78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



M. Václavek (213.29.160.115) --- 10. 8. 2009
Re: Nassenheider a Optimal? (37187) (37194) (37204) (37240) (37242) (37247)

Jedny ze 4 zebrovanych se proti teorii vyrojili - asi, ale vinu beru na sebe a svou nemohoucnost :-) Bylo to zajimave vcelstvo, postavily si trubciny dle sveho gusta - 4 ramky - ale ne a ne je poradne klast, jen minimum oproti ostatnim kde 4ramky zakladene 39x24 nebyly neobvykle. A ani je nazanosily nektarem ci pylem, proste prazdny trubci ramky.
______________________________________________________________

Takže jste vlastně spíše než zebrování testoval LBV metodu ( 4 zakladené stavební rámky 39x24 jsou dostatečné k dosažení jejího účinku ), že? Jak si vysvětlujete ten úkaz, že včely trubčinu vystavěly, ale nezakladly.
Mohl byste ještě popsat situaci ve druhém včelstvu, které se Vám vyrojilo. Děkuji.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 8. 2009
Re: Nassenheider a Optimal? (37187) (37194) (37204) (37240) (37242)

> Jak u Vás dopadlo zebrování?

Jedny ze 4 zebrovanych se proti teorii vyrojili - asi, ale vinu beru na sebe a svou nemohoucnost :-) Bylo to zajimave vcelstvo, postavily si trubciny dle sveho gusta - 4 ramky - ale ne a ne je poradne klast, jen minimum oproti ostatnim kde 4ramky zakladene 39x24 nebyly neobvykle. A ani je nazanosily nektarem ci pylem, proste prazdny trubci ramky. Pak narazily matecniky - par - nahodne jsem videl asi 3ks vzdy jeden na ramku, tak jsem si rikal, ze je to v souladu s teorii a ze pujde o TV. No ale pak mi zas ukazaly ze vim prd a ze to nemuze byt tak jednoduche protoze by to byla asi nuda. Byl jsem bohuzel u toho kdyz vylitly, sedly na celni stranu ulu a po chvily zase vlezly zpet. Ale matka je nova - takze mam trochu otaznik o co vlastne slo.... Kdybych to nevidel prohlasil bych to za jednoznacnou tichou vymenu :-)) Ale jelikoz se v ulu chvili nekladlo tak slo o rojeni. Ale i presto byly medove velmi nadstandardni v porovnanim se druhym vyrojenym vcelstvem co jsem letos mel z 20ti. Patrily k nejlepsim a dost mozna to chtelo jeste nastavek. Doplnim dulezite, ze se jednalo o rojovou matku druhym rokem, coz mozna mluvi za vse.

Cekam a tesim se jestli k zebrovani po sezone vyjadri vetsi a zkusenejsi vcelari, me se to letos nejak spatne hodnoti, protoze to az tak uspesne nebylo, nevim nakolik mnou, nakolik priroda nedala. Chov se vydaril na jednicku podtrzenou, med na horsi trojku - ale co s medem :-)

V globalu jim zasah - zebra - neublizil i kdyz jsem ho delal v breznu (mel jsem trochu obavu), vynosove patrily k lepsimu standardu ci k nejlepsim - musim si to jeste poradne zkouknout az bude cas. Vyzkousim to znovu.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 8. 2009
Re: matka pro 600 m.n.m. (37245)

> Mám ji potom přidat do čerstvě vytvořeného oddělku a nebo vyměnit v nějakém
> kmenovém včelstvu?

To bys byl asi hodne odvazny vcelar, menit ji do kmenoveho :-)) Ja bych byl pro smetenec a stejne bych se bal :-)
Clanky na toto tema se daji nejen v MV dohledat. Zkusenost ale nemam.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (62.240.171.74) --- 10. 8. 2009
matka pro 600 m.n.m.

Zdravím.
Příští rok bych si chtěl zakoupit inseminovanou matku protože mě čeká výměna většiny matek co mám a rád bych svůj chov geneticky zkvalitněl.Chtěl bych se vás zeptat jaký druh matky je vhodný do nadmořské výšky 600m.Jedná se o západ Čech nedaleko Tachova.Doporučíte mi nějaký kmen a případně kde by se to dalo objednat kdo je prodává?
Mám ji potom přidat do čerstvě vytvořeného oddělku a nebo vyměnit v nějakém kmenovém včelstvu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 10. 8. 2009
RE: Billa - cukr- jednoznačný podvod (37233)

Jak se nakupuje cukr:
http://sroll.net/pellmell/cukr/cukr.html

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Sunday, August 09, 2009 11:00 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Billa - cukr- jednoznačný podvod

Nedělní cena cukru, tak jsem to chtěl odzkoušet.
Po 9.hodině tam měly už jen naaranžovaný "normálně drahý" cukr. Podle velikosti regálu tam mohli mít ráno tak 80kilo cukru, pokud by byl plný.
Tesco - omezení neuvádějí, ale tvrdí že normálních je 12kilo na osobu a den.
-----
Takže moje včely dojedou letos rezervu, a pokud si příští rok nevydělají na novou, tak budou na suchu. :-)

Vzhledem k cenám medu, ke kterým se schyluje jim pak klidně koupím drahý v pytlích na rozpouštění. :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Miksovsky (77.104.235.34) --- 10. 8. 2009
The beehaus!

Jen pro zajimavost v Anglii se snazi privest ke vcelareni "laiky" i kdyz slovo laik neni to prave, proste neco ve smyslu dejte si tento ul na zahradu nebo na strechu a budete mi vlastni med. Je to lezan, nic prekvapiveho jen ta cena je silene vysoka

http://www.omlet.co.uk/products_services/products_services.php?view=Bees&about=the%20beehaus

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 10. 8. 2009
Re: Nassenheider a Optimal? (37187) (37194) (37204) (37240)

Tomáš Heřman:
Problem pak muze byt ale na jare, ty spojene vcelstva jsou trochu jak nerizena strela a k rojeni nemaji moc daleko - aspon takovy jsem mel pocit - ale nevyrojily se. Delal jsem ale vcas oddelek. Jak se to dela u vas?

______________________________________________________________


Naprosto souhlasím, spojená včelstva ( posílená ) mají větší tendence k rojení. Dříve dosahují vrcholu plodování a celkově jsou více nestabilnější a náchylnější k propuknutí rojové nálady. Kdo chce úspěšně včelařit s plným nasazením integračního systému, musí mít dokonale vypracovanou technologii zabránění vzniku rojových nálad, jinak to je zbytečná práce.

Po letošní integraci budu mít dle mých požadavků již vyzrálá včelstva co se síly týče ( produkční včelstva s 30 000 - 40 000 zimních včel ), takže se příští rok mám na co těšit :-)

Doufám, že v arzenálu mám již dostatek vědomostí a ověřených postupů, se kterými se s tím snad vypořádám. Naděje vkládám do hybridu metody ranné tvorby oddělků ala Kolomý a LBV metody...
Viz: http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=36692&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

S pozdravem M. Václavek

PS
Jak u Vás dopadlo zebrování? Děkuji za odpověď.

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 8. 2009
Re: ot?zky (37237)

Jsem začínající včelař a chtěl bych vědět, jestli
> máme k vyráběným úlům přidělat očka, nebo ne a proč?

Nekdo pouziva nekdo ne. Ja pouzivam a dle me lze ocko kdykoliv uzavrit. Nastavek s ockem se snadno pouzije pro preletak, ci oddelek - pak staci mezidno bez cesna. Ti kdo nemaji ocka to zas resi tak ze pouzivaji mezidna s cesinkem.

Vysoké dno máme 8 cm,
> takže by se tam měl dat rošt, aby tam nestavili, ne?

Dava se tam stavebni zabrana. Pri dostatecnem poctu stavebnich ramku a nastavku neni nutna - zkusenost.

Nebo tam máme dát
> nějaký náběh? Nevim, neznam, nevidel jsem - snad jen na netu.

> A co je potřeba k převozu včelstev. Krajský veterinář? Kolik asi stojí a
> kde se shání, pomůže mi s tím ČSV?

Pokud se nepletu tak v ramci kraje mimo oblasti kde je mor neni nutne rozbor na mor. Zavolejte si vasemu veterinari (cisla jsou na netu) a on vam rad poradi - aspon moje zkusenost. Ale rozbor na mor urcite neuskodi - aspon od zacatku vite na cem jste.

> Je to hodně otázek, ale dík.

bude jich jeste mnohem vic :-)

at se dari

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 8. 2009
Re: Nassenheider a Optimal? (37187) (37194) (37204)

> Medobraní jsem prováděl 16. 7. a nelituji toho. Med byl zcela zralý. Stále
> u nás není po snůšce ani vidu ani slechu ( ustala někdy začátkem července
> ). To málo nektaru, co včely v současnosti nosí, sotva stačí na jejich
> obživu. Sbírají především pyl. Už mám nakrmeno ( vše jsem zakrmil v průběhu
> druhé poloviny července ).

Kdybych nejel na sluzebku ukoncil bych to trapeni :-) take k tomuto terminu, delal jsem to koncem cervence a uz jsem se bal aby nestradaly, asi jsem tak prisel o trochu medu ale co, s medem je jen prace :-))

> Oddělky připojuji zásadně jen v říjnu ( před prvním podzimním léčením ).
> Př. Turčáni má pravdu v tom, že spojování v srpnu, či ještě dříve,
> nepřináší žádaný efekt ( posílení včelstva nad standart ).

Delam to take tak od lonska a potvrzuju ze to funguje. Turcaniho metoda :-) Mimo jine jsem v tento cas spojil dva oddelky dohromady a nelitoval jsem. Je to zajimavy pribeh. V jednom oddelku byla pomackana matka (kolega ji chtel ale kdyz ji daval do klicky tak ji promackl zadecek, vratili jsme ji zpet) Normalne jsem veril, ze si ji vymeni - tak se to pise. Nevymenily, tak jsem si rikal ze si pri spojeni vyberou tu zdravou, na jare jsem nalezl tu poskozenou - je fakt velika :-) Vcera jsem konecne udelal fotky jako dukaz.

> Oddělek u mě znamená včelstvo, které v současnosti obsedá 3 NN.

Problem pak muze byt ale na jare, ty spojene vcelstva jsou trochu jak nerizena strela a k rojeni nemaji moc daleko - aspon takovy jsem mel pocit - ale nevyrojily se. Delal jsem ale vcas oddelek. Jak se to dela u vas?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 10. 8. 2009
Re: Přehazování (37224) (37225)

Taky jsem prováděl uvedené manipulace/přehazování/ , ale už to řeším jednodušeji.
K obrázku na http://leteckaposta.cz/775549580 dodávám.

Na obrázku jsou nové vystavěné mezistěny zanášené zásobami na zimu. Rámek je skládací bez výpletu a mezistěna jen zavěšena. Protože rámky se nemusí připravovat, vkládám pouze nové. Kolik práce odpadá nemusím vysvětlovat. Jedna mezistěna se v úle utrhla s lipovým medem, který se zkonzumoval jako plástečkový med, protože nestačily mezistěnu řádně dostavět. Jde o kvalitu medu, ale bez problémů na začátku to nejde.Pokud včelař nevyužije voskového potenciálu mladušek, pak je vosk vynášen z úlu nevyužitý a má staré černé dílo v úlech. Má to vliv na rojení i zdravotní stav, protože žádný roj zase nebyl.
Po vytočení, které ji pomohly dcery, mě pozvala starší paní včelařka abych jí vysířil rámky, protože nemá už ani knoty. Ani jsem si nedovolil vysvětlovat, že z těchto rámků je horší kvalita medu.Nasazením medníků v době snůšky už včely nemusí stihnout buňky vyčistit, všechno lepí upravují,práce navíc atd... Ale staří včelaři rádi nasazují medníky, skladují staré rámky a jsou na takovou práci naučení, práce je těší pokud na ní stačí. Všechno převzali po svých předcích, ani úly, rámky nemění za nové. Vzal jsem s sebou dva mladé včelaře, aby viděli ten rozdíl ve včelaření.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 8. 2009
Re: Nassenheider a Optimal? (37187) (37194) (37199)

Delal jsem i smyv ale tam jsem udelal dilci chybu v rozboru doma, takze
> jsem zvedav co se ukaze v laborce. Doma vysla dvakrat 0 TH <
> ------------------------------------------------------------
> Můžete tu dílčí chybu konkretizovat? U smyvu jsem nalezl ze 4 vzorků pouze
> 1 roztoče. To u včelstva, kde dosud nebyli roztoči na podložce nalezeni.
> Naopak, u včelstev se spadem
> nebylo ve smyvu nic. Také čekám, co na to VÚ Dol.
> JK

Zdravim Vas, ani se mi moc nechce, protoze se zas ukaze co jsem to za T. :-)

Neproklepal jsem vcely a jarovou vodu ve sklenici, pouze jsem vcely jarovou vodou vice nez 10x prolil. Takze nejaky ten roztoc mohl zustat na vcele zalezly. Pospichal jsem abych mohl hned v pondeli poslat vzorky - prace kvapna houby platna. Ale zkusenost je to je nejdulezitejsi.

Kdyz uz tedy tak mam zas pribeh :-)) dostal jsem od p. Cerneho metodiku na cukrove valeni, s tim ze je to velka sranda. Viz emanuv blog. Potvrzuju, je to prdel s tresnickou na dortu a to, ze vice nez 90 procent vcel prezije dle toho jak clovek moc sejkuje.

Metodika je od amiku a nejsou uplne hloupy :-) Kdyz jsem delal smyv tak jsem vzorek odebiral tak ze jsem pres nadobku pretahl igelitovy pytlik. Oni to delaji tak ze sklepnou vcely do kbeliku a naberou vcely odmerku. Je to asi lepsi zpusob, letavky odletnou a zustanou potrebne krmicky.

Problem cukroveho valeni je v mouckovem cukru jak eman vyzkoumal. Ja si to chtel vyzkouset tak jsem vzal obyc. moucku prosatou pres jemny cednik (exituje pry super jemny - koblihovy cukr - zatim jsem nesehnal). Ze 4 vcelstev jsem vzdy odebral vzorek 300 vcel, do sklenice dal tri lzicky moucky, vysypal vcely a sejkoval. Objevil jsem hned napoprve jednoho roztoce, pak trikrat nula. Sradosti jsem ho zlikvidoval. Problem je zdrejme jen ta potrebna jemnost cukru - napada me presit pres uhelon co mam na med.

Jinak se mi to opravdu hodne libilo, je to celkem rychle, nezabiji to vcely.
T.H.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa z depa (81.19.34.130) --- 9. 8. 2009
otázky

Ahoj zkušení včelaři.
Mám na vás pár otázek. Jsem začínající včelař a chtěl bych vědět, jestli máme k vyráběným úlům přidělat očka, nebo ne a proč? Vysoké dno máme 8 cm, takže by se tam měl dat rošt, aby tam nestavili, ne? Nebo tam máme dát nějaký náběh?
A co je potřeba k převozu včelstev. Krajský veterinář? Kolik asi stojí a kde se shání, pomůže mi s tím ČSV?
Je to hodně otázek, ale dík.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(77.48.59.152) --- 9. 8. 2009
Re: Nezaslou?me si takov?ho tajemn?ka ? (14125) (14128) (14130) (14136) (14139) (14140)

ahoj ani jak se máš kdy při jedeš
co ezuzezieřuorweíčšíeuisdáídiotfgotg k,zpojztjkghuzuzjh9++989+6+81zhhg+jh-. ed

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 9. 8. 2009
Re: P?ehazov?n? (37224) (37231) (37232)

Ano,je to tak.Zimuji jen výhradně na díle,které si včely postavily a zakladly též včelařský rok.Spodní 3-4 nástavky v srpnu a září odebírám a tmavé likviduji.Další rok bez jarního přehazování jen stavím souše navrch a mezistěny podstavuji pod nejhořejší.To je vlastně rotace bez narušování celistvosti plodového hnízda.Za deset let včelaření jsem objevil u stanoviště jen jeden mohutný roj a to jsem u včel se železnou pravidelností každé ráno(probuzovací procházka)a ve večerních hodinách,kdy oči v období rojení vždy zamíří do korun blízkých duranccí.Podotýkám také,že mé snůškové podmínky jsou asi nadstandartní,kdy začínají meruňkama,veškeré ovocné stromy,kaštany,akáty,lípy,slunečnice a jetele.Takové šteští asi většina včelařů nemá.S pozdravem.P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Voprálek (88.101.64.23) --- 9. 8. 2009
přehazovač bedniček 70-letý a více

Skončil včelařský rok,někde úspěšný,někde to měli horší.

A tak je neděle,den sváteční,den na zamyšlení našeho konání. Pomodleme se bedničkáři alespoň v duchu , já začnu : Otčenáš jenž jsi na nebesích,posvěť se jméno Tvé,přijď království tvé jako v nebi tak i na zemi,chléb náš vezdejší dej nám dnes a příští rok metrák medu od každého přehazovaného včelstva v bedničkách či truhlících.
Odpusť nám naše viny,kterými jsme se dopustili na našich včelách třeba tím,že jsme jim dali o nějaké to kilo cukru na zimu míň v naději,že třeba přežijí a nezklamou toho svého bedničkáře,který jim tak nešetrně roztrhává na jaře to jejich sezení,které mají tak rádi. Bedničkář víceletý
přeje všem bedničkářům a truhlíkářům hodně zdraví do příštího včelařského roku,taktéž to samé i jejich včelám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 9. 8. 2009
Billa - cukr- jednoznačný podvod

Nedělní cena cukru, tak jsem to chtěl odzkoušet.
Po 9.hodině tam měly už jen naaranžovaný "normálně drahý" cukr. Podle velikosti regálu tam mohli mít ráno tak 80kilo cukru, pokud by byl plný.
Tesco - omezení neuvádějí, ale tvrdí že normálních je 12kilo na osobu a den.
-----
Takže moje včely dojedou letos rezervu, a pokud si příští rok nevydělají na novou, tak budou na suchu. :-)

Vzhledem k cenám medu, ke kterým se schyluje jim pak klidně koupím drahý v pytlích na rozpouštění. :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 9. 8. 2009
Re: P?ehazov?n? (37224) (37231)

Takto ale jsou v prvních třech nást. stále stejné plásty, které jen
stárnou - tmavnou a těžknou, žádná obměna díla ve třech dolních
(plodištních) nástavcích!
K. Čermák

petr napsal(a):
> S dovolením se ještě podělím a předám zkušenost začínajícím včelařům,kteří
> mají obavy z přehazováním nástavců u sestavy optimal.Jsou neoprávněné!V
> prvních letech včelaření jsem také s nástavky poctivě rotoval,(literatura
> dr.Bretchko,V.Ptáček)ale postupem času a se získáváním zkušeností jsem
> zjistil,že jsou to operace zbytečné a že zde dochází k zbytečnému roztřžení
> a kompaktibilitě včelího hroznu.Zimuji ve třech nástavcích.Na jaře
> neprovádím záměnu(rotaci) prvního za třetí,ale na nejvyšší(třetí) přidám
> jednoduše" bedničku" souší.Asi za tři týdny,když nemám v zásobě více
> souší,podložím mezi třětí a čtvrtý další nástavek mezistěn a za dalších 2-3
> týdnů opět další nástavek mezistěn.Dva nástavce mezistěn je hravě
> vystavěno.To jsou včelstva v šesti nástavcích a z pravidla většina včelstev
> vyžaduje vystavení ještě sedmého nástavec.

____________________________________________________________


V souvislosti s tím se chci př. Petra zeptat, zda jako já zimuje na panenském díle ( či jen z části na tomto díle )? Vyplývá to z nástinu jeho metodiky včelaření. Děkuji za případný podrobnější popis dotyčného včelařského postupu.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 9. 8. 2009
Re: P?ehazov?n? "bedni?ek" (37224)

Takto ale jsou v prvních třech nást. stále stejné plásty, které jen
stárnou - tmavnou a těžknou, žádná obměna díla ve třech dolních
(plodištních) nástavcích!
K. Čermák

petr napsal(a):
> S dovolením se ještě podělím a předám zkušenost začínajícím včelařům,kteří
> mají obavy z přehazováním nástavců u sestavy optimal.Jsou neoprávněné!V
> prvních letech včelaření jsem také s nástavky poctivě rotoval,(literatura
> dr.Bretchko,V.Ptáček)ale postupem času a se získáváním zkušeností jsem
> zjistil,že jsou to operace zbytečné a že zde dochází k zbytečnému roztřžení
> a kompaktibilitě včelího hroznu.Zimuji ve třech nástavcích.Na jaře
> neprovádím záměnu(rotaci) prvního za třetí,ale na nejvyšší(třetí) přidám
> jednoduše" bedničku" souší.Asi za tři týdny,když nemám v zásobě více
> souší,podložím mezi třětí a čtvrtý další nástavek mezistěn a za dalších 2-3
> týdnů opět další nástavek mezistěn.Dva nástavce mezistěn je hravě
> vystavěno.To jsou včelstva v šesti nástavcích a z pravidla většina včelstev
> vyžaduje vystavení ještě sedmého nástavec.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 8. 2009
Re: horky med (37227) (37228) (37229)

Tak to nevím, nesetkal jsem se s tím ani jsem o silně hořkém medu neslyšel.
.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 09, 2009 9:04 AM
Subject: Re: horky med


> >Čistě květový lípový med, bez příměsi medovice, má vedle lipové vůni a
> chuť
> trochu do máty a je trochu nahořklý.
>
> Ne tohle neni z lipy. Lipa byla vytocena predtim. Lipovy obsahuje mentolu,
> jehoz vune a chut se snadno rozpozna.
> Tenhle je ale silne horky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 9. 8. 2009
Re: horky med (37227) (37228)

>Čistě květový lípový med, bez příměsi medovice, má vedle lipové vůni a chuť
trochu do máty a je trochu nahořklý.

Ne tohle neni z lipy. Lipa byla vytocena predtim. Lipovy obsahuje mentolu, jehoz vune a chut se snadno rozpozna.
Tenhle je ale silne horky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 8. 2009
Re: horky med (37227)

Čistě květový lípový med, bez příměsi medovice, má vedle lipové vůni a chuť
trochu do máty a je trochu nahořklý. Je hodně světle žlutý. Krystalizuje
středně rychle a pokud se nepastuje, zkrystalizuje ve velice tvrdou hmotu,
tvrdší než jiné medy. Moje zkušenosti jsou z lípy malolisté, nevím, jak to
je s lípou velkolistou. U nás medovaly tyto lípy kolem 10 až 20 července.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 09, 2009 7:02 AM
Subject: horky med


> Vytocil jsem silne horky med. Nevyznam se v lesni kvetene a nemam cas
> spacirovat po lese, co kde kvete ci kvetlo. Je tu odbornik, kdo urci na
> dalku jaky je puvodce teto chuti?
>
> Med je svetle zluty, vune se tezko da nosem urcit. Na jazyku po nekolika
> okamzicich zretelne zhorkne. Tradicni pocatecni sladkou chut vystrida
> horka, ktera mi ale nepripada zas tak neprijemna.
>
> Snuska byla v prubehu cervence, jedna se o smiseny les s prevahou
> listnatych stromu, nadmorska vyska asi 300 m nad morem. Stanoviste je
> uprostred lesa, takze snuska z okolnich poli a zahrad je snad
zanedbatelna.
>
> Vresovy med je pry horky, ale ten je pry tmavy a vres roste jen v
nekterych
> lokalitach.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 9. 8. 2009
horky med

Vytocil jsem silne horky med. Nevyznam se v lesni kvetene a nemam cas spacirovat po lese, co kde kvete ci kvetlo. Je tu odbornik, kdo urci na dalku jaky je puvodce teto chuti?

Med je svetle zluty, vune se tezko da nosem urcit. Na jazyku po nekolika okamzicich zretelne zhorkne. Tradicni pocatecni sladkou chut vystrida horka, ktera mi ale nepripada zas tak neprijemna.

Snuska byla v prubehu cervence, jedna se o smiseny les s prevahou listnatych stromu, nadmorska vyska asi 300 m nad morem. Stanoviste je uprostred lesa, takze snuska z okolnich poli a zahrad je snad zanedbatelna.

Vresovy med je pry horky, ale ten je pry tmavy a vres roste jen v nekterych lokalitach.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 9. 8. 2009
Re: Inform?cia (37202) (37217) (37218) (37219) (37220)

Že bys uvedl adresu ?
Za slušnost se neplatí.


http://leteckaposta.cz/775549580

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 8. 8. 2009
Re: Přehazování (37224)

Zimuji ve třech nástavcích.Na jaře neprovádím záměnu(rotaci) prvního za třetí,ale na nejvyšší(třetí) přidám jednoduše" bedničku" souší.Asi za tři týdny,když nemám v zásobě více souší,podložím mezi třětí a čtvrtý další nástavek mezistěn a za dalších 2-3 týdnů opět další nástavek mezistěn.Dva nástavce mezistěn je hravě vystavěno.

____________________________________________________________

Rotace je metoda provozovaná v nízkonástavkových úlech za účelem podpoření rozšiřování plodového tělesa a převrstvení cukerných zásob do spodních částí úlů. Zatím ji provozuji, ale s přibývající sílou zimujících včelstev také docházím k závěru, že se to bez ní obejde.

Jinak v 3 NN úlech bych si rotaci dovolil jedině s podsazeným nástavkem se soušemi ( kvůli předejití přitisknutí plodového tělesa ke dnu a možnosti následného podchlazení za nepříznivých dní ). Včelařím s vysokými dny a ačkoliv nepoužívám stavení zábrany, nemám zásluhou podsad ( ,,krycími,, nástavky pod plodovými ) problémy se stavbou divočiny v podmetu ( kromě oddělků... tam to podporuji ).

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petr (94.125.216.34) --- 8. 8. 2009
Přehazování "bedniček"

S dovolením se ještě podělím a předám zkušenost začínajícím včelařům,kteří mají obavy z přehazováním nástavců u sestavy optimal.Jsou neoprávněné!V prvních letech včelaření jsem také s nástavky poctivě rotoval,(literatura dr.Bretchko,V.Ptáček)ale postupem času a se získáváním zkušeností jsem zjistil,že jsou to operace zbytečné a že zde dochází k zbytečnému roztřžení a kompaktibilitě včelího hroznu.Zimuji ve třech nástavcích.Na jaře neprovádím záměnu(rotaci) prvního za třetí,ale na nejvyšší(třetí) přidám jednoduše" bedničku" souší.Asi za tři týdny,když nemám v zásobě více souší,podložím mezi třětí a čtvrtý další nástavek mezistěn a za dalších 2-3 týdnů opět další nástavek mezistěn.Dva nástavce mezistěn je hravě vystavěno.To jsou včelstva v šesti nástavcích a z pravidla většina včelstev vyžaduje vystavení ještě sedmého nástavec.Tohle opravdu s dovolením některých z vás píšu pro ty,kteří mají zájem včelařit (ne králikařit v univerzálech) a mít z toho nejen příjemné(skoro bezpracné) pocity a radost,ale také vysoce nadprůměrné výnosy nejen medu.S pozdravemP.Z

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (89.235.0.90) --- 8. 8. 2009
Re: Medovice (37173)

Jde o to, o co jde včelaři. Klasická spekulace, buď mám informace že může něco přijít nebo to "risknu" a sezónu ukončím.
Staří sedláci vždy ríkali, že kosou pluh a nějak tak by to mělo být i u včel. Po odebrání posledního medu, hnedka dávka roztoku. Červenec a srpen jsou totiž ty stěžejní měsíce, kdy to může včelař zvládnout nebo všechno totálně po...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 8. 2009
Re: Přehazovači bedniček (37190) (37191) (37192) (37201) (37212) (37214) (37216)

>To je využití prázdných beden od Vhisky jako nástavků.
Je toto tvrzení ověřené? Podle mínění některých se jedná o smyšlenku
-----------------------------------------------

Nevím jestli je to originální ale šířím to já.

V literatuře se mluví snad o bednách od rybích konzerv které viděl u obchodníka.

ALe já jsme exactně proměřoval řadu lahví od Whisky, především Bourbon a měl jsem někde uloženy výsledky¨, ale už nevím kde. :-))
Nevím proč bych prokopával dno od bednz sleďů, ale vztek když mi dojde bedna whisky si dovedu živě představit i stím prokopnutím dna, když ji vyhazuji ze sklepa.
Ve výzkumu jsem připraven pokreačovat, hned jak seženu potřebný grant. Říká se tomu experimentální archeologie, a myslím že včelaři by si zasloužili, aby věděli jestli song "Tak kopni do tý bedny" není zapomenutou hymnou PSNV.

Taktéž doporučuji kopat do bedny - nástavků když strčíte již za chladných dní knot s varidolem do úlu. Naruší to chomáč lépe jak teplá PETka v podmetu - kam se vejde zase jen ta placatá PETka od Whisky.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 8. 8. 2009
Re: Informácia (37202) (37217)

Pán Tichý ďakuejm, v podstate o Vd viem "skoro všetko", teraz potrebujem pojednanie (ak bolo niekde prebádané), konkrétne výsledky o dĺžke života Vd v letnom období, keď sa nemôže rozmnožovať z dôvodov npr. v čase včelstva po vyrojení alebo v čase keď je včelstvo z iných príčin bez M.Na prvé prečítanie je to nezmyselné, ale má to svoju logiku, jednak v tom čase nepribúda počet Vd vo včelstve ak by k tomu prispel kratší život tohoto parazita, včelstvo by malo väčšiu nádej prežiť bez jeho zamorenia.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 8. 2009
Re: Inform?cia (37202) (37217) (37218) (37219)

Že bys uvedl adresu ?
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Inform?cia
> Datum: 08.8.2009 08:06:37
> ----------------------------------------
> Co ovlivňuje roztoče, když někde padají živí a jinde v úle jen mrtví? Jaký
> je rozdíl když se zbavují donesených nebo vlastních vylíhnutých? Otázek
> je plno. Sleduji to ve skleněných úlech, ale pokud je to už někde
> popsáno, hodně by nás to poučilo.
> Podařilo se mi konečně natočit jak klade trubčice. Není to profi, ale na
> ukázku pro zájemce to stačí. Fotka matky je i na webu.
> B.V.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 8. 8. 2009
Re: Informácia (37202) (37217) (37218)

Co ovlivňuje roztoče, když někde padají živí a jinde v úle jen mrtví? Jaký je rozdíl když se zbavují donesených nebo vlastních vylíhnutých? Otázek je plno. Sleduji to ve skleněných úlech, ale pokud je to už někde popsáno, hodně by nás to poučilo.
Podařilo se mi konečně natočit jak klade trubčice. Není to profi, ale na ukázku pro zájemce to stačí. Fotka matky je i na webu.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (80.188.56.170) --- 7. 8. 2009
Re: Informácia (37202) (37217)

Ještě dodatek. Bylo tam několik fotografií,údaje po kolika hodinách chodí se nasát hemolymfy ( 6 hod), kde se zdržují( pod víčkem), po koika hodinách se rodí jednotliví roztoči (30 hod), jak je to se samečkem ( první, přeměna "úst" na pohlav. orgán) a řada dalších zajímavostí
Až se mi podaří najít, sdělím ročník a stranu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (80.188.56.170) --- 7. 8. 2009
Re: Informácia (37202)

Již je to delší bobu, co o tom bylo pojednání ve Včelařských překladech. Délka života je různá až několik měsíců v zimě. Rozhodující je kolikrát se nechal zavíčkovat, tedy rozhodující není čas, ale jeho reprodukce. Tuším, že tam byl uveden průměr nebo až čtyřikrát.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 7. 8. 2009
Re: Přehazovači bedniček (37190) (37191) (37192) (37201) (37212) (37214)

>To je využití prázdných beden od Vhisky jako nástavků.
Je toto tvrzení ověřené? Podle mínění některých se jedná o smyšlenku ( jako údajný Einsteinův výrok o včelách ). Každopádně je to zajímavé. S pozdravem M. Václavek <
------------------------------------------------------------
To víte příteli, zda je to pomluva jedovatých hub nebo následek vypité bedny Vhisky to už nám patrně nikdo neřekne.
Prý podle vnitřních rozměrů beden dělal rámky. Ale kdo ví? Do prohibice na alkohol v USA zbývalo asi 70 let, tak ta Vhisky snad byla ještě i pitná ......
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 7. 8. 2009
Re: Informácia (37202) (37213)

Gusti, vedel som, že nesklameš. Aj keď som typický anglický analfabet, nejak si poradím, priatelia pomôžu. Ďakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 7. 8. 2009
Re: Přehazovači bedniček (37190) (37191) (37192) (37201) (37212)

Děkuji za vysvětlení, jak to s vynálezem nástavkové technologie bylo.

____________________________________________________________

Jedno se ale Langstrothovi upřít nedá, pokud i na to jej někdo nenavedl. To je využití prázdných beden od Vhisky jako nástavků.
____________________________________________________________

Je toto tvrzení ověřené? Podle mínění některých se jedná o smyšlenku ( jako údajný Einsteinův výrok o včelách ). Každopádně je to zajímavé.

S pozdravem M. Václavek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 8. 2009
Re: Informácia (37202)

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 7. 8. 2009
Informácia

>Potrebujem zdroj informácie o "dĺžke" života samičky Varroa destructor, v jeho prirodzenom úľovom prostredí v letnom období. Je také niečo? Prosím o informáciu. Ďakujem.<
.............
Jde o modelové situace.

Něco jsem Ti vyštrachal na

http://www.saudibiosoc.com/SJBS/11-1/files/3.pdf

ale asi z toho nebudeš moc moudrý. ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 7. 8. 2009
Re: Přehazovači bedniček (37190) (37191) (37192) (37201)

>Janiš, pokud se nepletu ( opravte mě prosím ), vymyslel... M. Václavek <
-----------------------------------------------------------
Pokusím se. J.A.Janiš nástavkový úl navymyslel. Byl však jeho propagátorem. Ve druhé polovině 18. století počaly vznikat úly dělitelné. Kdo na tuto myšlenku přišel se již patrně nedovíme. Má ale zcela určitě náš vděk. Opřeme se tedy o literaturu. Literatura uvádí, že dělitelné úly truhlíkové sestrojil a propagoval v tisku ve Francii Palteau (1756), tyto zlepšila švýcarská včelařka Vicatová (1764) a v různých modifikacích je potom užívali a šířili další včelaři (Širach, Christ, Huber aj.). Myšlenku truhlíkových úlů převzal v osmdesátých letech i Janiš. Kromě truhlíkových úlů z prken doporučoval pro přechodné období rozřezat špalkové úly na prstence a ty používat podobně jako truhlíky z prken, jako stojany, nebo ležany. Při použití truhlíkových úlů stojanů se používaly ke zpevnění včelího díla pevné lišty na horní straně truhlíku (Christ) nebo vyjímatelné kříže (Janiš aj.). Teprve konstrukce truhlíkových ležanů (Vicatová, Janiš) se již velmi přiblížila vzniku rámku, respektive truhlíku, ve kterém byl jen jeden plást - též i Huber. Skutečný rámek sestrojil v letech 1813 - 1814 P.I.Prokopovič. Na vývoji úlu se ve čtyřicátých letech 19. století podíleli Jan Wunder na Moravě, Jan Oettl v Čechách, Jan Dzierzon ve Slezsku a v polovině století i L.L.Langstroth. Pohyblivé dílo (loučky - trámky)se připisuje Syrskému včelaři ABÉ DELA ROCCA (1790), nezávisle na něm Huber, Prokopovič, Jan Wunder. Tak vidíte příteli, že ve včelařské historii není nikdo první a je zde mnoho včelařů již neznámých, jejichž objevů využili jiní a nemůžeme s určitostí tvrdit ani to, že L.L.Langstroth je vynálezcem včelí mezery. Jedno se ale Langstrothovi upřít nedá, pokud i na to jej někdo nenavedl. To je využití prázdných beden od Vhisky jako nástavků. Do té doby se používaly pouze jako prostředek k linchování. Tak kopni do té bedny ať panstvo... Tím ale nechci jeho zásluhy na způsobu chovu včelstev a jeho zásluhy o americké včelařství, které se skutečně rozšířilo do celého světa upřít. Dnes již nenalezneme v oboru gramotného včelaře, který by neznal jméno Lorenzo Lorraine Lngstroth.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 7. 8. 2009
Re: Nassenheider a Optimal? (37187) (37194) (37204) (37210)

technický výraz oddélek-odloženec nie je tom v koľkých debničkách je usadený, ale o tom, že toto včelstvo vzniklo ako odělené-odložené viacerých plástov s plodom, včelami a zásobami. Ak v ňom začne plodovať matka, je to samostatná jednotka včelieho spoločenstva, teda včelstvo.

______________________________________________________________


To mi nemusíte vysvětlovat. To je naprosto jasné.

Př. T. Heřman se mě ptal, jak silné oddělky chovám. Odpověděl jsem mu, že u mě oddělek znamená včelstvo, které v současnosti obsedá 3 NN. ...to znamená, že chovám oddělky, které v současnosti obsedají 3 NN ( pro některé včelaře jsou to běžná včelstva a pro některé už v tuto dobu ani ne to ). Není to žádný zázrak, ale obyčejné květnové oddělky ze 4 plodových plástů.

____________________________________________________________


Tvoja nevyzretosť (ale šikovný si, to uznávam) vidieť aj pri hodnotení včelstva ako včelstvo bez bunky plodu, je ďaleko od pravdy, lebo sú roky, keď v říjnu-októbri sú vo včelstvách aj väčšie rozlohy 2-10 dm2 plodu.

____________________________________________________________

Je vidět, že nečtete pozorně moje příspěvky. Kdybyste je četl pozorně, věděl byste, že matky v září vkládám do izolačních klícek, a tak jím znemožním klást. V říjnu mám včelstva bez plodu, ať je rok jaký je, a zároveň každou matku mám po ruce. Je tím zajištěna vysoká účinnost ošetření fumigací ( plodové hledisko ). Takto budu letos postupovat po čtvrté.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 7. 8. 2009
Re: Nassenheider a Optimal? (37187) (37194) (37204)

Oddělek u mě znamená včelstvo, které v současnosti obsedá 3 NN.

technický výraz oddélek-odloženec nie je tom v koľkých debničkách je usadený, ale o tom, že toto včelstvo vzniklo ako odělené-odložené viacerých plástov s plodom, včelami a zásobami. Ak v ňom začne plodovať matka, je to samostatná jednotka včelieho spoločenstva, teda včelstvo.

Nepřijetí matky v říjnu včelstvem bez buňky plodu je vysoce nepravděpodobné. V této situaci je zcela zbytečné se handrkovat s klíckami.

Ja túto integráciu robím bez zbytočného sa handrkovania z klietkami a použitia novinovej clony, tá je potrebná preto, aby spojenie dvoch včelstiev neprepuklo do súboja včiel (a to sa stáva, je to poznatok s praxi nie z jednej integrácii ale z dvoch desiatok rokov.)

Tvoja nevyzretosť (ale šikovný si, to uznávam) vidieť aj pri hodnotení včelstva ako včelstvo bez bunky plodu, je ďaleko od pravdy, lebo sú roky, keď v říjnu-októbri sú vo včelstvách aj väčšie rozlohy 2-10 dm2 plodu. Plod pri spájaní nie je prekážkou, ale počítať s tým treba. Robil som sledovanie po viac rokov plodovanie starých (relatívne) a mladých M (nasadených v roku pokusu) a zistil som, že v priemere vo väčšej skupine včelstiev bol pomer 50:50 % s nejakými menšími výchylkami.
Takže všetko môže byť relatívne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 7. 8. 2009
Re: lÊèení varoåzy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37099) (37101) (37184) (37188) (37203)

Preco potom mlade matky kladu menej trubcov ako stare? Asi to ci polozi trubca nezavisi len od buniek. Alebo vcely pri starych matkach umyselne tahaju trubcie bunky?

Veď je to logické, včely chovajú trúdov, aby zabezpečili oplodnenie matky. Ak sa M oplodní matka z RN alebo pridáme mladú M, ten problém kladenia neoplodnených vajíčok pominie, včelstvo si zabezpečilo mladú M, rozmnožovať sa už nebude. Ak však včelstvo pre nejakú príčinu robí TV (a môže to byť aj mladá M), začne včelstvo znovu ošetrovať trúdí plod.
Stavba nových trúdiek buniek je logická a vychádza vždy z potreby svojho rozmnoženia-rojenia a je jedno či je v úli stará alebo mladá M.
Ja som nepísal vo svojom predchádzajúcom komentári prečo včelstvo stavia trúdie bunky, ale prečo matka dokáže klásť do nich oplodnené vajíčka a vzápätí neoplodnené.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 7. 8. 2009
radio

http://www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player.html?id=00971403&br=48&s=

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (77.236.212.66) --- 7. 8. 2009
Re: Nassenheider a Optimal? (37187) (37194)

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0802/proc-prijdou-cechy-morava-a-slezsko-mozna-o-50-vcelstev

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 8. 2009
Re: P?ehazova?i bedni?ek (37190) (37191) (37192) (37201)

Nemáš pravdu Janyš zavedll sice e rozběrný úl. Pohyblivá dílo však zavedl syrský včelař Abé Dela Rocca na loučkách 1790. Na něj nezaávisle navazuje Švýcar František Huber 1792 , vynalezl rámkový úl známý jako Čejkováka o dvacet let později je vyrábí Petr Prokopovič
Pramen:: Josef Nepraš ČESKÉ VČELAŘSTVÍ r.v.. 1971

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ehazova?i bedni?ek
> Datum: 07.8.2009 09:03:48
> ----------------------------------------
> No jo chlapci, Janiš by z vás radost neměl.
>
> ______________________________________________________________
>
> Janiš, pokud se nepletu ( opravte mě prosím ), vymyslel nástavkový úl s
> trámci. Rámky nepoužíval, takže jeho úl měl polorozběrné dílo. Tento typ
> úlu se neujal.
> Lorenzo Lorraine Langstroth ( 1810-1895 ) objevil včelí mezeru a jako první
> vynalezl nástavkový úl s rozběrným dílem ( rámky ). Tento úl nejen, že se s
> menšími úpravami používá dodnes, ale také patří k nejrozšířenějším úlovým
> soustavám v rámci celého světa.
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 7. 8. 2009
Re: Nassenheider a Optimal? (37187) (37194)

Z doslechu ci z netu vim, ze formidol na takove vcelstvo se dava bez igelitu a vice desek - kdo je odvazny muze dat vedet vysledky :-)
______________________________________________________________

Vloni a letos jsem běžně naráz aplikoval i 80 ml HCOOH ( jedna F. deska má 40 ml ) kapesníkovou metodou bez zjevného poškození včelstev ( očka a stropní větrání zadělané ). Od tohoto postupu chci letos upustit, protože jeho účinnost není moc vysoká ( odhaduji, že menší než u Formidolů ), protože doba léčení trvá necelých 24 hodin, během kterých se dávka kyseliny zcela vypaří ( Formidol při dodržení metodiky účinkuje 3 dny ). Je to spíše diagnostická metoda, než léčení. Pokud se Formidol rovnou vyndá z regulačního obalů, vyjde to úplně nastejno s kapesníkovou metodou.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 7. 8. 2009
Re: Nassenheider a Optimal? (37187) (37194)

Tebe prosim o info kdy pripojujes oddelek k produkcnimu? Ci uz jsi pripojil - predpokladam ze krmis.... A oddelek v tvem pripade znamena 1NN ci i vice? Ja budu pripojovat pozdeji....

______________________________________________________________

Medobraní jsem prováděl 16. 7. a nelituji toho. Med byl zcela zralý. Stále u nás není po snůšce ani vidu ani slechu ( ustala někdy začátkem července ). To málo nektaru, co včely v současnosti nosí, sotva stačí na jejich obživu. Sbírají především pyl. Už mám nakrmeno ( vše jsem zakrmil v průběhu druhé poloviny července ).

Oddělky připojuji zásadně jen v říjnu ( před prvním podzimním léčením ). Př. Turčáni má pravdu v tom, že spojování v srpnu, či ještě dříve, nepřináší žádaný efekt ( posílení včelstva nad standart ).

V říjnu se včelstva připojují zcela bez problémů i naostro ( v tuto dobu je novinový papír zbytečností ). Pokud včelstva nemají plod, lze matky po dostatečném vypuknutí zjevných známek osiřelosti přidat česnem ( očkem ) rovnou mezi včely ( pro jistotu matky namáčím v cukerném roztoku ). Je úžasné sledovat, jak se včely ihned po přidání matky uklidní a začnou se stahovat do úlu. Nepřijetí matky v říjnu včelstvem bez buňky plodu je vysoce nepravděpodobné. V této situaci je zcela zbytečné se handrkovat s klíckami. Abych měl včelstva v říjnu bez plodu a zároveň měl přehled o všech matkách, vládám je v září v dostatečném předstihu ( 4 týdny před plánovaným spojením ) do izolačních klícek.

Oddělek u mě znamená včelstvo, které v současnosti obsedá 3 NN.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pete Mal (e-mailem) --- 7. 8. 2009
Re: lÊèení varoåzy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37099) (37101) (37184) (37188)


Preco potom mlade matky kladu menej trubcov ako stare? Asi to ci polozi trubca nezavisi len od buniek. Alebo vcely pri starych matkach umyselne tahaju trubcie bunky?

--- On Thu, 8/6/09, A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> wrote:

> From: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Subject: Re: lé?ení varoázy
> To: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Date: Thursday, August 6, 2009, 6:32 AM
> A.Turčáni:>Naprotitomu som
> prekvapený silou včelích hryzadiel pri
> odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien,
> ktorý som skúšal v
> tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté
> konce O,33 mm vlasca
> trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť
> poškodený vlasec drobrnými
> záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem
> drôtu nič iné nepoznala
> a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo"
> tvrdší a stopy neostanú
> Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom
> čase neriešiteľné, raz
> vyrieši i tento.<
> ..........
>
> Problém byl rozebírán ve Včelařství ročník 1969.
> Resp. uzavřen diskuzním
> koncem podobně jako u Tebe Antone v 12/1969 . Také když
> už reaguji, jsou
> stránku před tím nějaké zprávy z Konference -
> výzkumu otom, že když se
> matkám aputují v určitém místě obě přední,
> přestane se jako taková
> orientovat v kladení oplozených a neoplozených
> vajíček. (omyl matky je cca
> 80%)
>
> Gusti, odpovedi nie celkom rozumiem, pretože odpoveď nie
> je v kontexte s
> mojím vyjadrením, na ktoré reaguješ (asi mám dlhšie
> vedenie).
> Pred nejakým časom som čítal pojednanie v OVP, kde sa
> preberal pokus s
> amputovaním jednej, potom i obidvoch predných nôh, či M
> skutočne zisťuje
> obsah bunky nohami. Pokus to nepotvrdil.
> Podľa mňa je orgán kontroly obsahu buniek na matkiných
> takadlách. Ak jej
> odstránime čo i len jedno tykadlo, kladie M vajíčka do
> buniek nesústredene
> a chaoticky, do jednej bunky aj 5-6 vajíčok.Ale či
> položí oplodnené alebo
> neoplodnené nemajú predné nohy nič spoločné,
> V tejto sezóne som do včelstva vedome pridal matku s
> amputovanou prednou
> nohou. Včelstvo M prijalo a myslel som , že je všetko v
> poriadku, no
> nebolo. Včelstvo po asi 2 týždňoch začalo ošetrovať
> trúdí plod a následne
> na 24 deň robiť tichú výmenu. Aj sa im podarila, matka
> už ploduje asi
> týždeň. Matke sa podarilo umiestniť vajíčka do
> buniek, ale veľmi málo.
> Matka pri zasúvaní bruška do bunky potrebuje obe predné
> nohy a zrejme to
> včely podnietilo robiť TV.
>
> To či M ploduje oplodnené alebo neoplodnené vajíčka
> podľa mňa ovplyvňuje
> jednoznačne priemer bunky, o čom pojednáva známa
> tlaková hypotéza. Matka má
> priemer bruška 5,6 mm, plus mínus 0,3mm, priemer
> robotníčej 5 mm, teda
> menší, čo vyvoláva tlak na bruško pri jeho zasunutí
> do    nej, stlačí bod, z
> ktorého vyjde podnet na otvorenie spermatéky a
> prechádzajúce vajíčko
> spermie oplodnia. Pri kladení vajíčka do TB, ktorá má
> priemer 6,3 mm tlak
> nepôsobí na bruško, spermatéka nedostane pokyn a
> neotvorí sa, teda M položí
> do TB neoplodnené vajíčko.
> Gusti, ani Vy ostatní čítajúci tieto riadky, neberte
> ako poučovanie (a
> istotne Ste dobre s tlak. hypot.-TH oboznámení),chcel som
> len reagovať na
> diskusný príspevok a ozrejmiť stav veci.
>



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 7. 8. 2009
Informácia

Potrebujem zdroj informácie o "dĺžke" života samičky Varroa destructor, v jeho prirodzenom úľovom prostredí v letnom období. Je také niečo? Prosím o informáciu. Ďakujem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 7. 8. 2009
Re: Přehazovači bedniček (37190) (37191) (37192)

No jo chlapci, Janiš by z vás radost neměl.

______________________________________________________________

Janiš, pokud se nepletu ( opravte mě prosím ), vymyslel nástavkový úl s trámci. Rámky nepoužíval, takže jeho úl měl polorozběrné dílo. Tento typ úlu se neujal.
Lorenzo Lorraine Langstroth ( 1810-1895 ) objevil včelí mezeru a jako první vynalezl nástavkový úl s rozběrným dílem ( rámky ). Tento úl nejen, že se s menšími úpravami používá dodnes, ale také patří k nejrozšířenějším úlovým soustavám v rámci celého světa.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 7. 8. 2009
Re: Radime,vzpamatuj se (37180) (37181) (37193) (37196)

RK:
Myslím, že ve svobodné diskusi je potřeba argumentovat, nebo neargumentovat, pokud to nestojí za komentář.
Kdyby sem něco nepatřilo, má konference zřejmě svého správce
---
V preambuli konference je, že má sloužit ke svobodné komunikaci včelařů, ale zřejmě plní úspěšně i další funkci:
Léčení mindráků těch, co se mnohdy bojí i podepsat. Třeba jen trvalou a stálou přezdívkou.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 7. 8. 2009
Re: Nassenheider a Optimal? (37187) (37194)

>Delal jsem i smyv ale tam jsem udelal dilci chybu v rozboru doma, takze jsem zvedav co se ukaze v laborce. Doma vysla dvakrat 0 TH <
------------------------------------------------------------
Můžete tu dílčí chybu konkretizovat? U smyvu jsem nalezl ze 4 vzorků pouze 1 roztoče. To u včelstva, kde dosud nebyli roztoči na podložce nalezeni. Naopak, u včelstev se spadem
nebylo ve smyvu nic. Také čekám, co na to VÚ Dol.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 7. 8. 2009
RE: Nassenheider a Optimal? (37187)

Do produkčních včelstev (Langstroth) dávám 2 NH na jaře, místo natírání
plodu, 2 NH týden po první části krmení. Aplikace během krmení nebo
bezprostředně po nakrmení se mi zdá nevhodná, protože v úlu je hodně vody,
která na sebe váže páry kyseliny. Pokud v úlu ponecháváte při posledním
vytáčení mednou komoru a můžete si dovolit krmit později, bylo by samozřejmě
nejlepší aplikovat NH bezprostředně po vytočení (na to se chystám v příštím
roce). Aplikuji po stranách horní části plodového hnízda. Používám velké
knoty. Všechna očka mám zavřená, po posledním vytočení zužuji česno, pod
sítem ponechávám podložku (ta není zepředu a zezadu utěsněná lištou).
Podotýkám, že to jsou jen mé dvouleté zkušenosti s NH a zrovna v letech, kdy
příroda sama o sobě kleštíkovi příliš nepřála. Do nových včelstev (květnové
oddělky ve 3NN) dávám 1 NH. V loňském roce jsem u pozdních oddělků aplikoval
NH až v září a kyselina se při nižších teplotách příliš pomalu odpařovala.
Zkoušel jsem odparnou plochu zvětšovat pijákem připnutým ke knotu, napnutým
mezi loučky napínáčky (výrobce to ostatně také doporučuje a nabízí). Byla to
sice improvizace ale pomohlo to.
J.T.

>
> Zajímám se o zkušenosti s léčením odpařovači Nassenheider v nástavkových
> úlech typu Langstroth ( Optimal ). Kolik odpařovačů je třeba v úlech
> složených z 6-8 NN? Postačí dva s volbou největšího odparného knotu? Bude
> zajištěno dostatečné uvolňování par kyseliny pro takto prostorné úly? Je
> třeba v průběhu léčení omezit přívod vzduchu do úlového prostoru ( omezení
> drátěných den a oček )? Děkuji za info.
>
> Klasické ošetřování odparnými deskami Formidol mi svojí účinností a
> komplikovanou aplikací nevyhovuje.
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 6. 8. 2009

Tebe prosim o info kdy pripojujes oddelek k produkcnimu? Ci uz jsi pripojil - predpokladam ze krmis.

Aj keď otázka nepatrí mne, skúsim ponúknuť moje poznanie, pretože som niekoľko rokov spájal pomocné včelstvá s produkčnými a ich silu som vyhodnocoval po prezimovaní a porovnával s včelstvami, kde prebehol tradičný rituál prípravy včelstva do novej sezóny.
Začal som spájať najskôr už v auguste- srpnu, postupne som ako roky plynuli do neskoršieho termínu. Výsledok vo forme silnejšieho včelstva som nedosiahol, spojené včelstvo nebolo o nič silnejšie ako to čo nebolo posilňované. prišiel som na jeden fakt, kranská včela vytvára stredne silné včelstvá a spojené včelstvo automatiky vytriedilo na prirodzenú silu 1,3 kg plus mínus O,3 kg.
Spojenie včelstiev som posúval každý rok na pozdejší termín až som mohol konšatovať, že dve včelstvá spojené v októbri X. mes, že spojením dvoch 1 kg včelstiev,po prezimovaní som mohol konštatovať, že včelstvo má naozaj 2 kg.

Chov oddelených včelstiev má význam v tom, že obidve včelstvá sa vnútorne diferencuje určitá časť včiel na včely zimné dlhoveké až do IX. mes. a potom je táto vlastnosť zimných včiel nezvratná. Zásobné včelstvo som udržoval na primeraných zásobách, aby ekonomika chovu bola rentabilná, ale to je vec názoru.

Preto spájanie včelstiev by sa malo konať podľa krátkeho objasňujúceho popisu a technologickom postupe, v X.mesiaci a to po odobratí jednej matky cez noviny. Z miesta kde bolo uložené pridávané včelstvo, odstránime všetko čo by pripomínalo lietavkám ich stanovište, aby sa nemohli (žiaden úľ s plástami), aby sa tam lietavky nemohli usadiť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 6. 8. 2009
Re: Radime,vzpamatuj se (37180) (37181) (37193)

Anonym 70 letý přehazovač bedýnek napsal:
>Jedním slovem RaPoták.
>S Tvými názormi zásadně nesouhlasím. Měl by si snížit četnost tvých šplechů a raději se zamyslet, než tu něco nasmolíš.
>70ti letý přehazovač bedniček
...................

Nechápu, co kdo pořád proti Radimovi píše.
Pokud jeho zkušenosti umíte vyvrátit jako nesprávné, tak argumentujte.
Takovéto útoky na osobu jsou nedůstojné diskuse.
Protože je tato diskuse svobodná, může tu přece každý diskutovat svobodně.
Proč by neměl někdo diskutovat, protože je mladý nebo starý nebo nezkušený, nebo má jiné zkušenosti než jiní?

Úsměvné je, jak si mnohé takovéto příspěvky odporují:
jedni píšou, že se tu nemají presentovat názory a zkušenosti, které nejsou běžné či učebnicové či nástavkové či nevímjaké, protože by to mohlo ublížit začínajícím včelařům.
Jiní zase posílají začínající včelaře si nastudovat materiál, když už se odváží tu přispět. :)))

Myslím, že ve svobodné diskusi je potřeba argumentovat, nebo neargumentovat, pokud to nestojí za komentář.
Kdyby sem něco nepatřilo, má konference zřejmě svého správce.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37196


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 6. 8. 2009
Re: Nassenheider a Optimal? (37187) (37194)

Tomáš Heřman napsal:
>Jiste vis, cetl jsi, ze pan Dvorsky doporucuje dva NH umistene po okrajich plodoveho hnizda.
>Uz nepamatuju jestli dva je maximum, ale tusim ze psal ze jeden je na tolik prostoru malo.
>Rozhodne si myslim, ze psal ze pouziva jen velke knoty v jakekoli dobe.
............
Pokud si to dobře pamatuju já, tak v oficiálním návodu se píše o umístění u silných včelstev dvou odpařovačů na obou stranách plodového hnízda.
Naopak v diskusi se zkušenějšími jsem pochopil, že používají jeden odpařovač i v silném včelstvu, ale vždy doprostřed nad plodové těleso a vždy s velkým knotem.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 6. 8. 2009
Re: Nassenheider a Optimal? (37187)


> Klasické ošetřování odparnými deskami Formidol mi svojí účinností a
> komplikovanou aplikací nevyhovuje.
>

Tady se odpoved na prvni otazku bohuzel asi nevyskytne - bohuzel. Jiste vis, cetl jsi, ze pan Dvorsky doporucuje dva NH umistene po okrajich plodoveho hnizda. Uz nepamatuju jestli dva je maximum, ale tusim ze psal ze jeden je na tolik prostoru malo. Rozhodne si myslim, ze psal ze pouziva jen velke knoty v jakekoli dobe. Ocka typuju urcite uzavrit, nechat mozna spodni nad zuzenym cesnem - ale tady hadam. Clanek bude nekde na Emanovi - namam cas hledat, promin, ale zkusil bych hledat " Prijdou cechy morava slezko ...." Z doslechu ci z netu vim, ze formidol na takove vcelstvo se dava bez igelitu a vice desek - kdo je odvazny muze dat vedet vysledky :-)

Problem formidolu je opravdu pracnost, ted jsem se vratil od vcel, zkusmo jsem vlozil po desce do dvojich vcel. Tim ze kuli krmeni a nedostaku nastavku jsem musel nektere zuzit na dva ci tri N 39x24 pokladam formidol rovnou na ramky pod folii otvory dolu - to je docela rychle, otazka je co ucinnost, ale melo by to fungovat spravne, pary klesat dolu. V minulosti jsem to zkousel i mezi nastavky ale to bylo loni po prvnim vytaceni. Bohuzel tezko hodnotit vysledky neb jsem flakal monitoring a zaznamy. Letos jsem kapku peclivejsi.
Ale problem formidolu je, ze uz ho prvni den objevis na podlozce cupovanej i pres igelitovu ochranu. Najdes tam obcas i zihadla :-( Druhej den odstranuju folii a dalsi den uz je spad na podlozce zdrejme hodne zkreslen kuli vate nad sitem i na podlozce.

Zatim spadlo u vcelstva, kde uz je NH temer cely odparen cca 15 roztocu - ale to nevim uplne presne . U 4 aplikaci formidolu (mam malo odparovacu - chyba, mohl jsem si usetrit praci) spadlo v jednom pripade 16ks po dvou dnech, ve druhem 2 a ve dvou 0 ale to je cudne. Uz nekolik dni - tyden sleduju svetle roztoce - znamky mnozeni. Zatim nejvetsi prirozeny spad 3/2 dny - takze snad zatim dobry, ale nemam podlozky chranene a rozhodne nedokazu predvidat vyvoj, tak zkousim strilet namatkou formidolem.
Delal jsem i smyv ale tam jsem udelal dilci chybu v rozboru doma, takze jsem zvedav co se ukaze v laborce. Doma vysla dvakrat 0

Podelte se taky nekdo, neni to nezabavna hra kdyz uz se zacnou objevovat na podlozkach, jen chybej data a zkusenost.

Tebe prosim o info kdy pripojujes oddelek k produkcnimu? Ci uz jsi pripojil - predpokladam ze krmis.... A oddelek v tvem pripade znamena 1NN ci i vice? Ja budu pripojovat pozdeji....

Diky
T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37194


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.248.21.79) --- 6. 8. 2009
Re: Radime,vzpamatuj se (37180) (37181)

Jedním slovem RaPoták. S Tvými názormi zásadně nesouhlasím. Měl by si snížit četnost tvých šplechů a raději se zamyslet, než tu něco nasmolíš.
70ti letý přehazovač bedniček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 6. 8. 2009
Re: Přehazovači bedniček (37190) (37191)

No jo chlapci, Janiš by z vás radost neměl.
Vždyť on by měl být považován za původce
nástvkového včelařství. Jó ta Amerika.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 6. 8. 2009
Re: Přehazovači bedniček (37190)

již tady do budoucna zůstanou a nebude tomu jinak pokud se neobjeví časem něco novějšího,slovy MV - racionalizačnějšího.

______________________________________________________________

Když už, tak... ,,racionálnější,, nikoliv ,,racionalizačnější,,. Čeština opět zaplakala.
Slovo racionální znamená rozumný. Co je nové, nemusí být racionální. Např. české klasické úly ( budečáky, univerzály atd. ) jsou vývojově daleko mladší a novější než Langstroth.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37191


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 8. 2009
Přehazovači bedniček

Ano,přiznávám se k tomu,že jsem také přehazovač bedniček,tak jako mnoho ostatních včelařů,kteří začínali v Budečácích,Mor.univerzálech , Tachovácích .Tehdy se neznaly všeobecně nástavky ať už jakékoliv míry.Mnoho těchto včelařů přešlo vlivem času a osvěty na nástavky a pro svoji radost si třeba ponechali i pár těch starých úlů ve kterých začínali a mají z nostalgie v nich včely.
Je vidět z Vaší reakce,že máte bedničkáře v nelibosti,nazval bych to trochu razantněji ale neudělám to,jedno je jisté,že Vám to Vaše bádání leze na mozek a jste převčelovanej a náležitě na to hrdej. Jenže ať chcete či ne,bedničkáři / na ten název jste přišel sám? / již tady do budoucna zůstanou a nebude tomu jinak pokud se neobjeví časem něco novějšího,slovy MV - racionalizačnějšího. Ale to my už tady nebudeme,ani Vaše kolikrát konfiderní rady 5x denně budou k ničemu , R. Hlavně zdraví,R...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 8. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37099) (37101) (37184) (37188)

Anton Turčáni:>Gusti, odpovedi nie celkom rozumiem, pretože odpoveď nie je v kontexte s mojím vyjadrením, na ktoré reaguješ (asi mám dlhšie vedenie).<
.........
V ročníku 1969 jsou články a zveřejněné zkušenosti s vlascem. Přesně to, naco jsi došel, je tam zveřejněné - že vlasec včely v některých místech překusují. (12 číslo - prosinec) Je tam jakýsi dohad otom jak by to možná šlo řešit.

Stránku před tímto v tom 12 čísle roku 1969 ve Včelařství je zpráva (zápisek) z jakési mezinárodní Konference, že matky po amputacích předních končetin (je důležité až který článek z noh je pryč) má vliv na kladení vajíček.


S tou hypotézou o velikosti dělničích buněk bych to nebral, protože mám buňky na mezistěnách z mých matric od 4,9 - 5,4 mm. (dělám si je pro sebe a vůbec mi nějaká nesouvislot nevadí a včelám jak pozoruji také ne)

Dělnice se normálně vyvíjí a plod není mezerovitý. Je pravdou, že občas se ukáže i malá trubčí plocha, ale ta je u průměru nad 5,4 mm a jsou stavěny jako viditelně trubčí. Když si vezmu pravítko tak je to docela zábavné rozteče buněk sledovat.

Ne, nejsem přesvědčen, že by matka zrovna jen průměr buňky pro oplození položeného vajíčka nutně potřebovala. Třeba to může nějak být nápomocno jako jen součást akce na kterou se spustí nějaká reakce, sám o sobě by to byl jakoby slepecký hmatový vjem. Dohromady s tykadly je to lépe přijatelné a jestli náhodou má matka i nějaké senzory na koncích nebo dál k tělu na prvních párech noh, které cití trubčí nebo dělničí feromon a tak jako podmíněný reflex se u ní rtak rozliší, jestli pustí nebo nepustí spermie na vajíčko a bylo by to jako otázka vysvětleno.

Ale ktomu je určitě mnoho jiných zapálenějších na Zemi lidí než my amatéři, aby to oni jako ověřený fakt potvrdili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 6. 8. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37099) (37101) (37184)

A.Turčáni:>Naprotitomu som prekvapený silou včelích hryzadiel pri odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien, ktorý som skúšal v tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté konce O,33 mm vlasca trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť poškodený vlasec drobrnými záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem drôtu nič iné nepoznala a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo" tvrdší a stopy neostanú
Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom čase neriešiteľné, raz vyrieši i tento.<
...........

Problém byl rozebírán ve Včelařství ročník 1969. Resp. uzavřen diskuzním koncem podobně jako u Tebe Antone v 12/1969 . Také když už reaguji, jsou stránku před tím nějaké zprávy z Konference - výzkumu otom, že když se matkám aputují v určitém místě obě přední, přestane se jako taková orientovat v kladení oplozených a neoplozených vajíček. (omyl matky je cca 80%)

Gusti, odpovedi nie celkom rozumiem, pretože odpoveď nie je v kontexte s mojím vyjadrením, na ktoré reaguješ (asi mám dlhšie vedenie).
Pred nejakým časom som čítal pojednanie v OVP, kde sa preberal pokus s amputovaním jednej, potom i obidvoch predných nôh, či M skutočne zisťuje obsah bunky nohami. Pokus to nepotvrdil.
Podľa mňa je orgán kontroly obsahu buniek na matkiných takadlách. Ak jej odstránime čo i len jedno tykadlo, kladie M vajíčka do buniek nesústredene a chaoticky, do jednej bunky aj 5-6 vajíčok.Ale či položí oplodnené alebo neoplodnené nemajú predné nohy nič spoločné,
V tejto sezóne som do včelstva vedome pridal matku s amputovanou prednou nohou. Včelstvo M prijalo a myslel som , že je všetko v poriadku, no nebolo. Včelstvo po asi 2 týždňoch začalo ošetrovať trúdí plod a následne na 24 deň robiť tichú výmenu. Aj sa im podarila, matka už ploduje asi týždeň. Matke sa podarilo umiestniť vajíčka do buniek, ale veľmi málo. Matka pri zasúvaní bruška do bunky potrebuje obe predné nohy a zrejme to včely podnietilo robiť TV.

To či M ploduje oplodnené alebo neoplodnené vajíčka podľa mňa ovplyvňuje jednoznačne priemer bunky, o čom pojednáva známa tlaková hypotéza. Matka má priemer bruška 5,6 mm, plus mínus 0,3mm, priemer robotníčej 5 mm, teda menší, čo vyvoláva tlak na bruško pri jeho zasunutí do nej, stlačí bod, z ktorého vyjde podnet na otvorenie spermatéky a prechádzajúce vajíčko spermie oplodnia. Pri kladení vajíčka do TB, ktorá má priemer 6,3 mm tlak nepôsobí na bruško, spermatéka nedostane pokyn a neotvorí sa, teda M položí do TB neoplodnené vajíčko.
Gusti, ani Vy ostatní čítajúci tieto riadky, neberte ako poučovanie (a istotne Ste dobre s tlak. hypot.-TH oboznámení),chcel som len reagovať na diskusný príspevok a ozrejmiť stav veci.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 37188 do č. 37248)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu