Včelařská konference

Pomozte mi rozluštit protokol o zkouškách :
Mor plodu
výsledky vyšetření:
... ... ... ... identifikace metody, výsledky
... ... ... ... SOPMI_01_PL negativní

poznámka:
Číslo ve tvaru 10 na n je pomocný údaj udávající počet nalezených spor v jednom gramu matrice Písmeno M....

Proč se ptám výsledek je negativní.
V každěm prúměrném vzorku je nebo můžou být spora moru přítomny do jiste hodnoty . a já žádné 10 na n nenalézám
děkuj
J.B.

Pomozte mi rozluštit protokol o zkouškách :
Mor plodu
výsledky vyšetření:
... ... ... ... identifikace metody, výsledky
... ... ... ... SOPMI_01_PL negativní

poznámka:
Číslo ve tvaru 10 na n je pomocný údaj udávající počet nalezených spor v jednom gramu matrice Písmeno M....

Proč se ptám výsledek je negativní.
V každěm prúměrném vzorku je nebo můžou být spora moru přítomny do jiste hodnoty . a já žádné 10 na n nenalézám
děkuj
J.B.

Mám úplně opačné zkušenosti. štípají a štípají venku, když jdu do včel tak jsou normální.
J.B.

jipajo píšeš hlouposti
J.B.

"Ne, jsou to nástavkové úly na 11 rámků 39x30."

Pokud by tam bylo hustě včel a zakladeny skoro všechny rámky, byl by čas na rozšíření. Pokud tam je středně včel a těch 4 - 6 zakladených plástů, doporučil bych postupně vyjímat po jednom vystaveném plástu a místo něho dát k vystavení mezistěnu a rozšířit o druhý nástavek už s těmi odebranými plásty až by včely zesílily a zakladly tak 8 - 10 plástů.
Pokud by tam byly zakladeny takové 4 plásty a tak málo včel, že by měly při zakladení dalších plástů problém plod na nich udržet při teplotě 35 st C, doporučil bych takový týden počkat.

Pred dvema tydny jsem byl pro 80 pritezu 39x24, dna, vika atd.

Kvalita prirezu vcelku slusna- odpovidajici nizke cene.

Co se tyce komunikace, tak opozdeny termin jen asi 2-3 tydny, coz zase v dnesni dobe tak silene neni.

Co se tyce cen, tak myslim, ze ho nasi jini prodejci nebudou mit v lasce, ty ceny jsou bezkonkurencni.

PZ

Ne, jsou to nástavkové úly na 11 rámků 39x30.

Od p. Reznicka jsem minuly podzim chtel objednat uly, ale nebylo mozne se s nim domluvit - presne stejne- nebere tel, neodpovi na maily... pak se ozve za mesic.
Mozna ma jen moc prace.... ale je fakt, ze jsem nakonec nakoupil jinde

Na 39x 30 a bez vystavených plástů se mně zdá jako dost problém.
Nejedná se náhodou o úly se zadním přístupem? Tam totiž rozšíření z plodiště na medník lze dělat i jenom přidáním třetiny, poloviny mezistěn, tudíž poměrně plynule. Zatímco u nástavkového se musí najednou přidat celý nástavek mezistěn. A to je poměrně velký skok v obsazeném prostoru.

Já to zkusím. Podle předpovědi(aktuální) to ochlazení má být cca na 15-19C. Zkusím to v sádce. Přelarvím a uvidím.

>
> Plán je rozšířit chov, nejde mi o medný výnos.
>
Pak zalezi z kolika na kolik :-) Kdyby nemelo byt pristi tyden osklivo tak
uz bych zacal bez premysleni. Kolega resi podobny problem, je ochoten
obetovat med.

Nejlepsi metoda nam prisla ''obetovat vcelstvo'', odebrat starou matku v
oddelku a v puvodnim nalarvit a chovat. U NN, ktere ma se to da dle me
velmi pekne vychytat pomoci dvou materich mrizek, na tyden matku oddelit do
NN nastavku, vcelstvo stale jako celek funguje, v ostatnich vse zavickuji a
pak ji i s nastavkem odebrat jako oddelek a do puvodniho nalarvit. Ostatni
vcelstva nosi med a rostou do doby nez dojde na zuzitkovani matecniku...
Ale nezkousel jsem, je to jen od klavesnice :-))

T.H.

Varroasenzitivita - velká citlivost včelstva na roztoče...
Stačí za úlem zašeptat: "roztoč nebo kleštík" a je ho tam nepočítaně.

Varroatolerance - schopnost včelstva snášet, trpět, dovolovat roztoči ...
Aby po neurčitou a různě dlouhou dobu, dle stupně tolerance včelstva, včelstvo udolával (představiteli jsou všechna plemena Apis mellifica ...snad vyjma Apis mellifica adansoni - východní Afrika).

Varroaintolerance - schopnost včelstva nesnášet, netrpět roztoče ...
Schopnost včelstva se roztočů nekompromisně zbavovat (možná, Apis mellifica adansoni???).

Varroarezistence - schopnost včelstva odolávat, vzdorovat roztoči ...
Představitelem může být Apis cerana - včela indická, u této se roztoč rozmnožuje pouze na trubčím plodu, dělničí sice napadá, ale nemnoží se na něm. Při přemnožení roztočů se těchto včelstvo zbavuje odrojením (emigrací), kdy na původním místě zůstane včelami opuštěné hnízdo a při přeletu roje se včely zbaví forenzních roztočů.

Z tohoto pohledu bychm potřebovali včely buďto Varroaintolerantní nebo Varroarezistentní. Z hlediska vlastností zmíněných Apis mellifera Adansoni a Apis cerana, tedy východoafrické včely a včely indické, bychom si patrně nepomohli. Vysoká bodavost u jedné a velmi nízké medné výnosy a vysoká migrace u druhé. Proto si honíme triko se šlechtěním včely s nízkou tolerancí vůči roztočům. Avšak je to také cesta jak s roztočem přežít, když jej již nemůžeme vrátit tam odkud přišel. Nezbývá nám, než výzkumníkům držet palce.

JK

CHtěl bych vás opět poprosit, jako začátečník, o radu. Mám 4 včelstva 39x30 po jenom nástavku.Kvetou třešně. Podle čeho se řídit, kdy rozšířit (nasadit medník)? Čím se řídíte? Když začnou kvést třešně, nebo podle toho kolik mají plodu, nebo podle toho, až se začnou prověšovat v podmetu, ...? Nerad bych zaspal a taky zas aby to nebylo brzo. Někde je plod na 4 rámcích někde na 5 i 6. Mám jen mezistěny, souše nemám. Plánuji převěsit nějaké rámky se zavíčkovaným plodem do medníku a do plodiště dát místo toho mezistěny.Ale právě nevím kdy?
Teď jsem zkusil dát do plodiště na druhou pozici ze předu mezistěnu, jestli budou stavět.Udělal jsem to správně?
Díky.

Panové, jaké máte zkušenosti s p. Řezníčkem tel. 608622664 co prodává přířezy 39x24 na nastavky za 195 Kč a všude inzeruje? Já si u něho objednal 11 nádstavků v prosinci 2009 a v dubnu mi telefonoval, zda jsem v sobotu (10.4.) doma, že mi je přiveze. Nic nepřivez a od té doby mi nezvedá mobil.

Kdysi jsme měli na zahradě rozvěšené po stromech ptačí budky ze sololitu. Přední, zadní stěna, dno, střecha byly desky, boční stěny neimpregnovaný sololit přibitý na desky hřebíčky a zvenku jednou nalakovaný barvou - nějakým zbytkem z opravy auta, tuším nitrokombinační barvou. Ty budky s sololitem vydržely na stromech takových 20 let....

Plán je rozšířit chov, nejde mi o medný výnos.

Dne Wednesday 28 of April 2010 15:16:51 jipajo/=/seznam.cz napsal(a):
> Příteli Stonjeku, konečně se pokusil někdo otevřít oči šetřílkům. Ano,
> používejme materiály na to k čemu byly primárně vymyšleny. Ale nebraňme
> nikomu, alespoň v částečném využití odpadů, které by skončily na skládce,
> nebo ve spalovně. Ale ten co takové náhražky používá musí zákonitě počítat
> s tím, že výrobky prd vydrží, to znamená, že budou mít velmi malou
> životnost. Je zábavné si přečíst do jakého neskutečna se takováto hovadina
> o impregnaci lisovaného kravince (nedá se ten materiál nazvat jinak,
> protože je to jen kravinc obohacený fenoly a když se dostane do půdy,
> několi let retarduje vše zelené) zažene a kteří rádoby odborníci na tom
> ochotně spolupracují. Těch krávovin na záchranu kravince je tady přes
> TŘICET!!!!
>
> Ať se vám to napouští, či penetruje jipajo

Setreni neni na miste,
drevo mam "skoro" zadarmo, ale je tezke a vyroba komplikovana - oproti
sololitu. Neosetreny sololit se mi po cca 7 letech , mozna i po 9. mirne
zvlnil, osetrenim fermeze, nebo jine impregnace jsem chtel docilit, aby se
dna nevlnila. Po cca 10 - 15 letech pocitam s likvidaci den. V ramci hygieny.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Zalezi jake mate plany a priority a co je motivaci pro tvorbu oddelku...

rozsireni chovu? protirojove opatreni? chov matek?...

Ja osobne uvazuju o smesnem oddelku pro chov matek. Ale predpoved pocasi
nevypada pristi tyden vubec priznive.

T.H.

U nás naplno kvetou třešně a broskev. Z lučních pampeliška smetánka.
Rozjíždí se do plného květu hrušně a jabloně a řepka.
Včera jsem pozoroval, začínají kvést první javory kleny. A na jejich hroznech plno mšic....

Chtělo by si některé "kvetení" schovat a přesunout třeba na červenec..., takhle kvete všechno najednou a včely nestíhají...

Já bych už asi oddělky dělal, kdyby týdenní předpověď neukazovala v polovině týdne pokles denní teploty pod 15 st C. Jinak by se už mohly klidně dělat, ale jen silnější s více odebranými včelami z matečného včelstva nebo do dobře uteplených úlečků. Klasické oddělky na 39x24, 1 rámek s plodem a včelami, kolem něho dva rámky se zásobami nebo i bez zásob a to vloženo do jinak prázdného nástavku, případně nástavku s prázdnými plásty a ponecháno včelkám k založení matečníků a odchování matky by pravděpodobně kvůli nízké teplotě dostaly zabrat. A matka by mohla mít o něco horší kvalitu.

Dobrý den
Začínáte někdo již s tvorbou oddělků? Je už ta správná doba? kvetou zde třešně..

Letos jsou zatím takoví beránci, že nechci uvěřit tomu, že jsou to mé včely. Při tom jsem nikdy nebral při výběru v potaz , zda jsou či nejsou bodavé.
Vím, že jejich čas přijde :-) nemám daleko široko nic, kde by se chemicky ošetřovalo a přesto začnou být hysterické.

Josef Menšík napsal:
>Varoa tolerance je jen název.
>Ono také nejde nejen o to co to ta složenina přesně vyjadřuje...
...............

Možná o to právě jde si ujasnit, co to slovo vyjadřuje. :)

Když se někdo začte do odkazů na články, které se problémem zabývají, zřejmě se dozví to, co já.
Tedy zhruba toto:

Varroasenzitivita - na včelstvech se roztoč množí a včelstva se s tím neumí nijak vypořádat, nejsou u nich vyvinuty žádné mechanismy obrany proti roztoči (vede nutně k zániku včelstva).

Varroatolerance - na včelstvech se roztoč množí, ale u včel je možné pozorovat různé obranné mechanismy, kterými se včelstva množení popřípadě nadměrné přítomnosti roztočů brání.
Úplná varroatolerance zřejmě zmamená, že roztoči na včelách žijí, množí se, ale včelám podstatně neškodí. (vyvinula se u těch afrických plemen včely medonosné, jak bylo uvedeno v jiném příspěvku i v moderním včelaři)
Částečná varroatolerance znamená, že u včelstev je možné pozorovat obranné mechanismy, kterými se snaží včelstva korigovat množství a množení kleštíků, ale bez léčení popřípadě jiných zásahů včely také nakonec uhynou. Ovšem četnost léčení může být různá podle míry varroatolerance - (dá se dle materiálů přístupných i na internetu pozorovart i u části našich včelstev).

Varroarezistence - roztoč se na včelách neumí ani množit (včela medonosná je zřejmě rezistentní proti roztoči varroa Jacobsoni, škodí jí pouze varroa destruktor)

Tak to jen, jak jsem podle různých materiálů zhruba pochopil co znamenají tyto používané pojmy. :)

Radek Krušina

Pepíku Menšíku, je spousta nerezových ocelí a také spousta různých výrobků z nich.
-------------

Koupil jsme před pár lety nerez vidl. s dvakrát lomenými hroty a pak si koupil ještě jednu. Prostě výborná.
Má žlutou plast rukoje´t kolem silného nerezplechu.

Karel

"Je to snad nějakými postřiky, co dělají zemědělci v tuto dobu"

Možné to je, včely mám na zahradě od řepky poměrně daleko.

Pepíku Menšíku, je spousta nerezových ocelí a také spousta různých výrobků z nich. Proč by výrobce vidličky koketoval s chirurgickou ocelí, která se velmi těžcce a složitě zpracovává a konečný výrobek sice podle Tvých představ, ale za 6000Kč, by byl neprodejný. Tak se hroty zhotoví z nějakého nerez drátu a je to. Bohužel, měls smůlu, protože drát na Tvé vidličce byl blátěný. V tomto takzvaném porevolučním chaosu se nikomu nechce podřizovat normám a předpisům. A tak výrobce vidličky neni vázán ničím co by určovalo parametry hrotů a tak sahá po tom co je nejlevnější.

jipajo

Presne tak, potvrzuji stejne zkusenosti,
ty univerzaly jsou asi uz tak netesne, ze vetraji celou plochou, takze plisen nevznika tak intezivne, jako v novych- tesnych ulech.

PZ

Taky potvrzuji. Před 14ti dny jsem je přendavala do nového úlu a byly jako beránci. Uplynulý víkend při nasazování medníku jsem schytala 20 žihadel. Potěšilo mě, že v tom nejsem sama a snad to samo přejde.
Hanka
-----------
V neděli večer za šera jsem byl ve včelách a liboval jsem si. Bez jediného bodnutí. Ale pokud to bude jako jiné roky, přijde za chvíli čas, kdy budu dostávat žihadla i pár metrů od úlu.
Je to snad nějakými postřiky, co dělají zemědělci v tuto dobu - před či při rozkvětu řepky - protože to pozoruji hlavně na stanovištích kde je poblíž pole, doma u lesa ani moc ne.

Karel

Vase amaterske truhlarske zkusenosti se plne shoduji s mymi :-)

Trochu vice zacinam uvazovat o ''Liebigove'' konstrukci drevenych nastavku
- alespon vyzkouset. Zkusenost s uteplenymi sololit-palubka mi ukazuje jak
jsou tyto nastavky stale - ta konstrukce a mnozstvi sponek - to proste
sedi.
Mluvim o VN, u NN kde udelam nastavek z jednoho prkna namam takoveto drobne
problemy.

Cinkovy spoj by byl bezva ale koukam i na jednoduchost vyroby vzhledem ke
svym moznostem..

T.H.


> Teď mám na hráni na
> sušení i douglasku,tak jsem na ni zvědavý.Tolik zkušenosti z amatérského
> truhlaření.
> Zdraví Pavel.
>

" Diky za info, kdyby se nekdy naskytla moznost dostat se k topolu budu na to
myslet"

Co já mám zkušenosti s topolovým dřevem - měli jsme z něho zadovákové baterie v kočovném včelíně plus jsem z něho dělal nějaké drobnější věci, tak z hlediska praskání je topol levnější a horší alternativa smrku. Navíc topol, co jsme měli, byl z nějaké boulovaté spodní části kmene, kde vlákna dřeva byla zvlněná jako moře za bouřky, uříznout nějaké prkýnko, které by bylo po celé délce podélně ve směru vláken bylo nemožné, neupravený hřebík - s neztupenou špičkou takové prkýnko spolehlivě rozštípnul. Topolové dřevy se taky ochotně štípe i přes vlákna. Lepení a přibíjení tenkými hřebíčky odštípnutých rožků nazpátek byla běžná věc. Jako kontrastně namořená okrasná dýha nebo masív je toto dřevo perfektní, ale na nějaké funkční věci se moc nehodí. Další nevýhoda je nižší odolnost tohoto dřeva proti smrkovému k hnilobě, naopak výhoda u nástavků je lehkost tohoto dřeva.
Jednalo se o dřevo - nařezané fošny z kmenů o průměru nejméně 50 cm z těch obrovských tuším černých topolů, co vyrůstají občas u našich řek. Připouštím, že z nějakých jiných topolů menšího průměru a jiného druhu může být to dřevo odlišné.....
Mnohem větší vliv než u smrkového dřeva tam bude mít vlhkost dřeva - lidoví řezbáři používali topol na výrobu dřevěného nádobí, to ale řezali z uplně mokrého dřeva máčeného ve vodě, za takových podmínek topol zřejmě nepraská.
A je citlivější na ostrost nástrojů než smrk.
Doporučuji vyzkoušet, tyto dřeva jsou prostě trochu jiná než smrk, mohou i vyhovovat víc než smrk, ale příliš na tyto dřeva nespoléhat. Dost těchto měkkých listnatých dřev se dá vytáhnout z měkkého palivového dřeva prodávaného na topení.

"Vcera jsem se zrovna kochal jak mi zase pekne popraskaly smrkovy nastavky
2cm 39x24. Je to holt plocha... a staci jedno nevhodne prkno ve
sparovce... trocha slunce z venku a voda zevnitr..."

___________________________________________________________


Na nástavky používám borovici vejmutovku,pokud možno nespárovanou,a nepraská.Čepování zadrží i ohýbání nebo kroucení,a to mám nástavky vysoké až 29,5 cm.
Dříve jsem vyzkoušel i smrk,červenou i černou borovici a dokonce stříbrný smrk.Praská a pracuje i dobře vyschlý smrk,stříbrňák trochu méně,ale zase je těžký,stejně jako černá borovice,která nepraská,ale o to víc pracuje a musí se opravdu dobře vysušit.Nejlepší zkušenosti mám s vejmutovkou,dobrá je i červená borovice,ze které ale víc padají suky(ty se musí vyvrtat a vylepit),a navíc nebývají rovná vlákna(roste křivě).Teď mám na hráni na sušení i douglasku,tak jsem na ni zvědavý.Tolik zkušenosti z amatérského truhlaření.
Zdraví Pavel.

Taky potvrzuji. Před 14ti dny jsem je přendavala do nového úlu a byly jako beránci. Uplynulý víkend při nasazování medníku jsem schytala 20 žihadel. Potěšilo mě, že v tom nejsem sama a snad to samo přejde.
Hanka
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Agresivita v?iel
> Datum: 29.4.2010 08:04:58
> ----------------------------------------
> Já to začal pozorovat poslední dny také útočí kdykoliv kolem projdu. Že by
> Eyjafjallajokull, možné je všechno.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.sk>
> > Předmět: Agresivita v?iel
> > Datum: 29.4.2010 07:48:39
> > ----------------------------------------
> > To čo zažívam s útočnými včelami tohoto roku, to som za 53rokov chovu včiel
> > nezažil. Na každé otvorenie úľa musím byť pripravený ako ako astronaut na
> > mesiaci a ak tomu ten najsilnejší dym, ale ani to nepomôže, dymu sa neboja
> > a nič im to nehovorí. A je jedno či je to relatívne slabé včelstvo alebo
> > silné, len čo prídem na včelnicu už ma pred bránou čakajú jedovatí satani
> > sprevádzajú ma na každom kroku s útočným zvukom, ktorý sa nedá zameniť s
> > ničím iným. Obrazne povedané, ak ich zabijem 100, tak o chvíľu ich máte 200
> > a táto špeciálna suita Vás sprevádza od ráno do večera a nie ich je 200 ale
> > i tisíc. keď odchádzam na obed, tak ma sprevádzajú aj 200-300 m a to idem z
> > kopca na bicykli.
> > Zdôrazňujem, že nejde o jedno včelstvo, ale o každé zo 75-tich a to aj
> > vtedy keď idem rovno z vane.
> > Pritom je znáška z ovocných stromov a začala kvitnúť repka ozimná, med je
> > aj v plodiskách aj v medníkoch, žiadna finta " nechajte včely nasať medu"
> > pre ne neplatí.
> > Vysvetliť sa nedá žiadnym bežným spôsobom, asi sú na slnku silné
> > protuberancie, ktoré ovplyvňujú život a vyvolávajú agresivitu včiel.
> > Včelstvá sú neobyčajne silné, pritom nachádzam menej trúdieho plodu ako po
> > minulé roky, to čo tvrdím ja, hovoria aj iní včelári.
> >
> > O chvíľu odchádzam bojovať na "front", plne vystrojený a vyzbrojený
> > pripravený dokončiť to, čom som začal pred týždňom, založiť ešte 10
> > peľochytov a urobiť zámenu debničiek, s vložením Ms.
> >
> > Je zaujímavé, že som zatiaľ našiel jednu otvorenú MB ale ak sa to začne
> > rojiť, tak to bude môj koniec, agresivitu nestlmilo ani vkladanie
> > medzistien.
> > Je to tak i u vás? Anton
> >
> >
> >
>
>
>

V sobotu jsem dával stavební rámky a byly jak beránci. Od pondělka mě honí po zahradě jak psa.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Agresivita v?iel
> Datum: 29.4.2010 08:13:13
> ----------------------------------------
> Moje včely jsou klidnější než jiné roky. Letos na jaře ale i loni na podzim
> a v pozdním létě.
>
>
>

Diky za info, kdyby se nekdy naskytla moznost dostat se k topolu budu na to
myslet

Mel jsem olsi v horsi kvalite tak jsem z toho nabouchal nastavky a zatim
taky dobry...

Vcera jsem se zrovna kochal jak mi zase pekne popraskaly smrkovy nastavky
2cm 39x24. Je to holt plocha... a staci jedno nevhodne prkno ve
sparovce... trocha slunce z venku a voda zevnitr...

T.H.


> Máte pravdu, zkuste použít topol.
>
> jipajo
>

Zdravím kolego Turčáni.Tady,o několik set km dál,na podřipsku(nevím,odkud jste,podle mluvy jižnější Slovensko předpokládám),je ve včelách stejný klid jako jiné roky,stále se dá pracovat ve včelách bez klobouku a jiných ochranných pomůcek(v kraťasech a tričku),mírnost je převážně na známce 1,vyjímečně 2.Síla včelstev je letos vynikající,staví jako o život(včera už jsem začal přidávat druhý NN jen mezistěn,ten první už je v některých případech téměř vystavěný),odhadem už si přinesly a mají uloženo z ovocných stromů do rozkvětu řepky až 15 kg zásob.
Letošní snůška zatím vypadá slibně.
Pavel.

Moje včely jsou klidnější než jiné roky. Letos na jaře ale i loni na podzim a v pozdním létě.

Já to začal pozorovat poslední dny také útočí kdykoliv kolem projdu. Že by Eyjafjallajokull, možné je všechno.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.sk>
> Předmět: Agresivita v?iel
> Datum: 29.4.2010 07:48:39
> ----------------------------------------
> To čo zažívam s útočnými včelami tohoto roku, to som za 53rokov chovu včiel
> nezažil. Na každé otvorenie úľa musím byť pripravený ako ako astronaut na
> mesiaci a ak tomu ten najsilnejší dym, ale ani to nepomôže, dymu sa neboja
> a nič im to nehovorí. A je jedno či je to relatívne slabé včelstvo alebo
> silné, len čo prídem na včelnicu už ma pred bránou čakajú jedovatí satani
> sprevádzajú ma na každom kroku s útočným zvukom, ktorý sa nedá zameniť s
> ničím iným. Obrazne povedané, ak ich zabijem 100, tak o chvíľu ich máte 200
> a táto špeciálna suita Vás sprevádza od ráno do večera a nie ich je 200 ale
> i tisíc. keď odchádzam na obed, tak ma sprevádzajú aj 200-300 m a to idem z
> kopca na bicykli.
> Zdôrazňujem, že nejde o jedno včelstvo, ale o každé zo 75-tich a to aj
> vtedy keď idem rovno z vane.
> Pritom je znáška z ovocných stromov a začala kvitnúť repka ozimná, med je
> aj v plodiskách aj v medníkoch, žiadna finta " nechajte včely nasať medu"
> pre ne neplatí.
> Vysvetliť sa nedá žiadnym bežným spôsobom, asi sú na slnku silné
> protuberancie, ktoré ovplyvňujú život a vyvolávajú agresivitu včiel.
> Včelstvá sú neobyčajne silné, pritom nachádzam menej trúdieho plodu ako po
> minulé roky, to čo tvrdím ja, hovoria aj iní včelári.
>
> O chvíľu odchádzam bojovať na "front", plne vystrojený a vyzbrojený
> pripravený dokončiť to, čom som začal pred týždňom, založiť ešte 10
> peľochytov a urobiť zámenu debničiek, s vložením Ms.
>
> Je zaujímavé, že som zatiaľ našiel jednu otvorenú MB ale ak sa to začne
> rojiť, tak to bude môj koniec, agresivitu nestlmilo ani vkladanie
> medzistien.
> Je to tak i u vás? Anton
>
>
>

> Je to tak i u vás? Anton
>
Ja s bodavosti vzdy bojoval, letos si libuju. Jeste jsem nevzal rukavice a
zavoj mam jen prehozen pres hlavu, ani ho nezandavam pod triko. Vim o dvou
ostrejsich bednach, ktere rychleji startujou a par zihadel rozdaj ale je to
unosne...
Predchozi dve sezony nebylo mozne na stanovisti po dedovi chodit bez ujmy
ani za uly, letos pohoda. Puvodnich matek ale zbylo uz pomalu...
T.H.

Když jsme u té vlhkosti
V letošním roce byla vhkost a plíseň téměř ve všech úlech a bylo úplně jedno jaký způsob větrání mají. Ani síta ve dně tomu nezabránily. Nejlépe z toho v tuto zimu vyšly ty zatracované moravské univerzály. Tam bylo sucho, navzdory všem učenostem které je zavrhojí.

Antone zase jsi rychle reagoval a prakticky jsi nečetl co jsem napsal.Sololitových nástavků mám cca 500- 600 a kdyby mě nevyhovovaly neměl bych je. Nebavíme se však o nástavcích, ale o dnech a tam by u mě byl sololit materiálem poslední volby. Zdraví R. Stonjek

Ale nemám problém ani s úľovými dnami a nemám ich impregnované, sú len lepšie izolované a keď aj, tak včelám je to jedno.

To čo zažívam s útočnými včelami tohoto roku, to som za 53rokov chovu včiel nezažil. Na každé otvorenie úľa musím byť pripravený ako ako astronaut na mesiaci a ak tomu ten najsilnejší dym, ale ani to nepomôže, dymu sa neboja a nič im to nehovorí. A je jedno či je to relatívne slabé včelstvo alebo silné, len čo prídem na včelnicu už ma pred bránou čakajú jedovatí satani sprevádzajú ma na každom kroku s útočným zvukom, ktorý sa nedá zameniť s ničím iným. Obrazne povedané, ak ich zabijem 100, tak o chvíľu ich máte 200 a táto špeciálna suita Vás sprevádza od ráno do večera a nie ich je 200 ale i tisíc. keď odchádzam na obed, tak ma sprevádzajú aj 200-300 m a to idem z kopca na bicykli.
Zdôrazňujem, že nejde o jedno včelstvo, ale o každé zo 75-tich a to aj vtedy keď idem rovno z vane.
Pritom je znáška z ovocných stromov a začala kvitnúť repka ozimná, med je aj v plodiskách aj v medníkoch, žiadna finta " nechajte včely nasať medu" pre ne neplatí.
Vysvetliť sa nedá žiadnym bežným spôsobom, asi sú na slnku silné protuberancie, ktoré ovplyvňujú život a vyvolávajú agresivitu včiel. Včelstvá sú neobyčajne silné, pritom nachádzam menej trúdieho plodu ako po minulé roky, to čo tvrdím ja, hovoria aj iní včelári.

O chvíľu odchádzam bojovať na "front", plne vystrojený a vyzbrojený pripravený dokončiť to, čom som začal pred týždňom, založiť ešte 10 peľochytov a urobiť zámenu debničiek, s vložením Ms.

Je zaujímavé, že som zatiaľ našiel jednu otvorenú MB ale ak sa to začne rojiť, tak to bude môj koniec, agresivitu nestlmilo ani vkladanie medzistien.
Je to tak i u vás? Anton

Tak za tu jsem dal 400 a je na prd, Nerez je měká ohývají se hroty jehel. Z tohu důvodu jsou jehly silnější a proto i práce s ní namáhavější.
Má i ručku z nerezi a protožě je moc hladká točí se v ruce. Musí se držet větší silou a bolí z toho ruka. Posedlost nerezí jak tomu říkám já Tady nic neznamená Na počkození medu železem je tředa poměrně dlouhá doba styky s tím materiálem a to ta vidlička určitě není U nádob je to něco jiného.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jakou odv??kovac? vidli?ku?
> Datum: 28.4.2010 22:05:39
> ----------------------------------------
> hlavně nerezovou....
>
>
>

"Lesnická veřejnost - proti ohryzu kmene Nivus, Recervin, případně morsuvin. Proti ohryzu větví(především hlavního vrcholu) Morsuvin,StopZ, Stopkus,Cervakol extra.
Nebo plastové chrániče kmenů-dají se sehnat na pile."

No, nezáleží moc na tom, z kterého ovocného stromu ten pyl je, hlavně že v tuto dobu je. Na stanovišti v cizím lese bych to viděl na ty rostliny, které ochranu proti zvěři zas tak moc nepotřebují. Tady u nás v poměrně chladném kraji je perfektní myrobalán, je odolný k mrazíkům a spolehlivý, vzhledem k době květu kombinovaný s třešní ptáčnicí a doplňkově trnkou. Ptáčnice a trnka u nás roste spousty v lese a myrobalán na dost místech kolem místních cest z neudržovaných alejí, stačí si jen zajít a vykopat stromeček. Když už nechce být člověk puntičkář a nesadí tyto stromy ze semene. Na jižní Moravě by se místo myrobalánu mohla hodit i nějaká zplanělá meruňka.
Jabloně a hrušně bych viděl na osázení spíš ve vlastním lese nebo na znovuoživení starých alejí a na podobných místech.
Zajímavý by byl taky projekt "ovocného" lesa, plošně hustě vysázené jabloně a hrušně pro produkci kvalitního tvrdého dřeva. Některé, zejména starší odrůdy hrušní a jabloní mají být dostatečně vzrůstné k tomu, aby obstály v regulérním lese, jen je vytypovat a dořešit rozumný způsob hromadného získání sazenic. A dořešit potom problém plodů, aby se takové místo nestalo na podzim shromaždištěm všelijakých pochybných existencí, toužících vydělat na nehlídaných, i když nekvalitních plodech. Včelařsky by to bylo určitě velice cenné území.... To je ale už něco jiného než vysazení nějakého stromku kvůli pylu na jaře.....

Varoa tolerance je jen název, . Ono také nejde nejen o to co to ta složenina přesně vyjadřuje, ale v praxi to musí být také vyslovitelné v běžné mluvě. V žádném případě to neznamená, že takovému včelstvu nevadí, ale, že jej v nějaké míře dokáže samo nějak omezovat. K tomu by mohlo vést více cest .
Příkladně:
1) Prodloužení života letních včel by znamenalo méně generací kleštíka. 2) Zkrácení vývoje včely by příkladně znamenalo jeho nedokonalý vývoj. atd.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <jipajo/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Varro?za zat?m
> Datum: 28.4.2010 19:15:09
> ----------------------------------------
> R.K.napsal: Pokud bych já komukoliv doporučoval nákup matek, tak vždy jen
> tam, kde mi budou schopni říct, jak se zabývají varroatolerancí.
>
> Bylo by to super. U lidí, psů, koček a jiného zvířectva být tolerantní k
> blechám, vším, svrabu a jiným potvůrkám. Co by zbylo kdybychom se
> nebránili. Např králík se svrabem v uších pojde. Je blbost operovat s
> nějakou varoatolerancí, když všichni víme jak napadené včelsvo bez pomoci
> člověka dopadne. Zde je nanejvýš nutné hledat takový kmen, který by uměl
> kleštíka zakousnut a vyhodit z ůlu. Takový zatím není, jakože není
> varoatolerance!!!
>
> jipajo
>
>
>

Antone zase jsi rychle reagoval a prakticky jsi nečetl co jsem napsal.Sololitových nástavků mám cca 500- 600 a kdyby mě nevyhovovaly neměl bych je. Nebavíme se však o nástavcích, ale o dnech a tam by u mě byl sololit materiálem poslední volby. Zdraví R. Stonjek

Jestliže mají naše včely tolik roztočů jako toulavý pes blech, tedy roztoče tolerují a tak varroatolerantní včely nemusíme hledat. Ty máme všichni. Co tedy chceme?
-----------------
Aby to stejně jako toulavý pes vydržely.
Stejně jako toulavý pes, téměř bez léčení - tedy s minimem léčení. To by pro začátek stačilo.

:-)

Karel

No já nevím. Bez vody jako člověk nevydržíte moc dlouho, pokud budete
v průvanu, tak se záněty také a jestli se omezí vzdušná vlhkost pod
určitý životní minimum, tak za určitý časový úsek můžete zemřít také
na dehydrataci. Takže o jaké vlhkosti mluvíte Vy? O vodě která teče do
úlu během deště, nebo o spodní vodě a různém šíření a růstu různých
hub parazitujících na úlových prostorách. Jde o slučitelné aspekty
nebo dvě různá kritéria? Nepatří to dokonce místo nějakých udělátek a
"zlepšováčků" den, lépe jako základní kritérium výběru stanoviště a
dlouhodobá volba typu a ochrany úlů a prevence proti vnějším
výchylkovým vlivům?

Vysvětlujte.
_gp_

28.4.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> Asi mame na mysli kazdy jinou vlhkost :]
>
> 2010/4/28 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> Protože bez vody není život.
>> _gp_
>>
>> 28.4.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
>> > A proc by vcely mely met rady vlhko?
>> >
>> > 2010/4/28 P.K. <e-mail/=/nezadan>
>> >
>> >> Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší
>> ako
>> >> z
>> >> dosák. A.T.
>> >>
>> >>
>> >> já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou
>> >> pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco
>> >> zbytečně. P.K.
>> >>
>>

Pokud nahážu do včelstva 1.4., 100 samiček roztoče varroa a včelstvo
to snese a bude bez újmy žít pořád stále dále, je to podle všeho asi
varroatolerantní včelstvo, protože sneslo a odolalo tlaku roztoče
Varroa.

>>Co jsou varroatolerantní včely?

Asi mame na mysli kazdy jinou vlhkost :]

2010/4/28 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Protože bez vody není život.
> _gp_
>
> 28.4.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> > A proc by vcely mely met rady vlhko?
> >
> > 2010/4/28 P.K. <e-mail/=/nezadan>
> >
> >> Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší
> ako
> >> z
> >> dosák. A.T.
> >>
> >>
> >> já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou
> >> pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco
> >> zbytečně. P.K.
> >>
>

Protože bez vody není život.
_gp_

28.4.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> A proc by vcely mely met rady vlhko?
>
> 2010/4/28 P.K. <e-mail/=/nezadan>
>
>> Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší ako
>> z
>> dosák. A.T.
>>
>>
>> já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou
>> pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco
>> zbytečně. P.K.
>>

A proc by vcely mely met rady vlhko?

2010/4/28 P.K. <e-mail/=/nezadan>

> Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší ako z
> dosák. A.T.
>
>
> já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou
> pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco
> zbytečně. P.K.
>

Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší ako z dosák. A.T.


já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco zbytečně. P.K.

...

tato impregnace je dobrá tak na atomovej bunkr

hlavně nerezovou....

mám na 2cm různý ůly ,různá spotřeba v zimě je daná spíš tím jaká zima "pasuje" na jak velkej rámek,snad...,včely přezimujó i v krabici od bot....

topol!

Nezlobte se za upřímná slova, ale sololit na dna je v podstatě ten nejhorší materiál jaký si můžete vybrat z pohledu dlouhodobého užívání.Přestože mám 100 sololitových úlů, cítil bych se jako blb dávat ho na dno. Samozřejmě jako rychlé levné a nouzové použití proč ne, ale nastálo, šílenost.

Z niekoľko desiatok príspevkov na tému "využitie sololitu vo výrobe úľov" som si vybral R.Stonjeka, ktorému chcem oponovať.

Prvých 30 debničiek som vyrobili v r. 1985 a postupne som skončil na čísle 160 ks. Zatiaľ som nevyradil ani jednu debničku a doteraz mi slúžia k plnej spokojnosti. Je to doteraz ten najlacnejší úľ, vyrobený ba báze dvoch veľkostných typoch panelov a spájam natupu skrutkami alebo klincami. Panel vyrábam v presnej šablóne, posledné len zo vzduchovou 20 mm tepelnou izoláciou (do prvých som dával PS), sololitové dno, taktiež medzidno a povalové kŕmidlo, úľ so označil ako PUT B10.
Steny sú drsnou stranou z vonkajšej strany (farba lepšie drží). Je fakt, že steny a dno sa časom vlnia, preto som použil navyše výstuhu z drevených hranolov 20x20mm a problém vlnenia som definitívne vyriešil.
Úle sú v plnej prevádzke už 25 rokov a väčšinou sa ešte 25 rokov "dožijú". Podľa mňa to bola tá najlepšie investícia do ich výroby, váha debničky ja okolo 4 kg.

Vyrobil som niekoľko debničiek a oddeliteľných dien (využívam ich aj na odber obnôžkovaného peľu) a medzidná, na výrobu ktorých som použil umakart z bytových jadier. Bytové tradičné jadrá majitelia bytov rušia a umakartové ceny sa časti vyskytujú na skládkach smetí. Umakart je vynikajúci na úľové dná, medzidná a aj na steny úľových debničiek (umakart sa dá od PS oddeliťˇ). Tie nemajú chybu, sú nezničiteľné, hygienické, nevlnia sa sú prakticky zadarmo. Dokonca na úľové zostavy sú vynikajúce hliníkové plechy (hrubý 0,3-0,5 mm), nemajú chyby. Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší ako z dosák.

>Co jsou varroatolerantní včely?
.............

Viz např.

http://files.mojevcely.webnode.cz/200000056-b52bab6257/Varroatolerance.pdf

A je to opět tady. Již se mi po tom stýskalo. Může tady prosím někdo vysvětlit, co to je tolerance včel k varroáze ? Co jsou varroatolerantní včely? Jestliže mají naše včely tolik roztočů jako toulavý pes blech, tedy roztoče tolerují a tak varroatolerantní včely nemusíme hledat. Ty máme všichni. Co tedy chceme?

jipajo napsal:

>Je blbost operovat s nějakou varoatolerancí, když všichni víme jak napadené včelsvo bez pomoci člověka dopadne.
.................................

Pokud je to blbost, potom je po světě poměrně dost výzkumníků blbců, kteří se tímto problémem zabývají. Asi se zapmněli přijít poradit k nám, možná by jim to tu někdo vysvětlil. :)

Já osobně ale raději budu sledovat co tito výzkuníci o problému zjistili a matky doporučovat od včelařů, kteří problém neignorují.



jipajo napsal:
>Zde je nanejvýš nutné hledat takový kmen, který by uměl kleštíka zakousnut a vyhodit z ůlu.
................

Otázka je proč by to měl být zrovna kmen a ne třeba jednotlivá včelstva či linie na našich včelnicích. A také proč problém zužovat pouze na likvidaci kleštíků?

jipajo napsal:
>Takový zatím není, jakože není varoatolerance!!!
........................
existují celá plemena včely medonosné, kde se právě velmi rychle tolerance vytvořila.
viz: http://vigorbee.cz/autor/varroatolerance/
Pozorované rozdíly v odolnosti jednotlivých kmenů a linií kraňky proti roztoči občas lze dopátrat na internetu i v našich podmínkách.

Závěr by mohl být asi takový - zřejmě je problém někde pozorovat úplnou toleranci. Ale jsou pozorované rozdíly v toleranci a proto je možné na varroatoleranci selektovat.
Jen je tu ten problém, že každý, kdo to nedělá, geneticky to, co je prošlechtěné, kazí.

Radek Krušina