Včelařská konference

Dobrý den, jsem včelař začátečník a dostal jsem 3 prázdné nástavkové úly rm. 39x24, proto jsem objednal na červenec 3 oddělky na 9 rámkách od místního včelaře. Co mám všechno udělat, aby mi včelstva v pořádku přezimovala? A jak poznám, že matky v oddělcích jsou mladé a ne staré? Děkuji všem za cenné rady

") Vytaví se čím se získává vosk bez rezudií léčiv Je pak vhodný př, na vymazání plechu při pečení cukroví nebo na výrobu mezistěn."

Včely ale používají na víčka hlavně vosk z buněk plástů, takže z běžných tmavších plástů budou ve víčkách rezidua v jen trošku menším množství jako v tom plástu.......

Jsou dvě možnosti
1) může se sníst.
2) Vytaví se čím se získává vosk bez rezudií léčiv Je pak vhodný př, na vymazání plechu při pečení cukroví nebo na výrobu mezistěn.

Menšík

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: mirek <rathouzsky.miroslav/=/volny.cz>
> Předmět: odv??kova?
> Datum: 10.6.2010 10:58:49
> ----------------------------------------
> Zajímá mě,když se odvíčkovavá co se děje s voskem s víček.
>
>
>

Protirojový oddělek nemusí mít žádný plod, podstatné je, že má nějaký matečník s matkou.
Rojící včelstvo se prostě rozdělí, většina rámků z plodiště s většinou matečníků a včelami se prostě přendá do nového nástavku coby oddělek,v původním úlu zůstanou z bývalých plodových plástů tak dva s nejméně dvěma matečníky, zbytek v úlu i oddělku se doplní plásty a mezistěnami.
V oddělku tak rojová nálada zmizí, zalétané létavky se vrátí do původního úlu a zůstanou jen mlaďušky a rojové včely. Rojové včely v oddělku vlivem šoku z přendávání plástů a z nového úlu ztratí rojovou náladu, v původním úlu taky zmizí rojová nálada, protože většina rojových včel je v oddělku, tak v obojím včely vyberou z matečníků a vylíhlých matek jednu nejlepší a rojení ukončí.
Aby to dobře fungovalo, vložené mezistěny byly vystaveny, vybraná matka se co nejdřív oplodnila a rozkladla, potřebují včely stálý přísun sladiny, buď trvalou stálou slabší snůšku nebo pokrmování....

"Oddělek bohužel nemohu dělat, neboť po prohlídce o minulém víkendu jsem nenašla žádný plod, jenom matečníky (možná už byly prázdné). A opět byly dva menší roje na stromě. Bojím se, aby rojení nepokračovalo až do úplného vyprázdnění úlu. Zásob mají asi 15kg."

Připadá mi, že máte jen jedny včely. Tady bych viděl ty roje jako dobrou příležitost zvýšit počet včelstev, protože chovat jen jedno včelstvo je dost rizikové, stačí nějaká smůla či 2 - 3 chyby v sérii a nemáte žádné včely. Optimální z tohoto důvodu jsou tak 4 včelstva. Do jedněch nebo do dvou se vrtá a učí se na nich, dvě jsou záloha pro rozmnožování a pro nějaký med.
Takže roje usadit zvlášť a z původního včelstva udělat oddělek coby protirojové opatření, psalo se už tady o tom dříve. Pro případný nedostatek snůšky je potom nutné u nových včelstvíček a oddělků omezit vznik loupeží, takže patřičně zůžená česna a zároveň pokud tam nebude snůška, je nutno pokrmit. Rojík musí na mezistěnách stavět a oddělky musí fungovat a to bez přínosu zásob nelze. Tam je ovšem ideální častější přístup ke včelám než o víkendech, ale i tak se to může podařit.
Kupované matky nejsou žádnou zárukou proti rojení, podle mého názoru je z hlediska rojení víceméně jedno, jestli matky jsou kupované nebo odchovávané. Včely u nás v republice jsou dlouhodobým "vylepšováním" neboli nákupem "dobrých" matek rozchovávaných jen z několika vybraných linií v podstatě plošně v průměru stejnorodě těmito liniemi prokříženy a tak rozdíly mezi kupovanou a odchovávanou matkou jsou malé. Menší rozdíly mohou být způsobeny tím, jak včelaři sousedi, jestli všichni nakupují nebo většina z nich rozchovává, ale ty budou jen malé. Proto bych doporučil v první řadě zvládnout vlastní odchov matek z vlastních zdrojů včetně brakování nevhodných matek a zvládnout s těmito včelami rojení, teprve potom přijde řada na kupované matky.
Kupované matky jsou podle mně zdůvodnitelné jen v případě, že včelař bazíruje na co nejvyšším medném výnosu, třeba proto, že se tím živí nebo že investoval do včelaření množství peněz a v první řadě chce ty peníze získat zpátky. Tyto linie jsou obvykle z výběru z několik stovek včelstev, takže zaručí lepší výnosy než matky vybrané z 5 - 10 včelstev vlastního chovu včelaře, ale jinak jsou to tytéž včely.

Pane Poláčku, mockrát děkuji za obšírnou odpověď.
Oddělek bohužel nemohu dělat, neboť po prohlídce o minulém víkendu jsem nenašla žádný plod, jenom matečníky (možná už byly prázdné). A opět byly dva menší roje na stromě. Bojím se, aby rojení nepokračovalo až do úplného vyprázdnění úlu. Zásob mají asi 15kg.
Na smetenec (stmelení 2 dny) mi zase nevychází čas, protože přijíždím v pátek večer a odjíždím v neděli.
Tak snad to přemetení se starou matkou by pomohlo. Med v tuto chvíli neřeším.
s pozdravem HK
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?emeten? na mezist?ny
> Datum: 10.6.2010 12:00:11
> ----------------------------------------
> "prosím o radu, zda je v hodné v tuto dobu provést přemetení včelstva na
> mezistěny přes mateří mřížku a současně přidat do včelstva novou kladoucí
> matku z vyššího chovu. Přidávat samozřejmě v klícce."
>
> K tomu bych řekl, že pokud má být ta výměna přímo jako protirojová
> prevence, tak mně připadá, že už je na to pozdě. Co se chtělo vyrojit, se
> už vyrojilo a zbytek už se rojit nebude nebo jen velmi málo.
> Pokud to má být preventivní výměna nevhodné matky, tak asi vhodnější čas
> bude na konci léta, někdy v druhé polovině července nebo na začátku srpna.
> Protože v červnu a na začátku července ještě může být nějaká snůška, která
> by vylepšila letošní aspoň tady na severní Moravě mizernou bilanci.
> Smetením na mezistěny a výměnou matky další snůška na až měsíc prostě
> vypadne.
> Já bych koupenou matku, pokud je už domluvená na teď, usadil do oddělku či
> do menšího smetence a s přemetením s výměnou matky bych počkal na konec
> snůškového období.
> Nebo včely v tuto dobu jen přemetl se starou matkou a vlastní výměnu matky
> a spojení včelstva s oddělkem udělal na podzim.
>
>
>

"prosím o radu, zda je v hodné v tuto dobu provést přemetení včelstva na mezistěny přes mateří mřížku a současně přidat do včelstva novou kladoucí matku z vyššího chovu. Přidávat samozřejmě v klícce."

K tomu bych řekl, že pokud má být ta výměna přímo jako protirojová prevence, tak mně připadá, že už je na to pozdě. Co se chtělo vyrojit, se už vyrojilo a zbytek už se rojit nebude nebo jen velmi málo.
Pokud to má být preventivní výměna nevhodné matky, tak asi vhodnější čas bude na konci léta, někdy v druhé polovině července nebo na začátku srpna. Protože v červnu a na začátku července ještě může být nějaká snůška, která by vylepšila letošní aspoň tady na severní Moravě mizernou bilanci. Smetením na mezistěny a výměnou matky další snůška na až měsíc prostě vypadne.
Já bych koupenou matku, pokud je už domluvená na teď, usadil do oddělku či do menšího smetence a s přemetením s výměnou matky bych počkal na konec snůškového období.
Nebo včely v tuto dobu jen přemetl se starou matkou a vlastní výměnu matky a spojení včelstva s oddělkem udělal na podzim.

A existuje nějaká hotová metodika, děla to už někdo s úspěchem, jak přemést včely na mezistěny a zároveň vyměnit matku?
Já zatím znám ( a mám vyzkoušenou) jen metodiku přemetení na mezistěny v původním úlu, kdy původní matka zůstává a ani se nehledá a potom metodiku smetence či umělého roje, kdy se včely smetou do rojáku nebo něčeho podobného a nechají v chladu a temnu 1 - 3 dny zcelit společně s novou přidanou matkou. A teprve potom se zcelené včely usazují na mezistěny do úlu.
Ale dohromady obojí ne.

http://www.vcelarskafarmaurban.cz/ABC.htm

pane myslel sem u odvíčkování tím horkým medem co nabízí Vodička

Samozřejmě včelaři vosk přetaví a použijí pro výrobu mezistěn..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: mirek <rathouzsky.miroslav/=/volny.cz>
> Předmět: odv??kova?
> Datum: 10.6.2010 10:58:49
> ----------------------------------------
> Zajímá mě,když se odvíčkovavá co se děje s voskem s víček.
>
>
>

To by mohlo pomoci a je to v této době možné, je třba alespoň na počátku přikrmit dle snůšky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <hanicka23/=/seznam.cz>
> Předmět: p?emeten? na mezist?ny
> Datum: 10.6.2010 10:35:09
> ----------------------------------------
> prosím o radu, zda je v hodné v tuto dobu provést přemetení včelstva na
> mezistěny přes mateří mřížku a současně přidat do včelstva novou kladoucí
> matku z vyššího chovu. Přidávat samozřejmě v klícce.
> Snad by to mohlo pomoci proti opakovanému rojení.
> Děkuji Hanka Kor.
>
>
>

Zajímá mě,když se odvíčkovavá co se děje s voskem s víček.

prosím o radu, zda je v hodné v tuto dobu provést přemetení včelstva na mezistěny přes mateří mřížku a současně přidat do včelstva novou kladoucí matku z vyššího chovu. Přidávat samozřejmě v klícce.
Snad by to mohlo pomoci proti opakovanému rojení.
Děkuji Hanka Kor.

Dobrý den.Příručku ABC chovu včelích matek mjí za 10kč včelařské potřeby Olomouc

Přeji hezký den.
Ty "návody" jsou jeho brožurka "ABC odchovu včelích matek". Nevím, je-li
někde na internetu, já si ji digitalizoval sám. Soukromě jednotlivcům ji
mohu poslat, ale oficiálně ji vystavit na net bych se obával kvůli
porušování autorských práv.
S pozdravem
Petr

--------------------------------------------------
From: "Josef" <stipanedrevo/=/seznam.cz>
Sent: Thursday, June 10, 2010 9:11 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: nalarvování matečníkvých misek

> Prosím o odkaz na přítele Boháčka s návody
> Díky
>

Prosím o odkaz na přítele Boháčka s návody
Díky

Takhle jednoduše to nefunguje. V mailu Vám posílám velmi hezky napsané
návody od přítele Boháčka.
S pozdravem
Petr

--------------------------------------------------
From: "Nvak Frantiek" <novak.osecna/=/seznam.cz>
Sent: Wednesday, June 09, 2010 6:42 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: nalarvování matečníkvých misek

> Rozhodl jsem se letos že si rozchovám marty F1 od inseminované matky.
> Misky
> jem dal na loučce navonět do medníku u včel, které mají rojoovouu náladu,
> Asi za va dny jsem na mateří kašičku nlarvoval vajíčka od insemiinované
> matky. Luučku jsem dal zpět do madníku. Za tři dny jsem provedl kontrolu a
> zjistil jsem, že misky jsou prázdné a ani jeden matečník neníí vystavěný.
> Někde došlo k chybě, nevím však kde.
>

Dal jste jim šanci se zachovat jinak než chcete. Měl jste nechat narazit matečníky v osiřelci a pak vrátit nad mřížku, nebo lépe na dvojité síto tloušťky 12mm, aby si nemohly předávat feromony... I při tomhle postupu kolikrát první sérii nevezmou, je třeba druhý den zkontrolovat sérii a pokud není dostatek přijatých, tak nalarvit znovu, naražené matečníky zužitkovat jinde.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Nvak Frantiek <novak.osecna/=/seznam.cz>
> Předmět: nalarvov?n? mate?n?kv?ch misek
> Datum: 09.6.2010 18:42:48
> ----------------------------------------
> Rozhodl jsem se letos že si rozchovám marty F1 od inseminované matky. Misky
> jem dal na loučce navonět do medníku u včel, které mají rojoovouu náladu,
> Asi za va dny jsem na mateří kašičku nlarvoval vajíčka od insemiinované
> matky. Luučku jsem dal zpět do madníku. Za tři dny jsem provedl kontrolu a
> zjistil jsem, že misky jsou prázdné a ani jeden matečník neníí vystavěný.
> Někde došlo k chybě, nevím však kde.
>
>
>

Zdravím vás, teda fuj, jako včelař, že se nestydíte. Pokud jsem včelař, chci prodávat svůj kvalitní med a ne nějaký drek z Asie. Buď český vlastní, nebo žádný. P.S

"Zeptám se,jak by jste nazvali stav,kdy z úlu o plástové ploše 660 dm/2 a plně obsednutými plásty vyletí roj,který má 3/4 kg.Kdyby se takové mohutné včelstvo opravdu vyrojilo,tak takový roj by měl 3-5 kg,nemyslíte?"

Podle mně na velikost roje není pravidlo. Prostě zrovna v době rojení v úlu nebylo víc včel s rojovou náladou. Nebo matka, pokud to byla nově vylíhlá, nebyla úplně storpocentní a tak zlákala k vyrojen jen tak málo včel.
Úl taky může být několika dřívějšími roji napolo vyprázdněný.

Rozhodl jsem se letos že si rozchovám marty F1 od inseminované matky. Misky jem dal na loučce navonět do medníku u včel, které mají rojoovouu náladu, Asi za va dny jsem na mateří kašičku nlarvoval vajíčka od insemiinované matky. Luučku jsem dal zpět do madníku. Za tři dny jsem provedl kontrolu a zjistil jsem, že misky jsou prázdné a ani jeden matečník neníí vystavěný. Někde došlo k chybě, nevím však kde.

Nebudu pracovat na tom, abych se na stará kolena cítil jako underwassermann
:-).
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "Petr Jez" <jezek.obecny/=/gmail.com>
Sent: Wednesday, June 09, 2010 10:49 AM
To: <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: výkup medu

> není lepší nakoupit levně cukr a zajistit si tak letosni vynosy medu na
> nadprůměrné úrovni? :)
>
> petr j.
>
>
>
>> Takže jsou dvě možnosti, jít do Lidlu, nakoupit si tam do zásoby med ve
>> sklenici 720ml za tu nízkou cenu co tam mají (nejsem si jist, možná pod
>> 80), sloupat z toho etikety a těm co chtějí laciný med to prodávat za
>> sto
>> :-)
>>
>> Karel
>>
>

Zeptám se,jak by jste nazvali stav,kdy z úlu o plástové ploše 660 dm/2 a plně obsednutými plásty vyletí roj,který má 3/4 kg.Kdyby se takové mohutné včelstvo opravdu vyrojilo,tak takový roj by měl 3-5 kg,nemyslíte?Pokud mi nevěříte,www.vigorbee.cz,ing.Čermák u charakteristiky své linie o takové vlastnosti píše(nemám vigor).
Mimochodem,většina nových matek se bez mého zásahu už rozkladla, snůška pokračuje i po RN,teď u rozkladených matek je už zbytečné včelstva často prohlížet,leda medníky,aby měly kam nosit.
Jinak opravdu zvláštní rok,ani vzdáleně podobný nepamatuju.

Zdraví Pavel

To jsi vystihl dobře. Také žasnu nad těmi radami

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> Předmět: rojení či nerojení - jak tomu rozumět ?
> Datum: 09.6.2010 16:34:47
> ----------------------------------------
> Jsem velmi překvapen : včelstva se nevyrojila,ale jen odrojila a vyměnila si
> matky i beze mne. Nu,to by byla paráda,hlavně se podívejte jestli jsou v
> plástech vajíčka,to je podle některých velice důležité aby včelař mohl v klidu
> usnout.A hlavně každý týden alespoň 2x ta včelstva rozebrat,prohlídnout aby
> člověk měl klid.Hlavně se musí najít matka,doufám že značená s odpovídající
> barvou pro tento rok. A pokud se nenajde, je to katastrofa.A co takhle si
> připravit 10 - 20 ůlú a rozšířit si ty včely příští rok alespoň na 30 a tyhle
> kokotiny Vás určitě přejdou a poté přijdete na jiná témata. A taky je důležité
> nechovat sám matky doma,ale nakupovat od renovovaných chovatelů,kde je záruka
> 50 - 100kg výnosů.Jinak hodně zdraví a úspěchů u včel přeje Vita.
>
>
>

Jsem velmi překvapen : včelstva se nevyrojila,ale jen odrojila a vyměnila si matky i beze mne. Nu,to by byla paráda,hlavně se podívejte jestli jsou v plástech vajíčka,to je podle některých velice důležité aby včelař mohl v klidu usnout.A hlavně každý týden alespoň 2x ta včelstva rozebrat,prohlídnout aby člověk měl klid.Hlavně se musí najít matka,doufám že značená s odpovídající barvou pro tento rok. A pokud se nenajde, je to katastrofa.A co takhle si připravit 10 - 20 ůlú a rozšířit si ty včely příští rok alespoň na 30 a tyhle kokotiny Vás určitě přejdou a poté přijdete na jiná témata. A taky je důležité nechovat sám matky doma,ale nakupovat od renovovaných chovatelů,kde je záruka 50 - 100kg výnosů.Jinak hodně zdraví a úspěchů u včel přeje Vita.

Chtěl bych se zeptat zda někdo z vás máte zkušenosti s nákupem zařízení - např. medometu v zahraničí a s následným uplatněním dotace na toto zařízení. Jak se počítá kurz měny? dle ČNB? Je nutný překlad do češtiny položek na faktuře?

Děkuji
Tomáš

Tak jsem včera prohlížel ůly, polovina je bez vajíček, matky jsou, i medu dost(protože nebylo koho krmit.)Vskutku divný rok.

Cena okolo 200 kč za kilo?No,kdo zvládnul rojení,myslím,že si může pískat.I přes celkem špatné počasí řepka letos zamedovala velmi vydatně,ovocné stromy rovněž,teď se rozjel akát,sice moc nekvete(oproti třeba loňsku),ale včely na něj houfně naletují,a vytočené medníky se opět plní.Slibně to vypadá i s lípou,medovice...?
Přiznám se,že jsem rojení úplně nezvládnul,část včelstev se mi vyrojila,ale většina těch rojů byla poměrně malá,včelstva se nevyrojila,ale jen odrojila a vyměnila si matky i beze mne.Co mě opravdu při vytáčení řepky zdržuje,jsou naprosto úplně zavíčkované plásty,zatím nemám nic jiného než tu vidličku,zbytečně přicházím o med jen proto,že ještě nemám všechno vytočené...
Včelařské nářky nad slabou úrodou jen zvyšují hodnotu pomyslných včelařských akcií,ale dost lidí si nejspíš drahý med raději odpustí,kupní síla občanstva většinou kopíruje ekonomickou situaci,200 kč zatím nenasadím,i když je pravda,že cenu také zvednu(aspoň na tu úroveň,abych vydržel do další sklizně).

Zdraví Pavel

laciný med to prodávat za sto :-)<
------------------------------------------------------------

Doufám, že se jedná o nepovedený žert.
---------------------------

Když si dám práci se smajlíkem, tak to opravdu nemyslím vážně :-)

jestli je to povedené, to je idndividuální názor.

Ale otázka je, co budou dělat zákazníci, kteří si zvykli na med, a teď jim ho nebudu prodávat. Asi šáhnou do regálu.

A nebojte se koupit dražší medy, třeba v Hypernově a nalejte je do anonymních sklenic a dávejte porovnat.

Až to kdo udělá, bude vědět jak si jeho med stojí - tedy jak je subjektivně vnímán zákazníky.
Bez toho je to jen čechrání vlastního peří.

Osobně bych se bál, že nikdo nepozná rozdílmezi mým medem a medem v supráku v cenové úrovni kolem 200Kč/kilo. Jen podle mé ceny. Tak daleko jsem to nedotáhl:-)

No a když si spočte, že do supráku chodí tak jako tak, ke mně na vesnici musí zajet, tak mu přijde možná levnější šáhnutí po dražší sklenici v regále. No a já budu jen kouka, jak cena nerozhoduje, času je někdy mín jak peněz. U solventnějších kateg. to platí dvojnásob.

Karel

Už jsem to tu jednou psal. V supermarketech se prodává pod označením med něco co se medu podobá jen konzistencí. Z velké části je to údajně sirup z kukuřičného škrobu. Chemici placení obchodem, dokážou celkem věci neuvěřitelné, hlavně, že je to velmi levné.
P.J.

>jít do Lidlu, nakoupit si tam do zásoby med ve sklenici 720ml za tu nízkou cenu co tam mají (nejsem si jist, možná pod 80), sloupat z toho etikety a těm co chtějí laciný med to prodávat za sto :-)<
------------------------------------------------------------

Doufám, že se jedná o nepovedený žert. neboť potom by mohla platit věta druhá v plném rozsahu.

>Třeba přijde jednou konečně dobrý rok a pak budu přemýšlet, kde že mám ty své zákazníky.<

Přece si nebudu kazit pověst včelaře, kterou buduji již mnoho let. Zde není o čem přemýšlet. Včelař nebo jen překupník ???
JK

"není lepší nakoupit levně cukr a zajistit si tak letosni vynosy medu na
nadprůměrné úrovni? :)

petr j."

-----------------------------
Možná by to mělo lepší chuť a vůni něž "med" ze super/hypermarketu.
Podle toho, jak některé medu podobné výtvory zavánějí, nedivil bych se, kdyby vznikaly přikrmováním včel nějakými zbytky po výrobě cukru ;) Po přičichnutí k "lesnímu medu" jsem si jasně vybavil melasu, kterou kdysi dávali v mistním JZD mlsat kravám. Kdo ví...

Zdravim p. Chramosta

Ivan poslal kde se o velikostech vcel muzete neco docist, je to ale
anglicky.

http://beenatural.wordpress.com/legacy-beekeeping/small-cell-experience/seasonal-bee-size/

T.H.

2010/6/3 J.Chramosta <e-mail/=/nezadan>

> Dobrý den,při poslední prohlídce včelstev jsem si v několika úlech všiml
> "trpasličích včel".
> Jedná se o vitální včely schopné letu, jenom jsou o třetinu menší než běžná
> dělnice.
> Staré souše nepoužívám a spad roztočů je zatím minimální.
> Čím může být líhnutí trpaslíků způsobeno?
> Ještě jeden dotaz-jakou vlhkost je třeba udržovat v líhni matek?
> Literatura hovoří o 80% a někteří praktici upřednostňují 70%.
> Díky za postřehy J.Chramosta.
>

není lepší nakoupit levně cukr a zajistit si tak letosni vynosy medu na
nadprůměrné úrovni? :)

petr j.



> Takže jsou dvě možnosti, jít do Lidlu, nakoupit si tam do zásoby med ve
> sklenici 720ml za tu nízkou cenu co tam mají (nejsem si jist, možná pod
> 80), sloupat z toho etikety a těm co chtějí laciný med to prodávat za sto
> :-)
>
> Karel
>

Cena Halada, 70, voda 19%, nikdo neprodává. podle dnešní televize má být cena ze dvora do 150. Všem se to vyrojilo a druhé medy nebudou, tak nebudu chvátat.
----------------
Bude to asi těžké rozhodování.
Logicky by měla být cena vyšší než v obchodní síti. A tam se normální medy - třeba Hypernova prodávají už přes dvěstě za kilo. Třeba med s původem z ČR, balení mylsím v 1/2kg.

Takže jsou dvě možnosti, jít do Lidlu, nakoupit si tam do zásoby med ve sklenici 720ml za tu nízkou cenu co tam mají (nejsem si jist, možná pod 80), sloupat z toho etikety a těm co chtějí laciný med to prodávat za sto :-)

A svůj med prodávat věrným zákazníkům za normální cenu a na pečení atd. přibalit ten z krámu.
Z logiky věci, pokud chci podělit stávající klientelu menším množstvím medu - asi málokdo má zásoby - tak budu muset hodně přemýšlet jak to udělat.

Třeba přijde jednou konečně dobrý rok a pak budu přemýšlet, kde že mám ty své zákazníky.

Pokud nezačnou téct metráky medovice ze stromů. tak si myslím, že po medu pod 200Kč se letos jen zapráší.
Karel

Cena Halada, 70, voda 19%, nikdo neprodává. podle dnešní televize má být cena ze dvora do 150. Všem se to vyrojilo a druhé medy nebudou, tak nebudu chvátat.

Ty jsi dostal vzteklinu.

Včera a předevčírem jsem prohlížel některé svoje holky. Vajíčka vůbec a nedostatkem zásob to nebude , protože i když tu pžředtím v podstatě měsíc pršelo , nějaké zásoby mají.

Ödpověď p. Hubače je naprosto správná snad jen doplním, že by to měla být taková vzdálenost, která by neobtěžovala souseda nad míru přiměřenou místním poměrům.

HLODAVCI BLEDULE NEŽEROU.
J.B.
Mně se bledule sejí sami pod okapem včelína , přírůstek však nenní velký.
Proto jsem pro ně upravil záhonek, vedle místa kde se jim pod okapem daří jsem zryl asi 1 m a nasil ta "mravenčí vajíčka= semena!" neměl jsem ůspěch.
J.B.

S tím vlhkem to nebude tak horké, mně se taky množí samovolně na zahradě a to ji mám zhruba normálně vlhkou či suchou, akorát hodně ve stinu. Nepozoroval jsem žádné mizení sněženek či bledulí, ani v době několikaměsíčního letního sucha. Množí se vytvářením cibulí, tvoří vždy pomalu se zvětšující hustý trs. Rozmnožit se dají v pohodě, stejně jako sněženky, když se v době zhruba od konce května, kdy jejich lodyhy vadnou a usychají, do podzimu, kdy jsou zatáhlé v půdě, trs vykope, opatrně rozebere na jednotlivé cibulky a ty se zase vzdálené od sebe pár centimetrů strčí do půdy do zhruba původní hloubky. Časem by kolem každé cibule měl vzniknout nový trs bledulí.
Asi mnohem víc než pravidelné zatopení vodou vyžadují takové stanoviště, kde mají v březnu dubnu plné slunce a kde je ostatní rostlinný podrost mizerný a řídký, takže jejich 10 - 15 cm vysoké rostliny mají dost světla ještě v květnu. Pak už je to jedno, protože zavadnou a cibulky se až do dalšího jara zatáhnou do země. Z toho zřejmě vycházejí jako jejich optimální původní stanoviště ty mokré až zaplavované okraje menších potoků, kde se taky dokáží optimálně šířit splavováním cibulek při velkých vodách.

Na zahradě podle mých zkušeností potřebují aspoň polostín pod listnáči, kolem sebe málo rostoucí spíš plevelnou trávu, takže chudá nehnojená půda, a v dubnu a květnu nesekat. Tam by mělo stačit zasadit jednu cibulku a za 10 let tam bude velký trs.
Semena jsou myslím málo klíčivá a pěstování z nich obrovsky náročné.

Tak to netuším ale asi bych je vyséval samostatně do misek vypěstování květuschopných cibulek bude trvat několik roků a vyžadovat ochranu před hlodavci a slimáky. jinak pokud je trs dostatečně velký tak ho rozdělte a pohnojte kvalitním kompostem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: rozmnoov?n? bledul?
> Datum: 08.6.2010 08:44:21
> ----------------------------------------
> Příteli Menšíku, mohl bys poradit jak rozmnožit bledule semenem. Každoročně
> mám několik tobolek na trsu bledulí, ale v místě vysemenění jsem ještě
> žádnou mladou rostlinku nenašel. Jak to dělat, aby byly. Za případnou radu
> již dopředu děkuji.
>
> VZRZ P.J.
>
>
>

Mě se bledule množí semeny běžně a samovolně. Množení jsem ale praktikoval přesazováním - rozdělením trsu. Jde to i v době květu. Podmínkou je ale stanoviště. MUSÍ být celoročně vlhké, a to i v době vegetačního klidu, nesnáší ani krátkodobé období sucha. Což je výrazný rozdíl oproti jiným cibulovinám, např. tulipánům. Bledulím se nejlépe daří v místech, která jsou krátkodobě zaplavena čistou vodou z tajícího sněhu. V přírodě je najdeme proto v okolí potoků a v mokřadech. V současnosti jsou už chráněnou rostlinou. Květy jsou včelami hojně navštěvovány.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of pala.jiri/=/email.cz
Sent: Tuesday, June 08, 2010 8:44 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: rozmnoování bledulí

Příteli Menšíku, mohl bys poradit jak rozmnožit bledule semenem. Každoročně mám několik tobolek na trsu bledulí, ale v místě vysemenění jsem ještě žádnou mladou rostlinku nenašel. Jak to dělat, aby byly. Za případnou radu již dopředu děkuji.

VZRZ P.J.

Mě ve vaně , umístěné v blízkosti porostu vrb nebo jív, vyroste na
polystyrenu plovoucím ve vaně značné množství různých semenáčků vrb nebo
jív. Polystyren je ve vaně za účelem napajení včel. Semenáčky jsem neměl v
úmyslu pěstovat. Vana je v polostínu.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 08, 2010 11:57 AM
Subject: Re: Rozmnoov?n? vrby j?vy semeny.


> Děkuji za odpověď.
> Já jsem to zkusil podle návodu zvěřejněného svého času ve Včelařství,
> větvičky vrby jívy se zralými jehnědami těsně před uvolňováním chmýří se
> zapíchají v polostínu do vlhčí zeminy, bažinky udělané z igelitu a
> nějakých
> 10 - 15 cm půdy či rašeliny.
> Já jsem je natrhal v době, kdy byly zhruba v polovině uvolňování chmýří a
> zapíchal rovnou do země, už okolo 10 května bylo u nás z deštů mokro a tak
> jsem se nějakým igelitem nezdržoval. Zdá se ale, že skutečně té vody bylo
> až příliš.
> Co se týká času, okolo toho desátého května začaly pouštět chmýří z jehněd
> vrby jívy, o takových cca 14 dní později to byly vrby a nyní pouští chmýří
> topoly a snad i osiky....
> No, příští rok to zkusím znova podobným způsobem, nějakou stavební suť
> doma
> určitě najdu.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5181
> (20100608) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Fluorescenění či reflexní značky obsahují pigment, který UV záření přeměňuje na viditelné, přirozeně takové vlnové délky - barvy - jaký je ten pigment. jejich kvalita se asi nejlépe pozná pod nějakým zdrojem UV záření, třeba lampou, kterou se zkoumá pravost bankovek. Kvalitní pigmenty pak ve stínu nebo polostínu tu značku přímo rozzáří. Na plném světle potom UV záření zvýrazní příslušný barevný odstín. Falešné reflexní značky nezáří nebo jen trochu, i když jinak na plném světle jsou zářivě barevné.

Děkuji za odpověď.
Já jsem to zkusil podle návodu zvěřejněného svého času ve Včelařství, větvičky vrby jívy se zralými jehnědami těsně před uvolňováním chmýří se zapíchají v polostínu do vlhčí zeminy, bažinky udělané z igelitu a nějakých 10 - 15 cm půdy či rašeliny.
Já jsem je natrhal v době, kdy byly zhruba v polovině uvolňování chmýří a zapíchal rovnou do země, už okolo 10 května bylo u nás z deštů mokro a tak jsem se nějakým igelitem nezdržoval. Zdá se ale, že skutečně té vody bylo až příliš.
Co se týká času, okolo toho desátého května začaly pouštět chmýří z jehněd vrby jívy, o takových cca 14 dní později to byly vrby a nyní pouští chmýří topoly a snad i osiky....
No, příští rok to zkusím znova podobným způsobem, nějakou stavební suť doma určitě najdu.

V roce 2005 jsem byl v Dole a tam jsem si koupil reflexní značky. Nabízely tehdy značky v provedení obyč i reflexním. Lišily se cenou a barvou. Balení a fixace na papírku byla stejná. Pokud je srovnám se značkami na matkách které jsem v psoeldních letech koupil, tak bych řekl, že tyto reflexní značky používá většina chovatelů matek.
Osobně mám problém rozlišit žlutou a zelenou, když vidím jen jednu barvu - matku. Ale jinak prefektní.

Pokud tohle přispěje k rozuzlení diskuze: reflexní - versus DOL. A nebo nevím o jaké reflexní značky jde .-)

. . . . .

Děti měli na koupání kačenky z plastu a v nich svítily LED diody a svítí dodnes - tedy když se dostanou do vody. Takže doufám že pokrok se nezastaví ani ve včelařství, a za čas budeme mít opravdu svítivé značky:-)
A hned uvidíme v které uličce je matka.

:-)

Karel

Udělám se úplným hlupákem. Jestli jsou opalitové fluorescenční značky to co kupuji a nepoužívám, ty tlusté umělohmotné kotoučky nevýrazných barev nevím. Prodavačka tvrdí, že jo! Já jsem viděl před cca45 až 48 lety, značky u jednoho včelmistra v Javorníku o kterých se dalo říct, že to jsou ZNAČKY. Byly vyrobeny z barevných hliníkových folií, velmi výrazných zářivých barev, takže matka takto označena byla naprosto nepřehlédnutelná, značky byly samozřejmě číslované. Jestli někdo o takových značkách ví, měl bych zájem.

P.J.

Jan Bürgel: "Mohu vám říci že je to tím že neznáte, nikdy jste neviděl ty které jsou opravdu výrazné a které jsou opravdu přínosem"
___________________

Já jsem jasně psal, že je nabízejí i jiní prodejci a pouze tvrdím, že jsem s nimi naprosto spokojený a když včelstva rozebírám, tak matku často vidím již na rámku, než ho z nástavku vyndám (zvláště u zelené značky). Jsem ale mladý, takže možná lépe vidím, nevím, jak je to u starších včelařů. Pouze jsem vyjádřil názor, že se mi fluoreskující opalitové značky zdají jako dobré zlepšení, nic více. Vy ale píšete, že jsou Dolské značky staré 40 let. Tak já jsem na jejich fluoreskující variantu ještě před pár lety, když jsem kupoval sadu značek naposledy, nenarazil (pak ovšem nechápu, proč se vyráběly ty klasické, hůře viditelné). Asi jsem měl smůlu, když už jsou 40 let na trhu...

Příteli Menšíku, mohl bys poradit jak rozmnožit bledule semenem. Každoročně mám několik tobolek na trsu bledulí, ale v místě vysemenění jsem ještě žádnou mladou rostlinku nenašel. Jak to dělat, aby byly. Za případnou radu již dopředu děkuji.

VZRZ P.J.

Jíva a jiné vrby uvolňují semena před deštěm Je to to chmýří co teď poletuje vzduchem a musí do pár hodin dopadnout na vhodné místo kde vyklíčí Klíčivost se počítá jen na dny Jíva nejlépe klíčí na stavební suti. V praxi se ta dělá tak , že se z vrb pozbírá to chmýří naseje na na povrch na tu osátou suť a okamžitě zaleje (pro první dny musí být podmáčen) . Výsev se umístí na světlé místo kde se neopírá slunce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozmnoov?n? vrby j?vy semeny.
> Datum: 07.6.2010 21:29:47
> ----------------------------------------
> Mám dotaz, kdo rozmnožoval vrbu jívu semeny, za jak dlouho začnou ty semena
> klíčit? Cca 10 května jsem olámal větvičky s vysemeňujícími jehnědami jívy,
> napíchal je do vlhké půdy a zatím nic z půdy pod klacíkama neroste. Že by
> za těch deštů ty semena zhnily? V ďolíku to zrovna není, ale i tak na
> rovině to bylo za těch dešťů tak týden zalito vodou.
>
>
>

Vážení,
nevíte někdo, kde sehnat krmné těsto apifonda?
Děkuji Hanka Kor.

---------------------------

novobyt/závin/lit.cz


Karel

Vážení,
nevíte někdo, kde sehnat krmné těsto apifonda?
Děkuji Hanka Kor.

Prý u Špačka v Čestíně je cena 70Kč

Jaké jsou výkupní ceny medu v roce 2010?

"měl bych začátečnický dotaz. Budu pořizovat dva oddělky (4rámkové) a rád bych je hned spojil do jednoho nástavku (samozřejmě za předpokladu odebrání jedné z matek, kterou bych chtěl využít pro výměnu matky ve svém stávajícím úle. Je toto spojení oddělků vhodné takto napřímo nebo horzí, že se servou a matku přidané včely zabijí? Slyšel jsem, že v tomto období se dají spojovat bez větších problémů, ale pokud je vhodnější přidání přes noviny nebo jiným způsobem, prosím o radu."

Slyšel jsi špatně, napřímo se dají spojovat pozdě na podzim, v zimě a časně v předjaří. Nyní zásadně přes noviny nebo podobně opatrně.
Nechci ti do toho kecat, ale vyplatí se ti to ekonomicky kvůli matce kupovat celý oddělek? Nebude lepší koupit jen samotnou matku? Dobrý hustě obsazený 4 rámkový oddělek by měl do srpna stihnout sám o sobě zesílit do plnohodnotného včelstva, musí mít jen dobrou snůšku nebo přikrmování. Jedině že by jsi počítal s dobrou pozdní snůškou někdy na konci července začátku srpna? S aspoň 5 kily kvalitního pozdního medu?

Mám dotaz, kdo rozmnožoval vrbu jívu semeny, za jak dlouho začnou ty semena klíčit? Cca 10 května jsem olámal větvičky s vysemeňujícími jehnědami jívy, napíchal je do vlhké půdy a zatím nic z půdy pod klacíkama neroste. Že by za těch deštů ty semena zhnily? V ďolíku to zrovna není, ale i tak na rovině to bylo za těch dešťů tak týden zalito vodou.

"Myslím, že v tom nejste sám. Já též koukal do včel předevčírem, že jsou
včelstva bez vajíček. Ze začátku bylo sem tam občas hezčí počasí, že si
něco uzobly, ale k posledku už bylo škaredě souvisle a teploty byly nízké."

No, u mně na severní Moravě to kvůli dešťům vypadá tak, že kdo neměl okolo 5 - 10 května ve včelách aspoň 15 kilo zásob nebo během deštů nepokrmoval, má nyní včely bez zásob a bez mladého plodu. Tak cca do toho 20 května to vypadalo, že víceméně co spotřebují, tak to v případě dobrého stanoviště zase v těch kouscích dobrého počasí mezi dešti přinesou, ale potom, jak nastaly ty silné deště, tak ani náhodou.
Tady u nás to vypadá během dalších dnů na silnou medovicovou snůšku, kromě toho u nás kvete naplno akát, v těch horkých dnech nejspíš bude i ten akát medovat nadnormálně. Ale kdo má nyní včely bez zásob a plodu,tyhlety snůšky podle mně nevyužije. Týden, 14 dnů bude třeba, než se včely rozjedou, rozchovají nový mladý plod, donesou první kila zásob a teprve potom bude jejich sběrací pud obnovený v plné míře, aby snůšku naplno využily. Pokud v té době ještě nějaká bude....

Zdravím,
měl bych začátečnický dotaz. Budu pořizovat dva oddělky (4rámkové) a rád bych je hned spojil do jednoho nástavku (samozřejmě za předpokladu odebrání jedné z matek, kterou bych chtěl využít pro výměnu matky ve svém stávajícím úle. Je toto spojení oddělků vhodné takto napřímo nebo horzí, že se servou a matku přidané včely zabijí? Slyšel jsem, že v tomto období se dají spojovat bez větších problémů, ale pokud je vhodnější přidání přes noviny nebo jiným způsobem, prosím o radu. Nerad bych takto napoprvé udělal nějakou chybu. Děkuji za odpověď týkající se mého dotazu.

Myslím, že v tom nejste sám. Já též koukal do včel předevčírem, že jsou
včelstva bez vajíček. Ze začátku bylo sem tam občas hezčí počasí, že si
něco uzobly, ale k posledku už bylo škaredě souvisle a teploty byly nízké.
V literatuře se uvádí, že Kraňka je citlivá na přísun sladiny a na
zásoby. Jakmile není přísun, matky omezují kladení. No a to je důvod
proč je letos tolik rojů.
Omezení kladení ještě více zhoršuje situaci s přebytkem mateří kašičky v
okamžiku nástupu a delšího trvání špatného počasí.
Jestliže po dlouhotrvajícím špatném počasí není plod, není to podle mě
ještě signál, že včelstvo nemá matku. Chystali se dlouho vyletět, matku
přestaly krmit, matka přestala klást, zakladla jen rojové matečníky.

Pochopitelně pro ostřílené včelaře to není objev. Ale tohle je nejspíš
nechci říct začátečníka, ale možná méně zkušeného. Takže opáčko.

Co se nejspíš přihodilo.... a co bych měl z logiky věci udělat ..
První roj (prvoroj) vyletí se starou matkou. To je ale signál k tomu
udělat prohlídku u včelstva, ze kterého roj vyletěl. Budou tam matečníky
a mohou se přávě líhnout, pokud čekaly na lepší počasí.
Potom vylámat matečníky až na jeden aspoň od pohledu hezký velký.
Ono není jisté, že se matky mezi sebou pozabíjejí - je fakt, že to uvádí
literatura, ale je to zavádějící. Pokud je rojový rok, jako tenhle, tak
se včelstvo urojí, protože včely vyletí s novou ještě neoplozenou matkou
(tzv. poroj) - ty bývají menší.
A tak se může stát, že se někde bude nakonec v úlu bát pár včel s
poslední zbylo novou matkou, které se nechtělo ven.

Každopádně ale z genetického hlediska bych novou rojivou matku včelstvu
nenechával a vyměnil bych ji za matku z vyššího chovu.

Je lepší rojení předcházet, obzvlášť, když se blíží začátkem května
předpověď delšího chladného počasí.
Geneticky nerojivé včely.
Odebrat v první polovině května zavíčkovaný plod (max. plást) - s citem
a dle situace -> směsný oddělek.
Uspokojit stavební pud.

Kontrola. Stačí v dejme tomu týden-14 denním intervalu zvednout 2plodový
nástavek a kouknout zespodu, jestli tam nevisí matečníky (vývoj matky od
položení vajíčka = 18 dní – ale včely nečekají s rojením, až se matky
vylíhnou).

No a když zahlédnu, že někde staví matečníky – čili jak tam krmí larvy,
tak nekompromisně udělat přeleták! Slyšel jsem pár lidí, že vylamují
matečníky – je to podle mě zbytečná práce a stejně na 80% budou sbírat
roj a je to víc práce nehledě na to, že dokud se neodrojí, budou se flákat.

Volal mi nedávno jeden nováček z naší organizace s tím, že se divil, že
má roj, když vylámal matečníky. Pokud neuděláte přeleták, není šance, že
jste neodstranili důvod. Odstraňujete jen důsledek, ve kterém budou
většinou pokračovat.

Je přeleták jistota? Co je u včel jistota :-). Ale je tu podle mě
nesrovnatelně větší úspěšnost, než při vylamování matečníků :-)...

Přeleták – viz. literatura. Je jí dost – i tohle byste se dočetli v
literatuře. Je to pracnější (relatívně), ale nakonec si člověk práci
ušetří a zachrání pro sebe víc medu, než kdyby nechal včely letět.

U přeletáků jsou dvě možnosti, ale vyplácí se najít starou matku a tu
dát do včelstva, kam se budou vracet létavky. Udělal jsem to jednou
naopak, protože jsem ji nemohl najít a sbíral jsem roj, protože v
původním včelstvu se problém nevyřešil tak rychle, jak bych potřeboval.
Bylo horší počasí, dělal jsem to pozdě po poledni a létavky nestačily
přeletět. Ještě jich zbylo dost na to, aby roj vyletěl. Když není v
původním včelstvu stará matka, ikdyž jsou tam rojové včely, stejně nikam
nemůžou. A než se vylíhne nová matka a dospěje ( ony poroje neletí hned
po vylíhnutí nové matky ) už v původním včelstvu nejsou létavky.

Je to další důvod, proč značím matky. Lépe se hledají a je to též důkaz,
že je roj váš :-). Pokud je v roji neznačená matka, neměli byste takový
roj snad ani usazovat, protože kde máte jistotu, že je ten roj váš a že
k vám nepřiletěl mor!

Jaké je z toho poučení?
Možná by stálo za úvahu při takto dlouho trvajícím špatném počasí
podněcovat.
Zajímalo by mě, jestli to někdo udělal a jaké má výsledky. Já to z
nedostatku času neudělal a myslím, že včelstva oslabila a jestli teď
začnou matky klást, tak to už do poslední zdejší snůšky z lip nedoženou.

Arnošt

Dne 6.6.2010 22:31, Pavel Cerny napsal(a):
> Dobrý den,
> prosím o radu zkušené včelaře. Před 14 dny mi vylétl roj ze včelstva
> (řekněme A), ten jsem usadil do nového úlu. Před týdnem jsem kontroloval
> všechna včelstva (s tím rojem jich je 5) a nikde jsem neviděl žádná
> vajíčka. Ve včelstvu A, které jsem rozebíral jako druhé, bylo znovu asi 6
> matečníků. Tím, že nikde nebyla vajíčka a matku jsem prostě v žádném
> včelstvu (krom toho roje, kde je míň včel) nenašel, jsem matečníky
> ponechal. Dal jsem tak na telefonickou radu kolegy, že včelstvo nemá matku
> a z těch matečníků si vychová novou a znovu už se nevyrojí. Jak jsem ale
> rozebíral další včelstva, kde taky nebyla vajíčka, tak u dalšího jsem už
> raději všechny matečníky zrušil. Nerozumím tomu, proč nikde nebylo
> zakladeno, jestli včely cítily, že pak přišly 4 dny zimy a v kuse
> pršelo...V každém včelstvu byl minimálně jeden stavební rámek zlehka
> rozestavěný a několik mezistěn. Dnes mi vylétl další roj, na 90% opět z úlu
> A. Stihnul jsem rozebrat jen tento úl, jeden matečník byl "odvíčkovaný" a
> ze 4 dalších se líhly matky, které jsem usmrtil. Udělal jsem dobře? Opět v
> celém úle žádná vajíčka. Čemu nerozumím. Proč matka, která se vylíhla (opět
> jsem ji ale nenašel) nezlikvidovala ostatní v matečnících. Resp. pokud by
> tam žádná 14 dní nebyla, je možné, aby se hned po vylíhnutí vyrojila a
> nechala včelstvo bez matky, které by se následně vylíhly z dalších
> matečníků? A nebo tam matka celou dobu byla a dnes vylétla s rojem, dnes se
> vylíhla nová a nezabila ostatní, z kterých by byly poroje? A nebo ten roj
> nebyl z tohoto včelstva (to se přiznám zatím moc neumím poznat, je vůbec
> možné, aby ve dvou nástavkách 39x24 byly dva roje celkem 5 kg a ještě zbyly
> včely v dolním nástavku mezi uličkami?), ale proč by potom ta vylíhlá matka
> nezabila ty ostatní? Jak byste postupovali příště vy, pokud prostě matku
> nenajdu, nikde zakladeno a několik matečníků v úle? To asi totiž uvidím až
> půjdu do těch ostatních. Je mi jasné, že si asi budu muset opravdu
> viditelně označit matky, ale co když tam opravdu pak nebude? Díky všem za
> radu!
> Pavel Č.