Včelařská konference

Radim Poláček:
Dekuji za potvrzeni me hypotezi.. Uz jsem letos vymenil vic nez polovinu matek. Tak se mi do toho moc nechce. Snad to bude v pristim roce zuroceno :)

jO 55 Kč ve velkém s penězi v hotovosti,

Celkem to jde, je to cena na úrovni rentability, uvidíme jestli to vydrží a jak na to zareagují naši obchodníci s cenami pomůcek a úlů.:-)

Typoval bych nekvalitně oplozená matka, místo 5 - 10 říjných trubců
potřebných pro kvalitní oplodnění se na konci léta našel 1 - 2 . Spermie
pomalu docházejí, hrboplodu bude čím dále více. Je třeba co nejdřív založit
oddělek a nechat vychovat novou dobře oplozenou matku. Případně pokud ta
neoplozená od jiného včelaře byla z nějakého podstatně kvalitnějšího chovu
než ostatní včelstva, tak se vyplatí rozdělit na více oddělků, případně
posílit i plodem a včelami z jiných včelstev, odchovat více matek a potom
nových včelstev.
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal24Hc" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 21, 2009 4:28 PM
Subject: hrboplod


> Koncem lonskeho leta jsem zjistil, ze nemam v ule matku. Tak jsem si na
> posledni chvili zakoupil neoplozenou matku od jineho vcelare.Matka se
> oplodnila a zacla klast. Vcely jsem timto zachranil a zdarne prezimovali,
> ale letos se mi v tomto ule zacalo obevovat hodne hrboplodu. Vic nez v
> jinych ulech. Netusite cim by to mohlo byt?? Je to nekvalitne oplodnena
> matka? Mam ji tedy vymenit, nebo vyckavat??? Nemate nejake podobne
> zkusenosti??
> Dekuju za odpoved, Michal.

G.Pazderka:
ja prave myslel ze hrboplod naznacuje ze ma matka neoplozene vajicka.. Pak by vymena ramecku nestacila.. nebo se pletu?

Jako za hotové nebo z odkladem, když s odkladem na jak dlouho??

2009/5/21 <vitaxvita/=/seznam.cz>:
> Výkupní cena medu u Špačka  je 55.-Kč. Družstvo se zatím neozvalo.
>

Michal24Hc (77.236.209.145) --- 21. 5. 2009
hrboplod

>Tak jsem si na posledni chvili zakoupil neoplozenou matku od jineho vcelare.Matka se oplodnila a zacla klast. Vcely jsem timto zachranil a zdarne prezimovali, ale letos se mi v tomto ule zacalo obevovat hodne hrboplodu.<
........
Jsou tam jinde normální celistvé plochy dělničího plodu bez nadměrné mezerovitosti? Jestli ano, tak vyměnit ty hrboplodné rámky za mezistěny. Ne?

Pane Pazderka presne tuto chybu jsem udelal loni. Muzete rozvest co presne minite tim zmastit pocty? Jestli si dobre pamatuju tak jsem starou matku odebral se 3 ramky plodu a ramkem dvema zasob. Tento oddelek se starou matkou to dotahl na dva nastavky a pak k memu velkemu prekvapeni :-) valili ven v cervenci. Prosim rozvedte to at se poucim a nejsem zas za blbce. Neni mi ten duvod rozmnozovani v pozdnim lete zcela jasny. Nemyslim si ze prostor 2N byl pro dany oddelek maly.

Diky

T.H.
............
Já nevím co říci navíc. Přečtěte si co jsem napsal flakatos a jestli Vám jde přímo o počty, tak ty jsou míněny od začátku života matky (bod nula) přes začátek včelařského roku,(podletí) situace s rozšiřováním najaře, situace s odebíráním plodu v létě.

Pokud blbě počítáte a ponecháte matku třeba i nultého stáří v přehřátém a malém prostoru, rojovka se dostaví velmi brzo a co nejhorší, často ne a ne při tom startovacím množství odejít do konce života matky. Zkrátka je to dost často o prostoru, počtu včel. Až potom jde o geny, protože i ta nej matka se často v nějakém přehřátém oplodňáčku do rojovky dostane.

K červenci. Můj maximální počet v úlu pro produkci je 33 rámků 39x24 a to i v případě, kdy je zaschlá snůška a přínos akorát tak na zimování. Jen pro zajímavost, víte, kolik bylo tak dva týdny před výletem toho oddělku ve dvou nástavcích plodu a včel celkem? Předpokládám, že to bylo něco podobného jako u flakatos, osm krásně zaplodovaných rámků, navíc plno vajíček dole a asi 14 plně obsazených rámků zvenku včelami.

Schválně. Víte, kolik je to vyběhlých včel v kg celkem? Myslíte si, že stačily dva nástavky? Matce - mašině na vajíčka bylo horko. ;-)

> Panušku k rojení strhly rojové dělnice, bylo jich určitě moc a udělal
> jste chybu, že jste zcela určitě udělal oddělek a v mateřském včelstvu
> ponechal (nepřidal k oddělku) příliš medných zásob, přílliž
> zavíčkovaného plodu, hodně buněk bylo obsazeno plodem, který se místo
> práce zorientoval na množení.
>
>
> Mohu Vás ubezpečit, že oddělek, který jste vytvořil stihne po zesílení
> letos, další možná vlna rojovky, protože jste asi zmastil počty.
>

Pane Pazderka presne tuto chybu jsem udelal loni. Muzete rozvest co presne minite tim zmastit pocty? Jestli si dobre pamatuju tak jsem starou matku odebral se 3 ramky plodu a ramkem dvema zasob. Tento oddelek se starou matkou to dotahl na dva nastavky a pak k memu velkemu prekvapeni :-) valili ven v cervenci. Prosim rozvedte to at se poucim a nejsem zas za blbce. Neni mi ten duvod rozmnozovani v pozdnim lete zcela jasny. Nemyslim si ze prostor 2N byl pro dany oddelek maly.

Diky

T.H.

Koncem lonskeho leta jsem zjistil, ze nemam v ule matku. Tak jsem si na posledni chvili zakoupil neoplozenou matku od jineho vcelare.Matka se oplodnila a zacla klast. Vcely jsem timto zachranil a zdarne prezimovali, ale letos se mi v tomto ule zacalo obevovat hodne hrboplodu. Vic nez v jinych ulech. Netusite cim by to mohlo byt?? Je to nekvalitne oplodnena matka? Mam ji tedy vymenit, nebo vyckavat??? Nemate nejake podobne zkusenosti??
Dekuju za odpoved, Michal.

Výkupní cena medu u Špačka je 55.-Kč. Družstvo se zatím neozvalo.
-------

To bude napínavé, jestli to vydrží a co to udělá s cenou při prodeji v drobném.

Když připočtu sklenici, víčko, čas, starosti, pomluvy a závist - na kolik to ohodnotit?

Karel

On Thursday 21 May 2009 09:16:05 vitaxvita/=/seznam.cz wrote:
> Výkupní cena medu u Špačka je 55.-Kč. Družstvo se zatím neozvalo.

No vzhledem k tomu, jak jsem "trpel" loni na podzim a letos na jare, kdy jsem
nemel ani ň , a zakaznici se s cim dal vetsim zajmem ptali na med ( ktery
jsem nemel - podotykam, ze na trzistich neprodavam, na to cas nemam, pouze ze
dvora), tak jsem rad, ze jsem investoval do velkeho mnozstvi plastovych obalu
25 kg, se symbolem skrizenych mecu, tedy sklenicky s vydlickou , do kterych
svou produkci uschovam. Je videt, ze cena 75 a vyse , vzhledem k suchu v cine
a argentine se asi nekona (
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0905/aktualni-situace-na-svetovem-trhu-s-medem ) .
Naopak dle clanku p. Spacka v Modernim Vcelari , kdy loni prodelali, se budou
snazit zlepsit svou bilanci (nejsem odbornik v ekonomice). Priznam se, ze i
pokud by byl vykup 75, stejne bych si med nechal ( teda pokud ho nebudu mit
tuny, coz ne, o to se uz postarali pan strakapoud s pani zlunou a me
podceneni problemu, ktery se puvodne jevil jen jako obtezovani, ted mi uz
zlikvidovali vcelstva).
Pri vcerejsim vytaceni jsem byl vzhledem k situaci, ze u nas (polabi) skoncila
repka a zacal akat ( poprve za 10 let, co vcelarim se tomu da rict snuska z
akatu - tedy neco , o cem to pise pr. Turcani jako o snusce , mozna je to i
tim, ze normalne akat tady kvete soucasne s horcici), vytacel jsem i
castecne vickovane plasty , ktere sem tam ukaply a pokud se mi nerozbil
refraktometr, tak nejhorsi byl 18 % vody, coz je pro mne na repce uspech.


No uvidime, kam se bude cena splhat, zdali nahoru, nebo dolu.


Honza

Výkupní cena medu u Špačka je 55.-Kč. Družstvo se zatím neozvalo.

Kolik bylo nástavků celkem? Jaký je rozměr rámku? To jste dusil asi
dlouho na jednom nástavku a asi nerozšířil, tak se není čemu divit, že
to teď vylítlo.

Bylo to podle všeho nedostatečným prostorem. Pokud již začnou příznaky
rojovky, je už pozdě rozšiřovat, pokud vůbec k odovídajícímu
průběžnému rozšířování včelařem docházelo. Tomu odpovídá i to, proč to
odlítlo i s jednou matkou. Vezměte si statistiku nástavku a určete si
pro příště, kolik může být maximálně tedy pohromadě včel všech stádií
vývojev jednom nástavku. Naučte se dělat oddělek.

Panušku k rojení strhly rojové dělnice, bylo jich určitě moc a udělal
jste chybu, že jste zcela určitě udělal oddělek a v mateřském včelstvu
ponechal (nepřidal k oddělku) příliš medných zásob, přílliž
zavíčkovaného plodu, hodně buněk bylo obsazeno plodem, který se místo
práce zorientoval na množení.


Mohu Vás ubezpečit, že oddělek, který jste vytvořil stihne po zesílení
letos, další možná vlna rojovky, protože jste asi zmastil počty.

2009/5/9 flakatos <e-mail/=/nezadan>:
> Jeden nástavek, plodu tak na 8 rámcích jak zavíčkovaného tak otevřeného,
> zimní zásoby nejspíš nejsou, nebo v malém množství, pylu 2 rámky. Matka
> žlutě označená. Víc co by jste chtěl vědět nevím.
>

Dnes se mě včelstvo kde jsem měl ponechán jen jeden matečník vyrojilo / z původního včelstva jsem udělal oddělek - se starou matkou / V neděli se mě vylíhla matka a ještě tam nějaké matečníky zůstaly.V domění co jsem vyčetl z literatury/ vylíhlá matka ostatní nevylíhlé matečníky zlikviduje a včelstvo je vykouše/ jsem je tam ponechal a dnes se mě včely vyrojily a to na dost nepřístupné místo na stromě hodně vysoko. Jak jsem přistavoval žebřík tak jsem nejspíše narazil na větev kde si sedly a začaly se rozlítávat pryč a pravděpodobně odlétly zase nazpět do úlu, protože bylo na česně velmi živo. Včely jsem rozebral a nenašel jsem na matečnících co tam zůstaly žádnou známku, že by nějaká matka vylezla z matečníků a našel jsem jen tu matku co se vylíhla v tu neděli. Ostatní matečníky jsem zlikvidoval a novou matku označil. A můj dotaz je proč se včely vyrojily když tam byla jen jedna matka a proč ostatní matečníky nebyly nezlikvidovány / všechny matečníky byly ze spodní části/ a jaká je pravděpodobnost, že by ještě došlo k vyrojení v což nedoufám, když v úle nezůstal žádný matečník. Díky za odpověďi a trpělivost s mými dotazy.

Ano, bylo opraveno.

(Příspěvek podán via e-mail)

Správce


> Bylo by možné, když by to šlo, nastavit správnou znakovou sadu (charset)
> serveru na
> http://v.or.cz/pipermail/vcely/ ?

> Po každém kliku se musí znovu v prohlížeči správně nastavovat. Děkuji.





J. P. Baudiš

Ještě jedna zkouška konference. Tentokrát podáno z webového rozhraní konference.

Omlouvám se všem za vzniklé potíže. E-mailem podané příspěvky se po dvoutýdenním výpadku
opět zobrazují na webovém rozhraní konference.

Snad bude vše opět fungovat, jak má.


J. P. Baudiš

Na to jak postupovat správně při LBV v podstatě neznám odpověď a tak zkouším pár věcí a na hodnocení výsledků je zatím velmi brzy. V podstatě se jedná o kombinaci LBV a zipování, u některých včelstev jsem k tomu přidal rašovskou metodu. Jó kdyby to tak fungovalo zbavil bych včely v dadantech všech složitostí a časem bych se dostal pod hod práce a to dost podstatně. Žel kdyby to fungovalo!!! Pánové LBV doporučují při zanešení stavebního rámku medem ho oříznout, já až ta situace nastane to tak udělám, ale nevěřím tomu. Včely se o svůj nejsilnější pud asi tak jednoduše připravit nenechají a když už je ve SR med tak to už v proghramu rojení natvrdo jedou. Mohu se samozřejmě mýlit. Jinak trubců je nějak méně, vloni jich bylo podstatně víc, ale třeba to ještě přijde. Takže zkoušet zkoušet zkoušet! Zdraví R. S.

Petr Baudis (62.24.88.241) --- 20. 5. 2009
--- konec importu ---
Zde konci dodatecne naimportovane maily. Nyni by melo preposilani opet prubezne fungovat, jak ma.
.............
Bylo by možné, když by to šlo, nastavit správnou znakovou sadu (charset) serveru na
http://v.or.cz/pipermail/vcely/ ?

Po každém kliku se musí znovu v prohlížeči správně nastavovat. Děkuji.

Zde konci dodatecne naimportovane maily. Nyni by melo preposilani opet prubezne fungovat, jak ma.

> Nejsem vševědoucí, a tak se omlouvám, pokud jsem neuvažoval správně. Protože
> ale vím, že larvička budoucí matky je krmena kvalitněji, než larvička
> dělnice, nedával bych ji na med, který přece jen není tak dobrý, jako mateří
> kašička. Při přelarvení nasucho nebo na vodu ji pak má larvička od začátku.
> Nakonec i tu kapku vody dávám jen kvůli snadnějšímu sesmeknutí červíčka s
> přelarvovací lžičky bez nebezpečí jeho poškození....

Zdravim, ma stroha odpoved vyznela jinak nez jsem minil, vsiml jsem si toho az nyni, pardon.

To nebylo nic ve zlem, ja si to take tak myslel i cetl ze je to spravne na kasicku. Ale konkretne jsem se na to ptal a odpoved byla, ze to dotycny testoval a neni v tom zasadni viditelny rozdil zda na med ci kasi. Pry udajne ta larvicka spravne velikosti jeste neni na plnohodnotne kasicce cili jakoby ji dame jinou stravu nez by normalne mela, krmicka to pozna a stejne zjedna napravu. Nejmladsi larvicky maji tu kasicku takovou svetlejsi, vodovejsi - to jen co vidim.

Zaver z tohoto by asi mohl byt, ze neni nutne nechat se od larveni odradit jen proto ze nemam kasicku....

T.H.

V podstatě souhlas.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 19, 2009 10:16 AM
Subject: Re: mor plodu, snuska vcel


> Já si myslím, že toto je žvanění o všem a o ničem. Největší problém
> současného včelaření je cca 1/4 včelařů, která už dávno měla přestat,
> protože chov včel prostě nezvkládají a které vedení Svazu svým systémem
> těžce přiblblých dotací na úhyny a já nevím naco ještě neustále vrací do
> hry. Myslím, že české včelařství se potřebuje těchto lidí zbavit a příroda
> si to pak umí sama zařídit. Myslím, že daleko rovnější podmínky by byly
bez
> dotací, nebo jen nechat tu na opylovací činnost. Zkuste schválně se
podívat
> kolik stál nový medomet před dotacemi a kolik po nich a zjistěte si jak
> teď za krize spadla cena anticora a jak jak je tomu u obchodníků, možná
vám
> něco dojde. Teď jsem vyráběl odvíčkovací vanu, sdělal jsem na ní tabuli
> plechu a stála 600 Kč. To je prakticky téměř za polovinu. Rovněž nechápu,
> proč jsou dotovány matky u soukromých chovatelů polovinou jejich ceny,
> chápal bych to u inseminace, zvl když téměř každá organizace pořádá kurzy
> chovu a bere za to další dotoce a tak bych mohl pokračovat! Prostě to co
je
> z velkým jásotem vydáváno za velkou pomoc včelařství je pouze kupování
> volebních hlasů a české včelařství silně poškozuje. Jedinou jistotu však
> máme téměř jistou. Bude hůř!!! Zdraví R. Stonjek

A já si říkal, odkudže se vzalo šrotovné a ono se to vzalo od včelařů.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 19, 2009 7:55 AM


> G.Pazderka mimojiné napsal:"Smysluplně využít státní peníze je to oco
kráčí
> od porevoluční doby. A to je pěkný skluz a podle mne i pěkné manko vůči
> zdraví včelstev. Myslím si, že 25 let tu měla probíhat mnohem větší
> investice do standardizací a nových úlů, místo organizované sponzorské
> činnosti státu do Svazu, který takové peníze dokázal bezmyšlenkovitě
rozdat
> a využít neefektivně. Podmínky pro dotace dodnes nic neříkají o plošných
> inovacích, krom nově dotací do dvou úlů po úhynech. To je opravdu malá
> kapka v moři problému s úlů."
> --------------------------------------------
>
> S tímto se ztotožňuji. Myslím, že velmi dobře na to šli včelaři v
> Karlovarském kraji. S Karlovarským krajem si dohodli dotační program pro
> včelaře. V rámci tohoto programu si může, krom jiného, včelař pořídit
pouze
> zcela nové nástavkové úly, ale musí prokázat(prokázání je programem
> řešeno), že staré úly zlikvidoval (poměr 1:1). Starým úlem se rozumí vše,
> co není nástavkové a nástavkový úl starší 15 let. Tímto by jen v letošním
> roce mělo na území Karl.kraje k likvidaci cca 500 starých úlů. Samozřejmě
> tímto také dochází k určité standardizaci používaných úlů.

Jinak snůška OK chystám se na to, metoda LBV snad funguje,
> zatím bez rojů. Zdraví R. Stonjek

Pane Stonjek (i ostatni), muzu mit dotaz na LBV. Loni jste psal o tom ze je problem kdyz trubcinu zanaseji nektarem. Jak letos resite tento problem? Pozoruju nekde podobny problem. Vyriznout a nechat znovu stavet?

Jak jsem uz dnes psal, nektere zacly pokladat vajicka do misek pred 14 dny, pak jsem pozoroval ze od toho upustily a zrusili vajicka. Cim to. Ja jsem si i rikal ze v tu dobu se zacali lihnout kvanta trubcu. Muze to mit vliv - spotreba krmne kase?

Dale take mam najasnosti:
Udajne kdyz zacne silna snuska tak je to odradi od rojeni??? Je horsi na rojovku obdobi tepla, ci naopak deste a chladneho pocasi??? Tip mam ale...


Kdyz uz teda jsem v tom tak jsem resil preletak. Kdyz mam vic nastavku a nechci to moc prehrabavat, tak si najdu ten s matkou a hodim ho az nahoru a oddelim mezidnem, otevru ocko. Dole zbyde nastavek kde je urcite plod na vice plastech. Resite vylamovani matecniku pri spojovani??? Totiz ono se to vetsinou povede tak ze je to spodni nastavek s plodem zustava na svem miste a zakonite je plny letavek :-)) coz je pak super prace, kterou bych si rad odpustil. A kolik dni nechavate preletak? A prominte mozna za hloupy az drzi dotaz- co kdyz by to doslo tak daleko ze se dole vylihne matka - je to pruser nebo pri spojeni si to poresej a neoplozenou nejspise odstrani?

A kdyz uz tak uz :-) jak zuzitkovat nejlepe neoplozene matky, kdyz oplodnacky, plemenace jsou plne a oddelky nejsou predem pripravene? Je jich vice nez jsem ocekaval a je mi jich lito. Ale zas bych nerad delal mnoho zbytecne prace. Uz mam zkusenost ze pridavat neoplozenou matku neni to prave orechove :-))

Smetence a do toho matku naostro, ci v klice? Oddelky bez otevreneho plodu? Kolik dni lze matku drzet v klicce?

Diky
T.H.

Vážený pane Tomáši,
Také jsem to "ve zlém" nebral, ani necítil :-).
Tato Vaše odpověď ale zároveň odpovídá na úplně první dotaz tématu - za jak
dlouho začnou včeky zásobovat mateří kašiškou matečník. Odpověď zní, že
ihned.
S přátelským pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 19, 2009 8:22 AM
Subject: Re: Matečníky


> Nejsem vševědoucí, a tak se omlouvám, pokud jsem neuvažoval správně.
> Protože ale vím, že larvička budoucí matky je krmena kvalitněji, než
> larvička dělnice, nedával bych ji na med, který přece jen není tak dobrý,
> jako mateří kašička. Při přelarvení nasucho nebo na vodu ji pak má
> larvička od začátku. Nakonec i tu kapku vody dávám jen kvůli snadnějšímu
> sesmeknutí červíčka s přelarvovací lžičky bez nebezpečí jeho
> poškození....

Zdravim, ma stroha odpoved vyznela jinak nez jsem minil, vsiml jsem si toho
az nyni, pardon.

To nebylo nic ve zlem, ja si to take tak myslel i cetl ze je to spravne na
kasicku. Ale konkretne jsem se na to ptal a odpoved byla, ze to dotycny
testoval a neni v tom zasadni viditelny rozdil zda na med ci kasi. Pry
udajne ta larvicka spravne velikosti jeste neni na plnohodnotne kasicce cili
jakoby ji dame jinou stravu nez by normalne mela, krmicka to pozna a stejne
zjedna napravu. Nejmladsi larvicky maji tu kasicku takovou svetlejsi,
vodovejsi - to jen co vidim.

Zaver z tohoto by asi mohl byt, ze neni nutne nechat se od larveni odradit
jen proto ze nemam kasicku....

T.H.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4085 (20090519)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4085 (20090519) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

také jedna teorie tvrdí ,že silný jedidinec, v našem případě včelstvo, nákazám dokáže odolávat. Sám nákazou nijak netrpí a probíhá u něj skrytě, ale je bacilonosičem pro své okolí. Pak tu pro nás jsou potencionálním nebezpečím silná včelstva a honba za vysokými výnosy.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: mor plodu, snuska vcel
> Datum: 18.5.2009 19:35:29
> ----------------------------------------
> Radek Krušina:>Podle mě by to byly smysluponě využité peníze, které by
> odhalili i to, co dosud nikdo netuší o rozšíření moru, a veterině by to
> pomohlo dohledat a zřejmě postupně zlikvidovat každé nové ohnisko.
> Kdyby se část dotací (jedno kterých) přesunula na toto vyšetření, prospělo
> by to jistě prevenci víc, než všechno ostatní.
> Ale zkus to navrhnout na schůzi. :)))
> Nebo třeba i jinde. :)))<
> ..........
>
> Omlouvám se za delší příspěvek, ale souvislostí v morech je to opravdu v
> dnešní rozhádané době složité.
>
> Jde o investice do plošných úlových inovací.
>
> Smysluplně využít státní peníze je to oco kráčí od porevoluční doby. A to
> je pěkný skluz a podle mne i pěkné manko vůči zdraví včelstev. Myslím si,
> že 25 let tu měla probíhat mnohem větší investice do standardizací a nových
> úlů, místo organizované sponzorské činnosti státu do Svazu, který takové
> peníze dokázal bezmyšlenkovitě rozdat a využít neefektivně. Podmínky pro
> dotace dodnes nic neříkají o plošných inovacích, krom nově dotací do dvou
> úlů po úhynech. To je opravdu malá kapka v moři problému s úlů.
>
> K morům. Toto co tu dnes s morem je, jen kopie situace při přechodu na
> modernější úly někde před sto lety, kdy se přecházelo z klátů do nového.
> Tehdy byl obrovský problém s hnilobami. Spolky (plošná inovace) toto řešily
> hlavně standardizací svých úlů (Moravský, Slezský, Český stojan, nástavkový
> počeštěný amerikán, hodně do toho zasahovala i dílna v Kolči) Včelaři a
> výrobci se předháněli v nových typech úlů. Byla to první inovační vlna, ale
> i dnešních problémů. Jak recyklovat úly aby byla podobně zaručena
> obnovitelnost jak v přírodě to dělala včela se svým vývojem se neřešilo.
> Protichůdně prý úl musí vydržet mnoho generací včelařů. A to je ta plošná
> včelařova chyba a zdravotní slabina.
>
> Po této poválečné době se znovu standardizovalo a znovu investovalo do
> úlů.(Budečák, Univerzaly, atd. Komunistická normalizace opět udělala v
> úlech inovace, byla zdůrazněna v předjakešově období samotným p. Peroutkou
> dezinfekce, ale do dnešního dne nebyla uskutečněna plná! podpora poslední
> standardizace (logisticky) skupiny inovátorů kolem úlů Optimal,
> Minioptimal, úlky pro minimální včelstva. V obnově úlů se tu zájmovou
> propagací mnoha nových typů nastotolila jakási dezorientace a samotná cena
> úlů spokojenost práce se "sbírkovým archivním materiálem" jen utvrdila. Dle
> mého názoru je zdravotní trvanlivost úlů někde mezi 10 - 20 lety podle
> expozice.
>
> Zdravotní riziko je okamžité po zjištění spadu pozitivní měli v určité
> lokalitě. Není žádná záruka, že ho (to riziko) kolem tvých včelstev nemáš.
> Pokud v minulosti nedocházelo k detekcím z měli, vždy k tomu dopomohla
> trvalá výměna úlů, rámků a díla v lokalitě. Mor je plošná záležitost a ta
> souvisí s úly v Tvém okolí.
>
> A ptám se. Pokud vezmu státní investice k rukám včelaře - za období 10
> posledních let, dopídím se z částce něco kolem 1 mld.Kč. Co se dá všechno
> pořídit za během 10 let za 1 mld.? Co je nejdůležitější, jestli přesně před
> 10 lety začala naplno kolize s mory? Já investoval a nabyl znalosti výroby
> levných úlů.
>
> (pokud mi napíšeš na mail, pokud mohu Tě vytáhnout z práce a ukázat Ti
> vedle na Náměstí uskladněných 200 nástavků z letošního ledna, zhotovených
> za 3 týdny)
>
> Otázka číslo jedna je příčina a ne důsledek. Jak řešit dnes návrat problému
> pozitivní spad? Jak složitá profylaxe, značení materiálu při více
> stanovištích aby byla orientace mezi tím co je ve spadu pozitivní? Proč by
> měla být otázka s morem dobrá, když neprobíhá trvalá obměna včelařského
> inventáře? Má to vůbec smysl investovat do úlů, když to není vlastně vůbec
> prý logické? Včela investovala do nových příbytků po tisícilení stále.
> Dojde Homo (prý) rozumný, přestane dělat to co dělá včela po tisíciletí a
> máme tu velké infekční lokality.
>
> Špatně chápeš to, že za mory mohou kočovníci s nástavky! Tví včelařští
> svazoví předchůdci psali kočovnickou historii, soutěžili mezi jinými ZO
> právě v přesunech. Tvá lokalita bývala i s Budečáky plně mobilní. O
> přesunech a kočování mory nejsou! Je to o inovacích do vybavení a likvidaci
> odepsaných úlů kvůli zvýšenému riziku přenosu a zanedbání infekce.
>
>
>

Ten čas skutečně nevím, ale
za 1) bych do včel nelezl 5 hodin po vložení přelarvených misek ale až za 24
hodin
za 2) než na med, to bych raději přelarvoval na čistou vodu.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "K.Římal" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 18, 2009 10:33 AM
Subject: Matečníky


Do kolika hodin by měly být přelarvené matečníky na med, zality mateří
kašičkou. Včely stavý matečníky, ale kašička po 5 hodinách není.
Děkuji K.Ř.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4082 (20090518)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4082 (20090518) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Takto me letos dostaly take. Prisly o matku, asi jsem ji primackl. Narazily nouzove matecniky a svete div se pred tydnem byl na vetvi roj. Ten do poctu roju nepocitam protoze to pro me neni bezny roj :-) Zkazil by mi image :-)). Necekal jsem to, nastesti jsem byl u toho takze jsem videl ze ktereho to bylo protoze tam bych problem neceka, i zkouska moukou ukazala ze to tak je.
Loni jsem odebral starou matku do oddelku a stalo se totez i s poroji.

Ty letosni jsem vysypal nad puvodni, takze az se jedna z matek oplodni tak je lehce spojim (mozna s mrizkou - treba to dozenou)

Jinak furt si delaj co chtej, mely by zacit cist literaturu. Ja uz zacinam chapat proc zkuseny vcelar nema jednoznacnou odpoved na jednoznacne otazky.

T.H.

> Dobrý den, jsem včelař začátečník a stala se mi věc, kterou si nedovedu
> vysvětlit. Měl jsem jedny včely, které mi narazily matečníky. Udělal jsem
> oddělek, v kterém byla stará matka. Původní včely zůstaly bez matky pouze s
> matečníky. Po vylíhnutí nové matky ovšem nedošlo k likvidaci ostatních
> matečníků a vylíhla se ještě jedna matka, přitom došlo k vyrojení. Po
> prohlídce jsem našel ještě dvě matky v tomto úlu. Je to běžná věc? Předem
> děkuji za odpověď Petr M.
>
>
>

> Zkoušel jste někdo zeborvat?
> ------
> Podle Wrighta letos poprvé, za 14 dní se uvidí. Buď to byly matečníky od
> tiché výměny nebo začátek rojovky.
>
>
> Jak jste na tom letos s rojema? U nás buď ještě není doba, nebo se mi zatím
> daří.
> Karel


Jo zkousel. Ja zatim s roji prekvapive dobry, ale prave jsem to asi zakrikl :-)) Uz cekam 14dni a nic, aspon loni to od 1.5. litalo.

U jednich nazebrovanych jsem pozoroval ze vubec nekladla trubce (par bunek) i kdyz vystavely spoustu trubciny na stavebnich ramkach kolem a v hnizdu. Cekal jsem ze to aspon zanesou medem ale nezanesly, na neco si trubcinu setri ci co :-) Rikal jsem si ze to bude spatny v souvislosti s metodou chovu trubcu, ale stejne bych fakt netusil jak ji nejak presvedcit aby je kladla. Mozna to zebrovani opravdu nejak zafungovalo a prestali uz zkraje premyslet na rojenim... Nevim, na hodnoceni brzy....


U nekterych nezebrovanych jsem narazil na par misek s vajickem, ale to uz bylo min pred 14 dny, nekde jsem pozoroval ze neco je v tu dobu presvedcilo aby to prerusily nebo aspon odlozily. Ci opravdu delaj tichou vymenu - nevim.

V jednom zebrovanym jsem zahledl vajicko v misce, ale v te sile co jsou jsem se odmitl s mima prat. Ale kdyz nevylitli vcera tak uz treba vydrzej.

Neni snad cinnost kterou provozuju, kde bych tolikrat do roka byl na pochybach, tapal, ptal se co s tim a jak na to :-)) Ted treba az dorazim z prace tak by melo byt v klickach par matek, ostatni matecniky uz jsem zuzitkoval a tohle zbyde. Takze zas ta otazka co s tim .-)

T.H.

Zdravím,

       Toto je normální jev, který nastává při tzv. rojové náladě včel.
Rojová nálada je způsobená nazvu to pocitem stísněnosti a je to přirozený
způsob rozmnožování včel (dnes už spíše divokých). Je to způsobeno nepoměrem
otevřeného a zavřeného plodu, resp. matka už nemá kam klást vajíčka a je
izolována. Přičemž předtím zaklade "co se dá" a včely si vytvoří více
matečníků, především na spodní části louček a po stranách. Včelstvo je
schopno se vyrojit i vícekrát za sebou (proto ten počet matečníků). Dokud
čely mají pocit, že jich je hodně na plochu, tak budou mít tendenci se dělit
(rojit). Je třeba tomu ale předcházet, protože tím ztrácíme výnos medu a pak
dost často i přehled o kvalitě matek.

       Snad jsem to vysvětlil srozumitelně. Probíhá tam oce dějů, které na
to mají vliv.

              Marek M.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Petr
Sent: Sunday, May 17, 2009 10:20 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Oddělek

Dobrý den, jsem včelař začátečník a stala se mi věc, kterou si nedovedu
vysvětlit. Měl jsem jedny včely, které mi narazily matečníky. Udělal jsem
oddělek, v kterém byla stará matka. Původní včely zůstaly bez matky pouze s
matečníky. Po vylíhnutí nové matky ovšem nedošlo k likvidaci ostatních
matečníků a vylíhla se ještě jedna matka, přitom došlo k vyrojení. Po
prohlídce jsem našel ještě dvě matky v tomto úlu. Je to běžná věc? Předem
děkuji za odpověď Petr M.

> ------
> A což takhle listováky? Má s nimi někdo tady zkušenosti?


Svého času jsem zkoušel adaptovat medník budečáku na listovák na 39x24.
Proti zadováku časově, manipulačně a z hlediska rušení včel nic moc,
listovák je asi optimální při přístupu shora než z boku. Vytažení prvního
rámku z listováku může být dost velký problém. Mnohem snadněji, jaksi
logicky se v listováku používají rámky bez mezerníků, odvíčkovávání a
vytáčení je potom snadnější. Ovšem mohla by to být cesta, jak do
stávajících zadováků, baterií třeba ve včelínech nacpat moderní rámky,
třeba do plodiště Langstroth Jumbo a do medníku nízké rámky 39.

R. Polášek

Taky jsem se na něho svého času koukal. Podle mého názoru víčka na rámku
teplém ze včel by mohl některé vytrhat, hodně jen proděravět. U vychladlého
rámku víčka spíše rozbije a v medu potom bude plno voskové drti. Jinak se
používá při vytáčení zkrystalovaných a melecitózních medů, váleček se
přitlačí tak, aby ostny pronikly dovnitř buňky a ztuhlý med načechraly.
Hodně při tom ničí stěny buněk

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 14, 2009 1:24 PM
Subject: Odvíčkovací váleček


> Zdravíčko Nedávno jsem byl na výstavě na Slovensku a v jednom stánku jsem
> zahlédl odvíčkovací váleček,jenže jsem mu nevěnoval pozornost,což mě teť
> mrzí.Byl asi z tvrzeného plastu a vypadal jak klasický váleček na malování
> pokojů,jen né tak široký asi jen 10cm a po celém obvodě měl nahusto dlouhé
> ostny se "zpátečkami" ,které propíchnou a vytrhají po přejetí víčka z
> plástů.Teoreticky se mi tenhle odvíčkovací "kombajn" jeví jako super
rychlý
> a jednoduchý vynález,který by mohl předčít vidličku a i některé zbytečně
> drahé odvíčkovací stroje.Jestli máte někdo s tímhle způsobem odvíčkování
> zkušenosti tak prosím napište klady a zápory ostnatého válečku,případně
> kontakt na výrobce,prodejce.
> Díky Pepek

Jako že budečáky jsou hnus a je třeba je okamžitě zničit a potom se bude
nejméně 1000 let včelařit v dadantech...
Před nějakým 100 lety se něco podobného určitě psalo o almárkách a
budečácích apřed 150 lety se něco podobného psalo o klátech a almárkách.....
Za padesát let se bude psát, že včelaření v dadantech je hnus a že by se
měly okamžitě zničit a ža dalších 1000 let se bude výhradně včelařit v
...... nemám ponětí v čem, ale třeba to letos nějaký vynálezce někde právě
zkouší........

R. Polášek

U menšího včelaře se oddělky, kde se má vychovat a oplodnit matka, dávají do
jiného zákoutí zahrady, než jsou produkční včelstva. V oddělku tak zůstanou
i nějaké létavky, které by se jinak vrátily do původního úlu. Pokud ale se z
nějakého důvodu nedá udělat jinak, klidně může být oddělek na původním úlu
nebo pod ním nebo těsně vedle. Bude to jen znamenat, že se do původního úlu
vrátí více včel a bude nutné česno oddělku mít něčím odlišené, aby se matka
vracející se z snubního proletu vrátila do toho správného česna, a to i v
případě třeba větru, i tak se ztráty matek zvýší. Proti vyloupení je třeba
oddělek chránit malým česnem a dostatkem včel v oddělku, pokud se ale matka
ztratí, vyloupení oddělku nezabrání nic.
Chybné je takové umístění, kdy jsou jedny úly umístěny za jinými úly a včely
ze zadní řady musí létat nad úly z přední řady. Tam jsem se setkal s tím, že
úly z přední řady trvale odsávají létavky z úlů ze zadní řady, asi se
vracející létavky, hlavně ty obtěžkané létající nízko zařadí do toho
nesprávného proudu. to by mohlo u oddělkudělat problémy, ať jsou vzadu nebo
vpředu.
R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 14, 2009 8:30 PM
Subject: Re: Um?st?n? odd?lk? na v?elnici


Vůbec nejde o to aby jste nepřišel o létavky k. když děláte oddělek tak ty
tam prostě nejsou protože sbírají nektar Jde o to aby jste to nepostavil
vedle úlu nebo dokonce na něj stačí odnést třebas jen pár metrů od úlů.
Největším úskalím pro novou matku je právě snubní let. Ptáček přiletí udělá
zob a je hotovo můžeš začít znova. Ztráta té matky je pak příčinou toho
vyloupení.

Pepan

> Pro trestik: Díky, přesně o tohle mi šlo.
>
> Díky všem za odpovědi! Zdá se, že jsem si dělal zbytečné starosti.
>
> Udělám to tedy tak, že desátý den rozpustím směsný oddělek, do každého
> vzniknuvšího včelstvíčka dám jeden zralý matečník a všechno postavím poblíž
> místa, kde stál původní nástavek.
>
> Ještě by mě zajímal názor ostatních včelařů na to, proč Liebigova metoda
> obsahuje školkování matečníků. Klade se důraz na jednoduchost a tohle
> vypadá jako zbytečný mezikrok.
>
> Jestli se Vám to nechce hledat, stručně jde o toto:
>
> 1. Vytvoření směsného oddělku (odebrání jednoho zavíčkovaného plodového
> plástu se včelami z každého včelstva).
> 2. Po devíti dnech vložení nalarvené série.
> 3. *** Po dalších deseti dnech školkování. ***
> 4. Po dlaších 2 - 3 dnech zužitkování matek (rozpuštění směsného oddělku do
> jednotlivých včelstvíček vždy s jednou mladou matkou z klícky).
>
> Napadá mě snad jen to, že se tak dá vyhnout riziku, že se matka nevylíhne a
> případně ji vizuálně zkontrolovat.
>

Zdravim
Chovam druhym rokem take tak a take i pri matce nad mrizkou. Se smesnymi oddelky resim podobne problemy, jak je rozdelit a mit sekce podobne obsazene:-) Letos je rozdelim na sekce v podvecer a pak je kousek prenesu. A rani vylet jim ztizim trochou travy. Ale to jen kuli sve psych. pohode :-)) Narazim na diskuse o presunech vcelstev. A kdyztak prisypu trochu mladusek tam kde jich bude mene. Loni jsem to nedelal a taky to dopadlo.

Odpoved na dotaz:
Myslim si ze jde presne o to co pisete v posledni vete. Byl jsem v sobotu na prednasce o chovu matek. Skolitel rikal, ze chce matku a hlavne matecnik ze ktereho vylezla videt. Dle prumeru diry uz selektuje - to je prvni ukazatel - velikost hrudi. Ty co projdou mensi dirou se hned mohou vyradit. Dale si je clovek hned oznaci a pridavaji se pak pres umely matecnik. Lze ho udelat z mezisteny, a na to vicko z vosku - propichane kuli vzduchu.

Je otazka co je lepsi, to si clovek asi musi vyzkouset. Nic neni cernobile. Dostat matku do umeleho matecniku taky nebude zrovna sranda, ale kdo si hraje nezlobi :-)) Ale asi je bez diskuse, ze o prave vylihlou matku se lepe postaraji vcely nez klicka.


T.H.

Evropští komisaři poručí větru a dešti a všichni budeme mít medu habaděj?
S agitací se prosím raději obracejte na jiná fóra.
J.T.

> Kdyby radeji se CSV a podobne organizace se snazili o co nejrychlejsi
> integraci do evropskeho vcelarstvi, udelali by nejlepe. Cesti vcelari
> vykrikujici do sveta CESKY MED jsou stejne smesni jako soucasna vlada
> (prohlednete si pozorne foto novych ministru)

Základ, na kterém stojí úspěšné včelaření, je dostatečně úživné stanoviště.
Včely musí od března do konce léta mít možnost nasbírat tolik sladiny a
pylu, aby se uživily. Dříve to bylo automatické a prakticky všude od toho
března po srpen, poslední vytáčení bylo někdy v polovině srpna a krmilo se
až potom. Dnešní technologií, zakrmením na zimu už v červenci, se ta doba
zkrátila o měsíc až měsíc a půl, ale po zbytek jara a léta to pořád platí.
Základem včelaření tedy nejsou jednotlivé včelařské rostliny jako řepka,
akát, javor klen, maliny lípa atd, ale obrovská spousta různé kvetoucí
buřeně, plevelů, náletových dřevin atd, co roste všude možně na ploše, kam
včely mohou dolétnout. To je ten základ, který musí být, aby včely vůbec
mohly využít tu řepku, akát a jiné včelařské rostliny. A ten základ se
pomalu ztrácí. V intravilánech obcí se změnil způsob ošetřování zahrad a
podobných ploch a možnost pastvy pro včely se tam zmenšila až odhadem
desetkrát. S herbicidy a podobnými prostředky v podstatě zmizel tento zdroj
i z polí. Lesy se čistí kvůli palivovému dřevu, paseky se čistí, protože
soukromí majitelé platí sazenice ze svého a nemají zájem na tom, aby byly
zahlušeny bohužel většinou kvetoucí buření. Takže v lesích pastvy pro včely
taky dost ubylo. Může to klidně dopadnout tak, že nezbytnou podmínkou pro
včelaření v některých oblastech bude být majitelem 10 - 100 a více hektarů
polí a lesů a přímo ovlivňovat hospodaření na této ploše tak, aby tam tato
pastva pro včely vůbec vznikala.
Toto a potom vysoká cena práce evropského včelaře daná vysokou průměrnou a
minimální mzdou je největší problém včelaření.
Nějaké obstrukce úřadů a ČSV jsou už jen formální tanečky, které včelaření
ovlivňují jen z pár procent.
Mor plodu v podstatě jen urychluje vývoj ve včelaření, staré úly jsou
zničeny a nahraženy moderními a kdo plánoval přestat včelařit do 10 let, po
moru plodu už třeba nezačne. A pokud se mor plodu u nás více rozšíří, tak
se v podstatě stane jen to, co se už jinde dávno stalo, místo utracení
nakažených včelstev se přejde na jejich léčení a obecně tlumení moru plodu
léčivy. Stejně jak se dneska tlumí varaóza. Mor plodu člověka nenapadá,
takže jediný problém by potom byl zvládnout rezidua léčiva v medu a jiných
včelích produktech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 13, 2009 3:01 AM
Subject: Re: Med


> >Stojí to opravdu u nás za poslední tři roky za prd.
>
> V teto souvislosti by jiste bylo zajimave se zeptat zainteresovanych co s
> tim dela spolecnost CSV popripade jeji odnoz nastavkovi vcelari? Prave
jsem
> si precetl "uvodnik" v Modernim vcelari "Vcelarstvi v krizi" a mam ten
> dojem, ze kdyby autor ing. KJ napsal neco jenom na dva odstavce treba o
> suchu a neurode, udelal by lepe.
>
> Problemy vcelarstvi jsou MOR, obstrukce uradu, s tim souvisejici vliv
lobby
> agroprumyslu a neschopnost se prizpusobit podminkam vyspele Evropy. Tady
se
> porad jeste uvazuje ve stylu JZD, soukrome hospodareni v cesku je jen
> zaminkou pro podvody a lumparny nerkuli mistni clovek uz neumi poctive
> soukromnicit.
>
> Kdyby radeji se CSV a podobne organizace se snazili o co nejrychlejsi
> integraci do evropskeho vcelarstvi, udelali by nejlepe. Cesti vcelari
> vykrikujici do sveta CESKY MED jsou stejne smesni jako soucasna vlada
> (prohlednete si pozorne foto novych ministru)

Zdravím z Rokytna,
Vůbec bych se netrápil se stěhováním jinam. Podobnou metodu řadu let s oblibou používám. Oddělky bych z praktických důvodů dal kamkoliv, na místě bych nechal jednu bedýnku se třemi včelstvíčky, prát se nebudou. Pokud by některé další byly následující den moc slabé, není nic snažšího, než z kmenových včelstev omést pár mladušek a přisypat je tam, kde je to třeba. Místo souše s vodou se mi více osvědčilo rámkové krmítko, dávám roztok 1:1, ještě lépe ředěný med.
Nerozumím ale Tvému postupu stran školkování. Pokud víš jak staré larvičky jsi larvil, stačí 1O-tý den po larvení rozházet "plodový komín" jak tomu říkám dle přítele Sedláčka z Příchovic, do těch včelstvíček a není třeba školkovat a přidávat matky. Nejlepší je, když si včelky matku sami vyvedou z matečníku a hned od počátku se o ni mohou starat.
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jarek <jarks/=/seznam.cz>
> Předmět: Um?st?n? odd?lk? na v?elnici
> Datum: 11.5.2009 09:58:21
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
>
> už pár let v malém včelařím, ale teprve začínám s chovem matek a prosím o
> radu. Nejprve popíšu situaci, dotaz je na konci.
>
> Co jsem už udělal:
> -----------------
> * Postupuji v podstatě podle návodu z knihy Gerharda Liebiga Včelaříme
> jednoduše.
> * Ke konci dubna jsem z šesti včelstev odebral po jednom plástu se
> zavíčkovaným plodem a mladými včelami, přidal zásoby a vytvořil směsný
> oddělek.
> * Nemám žádné vzdálené místo, kam bych ho mohl přenést, proto jsem ho
> postavil do stínu na včelnici.
> * Po osmi dnech jsem kontrolou zjistil, že oddělek je plný mladých včel,
> obsahuje několik matečníků a má se k světu. Vložil jsem prázdný chovný
> rámek s plastovými miskami na vyčištění.
> * Devátý den jsem přirozené matečníky vylámal, nalarvil sérii od včelstva,
> které pokládám za nejlepší a nejzdravější a vložil do oddělku.
> * Ke kontrole jsem se dostal až za 3 dny, 7 larev z 13ti bylo přijato.
>
> Co se chystám udělat:
> -------------------
> Desátý den po vložení série zaškolkuji do klícek, klícky vložím do rámku,
> nechám vylíhnout (2-3 dny). Dále rozdělím oddělek na části k oplození. Vždy
> 1 plást včel + 1 plást zásob + 1 souš s trochou vody + 1 matka.
>
> Budu vkládat na ploché chovné dno do nástavků s přepážkami, takže budou 3
> minivčelstva v jednom nástavku s česny (očky) cik-cak, 2 na jednu stranu,
> jedno na opačnou. Po oplození a rozkladení matek přeložím každou do
> samostatného nástavku.
>
> Problém:
> --------
> Jak už jsem psal, nemám žádné odlehlé místo, kam bych oddělky/oplodňáčky
> odvezl. V návodu je však jasně napsáno, že se to má udělat. Pravděpodobně
> kvůli zalétaným včelám a zamezení loupeži. Loupeže bych se tolik nebál –
> pokračuje snůžka z řepky a ještě alespoň týden vydrží a po tom, očková
> česna by se měla dát uhlídat. Co ale se včelami původního oddělku, které za
> teplého počasí čile létají?
>
> Co bude lepší:
>
> 1. Postavit oplozovací oddělky na stejné místo, kde byl ten původní chovný,
> létavky se už nějak přerozdělí.
>
> 2. Postavit oplozovací oddělky co nejdál – max. o 50 m – od včelnice,
> létavek snad nebude tolik aby to ohrozilo vývoj oplozovacího včelstva a
> předejde se loupení mezi oddělky navzájem.
>
> Prosím o Vaše názory. Vše dobré a díky předem.
>
>
>

Mně zaráží to o těch zimních zásobách, že nejspíš nejsou. Každé
včelstvo,které je k trochu k světu, už muselo v letošním teplému dubnu
donést spoustu nových zásob, takže nějaké zimní zásoby by teď už měly být
zapomenuty. I když by měly matku už třetí rok , kdy včelstvo s takovou
matkou je už poněkud skomírající.
Je třeba s tím něco rychle udělat a starat se o další včelstva, protože
květnové počasí podle předpovědi mně připadá, že bude dost rojové a roje by
mohly odnést velkou část medu.
Pokud mají málo zásob, vytvořené oddělky nebo přeleták bude vhodné i teď v
květnu, kdy všechno kvete, trochu pokrmovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 09, 2009 12:29 AM
Subject: Re: Plno matečníků a trubčiny.


> Jeden nástavek, plodu tak na 8 rámcích jak zavíčkovaného tak otevřeného,
> zimní zásoby nejspíš nejsou, nebo v malém množství, pylu 2 rámky. Matka
> žlutě označená. Víc co by jste chtěl vědět nevím.

Je to jen hezká tradice
Orientační smysl to nemá
Praktický význam to však může mít v boji proti přenášení nákaz tím ,že budeme nástavkové úly skládat podle barev.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ?unova <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: pro? maji barevny ul v?ely
> Datum: 06.5.2009 12:33:01
> ----------------------------------------
> je pravda aby se mohli strefit domu
>
>
>

když přidám mnohu tubčiny a matečníků tak je výměna matky matky se doporučuje nechávat 2 - 3 roky pak jejich výkon klesá nic neděl

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plno mate?n?k? a trub?iny.
> Datum: 09.5.2009 00:29:31
> ----------------------------------------
> Jeden nástavek, plodu tak na 8 rámcích jak zavíčkovaného tak otevřeného,
> zimní zásoby nejspíš nejsou, nebo v malém množství, pylu 2 rámky. Matka
> žlutě označená. Víc co by jste chtěl vědět nevím.
>
>
>

Pokud tam je matečníků hodně, včelstvo nefunguje, to znamená málo mladého
plodu, vajíček a larviček a malou intenzitu výletů za sběrem sladiny, občas
jen hodně zavíčkovaného plodu, jedná se o rojení.
Pokud tam je tak do tří matečníků, hodně mladého plodu, larviček a vajíček a
včelstvo víceméně funguje, nosí sladinu a podobně, půjde o tichou výměnu.
Pokud tam jsou matečníky i na evidentně málo výhodných místech, uprostřed
plodu ve starém plástu a podobně a mladší plod, než jsou matečníky v úlu
není, jedná se o nouzově naražené matečníky, Matka byla při předchozím
zásahu nešťastnou náhodou přimáčknuta a uhynula.
Nejspíš to bude to rojení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 05, 2009 9:11 PM
Subject: Plno matečníků a trubčiny.


> Dnes při prohlídce jsem u jedněch včel nalezl nejméňě 5 matečníků a plno
> trubčiny více než plodu včel, čím to může být způsobeno? matka má prostoru
> pro kladení dostatek. Děkuji za odpověďi.

http://www.medomety.cz/

J.T.

>
> >tak jsem zvolil ručne zvratný který Vám udělají na vaši rámkovou míru v
> Havlíčkově Borové .Už sem ho vyzkoušel a je to dobrý kompromis. Ať vám to
> bzučí DĚDEK <
> -----------------------------------------------------------
> Byla by možná i adresa?
> Dík JK

aby ti někdo mohl fundovaně poradit musíš i uvést kde jsou matečníky umístěny ale i tak jeli mnoho trubčiny a matečníky jsou umístěny na boku nejspíš se jedná o tichou výměnu. ROJOVÉ MATEČNÍKY BÝVAJÍ NA SPODNÍ STRANĚ PLÁSTVE. přisstrátě matky bývají umístěny uprostřed plástu obvykle v kruhu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Plno mate?n?k? a trub?iny.
> Datum: 05.5.2009 21:12:13
> ----------------------------------------
> Dnes při prohlídce jsem u jedněch včel nalezl nejméňě 5 matečníků a plno
> trubčiny více než plodu včel, čím to může být způsobeno? matka má prostoru
> pro kladení dostatek. Děkuji za odpověďi.
>
>
>

podle mne je rozhodující teplota vody takové okrasné jezírko s pár dcm vody kde by měli klid by bylo účinnější. sám jsem se jim pokoušel napáječku instalovat a včelu jsem tam téměř neviděl Ale to bude tím že jsem u potoka zato jsem je vždy v hojném počtu viděl u polního hnojiště, na bahnité části potoka nebo na částečně ponořených kamenech.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Ku?era <jokubr/=/centrum.cz>
> Předmět: vzd?lenost v?elstev p Klikar
> Datum: 05.5.2009 08:02:28
> ----------------------------------------
> z vlastní zkušenosti včely odpudí z bazénu chlorování vody a u včelaře
> pořádná napaječka
> zdraví DĚDEK
>
>
>

Omlouvame se, kvuli technickemu nedopatreni doslo k preruseni preposilani prispevku z mailing listu na web od 4.5. do dnes. Po tomto prispevku nasleduji dodatecne vsechny prispevky odeslane od tohoto data mailem.

Matka je nad mřížkou v medníku.

okolo 60,- Kč

a hoj decja tak co je mi 49 a sem opilej kecam se taki namachrovanej

R. Polášek (83.208.54.27) --- 19. 5. 2009
Vznik ohniska moru.
Máte někdo představu, jestli a jak moc se na nebezpečí moru plodu podílí nějaký med zamořený morem dovezený kdesi třeba z Číny, když někdo sklenici od takového medu nebo dokonce sklenici s nespotřebovaným medem vyhodí otevřenou někde do odpadu? Jestli vůbec je možné, aby v takovém medu nějaké kritické množství spor bylo? Je to reálné nebezpečí pro včely nebo jen fáma?
...........

Zkus se zeptat přesně na toto někoho ve VÚ Dol, jestli vzaly třeba ukrajinský nebo nějaký Aleluja mimo EU a zkusily jej nakultivovat. Žádej ale přesně odkaz na práci, ne na názor. Názorů se může plesknout do placu habakuk.

Cena medu pro letošní rok 2009 ve výkupu ?

Máte někdo představu, jestli a jak moc se na nebezpečí moru plodu podílí nějaký med zamořený morem dovezený kdesi třeba z Číny, když někdo sklenici od takového medu nebo dokonce sklenici s nespotřebovaným medem vyhodí otevřenou někde do odpadu?
---------
Dle statistického úřadu se med z Číny nedováží.

A i kdyby byl na trhu med se sporama, tak se dá dopočítat, kolik by ho včely musely nanosit, aby onemconěly.

Podle mě to patří mezi pověsti a báchorky.

Tam kde dohledávaly mor a brali to vážně,, většinou zjistili odkud byl. většinou od českého, ne čínského včelaře.

Karel

Pozdravujem clapi. Potrebujem rýchlu radu.
Predvčerom sa vyrojili vcely, aby sadli nižšie tak som ich kropil. Oni sa vrátili do úľa. Včera znova vyleteli no už som nekropil len som sledoval kde sadnú. Znova sa vrátili do úľa. V čom moze byť problém?
Kedy vylieta z úľa matka? Ako prvá? Kto určuje kde sadnú?

Dik

Máte někdo představu, jestli a jak moc se na nebezpečí moru plodu podílí nějaký med zamořený morem dovezený kdesi třeba z Číny, když někdo sklenici od takového medu nebo dokonce sklenici s nespotřebovaným medem vyhodí otevřenou někde do odpadu? Jestli vůbec je možné, aby v takovém medu nějaké kritické množství spor bylo? Je to reálné nebezpečí pro včely nebo jen fáma?

Já si myslím, že toto je žvanění o všem a o ničem. Největší problém současného včelaření je cca 1/4 včelařů, která už dávno měla přestat, protože chov včel prostě nezvkládají a které vedení Svazu svým systémem těžce přiblblých dotací na úhyny a já nevím naco ještě neustále vrací do hry. Myslím, že české včelařství se potřebuje těchto lidí zbavit a příroda si to pak umí sama zařídit. Myslím, že daleko rovnější podmínky by byly bez dotací, nebo jen nechat tu na opylovací činnost. Zkuste schválně se podívat kolik stál nový medomet před dotacemi a kolik po nich a zjistěte si jak teď za krize spadla cena anticora a jak jak je tomu u obchodníků, možná vám něco dojde. Teď jsem vyráběl odvíčkovací vanu, sdělal jsem na ní tabuli plechu a stála 600 Kč. To je prakticky téměř za polovinu. Rovněž nechápu, proč jsou dotovány matky u soukromých chovatelů polovinou jejich ceny, chápal bych to u inseminace, zvl když téměř každá organizace pořádá kurzy chovu a bere za to další dotoce a tak bych mohl pokračovat! Prostě to co je z velkým jásotem vydáváno za velkou pomoc včelařství je pouze kupování volebních hlasů a české včelařství silně poškozuje. Jedinou jistotu však máme téměř jistou. Bude hůř!!! Zdraví R. Stonjek

G pazderka napsal:

>Zdravotní riziko je okamžité po zjištění spadu pozitivní měli v určité lokalitě. Není žádná záruka, že ho (to riziko) kolem tvých včelstev nemáš.
>Pokud v minulosti nedocházelo k detekcím z měli, vždy k tomu dopomohla trvalá výměna úlů, rámků a díla v lokalitě.
>Mor je plošná záležitost a ta souvisí s úly v Tvém okolí.
...............

Podle mě je to tak, že má nejistota ohrožení morem se zvyšuje s dobou od posledního vyšetření měli na původce moru.
Když byla celá ZO čistá, ohrožení tu nebylo, pokud někdo nepřivezl nakažené včely.

Jiná situace je jistě tam, kde se území očistilo od moru a můžou přetrvávat spory. V naší ZO ale mor ani původce z měli naštěstí dosud nikdy nebyl prokázán.
................


G Pazderka napsal:

>Špatně chápeš to, že za mory mohou kočovníci s nástavky
.............
Ale já jsem nikde nepsal, že za mor můžou kočovníci s nástavky.
Psal jsem, že za mor můžou bakterie.
A kde bakterie nejsou, není ani mor, i kdyby včelař včelařil v klátu.
Ovšem situace se mění tam, kde se bakterie objeví.
Klát i budečák hoří stejně dobře jako nástavky.

Ovšem desinfekce nástavků je jednodušší, jak desinfekce klátu nebo budečáků.

Ovšem desinfikované nástavky jsou stejně možným zdrojem nákazy, na rozdíl od třeba budečáku, ve kterém nikdy nebyl původce moru.

To jsou věci o kterých jsem tu tak trochu filosofoval.

A ještě jsem si postesknul, že zřejmě neexistuje síla, která by rozhýbala kolos a našlo se cca 20 melounů na celoplošné každoroční vyšetření původce moru spolu s varroázou.
Podle mě je to jediná možnost jak se moru do budoucna zbavit.

Když si tipneme, jak se bude vyvíjet situace s varroázou, až si vyšlechtíme ještě odolnějšího roztoče, a jak se bude zase zavčelovat.... :(

Četls rizika přenosu moru včelařem na Fascinovaném včelaři, jedno z největších je manipulací s plodem. Když je potřeba oddělky na prodej, manipuluje se s plodem, jen to fičí. Já tu vidím riziko šíření moru.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0904/jak-vcelari-siri-mor-vceliho-plodu

Radek Krušina

G.Pazderka mimojiné napsal:"Smysluplně využít státní peníze je to oco kráčí od porevoluční doby. A to je pěkný skluz a podle mne i pěkné manko vůči zdraví včelstev. Myslím si, že 25 let tu měla probíhat mnohem větší investice do standardizací a nových úlů, místo organizované sponzorské činnosti státu do Svazu, který takové peníze dokázal bezmyšlenkovitě rozdat a využít neefektivně. Podmínky pro dotace dodnes nic neříkají o plošných inovacích, krom nově dotací do dvou úlů po úhynech. To je opravdu malá kapka v moři problému s úlů."
--------------------------------------------

S tímto se ztotožňuji. Myslím, že velmi dobře na to šli včelaři v Karlovarském kraji. S Karlovarským krajem si dohodli dotační program pro včelaře. V rámci tohoto programu si může, krom jiného, včelař pořídit pouze zcela nové nástavkové úly, ale musí prokázat(prokázání je programem řešeno), že staré úly zlikvidoval (poměr 1:1). Starým úlem se rozumí vše, co není nástavkové a nástavkový úl starší 15 let. Tímto by jen v letošním roce mělo na území Karl.kraje k likvidaci cca 500 starých úlů. Samozřejmě tímto také dochází k určité standardizaci používaných úlů.

Radek Krušina:>Podle mě by to byly smysluponě využité peníze, které by odhalili i to, co dosud nikdo netuší o rozšíření moru, a veterině by to pomohlo dohledat a zřejmě postupně zlikvidovat každé nové ohnisko.
Kdyby se část dotací (jedno kterých) přesunula na toto vyšetření, prospělo by to jistě prevenci víc, než všechno ostatní.
Ale zkus to navrhnout na schůzi. :)))
Nebo třeba i jinde. :)))<
...........

Omlouvám se za delší příspěvek, ale souvislostí v morech je to opravdu v dnešní rozhádané době složité.

Jde o investice do plošných úlových inovací.

Smysluplně využít státní peníze je to oco kráčí od porevoluční doby. A to je pěkný skluz a podle mne i pěkné manko vůči zdraví včelstev. Myslím si, že 25 let tu měla probíhat mnohem větší investice do standardizací a nových úlů, místo organizované sponzorské činnosti státu do Svazu, který takové peníze dokázal bezmyšlenkovitě rozdat a využít neefektivně. Podmínky pro dotace dodnes nic neříkají o plošných inovacích, krom nově dotací do dvou úlů po úhynech. To je opravdu malá kapka v moři problému s úlů.

K morům. Toto co tu dnes s morem je, jen kopie situace při přechodu na modernější úly někde před sto lety, kdy se přecházelo z klátů do nového. Tehdy byl obrovský problém s hnilobami. Spolky (plošná inovace) toto řešily hlavně standardizací svých úlů (Moravský, Slezský, Český stojan, nástavkový počeštěný amerikán, hodně do toho zasahovala i dílna v Kolči) Včelaři a výrobci se předháněli v nových typech úlů. Byla to první inovační vlna, ale i dnešních problémů. Jak recyklovat úly aby byla podobně zaručena obnovitelnost jak v přírodě to dělala včela se svým vývojem se neřešilo. Protichůdně prý úl musí vydržet mnoho generací včelařů. A to je ta plošná včelařova chyba a zdravotní slabina.

Po této poválečné době se znovu standardizovalo a znovu investovalo do úlů.(Budečák, Univerzaly, atd. Komunistická normalizace opět udělala v úlech inovace, byla zdůrazněna v předjakešově období samotným p. Peroutkou dezinfekce, ale do dnešního dne nebyla uskutečněna plná! podpora poslední standardizace (logisticky) skupiny inovátorů kolem úlů Optimal, Minioptimal, úlky pro minimální včelstva. V obnově úlů se tu zájmovou propagací mnoha nových typů nastotolila jakási dezorientace a samotná cena úlů spokojenost práce se "sbírkovým archivním materiálem" jen utvrdila. Dle mého názoru je zdravotní trvanlivost úlů někde mezi 10 - 20 lety podle expozice.

Zdravotní riziko je okamžité po zjištění spadu pozitivní měli v určité lokalitě. Není žádná záruka, že ho (to riziko) kolem tvých včelstev nemáš. Pokud v minulosti nedocházelo k detekcím z měli, vždy k tomu dopomohla trvalá výměna úlů, rámků a díla v lokalitě. Mor je plošná záležitost a ta souvisí s úly v Tvém okolí.

A ptám se. Pokud vezmu státní investice k rukám včelaře - za období 10 posledních let, dopídím se z částce něco kolem 1 mld.Kč. Co se dá všechno pořídit za během 10 let za 1 mld.? Co je nejdůležitější, jestli přesně před 10 lety začala naplno kolize s mory? Já investoval a nabyl znalosti výroby levných úlů.

(pokud mi napíšeš na mail, pokud mohu Tě vytáhnout z práce a ukázat Ti vedle na Náměstí uskladněných 200 nástavků z letošního ledna, zhotovených za 3 týdny)

Otázka číslo jedna je příčina a ne důsledek. Jak řešit dnes návrat problému pozitivní spad? Jak složitá profylaxe, značení materiálu při více stanovištích aby byla orientace mezi tím co je ve spadu pozitivní? Proč by měla být otázka s morem dobrá, když neprobíhá trvalá obměna včelařského inventáře? Má to vůbec smysl investovat do úlů, když to není vlastně vůbec prý logické? Včela investovala do nových příbytků po tisícilení stále. Dojde Homo (prý) rozumný, přestane dělat to co dělá včela po tisíciletí a máme tu velké infekční lokality.

Špatně chápeš to, že za mory mohou kočovníci s nástavky! Tví včelařští svazoví předchůdci psali kočovnickou historii, soutěžili mezi jinými ZO právě v přesunech. Tvá lokalita bývala i s Budečáky plně mobilní. O přesunech a kočování mory nejsou! Je to o inovacích do vybavení a likvidaci odepsaných úlů kvůli zvýšenému riziku přenosu a zanedbání infekce.

Opět se ozval Doubek, alias emilkamilka, E. M., Nepovídej, Nevaž si to, Dománek, Michalka, Novotný, Kořenský, Vilímek, kramář, blinkanek, atd., prostě ,,normální,, včelař z 88.100.95.205, který mě ustavičně vyhání z konference již více než rok.
Co se týče kombivčelaření ( dříve jsem používal termín souvčelství ) jde o princip známý již desítky let. Já jsem ho jen přizpůsobil svému ,,nenormálnímu,, včelaření a pojmenoval jsem ho.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dovětek ,,Racionalizaci zdar!!!,, jsem zprvu používal, abych se zviditelnil. Postupem času jsem ho připisoval k mým článkům již spíše jen ze zvyku. Až jednoho dne ( 17.12.2007 ) mi pisatel ,,kozlík,, otevřel oči a uvědomil jsem si, že stálé opakování mého tradičního sloganu je ,,matka trapnosti,, a přestal jsem s tím. To však neznamená, že se od sousloví ,,racionální včelaření,, distancuji, pouze jeho používání omezuji na nejefektivnější minimum.
Rád píšu na Konferenci ( což dokazuje počet mých příspěvků ). Je to mnohokrát lepší využití internetu ve srovnání např. s počítačovými hrami, u kterých se zbytečně stráví spousty času. Navštěvování konference není nijak časově náročné. Napsání článku a předčtení všech příspěvku za den je otázka pár desítek minut. Mnohému lze se na Konferenci přiučit. Konference slouží k výměně názorů a zkušeností, což se bez řádné diskuze neobejde. Výlevy typu: ,,ty sem nepatříš,, ,,ty nepiš,, urážky a pomluvy... používají jenom odpůrci, kteří nejsou schopni dotyčného umlčet argumenty.
------------------------------------------------
Co k tomu dodat:
Pokud se moje články anonymnímu včelaři ,,normalizátorovi,, nelíbí, tak ať je nečte. Je to snad takový problém? Bude-li anonym nadále psát, žádám ho, aby se podepisoval jménem. Nerad oslovuji přezdívky.
------------------------------
Tak jsi se odhalil příteli Martine,že by sám a dobrovolně?
Nelze tomu věřit po zkušenostech s Tvým utahováním ze včelařů,kteří Ti to dlouho baštili a byl pouze /nahoře/ jediný,který ti to nespolkl.Není to dobrá vizitka pro účastníky této Radimovy konference. Na druhé straně je třeba ten Tvůj včelařský výkon opravdu ocenit,jsi chytrý hoch,učenlivý,nejíš chleba nadarmo a je vidno,že to někam dotáhneš.A tak Ti taky přeji hodně zdaru při maturitě a mnohým zde bude líto,že napříště občas nám zde něco napíšeš,ale už to nebudou vymyšlenosti a bludy-ahoj...

G. Pazderka napsal:
>Vše je o konkrétních šířených myšlenkách. Pokud by mělo jít o lidi včelaře, zajímá mne kolik včelař obnovuje díla aby měl relativně v díle čisto, jak obnovuje úly, protože originál brněnský Budečák nebo Moravský univerzál by měl například být již nějaký ten rok v popel, protože i úly stárnou a s tím se kumulují zdravotní problémy.....
.....................

Je to samozřejmě nekonečná debata o hygieně.

Osobně si kladu tuto otázku:
Na co vsadím - včelařil bych raději ve svých starých budečácích zděděných po dědovi, nebo v neznámých dřevěných nástavcích, třeba hygenicky ošetřených parafínem.

A odpovím si, že raději ve svých starých budečácích (samozřejmě také i ve svých novějších nástavcích), i když už mají něco za sebou, ne všude jsou těsné, ale vím, že v nich nikdy nebyl mor a poslední vyšetřená na původce bylo negativní.
Nosemózou mě v nich včely netrpí.
Na varroázu mě v nich včely nehynou víc než v nástavcích.
Rozdíl ve výnosu oproti nástavkům nepociťuji (zřejmě proto, že to zatím v nástavcích tak neumím :))

S morem je to těžké.
Ty třeba včelaříš v oblasti, kde se to pořád točí kolem ohnisek. Proto se tě preventivní opatření víc dotýkají. Není asi jedno množství spor, které se ti objeví ve vzorku, a ovlivní to, jestli propukne nebo nepropukne klinika.
Ale tam kde je 0, je to trochu jiné. U divokých včel je to taky trochu jiné. Tam se dílo obmění, až včely v dutině nejsou. A naši předkové v budečácích mor nijak moc neroztahali po republice. Jen abychom dokázali předat potomkům území nezasažené morem hůř, než jsme po nich převzali.

Pokud se týká prevence moru "v dnešní době kompjutrů", kdy Dol vymyslel metodiku odhalení původce z měli, co by bylo jednoduššího, než každoroční celoplošné vyšetření vzorku na varroázu a současně i na mor.
Chtělo by to tuším, jestli se nepletu, něco kolem 20 milionů při současném ceníku.
Podle mě by to byly smysluponě využité peníze, které by odhalili i to, co dosud nikdo netuší o rozšíření moru, a veterině by to pomohlo dohledat a zřejmě postupně zlikvidovat každé nové ohnisko.
Kdyby se část dotací (jedno kterých) přesunula na toto vyšetření, prospělo by to jistě prevenci víc, než všechno ostatní.
Ale zkus to navrhnout na schůzi. :)))
Nebo třeba i jinde. :)))

Radek Krušina

Tak ja v sobotu take vytacel a v nedeli delal oddelky.. Mel sem i jeden roj pred tydnem. Musim rict, ze jak jaro rychle zacalo a bal jsem se, ze bude mizerna snuska az vcely naberou na sile, tak jsem se spletl. Rekl bych ze mam letos vynos lehce nadprumerny od jinych let.
Pozn. Vcelarim v podkrkonosi (Kralovehradecko).