Včelařská konference

Užasný.
držím Ti palce.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Standa" <kejvalstanislav/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 24, 2009 7:35 PM
Subject: Re: pozv?nka na v?stavu kter? se nebude opakovat


Máte pravdu za totalyti jsem doopravdy apsoloval zvláštní školu aniž bych
apsoloval 1 zák.skolu. od 3 let jsem byl DD tak zvanem ciganském lágru. V 7
letech se umne stala nehoda, to že me vichovatelé zanedbaly zánět ucha až
ně zněj tekla už krev a měl jsem náběh na zánět moskovích blan.Kus kalvi ně
chybí a viplnuje ně mozek plech.Špatně sliším a vislovují.Mislím zě zato
nemohu.Naslochadlo jsem neměl a tak i ve zvláštní šlole jsem měl
problémi.Učitelé se nemohli mě věnovat itenzivně neboť nas bylo ve třídě 29
žáku a na celém DD 189 dětí.Vím a jsem si vědom že nejsem zdatním žákem ale
se snažím nedělat ostudu svému státu jako jiní.Prosím koukněte na moje
wwstránky www.voskovani.svet-stranek.cz Moc vám děkuji za pochopení a
věřím že stránky se budou líbyt váš Stanislav Kejval

> Je to tak, že veterinární správa nařizuje leckde povinný odběr měli v
> ochranných pásmech pod dohledem oné komise. Asi už včelařům nevěří.

Včelaři jsou velice vynalézaví. Znám zajímavé story, kdy se ještě neléčily
včely při varoáze, ale pálilo se stejně jako u moru. Kam v dokázali včelaři
zašít včelstva, aby o ně nepřišli.
Dnes to není jiné.
Na jaře na okrese přednesl okresní veterinární referent zprávu o nákaze, tak
jsme se dozvěděli, že přes zákaz se přesuny včelstev děly - dokonce i do
jiných krajů. Že byly převezeny včely z brněnska na Vysočinu načež se na tom
stanovičti našel mor .
To stejné bylo i opačně. Nejspíš byli přesvědčení, že se nic nemůže stát, a
ono se kupodivu stalo.
Takže včelaři jsou nejspíš též jen lidi a u lidí praví jedno přísloví
"důvěřuj, ale prověřuj" :-)!

> Ale něco jiného je nechat si strkat nos místními včelaři, které někdo
> vybral za prohližitele do vlastního majetku, třeba když máte stanoviště v
> cizí obci. Z takové praxe nic dobrého nekouká.

V tom vám poradím jen to, abyste si zásah zdokumentoval. Přizvat např.
prohlížitelem z vaší domovské organizace.

Probíhá to přesně jak tu bylo napsáno! Když zemřel otec, tak byl na jaře mor
ve vesnici, kde bydlel. Prohlíželo se. Dva z organizace stáli u mě a
prohlíželi já jsem vyndaval rámky a ometal si včely sám. Ať to bylo léčení
na varoázu při velkém spadu, nebo prohlížení kvůli moru.
Tuším, že se o tom vyhotovuje i protokol. To si dobře pamatuji.

Pokud se najde klinické stádium a je podezření na mor, musí se odebrat
vzorek plástu a poslat do laboratoře. Pokud je pozitívní musí i kontrolní
opakovaný odběr být pozitívní, pokud by mělo dojít k likvidaci. Pokud by byl
kontrolní negatívní, musí se odebrat další a až podle toho se rozhoduje co
bude.
Stejně ale je další vyšetření v zimně na měl, takže kdyby u vás něco bylo i
přes negatívní testy, tak se na to příjde příští rok.

Vím o tom, že je dost nevraživosti mezi včelaři (upřímně nevím proč) pokud
má člověk umístěna včelstva jinde. Velkovčelaři a kočovníci mívají problémy.
Je to v kompetenci KVS, pod kterou spadáte, aby k vám vyslala prohlížitele.
Měl by u toho být člověk z místní organizace, jinak se dá popřít, že byl
nález odebrán správně.
Takže jsem přesvědčený o tom, že to škodění není zase až tak jednoduché.

Asi by bylo na pováženou, kdyby nějaký autit ve státních orgánech dělali
kmarádi straníci ;-). To by se nám asi taky nelíbilo. Takže se nedivím
místní organizaci, že chce vědět, jestli je u vás vše v pořádku.

Mám pocit, že když se objeví metla moru, tak lidé zbystří a zostražití.
Obzvlášť co se týče těch druhých :-)!

Jaký je vlastně důvod toho, že vám to prohlížejí? Na prohlížení po
pozitívním vzorku ze zimní měli už je dost pozdě.

Arnošt

----- Původní zpráva -----
Od: "Ladislav" <e-mail/=/nezadan.chello.at>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 24. dubna 2009 15:04

>Řekneme, že takového místního certifikovaného prohlížitele vyhodím, protože ho znám a vím, že s ním nejsem zadobře, byly by jen potíže. Veterinární správě oznámím ať si přijdou včelstva zkontrolovat úředně, což je jediná možnost, které nesmím klást odpor. Tak by to mělo být vpořadku. Ladislav<
------------------------------------------------------------
Vážený příteli, prohlížitel se Vám šťourat ve včelstvech nebude. Včelstva si budete rozebírat sám a prohlížitel bude prohlížet a hledat příznaky chorob. Můžete se ale s prohlížitelem z vážných důvodů (věk, zdravotní problémy ..)dohodnout o tom, že tuto práci provede za Vás buď ve Vaší přítomnosti, nebo přítomnosti osoby, které důvěřujete. Pochopitelně, že můžete o prohlídku požádat i KVS. KVS udělá výjezd, pokud nemá pro včely fundovaného zvěrolékaře přiveze s sebou prohlížitele a věřte mi, že to nebude stát jen 30,- Kč.
Přeji hezký večer. JK

Proti rozhodnutí správních orgánů byť by to byl prohlížitel jsou opravné
prostředky, tak jako při výrocích soudů. Ovšem pokud máš důkazy.
Zajisti si soudního znalce v oboru včelařství, nech udělat nezávisle test v
jiné laboratoři.
Nebo jak už jsem psal, vznes protest na veterině ať pošle na potvrzující
odběr někoho jiného, pokud bys měl podezření, že jedná neoprávněně.
Veterina to ví, kdo k tobě půjde a pokud vím, tak se stejně musí domluvit,
kdy budeš na stanovišti i ty. Ke krajním prostředkům by asi sahala tehdy,
pokud by hrozilo prodlení a ty bys hrál mrtvého brouka.

Před vyhazování bych tě ale varoval!!!
Veterina má dost mocné páky, aby tě umravnila. Od pokuty po obvinění z
veřejného ohrožení.
Pochybuju, že by přišel sám. Minimálně by tam měl být někdo další z výboru
místní organizace. Takže by nemělo být možné, aby ti někam něco podstrčil.
Vzorek bude zpracovávat certifikovaná laboratoř (pokud se bavíme o moru).
Pokud máš pochybnosti, postupuj podle občanských předpisů, pokud ve
včelaření nepodnikáš, jinak podle obchodního práva pokud je včelaření
podnikáním a máš pochybnost, že je ti křivděno. Pokud ale zakročiš proti
veterinou zmocněné osobě, tak to může být posuzováno jako maření úředního
výkonu.
K tomu potom přičti nesplnění povinností, daných veterinárními předpisy atd.
Máš na vybranou! Buď je tam pustit a víš na čem seš a co bude, nebo nepustit
a budeš mít problémy a stejně je tam budeš muset pustit byť s policajtem.
Jen se ti to prodraží.
Lepší je dohodnout se!

Zkus se popídit, kolik dostali ti, kteří sem před 30 lety přivlekli varoázu.
Ani nemuseli nikoho vyhazovat. Výsledek potom už záleží na tom, jak moc byl
ohrožen majetek jiných.
Tvoje práva končí tam, kde začíná právo někoho jiného.

Pokud máš vše v pořádku, tak snad nemáš co skrývat!?

Na co bych si ale dohlídl je to, kdo by mi eventuálně dělal odhad majetku,
pokud by došlo k likvidaci stanoviště. Není soudní odhadce jako soudní
odhadce a tam tě může skutečně poškodit člověk, který na tě má vysazeno.
Takže tam bych si nechal poradit. Též určitě nebude v místě jen jeden. Tam
může do správy napsat kde co, aby tě poškodil.

Je mi jasné, že obzvláště když je mor, tak jde o majetky a to co se pak
děje, vyvolává emoce. Ale člověk by se měl i tak chovat uváženě.

Arnošt

----- Původní zpráva -----
Od: "Ladislav" <e-mail/=/nezadan.chello.at>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 24. dubna 2009 14:52
Předmět: Re: prohlídka včelstev cizí osobou


>
> No dobře, osvědčení, glejt, certifikát, to je pěkné, ale to ještě žádného
> občana neopravňuje vstupovat z nařízení orgánu na cizí pozemek a z
nařízení
> prohlížet cizí majetek. To snad může jen státní orgán pověřený zákonem
nebo
> se mýlím? Tím státním orgánem je tu veterinární správa, žadný prohlížitel,
> žádný soukromý veterinář apod.
>

Máte pravdu za totalyti jsem doopravdy apsoloval zvláštní školu aniž bych apsoloval 1 zák.skolu. od 3 let jsem byl DD tak zvanem ciganském lágru. V 7 letech se umne stala nehoda, to že me vichovatelé zanedbaly zánět ucha až ně zněj tekla už krev a měl jsem náběh na zánět moskovích blan.Kus kalvi ně chybí a viplnuje ně mozek plech.Špatně sliším a vislovují.Mislím zě zato nemohu.Naslochadlo jsem neměl a tak i ve zvláštní šlole jsem měl problémi.Učitelé se nemohli mě věnovat itenzivně neboť nas bylo ve třídě 29 žáku a na celém DD 189 dětí.Vím a jsem si vědom že nejsem zdatním žákem ale se snažím nedělat ostudu svému státu jako jiní.Prosím koukněte na moje wwstránky www.voskovani.svet-stranek.cz Moc vám děkuji za pochopení a věřím že stránky se budou líbyt váš Stanislav Kejval

dobry den po zimě mi jedno včelstvo osiřelo je v dvou nástavcích a chtěl bych ho spojit s jiným kde matka ploduje ale včelstvo je slabši a tak se chci zeptat na nejlepší způsob jak včelstva spojit a nepřijít o matku děkuji moc

Já jsem letos zrušil jeden takto napadený úl. byl starý 4 roky.
Nic není věčné:

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?ervoto? v r?mc?ch.
> Datum: 24.4.2009 14:58:39
> ----------------------------------------
> Včera při prohlídce jsem s hrůzou zjistil, že mám červotočem provrtané
> rámky a je mě záhadou jak se tam ten červ dostal do úlu. Mám se obávat
> provrtání úlu? setkal se někdy někdo s tímto problémem. Díky za odpověďi.
>
>
>

včela není slepice nebo králík a veterina nemá ve svých řadách dost lidí kteří umí pracovat se včelstvy .
prohlížitel se po zkouškách a pověření VS STÁVÁ PRÁVĚ TOU ÚŘEDNÍ OSOBOU AŤ CHCEŠ NEBO NE.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ladislav <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prohl?dka v?elstev ciz? osobou
> Datum: 24.4.2009 14:52:29
> ----------------------------------------
> >Po úspěšně absolvované zkoušce obdrží prohlížitelé včelstev osvědčení
> podepsané ústředním ředitelem Státní veterinární správy. To je pak
> opravňuje a zplnomocňuje ke klinickým prohlídkám včelstev například v
> ochranných pásmech moru včelího plodu.
>
> No dobře, osvědčení, glejt, certifikát, to je pěkné, ale to ještě žádného
> občana neopravňuje vstupovat z nařízení orgánu na cizí pozemek a z nařízení
> prohlížet cizí majetek. To snad může jen státní orgán pověřený zákonem nebo
> se mýlím? Tím státním orgánem je tu veterinární správa, žadný prohlížitel,
> žádný soukromý veterinář apod.
>
> Řekneme, že takového místního certifikovaného prohlížitele vyhodím, protože
> ho znám a vím, že s ním nejsem zadobře, byly by jen potíže.
> Veterinární správě oznámím ať si přijdou včelstva zkontrolovat úředně, což
> je jediná možnost, které nesmím klást odpor. Tak by to mělo být vpořadku.
>
> Jiný příklad by byl soukromý zemědělec, co má drůbežárnu. Přijde podezření
> na ptačí chřipku nebo něco podobného a asi těžko veterinární správa pošle
> místo sebe nějakého osvědčeného prohlížitele drůbeže. K nařízené prohlídce
> se musí dostavit orgán.
>
> Těmi prohlížiteli z řad místních včelařů si veterinární správa jen pomáhá,
> aby vůbec prohlídnout všechna včelstva stihnula.
>
>
>

Na to bylo speciální lepidlo Chemolep které se nanášelo přímo na kmeny nebo lapací desky a lepilo i 2 roky. poptejte se v zahrádkářských potřebách něco takového tam budou mít

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: mravenci
> Datum: 24.4.2009 13:20:57
> ----------------------------------------
> Lepenka je asfaltový pás s plátěnou nebo podobnou výztuhou, který se dává na
> střechy nebo na hydroizolace a na podobné účely. To, co jste použil na nohy
> podstavců je s největší pravděpodobností oboustranná lepicí páska. Lepenkou
> to nazval ignorant, který o tom moc co neví, který ale umí bavit a dělat
> šaška a tak shodou okolností dlouhou dobu moderuje jeden kutilský pořad,
> Loskutáka na Nově , a masivně šíří tyto nesmysly mezi lidi.
> Pravděpodobně to moc velký účinek mít nebude. Jednak, jak to už někdo
> komentoval, mravenci svými těly vytvoří cestičku a hlavně to lepidlo není
> dělané na venkovní prostředí a UV záření, pokud to není speciální lepicí
> páska k tomu určená. To lepidlo bude lepit jen pár dní, potom lepivost
> ztratí a mravenci začnou zase přelézat.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, April 24, 2009 10:18 AM
> Subject: mravenci
>
>
> > Včéra jsem na zkoušku omotal nohy podstavce pod úly oboustrannou lepenkou
> a
> > funguje to.
> > Nalepil jsem i jeden proužek kolem kmínku břízy která roste hned vedle a
> > lezou po ni a taky se tam chytají.Dnes ráno bylo chladno tak jich tam moc
> > nebylo ale jsem zvědavý až bude teplo a poleze jich hodně jestli je to
> > zastaví a nepůjdou přes mrtvolky na lepence.Udělal jsem pár fotek a dám je
> > na moje stránky-http://pupek73.blog.cz/
> > Míra
>
>
>
>

Prohližitel žádné vzorky neodebírat by neměl prohlíží plodiště a jakmile zjistí něco podezřelého musí to oznámit VS a ta si vzorky odebírá sama
S dělání problémů prohlížiteli kouká těh problémů mnohem více.
Když s ním máte neshody tak pro něj je to také nepříjemné. Takže jste na tom fifty fifty

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ladislav <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 24.4.2009 15:05:08
> ----------------------------------------
> >Z toho vyplývá, že když dnes prohlíží prohlížitel včelstva na mor, tak
> nějaké podezření na stanovišti je...
>
> Je to tak, že veterinární správa nařizuje leckde povinný odběr měli v
> ochranných pásmech pod dohledem oné komise. Asi už včelařům nevěří.
>
> >Na druhou stranu zkuste neukázat včelstva prohlížiteli, když je u vás
> ohnisko! Vězte, že se to ostatní o vás dozvědí a k dalším sankcím z KVS
> přibude to, že jste okamžitě persona non grata. Ať mor máte, nebo ne.
>
> Znemožnit prohlídku včelstev, která by byla nařízena veterinární správou je
> opravdu proti zákonu a takový včelař si koleduje o sankce.
> Ale něco jiného je nechat si strkat nos místními včelaři, které někdo
> vybral za prohližitele do vlastního majetku, třeba když máte stanoviště v
> cizí obci. Z takové praxe nic dobrého nekouká.
>
> Teď když jsou ochranná pásma moru skoro v každé sousední vesnici je to dost
> aktuální problém. Buď ať nechají včelaře samotného měl odebrat anebo ať se
> dostaví pro úřední odběr či prohlídku oficiální orgán.
>
>
>

>Z toho vyplývá, že když dnes prohlíží prohlížitel včelstva na mor, tak nějaké podezření na stanovišti je...

Je to tak, že veterinární správa nařizuje leckde povinný odběr měli v ochranných pásmech pod dohledem oné komise. Asi už včelařům nevěří.

>Na druhou stranu zkuste neukázat včelstva prohlížiteli, když je u vás ohnisko! Vězte, že se to ostatní o vás dozvědí a k dalším sankcím z KVS přibude to, že jste okamžitě persona non grata. Ať mor máte, nebo ne.

Znemožnit prohlídku včelstev, která by byla nařízena veterinární správou je opravdu proti zákonu a takový včelař si koleduje o sankce.
Ale něco jiného je nechat si strkat nos místními včelaři, které někdo vybral za prohližitele do vlastního majetku, třeba když máte stanoviště v cizí obci. Z takové praxe nic dobrého nekouká.

Teď když jsou ochranná pásma moru skoro v každé sousední vesnici je to dost aktuální problém. Buď ať nechají včelaře samotného měl odebrat anebo ať se dostaví pro úřední odběr či prohlídku oficiální orgán.

Včera při prohlídce jsem s hrůzou zjistil, že mám červotočem provrtané rámky a je mě záhadou jak se tam ten červ dostal do úlu. Mám se obávat provrtání úlu? setkal se někdy někdo s tímto problémem. Díky za odpověďi.

>Po úspěšně absolvované zkoušce obdrží prohlížitelé včelstev osvědčení podepsané ústředním ředitelem Státní veterinární správy. To je pak opravňuje a zplnomocňuje ke klinickým prohlídkám včelstev například v ochranných pásmech moru včelího plodu.

No dobře, osvědčení, glejt, certifikát, to je pěkné, ale to ještě žádného občana neopravňuje vstupovat z nařízení orgánu na cizí pozemek a z nařízení prohlížet cizí majetek. To snad může jen státní orgán pověřený zákonem nebo se mýlím? Tím státním orgánem je tu veterinární správa, žadný prohlížitel, žádný soukromý veterinář apod.

Řekneme, že takového místního certifikovaného prohlížitele vyhodím, protože ho znám a vím, že s ním nejsem zadobře, byly by jen potíže.
Veterinární správě oznámím ať si přijdou včelstva zkontrolovat úředně, což je jediná možnost, které nesmím klást odpor. Tak by to mělo být vpořadku.

Jiný příklad by byl soukromý zemědělec, co má drůbežárnu. Přijde podezření na ptačí chřipku nebo něco podobného a asi těžko veterinární správa pošle místo sebe nějakého osvědčeného prohlížitele drůbeže. K nařízené prohlídce se musí dostavit orgán.

Těmi prohlížiteli z řad místních včelařů si veterinární správa jen pomáhá, aby vůbec prohlídnout všechna včelstva stihnula.

Vážení!
Včelstva se nelikvidují ihned!
Musí se udělat odběr vzorku plástu s podezřelým příškvarem a pokud je
pozitivní na mor, musí se udělat ještě jeden, který podezření POTVRDÍ a až
potom se likviduje.

Prvotní podezření může být z měli, ze vzorku medu, který pokud se uvádí do
distribuce (i prodej ze dvora !!!), musí být otestován na mor včelího plodu
u včelařů, kteří se nacházejí v ochranném pásmu. Toto je pro včelaře v
ochranném pásmu povinné. (je na to 400 Kč dotace, takže se doplácí tuším jen
50 Kč a dělá to např.Dol )
Další záchyt je, pokud někdo najde ve svých včelstvech mor. Má pochopitelně
povinnost toto hlásit veterině.

V morových ohniscích se dříve prohlížiteli prohlédla všechna včelstva.
Pochopitelně musel být přítomen majitel a prohlížitel (většinou komise).
Otec měl včelstva ve vesnici, kde se to takto provádělo. Byl jsem při tom.
V současné době se v ochranných pásmech dělá kultivace ze zimní měli a tato
metoda je průkaznější než prohlížení na kliniku.( Prohlížitel může něco
přehlédnout.) Kultivace zachytí i napadení, které se ještě nemusí projevit
klinicky (existence příškvarů atd) , pokud jsem se na to ptal, tak to může
být výsledek do 10na2, kde ještě klinika (viditelné změny) nemusí na plodu
být.

Z toho vyplývá, že když dnes prohlíží prohlížitel včelstva na mor, tak
nějaké podezření na stanovišti je...

Pokud je mezi "konkurujícími si" včelaři nějaká averze, je potřeba se
dohodnout s veterinou. Určitě v dané oblasti nemá jen jednoho pověřeného
prohlížitele.
Pokud si ale včelař nedá prohlédnout včelstva a je mu to nařízené, nebo
neodevzdá měl, nebo poruší nařízení, která vydá pro ochranné pásmo KVS, může
se dostat do vážných právních problémů!!!
např: V ohniscích se nesmí přesunovat včelstva jak ven, tak dovnitř.
Tohle je pochopitelně jen výcuc toho důležítého. Více určitě v příslušné
vyhlášce KVS pro příslušný okres, která se vydává pokud se vyskytne mor a je
potvrzené ohnisko. Laboratorně potvrzené. (tyto laboratoře musí být
certifikované pro provádění těchto testů)

Na druhou stranu zkuste neukázat včelstva prohlížiteli, když je u vás
ohnisko! Vězte, že se to ostatní o vás dozvědí a k dalším sankcím z KVS
přibude to, že jste okamžitě persona non grata. Ať mor máte, nebo ne.

Na druhou stranu, čím dříve jsou vzorky zimní měli čisté, tím dříve veterina
povolí normální režim.

K způsobu provádění likvidace mám dost velké výhrady. Byl jsem přítomen u
jedné likvidace v okrsku, o dalších mám zprávy. To je na jiné téma.
Jako např. kdo je zodpovědný za likvidaci a kdo ji má provádět a kdo zaplatí
náklady. Ty bezprostřední! Včelaři jsou přestárlí a většinou se vyskytne mor
u těch starších, se starými úly a ti často nejsou ani fyzicky ani psychicky
likvidace schopni - občas přijde se stáří zdravotní problém ... stanoviště,
na kterém nelze nic pálit. Takže mnohdy zástupci KVS stojí před úkolem
likvidace jak svatý u potoka. K další likvidaci mají hasiči výjezd.... Zákon
je jedna věc a provedení druhá. Na to už zákonodárci u svých bufetů většinou
nemyslí.

Mor je velký problém sám o sobě. Nemyslím, že by další problémy měly
vytvářet lidé.

pozn. k prohlížítelům.
Jak už tu někdo poznamenal, je to nevděčná práce. Sám nejsem prohlížitel,
ale když se dělala v Brně akce čistka na mor, objevilo se to u jednoho
našeho včelaře, naštěstí měl stanoviště v jiné organizaci, ale okres nás
požádal o pomoc při likvidaci. Těžko jsem někoho sehnal, protože každý se
bojí, že si to zavleče domů. Takže rukavice, jednorázové obleky a všechno
jsme poslali na spálení. Pak pomalu koupel v Savu. Pár dní jsme pak s
kolegou nešli ke včelám. A to jsme jen přenášeli nástavky.
Takže kdo se obětuje a jde si prohlédnout kliniku, tak si myslím, že by si
zasloužil spíš ocenění.

Asi se člověk může jen modlit, aby ho to nepotkalo!

Arne

----- Původní zpráva -----
Od: "petr p." <e-mail/=/nezadan.chello.at>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 24. dubna 2009 12:51
Předmět: prohlídka včelstev cizí osobou


> onemocnění u včelstva, musí se toto včelstvo zlikvidovat, aby se zabránilo
> dalšímu šíření. U nás se nemocná včelstva neléčí, ihned se likvidují,
tudíž
> v medu od našich včel se nemohou nacházet zakázaná antibiotika. Okolo
> výskytu se vyznačí několikakilometrové ochranné pásmo, které po dva roky
> prohlížitelé ispektují.
>

No, u nás snad celý duben téměř vůbec nepršelo, ale půda je pořád dostatečně
mokrá. Včera ve čtvrtek to jen tak trochu formálně opláchlo listy, jinak
nic. Pod porostem, pod trávou je málem ještě bláto, ale na holých polích je
to možná jinak. Ráno je všechno mokré rosou. Sucho v tom smyslu, že by
rostliny měly nedostatek vody, rozhodně není, zas možná kromě těch holých
polí, kde zemědělci na začátku dubna, jak oschlo, zaseli a nejspíš to pořád
zůstalo zaseté a neklíčí to. Pravda je ale, že včelek na květech ovocných
stromů a vůbec na všech květech ve výškách je málo, ale květy vypadají
nepoškozené, podle mně, co se týká úrody, květy bez problémů přežijí do
srážek, které mají být už příští týden a budou opyleny pak. Zatím letos
včely přednostně opylují květy plevelů dole v trávníku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 24, 2009 1:04 PM
Subject: Re:Leton? jaro je katastrofa


1) rostliny roní nektar jen v určitou dobu, každý druh pak v jinou
2) Je to závislé na vlhkosti vzduchu, ta je dnes 31% což je hodně málo
3) a stou úrodou to asi také nebude slavné za této vlhkosti pyl na bliznách
téměř neklíčí.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ladislav <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Leton? jaro je katastrofa
> Datum: 24.4.2009 12:37:43
> ----------------------------------------
> Včelaři jak vidíte tento rok? Ovocné stromy jsou skoro odkvetlé, kvete
> všechno kolem, ale květy zejí již týdny prázdnotou. Meruňky, ani včela,
> třešně, višně, jabloně, bez včel. Stejně tak prázdnotou zejí letos i
> pampelišky. A včel je přitom dost. Je ale tak hrozné sucho, že není žádný
> nektar. Včely suché květy nelákají. Ani řepka nedá pokud nezaprší. Je malá
> nevyrostlá ale už zčala kvést.
> Zkoušel jsem ovocné stromy v zahradě zalét hadicí, ale nepomohlo to. Zato
> když teď včera nebo předevčírem trochu zapršelo, jak zázrakem se
> odkvétající višeň zaplnila včelami a všechno nahoře ve stromě hučí. Že by
> stromy potřebovaly vláhu přímo na květy?
>
> Bude jarní med? Bude ovocná úroda?
>
>
>

Nejenom jeden víkend na školení. Také dostane literaturu, čas k
prostudování, a pak se podrobí zkouškám. Potom teprve získá "kýžený"
dokument.... :-)
(Alespoň cca před 10 roky to tak bylo....)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 24, 2009 1:08 PM
Subject: Re: prohlídka včelstev cizí osobou


...Dělat prohlížitele je asi nevděčná pakárna. Na druhou stranu, jen ten
papír
nijak o ničem nesvědčí - jen že dotyčný byl jeden víkend na školení.
Vše je v lidech a v systému.
A ani jedno se nezmění.

Karel


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4033 (20090424)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4033 (20090424) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Lepenka je asfaltový pás s plátěnou nebo podobnou výztuhou, který se dává na
střechy nebo na hydroizolace a na podobné účely. To, co jste použil na nohy
podstavců je s největší pravděpodobností oboustranná lepicí páska. Lepenkou
to nazval ignorant, který o tom moc co neví, který ale umí bavit a dělat
šaška a tak shodou okolností dlouhou dobu moderuje jeden kutilský pořad,
Loskutáka na Nově , a masivně šíří tyto nesmysly mezi lidi.
Pravděpodobně to moc velký účinek mít nebude. Jednak, jak to už někdo
komentoval, mravenci svými těly vytvoří cestičku a hlavně to lepidlo není
dělané na venkovní prostředí a UV záření, pokud to není speciální lepicí
páska k tomu určená. To lepidlo bude lepit jen pár dní, potom lepivost
ztratí a mravenci začnou zase přelézat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 24, 2009 10:18 AM
Subject: mravenci


> Včéra jsem na zkoušku omotal nohy podstavce pod úly oboustrannou lepenkou
a
> funguje to.
> Nalepil jsem i jeden proužek kolem kmínku břízy která roste hned vedle a
> lezou po ni a taky se tam chytají.Dnes ráno bylo chladno tak jich tam moc
> nebylo ale jsem zvědavý až bude teplo a poleze jich hodně jestli je to
> zastaví a nepůjdou přes mrtvolky na lepence.Udělal jsem pár fotek a dám je
> na moje stránky-http://pupek73.blog.cz/
> Míra

Může veterinární správa pověřit nějakou osobu, třeba místního včelaře ze svazu, aby prohlížela jiným včelstva a musí včelař takovému člověku svoje včelstva ukázat? Připomíná mi to tak trochu dobu pomocníků veřejné bezpečnosti , soudců z lidu, ...
---------
Může. Ale ten člověk je pověřený státním úřadem a má jeho papír v ruce.
Do jaké míry je dobré, že to může být člen nějaké konkrétní ops je otázka.
Na druhou stranu, pokud je člověk v pásmu a má být prohlédnut, tak si může někoho kdo má takový papír sehnat a domluvit, že mu to prohlídne on. Asi by se dalo se SVS jednat.
Je docela zajímavá otázka, zda bych si prohlídku mohl objednat u normálního veterinárního lékaře.
Dělat prohlížitele je asi nevděčná pakárna. Na druhou stranu, jen ten papír nijak o ničem nesvědčí - jen že dotyčný byl jeden víkend na školení.
Vše je v lidech a v systému.
A ani jedno se nezmění.

Karel

1) rostliny roní nektar jen v určitou dobu, každý druh pak v jinou
2) Je to závislé na vlhkosti vzduchu, ta je dnes 31% což je hodně málo
3) a stou úrodou to asi také nebude slavné za této vlhkosti pyl na bliznách téměř neklíčí.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ladislav <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Leton? jaro je katastrofa
> Datum: 24.4.2009 12:37:43
> ----------------------------------------
> Včelaři jak vidíte tento rok? Ovocné stromy jsou skoro odkvetlé, kvete
> všechno kolem, ale květy zejí již týdny prázdnotou. Meruňky, ani včela,
> třešně, višně, jabloně, bez včel. Stejně tak prázdnotou zejí letos i
> pampelišky. A včel je přitom dost. Je ale tak hrozné sucho, že není žádný
> nektar. Včely suché květy nelákají. Ani řepka nedá pokud nezaprší. Je malá
> nevyrostlá ale už zčala kvést.
> Zkoušel jsem ovocné stromy v zahradě zalét hadicí, ale nepomohlo to. Zato
> když teď včera nebo předevčírem trochu zapršelo, jak zázrakem se
> odkvétající višeň zaplnila včelami a všechno nahoře ve stromě hučí. Že by
> stromy potřebovaly vláhu přímo na květy?
>
> Bude jarní med? Bude ovocná úroda?
>
>
>

svaz má školené prohlížitele včelstev kteří tím pak mohou být pověření a zastupují tak VS Je to dobrovolná funkce a také se můžete sám na na tato školení přihlásit. Musíte však ale počítat s tím, že to budete i muset dělat pro jiné.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ladislav <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: prohl?dka v?elstev ciz? osobou
> Datum: 24.4.2009 11:32:51
> ----------------------------------------
> Může veterinární správa pověřit nějakou osobu, třeba místního včelaře ze
> svazu, aby prohlížela jiným včelstva a musí včelař takovému člověku svoje
> včelstva ukázat? Připomíná mi to tak trochu dobu pomocníků veřejné
> bezpečnosti , soudců z lidu, ...
>
> Mohlo by to vypadat třeba tak, že včelař, vaše konkurence ze sousední
> vesnice přijde a bude se vám šťárat ve včelách i když vy víte, že ten
> člověk je vaše konkurence - prostě nevycházíte spolu dobře. Co dobrého z
> takové praktiky může vzejít?
>
> Taková ustanovení vydává veterinární správa v souvislosti s výskytem moru.
> Myslím si, že je to chyba a veterinární správa je povinna se ke kontrole
> dostavit jako orgán osobně (t.j. vyslat osobu, která se prokáže, že je
> opravdu zaměstnancem vet. správy) jinak je to na pokraji zákona. Prohlížecí
> komisi místních včelařů, třebaže je to činovník svazu nemusíte pustit ani
> přes dveře. Svaz je jen zájmová organizace.
>
> Nebo snad je někde ve veterinárním zákonu ustanovení, které tuto pravomoc
> umožňuje přenášet na civilní osoby?
>
> Jaký máte na to názor?
>
>
>

Ze stránek státní veterinární správy
V zájmu každého včelaře je, aby měl zdravá včelstva. Proto naši včelaři velmi dobře spolupracují prostřednictvím svého Českého svazu včelařů se státním veterinárním dozorem. Systém spolupráce probíhá jednak na úrovni Svaz - Státní veterinární správa a pak na úrovni s místně příslušnými krajskými veterinárními správami, kde významnou úlohu plní odborní prohlížitelé včelstev z řad chovatelů včel.
Po úspěšně absolvované zkoušce obdrží prohlížitelé včelstev osvědčení podepsané ústředním ředitelem Státní veterinární správy. To je pak opravňuje a zplnomocňuje ke klinickým prohlídkám včelstev například v ochranných pásmech moru včelího plodu. Vyskytne-li se toto nebezpečné onemocnění u včelstva, musí se toto včelstvo zlikvidovat, aby se zabránilo dalšímu šíření. U nás se nemocná včelstva neléčí, ihned se likvidují, tudíž v medu od našich včel se nemohou nacházet zakázaná antibiotika. Okolo výskytu se vyznačí několikakilometrové ochranné pásmo, které po dva roky prohlížitelé ispektují. Obdobně vykonávají tuto činnost i v jiných případech výskytu nebezpečných onemocnění. Při jakémkoli zjištění, či podezření kontaktují epizootologa krajské veterinární správy, který úředně zajistí všechny další potřebné kroky.
Za pomoci prohlížitelů včelstev je státní veterinární dozor velmi účinný a efektivní. Důsledkem toho je i to, že český med je kvalitní a dobře se uplatňuje na trhu. Jeho kvalitu nikdo dosud nezpochybnil.

Vazeny priteli.
Kazda KVS si pro tento ucel vydava sva narizeni zavazne pro vsechny vcelare, ktere vyplivaji z narizeni SVS o moru vceliho plodu.
Zde najdete narizeni KVS pro Kralovehradecky kraj a Pardubicky kraj :
http://www.vceliweb.cz/?t=veterinarni-zpravy
Pokud jste z jine lokality hledejte na strankach prislusne KVS.
Preji hezky den.
Frantisek



Může veterinární správa pověřit nějakou osobu, třeba místního včelaře ze
svazu, aby prohlížela jiným včelstva a musí včelař takovému člověku svoje
včelstva ukázat? Připomíná mi to tak trochu dobu pomocníků veřejné
bezpečnosti , soudců z lidu, ...

Mohlo by to vypadat třeba tak, že včelař, vaše konkurence ze sousední
vesnice přijde a bude se vám šťárat ve včelách i když vy víte, že ten
člověk je vaše konkurence - prostě nevycházíte spolu dobře. Co dobrého z
takové praktiky může vzejít?

Taková ustanovení vydává veterinární správa v souvislosti s výskytem moru.
Myslím si, že je to chyba a veterinární správa je povinna se ke kontrole
dostavit jako orgán osobně (t.j. vyslat osobu, která se prokáže, že je
opravdu zaměstnancem vet. správy) jinak je to na pokraji zákona. Prohlížecí
komisi místních včelařů, třebaže je to činovník svazu nemusíte pustit ani
přes dveře. Svaz je jen zájmová organizace.

Nebo snad je někde ve veterinárním zákonu ustanovení, které tuto pravomoc
umožňuje přenášet na civilní osoby?

Jaký máte na to názor?

Včelaři jak vidíte tento rok? Ovocné stromy jsou skoro odkvetlé, kvete všechno kolem, ale květy zejí již týdny prázdnotou. Meruňky, ani včela, třešně, višně, jabloně, bez včel. Stejně tak prázdnotou zejí letos i pampelišky. A včel je přitom dost. Je ale tak hrozné sucho, že není žádný nektar. Včely suché květy nelákají. Ani řepka nedá pokud nezaprší. Je malá nevyrostlá ale už zčala kvést.
Zkoušel jsem ovocné stromy v zahradě zalét hadicí, ale nepomohlo to. Zato když teď včera nebo předevčírem trochu zapršelo, jak zázrakem se odkvétající višeň zaplnila včelami a všechno nahoře ve stromě hučí. Že by stromy potřebovaly vláhu přímo na květy?

Bude jarní med? Bude ovocná úroda?

On Friday 24 of April 2009 10:18:40 Míra.P wrote:
> Včéra jsem na zkoušku omotal nohy podstavce pod úly oboustrannou lepenkou a
> funguje to.
> Nalepil jsem i jeden proužek kolem kmínku břízy která roste hned vedle a
> lezou po ni a taky se tam chytají.Dnes ráno bylo chladno tak jich tam moc
> nebylo ale jsem zvědavý až bude teplo a poleze jich hodně jestli je to
> zastaví a nepůjdou přes mrtvolky na lepence.Udělal jsem pár fotek a dám je
> na moje stránky-http://pupek73.blog.cz/
> Míra

Aby jste nebyl smutnej ....
az se jich tam nalepi tolik, ze budou lezt po tech nalepenejch :( .

Pokud to pouzijete na ten strom, tak ho sice zbavite mravencu, ale pod tou
paskou ho sezere lykozrout :(

Honza

Může veterinární správa pověřit nějakou osobu, třeba místního včelaře ze svazu, aby prohlížela jiným včelstva a musí včelař takovému člověku svoje včelstva ukázat? Připomíná mi to tak trochu dobu pomocníků veřejné bezpečnosti , soudců z lidu, ...

Mohlo by to vypadat třeba tak, že včelař, vaše konkurence ze sousední vesnice přijde a bude se vám šťárat ve včelách i když vy víte, že ten člověk je vaše konkurence - prostě nevycházíte spolu dobře. Co dobrého z takové praktiky může vzejít?

Taková ustanovení vydává veterinární správa v souvislosti s výskytem moru.
Myslím si, že je to chyba a veterinární správa je povinna se ke kontrole dostavit jako orgán osobně (t.j. vyslat osobu, která se prokáže, že je opravdu zaměstnancem vet. správy) jinak je to na pokraji zákona. Prohlížecí komisi místních včelařů, třebaže je to činovník svazu nemusíte pustit ani přes dveře. Svaz je jen zájmová organizace.

Nebo snad je někde ve veterinárním zákonu ustanovení, které tuto pravomoc umožňuje přenášet na civilní osoby?

Jaký máte na to názor?

Děkuji, že jste původní texty svých reakcí doplnil. V tom jak mi
v původní podobě došly v poště jsem se opravdu nevyznal. Cívku
už neřeším, ani elektrony v oku.
Josef Kala

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: orientace vcel
Datum: 24.4.2009 - 9:52:23

> (e-mailem) --- 24. 4. 2009
> Re: orientace vcel (35272) (35278) (35282) (35283)
> (35287) (35290) (35291)
> (35334) (35335)
> Stále jste nevysvětlil, proč jste do tohoto vlákna
> zamotal tu ponořenou
> cívku. A kde jste v mém textu našel něco elektronech,
> nebo dokonce
> o tom, že včely vidí elektrony?
> Neodbíhám do sfér osobních dojmů o vašem textu,
> jen jsem si ho
> pozorně přečetl, což vy jste pravděpodoně podcenil.
> Pokuste se
> prosím bez emocí podrobněji vysvětlit, co míníte
> tím, že pro
> nějaký průkaz potřebuji ionizované prostředí.
> Ač se opravdu
> snažím, nerozumím Vám a nechápu o co Vám jde.
> Děkuji.
> Josef Kala
> ...........
>
> Já nejsem na lodi toho, jak druhého podcenit pane
> Kalo. Čtu co druhý napíše
> a často otom přemýšlím. Vy v příspěvku na význam
> rosení včel ptáte na
> význam svodu dvou elektrických potenciálů. Elektrický
> potenciál máte vy,
> mají ho i včely, jsou v mnoha případech účastny
> v biochemických pochodech
> organismu. Elektický potenciál můžeme najít i
> ve vlhkém vzduchu nebo vodě,
> kyselině atd.
>
> Včela medonosná viditelně vše v prostředí, kde
> žije homogenně potahuje
> pryskyřicí, která má vliv na potenciál. Dojde
> člověk a zkusí kouř. Ten je
> teplý, ale určitě s nějakou relativně konstantní
> hladinou elektrického
> potenciálu.(podle troudu na který navazuje reakce
> na sevření nebo otevření
> spínačů prvotních reakcí na přítomnost včelaře
> a jeho kouře z dýmáku) Ten
> samý včelař ale říká, že občas je postříkání
> vodou účinější, protože včely
> na dým reagují sporadicky a bez respektu ale na vodu
> ten respekt mají.
>
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=35283&visible=0&type=nointro+nost
> > atus+noform
>
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=35293&visible=0&type=nointro+nost
> > atus+noform
>
> Já mu odpovídám, že flek má jinou teplotu. Ten
> je jinak vodivý než bílá
> barva a navrhuji, že by stálo zato změřit povrchovou
> teplotu včelaře, který
> má trenky nebo je oblečen. Teplota na hladinu elektrického
> potenciálu má
> vliv.
>
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=35292&visible=0&type=nointro+nost
> > atus+noform
>
> Potom dojdete s tím šokem pro mne,(cituji:) že "Úvaha
> i otázka nemá obecně
> použitelnou jednoduchou odpověď:
> Není možné jednoduše popsat ( a aplikovatelně
> vysvětlit ), jaké vlivy
> blízkého okolí ( prostředí včelstva v úlu a
> pracujícího včelaře
> pohybujícího se v rozhodné vzdálenosti ) rozhodnou
> o tom, zda účinek
> lokálně zvýšené
> vlhkosti ( rosením na včely, rámky a úl ) bude
> mít antistatické, nebo
> naopak
> vodivé účinky. Např. podstatné je do jaké míry
> jde o "rosení" homogenní a
> tedy elektricky vodivou mlhou, nebo jednotlivými ikdyž
> "mikroskopickými" a
> suchým vzduchem izolovanými částicemi vody."
>
> Nato Vám odpovídám, že vliv má elektrický náboj
> a elektrické pole a když
> odvedeme tento náboj, který má určitou hodnotu
> hladiny potenciálu do nulové
> intenzity, mnoho jedu neodeberete, protože Vám nějaký
> významný okruh
> (krokové napětí) nevznikne. (jinak odběr jedu prý
> už není tak drastický a
> provádí se už i bez žihadel a usmrcení dělnice)
>
> Pak mi tu (viz výše) zapíráte, že opět mě nerozumíte,
> cituji: "Pokuste se
> prosím bez emocí podrobněji vysvětlit, co míníte
> tím, že pro
> nějaký průkaz potřebuji ionizované prostředí."
>
> Ale to jsou Vaše slova cituji (doufám bez jakkýkoli
> emocí):" Teoreticky by
> byla možná cesta: dosažením ionizovaného prostředí.
> Pak by
> přes složitost jevů v ionizovaném, tedy absolutně
> vodivém prostředí byla ve
> vztahu včelař-včely snáze definovatelná rozhodnutí
> o vhodnosti, či
> nevhodnosti. Ale to je ve včelařské praxi nepoužitelné
> a nedosažitelné a
> pro
> včelstva nepochybně fatální ( zničující) cesta."
>
> No a já nato reaguji v duchu (asi jen sám sobě).
> Vem Gusto svůj selský
> rozum do hrsti, proč by se mělo vytvářet nějaké
> destruktivní ionozované
> pole pro nějaký naprosto snadněji dosažitelný
> pokus a to kvůli změření,
> které běžně za určitých pravidel probíhá na
> elementární úrovni u každého
> výběru genetického materiálu od matek? Přeci stupnice
> agresivity se při
> tomto používá a není potřeba to co pan Kal píše?
>
> Tak Vám tedy píšu:
> "...Nemůže být selekce na mírnost právě částečně
> i selekcí na reakce
> včelstva na množství iontů? K tomu ale nějaké
> silně nestabilní elektricky
> nabité prostředí pro měření snad nepotřebujete.
> To měření umí změřit přeci
> citlivější (bodavější) linie včelstev."
>
> Doufám, že čtete opravdu pozorně, protože se snažím
> rozvíjet téma a ne
> zůstávat někde u dojmu.

24.3. Felda: Ono tlachat je neco jineho nez byt funkcionarem ktery nekoho vede,rozhoduje,mysli za jine...V pristim roce budou volby.Vsichni mate moznost.A vubec ,aby jste prisli na ty volebni schuze,kde se bude rozhodovat o dalsi budoucnosti.Preji Vam hodne chute do prace,aspon takovou jakou mate ke psani techto planych filosofii.
...............

Už je dávno rozhoduto. Z posledních zpráv Předsednicvo schálilo (předsednictvo, ne UV) návrh harmonogramu 9.Sjezdu co bude. Je tedy pevně dáno to, očem zástupci ale vůbec nerozhodují.

Dále k počítačovému propojení,( 21. DUBNA 2009)v úplně poslední zprávě sepsané rukou p. Machové je, že se podepsala smlouva na program pro OV. Není tedy přeci potřeba nějaká velká angažovanost, jestli evoluce v myšlení a vývoj svazu vzhledem k možnostem IT nějak probíhá. Osobně si myslím, že jde o splnění slibu z minula pro další předvolební tah. A sliby se mají plnit o Vánocích.

Včéra jsem na zkoušku omotal nohy podstavce pod úly oboustrannou lepenkou a funguje to.
Nalepil jsem i jeden proužek kolem kmínku břízy která roste hned vedle a lezou po ni a taky se tam chytají.Dnes ráno bylo chladno tak jich tam moc nebylo ale jsem zvědavý až bude teplo a poleze jich hodně jestli je to zastaví a nepůjdou přes mrtvolky na lepence.Udělal jsem pár fotek a dám je na moje stránky-http://pupek73.blog.cz/
Míra

22.2. R.P.: Az se zacne vyuzivat internet,zlevni se cinnost a zrychli odezva jednotlivych clenu k vedeni.Otazkou je,jestli soucasne vedeni bude tyto kroky podporovat nebo naopak branit...
24.2. G.P.:To jak je cinnost a struktura ve svazu nastavena je vychozi.Jakmile by se pristupy demokraticky zmenily,je nadeje,ze cela cinnost se zjednodusi...

24.3. Felda: Ono tlachat je neco jineho nez byt funkcionarem ktery nekoho vede,rozhoduje,mysli za jine...V pristim roce budou volby.Vsichni mate moznost.A vubec ,aby jste prisli na ty volebni schuze,kde se bude rozhodovat o dalsi budoucnosti.Preji Vam hodne chute do prace,aspon takovou jakou mate ke psani techto planych filosofii.
22.3. Felda: Za 10 mesicu budeme mit nove vybory,delegaty okresnich konferenci,funkcionare a delegaty na sjezd.Kde vzit odborniky kteri budou na urovni?Jiz dnes se musime ohlizet po mnohych lidech...jak nato poradte! Zkusime to jak na Slovensku?Nechame to CECHU ? zrusime OV, zavedeme kraje s placenym funkcionarem,tak se snazte at je OK.

Urcite jste jeden z nejvyssich funkcionaru CSV.Funkcionar ktery ostatni vede,rozhoduje za ostatni. To si ani neuvedomuje,ze hlasit se k takovemu osobnimu sebevedomi z poslani je zrudnost? Co kdyz oto ti clenove za ktere myslite nestoji?
MUSIME SE POOHLIZET PO MNOHYCH LIDECH(kteri nas ponechaji v nasich funkcich).Pro vcelarskou verejnost je jasnou skutecnosti,ze nove vybory,novi funkcionari ZO, OV ani delegati pristiho sjezdu nic nezmeni-nezmenili se se praktiky v rizeni organisace.Proc se nepostavite pred vcelarskou verejnost a neobjasnite situaci a duvod odstoupeni predsedy UKRK Z.Dobiska- nebo se postavte za vysledek kontroly komise a vynutte zadejte napravu !

franta

(e-mailem) --- 24. 4. 2009
Re: orientace vcel (35272) (35278) (35282) (35283) (35287) (35290) (35291) (35334) (35335)
Stále jste nevysvětlil, proč jste do tohoto vlákna zamotal tu ponořenou
cívku. A kde jste v mém textu našel něco elektronech, nebo dokonce
o tom, že včely vidí elektrony?
Neodbíhám do sfér osobních dojmů o vašem textu, jen jsem si ho
pozorně přečetl, což vy jste pravděpodoně podcenil. Pokuste se
prosím bez emocí podrobněji vysvětlit, co míníte tím, že pro
nějaký průkaz potřebuji ionizované prostředí. Ač se opravdu
snažím, nerozumím Vám a nechápu o co Vám jde.
Děkuji.
Josef Kala
............

Já nejsem na lodi toho, jak druhého podcenit pane Kalo. Čtu co druhý napíše a často otom přemýšlím. Vy v příspěvku na význam rosení včel ptáte na význam svodu dvou elektrických potenciálů. Elektrický potenciál máte vy, mají ho i včely, jsou v mnoha případech účastny v biochemických pochodech organismu. Elektický potenciál můžeme najít i ve vlhkém vzduchu nebo vodě, kyselině atd.

Včela medonosná viditelně vše v prostředí, kde žije homogenně potahuje pryskyřicí, která má vliv na potenciál. Dojde člověk a zkusí kouř. Ten je teplý, ale určitě s nějakou relativně konstantní hladinou elektrického potenciálu.(podle troudu na který navazuje reakce na sevření nebo otevření spínačů prvotních reakcí na přítomnost včelaře a jeho kouře z dýmáku) Ten samý včelař ale říká, že občas je postříkání vodou účinější, protože včely na dým reagují sporadicky a bez respektu ale na vodu ten respekt mají.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=35283&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=35293&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Já mu odpovídám, že flek má jinou teplotu. Ten je jinak vodivý než bílá barva a navrhuji, že by stálo zato změřit povrchovou teplotu včelaře, který má trenky nebo je oblečen. Teplota na hladinu elektrického potenciálu má vliv.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=35292&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Potom dojdete s tím šokem pro mne,(cituji:) že "Úvaha i otázka nemá obecně použitelnou jednoduchou odpověď:
Není možné jednoduše popsat ( a aplikovatelně vysvětlit ), jaké vlivy blízkého okolí ( prostředí včelstva v úlu a pracujícího včelaře pohybujícího se v rozhodné vzdálenosti ) rozhodnou o tom, zda účinek lokálně zvýšené
vlhkosti ( rosením na včely, rámky a úl ) bude mít antistatické, nebo naopak
vodivé účinky. Např. podstatné je do jaké míry jde o "rosení" homogenní a tedy elektricky vodivou mlhou, nebo jednotlivými ikdyž "mikroskopickými" a suchým vzduchem izolovanými částicemi vody."

Nato Vám odpovídám, že vliv má elektrický náboj a elektrické pole a když odvedeme tento náboj, který má určitou hodnotu hladiny potenciálu do nulové intenzity, mnoho jedu neodeberete, protože Vám nějaký významný okruh (krokové napětí) nevznikne. (jinak odběr jedu prý už není tak drastický a provádí se už i bez žihadel a usmrcení dělnice)

Pak mi tu (viz výše) zapíráte, že opět mě nerozumíte, cituji: "Pokuste se
prosím bez emocí podrobněji vysvětlit, co míníte tím, že pro
nějaký průkaz potřebuji ionizované prostředí."

Ale to jsou Vaše slova cituji (doufám bez jakkýkoli emocí):" Teoreticky by byla možná cesta: dosažením ionizovaného prostředí. Pak by
přes složitost jevů v ionizovaném, tedy absolutně vodivém prostředí byla ve
vztahu včelař-včely snáze definovatelná rozhodnutí o vhodnosti, či
nevhodnosti. Ale to je ve včelařské praxi nepoužitelné a nedosažitelné a pro
včelstva nepochybně fatální ( zničující) cesta."

No a já nato reaguji v duchu (asi jen sám sobě). Vem Gusto svůj selský rozum do hrsti, proč by se mělo vytvářet nějaké destruktivní ionozované pole pro nějaký naprosto snadněji dosažitelný pokus a to kvůli změření, které běžně za určitých pravidel probíhá na elementární úrovni u každého výběru genetického materiálu od matek? Přeci stupnice agresivity se při tomto používá a není potřeba to co pan Kal píše?

Tak Vám tedy píšu:
"...Nemůže být selekce na mírnost právě částečně i selekcí na reakce včelstva na množství iontů? K tomu ale nějaké silně nestabilní elektricky nabité prostředí pro měření snad nepotřebujete. To měření umí změřit přeci citlivější (bodavější) linie včelstev."

Doufám, že čtete opravdu pozorně, protože se snažím rozvíjet téma a ne zůstávat někde u dojmu.

Stále jste nevysvětlil, proč jste do tohoto vlákna zamotal tu ponořenou
cívku. A kde jste v mém textu našel něco elektronech, nebo dokonce
o tom, že včely vidí elektrony?
Neodbíhám do sfér osobních dojmů o vašem textu, jen jsem si ho
pozorně přečetl, což vy jste pravděpodoně podcenil. Pokuste se
prosím bez emocí podrobněji vysvětlit, co míníte tím, že pro
nějaký průkaz potřebuji ionizované prostředí. Ač se opravdu
snažím, nerozumím Vám a nechápu o co Vám jde.
Děkuji.
Josef Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: orientace vcel
Datum: 24.4.2009 - 2:40:55

> S cívkou ponořenou do vodivého roztoku, byť dostatečně
> uzemněného je možné
> získat toliko nevýznamné množství slov jedovatých.
> A o tom můj obor ani
> styl
> není.
> Josef Kala
> .............
>
> Tak to mi laskavě vysvětlete a neodbíhejte do sfér
> osobních dojmů vůči mým
> slovům. Pokud vezmu při odběru žihadel napětí
> a odvedu do země, zcela
> určitě počet elektronů a jejich pohyb změním.
> Stejně tak není jedno, jaké
> rukavice mám, tj. jestli v prostředí ve kterým
> se pohybuji jsou schopny
> nebo nejsou schopny získávat a mít, nebo ztrácet
> a nemít určitý počet
> elektronů, které, jak píšete, dokážou přeci
> vidět včely očima.
>
> Jiný počet elektronů (el. náboj) má voda v klidu,
> jiný když prochází
> tryskou a padá na včely. Jiné hodnoty jsou u kouře,
> s kterým jsme tak
> všichni spokojeni. Jste dále schopen mluvit o hodnotách
> a psát, že stále
> pro průkaz, potřebujete ionizované prostředí?
> O jakém vodivém prostředí
> mluvíte? Nemůže být selekce na mírnost právě
> částečně i selekcí na reakce
> včelstva na množství iontů? K tomu ale nějaké
> silně nestabilní elektricky
> nabité prostředí pro měření snad nepotřebujete.
> To měření umí změřit přeci
> citlivější (bodavější) linie včelstev.       

S cívkou ponořenou do vodivého roztoku, byť dostatečně uzemněného je možné
získat toliko nevýznamné množství slov jedovatých. A o tom můj obor ani styl
není.
Josef Kala
..............

Tak to mi laskavě vysvětlete a neodbíhejte do sfér osobních dojmů vůči mým slovům. Pokud vezmu při odběru žihadel napětí a odvedu do země, zcela určitě počet elektronů a jejich pohyb změním. Stejně tak není jedno, jaké rukavice mám, tj. jestli v prostředí ve kterým se pohybuji jsou schopny nebo nejsou schopny získávat a mít, nebo ztrácet a nemít určitý počet elektronů, které, jak píšete, dokážou přeci vidět včely očima.

Jiný počet elektronů (el. náboj) má voda v klidu, jiný když prochází tryskou a padá na včely. Jiné hodnoty jsou u kouře, s kterým jsme tak všichni spokojeni. Jste dále schopen mluvit o hodnotách a psát, že stále pro průkaz, potřebujete ionizované prostředí? O jakém vodivém prostředí mluvíte? Nemůže být selekce na mírnost právě částečně i selekcí na reakce včelstva na množství iontů? K tomu ale nějaké silně nestabilní elektricky nabité prostředí pro měření snad nepotřebujete. To měření umí změřit přeci citlivější (bodavější) linie včelstev.

Včelí jed se elektrickou energií nezískává. Elektrická energie je jen jeden
z prostředků využitelných k tak intenzivnímu vydráždění jednotlivých včel,
že kromě vyvržení exkrementů vysunou žihadlo a vystříknou jed. Je to
záležitost křečovitých stahů všech svalových buněk. Ne tedy nějakého
specializovaného orgánu včely, jakým jsou třeba oči, které část spektra
elektromagnetického pole vnímají ( a rozdíly jeho intenzity, tedy
potenciálu). Takový orgán, receptor, či čidlo jsem měl na mysli.
Jen pro doplnění ocituji z literatury princip:
Vodiče musí být umístěny tak, aby je včela svým tělem ( krokovým napětím)
propojila ( laicky řečeno musí se jednou nohou dotknout dotknout "fáze" a
současně druhou nohou "nuláku"). Mezi vodiči je napětí cca 30 Voltů. Je
ověřeno, že toto napětí je právě takové, aby svalovými a ostatními tělesnými
buňkami procházel jen tak malý PROUD, aby se buňky pouze stahly v křeči, ale
proud je nerozložil pochodem podobným elektrolýze, nebo dokonce tepelným
působením " neuvařil", či dokonce "neupekl". To by včelu mohlo neúčelně
zahubit dřív, než by cokoli vypustila.
Včely exkrementy vč. jedu vypouštějí obvykle na skleněnou podložku, nebo
žihadlem propichují asi 0,2 mm tlustou gumovou podložku a na podložené sklo
vystřikují čistý jed. Po vypuštění tělesných tekutin se sníží vodivost těla
včely a tím se při stejném dotykovém napětí sníží proud, který již není
schopen zcela ochromit svalovou činnost včely. Včela již může odlézt, ale
stejně umírá, protože s žihadlem a jedovým váčkem si vytrhne vnitřnosti.

S cívkou ponořenou do vodivého roztoku, byť dostatečně uzemněného je možné
získat toliko nevýznamné množství slov jedovatých. A o tom můj obor ani styl
není.
Josef Kala




(G.P.): Existuje včelí produkt, který se přímo elektrickou energií získává.
Jed.
Pokud by jste cívku ponořil do vodivého roztoku a ten dostatečně uzemnil,
myslím, že by jste moc jedu nezískal. Takže receptory jsou.

Myslím že je na čase zabývat se tím,jak jsou na tom naše včely a příroda. Staré včelařské přísloví praví,že duben dělá roje ale také pohřby. Včely které přežijí duben jsou pro letošní rok zachráněny.Ovšem zde není řeč o výnosu,ten může být buďto velký a nebo taky žádný. Vše kvete o asi 14 dnů dříve,vše najednou,ovocné stromy,pampeliška,angrešt a začíná i řepka.To aby se ty včely zbláznily,ani nebudou vědět kam dřív.A nenaprší a nenaprší.Co s tím ? Včely však nejsou připraveny na tuto otevřenou náruč přírody,protože ve svém zákonitém růstu jsou pozadu. Rozhodně ale velmi zesílí během 14 dnů,když bude řepka končit a tak nám zbývá
naděje,že i vlivem toho současného počasí se přemnoží producenti medovice a po mnoha letech bychom mohli mít dobrou snůšku medu toho druhého,tak žádaného.Nelze mi nevzpomenout př.Haragsima,který se touto problematikou zabýval na vědecké bázi a je škoda,že již není mezi námi.
Také výkupci,dnes jsou tuším 2 , to nebudou mít lehké,jaké ceny nasadit,aby také vydělali.Tak si myslím,že budou dlouho váhat přijít se svojí výkupní cenou.Ale takový je život jak pro nás včelaře,tak i pro podnikatele v tomto oboru. Začíná snůška,která potrvá nejvýše 3 měsíce ,hleďme tohoto období maximálně využít a nezabývejme se prkotinami a ponechejme si je na dobu pozdější,když o nic nejde.

Mám před sebou nové včelařství a překvapilo, mne, že chlapík ze slovenské firmy na vozíky tvrdí , že dotaci na vozík na kočování může být jen na ten jejich a na žádný jiný , tedy obyčejný.
-----
Asi chce prodávat. :-))

To je nějaká reklama?


Karel

Mám před sebou nové včelařství a překvapilo, mne, že chlapík ze slovenské firmy na vozíky tvrdí , že dotaci na vozík na kočování může být jen na ten jejich a na žádný jiný , tedy obyčejný. Myslel jsem , že si můžu koupit nějaký jiný , obyčejný a paletu na kočování si vyrobit- upravit sám. Ten slovenský se mi zdá drobátko předražený.

Výsuvné zařízení úlu a úprava Budečáků, náběh pro vysouvání, atd, je v čas. Včelařsství. 71/11/s.258.

Doplněk na souběžné vytahování saní jsem viděl ocel drát tak 6-8 do U (asi 10cm x šíře) a nakonci s háky. Ty se zaháknou do dír nakonci saní. Nedochází tak ke křížení a zablokování při výsunu. Práci s tímto jsem viděl, včelař semnou probírá kecy co nového a asi za pět minut provedl výsun do náběhu, odložil ho i s včelalma, jarní mechanické čištění zadováku přispůsobenou špachtlou, jarní kompletní promazání vysouvacího zařízení, rozšíření včelstva (plodiště)o dva rámky, zasunutí a vložení okénka.

Práce mu šla naprosto s přehledem a v klidu a rychle.


Na JM prběhla v tomto jakási standardizace kočováků, která postupně ale vymírá s majiteli a kočovné vozy se zadováky a s tímto vysouvacím zařízením se ztrácí pryč.


>G.Pazderka (80.78.156.8) --- 22. 4. 2009
Re: výsuvné úly (35301)
Milan Beneš (90.176.112.29) --- 22. 4. 2009
výsuvné úly
>Zdravím přátele včelaře.
Nemá někdo plánek nebo schema výsuvných úlů
Chtěl bych si sestrojit klátový úl s výsuvným mechanismem, ale nevím jak se to provádí, aby to včely nezalepili.
díky za rady a rád se podělím i svoje skromné zkušenosti
Milan<
.......
Lišty - výsuvné lišty se každé jaro musí oškrábat od vosku a propolisu a namazat kompletně a jinak lehce i průběžně po celý rok vazelinou na ruce nebo indulonou nebo lanolínem ... atp. Ne jedlý olej, ten ztuhne a naopak to slepí. Známý to dělá i Ramou. <

Každý preferuje to, s čím dělá nebo dělal. Já jsem dělal vždy v normálním
zadováku, bez jakýchkoliv udělátek. Mnohaletý provoz je nejlepší praktická
zkouška. Spousta různých důmyslných i méně důmyslných udělátek a hejblátek
byla v dílně pečlivě vymýšlena a vypiplávána a potom i ve včelách fungovala,
ale po nějakých letech končila kdesi na půdě, ve šrotu nebo za levný peníz u
někoho jiného, protože sice práci ulehčovaly, ale nakonec v součtu i
zdržovaly a obtěžovaly.
Nevím, jaké kláty to jsou, jak velkého průměru.
Možná, že nejlepší řešení by potom byly obyčejné tenkostěnné nástavkové úly
na nějaké úzké rámky umístěné v klátu třeba na kolečkách pod nábytek nebo na
nějakých skluznicích. Úl by se prostě vyšoupl ven z otevřeného klátu,
provedlo se to, co je třeba a potom zase do klátu zašoupl.... Klát by potom
fungoval jen jako vzhledově atraktivní obal a jako tepelná izolace.
Šuplíky byly taky svého času vymýšleny, tam se objevily problémy s bobtnáním
dřeva a obtížným vytahováním, takže se používaly ještě mnohem néně než
vysouvací zařízení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 23, 2009 10:53 AM
Subject: Re: výsuvné úly


> Radim Polášek:>Vysouvací zařízení v zadováku je, si myslím, pro včelaře s
> pár úly spíše
> komplikace s udržováním takového zařízení a vyšším rozrušením včelstva při
> vysunování než přínosem úsporou času.<
> ......
>
> Tady jde přeci jen o pár klátů.
>
> Právě že dobré vysouvací zařízení v zadovácích by mělo šetřit čas. Jinak v
> klátech se dá včelařit i bez něj. Stačí přemýšlet a udělat z menšího
(verze
> jak minioptimal třeba) z něj listovák s rámky třeba 24x39 (převráceně).
Pro
> pár klátů do tak 20 kusů je to podle mne dobré řesení. Otevře se nalistuje
> a vytáhne jeden rámek.
>
> Pokud by klát měl mít větší průměr, udělat dovnitř šufle jako vnitřní
> nástavek a koupit normální výsuvné panty. (ty s ložisky) Váha včelstva s
> lílem muže být velká, myslet nato při konstruování.
>
> Původní klátaření má někde v knihovně i návod. Někde ho možná i mám. Viděl
> jsem i video na internetu jak to nějaký děda vybírá. Někdo si nedokáže
> představit jak v tom včelařit, ale proč ne? V minulosti naši předci nebyli
> žádní blbci. Pohyblivé dílo stačí zajistit hlavně pro plodiště.

TH:Karle jeste dotaz, casto pises, ze prokladas (prokladals) plodiste mezistenama - zebrujes.

Kdy to delas? Souse by byly lepsi, ale dosly :-)
----------
Nevím, jestli letos ta rada k něčemu bude, letos to dělám jinak a jsem naštěstí vybaven a zásoben- soušema a ty už jsem tam dával před měsícem - nahoru - něco jako Zebra podle Wrighta, ale na rozdíl od něj mé včely neměly vesměs tolik zásob, takže jsem jen rozšířoval tam, kde jsem měl včely ve dvou VN a nebo tam, kde byly silné a byly (neříkám že plodovaly) ve 2VN.
A teďjsme zatavoval a chystal nástavky tak, abych to tam mohl i případně šoupnout celé. Tedy doprostřed zbytek souší (1-3) a nevytažených z loňska. A podle situace uvidím.

Já zebroval za dvou podmínek - včely jely, byl vyběhlý první plod, Plodovaly ve dvou VN a byl přínos, stavební pud a matka to už prala do řádků.
Tady to byl přelom duben/květen, pampelišky a ovocné stromy v plném květu. Byl to první zásah. A včel bylo tolik, že přidaný prostor zvládly. Tedy ve dvou VN plodovaly ve spodním hospodařily.
A byla to z z počátku nouze cnost, která nakonec vyhovovala mě a asi i včelám. Neměl jsem dílo na rozšiřování a čas a hrozilo, že se ke včelám dlouho nedostanu. I když obdobným způsobem jsem to dělával u NN Brennerů. Když včely nebyly dost silné, abych jim vrznul nástavek mezistěn mezi plodové NN.
Karel

Radim Polášek:>Vysouvací zařízení v zadováku je, si myslím, pro včelaře s pár úly spíše
komplikace s udržováním takového zařízení a vyšším rozrušením včelstva při
vysunování než přínosem úsporou času.<
.......

Tady jde přeci jen o pár klátů.

Právě že dobré vysouvací zařízení v zadovácích by mělo šetřit čas. Jinak v klátech se dá včelařit i bez něj. Stačí přemýšlet a udělat z menšího (verze jak minioptimal třeba) z něj listovák s rámky třeba 24x39 (převráceně). Pro pár klátů do tak 20 kusů je to podle mne dobré řesení. Otevře se nalistuje a vytáhne jeden rámek.

Pokud by klát měl mít větší průměr, udělat dovnitř šufle jako vnitřní nástavek a koupit normální výsuvné panty. (ty s ložisky) Váha včelstva s lílem muže být velká, myslet nato při konstruování.

Původní klátaření má někde v knihovně i návod. Někde ho možná i mám. Viděl jsem i video na internetu jak to nějaký děda vybírá. Někdo si nedokáže představit jak v tom včelařit, ale proč ne? V minulosti naši předci nebyli žádní blbci. Pohyblivé dílo stačí zajistit hlavně pro plodiště.

Dneska jsou zadováky použitelné maximálně pro 2 - 4 - 6 včelstev někde na
zahradě u baráku. Pro někoho, komu stačí piplat se ve včelách rámek po
rámku, komu nevadí, že podstatnější zákrok nesrazí pod 1 hodinu na včelstvo
a komu stačí mít med pro rodinu, aby se nemusel kupovat a nic víc. A kdo
nepočítá s tím, že by prodejem medu nebo něčeho jiného získal zpátky peníze
do včelaření vložené. A na zahradě u baráku nebo někde blízko bydliště, aby
využil možnost kontroly - každodenního pohledu na včely přes okýnko a časté
rozšiřování nebo i zužování a podobnou manipulaci s 1 - 2 posledními rámky
za okýnkem. Zadováky podstatně zvětšené proti starým zadovákům a upravené
tak, aby vyhovovaly požadavkům na léčení. V praxi ovšem dneska takový
včelař obvykle podlehne nástavkům, "zkušení" včelaři , ke kterým přichází
pro rady, vesměs provozují včelaření s mnoha včelstvy, kdy základem jejich
včelaření je částečný nebo úplný návrat investic do včelaření vložených
penězi za prodej medu a jiných produktů, dávno zrušili zadováky a přešli k
nástavkům, protože ty jsou pro takové včelaření jednoznačně výhodnější -
včelař bez větších problémů dosáhne produktivity, kdy přijde, minutu koukne
a potom za 5 minut udělá potřebný zákrok na včelstvu manipulací s celými
nástavky a jde dál.
Vysouvací zařízení v zadováku je, si myslím, pro včelaře s pár úly spíše
komplikace s udržováním takového zařízení a vyšším rozrušením včelstva při
vysunování než přínosem úsporou času. Úspora času by se uplatnila u včelaře
s větším množstvím včelstev, jenomže tam je dneska včelaření v zadovácích
proti včelaření v nástavcích v podstatě nesmyslné.
Jediná činnost, při které by se uplatnilo větší množství zadováků na jednom
místě a tím teoreticky i nějaké vysouvací zařízení , je odchov oddělků. Tady
by se těžilo z možnosti jednoduše založit oddělek na 2 - 3 rámcích a potom
ho pružně podle potřeby po jednotlivých rámcích rozšiřovat až na plný počet
rámků přemístěný potom do nástavku atd..
Co znám zadováky, ve kterých jsem včelařil, rozšíření těch úlů o vysouvací
zařízení znamená ty úly v podstatě rozložit na jednotlivé stěny až desky,
pokud by to vůbec šlo bez poškození, některé potom nadstavit o nějaké
centimetry navíc potřebné pro instalaci vysouvacího zařízení, pokud by potom
ty desky byly dostatečně pevné a potom úly zase složit. Nebo zmenšit
rámkovou míru .....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 23, 2009 8:02 AM
Subject: Re: výsuvné úly


> Zdravím Martine! Budečáky s vysouváním jsem kdysi používal a provedení jak
> popisuješ přinášelo pouze komplikace. Vysouvání je potřeba vylepšit.
> Nepoužívat profil L ale Z a samozřejmě pravé úhly. Drážku vyfrézovat
> podstatně vyšší. To vše proto, aby se dotyk dřeva a plechu dostal mimo
> oblastr max. tmelení. Předpokládám že výs. rámy vytáhneš do nějaké dřevěné
> bedýnky a tam se musí vydlábnout kapsa ve které je hodně mastný filc či
> podobný materiál, aby každé vysunutí znamenalo automatické namáznutí. Na
> zimu se mi pak osvědčilo drážku vyškrábnout a silně namazat vaselinou. K
> zatmelení nikdy nedošlo. Takže to dobře fungovalo, ale... Když si
> začínající včelař dá dohromady toto a Radimovy články může nabýt dojmu, že
> budečák je to nejlepší co ho může potkat a to je ten největší omyl!!!
> Vylepšit starý Budečák o vysouvání je tak pracné, že je snadnější vyrobit
> nový a výrazně ho zvětšit a tím i modernizovat. Jinak je to pouze trápení
> včel a včelaře a velmi nízké produktivity. A to přece nikdo nemá
zapotřebí!
> Nejdůležitější je začít dobře !!! Zdraví R. Stonjek

>Rozsirovani horem ma hodne vyhod hlavne pro nas, clovek si tolik nestrhne zada :-) Jenze kdyz on nekdo napsal, ze dole je to prirozenejsi ... :-)) T.H.<
------------------------------------------------------------
Mohu-li přispět do této diskuse, mám na otázku stavby tento názor. Myslím, že v tomto období se jedná o zvládnutí tepelných poměrů včelstvem a též jiných podmínek za kterých včelstvo je schopno stavby. Aby včelstvo stavělo, nezáleží na tom zda dolů, do stran, či nahoru, musí být dostatečná vnější teplota. Ta pomáhá včelám zvládat teplotní poměry uvnitř v úle. Jsou-li vnější teploty nízké, včely veškeré vyprodukované teplo spotřebují na výchovu plodu. To je pro ně v tomto období prioritní. Další podmínkou je dostatek mladých včel, "stavitelek" ve stáří 12 - 18 dnů jejichž žlázy produkují vosk. Vosk, který včely nemohou "prostavět" pokud pro to nemají podmínky skončí na dně úlu a poté je vynesen do okolí úlu. Další důležitou podmínkou je příliv potravy. Tedy můžeme říci že:

Stavba = Teplo + Stavitelky + Potrava

To je základní rovnice pro stavbu voskového díla včelami.
Další důležitou podmínkou je kvalita uvedených složek. Jestliže bude chladnější počasí, budou včely stvět méně i když bude dostatek stavitelek a v přírodě velká nabídka potravy. Čili, nebude stavba a nebude kam ukládat přinesenou sladinu. Nebudou-li stavitelky, nebude stavby atd. Můžeme tedy říci, že výsledek je odvislý od podmínky, která je zastoupena nejméně (v nejhorší kvalitě). Nalézt optimum je úkolem včelaře a ani zkušený včelař neodhadne jaké budou do blízkého budoucna venkovní teploty, nezpůsobí-li přílišné sucho nebo naopak deštivé období nízkou produkci nektaru ... Proto volí nástavkoví včelaři kompromis a stavební prostor v tomto období podstavují pod plodové hnízdo. Vkládání nástavků mezistěn nad plodové hnízdo nebo mezi nástavky plodového hnízda (vkládání)tito včelaři volí až při předpokládaných vyšších vnějších teplotách. Ty ale zpravidla nebývají v měsíci dubnu. Jinak zde na úpatí Českého středohoří bylo dosud teplo, včely se rozvíjejí velice dobře, bohužel příroda i zde včely poněkud předběhla asi o 14 dnů. Odkvétají ovocné stromy a řepka je v plném květu. 09.04.09 jsem podkládal nástavek mezistěn a při pohledu úlovým dnem je vidět, že včely zde již ství. V příštím týdnu provedu kontrolní prohlídky a patrně budu "vkládat" nástavek mezistěn mezi plodové nástavky. Uvidíme, řekl slepej a šel do kina.
JK

http://gothamcitybees.com/

Zdravím Martine! Budečáky s vysouváním jsem kdysi používal a provedení jak popisuješ přinášelo pouze komplikace. Vysouvání je potřeba vylepšit. Nepoužívat profil L ale Z a samozřejmě pravé úhly. Drážku vyfrézovat podstatně vyšší. To vše proto, aby se dotyk dřeva a plechu dostal mimo oblastr max. tmelení. Předpokládám že výs. rámy vytáhneš do nějaké dřevěné bedýnky a tam se musí vydlábnout kapsa ve které je hodně mastný filc či podobný materiál, aby každé vysunutí znamenalo automatické namáznutí. Na zimu se mi pak osvědčilo drážku vyškrábnout a silně namazat vaselinou. K zatmelení nikdy nedošlo. Takže to dobře fungovalo, ale... Když si začínající včelař dá dohromady toto a Radimovy články může nabýt dojmu, že budečák je to nejlepší co ho může potkat a to je ten největší omyl!!! Vylepšit starý Budečák o vysouvání je tak pracné, že je snadnější vyrobit nový a výrazně ho zvětšit a tím i modernizovat. Jinak je to pouze trápení včel a včelaře a velmi nízké produktivity. A to přece nikdo nemá zapotřebí! Nejdůležitější je začít dobře !!! Zdraví R. Stonjek

Karle jeste dotaz, casto pises, ze prokladas (prokladals) plodiste mezistenama - zebrujes.

Kdy to delas? Souse by byly lepsi, ale dosly :-)

Diky


Jinak jeste mate-li nekdo chut me cist a mi odpovedet.
Predevcirem jsem kontroloval jedno vcelstvo chtel jsem ho prevest na nove stanoviste... No a nasel jsem tam jeden ramek kde byl plod - jen vajicka, dva pokusy o matecniky - tam vajicka. Jinak nic, pyl a med - spoustu. Nejprve jsem to typoval na trubcice, vice vajicek v bunce, dost nahodile.... Rikal jsem si, ze jsem asi primackl matku pri jarni kontrole. Matka tam bezpecne byla, krasne kladla. Vsechen plod nyni vylihly, pouze nedolihly plny stavebni ramek trubcu, ktery vystavely. Rozladene jsem to zavrel, ze to nema cenu hrotit, ze to zkouknu poradne dalsi den. Pak mi doslo ze jsem na plastech (nekontroloval jsem vse) nenasel nouzove matecniky - to by byla znamka ztraty matky.
Vcera jsem to znovu rozebral a matku nasel. Je hubena, mozna je vykladena, nevim. Plod na 1 ramku a pokus o tichou vymenu. Jinak to vcelstvo jak nechova tak nanosilo pozehnane medu a pylu. Nema-li spermije vychovaj si matku? Myslim, ze spis ne.

Je to lonska matka, mnou odchovana, prezimovany oddelek -velmi pekny. Dava si prestavku? takhle zjara? ci je nekvalitne oplodnena? Jakto ze to nechaly zajit tak daleko cekal bych ze to poznaji dopredu a budou ji menit - no vedi ze nejsou trubci ...?
Zarazi me ten zpusob jakym se snazi klast, je spatna, nemocna - jako by se "zcvokla".

Dost me to prekvapilo-nemile - plan byl jiny :-) Stane se to ci nejaka ma chyba?

A jeste ujistovaci dotaz, je-li matka, nelze mit trubcice - mohu vklidu spojovat po jejim odstraneni.

T.H.

> A co takhle vyzkoušet nástavek s mezistěnami dát nahoru, když dole nechtějí
> stavět. Mé zkušenosti z minulých let mi potvrdily, že dole stavět mezistěny
> moc nechtějí a ve finále se vyrojí, nahoře jim to jde o mnoho lépe. Letos
> jsem poprvé dal na radu p. Volejníka, který publikoval své zkušenosti ve
> včelařství. Dal jsem nástavek s mezistěnami nahoru a za 9 dnů je skoro
> vystavěn, matka tam již ploduje. Po stranách jsem dal jen dvě souše, vše
> rychle, bez jakéhokoliv rozebírání plodového hnízda. Na můj dotaz co s
> vystavenými mezistěnami, které budou zaneseny medem mi dal jednoduchou
> odpověď, vytočit a máš kvalitní med z čistého panenského vosku. Zatím mi
> rozšiřování nástavku shora vyhovuje, jednoduché, bez větších zásahu do
> včelstva.


Ano takto mi to funguje bezvadne, delam to u produkcnich vcelstev. Je to i jeden z mych soukromych pozadavku - chci max. medu z panenskych sousi - zatim jsem s tim nemel zadny problem pri toceni, o skladovani panenskych sousi nemluve.

Rozsirovani horem ma hodne vyhod hlavne pro nas, clovek si tolik nestrhne zada :-) Jenze kdyz on nekdo napsal, ze dole je to prirozenejsi ... :-))

T.H.

Někdy kolem 10.04. jsem jednomu včelstvu, bylo asi nejsilnější, podsadil nástavek 11 rámků 39 x 24 celý mezistěn. Holkám se nějak dolů nechtělo, proto jsem dal na radu pana Sedláčka z Bučovic, který tvrdí, že spodní nástavek je polštář, proto jsem jim tento nástavek nechal a nahoru jsem dal čtvrtý nástavek opět 11 ks mezistěn (neměl jsem souše). Dnes jsem se byl na ně podívat, polovina mezistěn je nahoře vystavěna, ostatní jsou rozestavěny. Do spodního nástavku jsem se nedíval, nechtěl jsem je rušit, ale domnívám se, že včelkám vůbec neuškodí jeden nástavek navíc. Od začátku února dávám do tabulky, kterou publikoval pan Čermák ještě na str. pokusného včelínu v Zubří - "Vývoj včelstva v závislosti na denních teplotních maximech" nejvyšší denní teploty a podle této tabulky ode dneška dochází k líhnutí cca 1.500 - 1.800 včel denně. Před tímto datem to bylo cca 400-600 a méně včelek, takže prostor ve spodním nástavku je dobrá rezerva.                     

A co takhle vyzkoušet nástavek s mezistěnami dát nahoru, když dole nechtějí stavět. Mé zkušenosti z minulých let mi potvrdily, že dole stavět mezistěny moc nechtějí a ve finále se vyrojí, nahoře jim to jde o mnoho lépe. Letos jsem poprvé dal na radu p. Volejníka, který publikoval své zkušenosti ve včelařství. Dal jsem nástavek s mezistěnami nahoru a za 9 dnů je skoro vystavěn, matka tam již ploduje. Po stranách jsem dal jen dvě souše, vše rychle, bez jakéhokoliv rozebírání plodového hnízda. Na můj dotaz co s vystavenými mezistěnami, které budou zaneseny medem mi dal jednoduchou odpověď, vytočit a máš kvalitní med z čistého panenského vosku. Zatím mi rozšiřování nástavku shora vyhovuje, jednoduché, bez větších zásahu do včelstva.

Mám sršní hnízdo ve včelíně pravideleně na stejném místě již 4-5 let . Asi před 4 roky bylo hnízdo veliké jako lidská hlava a sršňů několik stovek. Nějaké zásadní problémy s nimi nemám. Tedy neviděl jsem negativní vliv na včely a v zásadě ani na včelaře. Sice jsem již asi 3 nebo 4 žihadla obdržel, ale zpravodla to bylo tím, že jsem něčím podráždil. Po otevření dveří do včelína chvilku počkám za dveřmi. Sržni se mezitím vyrovnají se zmenou podmínek a dál si mě nevšímají. Na to aby zaútočilo více sršňů najendou už se musí cítit hodně ohrožení. Jejich napadení je jiné než od včel, které se na vás vrhnou, sednou si na vás a snaží se vám dostta na kůži. Sršeň zaútoší z letu a po útoku ihned zase odletí. Přeji všem s nimi stejně relativně dobré dobré soužití jako mám já.

http://zpravy.kurzy.cz/168448-vcelari-mozna-dostanou-od-pristiho-roku-vyssi-dotace/

http://www.lidovky.cz/med-chrani-pred-rakovinou-tvrdi-experti-f0u-/ln_veda.asp?c=A090422_172746_ln_veda_mtr

Dobrý den, jmenuji se Radana Pavelková. Vystudovala jsem Ostravskou univerzitu,
Institut pro umělecká studia, obor - grafika - design papíru a knihy a obalový
design.
Zajímám se o fantasy literaturu, malby s metafyzickou - fantasy tématikou,
ilustratorství.
Techniky: linoryt, tužka, tuš, tempera


Zasílám Vám v příloze ukázky mé tvorby, pokud byste měli zájem o externí
spolupráci v rámci navrhování obálek knih nebo ilustrace, prosím kontaktujte mě
emailem nebo telefonicky: 733 511 325

Děkuji, přeji hezký zbytek dne. MgA. Radana Pavelková

Milan Beneš (90.176.112.29) --- 22. 4. 2009
výsuvné úly
>Zdravím přátele včelaře.
Nemá někdo plánek nebo schema výsuvných úlů
Chtěl bych si sestrojit klátový úl s výsuvným mechanismem, ale nevím jak se to provádí, aby to včely nezalepili.
díky za rady a rád se podělím i svoje skromné zkušenosti
Milan<
.......
Lišty - výsuvné lišty se každé jaro musí oškrábat od vosku a propolisu a namazat kompletně a jinak lehce i průběžně po celý rok vazelinou na ruce nebo indulonou nebo lanolínem ... atp. Ne jedlý olej, ten ztuhne a naopak to slepí. Známý to dělá i Ramou.

Květy nesignalizují nic včelám! :-D
Avšak napovídají Tobě kdy přichází čas na určité práce ve včelstvu. :-)
Jediným standardem je, že kadý rok je jiný a včelstvo se podle toho chová. ;-)
Je pak jen na včelaři jak to zvládne ;-D
Letos to je klasika, převěšování. Musí se to přebrat protože horní nástavky jsou plné pylu, zimních zásob a nezavíčkovaného plodu. :-(
O jednoduchém podsunutí si nechávám jen zdát. :-( Prostě je to v (_!_)
Já jsem pro dnešek skončil s nasazováním medníků a dávám si (_)3 nebo (_)3 (_)3 ?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rozi?ov?n? odd?lk? mezist?nami (n?zk? n?stavky)
> Datum: 22.4.2009 13:32:20
> ----------------------------------------
> Mam podobne problemy a zkousel jsem je resit jak pisete. Mi to podstaveni N
> mezisten take nefunguje. Mozna delam neco spatne nebo mozna neni uplna
> pravda to co se pise....
>
> Tady jsem to popsal:
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=23356&
>
> a po letech a letošním divokém jaru jen podotýkám, že včely už musí mít
> stavební pud. Moje jej zatím neměli, když jsem se o víkendu koukal,
> přestože kvete ptačí třešeň.
> Takž mi to vychází, že včely jedou podle sebe a že nějaké květy mají něco
> signalizovat jim nesignalizuje nic. :-)
>
> Nad těmi teoriemi, že se mají mezistěny atd podkládat jsem splakal, i když
> jsem měl NN. Na jaře jdou do nižších nástavků jen některé, jiné se raději
> vyrojí, i když mají místa dost.
>
> Proto mě ten seriál o Zebrování v MV docela hodně oslovoval.
> Jednak dobré postřehy a příručky nepříručky, cpát to na jaře nahoru.
>
> Ale za chvíli nastane situace, že včely pojedou dolů ochotně. Ale až
> později, mnohé se mezitím vyrojily:-)
>
> Karel
>
>
>

TH:
P. Sedlacek popisuje polstar - na tom neco je... Je to presne ten pripad, proste dole je zima tak proc by tam sly. Sice se s tim nechci moc smirit protoze ostatnim to funguje :-) ale na druhou stranu proc zdvihat tezky nastavek nad mezisteny - asi mam jeste dost sil :-)
------
Ono to u některých funguje. Jedny silné co chodím občas fotit (, ale nejsu lidi aby to dávali na web :-) ) začali klást nad sebou, dokonce na velmi světlém až panenském díle a zároveň pod sebou, v nejspodnějším nástavku nad sítem. Už cca před 14dny, začátek javorů. Takže není vše tak jednoduché.
Nad sebou měly nástavek 30cm, kladli jen do poloviny a měly možnost jít nahoru libovlně. Byl tam pak ještě jeden.
Ale tomuto období já říkám, že matka klade dokolečka - obchází plod a zvětšuje průměr. A pak přijde čas a sází to "do řádků". Jsou celé plásty vajíček a jde skoro z jednoho na další. To je když to tepelně 100% zvládnou.

Spodnímu nástavku já říkám větrolam a tepelný setrvačník. To jsou ty funkce, které mu přikládám. Za nějaký týden ještě expanzní prostor.:-))


Ale abych nebudil nějaké dojmy o velké síle, v naprostém průměru mám nyní včely (plod hlavně zav.plod))v jednom nástavku 24cm.
Některé, které jsou na více N kladou třeba jen v polovinách nad sebou.
A pak jsou to ty na chlubení:-) První pampelišky a 3N plodu. ASI 5% stavu.
Karel

Diky Karle,

vzpominam si ze uz jsem to cetl, poznamenal a zapomel :-)

Stavebni pud je zakladni predpoklad, sice jsem podsazoval nastavek vetsinou u vyzimovanych oddelku, u kterych to muze byt trochu jinak nez u norm. vcelstev, ale myslim, ze vystavena a zakladena trubcina v hornim N je jasny dukaz stavebniho pudu, a presto se dolu ke staveni nehrnou :-)

P. Sedlacek popisuje polstar - na tom neco je... Je to presne ten pripad, proste dole je zima tak proc by tam sly. Sice se s tim nechci moc smirit protoze ostatnim to funguje :-) ale na druhou stranu proc zdvihat tezky nastavek nad mezisteny - asi mam jeste dost sil :-) Jestli zde nedostanu kladnou odpoved tak to asi prestanu testovat. I kdyz napr. p. Linhart to ma na tom postavenou metodiku zimovani na panenskem dile.

No jinak jet letos podle ucebnic tak nevim... Opet nova sezona opet vse jinak, uz bych chtel zazit nejaky standard :-) Snazim se prispusobit vcelam ale uvidime jak se to povede, nektere jedou nadherne, vyuzijou tu nynejsi nabidku pokud se nevyvesi na tresen. Ty opozdenejsi to myslim nemaj sanci dohonit, tam z jarni snusky nebude nic - nemame repku. Ale radsi nebudu predbihat, necham se prekvapit...

Zebrovani se mi taky libilo, p. Stonjek to nedavno velmi pekne okomentoval. Nelze to precist a zahodit, je to narocnejsi text, samotna metoda je banalne jednoducha. Jsou tam veci ktere jsem se zatim jinde nedocetl. Vyzkousel jsem tak uvidime...

T.H.


> Tady jsem to popsal:
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=23356&
>
>
> Karel
>
>
>

Mam podobne problemy a zkousel jsem je resit jak pisete. Mi to podstaveni N mezisten take nefunguje. Mozna delam neco spatne nebo mozna neni uplna pravda to co se pise....

Tady jsem to popsal:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=23356&

a po letech a letošním divokém jaru jen podotýkám, že včely už musí mít stavební pud. Moje jej zatím neměli, když jsem se o víkendu koukal, přestože kvete ptačí třešeň.
Takž mi to vychází, že včely jedou podle sebe a že nějaké květy mají něco signalizovat jim nesignalizuje nic. :-)

Nad těmi teoriemi, že se mají mezistěny atd podkládat jsem splakal, i když jsem měl NN. Na jaře jdou do nižších nástavků jen některé, jiné se raději vyrojí, i když mají místa dost.

Proto mě ten seriál o Zebrování v MV docela hodně oslovoval.
Jednak dobré postřehy a příručky nepříručky, cpát to na jaře nahoru.

Ale za chvíli nastane situace, že včely pojedou dolů ochotně. Ale až později, mnohé se mezitím vyrojily:-)

Karel

> Zdravím přátele včelaře.
> Nemá někdo plánek nebo schema výsuvných úlů Chtěl bych si
> sestrojit klátový úl s výsuvným mechanismem, ale nevím jak se
> to provádí, aby to včely nezalepili.
> díky za rady a rád se podělím i svoje skromné zkušenosti Milan

Tata ma stare budecaky s vysuvnym mechanismem. V drevenem boku ulu je
zlabek, ve kterem jezdi L profil zelezo cca 5x5 mm. Ramky visi v tech
zeleznych kolejnickach. Vcely to pravidelne zalepi a vcelar to musi
ven vyrvat silou. Pouzivat to jde, radostna prace to neni :(

Martin

zimují jen neoplozené samicčky . z prvních vajíček se líhnou samečci pak teprv dojde k páření a výchově nové zimní generace samiček . takhle to dělá spousta hmyzu. př. včely samotářky, vosy, mšice i nám velmi dobře známý V.D.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Sreň
> Datum: 22.4.2009 09:57:55
> ----------------------------------------
> Sršeň je druh vosy. Teď na jaře jsi mohl vidět jedině samici. Ta hledá vhodné
> místo pro založení nového hnízda (sama). Zde sama vychová novou generaci sršňů -
> dělnic, koncem léta se líhnou i pohlavní jedinci - samci a samice. Ti se do
> podzimu spáří, oplozené matky zimují někde v listí, mimo hnízdo, do kterého se
> již nevrací. Na jaře se cyklus opakuje. Živí se i masitou potravou, ze které
> připravují výživu pro plod, příležitostně loví nejen mouchy, ale i včely, a to
> za letu. Obvykle je můžeme vidět koncem léta při konzumování sladkých spadaných
> hrušek, které je velmi lákají.
> Sršni létají i za šera, jsou relativně mírumilovní, ovšem jejich útok může být
> životu nebezpečný.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepe
> Sent: Wednesday, April 22, 2009 8:41 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Sreň
>
> Zdravíčko lidičky
> Včera večer když jsem byl u včel tak se kolem začal motat sršeň.Než sem stihl
> něco udělat tak vletěl do úlu. Čekal jsem na něj až do tmy,ale už ven
> nevylez,ani když jsem do úlu bouchal.To se jen na chvilku našvali a vyletěli
> včely.Žádné abnormální bzučení,nebo známky boje u vnitř úlu jsem
> nezanamenal,mimo mého bouchnutí.Chci se zeptat:
> 1,žral plod?
> 2,likvidoval včely?
> 3,chodí loupit? To by musedl lítat i v noci což se mi nezdá ale po zkušenostech
> z mládí je to možné 4,Ctěl založit hnízdo?U trubce nepoznám jestli to byl
> trubec,dělnice,královna,nebojak to mají 5,Jak se ho,případně jich zbavit aby
> nelétali do úlů.česno zůžim,ale pomůžeto?
>
> Budu velmi rád když někdo poradí protože o sršních a způsobu jejich života nic
> moc nevím,jen to že sousedi museli na noc zavírat okna aby jim nelétali do vnitř
> když se svítilo a hnízda se ničit nemohli protože jsou asi chráněni Díky Pepe
>
>
>

Asi stejne tak nebezpecny jako utok vcely.

2009/4/22 Pepe <e-mail/=/nezadan>

> Tak to jste mě potěšil.Diky za vysvětlení,teť stačí matce pouze nedovolit
> postavit v úlu hnízdo
>
>
> Sroll Josef (e-mailem) --- 22. 4. 2009
> RE: Sreň (35300)
>
> Sršeň je druh vosy. Teď na jaře jsi mohl vidět jedině samici. Ta hledá
> vhodné místo pro založení nového hnízda (sama). Zde sama vychová novou
> generaci sršňů - dělnic, koncem léta se líhnou i pohlavní jedinci - samci a
> samice. Ti se do podzimu spáří, oplozené matky zimují někde v listí, mimo
> hnízdo, do kterého se již nevrací. Na jaře se cyklus opakuje. Živí se i
> masitou potravou, ze které připravují výživu pro plod, příležitostně loví
> nejen mouchy, ale i včely, a to za letu. Obvykle je můžeme vidět koncem
> léta při konzumování sladkých spadaných hrušek, které je velmi lákají.
> Sršni létají i za šera, jsou relativně mírumilovní, ovšem jejich útok může
> být životu nebezpečný.
> Pepa
>

Mam podobne problemy a zkousel jsem je resit jak pisete. Mi to podstaveni N mezisten take nefunguje. Mozna delam neco spatne nebo mozna neni uplna pravda to co se pise....

Zda se mi, ze dole je proste zima, a moc se jim tam nechce i kdyz dam sousove jadro. Mozna ze to funguje v lete kdy je vetsi teplo ... Vetsina rika jak je rozsirovani spodem skvele, prirozene, jak to funguje, ale uz se mi stalo ze proste neprelezly a radsi se chtely rojit. Takze po takove zkusenosti nemam zrovna moc trpelivost a tak kdyz tam po case neprejdou, pomuzu tomu.

Moje zkusenost zatim je takova ze nejlepe stavi v okoli hnizda a nahore. To je bohuzel casove narocnejsi a pro vcely rusici.

Takze ja rozsiruju letos nahoru sousovym jadrem a okolo mezisteny. To mi funguje pekne...

Velmi rad si ale necham poradit...

T.H.


> Podle mne to musí řešit každý začínající včelař, používající nástavkovou
> technologii, který potřebuje jednorázově výrazně zvětšit počet včelstev. Mám
> z minulého roku oddělky na 2 NN. Na jejichž zazimování jsem spotřeboval
> většinu souší z produkčních včelstev a zbylé jsem použil na zebrování. Jak
> nejefektivněji rozšiřovat oddělky, když mám k dispozici jen mezistěny? Těm
> nejsilnějším, které plně obsazovaly 2 NN jsem podsadil nástavek s
> mezistěnami + 2 stavební rámky. Přestože jsou horní dva nástavky plně
> obsazené, dolů do stavění se nijak moc nehrnou, přestože je snůška. Obávám
> se, že podsazení nástavkem s mezistěnami není v tomto případě optimální.
> Jaký je názor dlouholetých zkušených praktiků? Rozšiřovat postupně po
> rámcích do plodiště jako u zadováků?
>
> J.T.