78400

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



J. Matl (213.151.87.2) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131) (41139)

Kdysi jsem měl jednu sýkorku ochočenou, lítala si pro krmení takměř z ruky v létě i v zimě (semínka, sekané oříšky, slyšela na jméno Pepík ...). Tedy setrvala, nemigrovala, asi jsme spolu měli "osudovou" vazbu :-). Někde jsem četl, že nemigrují všechny. Nicméně: jakkoli mohou škodit i našim včelám, vše mnohonásobně vrátí jakožto jistá zdravotní policie hledáním larev, červíků a housenek rozličných druhů, jichž dokážou konsumovat neuvěřitelné množství. Proto mi letos bylo po nich docela smutno. Ale dnes ráno se objevily! (Dolní Mže, dle některých Berounka).
Sejkorkám zdar!
Jiří


Jiří Svačina (90.176.41.107) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131)

Sýkorky, které jsou u nás v létě, odlétají na zimu na jih
(do Itálie,Španělska, a ty,které jsou tu v zimě, se k jaru
vrací do Polska,Skandinávie...

Jantar (87.249.136.69) --- 17. 2. 2010
Sýkory

Krmím taky i když škodí u včel....zaklepou na česno a čekají...nejzvědavější včelka to odnese....holt příroda,v létě nám včelky sbírají i krásné vlaštovky.....na krmítku máme asi 6 koňader,3 modřinky----ty u včel ještě drze pohvizdují a smějí se mi...dále 2 babky a dokonce 1 uhelníček,krmím proto aby nechodily na včely ale nevím jestli je právě k nám nepřilákám....je to boj..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 17. 2. 2010
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1934

ZU Praha valna hromada Poprve predlozeno ke schvaleni kolik z ceny cukru pripadne fondum,ze 100kg cukru=15Kc. Prazska zupa chce svymi navrhy diktovat ostatnim,Gotwald apeloval na ostatni aby projevy prazske zupy byly znemozneny. Zprava o Medokomisi vic zamlzuje nez informuje: ZU vynalozilo kolik?Svaz 140000 Kc. Pozadavek aby se o med take z jinych oblasti republiky starala?.Prosperita Medokomise za cenu dovozu lacineho slovenskeho ,podkarpatskeho medu na ukor ceny vykupu jsou pro prazske vcelare zcela neprimerene. O.Brenner zvolen za clena predsednictva vetsinou hlasu.Ze 419 hlasovalo 290.Proti bylo agitovano,vyhrozovano,mluveno o skudci.

ZU Brno valna hromada ve Zline...pripis F.Adamce aby zrizena komise pro stavbu spol.domu,zachovani mimoradnych prispevku z cukru a zrizeni fondu.Soudek a Calabek referuje o smirovackach(spolek-ZU Brno)v Praze ktere se neuskutecniliy.Zprava revisoru uctu Kudlicka a Hrudy.Kudlicka nebyl povolan jako nahradnik a proto se vezmou v uvahu od Hrudy.(Jihlavsky spolek vyloucil p.Hrudy)

ZU Brno Stanovy byly schvaleny komisi,nesmi se na nich nic meniti poze zmeny narizene uradem.K.Hruda zada za vylohy pravnika u soudu 800Kc. Spolek Brno zada aby jim byla dana rozhodnuti valne hromady .A.Horcica odvolavaje se zakona o ochrane cti zada uverejneni zapisu valne hromady
Spolek Brno mimoradna valna hromada.Zprava z val.hromady ZU o vylouceni spolku, Usneseno aby se predeslo rozkolu,zaplatit diferenci za cenu cukru r.1933.Tim zustane brnensky spolek ve svazku se ZU.Doufejme ze se vzajemny pratelsky vztah zase utvori.

SVAZ Sjezd v Karvine koslave 30let trvani ZU ve Slezsku. Navrh kandidatky po delsi debate souhlasi vsichni.Nic nemenit. Navrh Ferdinanda k verifikovani protokolu aby nebyl cten byl schvalen.(dr.Soudek: manifestacni schuze-nejmene vhodna pro sjezdove konani)

Vseslovansky vcelarsky kongres v Belehrade. clanek O.Brennera :
..do nedele si nas nikdo nevsimal.Nemile dotceni uplnym nezajmem o ucastniky kongresu. SVAZ Jugoslavskych Vcelarskych Druzstev v cele s Dordevicem poradajici kongres. ma oposici:
SVAZ Vcelarskych Zadruh v Jugoslavii v cele Dimitrivicem...ktery pozval p.Brennera i s choti na caj do sveho domu.Vancura sel z pozvankou za predsedou Kongresu co tomu rika? Bylo dutklive doporuceno,nejiti nikam. Ihned vyvinuta akce,aby se pozvani odmitlo.Za vsechny napsalo se hromadne odreknuti a vydan zakaz caje se zucastniti.Zajimave ze pred domem stala varta z Kongresu a vracela ucastniky.Prosel Brenner a Racek.Uvitani bylo srdecne,projevili radost.Cesti delegati navstivili peodejnu-ZADRUH- a zcela pochopitelne se zajimali o ucelnou organisaci odbytu medu

Praha Zupni medovi duvernici najemce Medokomise p.Cermak si stezuje na spatne obchody.Do podniku uz dal cele veno svych deti a kdo mu to vrati ? zamestnanci mu kradli,proto je nucen vesti podnik cleny sve rodiny.Dalsimi skudci jsou clanky o medovem trhu.Navrhuje aby autor byl stihan soudne a vyloucen z org.vcelarske.

ZU Brno Calabek zada aby konecne bylo provedeno vylouceni brnenskeho spolku-12hlasu pro,2hlasy proti vylouceni.Brnrskemu spolku se povolije jeste 14dnu.Brnesky spolek zada sdeleni,zda vsecky spolky budou nuceny prijati nove stanovy ?

ZU Praha projednan clanek O.Brennera o Belehradu.Jednohlasne odmita a odsuzuje jak obsah,tak i zpusob.Vybor vyslovil politovani ze porusil kazen potrebnou v nasem organisacnim zivote.
Hospodar Brenner objevil opis smlouvy Cermaka a jeho spolecnice Kulmanovou,v niz jest jejich soukromy podnik-MEDOKOM- oznacen -MEDOKOMISE ZU Praha-To bude mit za nasledek placeni jejich soukromych dluhu ZU Praha.podepsany tajemnikem Vyletou 12.7.1934 a nikomu se nezminil !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140)


Prostě
> ušetřím oplodňáčkem pouze trochu včel a nic jiného, jinak samé nevýhody.
> Kdežto odělky do styrodurových plemenáčů sekáte jak Baťa cvičky a
> spolehlivost přidání do nových úlů má hodně blízko ke 100%. Zdraví R. Stonjek
>

Pane Stonjek mate tedy plemenace s oddelitelnym dnem, na kolik ramku? A pochopil jsem spravne ze jimi menite matky? Polozite na nastavek produkcniho a zbytek nastavku zakrejete?

Takto by se mi to libilo, protoze jinak zas musite premyslet jak plemenac zuzitkujete - cili prendat do nastavku nebo je zimovat ve vice plemenacovych N a prendat na jare.

Sekce maji sve uskali ale i tak si myslim, ze pro zacatecnika na vyzkouseni chovu matek nejjednodussi zpusob, bez velkych nakladu na vybaveni, vim ze plemenac se musi hodit kazdemu ale vysvetlujte jim to :-)
V sekcich je problem kdyz se dari, protoze pak se dve vcelstva museji rozendat a to je pak problem se zaletanym osazenstvem. Pokud je lze odvezt jinam problem je mensi. Pokud se nedari tak se vytahnou prepazky a je to.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hanka Kornienková (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: S?kory (41138)

U nás spousty sýkorek (někdy i přes 20), ale jenom koňadry. Sem tam 2-3 vrabci a pak už nic. Žádní kosi, hýli, zvonci, brhlíci. Strak v okolí hodně. Ty se všude nadměrně přemnožily a jistě decimují populce zpěvného ptactva. Škoda.
Zdraví Kornienková
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jantar <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: S?kory
> Datum: 17.2.2010 09:04:35
> ----------------------------------------
> Krmím taky i když škodí u včel....zaklepou na česno a
> čekají...nejzvědavější včelka to odnese....holt příroda,v létě nám včelky
> sbírají i krásné vlaštovky.....na krmítku máme asi 6 koňader,3
> modřinky----ty       u včel ještě drze pohvizdují a smějí se mi...dále 2 babky
> a dokonce 1 uhelníček,krmím proto aby nechodily na včely ale nevím jestli
> je právě k nám nepřilákám....je to boj..
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.176.145) --- 17. 2. 2010
Re: Oplodňáček nebo plemenáč? (41140)

DObrý den, p. Stonjek, souhlasím s vámi, navíc ještě v plemenáči poznáte, jak se matka chová, jak klade, jak se chovají včely, jak oddělek sílí, jaké jsou vlastnosti včel, bodavost, stavební pud-stavba mezistěn atd
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Šimko (88.83.187.3) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131) (41139)

No u nás / okolí Milevska, cca 420 m.n.m. / sýkorky zatím "fungují" normálně. Ráno jsem dosypal krmítko a už bude pomalu prázdné. Je pořád kolem pohyb. Sýkorky koňadry, modřínky, nějaká babka nebo uhelníček. Tyhle dvě si možná z dálky pletu. Nějaký ten zvonek, pěnkava.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 17. 2. 2010
Oplodňáček nebo plemenáč?

Zase tu řešíte problémy tak nějak odprostřed. Chov matek ale je od A do Z. Přiznám se že oplodňáčky jsem rozdal, sekce spálil a děkuji nechci. V oplodňáčkách číhají dvě nebezpečí. První jsou vysoké ztráty při oplozování a za druhé i když mätky jsou na nosemu odolnější u jejích včel je to běžná nemoc. Navíc z oplodňáčku musíte nějak matku přidat a to většinou klíckou a začnou další problémy. Doporučuji si přečíst zajímavý článek o ztrátovosti při chovu matek od maďarského včelmistra Zoltána Faluby, který i když je to hodně dlouho, způsobil svého času u chovatelů slušný rozruch. Prostě ušetřím oplodňáčkem pouze trochu včel a nic jiného, jinak samé nevýhody. Kdežto odělky do styrodurových plemenáčů sekáte jak Baťa cvičky a spolehlivost přidání do nových úlů má hodně blízko ke 100%. Jinak i já pozoruji, že na krmítkách žádný velký cvrkot není. Nejsou sýkorky a nějak záhadně zmizely straky, kterých vloni bylo hodně. Prostě příroda, každý rok je jiný. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Svačina (90.176.41.107) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131)

Sýkorky, které jsou u nás v létě, odlétají na zimu na jih
(do Itálie,Španělska, a ty,které jsou tu v zimě, se k jaru
vrací do Polska,Skandinávie...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jantar (87.249.136.69) --- 17. 2. 2010
Sýkory

Krmím taky i když škodí u včel....zaklepou na česno a čekají...nejzvědavější včelka to odnese....holt příroda,v létě nám včelky sbírají i krásné vlaštovky.....na krmítku máme asi 6 koňader,3 modřinky----ty u včel ještě drze pohvizdují a smějí se mi...dále 2 babky a dokonce 1 uhelníček,krmím proto aby nechodily na včely ale nevím jestli je právě k nám nepřilákám....je to boj..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131)

U mě je to stejné. Krmítko hlídají kosáci, kteří se zabydleli na třešni - to je v létě výhoda, protože jeden pár sezobe míň než celé hejno. Vrabci se zase naučili konzumovat koule. Víc opeřenců u krmítek není vidět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128) (41129) (41132)

>letos mám v plánu zas naopak vyzkoušet plodňáčky<
> ------------------------------------------------------------
> Oplodňáčky používají chovatelé matek na kšeft a velkovčelaři, kteří mají
> velkou potřebu matek.Matky takto odchované mívají nižší kvalitu než matky
> ze včelstva nebo plemenáče. Alespoň mě se to tak jeví.
> JK

Rika se to, ale vyzkouset si tuto hracku neni spatne, je to take dobra skola.

A zase: vemu nastavek, udelam si dve sololitove prepazky, do mezidna nabusim 4 listy,tak aby jsem rozdelil nastavek na tri sekce, vyvrtam do mezidna dve cesna, treti je v nastavku a uz nepotrebuju vymyslet oplodnacek, mam tri plemenacky ala Liebig... Jediny co je navic jsou dve prepazky, ostatni zustava plne funkcni na produkcni vcelstva.

A navic vlastne pak take zustavaji diskuse tech kdo to nevyzkouseli o vcelotesnosti a hlavne o feromonotesnosti mezi sekcemi :-))

Proc to vlastne pisu :-)

Hezky den
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128)

>No protože v zadováku nepotřebuji nic dalšího navíc vymýšlet a "házet" .

> Fakt je ale, že pro produkční včelstvo je kvůli spotřebě času zase zadovák
> několikanásobně nevýhodnější.


No to s prave pletes. Prave ze musis vymyslet a bohuzel nemuzes nic nikam "hazet" a to je ten problem zadovaku - ne hned ale pak kdyz chces oddelek zuzitkovat. Mlatime prazdnou slamu, nastesti u me v pracovni dobe...

Je to presne jak popsal tusim p. Stonjek, krmeni neni jen sehnani cukru za 10,9 dneska v akci v kaufaci ale vse co stim souvisi, nebo-li retez je tak silny jak silny je jeho nejslabsi clanek... A kdyz pak v podleti nastane otazka Kam s nim? tak najednou musis premyslet co s tim oddelkem v zadovaku udelas. Prendam ho ted (krmeni, loupeze) napodzim nebo ho prendam az na jare a nebo se na to vykaslu.... V nastavku to v nejhorsim pouze spojis a to kdykoliv te napadne, potrebujes 10 minut...

Je to cele o case ktery bud mas nebo nemas a hlavne o chuti delat zbytecne veci. Posledni dobou nemam ani jedno.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131)


Mám stejnou zkušenost a taky mi to vrtá hlavou, bývaly jich mraky a letos nic ... škoda, jsou nádherné ...
Klidný den. Jiří


Josef Křapka (77.237.138.233) --- 16. 2. 2010
Sýkorky a ti druzí ptáci

Každý rok mi sýkorky a ti druzí ptáci sezobou 20 kg slunečnice v krmítku a 8 - 10 velkých lojových koulí rozvěšených po stromech nad úly. Letos se ti fóglové někam ztratili. Slunečnici žerou pouze brabci, a lojové koule zústávají na stromech a ve špajzu. Sýkorky dosud zkonzumovali pouze jednu kouli. Kde ti ptáci jsou?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 17. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128) (41129) (41132)

Oplodňáčky používají chovatelé matek na kšeft a velkovčelaři, kteří mají velkou potřebu matek.Matky takto odchované mívají nižší kvalitu než matky ze včelstva nebo plemenáče. Alespoň mě se to tak jeví.
JK

Môže to byť aj vec osobného názoru, ja si myslím, že to môže byť aj inak, každý máme svoj uhol pohľadu. Ja trochu iný ako priateľ Josef, to ešte neznamená, že moja pravda je neotrasiteľná.
Každá matka svoj daný genetický potenciál, ktorý nemôže už byť ovplyvnený včelami v plemenáči (viac včiel) alebo oplodniačikoch (menej včiel). Vývoj matky po pridaní do plemenáča či oplodniačika je už ukončený a mladá matka už čaká len na oplodnenie trúdmi, na ktorom sa včely v oboch prípadoch nezúčastňujú, matke robia len stafáž a čakajú na materskú látku. Návrat M s oplodňovacieho preletu medzi včely a prechod spermií s pošvy do spermatéky matky sa deje znovu bez účasti včiel, v tom čase matka sa nakŕmi aj sama, stačí je aj samotné glycidy, kúrmnou kašičkou ju začnú kŕmiť len po ukončení oplodňovacieho aktu. Tým sa celý proces dospievania mladej M ukončí a nasleduje kladenie vajíčok, matka kladie vajíčka podľa potreby, vo väčšom včelstve viac, v menšom menej, ale ak túto M preložíme do produkčného včelstva, začne uplatňovať svoje schopnosti a danosti získané geneticky (svoj pôvod a potenciál v osvedčenom včelstve) a svoju biologickú danosť (počet vaječných rúročiek a robustnosť) ošetrovaním včelami v čase po prelarvovaní, ale ak je včiel aj niekoľko tisíc, kvalitu matky už neovplyvnia.
Ja osobne som nikdy nepozoroval nejaký rozdiel medzi M doošetrovanými v vo väčších včelstvách npr. v plemenáčoch a matkami doošetrovanými v minioplodniačikoch. Ale ako som povedal, dvaja včelári sa len málokedy dohodnú ne jednotnom výklade svojich skúseností. Samozrejme jedným, aj keď rozšíreným komentárom, sa nedá problematika poriadne osvetliť a tým ani dokázať svoju neomylnosť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128) (41129)

>letos mám v plánu zas naopak vyzkoušet plodňáčky<
------------------------------------------------------------
Oplodňáčky používají chovatelé matek na kšeft a velkovčelaři, kteří mají velkou potřebu matek.Matky takto odchované mívají nižší kvalitu než matky ze včelstva nebo plemenáče. Alespoň mě se to tak jeví.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 16. 2. 2010
Sýkorky a ti druzí ptáci

Každý rok mi sýkorky a ti druzí ptáci sezobou 20 kg slunečnice v krmítku a 8 - 10 velkých lojových koulí rozvěšených po stromech nad úly. Letos se ti fóglové někam ztratili. Slunečnici žerou pouze brabci, a lojové koule zústávají na stromech a ve špajzu. Sýkorky dosud zkonzumovali pouze jednu kouli. Kde ti ptáci jsou?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 16. 2. 2010
PVS podruhé

Zítra se opět koná další z pražských setkání



Kdo tam můžete, nenechte si to ujít...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128)

A aby se to nepletlo, tak letos mám v plánu zas naopak vyzkoušet plodňáčky. Láká mně udělat matku s podstatně menší spotřebou včel a plástů než je v oddělcích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126)

"Jak muze byt pro oddelek lepsi zadovak nez nastavek, ve kterem si to udelas jak chces, jak ti to vyhovuje??? Napr. hodis N na mezidno, das ulovou prepazku (styrodur)"
No protože v zadováku nepotřebuji nic dalšího navíc vymýšlet a "házet" . Klidně vezmu třeba jenom jeden rámek s plodem a včelami a jeden rámek jako krycí, hodím je tam, přirazím zadní okýnko a zůžím česno na jednu včelu a mám hotovo. Je to úplně totéž jako oddělkový úlek s dvěma rámky nebo nástavek se dnem a víkem a všelijakými složitými dalšími přepážkami, což jsou všechno "bazmeky" které se musí předem pečlivě připravit a mimo použití na rozdíl od zadováku kdesi skladovat.
Rozdíl je taky v tom, že když se matka oplodní, začne klást a oddělek se začne rozrůstat, u zadováku prostě jen kouknu přes okýnko, kolik je tam včel a v případě potřeby přidám rámek nebo později klidně i mezistěnu. Až do plného počtu rámků - 12 u běžných zadováků, 14 nebo možná i 16 u těch novějších vylepšených. Zatímco z oddělkového úlku je musím přeložit, což je pro ně šok, protože najednou místo na 2 - 3 plástech 39x24 jsou v celém jednom velkém nástavku a v případě přepážky musím minimálně při každé prohlídce je rozebrat a podle potřeby přepážku posunout, což v případě menší přesnosti nemusí být úplně jednoduché.
Fakt je ale, že pro produkční včelstvo je kvůli spotřebě času zase zadovák několikanásobně nevýhodnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vosař (82.150.166.38) --- 16. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071) (41086) (41092) (41106)

Když už jsem u tohoto tematu...
Do výzkumáku musíš posílat tento vosk ve formě vyřezaného
díla.To znamená když rámek vyřízneš,zmačkneš ho na slabou placku,a ty pak rovnáš na sebe.TO se pak posílá k prodeji.
V.Ú.to prohlíží po jednom,nebo po více kusech to přesně nevím.Ale proti svělu se to dá určit.
Mám 12 včelstev a každý rok mě vystaví 4kg tohoto díla.
Jinak nechávám u všech včelstev 2r trubčiny zavíčkovat a
potom vyřežu jako past na V.D. V.Š.přeje hezký den.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124)

> Taky vedle nástavků občas osadím včelami ještě nějaký zadovák. Letos mám
> včely ve dvou.
> Včelaření v zadovácích přinutí včelaře poznat včely tak důkladně, jak
> včelař v nástavcích jaktěživ nepozná.
> Taky odchov oddělků po jejich zesílení na 10 rámků 39x24 je v zadovácích
> podstatně snažší a jednodušší než v nástavcích.>

Uf ...

Jelikoz jsem parkrat jel na krev a uz jsem nemel kuli chovu dalsi nastavky tak jsem take osadil ne zadovaky ale universaly, cili pristup horem i zadem cili dle me lepsi ul nez zadovak...
Vzdy jsem si pak rikal co jsem to za vola a ze uz to nikdy neudelam (loni jsem se vylecil myslim definitivne)... Akorat jsou s tim problemy jak pak takove vcelstvo zuzitkovat. Veme to trikrat vic casu a premysleni jak to udelam nez kdyz je oddelek v nastavku. A tohle nikdo neokeca pokud se zrovna nerozhodl pro poznavani produkcniho vcelstva v zadem pristupnem dvouprostoru.

Jak muze byt pro oddelek lepsi zadovak nez nastavek, ve kterem si to udelas jak chces, jak ti to vyhovuje??? Napr. hodis N na mezidno, das ulovou prepazku (styrodur) a mas zadovak na teplou stavbu a cesnem v ocku (nebo muzes mit cesinko v mezidnu a pak treba i studenou st.) a muzes rozsirovat po ramku a hrat si s nim tak jak se to dela v zadovaku akorat ze nemas okenko vzadu ale mas folii zhora.


T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124)

Tak o tom poznání máš naprostou pravdu a někdy si myslím, že by si to měl každý zkusit

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 16.2.2010 10:49:24
> ----------------------------------------
> "Jednak v tom byl velmi rychlý rozvoj a daly by se velmi rychle chovat
> matky, a je to velmi pěkná hračka.
>
> Byla to pro mě velká škola, a navíc almárky byly takové malé nástavkové
> úly.
> Zebroval a jiné technologie z nástavků jsme si v nich odzkoušel ještě než
> jsme na ně přešel. "
>
> Taky vedle nástavků občas osadím včelami ještě nějaký zadovák. Letos mám
> včely ve dvou.
> Včelaření v zadovácích přinutí včelaře poznat včely tak důkladně, jak
> včelař v nástavcích jaktěživ nepozná.
> Taky odchov oddělků po jejich zesílení na 10 rámků 39x24 je v zadovácích
> podstatně snažší a jednodušší než v nástavcích.
> Staré zadováky rozhodně plánuju upravit a dále využívat.
> Možná jen na stálý odchov nových matek a včelstev, možná i na produkční
> chov včelstev, zatím ještě nevím.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 2. 2010
Re: Přemetení včel na mezistěny (41072) (41121)

"Jednak v tom byl velmi rychlý rozvoj a daly by se velmi rychle chovat matky, a je to velmi pěkná hračka.

Byla to pro mě velká škola, a navíc almárky byly takové malé nástavkové úly.
Zebroval a jiné technologie z nástavků jsme si v nich odzkoušel ještě než jsme na ně přešel. "

Taky vedle nástavků občas osadím včelami ještě nějaký zadovák. Letos mám včely ve dvou.
Včelaření v zadovácích přinutí včelaře poznat včely tak důkladně, jak včelař v nástavcích jaktěživ nepozná.
Taky odchov oddělků po jejich zesílení na 10 rámků 39x24 je v zadovácích podstatně snažší a jednodušší než v nástavcích.
Staré zadováky rozhodně plánuju upravit a dále využívat.
Možná jen na stálý odchov nových matek a včelstev, možná i na produkční chov včelstev, zatím ještě nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41026) (41083) (41093)

"Ještě zapomínáte na jednu maličkost že se velká část těch akaricidů a jiných látek se také vylouhuje do té vody vekteré to rozvařujete."
Nedá se takhle vůbec tvrdit. Záleží na poměru, jak je látka rozpustná ve vosku a jak je rozpustná ve vodě. A potom na poměru množství vosku a vody. Teprve z toho se dostane takzvaný rozdělovací činitel, který určí, kolik látky bude v ustáleném stavu ve vosku a kolik jí bude ve vodě. Pyrethroidy jako fluvalinat a acrinathrin jsou obecně látky hodně rozpustné v tucích, ale málo rozpustné ve vodě a dá se čekat, že podobné to bude s rezidui. Potom může být klidně kilo horkého vosku promyto 100 litry vařící vody a stejně většina reziduí zůstane ve vosku. Aby to nebylo tak jednoduché, jak říká teorie, ve voští je kromě vosku spousta různých pevných nečistot různého chemického složení a některá z nich mohou ty rezidua do sebe ve zvýšené míře absorbovat, takže jich významná část může zůstat v odpadu. Stejně jako by mohla být významná možnost čištění vosku od reziduí přídavkem nějakého absorbentu, třeba namátkou aktivního uhlí.... A aby to nebylo pořád takhle jednoduché, rezidua, které se vymyjí do vodného prostředí, mohou podléhat podstatně rychlejšímu rozkladu, protože vodné prostředí je už z principu jako prostředí silně polární a velice prostupné pro spoustu silně reagujících látek velice reaktivní na rozdíl od prostředí včelího vosku. Takže v případě dlouhodobého kontaktu vosku s vodou nebo vlhkostí může docházet k rozkladu reziduí v té vlhkosti a potom k postupnému stálému transportu reziduí z vosku do vodné fáze...
Takže když to shrnu, nakonec Vím, že nic nevím. A dokud někdo neprovede v tom smyslu příslušné pokusy a analýzy, stále se nebude vědět nic, jen se bude odhadovat....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 2. 2010
Re: Zateplení úlu (41098)

"Chci se zeptat, blíží se jaro a nastupuje rozvoj včelstva a možnosti jeho ovlivnění. Má z vás někdo zkušenosti se zateplením úlu na jaře, zejména horního nástavku, kde je plodové těleso. Má to vliv na rychlejší jarní rozvoj a má tato práce navíc smysl = poměr práce/výtěžnost."
Význam má podle mně jen doteplení stropu, protože pokud tam je místo, stačí tam jen přidat uteplovací materiál. Doteplení stěn je velice pracné, obvykle nevzhledné a citlivé na vítr a šikmý déšť. Kromě případů, kdy včelař má dvě včelstva na zahradě a hraje si s nimi bez ohledu na spotřebovaný čas je doteplení stěn absolutně nerentabilní.
Rentabilní je tak maximálně utěsnění dosedacích ploch nástavků a podobných míst,pokud nedoléhají....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 16. 2. 2010
Re: Přemetení včel na mezistěny (41072)

Dostal jsem od mého 95-ti letého dědy 23 včelstev a mezi nimi čtyři Gerstungy,
-----------------------------

Začínal jsme v almárkách a dlouho jsme tu poslední měl. Až o melecitoze 2002/2003 mi to včeltvo odešlo. ALe jen co budu mít čas, tak si je osadím.

Jednak v tom byl velmi rychlý rozvoj a daly by se velmi rychle chovat matky, a je to velmi pěkná hračka.

Byla to pro mě velká škola, a navíc almárky byly takové malé nástavkové úly.
Zebroval a jiné technologie z nástavků jsme si v nich odzkoušel ještě než jsme na ně přešel.

Když si pak porovnáš, jak a co dělají včely v úplně rozdílných úlech, získáš větší rozhled.

Vyměnil bych v nich dílo - to se dá za jeden rok u tak malých a vysokých úlů a trochu je očistil a chodil bych se kochat.
Na rozdíl od nástavkových bude potřeba zásahů a užiješ si to.
Naopak do nástvakových lez co nejmíň a poslouchej co ti v nich říkají včely.
Moje mi říkají:"Neser se do nás, debile! Na rozdíl od tebe to umíme.".
:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095)

"Zbytečné složitosti Rámky jednoduše vyříznout A vložit do novách rámmkú obtočit tak 3 závity provázku a vložit do medníku plodiště vystrojit jen mezistěnami dělat tak při rozkvětu třešně Vyřezávame jen rámky s s plodem a nějaké zásoby."
Takhle by to šlo udělat taky. Někdy v dubnu, když bude 3 - 5 plástů plodu a když je potom pár dnů hodně teplo a slunečné počasí, aby si včely za příznivých podmínek zvykly a plásty poničené přeřezáním dobře opravily. Nové rámky dopředu doplnit z prázdných zásobních plástů voštím, aby stačilo po otevření úlu plásty s plodem a se zásobami jen ze starých vyřezat a do nových vložit a omotat provázkem nebo drátkem a byly celé hotové plné plásty nového rozměru. Udělat takhle prostor o velikosti jednoho nástavku 39 x 24 nebo pokud se jedná o nízké nástavky, tak dva nástavky, to znamená tam předělat plod a nějaké zásoby na 10 - 20 rámků. Na to položit další prázdný nástavek a ten provizorně silně uteplit, polystyrenem, naplnit aspoň 15 cm vrstvou třeba hadry nebo pytlíky sena nebo slámy, zmačkaných novin a papírů a podobně, prostě co je k dispozici. Dole podstavit nástavek s zásobními plásty už nové rámkové míry, buď hned nebo po pár dnech, až se včely po šoku z přeřezání vzpamatují, já bych podstavoval po pár dnech, protože vůně cizích plástů by první dny ztěžovala návrat létavkám.
Takhle v dubnu jsou včely hodně tvárné, dají se s nimi za vhodného teplého počasí dělat psí kusy, jako je to vyřezávání plástů a nerozdivočí se. Obvykle.....
Před starý úl bych o takových 14 dní dříve připnul kryt z nějakého hodně sytou barvou namalovaného papundeklu, aby se včely orientovaly podle něho a ne podle vzhledu úlu, ten bych tam přirozeně nechal i po záměně úlu.
Takže by se vyhodil starý úl se včelstvem, na místo hodil nový, přehodil papundekel, potom by se vzaly ze starého úlu 2 - 3 plásty z kraje se zásobami, včely z nich otřepaly ještě do starého úlu, voští přeřezalo do nových plástů a vložilo k jednomu kraji do nového úlu. Pak by se ze starého úlu postupně vytáhlo těch 3 - 5 plástů s plodem, včely už otřepaly na plásty v novém úlu, voští s plodem přeřezalo do nových plástů a vložilo do nového úlu jako plodové hnízdo. Nakonec by se chybějící plásty na druhé straně nového úlu doplnily dalšími přeřezanými plásty se zásobami, dokud nástavek nebude plný. Pak by se všechny zbylé plásty ze starého úlu otřepaly od včel do nového úlu a uložily, starý úl vymetl od včel a zavřel.
Pozornost je nutné věnovat matce, nejlepší je, jak se zahlídne, ji vychytit do klícky a dát do nového úlu na přeřezané plásty s plodem, až budou v novém úlu a už se s nimi nebude hýbat, sníží se tak riziko přimáčknutí nebo zaběhnutí matky do nějakého studeného rohu, kde uhyne. Pokud se matka nezahlédne, je třeba spoléhat na náhodu, že se matce nic při přeřezání plástů nestalo.
Zavřený úl se pak nechá v klidu a sleduje se, jak se rozlétané létavky orientují do nového úlu podle papundeklu a podle vůně včelstva a matky. Pokud se něco stalo, zamáčkla matka atd, nebudou se do původního včelstva vracet, ale naopak, létavky budou z nového úlu naopak odlétávat a vžebrávat se do okolních úlů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 2. 2010
Re: (41118)

Nesmysl
Překládal jsem včelstva v různou dobu jejich vývoje Jediný pozorovatelný rozdíl bylo množství práce vynaložené na ttuto činnost a proto navrhuji jaro kdy je v úlu málo plástů nebo norské zimování Které zaručuje navýš podstatné ozdravení. V obou případech pak málo vynaložené práce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Z V?ela? <vcelyzdenek/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 16.2.2010 09:07:58
> ----------------------------------------
> Doporučuji přechod na jinou rámkovou míru neuspěchat, je třeba nechat
> včelstva vyrust-vytěžit med .A pak se se sinými včelstvi dají dělat psí
> kusi.Já bych volil kombinaci přeletáku a přemetení tak 5.7 a hned pomalu
> krmit.Med je pro začátečníky duležitý-podpoří to nadšení a zmírní
> vídaje.Uspěchané akce mají za následek neodvratně slabá včelstva a žádný
> med a včelařské nadšení upadá.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Z Včelař (87.249.131.173) --- 16. 2. 2010

Doporučuji přechod na jinou rámkovou míru neuspěchat, je třeba nechat včelstva vyrust-vytěžit med .A pak se se sinými včelstvi dají dělat psí kusi.Já bych volil kombinaci přeletáku a přemetení tak 5.7 a hned pomalu krmit.Med je pro začátečníky duležitý-podpoří to nadšení a zmírní vídaje.Uspěchané akce mají za následek neodvratně slabá včelstva a žádný med a včelařské nadšení upadá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095) (41097) (41108) (41112) (41115)

Pak je to genstrug ve švarcově úpravě. a oto je to jednodušší. Postav nový nástavek nahoru a matka tam přejde velmi rychle sama.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 16.2.2010 00:09:50
> ----------------------------------------
> Já mám německé gerstungy se slaměnými stěnami v dřevěném rámu a přístup
> zezadu i shora. Úl je na teplou stavbu a medník na plorámky. Zřejmě nude
> více typů.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095) (41097) (41108) (41112) (41113)

Jenže přechod z z jednoho dělitelného úlu na jiný i když jinémíry je hračka ale mujde o přecod z almárky s úzko vysokým rámkem .

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 22:52:46
> ----------------------------------------
> Přecházel jsem takhle z 50-ti různých úlů na 3/4 langstroth a bez problémů.
> Na staré plodiště jsem dal nový nástavek, nemusí být ani moc utěsněný. Na
> něj mřížku a pak medník. Když nový nástavek zakladly, tak jsem ho dal dolů
> už na nový spodek a na něj další nový. Na něj zase mřížku a medníky. Mřížka
> je tam vidět tmavě hnědá. Protože jsem si mřížky dělal sám, (jsou o něco
> delší), musel jsem je napojovat a tak mně u několika včelstev matka utíkala
> nahoru k plodu a nové dílo nezakladla. Musel jsem je násilím dostat dolů na
> nezakladené souše. Takové včely už v tom roce ostatní nedohnaly a v příštím
> byly samozdřejmě taky slabší. Jenom na novém díle se jí moc klást nechce a
> hlavně jim chybí velké množství pylu. Ostatní včely byly ale dobré.
> http://www.n-vcelari.cz/old_web/
> Tonda
> >Znovu opakuji, že to sám nemám odzkoušeno. Pokud někdo něco podobného
> dělal, uvítám jeho zkušenosti.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (90.177.51.79) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095) (41097) (41108) (41112)

Já mám německé gerstungy se slaměnými stěnami v dřevěném rámu a přístup zezadu i shora. Úl je na teplou stavbu a medník na plorámky. Zřejmě nude více typů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (94.241.81.233) --- 15. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095) (41097) (41108) (41112) (41113)

Zdravím vás, nechť to skusí podle mého návodu ve Včelařství, nebo na jaře jen na mezistěny přesypat. Pokud je na hranici pásma MVP, jak píše, měl by být k 100% obměně plodiště tvrdý a nekompromisní. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 15. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095) (41097) (41108) (41112)

Přecházel jsem takhle z 50-ti různých úlů na 3/4 langstroth a bez problémů. Na staré plodiště jsem dal nový nástavek, nemusí být ani moc utěsněný. Na něj mřížku a pak medník. Když nový nástavek zakladly, tak jsem ho dal dolů už na nový spodek a na něj další nový. Na něj zase mřížku a medníky. Mřížka je tam vidět tmavě hnědá. Protože jsem si mřížky dělal sám, (jsou o něco delší), musel jsem je napojovat a tak mně u několika včelstev matka utíkala nahoru k plodu a nové dílo nezakladla. Musel jsem je násilím dostat dolů na nezakladené souše. Takové včely už v tom roce ostatní nedohnaly a v příštím byly samozdřejmě taky slabší. Jenom na novém díle se jí moc klást nechce a hlavně jim chybí velké množství pylu. Ostatní včely byly ale dobré.
http://www.n-vcelari.cz/old_web/
Tonda
>Znovu opakuji, že to sám nemám odzkoušeno. Pokud někdo něco podobného dělal, uvítám jeho zkušenosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 15. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095) (41097) (41108)

"Jejže genstrug je almárka s velkým vysokým rámkem vetším jak adamecův

Pepan"
Nevím přesně jak vypadá, ale pokud je to skříňka typu budečák, měla by jít udělat do stropu díra a na to posadit nástavek.
Znovu opakuji, že to sám nemám odzkoušeno. Pokud někdo něco podobného dělal, uvítám jeho zkušenosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (212.197.5.2) --- 15. 2. 2010
Re: Výroba mezistěn z vlastního vosku (41008) (41009) (41024) (41082)

To je už zaujímavá cena. Môže výrobca poskytnúť aj doklad, ktorý uznajú kontrolné ekologické agentúry ? Môžete zverejniť kontakt na výrobcu ?
Ďakujem
albert.gross900/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 15. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095) (41097) (41099)

"Ak niečo neskúsite neponúkajte iným. :-) Matku zabijú a vychovajú si novú v pôvodnom nádstavku - overené."
Nevyzkoušel jsem - také jsem to napsal.
Když jse začínal včelařit, v univerzálech s mřížkou, matky využily každou příležitost dostat se do medníku a zaklást co nejvíc buněk - klidně hned po rozšíření, tedy na souše. Podle Vaší zkušenosti bych metodu upravil - mřížku nedávat hned, ale třeba za týden, kdy se do nového nástavku matka přesune možná i sama. Do řezání plodových plástů se mi nechce, proto hledám jiné cesty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095) (41104)

Kolik si myslíš že v březnu je toho plodu ve včelách Jsou to tak 3 plásty zaplodované u prostřed to hravě vyříznu a nacpu do jiných rámků Mětší problém jsou právě ty zásoby to je jeden zapatlaný jako praseVyřezané plásty v novém rámku jsou v horním nástavku a dolní již vystrojiím jen mezistěnami a je to úplně stejné jako když zimuješ ve dvou nástavcích Plodování je nahoře a zásoby matku stláčí na nové dílo dolů.
co je na tom divného

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 19:36:03
> ----------------------------------------
> Ani pocitac ty vase drasticke operace nechce. Viz tema.
>
> Premeteni na mezisteny to jsem nikdy nedelal a nebudu delat.
> Co s jejich plodem,? zabit ? dat do detskeho domova?
> Chovejte se ke vcelam jako k zivemu organismu prosim vas.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095) (41097)

Jejže genstrug je almárka s velkým vysokým rámkem vetším jak adamecův

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 15:08:41
> ----------------------------------------
> Jako nejjednodušší způsob přechodu na jinou rámkovou míru se mi jeví
> následující metoda. Je bez řezání a bez výroby mezinástavků. Jediné, co je
> třba vyrobit, je deska, o rozměrech vnějšku většího z nástavků, uvnitř s
> otvorem o max. rozměrech vnitřku menšího nástavku (jednoduše řečeno, musí
> utěsnit díru vzniklou posazením starého a nového nástavku na sebe),
> opatřená m. mřížkou. U zadem přístupných úlů bych to řešil výřezen ve
> stropě a přesunutím obsenutých rámků pod strop.
> Vlastní provedení je jednoduché. Na starý nástavek položit desku s m.
> mřížkou, nad ní nový nástavek vystrojený soušemi a mezistěnami a umístit do
> něho matku se včelami z alespoň jednoho rámku. Matka klade už jen v novém
> nástavku, plod ze starého se během 3 týdnů vylíhne a rámky lze vytočit a
> zlikvidovat.
> Už si nepamatuji, kde jsem o této metodě četl, nebo ji odposlechl,
> každopádně nejsem jejím autorem, jen prodávám, jak jsem koupil a ji
> vyzkouším letos.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071) (41086) (41092) (41106)

Vykupuje jen trubčinu a divokou stavbu ne roztavený vosk

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku
> Datum: 15.2.2010 20:30:04
> ----------------------------------------
> Když už jsem u tohoto tematuTento panenský vosk
> vykupuje Výzkumný ústav v Dole za docela dobrou cenu.
> Minulý rok jsem dostal 180 kč za 1kg.zdravím VŠ.
> -----------------------------------------------------------
> Jakým způsobem si VÚ Dol při výkupu ověřuje , že je to panenský vosk?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 15. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071) (41086) (41092)

Když už jsem u tohoto tematuTento panenský vosk
vykupuje Výzkumný ústav v Dole za docela dobrou cenu.
Minulý rok jsem dostal 180 kč za 1kg.zdravím VŠ.
-----------------------------------------------------------
Jakým způsobem si VÚ Dol při výkupu ověřuje , že je to panenský vosk?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (94.241.81.233) --- 15. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095) (41104)

Já je posílám dětem do Somálska. Co s ním, zbavím se zavíčkovaného plodu a varoa, o to mi jde,. Právě proto aby zůstal tento organismus živý, je zbavuji plodu, zbavím je varoa a panenským dílem nahradím to staré.
Protože mi tato metoda vyhovuje, budu tak činit dále. Pokud mám silná včelstva, metody na panenské dílo se bát nemusím. No a v vo tom to jéé. My dva se v této otázce určitě neshodneme. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 15. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095)

Ani pocitac ty vase drasticke operace nechce. Viz tema.

Premeteni na mezisteny to jsem nikdy nedelal a nebudu delat.
Co s jejich plodem,? zabit ? dat do detskeho domova?
Chovejte se ke vcelam jako k zivemu organismu prosim vas.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 15. 2. 2010
Re: Zateplení úlu (41098)

Zateplení úlů je na nic celou zimu, léto, podzim ale v jaru je velmi důležité. Nevím jak bych tolépe stručně vyjádřil
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 15. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071) (41086) (41090)

Pannu mužeš poskvrnít lejnem ale dokud ji nezbavíš panenství bude stále panna.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (94.241.81.233) --- 15. 2. 2010
Re: Zateplení úlu (41098)

Zdravím Ali,
Já mám všechny zateplené palubkové, 2 cm polys. Jsou trochu těžší, než neuteplené. Tvrdí se, že je tam v těch neuteplených o chlup vyšší spotřeba, ale jestli je to pravda? Včely pokud jsou vystaveny v úlech na přímém slunci, v zateplených úlech nemají u mě problém s přehřátím, mám kolem sebe jen zatím 5 metrové borovice. Včely si i v neutepleném úle dokážou přitopit, takže si myslím, že je to jedno. Já chci ještě vyzkoušet neuteplené nástavky, tak uvidíme ty rozdíly, pokud nějaké budou. Každopádně s uteplenými úly jsem spokojen. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (94.241.81.233) --- 15. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (41089) (41094)

Zdravím p.Stonjek, ne, ne RM sem prosím netahejte. Stránky př. Linharta jsem sice navštívil, a s jeho závěry u divoce žijících včel jsem se ztotožnil, poněvadž jsem zjistil vesměs totéž. Jeho nějaké myšlenky stojí k zamyšlení. Jeho metoda není špatná, říkám to na rovinu. Víte ze Včelařství, že já včelařím o něco jinak. Je nutné, aby včelaři bádali, Edison vynalezl žárovku také náhodou. Přeji mu a vám všem ostatním, pokud na nějakém výzkumu pracujete, aby se vám vydařil.
Nikdy bych si nedovolil něco opsat, snažím se sám a sebevzděláváním jdu dopředu, jak stojí v článku. Máte pravdu že včely upřednostní tmavé dílo k zimování. Pokud jim ale vystrojím plodiště ze samých mezistěn, či panenského díla, budou sice na chladnějším, ale je neohrožujícím díle na zimování, navíc bez kontaminace, nebo jejím minimem spor nemocí na tomto díle. Měl jsem možnost posoudit rozvoj včelstev na jaře jak na starém, tak na panenském díle z podletí předchozího roku. Výsledek je v mém článku. Psal jsem o sporách nemocí.... Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ja (78.141.118.64) --- 15. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095) (41097)

"Vlastní provedení je jednoduché. Na starý nástavek položit desku s m. mřížkou, nad ní nový nástavek vystrojený soušemi a mezistěnami a umístit do něho matku se včelami z alespoň jednoho rámku. Matka klade už jen v novém nástavku, plod ze starého se během 3 týdnů vylíhne a rámky lze vytočit a zlikvidovat. "

Ak niečo neskúsite neponúkajte iným. :-) Matku zabijú a vychovajú si novú v pôvodnom nádstavku - overené. NEPONÁHĽAŤ nič neutečie. Nechať vystavať medzistienky novej mieri a potom prerezať jeden rámik z plodom do nového nádstavku a až potom tam dať matku. Alebo preleták na nový úľ z matkou, ale zas pre istotu tam prerezať jeden rámik plodu a v starom postupne nechať vyliahnuť plod a občas odtade omiesť trochu včiel do preletáka, až starý úľ bude prázdny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ali (217.197.33.122) --- 15. 2. 2010
Zateplení úlu

Chci se zeptat, blíží se jaro a nastupuje rozvoj včelstva a možnosti jeho ovlivnění. Má z vás někdo zkušenosti se zateplením úlu na jaře, zejména horního nástavku, kde je plodové těleso. Má to vliv na rychlejší jarní rozvoj a má tato práce navíc smysl = poměr práce/výtěžnost. Podle mě nepůjde jen o "zahřátí úlu" aleomezení kolísání jarních teplot, kdy je ve dne 15 C a v noci okolo 0 C.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 15. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095)

Jako nejjednodušší způsob přechodu na jinou rámkovou míru se mi jeví následující metoda. Je bez řezání a bez výroby mezinástavků. Jediné, co je třba vyrobit, je deska, o rozměrech vnějšku většího z nástavků, uvnitř s otvorem o max. rozměrech vnitřku menšího nástavku (jednoduše řečeno, musí utěsnit díru vzniklou posazením starého a nového nástavku na sebe), opatřená m. mřížkou. U zadem přístupných úlů bych to řešil výřezen ve stropě a přesunutím obsenutých rámků pod strop.
Vlastní provedení je jednoduché. Na starý nástavek položit desku s m. mřížkou, nad ní nový nástavek vystrojený soušemi a mezistěnami a umístit do něho matku se včelami z alespoň jednoho rámku. Matka klade už jen v novém nástavku, plod ze starého se během 3 týdnů vylíhne a rámky lze vytočit a zlikvidovat.
Už si nepamatuji, kde jsem o této metodě četl, nebo ji odposlechl, každopádně nejsem jejím autorem, jen prodávám, jak jsem koupil a ji vyzkouším letos.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 2. 2010
Re: Ob?? srn? (40953) (41022) (41077) (41087)

Sršeň obecná má několik barevných variant a jim odpovídajících poddruhů[1][2]:

* Vespa crabro crabro Linnaeus, 1758;
* Vespa crabro vexator Harris, 1776;
* Vespa crabro germana Christ, 1791;
* Vespa crabro crabroniformis Smith, 1852;
* Vespa crabro borealis Radoszkowski, 1863;
* Vespa crabro oberthuri du Buysson, 1902;
* Vespa crabro flavofasciata Cameron, 1903;
* Vespa crabro altaica Pérez, 1910;
* Vespa crabro caspica Pérez, 1910;
* Vespa crabro chinensis Birula, 1925.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Ob?? srn?
> Datum: 15.2.2010 12:48:53
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Ob?? srn?
> > Datum: 15.2.2010 09:56:50
> > ----------------------------------------
> >
> > > Ten srsen co je ve Francii a je jiz v Rakousku je jiny nestavi si hnizdo v
> > > zemi.
> > > Libily se mi hlavne nadherne zabery z blizka komentar se mi zdal trochu
> > > pohadkovy.
> > > J.B.
> >
> > jj, vcela domaci me pobavila :-))
> >
> > nevite jak se jmenuje ten srsen co je za humny? Doma vim kde hledat, ale v
> praci
> > ve wiki jsem to nenasel, spis si nejsem jisty.
> >
> > Diky
> >
> > T.H.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084)

Zbytečné složitosti Rámky jednoduše vyříznout A vložit do novách rámmkú obtočit tak 3 závity provázku a vložit do medníku plodiště vystrojit jen mezistěnami dělat tak při rozkvětu třešně Vyřezávame jen rámky s s plodem a nějaké zásoby. Jakmile začnou stavět dole vložit mřížku žádné postupnosti nedělej nejlépe je to udělat naráz a při medobraní staré dílo vyřadíš to je jarní přemeten,í a nejednodušší je to po medobraní setřepat na mezistěny a začít krmit.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 11:09:30
> ----------------------------------------
> "Dostal jsem od mého 95-ti letého dědy 23 včelstev a mezi nimi čtyři
> Gerstungy,kde je rozdílná míra v plodišti a v medníku a myslím si ,že v
> posledních letech zde děda nedostatečně prováděl výměnu díla,myslím ,že
> přemetením na jednotnou rámkovou míru by se tato výměna zjednodušila."
> Máš možnosti provést to postupně, to znamená udělat přizpůsobení, aby šlo
> nové a staré nástavky kombinovat, přidávat postupně potom nové nástavky s
> plásty a mezistěnami a       až na ně přejdou a matka v nových nástavcích začne
> plodovat, staré vyřadit. Ať už je necháš jako medníkové, vytočíš a
> zlikviduješ nebo necháš vespod vyjít plod a zase zlikviduješ.
> Nebo najednou, na konci snůškového období se provede ze starých plástů
> přemetení do nových nástavků coby norské zimování. Staré plásty s plodem se
> potom nechávají vylíhnout v mednících okolních včelstev, takže zase nějaké
> přizpůsobení, aby šlo staré nástavky posadit na nové.
> To obojí je vyzkoušené. Najdi si, jak se to dělá v článcích na internetu
> nebo tady v diskuzi.
> Nevyzkoušené myslím je, když to přemetení provedeš dříve. Tam potřebuješ
> dostatek včel v úlu a dostatek sladiny. Z řepky je dostetek sladiny, ale je
> ještě málo včel a na stavení plástů z mezistěn asi i hodně zima. Později už
> je dost včel, ale nejspíš nebude dostetčně silná snůška, takže aby stavěly,
> budeš do nich muset dávat cukr a tím ho dostaneš i do příštího medu a ten
> tím bude méněcenný.
> Ještě, pokud ty Gerstungy nejsou nástavky, ale kompaktní úly, zadováky atd,
> bude nejlepší řešení asi metodou umělého roje. To se kompletní včelstvo z
> úlu i s matkou smete do rojáku jako roj a nechá tak 2 - 3 dny v chladu a
> klidu někde ve sklepě taky jako roj, případně s trochou pokrmení cukrem.
> Staré plásty se potom využijí, s zásobami vytočí, s plodem nechají
> vylíhnout do jiných úlů. Po těch 2 - 3 dnech ve sklepě se včely scelí a
> začnou se chovat úplně jako včelí roj, takže se potom mohou stejně jako roj
> usadit bez problémů do jakéhokoliv nového úlu kdekoliv na mezistěny, které
> za silnější snůšky nebo za krmení ochotně vystaví.
> Ještě je další alternativa, kterou bych asi dělal já, kdyby byly plásty
> příliš staré a odlišné a matka neznámého stáří a včelstvo celkově horší a
> slabší. Matku bych prostě někdy po polovině května zamáčknul, další týden
> zlikvidoval matečníky postavené na nejstarších larvičkách a zbylé matečníky
> nechal, aby se vylíhly a včelstvo si z nich vybralo novou matku,ta se
> oplodnila a začala klást. Plod od staré matrky by se mezitím všechen
> vylíhl. Jak by začala klást, včely bych zase smetl do rojáku do umělého
> roje. Plásty bych mohl všechny vytočit, ten 1 - 2 plásty s prvním plodem
> nové matky bych nějak využil nebo nějak zlikvidoval, to je jedno. A
> včelstvo zase usadil do nového úlu jako roj na mezistěny.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 15. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (41089)

No naposledy jsem kynologicky moc nezaujal, tak ty pejsky necháme stranou. Pavlík to o těch myškách a motýlici opsal od pánů LBV a jejich Rašovské metody. Hezky se to za zimních večerů čte, ovšem pravděpodobné je to jak příběh o Červené Karkulce. Motýlice pod plus 10 stupňů nepracuje a co dokáží provést včelky s náhodně vlezlou myškou to každý už asi zažil zima nezima. Mě se někdo asi chtěl podívat v zimě česny do úlů a zapoměl tam dát vložky. Na jaře jsem tam našel ubodané myšice, mimochodem moc hezké zviřátko. Takže teorie, že v podstatně menší a dokonaleji zateplené dutině si toto včelky nechají líbit je dost uhozená. Prostě chci li něco tvrdit, měl bych pro to mít důkazy, tedy chci li zblbnout dav, že u včel, které mají v plodišti nové plásty nejsou roztoči, měl provést podrobný popis pokusu, který by to dokazoval a ne později popsat ve Včelařství, kolik ho to stálo chemického úsilí. Pejskové od Pitbulů promiňte. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41026) (41083)

Ještě zapomínáte na jednu maličkost že se velká část těch akaricidů a jiných látek se také vylouhuje do té vody vekteré to rozvařujete.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku
> Datum: 15.2.2010 11:04:24
> ----------------------------------------
> > A prečo si myslíte, že práve Váš vosk je bez rezíduí, keď každý tvrdí, že
> > vosk je už za roky podávania akaridov zamorený, nemyslíte si, že sme
> > dostali do začarovaného kruhu? Kto poradí-zariadi, ako sa dostať z neho
> > von?
>
> Ale tak to snad neni tezka odpoved ne? Vi se jak na to, a nekteri uz toho
> vyuzivaji.
>
> Panensky vosk ktery je vytvoren v obdobi bez leceni, vicka atd.... Uz jen
> redeni vosku timto zpusobem bude posun...
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vosař (82.150.166.38) --- 15. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071) (41086)

Velký omyl příteli Búrgeli,aby plásty byly panenské musí být vystavěny z panenského vosku.A to je pouze u stavebního rámku bez mezistěny.Mezistěna už je z použitého
vosku.Když už jsem u tohoto tematuTento panenský vosk
vykupuje Výzkumný ústav v Dole za docela dobrou cenu.
Minulý rok jsem dostal 180 kč za 1kg.zdravím VŠ.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohumil Horák (e-mailem) --- 15. 2. 2010
RE: hliníkové konve na med (41063) (41075)

Má prosím někdo informace o možnosti nákupu hliníkových konví na med?
B.Horák
-


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4867 (20100215)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 15. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071) (41086)

Podle mne jsou panenské plásty všechny nezakladené plásty, mohou být vystavené na mezistěně i volně bez mezistěny, jiný termín není.
-----------------------------------------------------------
Je to škoda, protože pod názvem panenské si představují neposkvrněné. O vystavených mezistěnách se to nedá říci:-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HI (193.179.186.98) --- 15. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932)

..."Na to se přesunou a motolice a myši to staré zlikvidují."
Prosím najděte si někde co je to motolice. Pravopis na 4 mínus - v pohodě, nejsme všichni jako Jirásek a ani tu o to moc nejde. Ale takovéhle boty ve znalostech přírodovědy ZŠ Vám na puncu znalce biologie a pochodů v přírodě tedy opravdu nepřidají. Splést se může každý, ale na tohle už Vás tu opakovaně někdo upozorňoval - zkuste sledovat co Vám ostatní píší a pokuste se taky rozšířit si obzory. Ta výstižná přezdívka z vojny Vám může připadat jako chlapácká, já bych si asi za vzor vybral jiné zvíře - no ale to jen tak na okraj, to je Vaše věc. Je to samozřejmě blbost a detail ale kdo to má pořád dokola číst. Jo a zkuste taky někdy přiznat, že někdo může mít jinou zkušenost - může to být i jinými podmínkami, okolnostmi,postupy atd., nemusí to být čuně nebo hlupák jak neváháte naznačovat.
Taky nejsem žádný včelařský génius a nemám se co vozit po ostatních, ale Vaše sebevědomí mě uzemňuje. Víte h. ale ke všemu něco máte, a vždycky tu jedinou pravdu v oboru. Sorry ale už jsem to nemohl vydržet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 2. 2010
Re: Ob?? srn? (40953) (41022) (41077) (41078)

Za humny se vyskytuje sršeň obecná

Sršeň obecná má několik barevných variant a jim odpovídajících poddruhů[1][2]:

* Vespa crabro crabro Linnaeus, 1758;
* Vespa crabro vexator Harris, 1776;
* Vespa crabro germana Christ, 1791;
* Vespa crabro crabroniformis Smith, 1852;
* Vespa crabro borealis Radoszkowski, 1863;
* Vespa crabro oberthuri du Buysson, 1902;
* Vespa crabro flavofasciata Cameron, 1903;
* Vespa crabro altaica Pérez, 1910;
* Vespa crabro caspica Pérez, 1910;
* Vespa crabro chinensis Birula, 1925.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Ob?? srn?
> Datum: 15.2.2010 10:18:44
> ----------------------------------------
> Zdravím vás kolego,
>
> Je to VESPA VELUTINA, var. NIGRITHORAX
>
> Zdraví P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 2. 2010
Re: Ob?? srn? (40953) (41022) (41077)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Ob?? srn?
> Datum: 15.2.2010 09:56:50
> ----------------------------------------
>
> > Ten srsen co je ve Francii a je jiz v Rakousku je jiny nestavi si hnizdo v
> > zemi.
> > Libily se mi hlavne nadherne zabery z blizka komentar se mi zdal trochu
> > pohadkovy.
> > J.B.
>
> jj, vcela domaci me pobavila :-))
>
> nevite jak se jmenuje ten srsen co je za humny? Doma vim kde hledat, ale v praci
> ve wiki jsem to nenasel, spis si nejsem jisty.
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 15. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071)

Podle mne jsoupanenské plásty všechny nezakladené plásty, mohou být vystavené na mezistěně i volně bez mezistěny, jiný termín není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78400 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 41086 do č. 41146)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu