76646

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Luboš (193.165.208.202) --- 24. 7. 2009
Re: (36954)

Kupte si ve včelařské prodejně měřák % vody v medu. A potom točte pokud je někde okolo 19% max. Zavíčkování v tomto bláznivém roce neznamená nízký obsah vody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 24. 7. 2009
Preletak

Zdravim vespolek,

v stredu tohoto tydne jsem poprve vyzkousel udelat preletak, do te doby jsem vzdy tvoril vcelstva pomoci oddelku, ktere mam jiz vyzkousene a funguje mi vyborne. Vzhledem ktomu, ze jsem preletak tvoril poprve, tak jsem mozna jeste udelal nekde nejake chyby, nicmene v tomto okamziku jsem toho nazoru, ze preletak ma mnoho uskali a taktez nevyhod. Vcelstvo ktere je odlozeno je nadmiru ohrozeno loupezi, ikdyz se jednalo o tri nastavky 39x24, tim ze chybi letavky je treba ul uplne v podleti zavrit, jinak Vam jej oststni vcely kompletne vyberou ( stihl jsem to naposleni okamzik). Je treba podavat vodu, protoze ve vcestvu je mnoho otevreneho plodu a nejsou k dispozici zadne letavky. V nove vzniklem vcelstvu zustanou letavky, ktere v tomto okamziku svadi boj s trubci - pomer je temer 1:1. Mlada oplozena matka byla prijata mladuskami ( ktere jsem strepal z ramku z medniku), 1/3 letavek je venku na cesne a protestuji proti teto zmene. Verim, ze za par dnu se vse ustali, ale prislo mi to jako velky sok pro obe vcelstva.
Priste budu volit radeji oddelek do plemenace.
Jestli mate nekdo jine lepsi zkusenosti, tak se ozvete, treba jsem mohl nekde udelat chybu.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 7. 2009

Prosím o radu!
Začíná mi kvasit med!Je z jabloňového sadu,takže snad téměř druhový.
Stanoviště bylo uprostřed 60ha,tak proč by lítaly někam do dáli,že?
Holky určitě žádnou chybu neudělaly,takže kde jsem ji udělal já?
U nás na spolku mi řekli,že jsem vytáčel moc brzo!No jo,jenže já
vytáčel zavíčkovaný.
Jeden "prastarý včelař"mi doporučil úlovou váhu.Že,když 4dny po sobe
přibydou 2kg na váze,tak je čas "točit".
Tak jak?A jestli jo,tak kde ji můžu splašit?A když už tak pěkně
prosím o rady,tak potřebuju radu.Jaké se vám osvědčilo nejvíce?
Díky.


--
Vyzkoušejte nový antivirus Kaspersky Internet Security 2010. Nejspolehlivější
ochrana před všemi druhy on-line zločinů již za 940 Kč. www.kaspersky.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 7. 2009
Re: Vzdálenost nejbliích trubčích shromadi - překáka páření (36946) (36952)

Nepsal jsem, že znemožňuje chov matek, jen zhoršuje. Svého času jsem taky
choval matky přímo v úlech kočovného včelína, na prostoru o šířce těsně nad
dva metry ve dvou řadách půl metru nad sebou bylo dvakrát po 5 úlech,
zvenku to byla hladká stěna včelína s 10 barevnými česny a očky nad nimi.
Přesto se matky po provedení jednoduchého opatření - čerstvého nátěru česna,
dokázaly vcelku spolehlivě vrátit do svého česna a to včelín byl občas
umísťován do polí na nechráněná místa s občas soustavnými poryvy větru.
Které občas odfoukávaly přistávající létavky až o metr mimo ty správná
česna. Co se týká nástavků, taky jsem svého času zkoušel kvůli budoucímu
spojování odchovávat oddělek s novou matkou podstavený pod produkčním úlem
nebo naopak postavený na produkční úl a se ztrátami matek nebyl problém.
Jedná se o to, že když jsou oddělky v samostatných úlcích, je lepší je mít
někde stranou od produkčních včelstev, protože potom úspěšnost je o nějaká
procenta lepší, o 1 - 2 matky z 10 - 20 chovaných.....
Co se týká stavění včelstev za sebe, já mám zkušenost s dvěma stanovišti
dvou včelařů. Jeden měl stanoviště na své zahradě u svého domu na jižní
straně včely obrácené k jihu vyletovaly nad jeho zahradu a druhý měl svá
včelstva o cca 10 -15 metrů jižněji na severním okraji zase své zahrady zase
česny obrácené k jihu. A "severní" včelař" si stěžoval na soustavný
nedostatek a úbytek včel. Bylo to v podstatě na rovině, stanoviště nebyla
oddělena žádnou překážkou kromě řídkého průhledného ovocného stromového a
keřového porostu běžného tehdy na zahradách, stanoviště byla mezi sebou
viditelná. Podle mého názoru byly přílétající létavky "severního" včelaře
stahovány do úlů "jižního" včelaře, ten měl taky i víc úlů.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 24, 2009 12:41 PM
Subject: Re: Vzdálenost nejbliích trubčích shromadi - překáka páření


> Z důvodu zamezení loupeže a také z důvodu, aby nebyla matka vracející se
> zen snubního proletu strhnuta do koridoru produkčních včelstev se
> doporučuje, umisťovat oddělky mimo včelnici do takové vzdálenosti, aby se
> létavky neměly
> snahu vracet do mateřského úlu. Moje otázky: nebude tato vzdálenost potom
> překážkou pro dobré oplodnění matky? Do jaké vzdálenosti se matka odlétá
> pářit? V jaké vzdálenosti od stanovišť se trubci shromažďují?
>
> Skúsim Vám odpovedať z pohľadu mojej praxe:
> mám vybudovanú včelnicu zo všetkým čo k nej patrí, úle v dvoch radoch po
35
> včelstiev, s medzerou medzi nimi 6 m (2 m za prvým radom je vysoká stena
> viniča), plus ešte do 5O oplodňovacích jednotiek (OJ), zasa v jednom rade,
> tesne pri sebe, letáčiky sú od seba 18 cm, 21 na jenej strane, z opačnej
> taktiež 21, medzi letáčkmi sú vložené zábrany pre styk medzi sebou, OJ sú
> jednotnej farby (šedej) bez farebného rozlíšenia a bez nejakej farebnej
> značky. Ďalších 8 OJ je u umiestnené v 4-och plastických nádobách (je
> rozdelená priehradkou-prepážkou na dve časti) na kvety-kytky, znovu z
> obidvoch strán na koncoch sú letáčiky. Týmto som Vám odpovedal aj na vašu
> otázku, či blízkosť výletov kmeňových včelstiev budú ovplyvňovať, nebudú,
> moje výsledky to potvrdzujú
> Z pohľadu p. Poláčeka, je to vražedné, ale moja prax je vynikajúca, matky
> sa oplodňujú bez problémov až na malé výnimky, ktoré ale nesúvisia so
> stratou pri ich návrate z oplodňovacích letov, stratia sa ešte skôr, ako
> robia prvé orientačné prelety, hlavne pre chyby včelára. Aj tento už
> netypický mesiac pre chov M, je um mňa vynikajúci.
>
> Trúdie zhromaždištia neovplyvňuje sa páriaca sa M, ale vhodné miesta v
> teréne, kde sa rok čo rok zhromažďujú trúdy a čakajú na svoje vyvolené,
> ktoré to miesto vždy nájdu i keď tam nikdy neboli.
> Vzdialenosť môže byť 1 km až po 3-5 km, ale to je pre M nie podstatné,
> matka vynikajúco lieta a má ešte lepší orientačný zmysel pre svoj návrat.
> Raz v živote som mal šťastie vidieť toto divadlo, akt párenia sa matky,
asi
> 1 km od včelnici, kde bol v tom čase 100 včelstiev. Akt prebiehal presne
> tak ako je popísaný v literatúre, zhluk asi 300 trúdov, vo výške 8-10 m
> poletovali v závese M, občas zrazili spadli k zemi a znovu vzlietli k M,
> trikrát sa to stalo, potom som stratili zo orného poľa mojich očí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 24. 7. 2009
Re: Vzdálenost nejbližších trubčích shromaždišť - překážka páření (36946)

Z důvodu zamezení loupeže a také z důvodu, aby nebyla matka vracející se zen snubního proletu strhnuta do koridoru produkčních včelstev se doporučuje, umisťovat oddělky mimo včelnici do takové vzdálenosti, aby se létavky neměly
snahu vracet do mateřského úlu. Moje otázky: nebude tato vzdálenost potom překážkou pro dobré oplodnění matky? Do jaké vzdálenosti se matka odlétá pářit? V jaké vzdálenosti od stanovišť se trubci shromažďují?

Skúsim Vám odpovedať z pohľadu mojej praxe:
mám vybudovanú včelnicu zo všetkým čo k nej patrí, úle v dvoch radoch po 35 včelstiev, s medzerou medzi nimi 6 m (2 m za prvým radom je vysoká stena viniča), plus ešte do 5O oplodňovacích jednotiek (OJ), zasa v jednom rade, tesne pri sebe, letáčiky sú od seba 18 cm, 21 na jenej strane, z opačnej taktiež 21, medzi letáčkmi sú vložené zábrany pre styk medzi sebou, OJ sú jednotnej farby (šedej) bez farebného rozlíšenia a bez nejakej farebnej značky. Ďalších 8 OJ je u umiestnené v 4-och plastických nádobách (je rozdelená priehradkou-prepážkou na dve časti) na kvety-kytky, znovu z obidvoch strán na koncoch sú letáčiky. Týmto som Vám odpovedal aj na vašu otázku, či blízkosť výletov kmeňových včelstiev budú ovplyvňovať, nebudú, moje výsledky to potvrdzujú
Z pohľadu p. Poláčeka, je to vražedné, ale moja prax je vynikajúca, matky sa oplodňujú bez problémov až na malé výnimky, ktoré ale nesúvisia so stratou pri ich návrate z oplodňovacích letov, stratia sa ešte skôr, ako robia prvé orientačné prelety, hlavne pre chyby včelára. Aj tento už netypický mesiac pre chov M, je um mňa vynikajúci.

Trúdie zhromaždištia neovplyvňuje sa páriaca sa M, ale vhodné miesta v teréne, kde sa rok čo rok zhromažďujú trúdy a čakajú na svoje vyvolené, ktoré to miesto vždy nájdu i keď tam nikdy neboli.
Vzdialenosť môže byť 1 km až po 3-5 km, ale to je pre M nie podstatné, matka vynikajúco lieta a má ešte lepší orientačný zmysel pre svoj návrat. Raz v živote som mal šťastie vidieť toto divadlo, akt párenia sa matky, asi 1 km od včelnici, kde bol v tom čase 100 včelstiev. Akt prebiehal presne tak ako je popísaný v literatúre, zhluk asi 300 trúdov, vo výške 8-10 m poletovali v závese M, občas zrazili spadli k zemi a znovu vzlietli k M, trikrát sa to stalo, potom som stratili zo orného poľa mojich očí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 7. 2009
Re: ?ly a d?evo

Nojo, jenže původní dotaz zněl na jakou tloušťku a šířku
vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal tloušťku
25mm a šířku 180mm. A potom na možnost sušení ve skleníku.
Jaký dotaz, takové odpovědi......
Takhle, desky o síle 3 centimetrů, pokud budou dobře vzdušně proloženy a na
vzdušném místě, by měly po zbytek léta do druhé polovině zimy spolehlivě
stihnout proschnout. Pozor bych si dával na příliš široké desky, i když
nemůžu říct že takhle široké desky se budou v nástavcích stoprocentně
kroutit a praskat. Zase ta možnost dělat stěny nástavků z jedné dostatečně
široké desky bez nějakého skládání a lepení navíc je lákavá. Jak byly
nástavky dobře udělané, to jest jak se budou případně kroutit a praskat se
projeví v plné míře nejdřív až po cca roku užívání venku, definitivně
nejdřív po dvou letech. Bude to hodně záležet na detailech toho dřeva,
zkušený truhlář by to možná po pohledu a poklepu řekl, na dálku se to nedá.
Doporučil bych z toho důvodu už teď část nástavků složit z užších desek, aby
bylo porovnání. Dále bych doporučil věnovat velkou pozornost kvalitě pérek,
pokud budou řezaná z desky, nemělo by to být přes léta, podélně se potom
snadno štípou. A nakonec bych doporučil se připravit na to, že spoj péro
drážka může v těch nástavcích selhat a potom bude třeba nástavky dodatečně
spojit vruty, na každý spoj 20 cm vysoký 3 - 4 vruty nějak 3x70.
Jinak já bych asi surové kmeny si nechal rozřezat na fošny 7 cm silné ( na
své současné cirkule mám maximální prořez 6,5 cm, jestli se nepletu ) a po
pořádném několikaletém proschnutí z toho řezal desky těch cca 6,5 cm široké
a ty rovnou bez hoblování, jen s nějakým srovnáním kraje, spojoval do stěn
na patřičnou výšku. Maximálně bych po slepení desky trochu z venkovní strany
přejel šmirglem. Dnešní ostré vidiové pily, pokud je pila v pořádku, člověk
řeže rozumně a dřevo je suché a není to zrovna nějaké problémové dřevo,
umožňuje řezat s takovou kvalitou povrchu, že hoblování pro úly je zbytečné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Boleloucký" <boleloucky.petr/=/gmail.com>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 23, 2009 5:24 PM
Subject: Re: ?ly a d?evo


Dobrý den,
Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor. Dostal jsem nekolik
opačných názorů. Děkuji za snahu, ale jsem v situaci, kdy bych potřeboval
vyrobit několik úlů pro přechod na optimal a poté se mohu věnovat
zdokonalování svých truhlářských dovedností v lepení vrstev dřeva, či
cinkování.
Předem děkuji a přeji příjemný den.
P.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 7. 2009
Re: Vzdálenost nejbližších trubčích shromaždišť - překážka páření (36946)

Oddělky by se měly umisťovat tak, aby výlety včel nešly do výletu včel
produkčních včelstev. Potom se skutečně vzájemně ovlivňují. Takže pokud jsou
oddělky ve stejné řadě s produkčními včelstvy a česna mají namířené stejným
směrem, měly by být oddělky od produkčního včelstva nejméně 2 - 3 metry.
Oddělky by potom neměly být před včelstvy a taky ne hned za včelstvy. Když
mají česna namířena výrazně jiným směrem, zas to tak moc nevadí. Pokud ale z
nějakých provozních důvodů je oddělek na nebo pod včelstvem nebo těsně
vedle, zas to nějak zásadně moc nevadí. Pouze v závislosti na tom, jak je
vizuálně oddělen vstup do oddělku a vstup do česna produkčního včelstva
stoupá procento matek ztracených při oplozovacím výletu a taky procento
zalétaných včel, oddělek musí být prostě o něco silnější..
Umístění oddělků na stanovišti vůbec nesouvisí s loupeží, protože jak začnou
včely slídit, postupně proberou doslova decimetr po decimetru plochu kolem
stanoviště na desítky až stovky metrů daleko. Neexistuje, že by jakkoliv
schovaný oddělek nenašly. Obrana před loupeží není schování oddělku, ale
dělat životaschopné oddělky a mít je v takovém úlku, aby se i s tím omezeným
počtem včel, co v oddělku jsou, dokázaly ubránit. Je to takové neustálé
testování, slídičky se snaží proniknout do všech možných úlů a úlku a
odletět zpět ve zdraví s nakradenou sladinou, strážkyně jim nejdřív prostě
jen brání ve vstupu do úlu a později se s nimi perou a vzájemně se zabíjejí.
To je poměrně běžné v době mimo snůšku, že je vidět občas na česnu se
peroucí včely. Kdykoliv, jak se podaří dostatečnému množství slídilek
vniknout dovnitř úlu a naloupit sladinu, ve svém mateřském včelstvu zatančí
taneček a rozdají uloupenou sladinu s vůní toho úlku. A plná síla létavek
toho loupícího včelstva potom vyrazí na označené místo a pokouší se dostat
dovnitř toho úlku a taky si nabrat sladinu....
Matky na oplozovací prolet létají snad stovky metrů, snad kilometr.... U
trubců byl zaznamenán dolet až 15 kilometrů, v horských údolích, kde zřejmě
tak daleko létat museli, v normální krajině to budou trubci z pár
nejbližších okolních stanovišť.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "trestik" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 24, 2009 9:45 AM
Subject: Vzdálenost nejbližších trubčích shromaždišť - překážka páření


Z důvodu zamezení loupeže a také z důvodu, aby nebyla matka vracející se ze
snubního proletu strhnuta do koridoru produkčních včelstev se doporučuje,
umisťovat oddělky mimo včelnici do takové vzdálenosti, aby se létavky neměly
snahu vracet do mateřského úlu. Moje otázky: nebude tato vzdálenost potom
překážkou pro dobré oplodnění matky? Do jaké vzdálenosti se matka odlétá
pářit? V jaké vzdálenosti od stanovišť se trubci shromažďují?

J.T.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 7. 2009
Re: vecne bremeno (36878) (36938) (36948)

Jednou jsem brousil na internetu volně přístupnými údaji z katastru
nemovitostí a zjistil jsem, že u poměrně dost mých sousedů, kde bydlí v
jednom baráku staří rodiče a děti, tak cca třetina , polovina případů je
tak, že rodiče přepsali svůj barák někomu z další generace a sami si
vymínili věcné břemeno bydlení na dožití... Jak to ale mají s konkrétním
soužitím, nevím, musí se prostě nějak dohromady snést a domluvit, jinak to
je zřejmě velký problém.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 24, 2009 11:01 AM
Subject: Re: vecne bremeno


> Doživotní bydlení není ale věcné břemeno. Mám to s matkou, ale je to v
> darovací smlouvě. I podmínky, jako třeba její návštěvy aj. V katastru toto
> nemám. Věcné břemeno je třeba chůze po pozemku.
> Tonda
> >podívej se do katastru nemovitostí
> Věcné břemeno je tam zanesené

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 24. 7. 2009
Re: vecne bremeno (36878) (36938)

Doživotní bydlení není ale věcné břemeno. Mám to s matkou, ale je to v darovací smlouvě. I podmínky, jako třeba její návštěvy aj. V katastru toto nemám. Věcné břemeno je třeba chůze po pozemku.
Tonda
>podívej se do katastru nemovitostí
Věcné břemeno je tam zanesené

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 24. 7. 2009
RE: smrtici lipa (36831) (36834) (36860) (36876) (36936)

V některých letech pozoruji úhyn včel na lípě malolisté (původní druh). V nadmořské výšce 580m, jedna lípa je u cesty s rovným hladkým povrchem. Mrtvých včel tam je velké množství jdoucí do tisíců. Vliv nějakého chemického ošetření nepřichází v úvahu, lípy jsou vysoké a terén kopcovitý, bez polí. Když rozkvetou lípy, znamená to (v této loklitě), že už nebude snůška, co tam je tak vytočit a začít krmit.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, July 23, 2009 6:09 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: smrtici lipa

v KNIZE VČELÍ PASTVA se uvádí u lipy stříbrné nektarodárnost deseti květů 30,5 mg cukernatos nektaru 25.5 % a produkse cukrů 7,1 O nějaké jedovatosti pro včely není ani zmínka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 24. 7. 2009
Vzdálenost nejbližších trubčích shromaždišť - překážka páření

Z důvodu zamezení loupeže a také z důvodu, aby nebyla matka vracející se ze
snubního proletu strhnuta do koridoru produkčních včelstev se doporučuje,
umisťovat oddělky mimo včelnici do takové vzdálenosti, aby se létavky neměly
snahu vracet do mateřského úlu. Moje otázky: nebude tato vzdálenost potom
překážkou pro dobré oplodnění matky? Do jaké vzdálenosti se matka odlétá
pářit? V jaké vzdálenosti od stanovišť se trubci shromažďují?

J.T.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36930) (36932) (36943)

takto dělají mezistěny v Africe
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0905/jak-delaji-mezisteny-v-africe

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 23. 7. 2009
Re: kladení matky (36942)

Zdravím vás přátelé včelaři,ví někdo za jak dlouho se rozklade mladá kladoucí matka přidaná do oddělku?

Za normálnych okolností, prijímacie včely sú stotožnené s materskou látkou pridávanej M, u mňa ploduje už na druhý deň (ale to v prípade, že po svojom oplodnení v oplodňovacej jednotke už položila prvé vajíčka, čo zistím priamou kontrolou. Ja nečakám na kontrolu týždeň-dva, ako som aj ne tejto konferencii čítal. pri použití správneho technologického postupu, sa netreba obávať vstupu do včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (80.188.56.170) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36930) (36932)

Také jsem to zkoušel, ale spíše pro svíčky. Aby se to nelepilo formu jsem namočil či polil vodu s Jarem /smáčedlem/. U mne to platilo /nějaká umělá hmota, kdysi dávno jsem to našel/ , zda by to bylo vhodné pro beton, nevím. Na suchou formu nebo politou vodou se vosk vždy přilepil a nešel dobře ani seškrábat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (213.191.104.250) --- 23. 7. 2009
kladení matky

Zdravím vás přátelé včelaři,ví někdo za jak dlouho se rozklade mladá kladoucí matka přidaná do oddělku?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

moyzes (193.86.145.205) --- 23. 7. 2009
genet. modifik. potraviny

Protože většina čtenářů této konference nemá přístup k minule uvedenému příspěvku, dovoluji si CITOVAT : Gen vložený do GM sóji se přenáší do DNA bakterií žijících v našich střevech a nadále působí. T.zn., že se přímo v našem těle mohou tvořit potenciálně škodlivé GM proteiny ještě dlouho poté, co GMO přestaneme jíst.Jinak: jestliže sníme jediný lupínek vyrob. z BT kukuřice, mohou střevní bakterie přeměnit naše trávící systémy na živé továrny na pesticidy, možná až do konce života.
Bohužel, nelze vše citovat.
Genetik David SUZUKI : "pokusy nebyly nikdy provedeny a pokusnými morčaty se se nyní stáváme my" , "Každý kdo říká - my víme, že je to úplně bezpečné, je buď neuvěřitelně hloupý, nebo záměrně lže"!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

moyzes (193.86.145.205) --- 23. 7. 2009
geneticky manipulované potraviny

Nejsem ani distributorem, ani jinak vázán na časopis WM.Přesto doporučuji přečíst článek ze stránky 56, "Česká Akademie věd podpoří pěstování modif. kukuřice, příp. i jiných plodin. Ve 12 let trvajícím výzkumu nezjistila jejich nepříznivý vliv na životní postředí."

A CO LIDÉ ,? ZKOUMAL NĚKDO, CO TO DĚLÁ S NIMI???


WM Magazín,ŠÉFREDAKTOR JIŘÍ WOJNAR, 17.LISTOPADU 146, 738 02 FRÝDEK MÍSTEK
Objednat lze na č. 234 092 851

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: V?sadba geneticky modifikovan? kuku?ice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36872) (36899)

Já sem nepsal že je to šlechtění . ale přenášení genů Tam dokonce dochází k ovlivňování toho roubu podnoží Kde různými podnožemi můžeme měnit částečně vlastnosti nového jedince Duplikáty přesně stejných vlastností získáme jen řízkováním nebo meristyrénovým množením.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?sadba geneticky modifikovan? kuku?ice kontaminace medu (36760)
> (36762) (36765) (36766) (36859)
> Datum: 22.7.2009 21:07:04
> ----------------------------------------
> Pepane, plně s tebou souhlasím, jen z toho vynech roubování a očkování.
> Roubováním a očkováním se pěstují - rozmnožují       duplikáty původního druhu,
> to není šlechtění. Genetické šlechtění přirozeným způsobem je křížení -
> opylování jedné odrůdy jinou odrůdou (někdy i mezidruhově).
> Tato hysterická diskuze lidí, kteří tomu ale vůbec nerozumí je jen bla bla
> bla.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: vecne bremeno (36878)

podívej se do katastru nemovitostí
Věcné břemeno je tam zanesené

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jarka <m.alatko/=/seznam.cz>
> Předmět: vecne bremeno
> Datum: 22.7.2009 15:16:10
> ----------------------------------------
> Mam otazku ohledne vec.bremena:
> Můj otec si vymínil doživotní bydlení v mém domě, ale on se po dlouhé době
> odstěhoval a zanechal mi rozkopaný rod.dům což jsem majitelka domu.
> Jenže jsem slyšela že on si ho vymínel ústně ale nevím jestli se může znovu
> vrátit do mého domu?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36834) (36860) (36876) (36936)

Zrovna Drašar, který je autorem Včelí pastvy píše jinde o lípách ve
Včelařství,str.209/r.1985 a že nedoporučuje sázet lípu stříbrnou kvůli
občasné galaktóze, kterou neumí včely zpracovat a hynou nani.

2009/7/23 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> v  KNIZE VČELÍ PASTVA se uvádí u lipy stříbrné nektarodárnost deseti květů 30,5 mg cukernatos nektaru 25.5 % a produkse cukrů 7,1 O nějaké jedovatosti pro včely není ani zmínka.
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: smrtici lipa
>> Datum: 22.7.2009 14:00:35
>> ----------------------------------------
>> v odborných parkových brevířech je uvedeno v poznámkách:
>> Lípa stříbrná je pro včely a čmeláky toxicka.
>>
>> Toxická je jakkákoli droga která vykazuje více než běžný stav v  chování
>> jedince. Jestli způsobí v závislostech smrt vyčerpáním je to závislé od
>> hodnoty smrtelné dávky. Jestli jde o lípu je tedy jedno jestli má menší
>> hodnotu cukru v nektaru, protože je mnoho jiných snůškových rostlin
>> atraktivní pro včelu bez nektaru, ale jen s pylem nebo propolisem. To co
>> navíc produkuje lípa bude nadměrné množství atraktantu způsobující smrt
>> vyčerpáním.
>> .........
>>
>> Zdenek:>Pak ale se zjistilo, ze jedovaty ten nektar neni a ze ten umirajici
>> hmyz dole byl energeticky vycerpan, stacilo je nakrmit cukernym roztokem a
>> ejhle ozili.
>>
>> Dnes se obcas tvrdi, ze umirani zpusobuje souhra faktoru, zejmena absence
>> jine snusky v lokalite a hromadne nalety hmyzu na jedinou kvetouci lipu,
>> ktera pak tolik hladovych krku nemuze uzivit.
>>
>> Ja si ale myslim, ze uplne to nesedi, protoze stejny efekt by pak musela
>> mit kazda nektarodarna rostlina kvetouci ve snuskove mezere.
>>
>> Pokud si pamatuji, kdesi zjistili, ze nektar ze stribrne lipy obsahuje o
>> hodne mene cukru nez u nasich domacich lip.
>> Takze neni to uplne vyjasnene, ale vysadba cizokrajnych lip mi jako vcelari
>> je proti srsti. <
>>
>>
>>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36834) (36860) (36876)

v KNIZE VČELÍ PASTVA se uvádí u lipy stříbrné nektarodárnost deseti květů 30,5 mg cukernatos nektaru 25.5 % a produkse cukrů 7,1 O nějaké jedovatosti pro včely není ani zmínka.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: smrtici lipa
> Datum: 22.7.2009 14:00:35
> ----------------------------------------
> v odborných parkových brevířech je uvedeno v poznámkách:
> Lípa stříbrná je pro včely a čmeláky toxicka.
>
> Toxická je jakkákoli droga která vykazuje více než běžný stav v chování
> jedince. Jestli způsobí v závislostech smrt vyčerpáním je to závislé od
> hodnoty smrtelné dávky. Jestli jde o lípu je tedy jedno jestli má menší
> hodnotu cukru v nektaru, protože je mnoho jiných snůškových rostlin
> atraktivní pro včelu bez nektaru, ale jen s pylem nebo propolisem. To co
> navíc produkuje lípa bude nadměrné množství atraktantu způsobující smrt
> vyčerpáním.
> .........
>
> Zdenek:>Pak ale se zjistilo, ze jedovaty ten nektar neni a ze ten umirajici
> hmyz dole byl energeticky vycerpan, stacilo je nakrmit cukernym roztokem a
> ejhle ozili.
>
> Dnes se obcas tvrdi, ze umirani zpusobuje souhra faktoru, zejmena absence
> jine snusky v lokalite a hromadne nalety hmyzu na jedinou kvetouci lipu,
> ktera pak tolik hladovych krku nemuze uzivit.
>
> Ja si ale myslim, ze uplne to nesedi, protoze stejny efekt by pak musela
> mit kazda nektarodarna rostlina kvetouci ve snuskove mezere.
>
> Pokud si pamatuji, kdesi zjistili, ze nektar ze stribrne lipy obsahuje o
> hodne mene cukru nez u nasich domacich lip.
> Takze neni to uplne vyjasnene, ale vysadba cizokrajnych lip mi jako vcelari
> je proti srsti. <
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 7. 2009
Re: ?ly a d?evo (36776) (36780) (36783) (36784) (36789) (36793) (36803) (36934)

Dobrý den,
Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor.
------
podle mě to bude víc než dost na seschnutí, spoj pero drážky (podobně jako :
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=sestnast
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=nastavky
)
------
Právě tluču nástavky 14,5cm sponkovačkou a hřebíkovačkou. Čela jsem protáhl na protahu z tl. +26mm což některé pily řežou, abych měl stejnou tlouštku, vyšla dokonce 25mm. Povrch samozřejmě je hrubý, normalizoval jsem tlouštku.
Z boku čel lepidlo, pak sponky a nakonec hřebíkovačkou hřebíky 80mm. To se nedá ve vzuchu, ale proti zemi, proto ty sponky. A jediný vrut se širokou hlavou nahoře u drážky.
Podle mých dosavadních zkušeností vydrží klidně dest let bez dalších povrch. úprav. Až bude v zimě čas, bude tam nahoře ještě na čelech hmatová lišta na zvedání.

To bylo asi smyslem přechozích příspěvků. Původní nástavky byly z beden.
Samozřejmě perfektně vybroušené a slepené nástavky zahradu pěkně ozdobí, ale nějak se v poslední době čím dál véc krade. I včely. Tak co se pak rozčilovat nad pěknými úly.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: ?ly a d?evo (36776) (36780) (36783) (36784) (36789) (36793) (36803)

Dobrý den,
Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor. Dostal jsem nekolik
opačných názorů. Děkuji za snahu, ale jsem v situaci, kdy bych potřeboval
vyrobit několik úlů pro přechod na optimal a poté se mohu věnovat
zdokonalování svých truhlářských dovedností v lepení vrstev dřeva, či
cinkování.
Předem děkuji a přeji příjemný den.
P.B.

2009/7/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně
> úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let.
> JE TO VEKÝ PROTIMLUV.
> Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase
> tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky
> se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak 2
> - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také k
> němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí
> třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože
> dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a
> pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské
> postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b)
> propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: ?ly a d?evo
> > Datum: 17.7.2009 23:38:20
> > ----------------------------------------
> > Radime, občas ti musím připomenout, že psát méně je mnohdy daleko více.
> > Tedy tvoje úly bych rozhodně nechtěl a po pár letech budou asi patřit
> mezi
> > ty hnusy o kterých jsem psal. Lepidlo epoxy 1200/minule jsem ho označil
> > blbě/ naopak vyniká vlastností odpustit drobnější chyby a vmícháme li do
> > něj vhodné zahušťovadlo odpustí i hodně hrubé. Naopak nesmí se hodně
> > utahovat musím se mu ponechat doba na vsáknutí do dřeva, pak slabou
> vrstvou
> > doplnit pak utáhnout aby ze spoje bylo trochu vytlačeno a to utřít
> hadrem.
> > Tedy opak toho co tvrdí Radim. Naopak prevít je Umakol B, tam musí být
> > všechno super těsné dobře staženo. Na výrobu cinků se dá použít kmitací
> > pila, ta se i prodává, ale musí být na to v pile hřídel. Dá se použít i
> > kudla do frézy, ale platí to samé. Cinkování zub po zubu je možné, ale
> jen
> > u nízkých nástavků. S každým zubem se tam vkládá nepatrná nepřesnost a
> pak
> > se to musí doladit paličkou a pak to praská. Před lety jsem levně koupil
> 10
> > úlů z masivu. 5 od profíka, 5 udělal sám majitel, systémem hlavně aby to
> > moc nestálo. Když jsem s pokusem skončil, profi úly jsem bez nejmenších
> > problémů prodal, amatérské jsem spálil,byl to děs běs. Stáří tak 8 let.
> To
> > je rozdíl mezi kvalitním dřevem a tím levným a tím když si někdo myslí,
> že
> > to nic není. Já osbně bych cinkováním pověřil raději truhláře s mašinou a
> > polotovary bych mu připravil. Za 2 hodiny nacinkuje plný vozík za auto a
> > ještě možná zbyde čas na pokec. Zdraví R. S.
> >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (90.177.108.154) --- 23. 7. 2009
dopis

Tip G. Pazderky: dobrý asi bude stačit. Teď jen z čeho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36930)

Dejte mi prosím na Vás kontakt na info/=/hvac.cz, děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36930)

Zkusil bych google patenty. Např.

http://www.google.com/patents?q=beeswax+foundation&spell=1&rview=1

...........
Petr (90.177.108.154) --- 23. 7. 2009
dopis

CNC stroj mám, souhlasím s názorem, že na výrobu jednoho kusu nebo i deseti musí majitel tohoto zařízení zavřít obě oči.
No tak bych je zavřel. Má z Vás někdo výkres jak taková mezistěna vypadá.
Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (90.177.108.154) --- 23. 7. 2009
dopis

CNC stroj mám, souhlasím s názorem, že na výrobu jednoho kusu nebo i deseti musí majitel tohoto zařízení zavřít obě oči.
No tak bych je zavřel. Má z Vás někdo výkres jak taková mezistěna vypadá.
Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36921) (36925) (36926) (36928)

Radim Polášek:>Já jsem tak asi měl napsat, že píšu právě o ozavřeném voskovém hospodářství
a případně za nějakou oplátku o lisování pro dobré známé.<
..........
Jestli něco nějak nabízíš, už nejde o uzavřené hospodářství ale charakterem distribuční výrobu a tím dochází k riziku roznosu nemocí šířitelných přes vosk. Tam by dohled SVS měl být automatický.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36921) (36925) (36926)

Já jsem tak asi měl napsat, že píšu právě o ozavřeném voskovém hospodářství
a případně za nějakou oplátku o lisování pro dobré známé. V žádném případě
jsem nepsal o lisování mezistěn na prodej, tam je jasné, že veterinární
zákon se musí dodržovat.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 23, 2009 11:08 AM
Subject: Re: dopis


> Radim Polášek:>Desinfekce není třeba,...<
> .........
> Dezifekce vosku při zpracování je tuším přímo definováno ve veterinárním
> zákoně. Nemůže být tedy problém, jestli se dodržuje. Já mám uzavřený
> voskový hospodářství a mezistěny ostatním chovatelům nenabízím ani
> neprodávám ani nijak nedistribuji. Takže o veterinární problém s dohledem
> pro veterináře méně. Dané časy a teploty dodržuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36904) (36907) (36909) (36924)

Na beesource bylo historické foto stroje, který válce vyráběl předsto lety. Nebylo to ani na medaile ani CNC. Podobu to mělo psacího stroje nebo monstrózního telegrafu s třemi děličkami do kterých se upíná válec a dokola ramínka na ražení. Bohužel to na beesource stáhly. Obrázek stroje byl asi z nějakého vydání ABC XYZ. Tak asi proto. Válec je vlastně dvouvrstvý. Ražení musí být na desetinu mm přesné. Jedna vrstva - jádro, je kluzná litina nebo ocel (nevím) a naní je vrstva rycí - litografická. (možná, že jde jen o čistý cín)
..........
>GP
Válce se vyrábí na glavírce.
----
Pokud myslíme to co já znám jako gravírku, tak jsou to jednak mechanické kopírky, nebo cnc stroje. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36921) (36925)

Radim Polášek:>Desinfekce není třeba,...<
..........
Dezifekce vosku při zpracování je tuším přímo definováno ve veterinárním zákoně. Nemůže být tedy problém, jestli se dodržuje. Já mám uzavřený voskový hospodářství a mezistěny ostatním chovatelům nenabízím ani neprodávám ani nijak nedistribuji. Takže o veterinární problém s dohledem pro veterináře méně. Dané časy a teploty dodržuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36921)

Desinfekce není třeba, pokud se mezi stanovišti mění plásty a ostatní
vybavení, vytáčí med na jednom pracovišti atd. Protože to je mnohem
masivnější zdroj případné nákazy než vosk bez viditelných nečistot. Potom
desinfekce není třeba, když všechen vost je od spolehlivých kolegů včelařů,
u kterých se předpokládá, že ve vosku nejsou spory moru. Jiná onemocnění
včel, předpokládám, se voskem vyvařeným vodou nebo párou při 100 st C
nešíří.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Lubo" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 23, 2009 10:17 AM
Subject: Re: dopis


> Také jsem měl podobné choutky, ale nějak jsem se nechal odradit desinfekcí
> vosku u těch velkovýrobců. Umíte to udělat podomácku? Pokud ano, tak by to
> bylo super.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36904) (36907) (36909)

GP
Válce se vyrábí na glavírce.
----
Pokud myslíme to co já znám jako gravírku, tak jsou to jednak mechanické kopírky, nebo cnc stroje.
Na ty mechanické - co se na nich dělají razníky na medaile člověk potřebuje model, na cnc potřebuji program.
Oboje je o tom, že kvůli jednomu kusu se to nevyplatí, jedině když by se strojový čas ukradl na fušku:-)

Mě se na ten necelý metrák nevyplatí zatím nic dělat, dokud bude válcovat kamarád. Válcované mezistěny - tedy ty nadvakrát vyráběné se podle mě nedají s litými srovnat. Hlavně jsou stále pružné, jednoduchá manipulace po celý rok.
Chdce to ale zásobu vosku, aby človk věděl že je ho toli, že se to vyplatí dělat jen jemu v jedné várce. (MVP)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim PolĂĄĹĄek (e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: vecne bremeno

Já myslím, že bude lepší obětovat 500 nebo 1000 Kč a konzultovat to s
nějakým kvalitnějším právníkem než se ptát zadarmo laiků tady na fóru. Jinak
nic proti laikům. U věcného břemena je taky i nějaká instituce vydržení a
docela dobře možné i další zádrhele. Říká se dvakrát měř jednou řež a v
tomto případě bude lepší zjistit všechny informace a teprve potom to
jednoznačně, rychle a šetrně pro všechny strany provést podle práva než se
do toho pustit bez pořádných informací. A potom třeba riskovat kromě
definitivního rozkmotření s otcem i dlouhodobý soudní spor.... Který vyčerpá
všechny.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <mmcc/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 23, 2009 10:05 AM
Subject: Re: vecne bremeno


> Zdravím,
> je to sice ošklivé, ale pokud to není dáno smluvně a následně
> zapsané na katastru, tak to není vymahatelné a naopak. Podmínkou
> není, ale vložení na katastr, ale existence věcného břemena ve
> smluvní podobě.
>
> Hezký den
>
> Marek Medve
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "jarka" <m.alatko/=/seznam.cz>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: vecne bremeno
> Datum: 22.7.2009 - 15:16:03
>
> > Mam otazku ohledne vec.bremena:
> > Můj otec si vymínil doživotní bydlení v mém domě,
> > ale on se po dlouhé době
> > odstěhoval a zanechal mi rozkopaný rod.dům což
> > jsem majitelka domu.
> > Jenže jsem slyšela že on si ho vymínel ústně
> > ale nevím jestli se může znovu
> > vrátit do mého domu?
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: med (36903)

Tak to opravdu můžeme jen závidět!!! :-)

Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Duchá? Václav" <DuchacVaclav/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: med
Datum: 22.7.2009 - 23:14:45

> právě jsem se vrátil z Řecka z Tassosu. Byl jsem
> tam 14 dnů a na skůtru
> navštívil dost včelařů. Hodně medu je tam z marihuany
> divoce rostoucí
> všude. Teď se bojím přiznat dovezený med, aby
> mně naši bdělé oči strážníků
> nezavřeli za konzumaci mařeny...v současnosti převáži
> včelaři včelstva na
> hory na borovici,kde velmi meduje mšice a poskytuje
> výborný medovicový med.
> A doma ??? od 2O.5. nic, je to nějaká spravedlnost????
> tam nestíhají a my
> tady krmíme.... Medu zdar Vašek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš (193.165.208.202) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888)

Také jsem měl podobné choutky, ale nějak jsem se nechal odradit desinfekcí vosku u těch velkovýrobců. Umíte to udělat podomácku? Pokud ano, tak by to bylo super.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 23. 7. 2009
Re: vecne bremeno (36878) (36917)

>je to sice ošklivé, ale pokud to není dáno smluvně a následně
zapsané na katastru, tak to není vymahatelné a naopak. Podmínkou
není, ale vložení na katastr, ale existence věcného břemena ve
smluvní podobě.

Pokud si prectete pravni poradnu na internetu (opravdu nevim proc ten dotaz kdosi posila do vcelarskeho fora?), zjistite, ze pojmem vecne bremeno ceske zakony definuji a nemusi byt vubec v pisemne podobe. Staci neco po dobu deseti let nekomu povolit ci tolerovat a vznikne vecne bremeno pouzivani neceho.
Tudiz v katastru nemusi byt nic a vetsinou tam take nic neni (zaludnost pri koupi nemovitosti).
Samozrejme jak se v takovem pripade chovaji soudy pokud vznikne soudni pre je v teto zemi nepredvidatelne.

Opacne plati, ze pokud nekdo neco (napr. spolecnou cestu na pozemek) 10 let nepouziva, bremeno automaticky zanika.
Tot cesko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 23. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36897) (36906) (36911)

""Boj s mocnymi chemickymi biokoncerny jako je Monsanto je boj s vetrnymi mlyny.""
Pane, až já budu vlastnit třeba Bayer, tak mi dojde, že mají pesticidy na kahánku, a tak si "koupím" zelené, modré i duhové, aby v parlamentech, na ulicích, v tisku a přivázaní ke stromům GMO zadusili. Za každý milion upuštěný pod stůl se mi vrátí milionů sto.
Nemusíme chodit daleko, Dolu došlo totéž ohledně akaricidů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 23. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36897) (36906) (36911) (36915)

>za poslední 3 roky se v republice dokonale pozměnila nabídka osiv entomofilních rostlin jako řepka a slunečnice. Opylení totiž asi není potřeba, mají podle mého názoru ke smůle včelařů dokonalejší samosprašnost a tím nižší nektarodárnost. A to je problém.

To asi by byl take problem, ale zase jiny. Nevim jak moc je vyslechtena repka nezavisla na opyleni, nekde jsem ale cetl, ze se pestuji (geneticky modifikovane?) repky modre nebo fialove barvy.
Takze do budoucna fialovo modry repkovy med?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: vecne bremeno (36878)

Zdravím,
je to sice ošklivé, ale pokud to není dáno smluvně a následně
zapsané na katastru, tak to není vymahatelné a naopak. Podmínkou
není, ale vložení na katastr, ale existence věcného břemena ve
smluvní podobě.

Hezký den

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "jarka" <m.alatko/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: vecne bremeno
Datum: 22.7.2009 - 15:16:03

> Mam otazku ohledne vec.bremena:
> Můj otec si vymínil doživotní bydlení v mém domě,
> ale on se po dlouhé době
> odstěhoval a zanechal mi rozkopaný rod.dům což
> jsem majitelka domu.
> Jenže jsem slyšela že on si ho vymínel ústně
> ale nevím jestli se může znovu
> vrátit do mého domu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36904)

Co takhle tenký plát vosku coby polotovar lisovat mezi dvěma fóliemi ? Tenký
igelit jednorázově, tlustý igelit nebo případně teflonovou fólii opakovaně?
Je to ale jen nápad.
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36897) (36906) (36911)

Zdenek:>Vzpomenme jenom na objev rentgenu. Paprsky X, cili rentgen, ktere Conrad Röntgen objevil, povazoval on i okoli za uzitecne, ale neskodne. Bohuzel doplatil na to vlastnim zivotem. Dnes je rentgen bezpecny jenom diky digitalni technologii, ktera umoznuje ho pouzivat v zanedbatelnych davkach. Jenze tato technologie na sebe nechala 100 let cekat!<
...............
To nevylučuje při pravidelném ozařování škodlivost takového záření. A co se týká šlechtění, mám tušení, že za poslední 3 roky se v republice dokonale pozměnila nabídka osiv entomofilních rostlin jako řepka a slunečnice. Opylení totiž asi není potřeba, mají podle mého názoru ke smůle včelařů dokonalejší samosprašnost a tím nižší nektarodárnost. A to je problém. Horší než GMO. Včely a opylení takových kultur technických rostlin již není potřeba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: Přidání bezmatečného oddělku. (36868) (36879) (36910)

Jestli tam není ani plod, tak s největší pravděpodností ani nemají zásoby.
Možná se už i zlodějky tam naučily létat a všechno, co donesou včely
oddělku, zlodějky zase vyberou. Pravděpodobně beznadějný případ.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 23, 2009 9:24 AM
Subject: Re: Přidání bezmatečného oddělku.


> Včelstvo je bezmatečné již delší dobu, plod tam žádný není jen pyl.Tedy
> doufám, při poslední kontrole tam nebyl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36904) (36907) (36909)

>Polák dělá na profi glavírce i dvě varianty rozteče dělničích (doporučuji tu kratší) a jednu variantu trubčích buněk. (pro mne kničemu, ale pro chovatele matek pro přirozený chov taky dobré ne?)

A kdyz dame vcelstvu dostatek ramku s trubci mezistenou, budou pak stavet ty obtezujici divocinu dole? Budou pretvaret klasicke plasty na trubcinu? I stroje na rucni vyrobu mezisten pocitaji s trubcimi plasty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 23. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36837) (36857) (36858) (36871) (36883) (36901)

To podporuje teorii, že včela feromon matky pozná nejen po chuti ale i cítí jako vůni.

______________________________________________________________

Ano. Mateří látka je komplexní feromon. Šíří se jak vzduchem ( vonná látka, atraktant lákající včely, avšak bez účinku na jejich sociální chování ) a také se předává potravou ( účinná látka ).

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 23. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36897) (36906)

Pokud jde o GMO v cesku nema Sojka jako jednotlivec sanci. Nejake ojedinele projevy Sojky ci jinych nebudou vyslyseny. Boj s mocnymi chemickymi biokoncerny jako je Monsanto je boj s vetrnymi mlyny.

Americke biokoncerny se neustale ohaneji moderni technologii, pokrokem atd. Jenze opak je pravdou. Genova technologie je dnes velmi primitivni cili v plenkach a bylo by opravdu katastrofou dat jejimu nasazeni v prirode plnou zelenou.

Vzpomenme jenom na objev rentgenu. Paprsky X, cili rentgen, ktere Conrad Röntgen objevil, povazoval on i okoli za uzitecne, ale neskodne. Bohuzel doplatil na to vlastnim zivotem. Dnes je rentgen bezpecny jenom diky digitalni technologii, ktera umoznuje ho pouzivat v zanedbatelnych davkach. Jenze tato technologie na sebe nechala 100 let cekat!

A presto i v problematice GMO je urcita nadeje. Dnes rano jsem kdesi vystaral informace o jinych moznostech jak zemedelske plodiny ucinit odolne a pritom nezaneradit prirodu umelymi geny. Jde o tzv. SMART-BREEDING.
U kukurice se vi, ze jeji prirozenou obranyschopnost proti skudcum zpusobuje v kukurici produkovana latka nazyvana DIMBOA. Ta je ale produkovana jen u malych rostlin. Cilem vyzkumu je tedy vytvorit takovou kukurici, ktera bude produkovat DIMBOA v dostatecnem mnozstvi i u dospelych jedincu. Takova kukurice by sice byla geneticky pozmenena, neprodukovala by ovsem zadny cizorody protein a jeji pyl by byl pro vcelare a jejich med bezpecny, nemohl by nijak kontaminovat med.

Jde tedy o to nechat moderni technologie skutecne dozrat a neuspechat se nalehanim americkych koncernu.
Obavam se ale, ze jak ctu reakce nekterych tady, tak tak dalece ceske vcelarstvi neni, aby o tom mohlo fundovane a bez emocionalnich projevu informovat.

GMO kontaminovany med, kontaminovany ul = vcelarska katastrofa.
Dival jsem se dnes rano jak jeden bavorsky vcelar odvazel svuj med do likvidacniho zarizeni. Soud mu naridil med kontaminovany GMO znicit, ani pratelum ho nesmel darovat.

Ta likvidacni linka na med vypada trochu jako krematorium. Prijedete tam, nahazite kartony sklenic s medem do jamy a pak to zajizdi nekam dovnitr, kde je velka pec. "Krasny" pohled jak sklenice polepene cervenou paskou "kontaminovany med" mizi vevnitr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 23. 7. 2009
Re: Přidání bezmatečného oddělku. (36868) (36879)

Včelstvo je bezmatečné již delší dobu, plod tam žádný není jen pyl.Tedy doufám, při poslední kontrole tam nebyl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36904) (36907)

KaJi:>Docela by byla otázka, jestli někdo z konference nemaká na vhodném CNC stroji. Teď nejsou naplno využité a nějaká malá fuška by možná prošla:-)) <
.........
Válce se vyrábí na glavírce. Vyrábí se tak od počátku. Problém je hlavně v nastavení kroků. Jde o dva ne stejné válce. Z hliníku a potažené pánvičkovým povlakem (že má pánvička teflonový povlak je obchodní trik) jsem je viděl na výstavě v Letňanech. Bylo to prakticky ve stánku VÚ Dol. (asi kamarádi) Cena kolem 80 tisíc. Polák to dělá z litografické slitiny původní cestou a má to asi jako výrobu a náklady levnější. Když tak na fotu je mail kontakt tak se někdo zeptejte a dejte sem přesnější údaj. Jestli se pamatuji dobře, tak cena byla vloni napodzim na výstavě v Bratislavě za nový ruční nejlevnější stroj kolem 30000 tis Kč. Polák dělá na profi glavírce i dvě varianty rozteče dělničích (doporučuji tu kratší) a jednu variantu trubčích buněk. (pro mne kničemu, ale pro chovatele matek pro přirozený chov taky dobré ne?)

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36904)

P. Stonjeku. Smysl mají opravdu jen válce a podobné tlačidla. Při lisování mezistěn musí docházet opravdu k lisování a tak se vyrobí kvalitní mezistěna. Jinak se rozpadá, je křehká. Prošel jsem prakticky všechny udělátka i cement i sádru ale i silikon a výsledek stále stejný. Chce to řízené chlazení a vyšší tlak na hotový výrobek.

Separace a příprava na kontiunální práci není jednoduchý postup a pochopil jste to dobře, že to není jen o mezistěně. Takové práce tuším na žádném učilišti, i když by měli, se nevyučují.

Profit na výrobě vedle výhody vlastního voskového oběživa je hlavně v tom, že se nemusím potýkat s výdaji na zajištění u jiného zpracovatele. Patří mezi to i mimo jiné % srážky a voda v mezistěnách výrobcem,(ne obchodníkem) která dělá minimálně 10 %. Tj, že na 400 kg co je takový roční průměr v pohybu voskového oběživa v mém chovu, bych musel laskavě darovat 40kg. A s tím ne kvůli penězům ale z podstaty etiky výžměny nesouhlasím. Za poslední roky ani nevím kolik stojí výměna kg vosku za mezistěny.

Výrobce válců s glavírkou je v Polsku. Fotku navštívenky přímo z výstavy ze stolu jsem dal na vindex.ic.cz do galerie na

http://vindex.ic.cz/images/2008_rijen__vystava_bratislava/img_2170.html

Ukázkové video - práce jak u mne takové ruční válce fungují když se předělá na kontiunální práci včetně automatického formátování a stohování (letošek a loňský rok) je na

http://video.google.com/videoplay?docid=-4967226403827229486

http://video.google.com/videoplay?docid=-6185692403434822442


_gp_



.........
Stonjek (90.183.70.9) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888)

>Nejsi první, koho to napadlo. ani já nejsem vyjímkou. V podstatě máš 2 volby. Buďto mezistěny lisovat na válcích z předběžně odlitých destiček a nebo na ručním lisu. První způsob vychází dost draho a při koupi nových věcí to odhaduji tak na 70 000 Kč, Na kontinuální lití investovat statisíce tak na to asi nemáme. Takže zbývá levná možnost mezistěny lisovat na ručním lisu. Bývá hodně pomlouván, ale u mého učitele v mých začátcích se na něm lisovaly mezistěny pro cca 200 včelstev 39 x 24 takže to jde. Něco jsem zkoušel. Vyrobil jsem ho odlitím z betonu a docela se povedl, ale mezistěny 39 x 35 neuměl. Nemohl jsem přijít na vhodnou separaci, vosk se vždy lepil a byl to horor. Prakticky na jednu slušnou mezistěnu jsem vyrobil 10 zmetků a ty hodiny čištění! Zkoušel jsem pouze separátory uváděné v staré literatuře plus Iron, jarovou vodu a nevím co ještě. Nic dobře nefungovalo. Takže jsem lis rozbil paličkou a o betonu už nechci slyšet. Ale nevzdávám to. Když si odleju vhodné razidlo ze sádry pokusí se mi ho odlít z hliníku v jedné slévárně. Druhá, daleko sympatičtější možnost je použít odlévací silikonové hmoty vyráběné v Kolíně. Silikon je už sám o sobě slušný separátor, takže touto cestou by to mohlo jít, ale bude problém s chlazením a z tuhostí lisu. Podobné lisy se vyrábějí např v Rakousku, v Letňanech ho kdysi vystavovali, pak byl v Dole, tam jim to na něm šlo nic moc a pak se někam odstěhoval a nic už o něm nevím. Budu se tomu věnovat v zimě, jak už si slibuji asi tři roky, tak ani letos tomu nějak moc nevěřím. Každopádně, kdyby někdo věděl o starých válcích 370 mm širokých nebo tak nějak, byl bych vděčný za informaci a lahev dobrého pití je samozřejmostí. Tel: 604246110, stonjek/=/seznam.cz. Neříkejme, že to nejde, ale přiznejme si, že to neumíme!!! K těmto pousům mě nevede hamižnost ušetřit za výrobu mezistěn, ale možnost dopřát včelám stavět na nekontaminovaném vosku chemií, parafínem apod. Vždyť výrobci dodáme vosk z víček, trubčiny z Lbv a je velkou neznámou co za to koupíme zpět. Zdraví R. Stonjek<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36904)

Stonjek:
Druhá, daleko sympatičtější možnost je použít odlévací silikonové hmoty vyráběné v Kolíně. Silikon je už sám o sobě slušný separátor, takže touto cestou by to mohlo jít, ale bude problém s chlazením a z tuhostí lisu.
-----
A co povlak z "teflonu"? Takové povlaky tady firmy dělají, mám kamaráda co mu někdo poteflonoval hliníkovou ornu od řezníka na pečení masa:-)
Jdu kápnout vosk na pánvičku:-)
Docela by byla otázka, jestli někdo z konference nemaká na vhodném CNC stroji. Teď nejsou naplno využité a nějaká malá fuška by možná prošla:-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36897)

>To signalizuje soustavné podvody a biopěstování
jenom za účelem získání obchodní značky, ne skutečnou biovýrobu

Jeste mne napadlo, kdyz soustavne podvody, tak jak je to s dodrzovanim predpisu o zakazu GMO? Co kdyz se v cesku bezne pouzivaji GMO kontaminovane plodiny a subjekty na to kaslou? Kontroluje to tu nekdo?
--------
Kontroluje to tu někdo? Chtěl jste asi napsat kontroluje to tam u vás někdo?

Myslím, že naprostá většina populace ČR je zatím vašimi kampaněmi nedotčená a pokud jí něco vadí, tak např. nedodržování max. povolené rychlosti před školami a podobně jí vadí asi víc. Tato rychlost se dá kontrolovat poměrně snadno, na rozdíl od obsahu genetického kodu plodina na kdejakém poli.
Přesto před každou školou nestojí radar. A jak uhlídat šíření pylu a genetické informace v přírodě, to asi nejde. Právě na šíření různě modifikovaných genů je založen přírodní vývoj a s přírodou asi nikdo nehne.
Co když teď někde u vás před domem zmutovala nějaká rostlina - třeba právě vlivem vesmnírného záření, chemikálií z parfému slečny co šla okolo, nebo jen náhodně, tak jak se po miliony let nazpátek dělo?
Co stím uděláte? Před vaším domem můžou mutovat květiny! Já bych na vašem místě s vašimi obavami před genovými modifikacemi /mutacemi/ nemohl usnout.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: med (36903)

Ducháč Václav:>A doma ??? od 2O.5. nic, je to nějaká spravedlnost???? tam nestíhají a my tady krmíme.... Medu zdar Vašek.<
..........
potvrzuji:
České včelařství co se týká medu právě zažívá krušné chvíle. Náklady tím, že snůšky zklamaly na plné čáře, se u mne vyšplhaly v předběžném odhadu na 3-4 násobek dlouhodobého průměru 10 let. to v praktických počtech znamená, že letos se rychle přehouply investice přes 100 Kč/na kg vyprodukovaného medu. Prodejní cena se pohybuje mnohem níže. Český med bude letos pro spotřebitele "opravdu vzácnost".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888)

Nejsi první, koho to napadlo. ani já nejsem vyjímkou. V podstatě máš 2 volby. Buďto mezistěny lisovat na válcích z předběžně odlitých destiček a nebo na ručním lisu. První způsob vychází dost draho a při koupi nových věcí to odhaduji tak na 70 000 Kč, Na kontinuální lití investovat statisíce tak na to asi nemáme. Takže zbývá levná možnost mezistěny lisovat na ručním lisu. Bývá hodně pomlouván, ale u mého učitele v mých začátcích se na něm lisovaly mezistěny pro cca 200 včelstev 39 x 24 takže to jde. Něco jsem zkoušel. Vyrobil jsem ho odlitím z betonu a docela se povedl, ale mezistěny 39 x 35 neuměl. Nemohl jsem přijít na vhodnou separaci, vosk se vždy lepil a byl to horor. Prakticky na jednu slušnou mezistěnu jsem vyrobil 10 zmetků a ty hodiny čištění! Zkoušel jsem pouze separátory uváděné v staré literatuře plus Iron, jarovou vodu a nevím co ještě. Nic dobře nefungovalo. Takže jsem lis rozbil paličkou a o betonu už nechci slyšet. Ale nevzdávám to. Když si odleju vhodné razidlo ze sádry pokusí se mi ho odlít z hliníku v jedné slévárně. Druhá, daleko sympatičtější možnost je použít odlévací silikonové hmoty vyráběné v Kolíně. Silikon je už sám o sobě slušný separátor, takže touto cestou by to mohlo jít, ale bude problém s chlazením a z tuhostí lisu. Podobné lisy se vyrábějí např v Rakousku, v Letňanech ho kdysi vystavovali, pak byl v Dole, tam jim to na něm šlo nic moc a pak se někam odstěhoval a nic už o něm nevím. Budu se tomu věnovat v zimě, jak už si slibuji asi tři roky, tak ani letos tomu nějak moc nevěřím. Každopádně, kdyby někdo věděl o starých válcích 370 mm širokých nebo tak nějak, byl bych vděčný za informaci a lahev dobrého pití je samozřejmostí. Tel: 604246110, stonjek/=/seznam.cz. Neříkejme, že to nejde, ale přiznejme si, že to neumíme!!! K těmto pousům mě nevede hamižnost ušetřit za výrobu mezistěn, ale možnost dopřát včelám stavět na nekontaminovaném vosku chemií, parafínem apod. Vždyť výrobci dodáme vosk z víček, trubčiny z Lbv a je velkou neznámou co za to koupíme zpět. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ducháč Václav (85.160.98.83) --- 22. 7. 2009
med

právě jsem se vrátil z Řecka z Tassosu. Byl jsem tam 14 dnů a na skůtru navštívil dost včelařů. Hodně medu je tam z marihuany divoce rostoucí všude. Teď se bojím přiznat dovezený med, aby mně naši bdělé oči strážníků nezavřeli za konzumaci mařeny...v současnosti převáži včelaři včelstva na hory na borovici,kde velmi meduje mšice a poskytuje výborný medovicový med. A doma ??? od 2O.5. nic, je to nějaká spravedlnost???? tam nestíhají a my tady krmíme.... Medu zdar Vašek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36894) (36896) (36898)

>Nicmene prodavat cesky med za rakouske ceny byste bral pane Krapka, nebo ne?
Proc cena medu v cesku leze jiz delsi dobu nahoru? Je to opravdu jeho nedostatkem nebo kvalitou ceskeho medu? Aby ta cena zase nespadla razem do sklepa. <
------------------------------------------------------------
Rakouské ceny u nás, vynikající. Škoda, že se rozpadlo Rkousko-Uhersko.

To české lezení ceny medu vzhůru přičítám kampani (rozhlas, televize, tisk) o letošní nízké produkci medu. Nevěřím, že to bude mít dlouhého trvání.

Mimochodem, všimnul jste si, že nejvíce řečí se nadělá o věcech kterým nikdo z diskutujících nerozumí? Jako například o GMO? To je téma. A vo tom to je.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36837) (36857) (36858) (36871) (36883)

>ale ako je táto M daná do IZO (postrehli Ste výraz?),<
----------------------------------------------------------
Nevím, co nazýváte IZO ani IZO ANTI. Proto využiji Vaší laskavé nabídky na popis, případně i fotografie. Jedná se patrně o Váš vynález. Zašlete to prosím na adresu josef.krapka/=/volny.cz

O otázce šíření mateří látky se naše současná literatura vyjadřuje poněkud sporadicky. Patrně je to ožehavé téma.
Krátká zmínka je ve Včelařství (Vladimír Veselý a kolektiv) Poněkud obšírněji se touto otázkou zabývá G.G. Buttler - odborník anglické výzkumné stanice v Rothamsted, který tuto otázku zkoumal v letech 1953 - 1954 a B.H. Genrich, odborník Výzkumného ústavu včelařského SSSR. 1951 - 1954. Možná, že existují i další, ale jejich práce neznám. Podstatné je, že oba jmenovaní mateří látku (feromon) ve své době pouze předpokládali, což dokumentují svými pokusy. B.H. Genrich například uvádí, cituji: Včelám, které matku olizovali, byla odstraňována tykadla a to buď úplně, nebo částečně. Ukázalo se, že reakce včely na látku (vůni) matky přestávala, jakmile bylo včele odejmuto 8 článků na každém tykadle. Nemusela to být vždy matka sama, stačil předmět o který byla matka trochu otřena, takže mu něco ze své látky (vůně) předala. (Zdroj - Včelařská encyklopedie 1956).
To podporuje teorii, že včela feromon matky pozná nejen po chuti ale i cítí jako vůni.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36894) (36896) (36898)

Zdenek:
Nicmene prodavat cesky med za rakouske ceny byste bral pane Krapka, nebo ne?
Proc cena medu v cesku leze jiz delsi dobu nahoru? Je to opravdu jeho nedostatkem nebo kvalitou ceskeho medu? Aby ta cena zase nespadla razem do sklepa.
---------
A jaký má vliv kvalita medu na jeho cenu? Myslel jsem že tam u vás na tom Západě či Jihu odkuď nám kážete určuje cenu trh. Nebo nám píšete odněkud, kde je cena dána vyhláškou?
Myslíte, že když se med vykupoval za 25Kč tak to bylo tím, že v něm tehdy nebyly žádné GMO a teď když v něm podle vás GMO jsou, tak se vykupuje za 60?

Jaké to jsou Rakouské ceny?
Když jsem se napsoledy díval na ceny medu v NDR, tak mi nepřišly o moc dražsí než u nás. A taky samá směs ze zemí EU a mimo EU. Zřejmě tam žádá zákazník vysokou kvalitu a ceny BIO medu ve srovnatelném balení byly jen o 15% dražší než normální med. Přesně jak to R. Polášek píše. Jak je to možné?

ALe skutečně jste přes mnoho příspěvků neuvedl ani jeden důvod proč jsou GMO plodiny nebezpečné? Prokázal to někdo kromě prince Charlese? Předpokládám, že Královská rodina tedy na svých pozemcích hospodaří výhradně BIO? :-))

Asi to bude jako s těmi lípami co škodí včelám. Doměnky a spekulace.

Karel

PS kolik myslíte že je v ČR biovčelařů a kolik vyprodukují BIO medu? Domníváte se, že čtou tuhle konferenci? Asi brečíte na špatném hrobě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.248.21.79) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36872)

Pepane, plně s tebou souhlasím, jen z toho vynech roubování a očkování. Roubováním a očkováním se pěstují - rozmnožují duplikáty původního druhu, to není šlechtění. Genetické šlechtění přirozeným způsobem je křížení - opylování jedné odrůdy jinou odrůdou (někdy i mezidruhově).
Tato hysterická diskuze lidí, kteří tomu ale vůbec nerozumí je jen bla bla bla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36894) (36896)

>Asi proto se v Rakousku vypráví vtip

Nicmene prodavat cesky med za rakouske ceny byste bral pane Krapka, nebo ne?
Proc cena medu v cesku leze jiz delsi dobu nahoru? Je to opravdu jeho nedostatkem nebo kvalitou ceskeho medu? Aby ta cena zase nespadla razem do sklepa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892)

>To signalizuje soustavné podvody a biopěstování
jenom za účelem získání obchodní značky, ne skutečnou biovýrobu

Jeste mne napadlo, kdyz soustavne podvody, tak jak je to s dodrzovanim predpisu o zakazu GMO? Co kdyz se v cesku bezne pouzivaji GMO kontaminovane plodiny a subjekty na to kaslou? Kontroluje to tu nekdo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36894)

>V Rakousku si vcelari davaji sakra bacha aby normu neporusili.<
-----------------------------------------------------------
Asi proto se v Rakousku vypráví vtip o ekozemědělcích. Víte jak se poznají? No přece ..... chemické prostředky používají v noci.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76646 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 36896 do č. 36956)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu