co se týká ponožek, já je
neodkládám, ale boty pečlivě utahuju, aby se včely nedostaly dovnitř a v
nohavicích mám gumu, aby se nedostaly spodem do kalhot.
Jinak můj oblek do včel jsou taky tmavé montérky a modrý plášť, obojí ještě
ze socialismu. Lněná látka to ale myslím není, jen bavlněná jako dnešní
montérky. Co se týká nákupu pracovního, nedávno jsem se díval, zas kvůli
něčemu jinému, výběr je dneska obrovský, od úplně levných montérek z tenké
látky ze směsi bavlna polyester přes tenké montérky z bavlny po montérky ze
solidní husté bavlněné látky blížící se té socialistické kvalitě, navíc ty
výrobny jsou obvykle malé dílničky , kde není problém za velice rozumný
příplatek dát ušít i jen jeden kus jakéhokoliv vyráběného střihu pracovního
oděvu určité velikosti z libovolné látky.
Jinak ale si myslím, že tu hlavu na pohybujícím předmětu včely mají přímo
geneticky zafixovanou jako nejcitlivější část těla vetřelce, určitý logický
smysl by to mělo, třeba takový medvěd jako častý likvidátor divokých
včelstev v minulosti je v hrubých proporcích hlava tělo člověku v pracovním
a kukle dost podobný. Rozdivočelé včely, které útočí na člověka, jen co se
na pár metrů přiblíží k úlu, útočí téměř vždy na hlavu.
Ale statická elektřina je asi vybudí taky, jinak by se vysoké napětí
nepoužívalo jako iniciace bodání při odběru včelího jedu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 21, 2009 2:02 PM
Subject: Re: orientace včel


> já používám do včel tmavé oblečení
>
> včely neútočí na čiernu farbu, ale reaguije na statickú elektrinu, ktorá
sa
> tvorí trením syntetických látok. Pri poslednej zámene debnočiek som na
sebe
> bermudy a na nohách topánky a čierne ponožky. Včely ma bodali len do lemu
> ponožiek, vyzul som si ich a náhoda chcela, že som rukou prešiel aj s
> ponožkou pred letáčom asi 40 cm a včely bezhlavo na ponožku zaútočili a
> bodali. Keď sa ponožka "vybila", darmo som ju natriasal pred tým istým
> letáčom, ani jedna včel si ju nevšimla!
>
> a ony většinou útočí na hlavu krytou kuklou
>
> - prečo na hlavu? Prvý styk s včelami, je pri otvorení včelstva, ktoré
> včely stresuje, vylietajú a hľadajú votrelca, hlava je prvá pre útočiace
> včely a dych človeka je tou vôňou pre včely, ktorú si zapamätajú a
včelára
> na včelnici si vyhľadajú podľa tejto vône, kamkoľvek sa pohne.
>
> nebo na ruce kryté rukavicemi,
>
> - je to tá istá príčina ako s ponožkami a to istí platí aj pre plastický
> náramok na hodinkách. Rada - ponožky a hodinky odložiť!
>
> ale přednostně sází žihadla do tmavých lemů těchto světlejších částí oděvu
> -manžet rukavic nebo rukávů pláště a nahoře pravděpodobně do okolí límce
> pláště, tam to jaksi moc nevidím.
>
> - znovu tu platí lemy, končiace rukávy, nohavice a pod, to všetko sa trie
o
> ďalšie časti odevu a vzniká statická elektrina a včely to ženie do
> nepríčetnosti.
> Rada: obliekajte sa ľanových-lněných častí obleku, v tých trenie nevzniká.
> Len či sa ešte dajú kúpiť, nopr. typické montérky zo socializmu.

Vdaka pán Kozlík, konečne už viem prečo včielka vo vlasoch ostáva. Je to skutočne dobrá informácia

Statika je důležitá , ale ne všeřešící. Umělotinu do včel nenosím , hodinky také ne. Vůně včelařů také není tak důležitá jako CO2. Právě proto možná jsou někdy lepší výsledky s tlumením rošením , než dýmem.
Samozřejmě pokud se včelka dotkne vlasů nabitých statikou , sama se z toho nedostane.

já používám do včel tmavé oblečení

včely neútočí na čiernu farbu, ale reaguije na statickú elektrinu, ktorá sa tvorí trením syntetických látok. Pri poslednej zámene debnočiek som na sebe bermudy a na nohách topánky a čierne ponožky. Včely ma bodali len do lemu ponožiek, vyzul som si ich a náhoda chcela, že som rukou prešiel aj s ponožkou pred letáčom asi 40 cm a včely bezhlavo na ponožku zaútočili a bodali. Keď sa ponožka "vybila", darmo som ju natriasal pred tým istým letáčom, ani jedna včel si ju nevšimla!

a ony většinou útočí na hlavu krytou kuklou

- prečo na hlavu? Prvý styk s včelami, je pri otvorení včelstva, ktoré včely stresuje, vylietajú a hľadajú votrelca, hlava je prvá pre útočiace včely a dych človeka je tou vôňou pre včely, ktorú si zapamätajú a včelára na včelnici si vyhľadajú podľa tejto vône, kamkoľvek sa pohne.

nebo na ruce kryté rukavicemi,

- je to tá istá príčina ako s ponožkami a to istí platí aj pre plastický náramok na hodinkách. Rada - ponožky a hodinky odložiť!

ale přednostně sází žihadla do tmavých lemů těchto světlejších částí oděvu -manžet rukavic nebo rukávů pláště a nahoře pravděpodobně do okolí límce pláště, tam to jaksi moc nevidím.

- znovu tu platí lemy, končiace rukávy, nohavice a pod, to všetko sa trie o ďalšie časti odevu a vzniká statická elektrina a včely to ženie do nepríčetnosti.
Rada: obliekajte sa ľanových-lněných častí obleku, v tých trenie nevzniká. Len či sa ešte dajú kúpiť, nopr. typické montérky zo socializmu.