Včelařská konference

> Pepan: V plodišti pozorujeme , 6že matka raději zakládá nové plásty
> J.B.: sorry já to nepozoruji ba naopak někdy se mi stane že v pozdější době
> v červenci když zůstane jeden nezakladený plást v plodišti, matka ho
> nechce zaklást a ten panenský pl. se tam chová jako prkno jako přepážka.
> Matka klade jen v jedné polovině úlu jako by se ho bála překročit a tím má
> i jen polovinu plodu a včelstvo zeslábne.
> Hlídám to ale přes to se mi to někdy stane.
> J.B.
>

Jestlipak toto neni prave ten duvod proc nekteri jedou bez mezisten ci z mezisten ze sveho panenskeho vosku. A jsou zde za podiviny, amaterske vedce apod. :-))

Mozna taky proto aby tech 100 a vice vcelstev nemusely stale hlidat, protoze obcas se to preci s tou mezistenou stane :-)

A to nemluvime o tom kolik prace je od ramku k zatavene mezistene a jake rizika to ma...

T.H.

Podle mého názoru nekvalitní mezistěny vznikají spíše z českého porušeného vosku. Jako že Franta , co na autoklávu ten vosk sterilizuje, naláduje autokláv voskem, zapne aparaturu a pak si odejde na svačinu a na kafe, zatímco v autoklávu teplota kvůli něčemu stoupá nad předepsanou hodnotu.... Nebo že český včelař vyvaří plásty v pozinkovaném prádelním hrnci a to plásty napůl požrané zavíječem a podobné zbytky, ono se ta tmavá barva toho vosku kvůli zavíječi popere s světlejší barvou zinkových mýdel v tom vosku a ten vosk pak prodá na výrobu mezistěn. Když ten vosk na prodej patřična nakouskuje, oni mu ho nakoupí. A kvalitní vosk ze světlejších nepožraných plástů třeba vyvařených ve smaltu si nechá pro "strýčka Příhodu" , na svíčky atd.
Ostatně si myslím, že není větší problém odpadní příliš tmavý porušený vosk vybělit třeba hlinkou nebo aktivním uhlím, lidi to bez laboratorní analýzy nepoznají, ale včely potom ano.
Možná to je cesta do pekel, co se týká moru, ale já bych byl spíše pro ty místní malé výrobny mezistěn z vlastního vosku včelaře. A to bez sterilizace na mor, jen s takovým zařízením, které by se dalo snadno čistit a s nějakým provozním řádem,který by vyloučil včelaře s ohniskem moru a z ochranných pásem moru, s evidencí všech, kdo by tam dělali mezistěny a s právní odpovědností, kdyby někdo vědomě přinesl vosk zamořený sporami moru. Vyvařený vosk i mezistěny se dají bez problémů skladovat roky, takže včelař s několika včelstvy může dát klidně dohromady během let 10 - 20 kilo vosku ne jednorázovou výrobu mezistěn, větší včelař 50 - 100 kilo vosku....

akreditovaný výrobce musí používat autokláv (Kontroluje to veterina) sterilizace je pro něj povinná a 117°C se musí udržovat 1 hodinu To je pak hodně dlouhé počkání
kg mezisteťěn pak stroj naseká za 20 minut při hodinové ceně 300 kč takového provozu by to stálo tak 1000 kč, Pěkně děkuji. Pokud nepoužívá autokláv tak si představ , že před tebou zpracoval vosk s původcem moru.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 09.2.2010 00:06:28
> ----------------------------------------
> - Mluvíme-li o kontaminaci mezistěn nemáme na mysli mezistěny z českého
> vosku, ale mezistěny z vosku nastaveného "levným" dovozovým voskem bůhví
> odkud. Cestou můžou být mezistěny z vlastního vosku. Zatím je jen několik
> výrobců, kteří takové mezistěny vyrábějí a snad se to zlepší.
> - Kontaminace vosku je ze včelstev z jižních oblastí, kde se léčí
> celoročně.
> ----------------------------------------------------------
> Když naši předkové "vynalezli" mezistěny, jistě by dnes zaplakali nad
> jejích kvalitou. I když se o ní zde moc nepíše, řešíme zde v podstatě tuto
> kvalitu. Od izolace košilkami a propolisem, až po rezignaci - stavěním díla
> bez mezistěn. Pokud se náš český vosk vyváží dráže a dováží se vosk
> odněkud levnější, pak se není co divit, že kvalita mezistěn je taká jaká
> je. Naše včely je nemají rády, nerady je staví a nerady je zakládají,
> dávají přednost již zakladenému dílu?dílu tmavšímu. Ony vědí lépe než my
> proč. Jak z toho ven? Něco zakázat a něco přikázat? Ano, ale v dnešní době
> se to dá i obejít. Vidím také cestu výroby mezistěn z vlastního vosku.
> Proto zvýšit počet výrobců (v každém kraji alespoň jeden), kteří vyrobí z
> dovezeného vosku mezistěny na počkání. Něco jako pálenice z dovezeného
> kvasu.       Dodat na trh jednoduchá a levná zařízení pro výrobu mezistěn přímo
> včelaři. Pro podporu a urychlení využít k tomu i dotační program.
> Především by se měl tím někdo rychle zabývat, jen diskusí se toho moc
> nevyřeší.
>
>
>

Pepan: V plodišti pozorujeme , 6že matka raději zakládá nové plásty
J.B.: sorry já to nepozoruji ba naopak někdy se mi stane že v pozdější době v červenci když zůstane jeden nezakladený plást v plodišti, matka ho nechce zaklást a ten panenský pl. se tam chová jako prkno jako přepážka.
Matka klade jen v jedné polovině úlu jako by se ho bála překročit a tím má i jen polovinu plodu a včelstvo zeslábne.
Hlídám to ale přes to se mi to někdy stane.
J.B.

"Věřil p.Holub, věřil, i mě se to stává. Ale na těch CD není vidět ani jedna jediná světlá souš, ani jedna a to je smutné. "
Jako amatérský fotograf souhlasím s tím, že obrovsky záleží na na osvícení. Jednou, dvakrát zaplodované souše budou při jednom osvícení téměř úplně žluté, při jiném sytě tmavě hnědé. Jediné trochu objektivnější zjištění tmavosti díla je pohled přes souši na třeba slunce nebo jiný zdroj silného světla, tak se zjistí poměrně přesně, kolik vrstev košilek je na dně buňky. Pohlížet na souše jen podle jejich barvy zvenku je nesmysl, protože stačí u mnohonásobně zaplodované souše seříznout horní třetinu buněk , třeba proto, že se dostala do medníku a je třeba ji odvíčkovt nebo z nějakého jiného důvodu a umístit ji potom třeba vedle právě vystavené mezistěny. Včely si potom na dostavení vypůjčí i světlý vosk z vedlejšího plástu a ten mnohonásobně použitý plást pak získá barvu světlejší nejméně "o třídu".
Kromě toho VUVČ Dol je komerční subjekt. Jeho pracovníci musí svoji pracovní dobu používat především na výdělečné práce. Nemohou do včelstev bezhlavě cpát jen světlé plásty, jen protože pár diskutujících tady je přesvědčeno, že pro včely "je to to nejlepší" , přitom žádné solidní výzkumné na toto téma nejspíš nejsou. Kdyby měli v Dole včelařit podle tohoto diskuzního fóra, se vší úcou k všem diskutujícím tady, kde se co půl roku presentuje něco nového, co je pro včely absolutně "nejlepší" , dávno by VUVČ zkrachoval a v Libčicích by místo včelařských výzkumníků byl hotel nebo něco takového....

Čéče, HLAVO MOUDRÁ,poraď Na jaře dám plné plodiště mezistěn a srpnu tam mám plásty jak bota, nevíš kdo mě je vyměnil?

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 08.2.2010 22:02:34
> ----------------------------------------
> Zdravím vás, co čekáte, je krize a i VUVC Dol šetří. Není to jen na tomto
> CD, shlédl jsem to i na CD Celý rok boj proti varoa, tam je teprve staré
> dílo. Jak od prasat. Tím vlatně ústav říká,: mějte včely v hovnech, je to
> jedno.
> Je to kruté,ale realita. Na takových instruktážních filmech by mělo být
> světlé mladé dílo a ne takové černé patoky. Jestli je mezi námi nějaký
> černý kolega, příteli vězte, nejsem žádný rasista, jen se bavíme o včelím
> díle.Zdraví P.S
>
>
>

> Již vidím tu cenu jak výrobce při povinném ošetřní v autoklávu sterilizije
> vašich pár kilo vosku. aby jste měl balíček mezistěn.
> Jinak jak v autoklávu to nejde.
>
> pepan

Typuju, ze to neni o cene mezisten, ale o mnozstvi sveho vosku co jses schopen dodat, proste nejspis musis dodat nejake minimum, abys vedel ze to bude pouze z tveho vosku, obdobne jak v palenici....

T.H.

Již vidím tu cenu jak výrobce při povinném ošetřní v autoklávu sterilizije vašich pár kilo vosku. aby jste měl balíček mezistěn.
Jinak jak v autoklávu to nejde.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 08.2.2010 20:03:38
> ----------------------------------------
> Mluvíme-li o kontaminaci mezistěn nemáme na mysli mezistěny z českého
> vosku, ale mezistěny z vosku nastaveného "levným" dovozovým voskem bůhví
> odkud. Cestou můžou být mezistěny z vlastního vosku. Zatím je jen několik
> výrobců, kteří takové mezistěny vyrábějí a snad se to zlepší. Sám dělám vše
> proto abych je už v letošním roce pro sebe mohl vyrobit. Je to také o tom
> získat ze včelstva dostatečné množství panenského vosku.
> Snadné opisování někým vyřčených smyšlenek o tom jak volná stavba zásadně
> snižuje produktivitu včelstev mě nenechává klidným. Nemluvíme tady o
> kompletní výstavbě celého plodiště, ale jen o postupném vytváření
> přirozeného prostředí takovém, jaké si včely sami zvolí. Je to zdlouhavá
> cesta, ale ne tak dlouhá aby za několik let byl výsledek patrný. Sám v to
> vidím cestu, vedle omezení tvrdé chemie, jak zvýšit dlouhověkost svých
> včel.
>
>
>

Představ si dutinu stromu včela začne stavět se z hora dolů ten prostor matka zaklade včely se líhnou a prostor zanášejí medem nad plodem To je to tmavé dílo matka klade do nového. to by pak mohlo spolu souviset. Včelař jim v tom pak dělá svými zásahy velký zmatek v domnění že jsou ochočené a budou ho poslouchat. V plodišti pozorujeme , 6že matka raději zakládá nové plásty a do starých včely ukládají více zásob V medníku je to zase obráceně a výchází to z logiky věci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: v? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav? pl?sty kdy mi je zavrhujeme?
> Datum: 08.2.2010 14:35:39
> ----------------------------------------
> Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé plásty když mi včelaři je
> zavrhujeme ?!
>
>
>

Ten ústav má jít příkladem,
> aspoň když se ty instruktážní filmy točí pro jak znalé včelaře, tak i
> začátečníky.
Zdraví P.S

Tady se prave splachl jeden ideal do zachodu.

Vcera jsem si od tebe o Dolu cetl neco jineho...

T.H.

Já ji za důležitou považuji a nepotřebuji nato nějaké studie. Jakmile
se začně z mnoha důvodů přesouvat voskový materiál, tak se stím
přesunuje mnoho patogenů. Pokud tyto patogeny při určitých podmínkách
dokážou podlomit sílu nebo vitalitu nebo kondici či to zdraví
včelstva, tak nějaké úvahy o světlém díle v medníku jsou kničemu. Dílo
není v žádném případě od sebe izolované ani na dosah dvou úlů natož
nějakou vloženou mřížkou. Voskový materiál se přesouvá stejně jako
zásoby nebo pyl nebo voda. Přes mřížku si dělnice prý dokážou
přesunout i vajíčko tak proč ne nějaké svinstvo co se dostane z
plodiště do medu.

_gp-

2010/2/8 Jiří Přeslička <preslickajiri/=/seznam.cz>:
> Nechtěl jsem již na toto téma reagovat, ale přeci. Ví někdo o seriozní
> studii o tom, že existuje vazba mezi zdravím, kondicí a pohodou včelstva, a
> počtem zaplodování plástů na kterých jsou tato včelstva chovaná? Připadá mi
> nelogické, že pokud by existoval mechanizmu účinně zabraňující průniku
> pachutí i z úplně tmavých plástů do medu, tak že tento mechanizmus přestává
> fungovat v případě patogenů. Z pohledu evoluční strategie včel na přežití
> je obrana před nemocemi mnohem důležitější než obrana před změnou chuti
> medu.
> Protože jsem se za 45 let své včelařské praxe s žádnou takovou studií
> nesetkal, nepovažuji barvu plástů za důležitou.
> Jirka Přeslička
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Nevím co se řeší okolo kvality mezistěn. Jestli jasou nějaké sračky v
dovozovém vosku, tak buďte konkrétní, jinak tu plácáte vodu. Osobně je
mne toto téma blízké jen natolik, jde-li o můj med v mých mezistěnách.
Ty si dokážu už několik let vyrobit, a to několik metráků za pár dnů
pro potřebu celé sezony. Výhoda je taková, že se úspory kumulují, ale
velice pomaly. Nevýhoda, že to není chov včel, kterým jsou včelaři
ukradený a vždy si nějak poradí. Vosk je dost problematická hmota. Ten
nemůže zpracovávat kdejaký včelařský amatér.

Jestli tady chcete hromadně zavádět lokální výrobu mezistěn, kde máte
precedens podle kterého pojedete? Tento národ zajímá cena a až potom
kvalita. Cena za zařízení co mi lisuje a seká mezistěny je tak vysoká,
že pochybuji o návratnosti u nějaké ZO, která se navíc často umí
slézti jen při příležitosti rozdávání peněz. Pánové kolik si myslíte,
žeby se našlo ZO, které by měly zájem mít nějakého Frantu s válci,
který by byl ochotný dělat takovou přesnou práci pro ostatní? Ano
výroba mezistěn je odborná práce a ne nějaká teorie o samovýrobě.
Takovou výrobu musíte mít v malíku a vzručnost a voskařský um Vám do
klína nespadne sám! Nejsou tu kořeny není tu nic kdo by mohl odborně a
ukázkově učit vyrábět voskové tuny mezistěn.

_gp_


---------------------------------
2010/2/9 Vorja <e-mail/=/nezadan>:
> - Mluvíme-li o kontaminaci mezistěn nemáme na mysli mezistěny z českého
> vosku, ale mezistěny z vosku nastaveného "levným" dovozovým voskem bůhví
> odkud. Cestou můžou být mezistěny z vlastního vosku. Zatím je jen několik
> výrobců, kteří takové mezistěny vyrábějí a snad se to zlepší.
> - Kontaminace vosku je ze včelstev z jižních oblastí, kde se léčí
> celoročně.
> ----------------------------------------------------------
> Když naši předkové "vynalezli" mezistěny, jistě by dnes zaplakali nad
> jejích kvalitou. I když se o ní zde moc nepíše, řešíme zde v podstatě tuto
> kvalitu. Od izolace košilkami a propolisem, až po rezignaci - stavěním díla
> bez mezistěn. Pokud se náš český vosk vyváží dráže a dováží se vosk
> odněkud levnější, pak se není co divit, že kvalita mezistěn je taká jaká
> je. Naše včely je nemají rády, nerady je staví a nerady je zakládají,
> dávají přednost již zakladenému dílu-dílu tmavšímu. Ony vědí lépe než my
> proč. Jak z toho ven? Něco zakázat a něco přikázat? Ano, ale v dnešní době
> se to dá i obejít. Vidím také cestu výroby mezistěn z vlastního vosku.
> Proto zvýšit počet výrobců (v každém kraji alespoň jeden), kteří vyrobí z
> dovezeného vosku mezistěny na počkání. Něco jako pálenice z dovezeného
> kvasu. Dodat na trh jednoduchá a levná zařízení pro výrobu mezistěn přímo
> včelaři. Pro podporu a urychlení využít k tomu i dotační program.
> Především by se měl tím někdo rychle zabývat, jen diskusí se toho moc
> nevyřeší.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

- Mluvíme-li o kontaminaci mezistěn nemáme na mysli mezistěny z českého vosku, ale mezistěny z vosku nastaveného "levným" dovozovým voskem bůhví odkud. Cestou můžou být mezistěny z vlastního vosku. Zatím je jen několik výrobců, kteří takové mezistěny vyrábějí a snad se to zlepší.
- Kontaminace vosku je ze včelstev z jižních oblastí, kde se léčí celoročně.
----------------------------------------------------------
Když naši předkové "vynalezli" mezistěny, jistě by dnes zaplakali nad jejích kvalitou. I když se o ní zde moc nepíše, řešíme zde v podstatě tuto kvalitu. Od izolace košilkami a propolisem, až po rezignaci - stavěním díla bez mezistěn. Pokud se náš český vosk vyváží dráže a dováží se vosk odněkud levnější, pak se není co divit, že kvalita mezistěn je taká jaká je. Naše včely je nemají rády, nerady je staví a nerady je zakládají, dávají přednost již zakladenému dílu–dílu tmavšímu. Ony vědí lépe než my proč. Jak z toho ven? Něco zakázat a něco přikázat? Ano, ale v dnešní době se to dá i obejít. Vidím také cestu výroby mezistěn z vlastního vosku. Proto zvýšit počet výrobců (v každém kraji alespoň jeden), kteří vyrobí z dovezeného vosku mezistěny na počkání. Něco jako pálenice z dovezeného kvasu. Dodat na trh jednoduchá a levná zařízení pro výrobu mezistěn přímo včelaři. Pro podporu a urychlení využít k tomu i dotační program. Především by se měl tím někdo rychle zabývat, jen diskusí se toho moc nevyřeší.

Věřil p.Holub, věřil, i mě se to stává. Ale na těch CD není vidět ani jedna jediná světlá souš, ani jedna a to je smutné. Ten ústav má jít příkladem, aspoň když se ty instruktážní filmy točí pro jak znalé včelaře, tak i začátečníky. Ti si právě vytváří obraz a systém, jakým budou včelařit. No a o tom to je.Zdraví P.S

>Myslím, že jste si odpověděl sám - jak vnucovat včelkám mezistěny je přizozené člověku, který nemíní jejich hlasu naslochat. Honza<
-----------------------------------------------------------
Vážený příteli. Pokud byste si řádně přečetl celý můj příspěvek, pokud byste se nad ním poněkud i zamyslel, pochopil byste, že je v textu skryto i to, že v rozumné míře nevylučuji stavbu bez mezistěn. Také toho již mnoho let využívám. Vše se ale musí dělat s rozumem. Je to tedy otázka kompromisu a ne musu. A o tom to je.
JK

Proč tak expresivně, když dnešní den byl bez Vás tak tvůrčí a ohleduplný.
Kdybyste viděl můj plást, ten první v sezoně postavený na podzim, nevěřil byste mi, že je letošní. Jsou stanoviště, kde je vysoká produkce propolisu a to propolisu dost tmavého a podle toho dílo vypadá. Film také není vždy věrným zobrazením a záleží na světelných podmínkách.
Váš názor na odstín plástů tu zazněl již mnohokrát a myslím, že si to všichni budeme pamatovat, a proto není třeba to dále opakovat.
Přeji dobrou noc, P.H.

p.Křapka, napsal jste to moc pěkně. Člověk se má od včel učit, ne aby se ony učily od něj.
Díky vám.

> Josef Křapka
Včelstvo je "superorganizmus" a nikoli fabrika. Včelstvo musíte poslouchat, musíte se od něj učit, nesmíte mu překážet. Odezdismus k odezdismu je sice pro člověka vlastní, ale škodlivý.

Myslím, že jste si odpověděl sám - jak vnucovat včelkám mezistěny je přizozené člověku, který nemíní jejich hlasu naslochat.
Honza

Ano, ale prece nebudu nekoho do neceho nutit, pouzivat pouze mezisteny.
Kazdy si moze na vlastnich vcelstvech otestovat, jak stavbu s pomoci
mezisten a nebo bez mezisten. Kazdeho volba. Protiklady a zapory tu byly jiz
resene, proto postradam u Aliho prispevku nejaku hodnotu.

2010/2/8 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>

> >Paprna Paprna (e-mailem) --- 8. 2. 2010
> Re: bez mezistěn (40808) (40809)
> Vylev onicem.
>
> 2010/2/8 Ali
>
> > Co tady řešíte za nesmysly jestli bez mezistěn nebo s mezistěnami. Jako
> > pokus dobré, ale včalařit takto je krok zpět
> ------------------------------------------------------------
> Příteli Paprno, tentokrát s Vaším hodnocením a patrně i jiných kolegů
> nesouhlasím. Nesouhlasím s tím, že Ali vyjádřil "výlev o ničem". Naopak.
> Ali stojí nohama na zemi. I když, je přece zima a padá sníh, padá sníh,
> padá snížek bílý, škrábeme se na zádech, máme dlouhou chvíli. Tak
> fantazírujeme nikoli o ničem ale o tom co by bylo kdyby bylo. Nyní však
> vážně. Je však skutečností, že včely při správné chovatelské metodice a při
> dobrých podmínkách dokáží vystavět více než 1/3 díla celého úlového
> prostoru. Podotýkám, že nikoli jen plodiště a to bez relativní újmy na
> snůšce. Bez mezistěn se to ale zcela neobejde. Když naši předkové
> "vynalezli" mezistěny, všichni včelaři se na ně vrhli a počali včely
> bezhlavě nutit do stavby "dělničiny". Dnes opět někteří "teoretici"
> včelařství mají snahu mezistěnu zavrhnout a chtějí naučit včely stavět,
> dílo bez mezistěn a hlavně v neomezeném množství a bez trubčiny, a do toho
> nového díla bez "kontaminace mezistěnami" aby nanosily nejlépe 100 kg medu
> pro včelaře. Přátelé, sneste se z oblak na zem. Včelstvo je
> "superorganizmus" a nikoli fabrika. Včelstvo musíte poslouchat, musíte se
> od něj učit, nesmíte mu překážet. Odezdismus k odezdismu je sice pro
> člověka vlastní, ale škodlivý.
> JK
>

Zdravím vás, co čekáte, je krize a i VUVC Dol šetří. Není to jen na tomto CD, shlédl jsem to i na CD Celý rok boj proti varoa, tam je teprve staré dílo. Jak od prasat. Tím vlatně ústav říká,: mějte včely v hovnech, je to jedno.
Je to kruté,ale realita. Na takových instruktážních filmech by mělo být světlé mladé dílo a ne takové černé patoky. Jestli je mezi námi nějaký černý kolega, příteli vězte, nejsem žádný rasista, jen se bavíme o včelím díle.Zdraví P.S

>Paprna Paprna (e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809)
Vylev onicem.

2010/2/8 Ali

> Co tady řešíte za nesmysly jestli bez mezistěn nebo s mezistěnami. Jako
> pokus dobré, ale včalařit takto je krok zpět
------------------------------------------------------------
Příteli Paprno, tentokrát s Vaším hodnocením a patrně i jiných kolegů nesouhlasím. Nesouhlasím s tím, že Ali vyjádřil "výlev o ničem". Naopak. Ali stojí nohama na zemi. I když, je přece zima a padá sníh, padá sníh, padá snížek bílý, škrábeme se na zádech, máme dlouhou chvíli. Tak fantazírujeme nikoli o ničem ale o tom co by bylo kdyby bylo. Nyní však vážně. Je však skutečností, že včely při správné chovatelské metodice a při dobrých podmínkách dokáží vystavět více než 1/3 díla celého úlového prostoru. Podotýkám, že nikoli jen plodiště a to bez relativní újmy na snůšce. Bez mezistěn se to ale zcela neobejde. Když naši předkové "vynalezli" mezistěny, všichni včelaři se na ně vrhli a počali včely bezhlavě nutit do stavby "dělničiny". Dnes opět někteří "teoretici" včelařství mají snahu mezistěnu zavrhnout a chtějí naučit včely stavět, dílo bez mezistěn a hlavně v neomezeném množství a bez trubčiny, a do toho nového díla bez "kontaminace mezistěnami" aby nanosily nejlépe 100 kg medu pro včelaře. Přátelé, sneste se z oblak na zem. Včelstvo je "superorganizmus" a nikoli fabrika. Včelstvo musíte poslouchat, musíte se od něj učit, nesmíte mu překážet. Odezdismus k odezdismu je sice pro člověka vlastní, ale škodlivý.
JK

Měl jsem možnost zhlédnout osvětové DVD Včelařský rok 1,2 - tady se podívejte, s jakými soušemi se má včelařit - to je budoucnost / jestli bude tak černá jako plásty s kterými se pracuje na těchto DVD / od kterých se má člověk něco přiučit, tak ...

Proč se asi začaly mezistěny vyrábět - zřejmě proto, aby se zvýšila produktivita včelstev a výnosu medu.
------------------
Někdo to má záviděníhodně jednoduché.
No a někdo komplikovaný si prostě řekne - proč se začaly stavět paneláky. Zřejmě proto, aby se zvýšila produktivity výstavby. A nestačí mu to a ještě se prá, zda ten život v těch panelákách opravdu stojí za to, prodlužuje život, upevňuje zdraví a nakonec zvyšuje produktivitu - tedy toho co nakonec po nás zbyde a co vytvoříme.

Komplikované osobnosti, co ze všeho dělají problém. Na vesnici a do lesa s nimi. A vypnout jim proud a vodu.

Nic mezi tím. Buď panelák nebo zemljanka.

Aby nepřemýšleli nad ptákovinama. Třeba - oni v té jižní Evropě nehynou včely? ANi u nás ne? Nepřekročili jsme nějakou mez, kdy nám to příroda dává najevo, že tudy cesta nevede?
Když se tak nad tím zamyslím, jak dlouho se u nás používají mezistěny jen z certifikovaných výroben, kde se vosk sterilizuje. Dřív se to taky nedělalo. A když si tak vzpomenu na spojence lidí ve Welsově Válce světů - mikroorganismy a baktérie.

No a někdo to má pořád jasné. Štastní lidé:-)


Karel

Petře, Váš příspěvek ohledně likvidace roztoče považuji za to nejlepší, co zde bylo v poslední době napsáno. Píšu 1*
Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Petr napsal:
.....Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.

Test priepustnosti. Prosím, neodpovedať!
Ďakujem.
----------

VALENTINSKE BLAHOZELANIE - ako na to v ZPS12

Mluvíme-li o kontaminaci mezistěn nemáme na mysli mezistěny z českého vosku, ale mezistěny z vosku nastaveného "levným" dovozovým voskem bůhví odkud. Cestou můžou být mezistěny z vlastního vosku. Zatím je jen několik výrobců, kteří takové mezistěny vyrábějí a snad se to zlepší. Sám dělám vše proto abych je už v letošním roce pro sebe mohl vyrobit. Je to také o tom získat ze včelstva dostatečné množství panenského vosku.
Snadné opisování někým vyřčených smyšlenek o tom jak volná stavba zásadně snižuje produktivitu včelstev mě nenechává klidným. Nemluvíme tady o kompletní výstavbě celého plodiště, ale jen o postupném vytváření přirozeného prostředí takovém, jaké si včely sami zvolí. Je to zdlouhavá cesta, ale ne tak dlouhá aby za několik let byl výsledek patrný. Sám v to vidím cestu, vedle omezení tvrdé chemie, jak zvýšit dlouhověkost svých včel.

Vylev onicem.

2010/2/8 Ali <e-mail/=/nezadan>

> Co tady řešíte za nesmysly jestli bez mezistěn nebo s mezistěnami. Jako
> pokus dobré, ale včalařit takto je krok zpět. Proč se asi začaly mezistěny
> vyrábět - zřejmě proto, aby se zvýšila produktivita včelstev a výnosu medu.
> Nějaká kontaminace vosku léčivy při dodržení stanoveného postupu je
> minimální - prakticky žádná. Chcete snad říci, že jedno léčení gabonem a 3
> x fumigace "dodá" do mezistěn léčiva. Vždyť tato "kontaminace" léčivy je
> téměř nezjistitelná a při řádné desinfekci a nákupu u autorizovaných
> výrobců snad nic nehrozí. Nebudu rozvádět kvalitu mezistěn těchto výrobců,
> kteří včelí vosk nastavují čímkoliv, aby snížili cenu. Ale i zde se
> domnívám, že jsou příjdou cesty formou nabídky kvalitnějších, ale zřejmě i
> držších mezistěn. Ale český člověk zřejmě sáhne téměž vždy po té levnější.
> Apropo, jaká kontaminace vosku je ze včelstěv z jižních oblastí, kde se
> léčí celoročně ? To by už se snad med z těchto plástu nedal používat jako
> poživatina pro člověka. Bez mezistěn lze včelařit, ale ztráta výnosu z medu
> takto vyrobeného by byla někde jinde. A jsme opět u toho, jaký med si
> zákazník koupí.
>

Co tady řešíte za nesmysly jestli bez mezistěn nebo s mezistěnami. Jako pokus dobré, ale včalařit takto je krok zpět. Proč se asi začaly mezistěny vyrábět - zřejmě proto, aby se zvýšila produktivita včelstev a výnosu medu. Nějaká kontaminace vosku léčivy při dodržení stanoveného postupu je minimální - prakticky žádná. Chcete snad říci, že jedno léčení gabonem a 3 x fumigace "dodá" do mezistěn léčiva. Vždyť tato "kontaminace" léčivy je téměř nezjistitelná a při řádné desinfekci a nákupu u autorizovaných výrobců snad nic nehrozí. Nebudu rozvádět kvalitu mezistěn těchto výrobců, kteří včelí vosk nastavují čímkoliv, aby snížili cenu. Ale i zde se domnívám, že jsou příjdou cesty formou nabídky kvalitnějších, ale zřejmě i držších mezistěn. Ale český člověk zřejmě sáhne téměž vždy po té levnější. Apropo, jaká kontaminace vosku je ze včelstěv z jižních oblastí, kde se léčí celoročně ? To by už se snad med z těchto plástu nedal používat jako poživatina pro člověka. Bez mezistěn lze včelařit, ale ztráta výnosu z medu takto vyrobeného by byla někde jinde. A jsme opět u toho, jaký med si zákazník koupí.

Moje otázka : Ví někdo proč včela preferuje...
nebyla pane inženýre reakcí na vaši odpověd, napsal jsem ji před tím než jsem si vaši odpověd přečet.
Opravdu jde jen o nedorozumění a oby jsme na stejné straně problému. Pravděpodobně si o důležitosti mezistěn,světlých a tmavých souších ve včelstvu myslíme stejné.
Více si vážím že někdo na některý problém nereaguje než aby reagoval za každou cenu.
Jen jsem se zeptal.
Já samozřejmě také užívám mezistěny, i mně je líto vyměnovat čistý vosk z víček za mezistěny jež mohou být kontaminované. Snažím se mezistěny při obnově díla v některých případech nepoužívat ale daří se mi to jen částečně.
Je mi jasné že nadužívání, zneužívání léčiv je nebezpečné.
Asi uznáte že při chovu matek z matek inseminovaných je následná selekce na varoatoleranci a další vlastnosti obtížná až nemožná.
J.B.

> Včelárim v NN. Od začiatku včelárenia a v priebehu ďalších 15 rokov som pre
> nedostatok vosku a medzistienok včeláril len na 1 – 2 cm pružkách
> prilepených voskom k hornej latke rámika. Včelstvo nedokáže obnoviť dielo
> za jednu sezónu., preto sa stráca medný výnos. Stavba je zmiešaná a preto
> si treba zvyknúť, že aj trúdie dielo je vystavané dielo. Úľ musí byť vo
> vodorovnej polohe. Nie je žiaden problém takýto spôsob včelárenia si
> vyskúšať.

Co takhle po male ochutnavce toho naservirovat vice, neslo by to prosim? Ja bych se za to velmi primlouval, je to zajimave z mnoha duvodu.

Diky

T.H.

Včelárim v NN. Od začiatku včelárenia a v priebehu ďalších 15 rokov som pre nedostatok vosku a medzistienok včeláril len na 1 – 2 cm pružkách prilepených voskom k hornej latke rámika. Včelstvo nedokáže obnoviť dielo za jednu sezónu., preto sa stráca medný výnos. Stavba je zmiešaná a preto si treba zvyknúť, že aj trúdie dielo je vystavané dielo. Úľ musí byť vo vodorovnej polohe. Nie je žiaden problém takýto spôsob včelárenia si vyskúšať.

Vyhýbám se vyjadřování k věcem, které nemám sám vyzkoušené, proto moji
odpověď, na které jak vidím trváte :-), berte jako můj názor. Myslím, že
bez mezistěn to jde, ale hlavně v silnějších snůškách, pokud včely budou
muset stavět kompletně dílo, bude medný výnos menší, to jsou věci dobře
známé. Určitě je to cesta k omezení reziduí, nicméně pokud budou v úlu i
plásty z mezistěn, část reziduí se dostane i do díla vystavěného volně
(tj. bez mezistěn), protože včely voskový i propolisový materiál
přenášejí. Samozřejmě těch reziduí tam bude několikanásobně méně než v
plástech z mezistěn. Někteří včelaři to začínají řešit tak, že si
mezistěny nechají dělat ze svého vosku získaného z víček a volně
stavěných plástů, tam těch reziduí bude minimum.
Já vidím jinou cestu - omezovat používání akaricidů na minimum a do
budoucna je vyloučit úplně. Pokud jde o varroózu, do budoucna je to
možnost jak problém vyřešit. Vůbec nevadí, že jí málokdo věří - pokud se
toho dožijí, třeba až potom uvěří. Doporučuji si přečíst článek (kdo
nemáte k dispozici Moderní včelař č.6/2009) na
http://vigorbee.cz/autor/varroatolerance/#allsopp - vůbec to nemusí
trvat tisíce let, ale nejde to ani tak, jak to někdo může chápat -
nechat naše včelstva z ničeho nic bez ošetřování proti kleštíkovi. Je to
komplexnější problematika, včelařské prostředí v ČR k tomu ještě
nedozrálo, v západní Evropě se její chápání posunulo už dál...
Na to další už jsem Vám odpověděl v předchozím příspěvku.
K. Čermák

Jan B?rgel napsal(a):
> omlouvám se znovu:
> Jan Bűrgel :
> bez mezistěn
> Budu reagovat na poslední příspěvek K Čermák a a poprosím o shovívavost při
> svých útocích. Chtěl bych aby můj přispěvek byl positivní.
>
> Ne zodpověděl jste téma jak bez mezistěn.
> Vede tudy cesta, je možné obnovovat dílo bez mezistěn a rezudii?
>
> Opravdu si myslíte že průměrný včelař bude řezat buňku a pod mikroskopem
> počitat košilky a vyhodnocovat stav a kvalitu plástu. Nechci nikoho
> podcenovat ale včelačký průměr
> je asi níže než toto forum.
>
> (Nebylo by vhodné místo až 8mi fotografií předsedy ČSV v jednom měsíčním
> časopise publikovat výsledky takového to výzkumu kydyby byl?)
> Omlouvám se asi to nezměníte-me ani vy ani já ani toto forum.
>
> Řešit celý problém pod pojem "světlé plásty, souše" je asi málo.
> J.B.
>
>

Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé plásty když mi včelaři je zavrhujeme ?!

To je nepochopení. Jsou mezi námi i tací, kteří potřebné vybavení mají,
stačí jeden člověk s mikroskopem a ochotou. A stačí jedna buňka. Víc se
k tomu už vyjadřovat nebudu, není to pro mě důležité.
Jak bez mezistěn? To je téma pro jiné, protože to není cesta pro mě...
K. Čermák

Jan B?rgel napsal(a):
> Budu reagovat na poslední příspěvek a poprosím o shovívavost při svých
> útocích. Chtěl bych aby můj přispěvek byl positivní.
>
> Ne zodpověděl jste téma jak bez mezistěn.
> Vede tudy cesta, je možné obnovovat dílo bez mezistěn.
>
> Opravdu si myslíte že průměrný včelař bude řezat buňku a pod mikroskopem
> počitat košilky a vyhodnocovat stav a kvalitu plástu.
>
> (Nebylo by vhodné místo až 8mi fotografií předsedy ČSV v jednom měsíčním
> časopise publikovat výsledky takového to výzkumu kydyby byl?)
> Omlouvám se asi to nezměníte-me ani vy ani já ani toto forum.
>
> Řešit celý problém pod pojem "světlé plásty, souše" je asi málo.
> J.B.
>
>

omlouvám se znovu:
Jan Bűrgel :
bez mezistěn
Budu reagovat na poslední příspěvek K Čermák a a poprosím o shovívavost při svých útocích. Chtěl bych aby můj přispěvek byl positivní.

Ne zodpověděl jste téma jak bez mezistěn.
Vede tudy cesta, je možné obnovovat dílo bez mezistěn a rezudii?

Opravdu si myslíte že průměrný včelař bude řezat buňku a pod mikroskopem počitat košilky a vyhodnocovat stav a kvalitu plástu. Nechci nikoho podcenovat ale včelačký průměr
je asi níže než toto forum.

(Nebylo by vhodné místo až 8mi fotografií předsedy ČSV v jednom měsíčním časopise publikovat výsledky takového to výzkumu kydyby byl?)
Omlouvám se asi to nezměníte-me ani vy ani já ani toto forum.

Řešit celý problém pod pojem "světlé plásty, souše" je asi málo.
J.B.

http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: bez mezist?n
> Datum: 08.2.2010 14:11:46
> ----------------------------------------
> Budu reagovat na poslední příspěvek a poprosím o shovívavost při svých
> útocích. Chtěl bych aby můj přispěvek byl positivní.
>
> Ne zodpověděl jste téma jak bez mezistěn.
> Vede tudy cesta, je možné obnovovat dílo bez mezistěn.
>
> Opravdu si myslíte že průměrný včelař bude řezat buňku a pod mikroskopem
> počitat košilky a vyhodnocovat stav a kvalitu plástu.
>
> (Nebylo by vhodné místo až 8mi fotografií předsedy ČSV v jednom měsíčním
> časopise publikovat výsledky takového to výzkumu kydyby byl?)
> Omlouvám se asi to nezměníte-me ani vy ani já ani toto forum.
>
> Řešit celý problém pod pojem "světlé plásty, souše" je asi málo.
> J.B.
>
>
>

Jiří Přeslička (213.194.226.75) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776) (40777)
Nechtěl jsem již na toto téma reagovat, ale přeci. Ví někdo o seriozní studii o tom, že existuje vazba mezi zdravím, kondicí a pohodou včelstva, a počtem zaplodování plástů na kterých jsou tato včelstva chovaná? Připadá mi nelogické, že pokud by existoval mechanizmu účinně zabraňující průniku pachutí i z úplně tmavých plástů do medu, tak že tento mechanizmus přestává fungovat v případě patogenů. Z pohledu evoluční strategie včel na přežití je obrana před nemocemi mnohem důležitější než obrana před změnou chuti medu.
Protože jsem se za 45 let své včelařské praxe s žádnou takovou studií nesetkal, nepovažuji barvu plástů za důležitou.

J.B. já také

To je ten čas podle krajú se zčíná sužovat v půli čevence je to dáno stavem vegetce. dobu si na svém stanoviští musí každý vypozorovat sám a matka přestává trubčinu zakládat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 08.2.2010 13:35:54
> ----------------------------------------
> Při zužování včelstev ty poslední tručiny je záhodno odstranit…
> ------------------------------------------------------
>
> U Rašovské metody je uvedeno: V žádném případě trubčinu nevyřezávat-tento
> úkon proveďte až 10-15 července.
>
>
>

Budu reagovat na poslední příspěvek a poprosím o shovívavost při svých útocích. Chtěl bych aby můj přispěvek byl positivní.

Ne zodpověděl jste téma jak bez mezistěn.
Vede tudy cesta, je možné obnovovat dílo bez mezistěn.

Opravdu si myslíte že průměrný včelař bude řezat buňku a pod mikroskopem počitat košilky a vyhodnocovat stav a kvalitu plástu.

(Nebylo by vhodné místo až 8mi fotografií předsedy ČSV v jednom měsíčním časopise publikovat výsledky takového to výzkumu kydyby byl?)
Omlouvám se asi to nezměníte-me ani vy ani já ani toto forum.

Řešit celý problém pod pojem "světlé plásty, souše" je asi málo.
J.B.

"Při síle vč. 30 tis., 1500 dělničích a 200
trubčích buněk denně víčkovaných a jen 20 foretických samičkách V.d.
(možná situace v kětnu) bude infikováno 0,1% dělničích a 2% trubčích."

S tímto mám problém souhlasit, v mých podmínkách není trubčina kontinuálně kladena, ale pouze nárazově, občasně, a tak kleštík má šanci jen krátkou dobu k založení rodiny v trubčí bunce. Potom se ten poměr výrazně změní.

Při zužování včelstev ty poslední tručiny je záhodno odstranit…
------------------------------------------------------

U Rašovské metody je uvedeno: V žádném případě trubčinu nevyřezávat-tento úkon proveďte až 10-15 července.

Všechno má ale svoje jenže. Při vlastním chovu matek se tak zbavuješ plemenného materiálu kterým pozitivně ovlivňuješ okolní včelstva a tvoje matky pak jsou oplodňovány horšími Geny. Omezení pomocí vyřezávání je výhodné jen na konci chovu trubců to že je trubčí plod atraktivnější pr kleštíka je omyl který vyplývá s delšího vývoje trubce v trubčích buňce se totiž stihne těh potvor vylíhnout o 1 generaci více. Při zužování včelstev ty poslední tručiny je záhodno odstranit Tato generace pak vyvolává nesprávný dojem , že včelstvo bylo zamořeno znova od souseda.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 08.2.2010 11:18:55
> ----------------------------------------
> Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel před roztočem varroa,
> t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento boj proti v.d. považuji za mnohem
> smysluplnější a účinnější než např.používání KM či již rezistentní
> gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně
> zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že
> po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny
> na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství
> roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto
> neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj
> proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom
> že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého
> včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích
> nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté
> likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je
> velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
> S pozdravem
> P.Z. UH.Hradiště.
>
>
>

A co trubec jako geneticky material?

2010/2/8 Petr <e-mail/=/nezadan>

> Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel před roztočem varroa,
> t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento boj proti v.d. považuji za mnohem
> smysluplnější a účinnější než např.používání KM či již rezistentní
> gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně
> zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že
> po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny
> na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství
> roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto
> neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj
> proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom
> že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého
> včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích
> nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté
> likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je
> velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
> S pozdravem
> P.Z. UH.Hradiště.
>

Máte pravdu, může to být velmi účinný způsob redukce populace kleštíka.
Dokonce je vybádáno, na čem záleží přednostní infikování trubčích buněk
před dělničími a je to i matematicky podloženo - mohu říci, že to není
(skoro vůbec) způsobeno vyšší atraktivitou trubčích larev. Takže při
známém počtu plodových buněk, síle včel a počtu foretických samiček se
dá poměrně přesně zjistit, kolik samičky napadnou trubčích buněk plodu a
kolik dělničích. Příklad: Při síle vč. 30 tis., 1500 dělničích a 200
trubčích buněk denně víčkovaných a jen 20 foretických samičkách V.d.
(možná situace v kětnu) bude infikováno 0,1% dělničích a 2% trubčích.
Pokud bude za stejných poměrů počet foretických kl. 200, bude infik.
1,4% dělničích a 18,3% trubčích larev, při ještě silnějším zamoření
včelstva např. se 400 foret. kleštíky bude infikováno 2,7% dělničích a
33% trubčích larev před jejich víčkováním. Plyne z toho, že účinnost
likvidace trubčiny proti kleštíkovi se prudce zvyšuje se zamořením
včelstva a že dělničí plod je díky přítomnosti trubčího plodu vcelku
ochráněn před kleštíky. Důležitá je i informace, že pokud ve včelstvu
nebude trubčí plod, nedělá kleštíkovi problém přejít množit se úspěšně v
dělničině, matematický model mám.
Dá se tedy také zjistit, jak bude infikována dělničina, když včely
přestanou chovat trubčí plod, což je situace koncem léta - čas rychlé
změny poměrů ve vč. pokud jde o varroózu a nebezpečí krize a kolapsů.
K. Čermák

Petr napsal(a):
> Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel před roztočem varroa,
> t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento boj proti v.d. považuji za mnohem
> smysluplnější a účinnější než např.používání KM či již rezistentní
> gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně
> zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že
> po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny
> na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství
> roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto
> neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj
> proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom
> že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého
> včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích
> nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté
> likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je
> velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
>

Vyjádřil bych to úplně stejně jako p. Přeslička. Nevím, jestli je někde
takový článek. Ale kdo má dobrý mikroskop, nemůže být problém to zjistit
- vytáhnout z buňky košilku po kukle a při potřebném zvětšení se
podívat, jestli jsou v ní nějaké průchody velikosti pro spory mikrobů.
Spíš bych odhadoval že ne. Jenže - pokud uhyne v buňce larva nebo kukla,
všechny zárodky z ní zůstanou v buňce neoddělené košilkami - včely to
čistí a tak se zrodky v úlu šíří. To je potom jedno, jak starý je plást.
Info co vím - spory původce moru mají velkost 1,1×0,5 um, spory nosemy
4×2,25 um.
Problém barvy díla považuji za nepodstatný, pokud včelař průběžně dílo
přiměřeně obnovuje, tedy má dílo panenské nebo lehce hnědé, tmavé patří
opravdu ven. Víc mi vadí, kdybych např. ošetřoval včely aerosolem, tam
je dobré brát roušku na ústa, a moji zákazníci na med jezdí kolem
včelnice, asi by se divili... Používám jen fumigaci a to před případným
kouřem stihnu utéci, roušku si tedy neberu.
Ještě méně mě trápí jakýsi problém sterilnosti úlového prostředí. Trefně
to vyjádřil Karel. Ve světlém díle ovšemže je méně zárodků, ale docílit
jen světlé dílo v provozu s více včelstvy je nemožné a hlavně není to
nutné - včely musí být schopny poradit si s běžným infekčním tlakem.
Když ne, mají nižší životascopnost a je třeba měnit matku(y).
K. Čermák

Ji?? P?esli?ka napsal(a):
> Nechtěl jsem již na toto téma reagovat, ale přeci. Ví někdo o seriozní
> studii o tom, že existuje vazba mezi zdravím, kondicí a pohodou včelstva, a
> počtem zaplodování plástů na kterých jsou tato včelstva chovaná? Připadá mi
> nelogické, že pokud by existoval mechanizmu účinně zabraňující průniku
> pachutí i z úplně tmavých plástů do medu, tak že tento mechanizmus přestává
> fungovat v případě patogenů. Z pohledu evoluční strategie včel na přežití
> je obrana před nemocemi mnohem důležitější než obrana před změnou chuti
> medu.
> Protože jsem se za 45 let své včelařské praxe s žádnou takovou studií
> nesetkal, nepovažuji barvu plástů za důležitou.
>

Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel před roztočem varroa, t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento boj proti v.d. považuji za mnohem smysluplnější a účinnější než např.používání KM či již rezistentní gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
S pozdravem
P.Z. UH.Hradiště.

Používám panenské dílo v "medníku". Protože "vydrží dlouhá léta - matka mi je nezaklade - neřeším obnovu díla v medníku, pouze přidělávám nové. Pro rozšiřování používám mezistěny. V "plodišti" naproti tomu se snažím mezistěny nahradit volnou stavbou (viz. moje stránky www.sweb.cz/jjvcela). Spolehlivě staví dělničí dílo roje. Oddělky tak na 75%. Kmenová včelstva v době tvorby oddělků vložené stavební rámky 100% vystaví trubčím dílem. Proto v květnu je lepší vlkádat do včelstev po odebraných plástech vystavěné světlé souše ze zrušených loňských oddělků nebo mezistěny. Tvorba oddělků je jedním z protirojových opatření a tak vložení samých mezistěn pozastaví ještě více plodování a od rojení nepomůže.
Diskuse o tmavých souších pro uložení medu řeší problém včel. Těm je to opravdu po miliony let asi jedno. Problémem je ale naše léčení - kontaminace vosku i košilek v buňkách a hlavně požadavek trhu. Zákazníci si hodnotí sami a vyřadují med ode mě a to je dobře.
Honza

v medníku nevím zda jde používat bez mezistěn panenské, ale určitě lze používat nezatížené rezidui léčiv. každý rok vyměnit 1/2 medníkových plástů. drobné nepravidelnosti a více trubčiny v medníku nevadí, silně nepravidelné se můžou vyřazovat, pěkné zase posouvat do plodiště. teprve

při nedostatku si v plodišti pomoci mezistěnami...
pokud by se plásty z plodiště používaly jen pro nevčelařské účely, nebyly by ani rezidua v mezistěnách.
to je ale práce pro novou generaci včelařů, nezatíženou některými dogmaty a celoživotními zvyky. jinak je to

lákavá myšlenka, do medníků vkládat jen nízké, třeba i nedrátkované rámky. velká úspora práce a vstupů. u vysokých rámků (např. jumbo) to bude složitější, tam jsem stavební rámek vkládat nezkoušel a asi by to chtělo mít je s všechny s dělničinou. tam se bez mezistěn (a drátkování)

asi neobejdeme. podmínkou toho celého je prostorné plodiště, aby se daly plodištní rámky na vyřazení posouvat na kraj a nemusely se převěšovat do medníku.

Jde o plásty v plodišti. Medníkové plásty používám výhradně panenské.
Jirka Přeslička

Možno sú to predsudky, ale zákazníci sú stále fajnovejší. Ak vám niekto podá svačinu zabalenú v novinovom papieri, alebo v servítke, ktorú si vyberiete ? Tak to bolo doteraz aj s balením medu do použitých pohárov a doteraz to stále niektorým včelárom nevadí. Myslím si, že postupne bude ubúdať včelárov, ktorí vkladajú do medníka tmavé plásty. Ja považujem takúto zásadu za vec hygieny a etiky včelárenia. Podobne je to aj s používaním tvrdých liečiv - ak to predpis na základe nejakej analýzy nezakáže, budeme ich neustále tlačiť do včelstiev a sťažovať sa na postreky repky, ktoré môžu poškodiť naše včelstvá. My rovnakým spôsobom môžeme pôsobiť na zdravie našich zákazníkov. Normu škodlivých látok v mede a vo vosku možno neprekročíme, ale o niekoľko rokov to už nemusí byť pravda a zistíme, že na základe novej analýzy a následne novej normy sme predávali med , ktorý nebol celkom košér . A je to zase o hygiene , etike a svedomí. Volná stavba, alebo stavba na nekontaminovaných medzistienkach a používanie mäkkých liečiv budú v blízkej dobe elementárne zásady včelárenia. Niektorí včelári to už nestihnú, niektorí nebudú chcieť, niektorí si budú musieť zvyknúť. Najlepšou perspektívou nášho včelárenia asi bude, ak si zvykneme dobrovolne a čo najskôr.

Nechtěl jsem již na toto téma reagovat, ale přeci. Ví někdo o seriozní studii o tom, že existuje vazba mezi zdravím, kondicí a pohodou včelstva, a počtem zaplodování plástů na kterých jsou tato včelstva chovaná? Připadá mi nelogické, že pokud by existoval mechanizmu účinně zabraňující průniku pachutí i z úplně tmavých plástů do medu, tak že tento mechanizmus přestává fungovat v případě patogenů. Z pohledu evoluční strategie včel na přežití je obrana před nemocemi mnohem důležitější než obrana před změnou chuti medu.
Protože jsem se za 45 let své včelařské praxe s žádnou takovou studií nesetkal, nepovažuji barvu plástů za důležitou.
Jirka Přeslička

"p.Polášek, Vemte staré tmavé dílo a polijtejej vodou. Po tak 2 hod to dílo vemte a obsah vlijte do prosklené misky. Uvidíte, co z toho vyteče, doslova hnůj. Zkuste k tomu přičichnout, nebo ochutnat to, zaručuji vám, že na tu chuť nikdy nezapomenete. Uvidíte, jaké patoky se dostávají do medu."
Dejte do včelstva nad mřížku starší plásty společně s vystavenými mezistěnami a med z nich vytočte zvlášť. A dejte oba medy porovnat do laboratoře. S největší pravděpodobností mezi medy nebude žádný rozdíl nebo jen malý. To, že ze zakladených plástů lze vodou vyloužit různé nechutné svinstvo, to není žádná novinka, je to všeobecně známo. Nedá se z toho ale usuzovat, že z takových plástů se podobné svinstvo dostává i do medu, med se v plástech chová totiž úplně jinak než voda.
Párkrát zakladené ne příliš staré plásty do normálního včelstva patří, i do plodiště a pokud není z nějakého důvodu jednoznačně deklarováno včelařem, že med je v nezaplodovaných plástech, tak i do medníku.

Kde jsi k takovým nesmyslným % přišel , Včely si podle vlastního uvážení trubčiny postaví přesně tolik kolik budou potřebovat U vkládání rámků bez mezistěn pak ale hrozí že na jednom rámku budou oba typy buněk a proto se používají mezistěny Poměr obvykle závisí na stáří matky, síle včelstva a jeho rojové náladě. Ne však na přání a představách včelaře. Bez mezistěn však postavené dílo nebude jeho představám vyhovovat po stránce vzhledu a skladby buněk Dáš li prázdných rámků málo tak ti některé přkopou starší dílo a dáš li polovinu do nástavku bude to neúhledné a kdyby jsi tak vystrojil celý tak budou stavět třebas napříč rámky V tomto případě se pak používají ty pásky a stačí 1 cm široké Dílo také nedostaví až ke spodní loučce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: bez mezist?n, chov matek a dvoji , selekce
> Datum: 07.2.2010 15:07:49
> ----------------------------------------
> Bez mezistěn staví včelstva 90% trubčiny.
> Přes to je možno u včelstev u kterých se vymění časně "tohoročná matka"
> vkládat jen stavební rámky.
> Matky se ale musí vychovat ještě před snuškou, a ještě s předstihem se musí
> vychovat trubci a to vložením trubčích plástů do středu nejlepších
> včelstev ,trubčích.
> U takových to ranných chovů je možno nabídnout matkám vámi selektované
> trubce, protože v sousedových horších včelach ještě trubci nejsou. ( dají
> se tak       selektovat jak matky tak trubci.
> Jistou nevýhodou je že tyto časné chovy jsou náročnéjsi na včelí materiál a
> závisí více na počasí a múže se stát že jsou méně úspěšné co do počtu matek
> tak někdy i jejich oplodnění)
> Nejlepe aby tak do 15.5. kladly potom se vymění a potom je možno vkládat
> stavební rámky. Vyhoda je ze nevkladate eventuelne chemicky znecistene
> mezisteny
> Jestlize jste zacinajici vcelar asi bych vam dubnovy chov matek
> nedoporucil.
>
>
>

Já to vyzkoušel, proto to píši. Včely sice buňky vyčistí, ale ne vše, ty bakterie se tam množí a množí. Včelstvo s nimi do jisté míry umí odolávat, ne však na trvalo. Zdraví P.S
-----------------
no v mém těle se množí bakterie stále a neustále, co s ním mám proboha dělat? Postavit si nové sterilní tělo?

Ale obávám se, že moje tělo bez bakteríí by bylo asi do měsíce v krematoriu na 100%sterilizaci. :-)
:-)
Viz odboba nemocnosti hodně mytých a málokdy mytých dětí.

Mám lejt do včel kromě pětkrát léčení VD i Domestos, nebo co je to pořád v těch reklamách na čisté WC?
Karel

To víš že to jde Jen je nesmíš dávat vedle sebe ale ob rámek takže polovinu nástavku nejvýše Občas se musí pak ale nějaký vyhodit .





> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Bez mezist?n
> Datum: 07.2.2010 14:10:17
> ----------------------------------------
> Mám dotaz, zkoušel někdo z Vás vyměňovat dílo bez použití mezistěn, pouze
> vkládáním vydrátkovaných stavebních rámků s proužkem mezistěny nahoře, nebo
> bez tohoto proužku ? Pokud by byly včelky schopny takto vystavět 1/3 díla
> ročně, předešlo by se tím "recyklaci" léčiv mezistěnami a k získání málo
> kontaminovaného vosku.
>
> Jiří
>
>
>

p.Polášek, Vemte staré tmavé dílo a polijtejej vodou. Po tak 2 hod to dílo vemte a obsah vlijte do prosklené misky. Uvidíte, co z toho vyteče, doslova hnůj. Zkuste k tomu přičichnout, nebo ochutnat to, zaručuji vám, že na tu chuť nikdy nezapomenete. Uvidíte, jaké patoky se dostávají do medu. Já to vyzkoušel, proto to píši. Včely sice buňky vyčistí, ale ne vše, ty bakterie se tam množí a množí. Včelstvo s nimi do jisté míry umí odolávat, ne však na trvalo. Zdraví P.S

Mám odzkoušenou stavku bez mezistěn na rm 39x30 v podstatě bez problémů na nedrátkovaný i drátkovaný rámek vložený mezi dva již vystavěné. Drátkuji svisle.

Bez mezistěn jsem to v plodišti zkoušel ale u velkých plástů na výšku to nejde. Včely si je nějak v dolní polovině propojí a je konec rozběrnému dílu. Navíc u DS by to chtělo alespoň dva drátky vodorovně, zanesou li dílo více medem dílo sjíždí a trhá se. Naproti tomu na polovičních plástech to funguje dobře a protože budu cca 15 úlů provozovat nízkonástavkově určitě v přirozené stavbě budu pokračovat. Myslím, že u nízkých nástavků to má budoucnost. Zdraví R. Stonjek

Jan Čáp:
Hmm .. třeba má spoustu zkušeností k tématu,
mohl bych na něj dostat kontakt?

___________________________________________________________


Bronislav Gruna
b.gruna/=/seznam.cz

"Tmavé dílo jestli je v medníku, nebo plodišti, jednou tam je a pokud matka ploduje v čistém díle, z toho humus medníku se tam bakterie a spory nemocí stejně dostanou."
Příliš tmavé dílo se ve včelách nechávat nemá, platí zde zásada určité rozumné střední hranice. Na druhé straně včely umí účinně zabránit tomu, aby i z úplně tmavých plástů se vůbec něco uvolňovalo do medu. Aspoň, pokud vím, nikdo to ještě nikdy nedokázal nějakým seriózním rozborem a porovnáním medu z vystavených mezistěn a z hodně tmavých plástů. Jsou tady jen v podstatě domněnky , že med z hodně tmavých plástů má trošičku jinou chuť. Přirozeně pokud včelař nesešrotuje plné buňky s košilkami od plodu a s kdovíčím na jednu kaši a nenechá dlouhým ležením ty látky proniknout do medu.

Zdravím p.Černá,
Když nevyřezáváte trubčinu, to nemáte potíže s varoa? Je to přece biologická past na roztoče varoa. Dále také záleží, kolik tam toho humusu máe v tom medu. Tmavé dílo jestli je v medníku, nebo plodišti, jednou tam je a pokud matka ploduje v čistém díle, z toho humus medníku se tam bakterie a spory nemocí stejně dostanou. Takže si nepomůžete. Je to stejné, jako když máte úvět, nemůžete jej splácet a půjčíte si na ten úvěr další úvěr.Buď ať je v úle všchno dílo mladé, nebo žádné, taková polovičatost nic nevyřeší. S vaším názorem souhlasit nemohu, ale cením si vás, že to sem napíšete, máte svůj názor-děkuji