Včelařská konference

Likviduje se celé stanoviště.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: LB <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mor
> Datum: 27.6.2009 09:44:18
> ----------------------------------------
> Mohu se optat, jaká je současná praxe při potírání moru? Vyšetřují se
> jednotlivá včelstva na stanovišti a ty se likvidují, nebo se likviduje vše
> v okolí xxx m. Děkuji
>
>
>

Pálí se podle rozhodnutí veteriny. Pálí se celé stanoviště. Neslyšel jsem, že by se pálily jen jednotlivá včelstva.
K pálení je třeba nález klinických projevů - nemocné buňky a ty musí být potvrzeny v laboratoři. Pak se taky letos pálí kdž se najdou spory v medu při odběrech vzorků ve včelstvech. A nemusí být klinika. Současná intepretace zákona veterináři.
STanoviště je to co je nahlášeno v registru. Pokud má někdo jedno stanoviště (v registru) na více místech - třeba zahradách, má smůlu, pokud má někod na jedné zahradě nahlášeno několik několik stanovišT, třeba proto že na tom včelaří syn, tát, děda a mají tři stanoiviště v registru a je to nějak logicky oddělené, josu to tři stanoviště, byť na jedné zahradě. Nebo si dovedu představit nahlášené dvě stanoviště, když tam mám dvě rámkové míry atd. Zákon to neupravuje, a nic to nestojí. Jen řádku ve výkazu.

Ale záleží na rozhodnutí veterináře. Je to správní rozhodnutí a je přezkoumatelné.

Karel

Mohu se optat, jaká je současná praxe při potírání moru? Vyšetřují se jednotlivá včelstva na stanovišti a ty se likvidují, nebo se likviduje vše v okolí xxx m. Děkuji

děkujií

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?kluz
> Datum: 26.6.2009 22:25:17
> ----------------------------------------
> Doufám že to došlo.Kdyby něco tak dejte vědět.Přeposlal jsem celé znění
> emailu.
>
>
>

dá se někde sehnat kovový výkluz? v plastu je nabídka široká, na kovový jsem nenarazil...

A z akých dôvodov musí byť výklz kovový,keď plastický nemá chybu? Veď sa vyrábajú aj 8 cestné na rýchle opustenie včiel medníkové prostredie.
Tejto otázke som začal venovať asi pred 20 rokmi, keď sa už vyrábali kruhové dvojcestné výklzy. Potom som vyrábal doma 6 cestné plechové a pár sezón som ich použil v praxi. Kto o tom čítal oslavné básne ako sa elegantne zbaví včiel z plástov pri medobraní, lenže každá novota má aj tienisté stránky. Najskôr som bol hrdý na seba ako som to elegantne zvládol, no postupne ako počet včelstiev um mňa narastal, vznikali aj drobné problémy, keď nie vždy medník ostal prázdny od včiel. Raz bola M, potom plod, atď, no najväčší problém vznikal (včely sú nie vždy pokorné) pri podkladaní a odoberaní medzidna s výklzom pod ťažké medníky.
Dokázal som vyrobiť dvíhacie zariadenie na plné medníky, ale včelnica nie je včelín, sú nerovnosti terénu, trhavé pohyby lanka a pod a včely sú k tomu nervózne.
Skrátka, medzidná s výklzmi som odložil (mám ich doteraz) a včely z plástov pri medobraní strasiem oveľa rýchlejšie, jednoduchšie a ľahšie tradičným spôsobom (mám vyše 70 včel.)
Keď už, tak odstraňovanie včiel z plástov elegantnejšie npr. vyfukovaním včiel z plástových uličiek malým motorovým pomocníkov na tlakový vzduch na chrbte.

dá se někde sehnat kovový výkluz? v plastu je nabídka široká, na kovový jsem nenarazil...

A z akých dôvodov musí byť výklz kovový,keď plastický nemá chybu? Veď sa vyrábajú aj 8 cestné na rýchle opustenie včiel medníkové prostredie.
Tejto otázke som začal venovať asi pred 20 rokmi, keď sa už vyrábali kruhové dvojcestné výklzy. Potom som vyrábal doma 6 cestné plechové a pár sezón som ich použil v praxi. Kto o tom čítal oslavné básne ako sa elegantne zbaví včiel z plástov pri medobraní, lenže každá novota má aj tienisté stránky. Najskôr som bol hrdý na seba ako som to elegantne zvládol, no postupne ako počet včelstiev um mňa narastal, vznikali aj drobné problémy, keď nie vždy medník ostal prázdny od včiel. Raz bola M, potom plod, atď, no najväčší problém vznikal (včely sú nie vždy pokorné) pri podkladaní a odoberaní medzidna s výklzom pod ťažké medníky.
Dokázal som vyrobiť dvíhacie zariadenie na plné medníky, ale včelnica nie je včelín, sú nerovnosti terénu, trhavé pohyby lanka a pod a včely sú k tomu nervózne.
Skrátka, medzidná s výklzmi som odložil (mám ich doteraz) a včely z plástov pri medobraní strasiem oveľa rýchlejšie, jednoduchšie a ľahšie tradičným spôsobom (mám vyše 70 včel.)
Keď už, tak odstraňovanie včiel z plástov elegantnejšie npr. vyfukovaním včiel z plástových uličiek malým motorovým pomocníkov na tlakový vzduch na chrbte.

Doufám že to došlo.Kdyby něco tak dejte vědět.Přeposlal jsem celé znění emailu.

Elekroinstalační pvc lišta ze dvou dílů spojených zámkem vysoká 10 široká 20
milimetrů nebo tak podobně a dlouhá cca 20 cm. Zespoda se uprostřed udělá 1
otvor vrtákem pr 6 a shora proti se udělá 10 - 20 otvorů vrtákem pr. 2 - 3
mm. Otvory se začistí a lišta zase složí a zacvakne. Takhle se dělá samodomo
výkluz
Pokud to má být kovové, udělá se podobná lišta ze dvou ohnutých plechů U,
které se potom přiloží k sobě a třeba přes pomocné otvůrky přidrátují nebo
přilepí voskem nebo přichytnou kouskem cínu atd. Plech jakýkoliv tenčí
ohebný, pozink, hliník, zinek, pocínovaný, klidně třeba i plech z konzervy,
pokud se na něm podaří srazit ostré hrany, které by včely poškozovaly.
Plechová lišta může mít profil 10 x 15, protože plech je pevnější a otvor pr
6 nebude lištu tolik oslabovat.
R. Polášek

V čem by měly být kovové výkluzy lepší než plastové? Kromě životnosti?
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "jirka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 26, 2009 4:00 PM
Subject: výkluz


> dá se někde sehnat kovový výkluz? v plastu je nabídka široká, na kovový
> jsem nenarazil...

Ty co jsme viděl, ty byly tak jednoduché, stačily nůčky na plech a sěrák, problém byl v tom, že cena v Maďarsku byla poměrně nízká, takže se to nevyplatilo:-)

V principu byla v rohu orámované desky palcová díra, do rohu pod to zapasovaný trojůhelník plechu, tedy tvar klasického draka, horní dvě strany se opíraly o stěny a dolní byly ohnuty cca 8mm, tedy tvořily stěny. Na špičce - na konci kus chyběl a tamtudy včely vycházely. Tedy byla to síto cca 8mm pod deskou a a odvádělo to včely cca 5cm od té palcové díry.
Viděl jsem je na přenážce př. Dibuse - velkofarma. Pokud si to někdo chce bastlit, tak může boky vytvořit ze dřeva a přišpendlit na to síťovinu, děravý plecch, ...
A nebo sehnat známěho v Maďarsku. Dá se to poslat v obálce.

Karel

Pokud mi pošlete mejlovou adresu na pupek73/=/seznam.cz tak tomu kdo má zájem mohu poslat fotografie zajímavě řešeného výkluzu který si dělá jeden Slovenský kolega.Snad se nebude zlobit když poskytnu jeho fotky jako inspiraci.Snadno a levně vyrobené z kovové síťoviny pomocí kuželu ze silonu jako formy.

dá se někde sehnat kovový výkluz? v plastu je nabídka široká, na kovový jsem nenarazil...
-------
V Maďarsku takový prý běžně mají. Dávají se 4 na desku, do každého rohu jeden.

Karel

dá se někde sehnat kovový výkluz? v plastu je nabídka široká, na kovový jsem nenarazil...

Dnes od 11 hod.dopol.byla beseda se včelařem , přítelem Dvořákem na rozhlasové stanici BRNO.Myslím,že byla přínosná
a takovýchto pořadů není nikdy moc.Děkujeme Vám BRNO za ně.

Kamarádi, udělal jsem oddělek s 5 rámečky bez plodu a matky, jako osiřelec. Přeočkoval jsem pár vajíček a po třech dnech jsem koukal,že jsou z nich naražený matečníky. Přikrmil jsem ještě, ale po týdnu jsem zjistil, že matečník je vystaven, ale pravděpodobně prázdný a včely ho nijak zvlášť neobsedají. Navíc všechny zásoby jsou pryč. Nevíte co by se mohlo stát? Mohlo dojít k loupeži? Máte podobné zkušenosti?

Pokud někdo má čas, může dát vědět jak experimentoval s práškovým cukrem a jinou diagnostikou dle Fascinovaného včelaře.

To že naše včely budú žiť Vd v krátkej dobe očakávať asi nemôžeme, preto by naším cieľom malo byť udržať stav včelstiev v režime "prežívania" Vd. Myslím to tak, že ak množstvo Vd v ňom bude na hranici jeho únosnoti z hľadiska ohrozenia včelstva, budem môcť úspešne včeláriť.

Možno nenapíšem nič nové, keď spomeniem jednu takú možnosť ROJENIE VČIEL. Rojenie včiel býva v čase, keď rozvoj parazita je len počiatočnej fáze a tým že rojenie preruší jeho fázu rozmnožovania na určitý, sa vytvorí pre Vd stav bez možnosti rozmnožovania (deficit plodu hlavne trúdieho). Parazit či sa mu chce alebo nechce, hynie prirodzenou cestou a jeho rast sa významne preruší. Doba prerušenia plodovania rojaceho sa včelstva môže byť od odletu M do doby ošetrovania plodu až 5 dní do vyliahnutia novej M, čas na jej oplodnenie 10-12 dní a čas od jej začiatku plodovania do zaviečkovania prvých buniek s plodom ďalších 9 dní, spolu je to 25 dní a niekedy aj viac. V tomto období je roztoč bez ochrany viečok plodu ajeho prirodzený ras sa tým významne obmedzí. Ešte mať tak hubiaci prostriedok, ktorý by neohrozoval úľové prostredie a zásoby, vynikajúca možnosť na jeho zlikvidovanie.

Iná možnosť je (rojenie je náhodný jav ) vytvoriť tieto nepriaznivé podmienky umelou cestou a to zámerným prerušením plodovania v mesiaci (15.7 až 10.7) tak, že M uzvrieť do malého izolátora s prístupom včiel ku matke na 15 dní plus čas zaviečkovanie plodu spolu 24-25 dní. Včelstvo stratí určitý náskok v plodovaní, ale prax dokazuje, že včelstvo do dobehne a včely do zimy nepôjdu do zimy oslabené.
Potom včely sa budú vyvíjať v zdravom prostredí Vd ich nebude ohrozovať a tie roztoče ktoré sa ešte rozmnožia dorazíme fumigáciou tesne pred zimou alebo ešte pozdejšie aerosolom.
Umelé prerušenie plodovania na určitú dobu by neohrozilo ani prípadnú znášku, lebo včiel by ešte zostalo dosť aj na túto činnosť. Väčšinou však tieto znášky všade ani nebývajú. Možno by to bolo oveľa jednoduchšie (aj napriek práci) a lacnejšie a hlavne tá istota by stála za to.

Podložky a dna (nová konstrukce) jsou zatím rozpracované a čekají na svůj den D.
Před 14 dny při vytáčení jsem probíral vidličkou trunčinu, a neviděl jsem ani jednoho.

Myslím, že v této době by asi byly "průkaznější" spady po KM, nebo po nějaké diagnostice. Pokud někdo má čas, může dát vědět jak experimentoval s práškovým cukrem a jinou diagnostikou dle Fascinovaného včelaře. Já na to budu mít čas asi až v důchodu :-))

Karel

Také jsem s publikací údajů ve varroamonitoringu zaspal, ukolébán po několik
předchozích týdnů nulovým přirozeným spadem. A to na dvou stanovištích po
deseti včelstvech, několika oddělcích a jedním KM ošetřeným rojem.
Přitom od několika v doletu vzdálených sousedů vím, že několik roztočů našli
a byli se mnou konzultovat nasazení KM v souvislosti s chystaným vytáčením
druhého ( u nás spadkového ) medu, aby včas přeléčili.
Na soumrak roztoče nevěřím, také mám v zádech pocit, že někde ve včelstvech
číhá, ale na podložky ani varoadna nepadá.

Chystám se však na několik radikálních zásahů ( pár včelstev po vytočení
posledního medu potřebuji smést na mezistěny a přeléčit KM ). Mám nedostatek
souší. Ve včelstvech která po smetení budou bez zavíčkovaného plodu budu z
toho důvodu mít diagnostiku s poměrně vysokou vypovídací schopností.
V té souvislosti bych rád poznamenal, že tuto metodu uplatňuji až na výjimky
nejméně deset roků. Až polovinu včelstev mám v rozhodném období bez
zavíčkovaného plodu. Pomocí KM však diagnostikuji a přeléčím všechna
včelstva. Po cca 14 až 21 dnech mohu na mezistěny smést tu druhou polovinu
včelstev a plodové i pylové plásty přidat skupině první a přitom podstatnou
část nevhodných souší vyřadit z provozu.

Mám dlouhodobou zkušenost, že je to dobře funguje. Využijí se tím včely,
které již žádná snůška ( jejich životní poslání ) nečeká a přitom nejsou z
elitní skupiny dlouhověkých. Ale asi to nebude přijatelné řešení pro včelaře
s větším počtem včelstev. Stojí to dost cukru, ( až cca 0,6 kg na jednu
mezistěnu Optimalu), ale podstatná část ho zůstane, jako krmení na zimu ( až
cca 80%. A navíc se včelstva mohutně rozplodují a při dostatku pylu
vychovají početnou generaci dlouhověkých, přezimujících včel.
Mně se popsaná metoda osvědčila jako komplexní zákrok v mnoha směrech
prospěšný mně i zdravotnímu stavu včelstev.
Nemám stanoviště, kde bych mohl očekávat nějakou snůšku v červenci či
srpnu.
Trochu víc jsem se rozepsal, protože na konferenci se kupodivu i při psím
počasí nic neděje.
J. Kala ( okres Příbram a Plzeň jih )




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Křapka
Sent: Thursday, June 25, 2009 10:57 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Soumrak roztoče???

>Chci se zeptat,jak jste na tom s přirozeným spadem na podložkách<
-----------------------------------------------------------
Docela bych uvítal, kdyby
se ostatní včelři, kteří se dobrovolně přihlásili k varroamonitoringu
probudili a začali plnit to k čemu se dobrovolně zavázali.
JK Mostecko

>Chci se zeptat,jak jste na tom s přirozeným spadem na podložkách<
-----------------------------------------------------------
Máte pravdu. Jsem z toho také trochu nesvůj. Nevím, jestli ti kleštíci nesedí někde v zádech a nepřipravují invazi. Pravidelně sleduji spad roztočů na podložkách a vidím sem tam jednoho a to pouze v některých včelstvech. Viz varroamonitoring. Chystám se prověřit trubčinu, ale deštivé počasí a podráždění včel mi v tom brání. Nechci jít přez mrtvoly. Použití KM je za současných teplot u nás zatím nejisté. Docela bych uvítal, kdyby se ostatní včelři, kteří se dobrovolně přihlásili k varroamonitoringu probudili a začali plnit to k čemu se dobrovolně zavázali.
JK Mostecko

Dobry den,

pri pohledu na rozkvetle pole brambor mi napadlo - meduji brambory ?
ostatni lilkovite rostliny, jako treba rajce je uvadeno jako medonosne, ale o
bramborach jsem se nic nedocetl. Pokud ano, neni med z brambor jedovaty ?

Honza

Chci se zeptat,jak jste na tom s přirozeným spadem na podložkách,kdo to poctivě sleduje.V dřívějších letech se to tuhle dobu zač.července už začínalo sypat a letos jsem na celém stanovišti u žádného včelstva(6vč.)nenašel na podložce ani jediného a ani v trubčích plástech se mě nepodařilo žádného objevit a přitom jsou včelstva mimořádně silná.Hlavně by mě zajímalo,jestli je zde někdo z okolí Uh.Hradiště,ať se podělí se svým pozorováním a napíše,ale klidně i z jiných krajů.
Petr Z.

Povodeň v noci na Novojičínsku zničila zřejmě i nějaké úly, na http://i.idnes.cz/09/063/gal/BAN2bff2f_NJ_povodne_1.jpg?rnd=2
bednička před smeteným autobusem vypadá jako nástavek.

Já mám pár zkušeností s ručním převážením včel ze zimního na letní
stanoviště a naopak. Vzdušnou čarou jsou od sebe ty místa asi kilometr a půl
vzdálené, ale jsou v terénu odděleny domem, poli, kopcem a lesem. Źádné
zalétávání kromě někdy pár včel jsem nepozoroval, ani když jsem včely
stěhoval v červnu. V úlu nesmí být volně se klinkající rámky se včelami,
protože včely při převozu velice silně rozrušují. Takže je třeba několik dní
před převozem do včel nechodit, aby byly všechny rámky přitmeleny. Mírné
stejnoměrné otřesy, jaké vznikají při převážení včel po asfaltu nebo i po
nějaké rovnější polní polní cestě bez děr a velkých kamenů včelám vůbec
nevadí, naopak včely drží v klidu. Dokud otřesy nejsou příliš velké, včely
se soustředí na to, aby se držely a nespadly a nerozrušují se. Rozruší se
až, jak se zastaví, po nějaké minutě klidu. Včely se rozruší, jak otřesy
překročí nějakou hranici, třeba jak vozík poskočí, když vjede do díry. Za
těchto podmínek se stává včelstvo samovzrušivé, jak se rozruší, jsou včely
citlivější na čím dále menší otřesy až nakonec reagují na každý menší otřes,
hučí a houfně se vrhají na síta. Se včelstvem se ale nic moc neděje, pokud
to netrvá moc dlouho, hodiny a není příliš horko, pak včelstvo trpí
nedostatkem vody a vysaje plod. Velké rozrušení včelstva se ale projevuje
dny až týdny po takovém převozu znatelně vyšší divokostí včel. A vypadá to,
že včely během roku vícekrát převážené snášejí ty převozy se znatelně větším
klidem než včely, které roky byly na jednom místě a potom se převezly. I
když mezi převozy jsou takové intervaly, že většina včel během této doby
odejde.
Převážení včelstev je tak trochu loterie. Někdy se včely naloží, normálně se
s nimi jede, potom na novém místě se dají na stojan, otevřou se česna a nic.
Vyleze pár líně se pohybujících včel obhlédnout si časně zrána nové
stanoviště. Někdy se ve stejnou denní či noční dobu naloží, jede se stejnou
trasou, jen je třeba trochu tepleji, na novém místě se otevřou česna a
vyletí horda rozzuřených včel a útočí na vše, co se hýbe.....

R. Polášek

Za socíku dělali těsto snad ve VUVČ v Dole údajně v obyčejné míchačce na
beton. V zimě, kdy se nestavělo, míchačku pečlivě otloukli od betonu a
vydrhli, zavezli do nějaké pracovny, tu vytopili asi nějakým teplovzdušným
ventilátorem na tak30 st C a míchali. Bylo to tehdy ve článku ve
Včelařství. I když asi s tím měli určité problémy, míchačka má příliš velké
otáčky a taky míchací segmenty uvitř museli asi vymontovat. To mělo být to
medocukrové těsto, co se tehdy prodávalo ve včelařských potřebách. Bylo
zatavené hermeticky v silnějších igelitových sáčcích po několik kg a bylo v
těch sáčcích vytvarované v tuhou placku o síle 2 - 3 centimetrů. Dalo se v
těch sáčcích skladovat i několik let. Když bylo potřeba, těsto se potom
ostrým nožem ukrojilo na potřebnou velikost a hned vložilo do včel. Pokud se
mělo ukrojené přenášet, bylo tuhé a drželo tvar, nebyl problém kousky
zabalit do igelitu a přenést.
Dneska, kdybych chtěl "bezpracně" vyrobit medocukrové těsto, díval bych se
po robotech nebo domácích pekárnách, co jsou určeny na míchání těsta
normálního.
Radim Polášek

Na těsto se musí shromažďovat odpad po celý rok. Med z podlahy mad na dně vědra který se tam zapomene pár týdnů, sebraná pěna apod. Vezme se řeznická lodna nasype se do ní asi 30 kg moučky a naleje ohřátý med na cca 40 - 50 stupňů asi tak 7 -8 kg a zednickou lžící se to zamíchá. Až je hmota trochu tuhá dá se do vědra asi7 cm pak 3 hrsti moučky a tak se pokračuje a pak už jen 3 dny stát. Teď jsem míchal 70 kg a za hoďku to bylo. Těsto dávám pouze do plemenáčů a při takovém počasí jde včelkám k duhu. Rychlejší a bezpracná je výroba mače, kterou používám pro produkční včelstva. Kýbl krystalu a na něj se nalije 1 kg medu rozmíchaného v 1 l horké vody. Nic se nemíchá, druhý den se jde krmit. Mač se nejlépe nabírá malou zednickou fankou, těsto se nejlíp dělí zahradní lopatkou a je dohré čpičku trochu odstřihnout a dobře nabrousit. No krmení už se blíží a pouze nezodpovědný blb má teď včelstva bez zásob. Zdraví R. S.

Má zkušenost:
Obvykle bitky na česně nenastávají - vžebrávající se včely jsou strážkyněmi
po delším vyhladovění žebraček propouštěny do "rodiny a domácnosti". Ale
připouštím, že ne do všech včelstev - některá jsou přísně "nacionalistická"
a tam bývá mrtvých emigrantek mnoho. Včelstvo není stát bez hranic. A včelař
nemá šanci, jak jim pomoci.
A ještě mám jednu poznámku: jsou období ( např. vlahých nocí konce jara ),
kdy i několik desítek včel z jednoho úlu přečká noc mimo úl. Pokud včelař
úly zrovna tu noc odveze na vzdálené kočovné stanoviště, čeká včelky -
záletnice nemilé překvapení - nenajdou svůj domov.
A smutný osud je čeká, pokud nemohou využít ubytovnu aspoň nějakého blízkého
úlu, aby se vžebraly.
Ale ty zmíněné tři dny opravdu všechno napraví. Vyhladovělé bezdomovkyně buď
uhynou, nebo jsou "imigračním úřadem" přijaty a umístěny do domu charity,
nebo pečovateláku. Zda projevují lidmi předpokládanou vděčnost se příroda už
nezabývá.
J. Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
jezek.obecny
Sent: Wednesday, June 24, 2009 12:18 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Včely a včelaři


pokud stehujete na delsi vzdalenost, 3 a více km, tak nebude zadny
problem.... pokud je chcete jen premistit z jednoho rohu zahrady na
druhy, je treba presunout vsechny uly, pokud treba z rady peti ulu
premistite jen tri, bude se cast vcel z techto tri ulu chtit vstrebat do
ulu sousednich (kdyz jejich puvodni ul nebude kde jsou zvykle) a budou z
toho bitky na cesne a smutny pohled na mrtve vcely pod cesnem (osobni
smutna zkusenost). pokud premistite vsechny uly, bude sice na puvodnim
miste mensi roj vcel, ale jak pise pan Turcany, tyto vcely bezproblemu
trefi do sveho ulu na novem miste, jen jim to bude chvili
trvat nez prestanout letat na puvodni misto, za tri dny uz bude vsechno OK

petr j.



Karla napsal(a):
> Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v
> červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.
>
>

To je hodně podobný návod, jaký využívám já.
Ze sklenice s květovým medem o obsahu 720 ml odeberu cca jednu čtvrtinu
medu.
Zaliji horkou vodou z rychlovarné konvice a med ve sklenici ihned dřevěnou
vařečkou promíchám, až je úplně rozředěný. Pak do plastového kyblíku ( z
restaurace od tatarské omáčky ) naleju na dno cca čtvrtinu medného roztoku,
nasypu kilo moučkového (práškového) cukru, cukr rozprostřu, naleju zas
čtvrtinu teplého roztoku, další kilo, další roztok, atd. 4kg práškového
cukru, třičtvrtě kila medu, čtvrtlitru vody je ten správný poměr.
Pak propíchám vrstvy na více místech vařečkou až ke dnu. Nechám do rána v
teplé místnosti, pak vařečkou promíchám a nechám znovu proležet, znovu
vařečkou promíchám a je hotovo: pěkné vláčné a nelepivé těsto, které na
povrchu neokorá ani za tři týdny.

Každé medocukrové těsto ( MCT), do kterého je pro snazší přípravu přidána
voda, má zkrácenou trvanlivost - je určeno k bezprostřední náplni různých
oplodňáčků, plemenáčů a pod. v průběhu jedné sezóny. Větší přídavek vody
může způsobit nastartování alkoholového kvašení už po několika týdnech. I
takové těsto se však dá využít, ale jen pro udržení plodování normálně
silných včelstev ve snůškových přestávkách.
Nakvašené těsto nelze dát do slabě obsazeného oplodňáčku, protože pak se
zvyšuje pravděpodobnost, že včelstvíčko a i vylíhlá matka bude nosematická
především v době snůškové a přestávky a pylového nedostatku. Osobně jsem
opakovaně přímou souvislost ověřil. Těsto může začít kvasit i činností
vzdušných / tedy všudypřítomných ) kvasinek.
Přídavek kvasnic je vůbec problematický - dříve propagované kvasnice TEBI
nejsou na trhu a i kdyby byly nemohu z vlastní zkušenosti doporučit k
trvalému využívání. Snad jen v období velkého a dlouhodobě trvajícího sucha,
kdy se v přírodě nevyskytuje dostatek pylu může přídavek kvasnic prospět a
přídavek kvasnic je na vitalitě včelstvíček v oplodňáčku poznat. Takové
období u mne nastalo před asi pěti roky, kdy jsem pozoroval a vyfotil včely
rouskující dřevěný prach u pásové brusky, tedy stav pylové nouze.
Trvanlivé MCT se dělá v souladu s běžně dostupnými návody v literatuře: v
troubě se na pekáči rozprostřený moučkový cukr poleje rozehřátým medem a
horké se hněte a hněte a hněte a je to k ničemu, protože MCT není třeba
vyrábět s trvanlivostí na roky. Je to přece záležitost odhadu
několikadenního předstihu a předpokládaného množství spotřeby. Tak proč si
nepomoci trochou vody, protože pak se těsto udělá málem samo bez namáhavého
hnětení.
J. Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
e-mail/=/nezadan
Sent: Tuesday, June 23, 2009 11:23 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: t?sto

jedno kg medu nahřeji v mikrovlnce, naliji do kastrolu, dvěma lžícemi vody
vypláchnu sklenici, nasypu 2 kg práškového cukru, promíchám, těsto je
ještě tekuté, přidám třetí kg cukru, promíchám. cukr přidávám (třetí
pytlík) postupně a ke konci promíchávám rukama, tak až nelepí a pouští se
od rukou. Uložím těsto do igelitových pytlíků a pak je podle potřeby řežu
nožem na kolečka a přidávám podle potřeby. Těsto musí být tak tuhé aby se
včely nelepili na něj. Podud se lepí položím na něj a přitlačím ubrousek.
Včely jej odstraní i s vlhkostí, nejsou přilepovány do těsta.Poměr na těsto
je 1kg teplého medu a 3 kg práškového cukru. S vodou opatrně.       

pokud stehujete na delsi vzdalenost, 3 a více km, tak nebude zadny
problem.... pokud je chcete jen premistit z jednoho rohu zahrady na
druhy, je treba presunout vsechny uly, pokud treba z rady peti ulu
premistite jen tri, bude se cast vcel z techto tri ulu chtit vstrebat do
ulu sousednich (kdyz jejich puvodni ul nebude kde jsou zvykle) a budou z
toho bitky na cesne a smutny pohled na mrtve vcely pod cesnem (osobni
smutna zkusenost). pokud premistite vsechny uly, bude sice na puvodnim
miste mensi roj vcel, ale jak pise pan Turcany, tyto vcely bezproblemu
trefi do sveho ulu na novem miste, jen jim to bude chvili
trvat nez prestanout letat na puvodni misto, za tri dny uz bude vsechno OK

petr j.



Karla napsal(a):
> Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v
> červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.
>
>

Nechci být protiva, ale autoři titulu knihy Včelařství nejsou moc proletáři. Dost zjednodušují své závěry a bagatelizují kvůli jednoduchosti podání problematiky.

Práce na téma přidávání aditiv do krmiv včelám jsou propracovány a prozkoumány. Jestli těsto podporuje rozvoj nosemy, pptám se co vše ho tedy podporuje? Napadá mne známá poučka, že když dva dělají totéž, není to totéž.

Osobně naco jsem došel, že nejlepším krmivem je vhodný plástový med.

Pokud se má krmit cukrem, (myšlen cukr co lze běžně koupit ke slazení), je nutno celou problematiku znát dopodrobna, protože se hodně ve včelařství sním pracuje, ale dost často se dělají zásadní krmivářsky - zdravotní chyby.


...............
Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 23. 6. 2009
RE: těsto (36308) (36311)

Už dávno bylo doporučeno kvasnicové těsto zásadně nepoužívat (hlavně ne na
jaře), protože podporuje rozvoj nosemy.
Před podáváním pylu a pylových náhražek v medotěstu je varování i v knize
"Včelařství" (vydání 2003, str. 216.)
A.B.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Sroll Josef
Sent: Tuesday, June 23, 2009 12:18 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: těsto

Osvědčené je kvasnicové těsto -

Došlo k tomu , že cena medu EU byla stanovena na 4Eura za jedno kg. Jinak EU a USA má medu nedostatek. Toto se musí promítnou i do cen medu v ČR. Tak pozor s rychlým prodejem!
Druhé medy, pokud nebudou noční teploty do 10.7. od 12 C a výš, tak už nebudou. Kdo rychle prodal zaváhal dvakrát.Dnes výkupní cena je okol 60, někteří včelaři nakupují pro sebe už za 65. a to neni konečná. Felix Pečenka

jedno kg medu nahřeji v mikrovlnce, naliji do kastrolu, dvěma lžícemi vody vypláchnu sklenici, nasypu 2 kg práškového cukru, promíchám, těsto je ještě tekuté, přidám třetí kg cukru, promíchám. cukr přidávám (třetí pytlík) postupně a ke konci promíchávám rukama, tak až nelepí a pouští se od rukou. Uložím těsto do igelitových pytlíků a pak je podle potřeby řežu nožem na kolečka a přidávám podle potřeby. Těsto musí být tak tuhé aby se včely nelepili na něj. Podud se lepí položím na něj a přitlačím ubrousek. Včely jej odstraní i s vlhkostí, nejsou přilepovány do těsta.Poměr na těsto je 1kg teplého medu a 3 kg práškového cukru. S vodou opatrně.

Odvezl jsem před třemi léty včely na vzdálenost možná 3 km tak jako každoročně k lesu na stálé kočovné stanoviště, ale poprvé až po řepce a ne hned na jaře.Úly na původním stanovišti doma žádné nebyly , ale přesto byl kmen třešnč obalený včelami. Přistvil jsem po dvou dnech 2 úly a měl jsem z nich po přidání matek 2 krásná včelstva. V lese jsem pak neviděl delší dobu, že by zrovna moc létaly včely. Po návratu domů to byli ubožáci.
Přestěhoval jsem začátkem února 17 včelstev ze včelína na jiné místo asi 30 m, v lednu byl prolet. Na jaře , když začaly včely denně vyletovat, měl jsem jimi obalený vřelín. Pamatovaly si stanoviště celou zimu.
Nebývá to vžda stejné.


´úly - úly -úly ne ůly,

Už dávno bylo doporučeno kvasnicové těsto zásadně nepoužívat (hlavně ne na
jaře), protože podporuje rozvoj nosemy.
Před podáváním pylu a pylových náhražek v medotěstu je varování i v knize
"Včelařství" (vydání 2003, str. 216.)
A.B.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Sroll Josef
Sent: Tuesday, June 23, 2009 12:18 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: těsto

Osvědčené je kvasnicové těsto -

Pani Karla, prečítajte si túto diskusiu o premiestňovaní včelstiev na krátke vzdialenosti, zistíte, že nieto nič ľahšie ako bezpečné a rýchle premiestnenie včiel. Žiadne medzistanice, žiadna tráva na letáče, jednoducho pripraviť stanovište, večer včely uzavrieť, naložiť a previesť nové miesto. Doma na stanovište, nedávajte žiadne úle s plástami, ak tam nič nebude vrátia sa tam odkiaľ odleteli. Včela to už má vo svojej pamäti, pretože pri prvom výlete z úľa sa okamžite znovu orientuje, aj bez tráívy na letáčoch. Moje skúsenosti sú overené viacnásobnou praxou a nikdy to nezlyhalo.Ďakovné maily som dostal i od jednotlivcov z Česka.

Na tomto Fórume sa pýta včelár, ktorý to ide prvýkrát robiť!

http://vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&p=10417#10417

>Jinak by me zajimalo jak to kdo mate porychtovane, mate nejake vychytavky na vyrobu testa?
Ono umichat testo v mixeru bude nejspis o mixer, a vareckou to je taky pekna prace :-) T.H.<
------------------------------------------------------------
Marná sláva, pokud nemáte známého pekaře s potřebnou technikou a ochotou, tak to chce jedině lidské sádlo, vykasané rukávy, troubu (elektrickou) a pořádný vál. Je však možný nákup ve včelařských potřebách - pokud je vedou.
Tak s chutí do toho. JK

Ahoj je to blbost, nic tím nezískáš, je to běžné. Řešení jednnoduché není, velcí včelaři začínají nakupovat vysoušeče medu za cca 24 000 kč, možná by pomohlo větší množství souší, pokud už nemáš šílené komíny a jinak medovina...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?epkov? med
> Datum: 22.6.2009 09:07:09
> ----------------------------------------
> Ahoj, mám v ůlech po dvou nízkých nástavcích řepkového medu. Je zavíčkovaný
> až dolů komplet a refraktometrem jsem naměřil 20-21% vody. Mám s tím
> problém každý rok, potom kvasí. Je řešením víčka poškrábat, dát nástavky
> dolů aby med přenosili do prázdných souší? Kolik při tom asi spotřebují?
> Není to blbost? Případně co byste radili? Dík.
>
>
>

my jsme v JZD jezdily od pozemku k pozemku podle plodin a ničemu to nevadilo převáželo se v noci a na česna se naházela tráva. Jak se jí museli prodírat tak se zorientovaly a byl klid

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Včely a včelaři
> Datum: 23.6.2009 12:38:36
> ----------------------------------------
> Pro stěhování včel není ani tak důležité období, jako vzdálenost, na kterou
> chcete včely odstěhovat. Bude-li to blízko, budou se vracet na původní
> místo. V takovém případě je možné použít mezistanoviště - odstěhovat někam
> do vzdálenosti asi 5 km a po dvou, třech týdnech na místo blízké původnímu.
> S pozdravem
> Petr
> ----- Original Message -----
> From: "Karla" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 23, 2009 12:29 PM
> Subject: Re: Včely a včelaři
>
>
> Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v
> červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.
>
>
>
>
>
>

Klidně můžeš pokud ovšem nejsi v ochranném pásmu moru A POKUD JE TO DO JINÉHO KATASTRU TAK SOUHLAS SVS


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karla <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely a v?ela?i
> Datum: 23.6.2009 12:29:36
> ----------------------------------------
> Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v
> červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.
>
>
>

Mockrát všem děkuji za odpověď. Petr

Pro stěhování včel není ani tak důležité období, jako vzdálenost, na kterou
chcete včely odstěhovat. Bude-li to blízko, budou se vracet na původní
místo. V takovém případě je možné použít mezistanoviště - odstěhovat někam
do vzdálenosti asi 5 km a po dvou, třech týdnech na místo blízké původnímu.
S pozdravem
Petr
----- Original Message -----
From: "Karla" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 23, 2009 12:29 PM
Subject: Re: Včely a včelaři


Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v
červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.

Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.

Osvědčené je kvasnicové těsto - na 1kg moučkového sukru asi 7dkg obyčejných pekařských kvasnic. Bez medu. Smíchat, během několika dní se z toho stane těsto. Já jsem to dával do úlu ve formě placek zabalených do novin (jinak se všechno děsně upatlá) nahoru na rámky. Včely papír sešrotují a tahají z úlu měsíc a těsto vyberou, těsto jim chutná i když zrovna nevoní. Posledních pár desítek let už žádné podněcování nedělám. Do oplodňáčků ale jen klasické medocukrové těsto 1:3, ty se samy neuživí a krmení je nezbytné. Někteří autoři doporučují toto těsto připravovat v zimních měsících, neboť prý dojde k částečné inverzi cukru. Tento účinek jsem však na včelách nepozoroval, jen je v zimě na to víc času, těsto se nacpe do igelitových pytlíků a uloží. Když v létě zbude, dá se použít příští rok.
Před asi 20 lety byla k podněcování ve Včelařství diskuze, závěry celkem nijaké. Účinnější je vedení silných včelstev.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Petr
Sent: Tuesday, June 23, 2009 11:29 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: těsto

Poradí mi někdo jak a z čeho zhotovit těsto na krmení. Tedy recept.
začínám.

Rozehřátý med a prosátý moučkový cukr míchat za tepla, 30 - 40 st C, dokud
je těsto plastické a celistvé. Dobře se to dělá, když se těsto zhruba
namíchá za studena a potom na 30- 40 st C rozehřeje v troubě, pokud při tak
nízké teplotě v troubě funguje tepelná tegulace a dodělá. Na 1 díl medu
vychází až 5 dílů cukru.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Petr" <petr.sotola/=/reta.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 23, 2009 11:28 AM
Subject: těsto


> Poradí mi někdo jak a z čeho zhotovit těsto na krmení. Tedy recept.
> začínám.

> Poradí mi někdo jak a z čeho zhotovit těsto na krmení. Tedy recept.
> začínám.

Nedavno jsem koukal do literatury - vcelarstvi - Vesely, tak snad si to pamatuju dobre

pomer medu a mouckoveho cukru 1:3, lzice medu a tri lzice mouckoveho cukru, lze pridat i lehce vody ale s tim opatrne :-) Takove testo treba do vyjidaci klicky muze byt vrazedne :-)) V ulu to pak misto vyjedeni vytece...

Jinak by me zajimalo jak to kdo mate porychtovane, mate nejake vychytavky na vyrobu testa?
Ono umichat testo v mixeru bude nejspis o mixer, a vareckou to je taky pekna prace :-)

T.H.

Poradí mi někdo jak a z čeho zhotovit těsto na krmení. Tedy recept. začínám.

Je. Včera jsem tam sice nebyl, ale jak se udělá hezky, něco málo přinesou a pak to zase spotřebují.
Tonda
>Docela by mě zajímalo, co říkají váhy. Je to alespoň na nule, asi tak po týdení bilanci?

Kde môžem zistiť aké má chemické zloženie má feromón včelej matky. Dá sa použiť okrem iného aj na zabránenie rojenia včelstiev ?

Matkou to nemusí být, pokud kvalitně klade vajíčko vedle vajíčka. Došlo k nějakému nárustu a to může být i něčím jiným.

Osobně bych vzal druhý prázdný úl, vzal záložní vystavěné dílo, zdravý plod bez včel(asi v přepočtu 1-1,5kg v buňkách ve stavu vážení po vyběhnutí), úl původní dal stranou, úl nový se zdravým dílem a s plodem na pozici nemocného včelstva a včely přemetl. (metličku přefouknout po akci savem, nechat 30 min působit a potom přeprat a nechat vyvětrat)

Lze pokračovat v podávání KM, lze koncentrovaným savem přejet důkladně infikovaný úl. Všechny původní rámky bez milosti vyřadit. Jde o infekci.

...........
>Jiří (195.39.6.30) --- 22. 6. 2009
Re: asi zvápenatění plodu (36287) (36293)
Gusto, díval jsem se dnes na netu do encyklopedie včelařství, kde je zvápenatění plodu popsáno a jsou tam i fotografie. Skutečně se jedná v mém případě (bohužel) o ZP. Dnes jsem Savem postříkal prostor pod postiženým úlem, síto a chtěl jsem přidat ještě jeden Nassenheider s kyselinou mravenčí, ale pořád prší, tak až zítra. Snad se ZP nerozšíří do dalších včelstev. Postižené včelstvo má loňskou matku, je to F1-Vigor. Díky Vám všem, co jste mi poradili a napsali svoje zkušenosti.

Jiří<

Mám takový dojem, že zvápenatění si nosí včely ze snůšky (tak to psala tehdy literatura, když mě to trápilo) a desinfekce úlu a jeho okolí s tím moc nenadělá.
V té době jsem převáděl včely do Langstrothů, nové úly, nové rámky, nové matky, nové mezistěny, a bylo to v tom taky. A pak přešel rok a zvápěnatění se objevovalo ojediněle.
Spíš si myslím, že letos za tím je vlhké a studené počasí. Přeje plísním atd.

U ZP je důležité, kolik je toho v plástech, ne pod česnem.

Karel

Předpověď počasí na další měsíc zatím vypadá na to, že jestli máš ty rámky
ještě dnes s medem ve včelách, za tři týdny tam budou jen prázdné rámky. Ale
je to lepší než ty rámky nebo nějaké jiné zásoby ve včelách za takového
počasí nemít.
R. Polášek
---------
Dnes odpoledne bylo 12stC.
A výhled až do čtvrtka stejný. :-(

Docela by mě zajímalo, co říkají váhy. Je to alespoň na nule, asi tak po týdení bilanci?

Díky Karel

Gusto, díval jsem se dnes na netu do encyklopedie včelařství, kde je zvápenatění plodu popsáno a jsou tam i fotografie. Skutečně se jedná v mém případě (bohužel) o ZP. Dnes jsem Savem postříkal prostor pod postiženým úlem, síto a chtěl jsem přidat ještě jeden Nassenheider s kyselinou mravenčí, ale pořád prší, tak až zítra. Snad se ZP nerozšíří do dalších včelstev. Postižené včelstvo má loňskou matku, je to F1-Vigor. Díky Vám všem, co jste mi poradili a napsali svoje zkušenosti.

Jiří

pepan:>je nutné med vždy v celém objemu promíchat<
..........

Ano, tomu se říká homogenizace medu a tu umí zpracovatelé medu a víceméně to neumí příležitostní prodejci medu ze dvora.

Řepka je už nějakou dobu odkvetlá a jestli to je opravdu ona, je bílá jak by bílá byla. Těžko radit, ale asi bych ji hned vytočil pokud to jde. Pokud ne, tak co jde a zkrystalizované zbytky zcelí včely s příležitostní podzimní snůškou.

Předpověď počasí na další měsíc zatím vypadá na to, že jestli máš ty rámky
ještě dnes s medem ve včelách, za tři týdny tam budou jen prázdné rámky. Ale
je to lepší než ty rámky nebo nějaké jiné zásoby ve včelách za takového
počasí nemít.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Dan" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 22, 2009 9:06 AM
Subject: řepkový med


> Ahoj, mám v ůlech po dvou nízkých nástavcích řepkového medu. Je
zavíčkovaný
> až dolů komplet a refraktometrem jsem naměřil 20-21% vody. Mám s tím
> problém každý rok, potom kvasí. Je řešením víčka poškrábat, dát nástavky
> dolů aby med přenosili do prázdných souší? Kolik při tom asi spotřebují?
> Není to blbost? Případně co byste radili? Dík.

To je právě problém zavíčkovaného medu u řepky včely ho donášejí rychleji než ho stačí vysušit jiné nezavíčkované plásty tuto vlhkost nemají tam může být i 16% vody osobně jim nedovolím aby to všechno zavíčkovaly a vytáčím vše tím tu vlhkost srazím níže. pokud se nedostanu pod 20 % stáčím z čeřící nádob y je do 18% a přidávám další. Voda má tu vlastnost ,že vystupuje v medu nahoru. Ve stáčecí nádobě takový med může mít na spodku nádoby může mít16% a nahoře 24%. na konec pak stačí fén který tu vodu svrchu vyfouká. Zpracovatelé medu to dělají tak , že medy v vysokým obsahem vody smíchají tak aby se dostali pod 20 % Proti zkvašení ve sklenicích je nutné med vždy v celém objemu promíchat aby nakonec nedošlo k tomu , že v posledních sklenicích bude med kterému právě hrozí kvašení. Zkvasit med s obsahem vody pod 23% vody to je již velké umění.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Chmel??ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dan - ?epkov? med
> Datum: 22.6.2009 10:53:14
> ----------------------------------------
> Řepkový med v tuto dobu a ještě ke všemu v zavíčkovaných plástech odshora
> dolů a že by měl 21% ? Doporučoval bych vypůjčit si jiný refraktometr a
> porovnat s tím Vaším.
>
>
>

Řepkový med v tuto dobu a ještě ke všemu v zavíčkovaných plástech odshora dolů a že by měl 21% ? Doporučoval bych vypůjčit si jiný refraktometr a porovnat s tím Vaším.

Ahoj, mám v ůlech po dvou nízkých nástavcích řepkového medu. Je zavíčkovaný až dolů komplet a refraktometrem jsem naměřil 20-21% vody. Mám s tím problém každý rok, potom kvasí. Je řešením víčka poškrábat, dát nástavky dolů aby med přenosili do prázdných souší? Kolik při tom asi spotřebují? Není to blbost? Případně co byste radili? Dík.

Je to choroba slabších včelstev nebo náchylnějších včelstev nebo včelstev
oslabených nějakým zásahem včelaře a za nepříznivého počasí. Typický je
výskyt v květnu červnu. Pokud se objevilo jen u jednoho včelstva z vícera,
je třeba zjistit proč. Typicky to bývá, když je včelstvo slabší v příliš
velkém prostoru úlu a navíc oslabeno nějakým zásahem včelaře, který třeba
rozfrcal dříve kompaktní plodové hnízdo do více nástavků nebo mezi nástavky
jsou velké mezery, kterými proniká do úlu noční chlad a vlhkost a podobně.
Letos toho asi bude hodně, počasí odpovídá a ještě nějaký týden tomu tak
bude, v současné době jarnímu květnovému, navíc vlhkému a bez snůšky, která
je nyní na konci června květová už podstatně slabší než v květnu a
medovicová je likvidována deštěm.
Pokud jsou všechny včelstva na stanovišti ošetřována zhruba stejně, mají
zhruba stejně zásob a stejnou sílu, tak jedno včelstvo výrazně víc napadené
zvápenatěním je důvod k výměně matky. Pokud jsou všechna včelstva napadená
zhruba stejně, je třeba zásahy, které posílí životaschopnost včelstev. V
první řadě odstranění neobsazených prostor, třeba prázdných medníků, rozumné
zúžení plodiště o nějaký nádstavek navíc, pokud jich je tam hodně, pokud
mají méně než 10 - 5 kilo zásob, podněcování, odstranění případné měli s
kuklama ze dna úlů atd. Cílem je dosáhnout, aby se včelstva dostala do stavu
mírné snůšky, kdy matka stále klade a kdy si může dovolit zaklást i krajní
rámky a nastavky, protože včely i na nich udrží bez problémů teplotu 35 st C
potřebnou pro výchovu plodu. Za takového režimu se včely zaktivují a jejich
čisticí pud se projeví tím, že mrtvé kukly a jiný infikovaný materiál
nebudou vynášet pouze do neobsazených chladných částí úlů, kde budou sporami
dále infikovat včelstvo, ale budou většinu tohoto materiálu vynášet ven pryč
z úlu. Mělo by se to během 14 dnů projevit ve zvýšení ploch plodu a zmizením
zvápenatění. Zužování je jinak opatření, které zase jde proti opatření proti
rojení, takže pokud se zůžení přežene, hlavně pokud se nechá hodně přes
dobu, kdy zvápenatění zmizí a včely se rozjedou, mohou se vyrojit, takže se
zůžením opatrně. Také to jde proti medné snůšce, ale stejně teď počasí na
snůšku není a když se to povede, ještě by mohla jít zachytit červencová
snůška, pokud nějaká bude. Stejně, pokud by včelstva přežila do nějakého
lepšího počasí a nějaké snůšky, zvápenatění by pravděpodobně samo zmizelo,
ale to by už včelstva byla hodně slabá a snůška by stejně byla na nic.
Další opatření jsou již pomocné, jako třeba ta kyselina mravenčí nebo potom
obecně zrychlení výměny rámků, čištění úlů a potom taky obecně zrychlení
výměny matek atd.
Pokud se tady bavíme o přírodních materiálech, tak dobré protiplísňové a
protibakteriální účinky by měl mít výluh z křídlatky. Údajně je obsah těchto
látek jeden z důvodu, proč je křídlatka tak agresívní, není prostě napadána
chorobami. Na včely jsem ji ale nezkoušel ani nevím o někom jiném, kdo by to
zkoušel.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:51 PM
Subject: asi zvápenatění plodu


> Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
> načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
> ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo
zasíťovaného
> dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
> jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
> literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
> Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
> jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to
v
> literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata,
ale
> snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
> Děkuji za rady.
>
> Jiří

Kdepak byste dneska koupil pivo s chmelem.

>Hned mě napadlo, že se jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí<
------------------------------------------------------------
Před tím, než jsme začali používat kyselinu mravenčí se i u mých některých včelstev objevilo zvápenatění plodu. Mumie byly v buňkách i na podložkách. Tenkrát jsem také prováděl výměny matek jak doporučovala literatura. Bohužel neúspěšně. Včely to asi nečetly. Jeden dnes již nežijící včelař mi poradil, že mám použít jakýkoli prostředek který vyprovokuje zvýšení čistícího pudu včelstev. Důležité je narušit vnitřní prostředí v úlech a to jakýmikoliv prostředky, které do úlu nepatří - včely na ně (použité prostředky) nejsou zvyklé a snaží se odstranit vše co do úlu nepatří. Tenkrát jsem použil 8% kvasný ocet (kuchyňský)a v něm jsem vypral podložky a ještě mokré a páchnoucí je vkládal do úlů. Každý den (cca 3 týdny) jsem poctivě podložky ometal a mumie pálil. Pokaždé jsem podložky vždy omyl a nechal nasáknout novou dávkou octa. Intenzita spadu mumií se postupně snižovala. Stejného efektu můžeme údajně dosáhnout i při použití práškového cukru nebo postřikem roztokem hypermanganu. To jsem ale neměl příležitost vyzkoušet a proto to nemohu potvrdit. Od té doby kdy používám kyselinu mravenčí jsem neměl příležitost se s tak intenzivním napadením mých včelstev plísní Ascosphaera apis setkat. Dnes, když na podložce některého včelstva objevím několik zvápenatělých mumií neodkladně postupuji tak, že odstraním a spálím veškeré postižené části plástů nebo celé plásty, včelstvo přeložím do čistého vydesinfikovaného úlu (úlové dno a nástavky), vyměním matku a pro narušení vnitřního prostředí úlu a zvýšení čistícího pudu včel použiji Formidol opakovaně 2 - 3x, nebo je možné použití dlouhodobých odpařovačů kyseliny mravenčí.
JK

Jiří:>Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.<
..........
Ano,to je nadmíru rozumné, protože k diskuzi je vhodné třeba to pivo na praskající asky. To je zajímavé a stojí to za vyzkoušení. Vše ostatní je stokrát popsáno v chytrých knížkách a článcích o zvápenatění. Tedy jestli to je zvápenatění, protože i vyházený starý pyl mne letos už dvakrát dostal do omylu a stačilo se zhýbnout abych viděl nahromádkované pergy místo larvárních "zkamenělinek". Chtělo by to do diskuze od Jiřího foto toho co popisuje aby byla jistota, že diskutujeme o jeho případu.

Někdy po roce 2000 toho bylo plno u většiny včelařů. Objednával se kvůli tomu formidol.
Já objednal Vigorky a bylo to vyřešené.
Důležité je, aby vynesly plod v barvě bílé. Nebo ještě dřív, hned jak uhyne. Šedý je už od plodnic a infikuje okolí. Konstrukce dna atd. by ho neměla zadržovat.

Myslím, že od té doby je víc chovů co šlechtí na čisrtící pud. Včely to nosí z venčí a letos jestli bude vlhko pokračovat si možná ještě užijeme.
Plísní i melecitozy. :-(

Karel