Včelařská konference

"Matky jsme mezi tolika včelami nenašli a tak třeba ani nemají matku"

----------------------------------------------------------

Hučí?Pobíhají po česně a přední stěně úlu?To je totiž jeden z příznaků osiřelosti.
Pavel

"Dobrý den,
díky všem za rady, včera jsem byl ve včelách s kolegou a polovina neměla žádná vajíčka ani larvičky, přitom všude spousta zásob. Poradil mi dát do nich plást s vajíčky od jiného včelstva a pak koukat, jestli včely narazí matečníky. Matky jsme mezi tolika včelami nenašli a tak třeba ani nemají matku. S pozdravem Pavel Č."

Zdá se, že budu muset trochu korigovat názory. Dříve jsem si myslel, že když je ve včelstvu matka, zásoby v dostatečném množství nad minimálním a venku normální prostředí s nějakou nabídkou květů coby snůšky, tak matka klást nepřestane i při horším počasí. Kdy mají včely jen jednou za nějakou dobu v přestávce mezi špatným počasím možnost vyletět ven. A že mechanismus toho, jak matky v květnu přestanou klást je výhradně jen ten, že včelám kvůli špatnému počasí klesne množství zásob pod minimální mez nebo je dokonce spotřebují všechny a teprve potom včelstvo přestane chovat plod.
Nyní to vypadá tak, že stačí delší doba mizerného počasí, a to i v květnu, kdy se včely mají prudce rozvíjet a dosáhnout vrcholu a včely obecně na to zareagují přestávkou v plodování....

"Druhá věc je, proč jsou i uzávěry plodu tmavší, byť by ten plod byl na
mezistěně :-)?"
Tmavší je snad na starším díle, ale zde nic takového nevidím.

http://leteckaposta.cz/394613520
B,V,"

Vyfotografovaný plást ale není plodový, je to plást se zásobami.

Druhá věc je, proč jsou i uzávěry plodu tmavší, byť by ten plod byl na
mezistěně :-)?"
Tmavší je snad na starším díle, ale zde nic takového nevidím.

http://leteckaposta.cz/394613520
B,V,

Matky jsme mezi tolika včelami nenašli a tak třeba ani nemají matku.
___________________________________________________________

Byly tam matečníky, nebo nebyly?

M.V.

Dobrý den,
díky všem za rady, včera jsem byl ve včelách s kolegou a polovina neměla žádná vajíčka ani larvičky, přitom všude spousta zásob. Poradil mi dát do nich plást s vajíčky od jiného včelstva a pak koukat, jestli včely narazí matečníky. Matky jsme mezi tolika včelami nenašli a tak třeba ani nemají matku. S pozdravem Pavel Č.

třetí možnost je dát to včelám přebrat a schovat si to na krmení místo slámy...

"Proč je vosk víček částečně i z plástu?
Kdo z vás umí sundal víčka tak, aby skutečně nezabral nikdy nejvrchnější
hranu buněk?

Druhá věc je, proč jsou i uzávěry plodu tmavší, byť by ten plod byl na
mezistěně :-)?"

Já myslím, že včelky kašlou na včelaře, co by se jim líbilo, aby vosk z víček byl panenský. Když na něco potřebují vosk, tak v okruhu řekněme dvou centimetrů oberou včely, co ho právě tvoří a když nestačí, oberou "přebytečný" materiál ze stávající stavby. Krásně je to vidět třeba když se do prostoru stavebního rámku, kde je panenský vosk dostane nějaký kousek starého tmavého vosku. Při víčkování zásob potom na víčka vedle nového vosku zřejmě použijí voskové "límce" které jsou na začátku buněk zvenku na plástech a které ty buňky vyztužují. Ostatně víčka vyztužují ty buňky taky, a možná i více, než ty límce.
Otázka je potom, až se plást odvíčkuje a víčka jsou pryč, kde včely seberou ten vosk, kterým opravují odvíčkované plásty, vytáhnou zkrácené buňky a udělají na jejich vrchu znova ten límec.....
Co se týká plodu, to nevím. Možná, že včely vybírají z buňky zakuklující se larvy nějaký nevoskový materiál a ten zapracují do vosku do víček.....

Proč je vosk víček částečně i z plástu?
Kdo z vás umí sundal víčka tak, aby skutečně nezabral nikdy nejvrchnější
hranu buněk?

Druhá věc je, proč jsou i uzávěry plodu tmavší, byť by ten plod byl na
mezistěně :-)?

Arnošt

Dne 10.6.2010 17:39, R. Poláek napsal(a):
> "Tak to slyším prvně. Nechápu proč by pracně hoblovaly vosk z buńek Když ho
> mladší včely stejně produkují. V přírodě se totiž žádné neužitečné věci
> nedějí"
>
> Moje včelky mají víčka barvou obvykle podle barvy plástu, akorát trošku
> světlejší. Vyvařený vosk z víček je znatelně lepší než vosk z plástů, ale
> barva ukazuje, že velké procento , odhaduji tak polovina, je použitý a
> přepracovaný vosk z plástů. Na mezistěny z vlastního vosku jsou víčka
> ideální,ale nikdy by jsem tento vosk nedoporučil do potravinářství, tam by
> měl jít jen vosk z panenského nezakladeného voští.
> Jedině že by moje včelky používaly na víčka skutečně jen panenský vosk, ale
> v rámci nějakého maskování a podobně by ten vosk barvily do tmava. Jenomže
> co jsem se díval, moje zásoby všelijakých barviček a fixů jsou nedotčeny a
> ani naši sousedi se nezmínili, že by jím nějak záhadně mizely barvy, tak
> nevím, kde by ty barvy braly.....
>

"Tak to slyším prvně. Nechápu proč by pracně hoblovaly vosk z buńek Když ho mladší včely stejně produkují. V přírodě se totiž žádné neužitečné věci nedějí"

Moje včelky mají víčka barvou obvykle podle barvy plástu, akorát trošku světlejší. Vyvařený vosk z víček je znatelně lepší než vosk z plástů, ale barva ukazuje, že velké procento , odhaduji tak polovina, je použitý a přepracovaný vosk z plástů. Na mezistěny z vlastního vosku jsou víčka ideální,ale nikdy by jsem tento vosk nedoporučil do potravinářství, tam by měl jít jen vosk z panenského nezakladeného voští.
Jedině že by moje včelky používaly na víčka skutečně jen panenský vosk, ale v rámci nějakého maskování a podobně by ten vosk barvily do tmava. Jenomže co jsem se díval, moje zásoby všelijakých barviček a fixů jsou nedotčeny a ani naši sousedi se nezmínili, že by jím nějak záhadně mizely barvy, tak nevím, kde by ty barvy braly.....

"Dobrý den, jsem včelař začátečník a dostal jsem 3 prázdné nástavkové úly rm. 39x24, proto jsem objednal na červenec 3 oddělky na 9 rámkách od místního včelaře. Co mám všechno udělat, aby mi včelstva v pořádku přezimovala? A jak poznám, že matky v oddělcích jsou mladé a ne staré? Děkuji všem za cenné rady "

Nedělat z toho žádnou vědu, minimálně aspoň do doby krmení na zimu v srpnu. Včelky mají pořád ty správné instinkty k přežití, včelař se jen musí starat, aby nešel proti nim.
S oddělky se nedělá nic jiného než že postupně odchovávají plod a zvětšují se, až v době krmení na zimu by měly plně obsazovat 2 nástavky po 10 rámcích 39x24 nebo podobný prostor, pokud ne větší.
Potřebují jen do srpna zajistit mírný každodenní přísun sladiny, což na dobrém stanovišti zajistí slabá až střední snůška. Pokud na tom stanovišti do srpna není, je třeba pokrmovat. Na každý plást 39x24 obsazený včelami by mělo být z toho každodeního přísunu sladiny v úlu takových 0,3 - 0,5 kilo zásob, aby matka kladla a oddělek se zvětšoval.
Dále potřebují v určitých případech ochranu před vylupováním, takže přiměřeně malé česno, ideální bude otevřené očko a zavřené česno ve dnu.
A to je do doby krmení na zimu všechno.
Ještě bude asi vhodné sehnat k těm 9 plástům oddělku dalších odhaduji 5 - 6 už vystavených plástů 39x24, 11 mezistěn by asi do srpna už vystavit nestihly, ale není to zásadní podmínka,pár nevystavených mezistěn v spodním nástavku přes zimu žádný zásadní problém včelám nedělá.

"Další joní ve Vašem případě může hrozit, nemůžu souhlasit s názorem, že kupované matky jsou dobré jen pro velkochovatele a ty co chtějí hodně medu. Je to právě o vlastnostech, pokud máte bodavé, rojivé a jinak špatné včely př. se zvápenatěním, netrapte se svými pokusy kupte matku od slušného chovatele a uvidíte rozdíl."

Jasně, že pokud jsou včely nějak výrazně nevhodné, je rychlejší koupit matku, která je na tyto vlastnosti už vybraná než odchovávat a vybírat třeba pár let. Na druhé straně pokud se nenaučíte se včelami zacházet a jejich kvalitu udržovat, průběžně množit matky, brakovat ty špatné, nebudete moct včelařit nijak jinak, než že si budete muset pravidelně každý rok či každý druhý rok kupovat pořád další a další matky.
Záleží, který má být ten "pravý" chov. Jestli nové matky furt kupovat nebo držet v chovu nějakou linii a historii.
V analogii třeba s drůbeží, jestli je ten pravý chov každý rok kdesi koupit nové brojlery, kdo je nabídne nejvýhodněji a potom je pomlátit a nastrkat do mražáku, takový chov vyjde přepočítán na peníze nejvíc ekonomicky. Nebo držet v baráku nějakého plemenného kohouta a slepice, vybírat toho nejvhodnějšího, vést ty vlastnosti třeba nějakým žádoucím směrem 10, 20 nebo i více let, mít prostě ty "svoje" a ne nějaké brojlery každý rok úplně jiné a od toho, kdo je prodá nejlevnji.
Já třeba odchovávám včely stále dál, matku kupuji jednou za mnoho let a nejméně 20 let jsem nemusel brakovat včely kvůli divokosti, kvůli zvápenatění, kvůli opouštění plodu při rozebírání včel, všechno toto je u mně, i když matky nekupuji a odchovávám, dlouhodobě v normě. Možná kromě rojení, tam se ale rojivá včelstva odrovnají samovolně. Tím, že je nezvládnu a roj uletí. Jediný důvod, pro který brakuji, jsou nedostatečné výnosy či nedostatečná živost měřená rychlostí odběru cukru na podzim nebo menší odolností k vylupování.
Matku jsem naposledy kupoval někdy před těmi 20 lety a příměs nové krve zaznamenal asi před 5 lety, kdy v rojovém roce jsem sebral roj jednoho souseda, který o něho nejevil zájem, neměl ho pravděpodobně už kde dát....A měl kupované matky......
Je fakt ale, že momentálně nevčelařím s desítkami včelstev a pro výdělek, mám jen pár včelstev. Pokud bych rozšiřoval na ty desítky včelstev, asi bych o občasném nákupu nějaké plemenné matky uvažoval.

Tak to slyším prvně. Nechápu proč by pracně hoblovaly vosk z buńek Když ho mladší včely stejně produkují. V přírodě se totiž žádné neužitečné věci nedějí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: odv??kova?
> Datum: 10.6.2010 14:19:50
> ----------------------------------------
> ") Vytaví se čím se získává vosk bez rezudií léčiv Je pak vhodný př, na
> vymazání plechu při pečení cukroví nebo na výrobu mezistěn."
>
> Včely ale používají na víčka hlavně vosk z buněk plástů, takže z běžných
> tmavších plástů budou ve víčkách rezidua v jen trošku menším množství jako
> v tom plástu.......
>
>
>

Jestli jsem pochopil dobře Váš problém, tak bych klidně v první fázi usadil ty dva roje. Po pořízení nové matky, můžete v některém z rojů, kde najdete matku, matku vyměnit. Doporučuji přitom hruď utracené matky otřít o přidávací klícku ( ve které nebudou doprovodné včely, jen matka ), výrazně to zvýší jistotu přijetí. Po přijetí matky a rozkladení můžete Ty Vaše rojivky prohlédnout a pokud budou míd plod (tzn. pravděpodobně jednu matku) tak najít a zabít matku a spojit přes noviny. Další joní ve Vašem případě může hrozit, nemůžu souhlasit s názorem, že kupované matky jsou dobré jen pro velkochovatele a ty co chtějí hodně medu. Je to právě o vlastnostech, pokud máte bodavé, rojivé a jinak špatné včely př. se zvápenatěním, netrapte se svými pokusy kupte matku od slušného chovatele a uvidíte rozdíl.
Radek Hubač
učitel včelařství
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Hanka <hanicka23/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: p?emeten? na mezist?ny
> Datum: 10.6.2010 12:35:57
> ----------------------------------------
> Pane Poláčku, mockrát děkuji za obšírnou odpověď.
> Oddělek bohužel nemohu dělat, neboť po prohlídce o minulém víkendu jsem nenašla
> žádný plod, jenom matečníky (možná už byly prázdné). A opět byly dva menší roje
> na stromě. Bojím se, aby rojení nepokračovalo až do úplného vyprázdnění úlu.
> Zásob mají asi 15kg.
> Na smetenec (stmelení 2 dny) mi zase nevychází čas, protože přijíždím v pátek
> večer a odjíždím v neděli.
> Tak snad to přemetení se starou matkou by pomohlo. Med v tuto chvíli neřeším.
> s pozdravem HK
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: p?emeten? na mezist?ny
> > Datum: 10.6.2010 12:00:11
> > ----------------------------------------
> > "prosím o radu, zda je v hodné v tuto dobu provést přemetení včelstva na
> > mezistěny přes mateří mřížku a současně přidat do včelstva novou kladoucí
> > matku z vyššího chovu. Přidávat samozřejmě v klícce."
> >
> > K tomu bych řekl, že pokud má být ta výměna přímo jako protirojová
> > prevence, tak mně připadá, že už je na to pozdě. Co se chtělo vyrojit, se
> > už vyrojilo a zbytek už se rojit nebude nebo jen velmi málo.
> > Pokud to má být preventivní výměna nevhodné matky, tak asi vhodnější čas
> > bude na konci léta, někdy v druhé polovině července nebo na začátku srpna.
> > Protože v červnu a na začátku července ještě může být nějaká snůška, která
> > by vylepšila letošní aspoň tady na severní Moravě mizernou bilanci.
> > Smetením na mezistěny a výměnou matky další snůška na až měsíc prostě
> > vypadne.
> > Já bych koupenou matku, pokud je už domluvená na teď, usadil do oddělku či
> > do menšího smetence a s přemetením s výměnou matky bych počkal na konec
> > snůškového období.
> > Nebo včely v tuto dobu jen přemetl se starou matkou a vlastní výměnu matky
> > a spojení včelstva s oddělkem udělal na podzim.
> >
> >
> >
>
>
>

Dobrý den, na Vašem místě bych požádal prodávajícího, zvláště, když píšete, že je místní. Starou matku od mladé nepoznáte, důvěřujte. Mezi včelaři se snažíme spíše pomáhat, zvláště začátečníkům.
Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tom furz <furz/=/seznam.cz>
> Předmět: za??te?n?k
> Datum: 10.6.2010 15:18:35
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jsem včelař začátečník a dostal jsem 3 prázdné nástavkové úly
> rm. 39x24, proto jsem objednal na červenec 3 oddělky na 9 rámkách od
> místního včelaře. Co mám všechno udělat, aby mi včelstva v pořádku
> přezimovala? A jak poznám, že matky v oddělcích jsou mladé a ne staré?
> Děkuji všem za cenné rady
>
>
>
>
>
>
>
>

Dobrý den, jsem včelař začátečník a dostal jsem 3 prázdné nástavkové úly rm. 39x24, proto jsem objednal na červenec 3 oddělky na 9 rámkách od místního včelaře. Co mám všechno udělat, aby mi včelstva v pořádku přezimovala? A jak poznám, že matky v oddělcích jsou mladé a ne staré? Děkuji všem za cenné rady

") Vytaví se čím se získává vosk bez rezudií léčiv Je pak vhodný př, na vymazání plechu při pečení cukroví nebo na výrobu mezistěn."

Včely ale používají na víčka hlavně vosk z buněk plástů, takže z běžných tmavších plástů budou ve víčkách rezidua v jen trošku menším množství jako v tom plástu.......

Jsou dvě možnosti
1) může se sníst.
2) Vytaví se čím se získává vosk bez rezudií léčiv Je pak vhodný př, na vymazání plechu při pečení cukroví nebo na výrobu mezistěn.

Menšík

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: mirek <rathouzsky.miroslav/=/volny.cz>
> Předmět: odv??kova?
> Datum: 10.6.2010 10:58:49
> ----------------------------------------
> Zajímá mě,když se odvíčkovavá co se děje s voskem s víček.
>
>
>

Protirojový oddělek nemusí mít žádný plod, podstatné je, že má nějaký matečník s matkou.
Rojící včelstvo se prostě rozdělí, většina rámků z plodiště s většinou matečníků a včelami se prostě přendá do nového nástavku coby oddělek,v původním úlu zůstanou z bývalých plodových plástů tak dva s nejméně dvěma matečníky, zbytek v úlu i oddělku se doplní plásty a mezistěnami.
V oddělku tak rojová nálada zmizí, zalétané létavky se vrátí do původního úlu a zůstanou jen mlaďušky a rojové včely. Rojové včely v oddělku vlivem šoku z přendávání plástů a z nového úlu ztratí rojovou náladu, v původním úlu taky zmizí rojová nálada, protože většina rojových včel je v oddělku, tak v obojím včely vyberou z matečníků a vylíhlých matek jednu nejlepší a rojení ukončí.
Aby to dobře fungovalo, vložené mezistěny byly vystaveny, vybraná matka se co nejdřív oplodnila a rozkladla, potřebují včely stálý přísun sladiny, buď trvalou stálou slabší snůšku nebo pokrmování....

"Oddělek bohužel nemohu dělat, neboť po prohlídce o minulém víkendu jsem nenašla žádný plod, jenom matečníky (možná už byly prázdné). A opět byly dva menší roje na stromě. Bojím se, aby rojení nepokračovalo až do úplného vyprázdnění úlu. Zásob mají asi 15kg."

Připadá mi, že máte jen jedny včely. Tady bych viděl ty roje jako dobrou příležitost zvýšit počet včelstev, protože chovat jen jedno včelstvo je dost rizikové, stačí nějaká smůla či 2 - 3 chyby v sérii a nemáte žádné včely. Optimální z tohoto důvodu jsou tak 4 včelstva. Do jedněch nebo do dvou se vrtá a učí se na nich, dvě jsou záloha pro rozmnožování a pro nějaký med.
Takže roje usadit zvlášť a z původního včelstva udělat oddělek coby protirojové opatření, psalo se už tady o tom dříve. Pro případný nedostatek snůšky je potom nutné u nových včelstvíček a oddělků omezit vznik loupeží, takže patřičně zůžená česna a zároveň pokud tam nebude snůška, je nutno pokrmit. Rojík musí na mezistěnách stavět a oddělky musí fungovat a to bez přínosu zásob nelze. Tam je ovšem ideální častější přístup ke včelám než o víkendech, ale i tak se to může podařit.
Kupované matky nejsou žádnou zárukou proti rojení, podle mého názoru je z hlediska rojení víceméně jedno, jestli matky jsou kupované nebo odchovávané. Včely u nás v republice jsou dlouhodobým "vylepšováním" neboli nákupem "dobrých" matek rozchovávaných jen z několika vybraných linií v podstatě plošně v průměru stejnorodě těmito liniemi prokříženy a tak rozdíly mezi kupovanou a odchovávanou matkou jsou malé. Menší rozdíly mohou být způsobeny tím, jak včelaři sousedi, jestli všichni nakupují nebo většina z nich rozchovává, ale ty budou jen malé. Proto bych doporučil v první řadě zvládnout vlastní odchov matek z vlastních zdrojů včetně brakování nevhodných matek a zvládnout s těmito včelami rojení, teprve potom přijde řada na kupované matky.
Kupované matky jsou podle mně zdůvodnitelné jen v případě, že včelař bazíruje na co nejvyšším medném výnosu, třeba proto, že se tím živí nebo že investoval do včelaření množství peněz a v první řadě chce ty peníze získat zpátky. Tyto linie jsou obvykle z výběru z několik stovek včelstev, takže zaručí lepší výnosy než matky vybrané z 5 - 10 včelstev vlastního chovu včelaře, ale jinak jsou to tytéž včely.

Pane Poláčku, mockrát děkuji za obšírnou odpověď.
Oddělek bohužel nemohu dělat, neboť po prohlídce o minulém víkendu jsem nenašla žádný plod, jenom matečníky (možná už byly prázdné). A opět byly dva menší roje na stromě. Bojím se, aby rojení nepokračovalo až do úplného vyprázdnění úlu. Zásob mají asi 15kg.
Na smetenec (stmelení 2 dny) mi zase nevychází čas, protože přijíždím v pátek večer a odjíždím v neděli.
Tak snad to přemetení se starou matkou by pomohlo. Med v tuto chvíli neřeším.
s pozdravem HK
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?emeten? na mezist?ny
> Datum: 10.6.2010 12:00:11
> ----------------------------------------
> "prosím o radu, zda je v hodné v tuto dobu provést přemetení včelstva na
> mezistěny přes mateří mřížku a současně přidat do včelstva novou kladoucí
> matku z vyššího chovu. Přidávat samozřejmě v klícce."
>
> K tomu bych řekl, že pokud má být ta výměna přímo jako protirojová
> prevence, tak mně připadá, že už je na to pozdě. Co se chtělo vyrojit, se
> už vyrojilo a zbytek už se rojit nebude nebo jen velmi málo.
> Pokud to má být preventivní výměna nevhodné matky, tak asi vhodnější čas
> bude na konci léta, někdy v druhé polovině července nebo na začátku srpna.
> Protože v červnu a na začátku července ještě může být nějaká snůška, která
> by vylepšila letošní aspoň tady na severní Moravě mizernou bilanci.
> Smetením na mezistěny a výměnou matky další snůška na až měsíc prostě
> vypadne.
> Já bych koupenou matku, pokud je už domluvená na teď, usadil do oddělku či
> do menšího smetence a s přemetením s výměnou matky bych počkal na konec
> snůškového období.
> Nebo včely v tuto dobu jen přemetl se starou matkou a vlastní výměnu matky
> a spojení včelstva s oddělkem udělal na podzim.
>
>
>

"prosím o radu, zda je v hodné v tuto dobu provést přemetení včelstva na mezistěny přes mateří mřížku a současně přidat do včelstva novou kladoucí matku z vyššího chovu. Přidávat samozřejmě v klícce."

K tomu bych řekl, že pokud má být ta výměna přímo jako protirojová prevence, tak mně připadá, že už je na to pozdě. Co se chtělo vyrojit, se už vyrojilo a zbytek už se rojit nebude nebo jen velmi málo.
Pokud to má být preventivní výměna nevhodné matky, tak asi vhodnější čas bude na konci léta, někdy v druhé polovině července nebo na začátku srpna. Protože v červnu a na začátku července ještě může být nějaká snůška, která by vylepšila letošní aspoň tady na severní Moravě mizernou bilanci. Smetením na mezistěny a výměnou matky další snůška na až měsíc prostě vypadne.
Já bych koupenou matku, pokud je už domluvená na teď, usadil do oddělku či do menšího smetence a s přemetením s výměnou matky bych počkal na konec snůškového období.
Nebo včely v tuto dobu jen přemetl se starou matkou a vlastní výměnu matky a spojení včelstva s oddělkem udělal na podzim.

A existuje nějaká hotová metodika, děla to už někdo s úspěchem, jak přemést včely na mezistěny a zároveň vyměnit matku?
Já zatím znám ( a mám vyzkoušenou) jen metodiku přemetení na mezistěny v původním úlu, kdy původní matka zůstává a ani se nehledá a potom metodiku smetence či umělého roje, kdy se včely smetou do rojáku nebo něčeho podobného a nechají v chladu a temnu 1 - 3 dny zcelit společně s novou přidanou matkou. A teprve potom se zcelené včely usazují na mezistěny do úlu.
Ale dohromady obojí ne.

http://www.vcelarskafarmaurban.cz/ABC.htm

pane myslel sem u odvíčkování tím horkým medem co nabízí Vodička

Samozřejmě včelaři vosk přetaví a použijí pro výrobu mezistěn..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: mirek <rathouzsky.miroslav/=/volny.cz>
> Předmět: odv??kova?
> Datum: 10.6.2010 10:58:49
> ----------------------------------------
> Zajímá mě,když se odvíčkovavá co se děje s voskem s víček.
>
>
>

To by mohlo pomoci a je to v této době možné, je třba alespoň na počátku přikrmit dle snůšky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <hanicka23/=/seznam.cz>
> Předmět: p?emeten? na mezist?ny
> Datum: 10.6.2010 10:35:09
> ----------------------------------------
> prosím o radu, zda je v hodné v tuto dobu provést přemetení včelstva na
> mezistěny přes mateří mřížku a současně přidat do včelstva novou kladoucí
> matku z vyššího chovu. Přidávat samozřejmě v klícce.
> Snad by to mohlo pomoci proti opakovanému rojení.
> Děkuji Hanka Kor.
>
>
>

Zajímá mě,když se odvíčkovavá co se děje s voskem s víček.

prosím o radu, zda je v hodné v tuto dobu provést přemetení včelstva na mezistěny přes mateří mřížku a současně přidat do včelstva novou kladoucí matku z vyššího chovu. Přidávat samozřejmě v klícce.
Snad by to mohlo pomoci proti opakovanému rojení.
Děkuji Hanka Kor.

Dobrý den.Příručku ABC chovu včelích matek mjí za 10kč včelařské potřeby Olomouc

Přeji hezký den.
Ty "návody" jsou jeho brožurka "ABC odchovu včelích matek". Nevím, je-li
někde na internetu, já si ji digitalizoval sám. Soukromě jednotlivcům ji
mohu poslat, ale oficiálně ji vystavit na net bych se obával kvůli
porušování autorských práv.
S pozdravem
Petr

--------------------------------------------------
From: "Josef" <stipanedrevo/=/seznam.cz>
Sent: Thursday, June 10, 2010 9:11 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: nalarvování matečníkvých misek

> Prosím o odkaz na přítele Boháčka s návody
> Díky
>

Prosím o odkaz na přítele Boháčka s návody
Díky

Takhle jednoduše to nefunguje. V mailu Vám posílám velmi hezky napsané
návody od přítele Boháčka.
S pozdravem
Petr

--------------------------------------------------
From: "Nvak Frantiek" <novak.osecna/=/seznam.cz>
Sent: Wednesday, June 09, 2010 6:42 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: nalarvování matečníkvých misek

> Rozhodl jsem se letos že si rozchovám marty F1 od inseminované matky.
> Misky
> jem dal na loučce navonět do medníku u včel, které mají rojoovouu náladu,
> Asi za va dny jsem na mateří kašičku nlarvoval vajíčka od insemiinované
> matky. Luučku jsem dal zpět do madníku. Za tři dny jsem provedl kontrolu a
> zjistil jsem, že misky jsou prázdné a ani jeden matečník neníí vystavěný.
> Někde došlo k chybě, nevím však kde.
>

Dal jste jim šanci se zachovat jinak než chcete. Měl jste nechat narazit matečníky v osiřelci a pak vrátit nad mřížku, nebo lépe na dvojité síto tloušťky 12mm, aby si nemohly předávat feromony... I při tomhle postupu kolikrát první sérii nevezmou, je třeba druhý den zkontrolovat sérii a pokud není dostatek přijatých, tak nalarvit znovu, naražené matečníky zužitkovat jinde.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Nvak Frantiek <novak.osecna/=/seznam.cz>
> Předmět: nalarvov?n? mate?n?kv?ch misek
> Datum: 09.6.2010 18:42:48
> ----------------------------------------
> Rozhodl jsem se letos že si rozchovám marty F1 od inseminované matky. Misky
> jem dal na loučce navonět do medníku u včel, které mají rojoovouu náladu,
> Asi za va dny jsem na mateří kašičku nlarvoval vajíčka od insemiinované
> matky. Luučku jsem dal zpět do madníku. Za tři dny jsem provedl kontrolu a
> zjistil jsem, že misky jsou prázdné a ani jeden matečník neníí vystavěný.
> Někde došlo k chybě, nevím však kde.
>
>
>

Zdravím vás, teda fuj, jako včelař, že se nestydíte. Pokud jsem včelař, chci prodávat svůj kvalitní med a ne nějaký drek z Asie. Buď český vlastní, nebo žádný. P.S

"Zeptám se,jak by jste nazvali stav,kdy z úlu o plástové ploše 660 dm/2 a plně obsednutými plásty vyletí roj,který má 3/4 kg.Kdyby se takové mohutné včelstvo opravdu vyrojilo,tak takový roj by měl 3-5 kg,nemyslíte?"

Podle mně na velikost roje není pravidlo. Prostě zrovna v době rojení v úlu nebylo víc včel s rojovou náladou. Nebo matka, pokud to byla nově vylíhlá, nebyla úplně storpocentní a tak zlákala k vyrojen jen tak málo včel.
Úl taky může být několika dřívějšími roji napolo vyprázdněný.

Rozhodl jsem se letos že si rozchovám marty F1 od inseminované matky. Misky jem dal na loučce navonět do medníku u včel, které mají rojoovouu náladu, Asi za va dny jsem na mateří kašičku nlarvoval vajíčka od insemiinované matky. Luučku jsem dal zpět do madníku. Za tři dny jsem provedl kontrolu a zjistil jsem, že misky jsou prázdné a ani jeden matečník neníí vystavěný. Někde došlo k chybě, nevím však kde.

Nebudu pracovat na tom, abych se na stará kolena cítil jako underwassermann
:-).
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "Petr Jez" <jezek.obecny/=/gmail.com>
Sent: Wednesday, June 09, 2010 10:49 AM
To: <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: výkup medu

> není lepší nakoupit levně cukr a zajistit si tak letosni vynosy medu na
> nadprůměrné úrovni? :)
>
> petr j.
>
>
>
>> Takže jsou dvě možnosti, jít do Lidlu, nakoupit si tam do zásoby med ve
>> sklenici 720ml za tu nízkou cenu co tam mají (nejsem si jist, možná pod
>> 80), sloupat z toho etikety a těm co chtějí laciný med to prodávat za
>> sto
>> :-)
>>
>> Karel
>>
>

Zeptám se,jak by jste nazvali stav,kdy z úlu o plástové ploše 660 dm/2 a plně obsednutými plásty vyletí roj,který má 3/4 kg.Kdyby se takové mohutné včelstvo opravdu vyrojilo,tak takový roj by měl 3-5 kg,nemyslíte?Pokud mi nevěříte,www.vigorbee.cz,ing.Čermák u charakteristiky své linie o takové vlastnosti píše(nemám vigor).
Mimochodem,většina nových matek se bez mého zásahu už rozkladla, snůška pokračuje i po RN,teď u rozkladených matek je už zbytečné včelstva často prohlížet,leda medníky,aby měly kam nosit.
Jinak opravdu zvláštní rok,ani vzdáleně podobný nepamatuju.

Zdraví Pavel

To jsi vystihl dobře. Také žasnu nad těmi radami

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> Předmět: rojení či nerojení - jak tomu rozumět ?
> Datum: 09.6.2010 16:34:47
> ----------------------------------------
> Jsem velmi překvapen : včelstva se nevyrojila,ale jen odrojila a vyměnila si
> matky i beze mne. Nu,to by byla paráda,hlavně se podívejte jestli jsou v
> plástech vajíčka,to je podle některých velice důležité aby včelař mohl v klidu
> usnout.A hlavně každý týden alespoň 2x ta včelstva rozebrat,prohlídnout aby
> člověk měl klid.Hlavně se musí najít matka,doufám že značená s odpovídající
> barvou pro tento rok. A pokud se nenajde, je to katastrofa.A co takhle si
> připravit 10 - 20 ůlú a rozšířit si ty včely příští rok alespoň na 30 a tyhle
> kokotiny Vás určitě přejdou a poté přijdete na jiná témata. A taky je důležité
> nechovat sám matky doma,ale nakupovat od renovovaných chovatelů,kde je záruka
> 50 - 100kg výnosů.Jinak hodně zdraví a úspěchů u včel přeje Vita.
>
>
>

Jsem velmi překvapen : včelstva se nevyrojila,ale jen odrojila a vyměnila si matky i beze mne. Nu,to by byla paráda,hlavně se podívejte jestli jsou v plástech vajíčka,to je podle některých velice důležité aby včelař mohl v klidu usnout.A hlavně každý týden alespoň 2x ta včelstva rozebrat,prohlídnout aby člověk měl klid.Hlavně se musí najít matka,doufám že značená s odpovídající barvou pro tento rok. A pokud se nenajde, je to katastrofa.A co takhle si připravit 10 - 20 ůlú a rozšířit si ty včely příští rok alespoň na 30 a tyhle kokotiny Vás určitě přejdou a poté přijdete na jiná témata. A taky je důležité nechovat sám matky doma,ale nakupovat od renovovaných chovatelů,kde je záruka 50 - 100kg výnosů.Jinak hodně zdraví a úspěchů u včel přeje Vita.

Chtěl bych se zeptat zda někdo z vás máte zkušenosti s nákupem zařízení - např. medometu v zahraničí a s následným uplatněním dotace na toto zařízení. Jak se počítá kurz měny? dle ČNB? Je nutný překlad do češtiny položek na faktuře?

Děkuji
Tomáš

Tak jsem včera prohlížel ůly, polovina je bez vajíček, matky jsou, i medu dost(protože nebylo koho krmit.)Vskutku divný rok.

Cena okolo 200 kč za kilo?No,kdo zvládnul rojení,myslím,že si může pískat.I přes celkem špatné počasí řepka letos zamedovala velmi vydatně,ovocné stromy rovněž,teď se rozjel akát,sice moc nekvete(oproti třeba loňsku),ale včely na něj houfně naletují,a vytočené medníky se opět plní.Slibně to vypadá i s lípou,medovice...?
Přiznám se,že jsem rojení úplně nezvládnul,část včelstev se mi vyrojila,ale většina těch rojů byla poměrně malá,včelstva se nevyrojila,ale jen odrojila a vyměnila si matky i beze mne.Co mě opravdu při vytáčení řepky zdržuje,jsou naprosto úplně zavíčkované plásty,zatím nemám nic jiného než tu vidličku,zbytečně přicházím o med jen proto,že ještě nemám všechno vytočené...
Včelařské nářky nad slabou úrodou jen zvyšují hodnotu pomyslných včelařských akcií,ale dost lidí si nejspíš drahý med raději odpustí,kupní síla občanstva většinou kopíruje ekonomickou situaci,200 kč zatím nenasadím,i když je pravda,že cenu také zvednu(aspoň na tu úroveň,abych vydržel do další sklizně).

Zdraví Pavel

laciný med to prodávat za sto :-)<
------------------------------------------------------------

Doufám, že se jedná o nepovedený žert.
---------------------------

Když si dám práci se smajlíkem, tak to opravdu nemyslím vážně :-)

jestli je to povedené, to je idndividuální názor.

Ale otázka je, co budou dělat zákazníci, kteří si zvykli na med, a teď jim ho nebudu prodávat. Asi šáhnou do regálu.

A nebojte se koupit dražší medy, třeba v Hypernově a nalejte je do anonymních sklenic a dávejte porovnat.

Až to kdo udělá, bude vědět jak si jeho med stojí - tedy jak je subjektivně vnímán zákazníky.
Bez toho je to jen čechrání vlastního peří.

Osobně bych se bál, že nikdo nepozná rozdílmezi mým medem a medem v supráku v cenové úrovni kolem 200Kč/kilo. Jen podle mé ceny. Tak daleko jsem to nedotáhl:-)

No a když si spočte, že do supráku chodí tak jako tak, ke mně na vesnici musí zajet, tak mu přijde možná levnější šáhnutí po dražší sklenici v regále. No a já budu jen kouka, jak cena nerozhoduje, času je někdy mín jak peněz. U solventnějších kateg. to platí dvojnásob.

Karel

Už jsem to tu jednou psal. V supermarketech se prodává pod označením med něco co se medu podobá jen konzistencí. Z velké části je to údajně sirup z kukuřičného škrobu. Chemici placení obchodem, dokážou celkem věci neuvěřitelné, hlavně, že je to velmi levné.
P.J.

>jít do Lidlu, nakoupit si tam do zásoby med ve sklenici 720ml za tu nízkou cenu co tam mají (nejsem si jist, možná pod 80), sloupat z toho etikety a těm co chtějí laciný med to prodávat za sto :-)<
------------------------------------------------------------

Doufám, že se jedná o nepovedený žert. neboť potom by mohla platit věta druhá v plném rozsahu.

>Třeba přijde jednou konečně dobrý rok a pak budu přemýšlet, kde že mám ty své zákazníky.<

Přece si nebudu kazit pověst včelaře, kterou buduji již mnoho let. Zde není o čem přemýšlet. Včelař nebo jen překupník ???
JK

"není lepší nakoupit levně cukr a zajistit si tak letosni vynosy medu na
nadprůměrné úrovni? :)

petr j."

-----------------------------
Možná by to mělo lepší chuť a vůni něž "med" ze super/hypermarketu.
Podle toho, jak některé medu podobné výtvory zavánějí, nedivil bych se, kdyby vznikaly přikrmováním včel nějakými zbytky po výrobě cukru ;) Po přičichnutí k "lesnímu medu" jsem si jasně vybavil melasu, kterou kdysi dávali v mistním JZD mlsat kravám. Kdo ví...

Zdravim p. Chramosta

Ivan poslal kde se o velikostech vcel muzete neco docist, je to ale
anglicky.

http://beenatural.wordpress.com/legacy-beekeeping/small-cell-experience/seasonal-bee-size/

T.H.

2010/6/3 J.Chramosta <e-mail/=/nezadan>

> Dobrý den,při poslední prohlídce včelstev jsem si v několika úlech všiml
> "trpasličích včel".
> Jedná se o vitální včely schopné letu, jenom jsou o třetinu menší než běžná
> dělnice.
> Staré souše nepoužívám a spad roztočů je zatím minimální.
> Čím může být líhnutí trpaslíků způsobeno?
> Ještě jeden dotaz-jakou vlhkost je třeba udržovat v líhni matek?
> Literatura hovoří o 80% a někteří praktici upřednostňují 70%.
> Díky za postřehy J.Chramosta.
>

není lepší nakoupit levně cukr a zajistit si tak letosni vynosy medu na
nadprůměrné úrovni? :)

petr j.



> Takže jsou dvě možnosti, jít do Lidlu, nakoupit si tam do zásoby med ve
> sklenici 720ml za tu nízkou cenu co tam mají (nejsem si jist, možná pod
> 80), sloupat z toho etikety a těm co chtějí laciný med to prodávat za sto
> :-)
>
> Karel
>

Cena Halada, 70, voda 19%, nikdo neprodává. podle dnešní televize má být cena ze dvora do 150. Všem se to vyrojilo a druhé medy nebudou, tak nebudu chvátat.
----------------
Bude to asi těžké rozhodování.
Logicky by měla být cena vyšší než v obchodní síti. A tam se normální medy - třeba Hypernova prodávají už přes dvěstě za kilo. Třeba med s původem z ČR, balení mylsím v 1/2kg.

Takže jsou dvě možnosti, jít do Lidlu, nakoupit si tam do zásoby med ve sklenici 720ml za tu nízkou cenu co tam mají (nejsem si jist, možná pod 80), sloupat z toho etikety a těm co chtějí laciný med to prodávat za sto :-)

A svůj med prodávat věrným zákazníkům za normální cenu a na pečení atd. přibalit ten z krámu.
Z logiky věci, pokud chci podělit stávající klientelu menším množstvím medu - asi málokdo má zásoby - tak budu muset hodně přemýšlet jak to udělat.

Třeba přijde jednou konečně dobrý rok a pak budu přemýšlet, kde že mám ty své zákazníky.

Pokud nezačnou téct metráky medovice ze stromů. tak si myslím, že po medu pod 200Kč se letos jen zapráší.
Karel

Cena Halada, 70, voda 19%, nikdo neprodává. podle dnešní televize má být cena ze dvora do 150. Všem se to vyrojilo a druhé medy nebudou, tak nebudu chvátat.

Ty jsi dostal vzteklinu.

Včera a předevčírem jsem prohlížel některé svoje holky. Vajíčka vůbec a nedostatkem zásob to nebude , protože i když tu pžředtím v podstatě měsíc pršelo , nějaké zásoby mají.

Ödpověď p. Hubače je naprosto správná snad jen doplním, že by to měla být taková vzdálenost, která by neobtěžovala souseda nad míru přiměřenou místním poměrům.

HLODAVCI BLEDULE NEŽEROU.
J.B.
Mně se bledule sejí sami pod okapem včelína , přírůstek však nenní velký.
Proto jsem pro ně upravil záhonek, vedle místa kde se jim pod okapem daří jsem zryl asi 1 m a nasil ta "mravenčí vajíčka= semena!" neměl jsem ůspěch.
J.B.

S tím vlhkem to nebude tak horké, mně se taky množí samovolně na zahradě a to ji mám zhruba normálně vlhkou či suchou, akorát hodně ve stinu. Nepozoroval jsem žádné mizení sněženek či bledulí, ani v době několikaměsíčního letního sucha. Množí se vytvářením cibulí, tvoří vždy pomalu se zvětšující hustý trs. Rozmnožit se dají v pohodě, stejně jako sněženky, když se v době zhruba od konce května, kdy jejich lodyhy vadnou a usychají, do podzimu, kdy jsou zatáhlé v půdě, trs vykope, opatrně rozebere na jednotlivé cibulky a ty se zase vzdálené od sebe pár centimetrů strčí do půdy do zhruba původní hloubky. Časem by kolem každé cibule měl vzniknout nový trs bledulí.
Asi mnohem víc než pravidelné zatopení vodou vyžadují takové stanoviště, kde mají v březnu dubnu plné slunce a kde je ostatní rostlinný podrost mizerný a řídký, takže jejich 10 - 15 cm vysoké rostliny mají dost světla ještě v květnu. Pak už je to jedno, protože zavadnou a cibulky se až do dalšího jara zatáhnou do země. Z toho zřejmě vycházejí jako jejich optimální původní stanoviště ty mokré až zaplavované okraje menších potoků, kde se taky dokáží optimálně šířit splavováním cibulek při velkých vodách.

Na zahradě podle mých zkušeností potřebují aspoň polostín pod listnáči, kolem sebe málo rostoucí spíš plevelnou trávu, takže chudá nehnojená půda, a v dubnu a květnu nesekat. Tam by mělo stačit zasadit jednu cibulku a za 10 let tam bude velký trs.
Semena jsou myslím málo klíčivá a pěstování z nich obrovsky náročné.

Tak to netuším ale asi bych je vyséval samostatně do misek vypěstování květuschopných cibulek bude trvat několik roků a vyžadovat ochranu před hlodavci a slimáky. jinak pokud je trs dostatečně velký tak ho rozdělte a pohnojte kvalitním kompostem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: rozmnoov?n? bledul?
> Datum: 08.6.2010 08:44:21
> ----------------------------------------
> Příteli Menšíku, mohl bys poradit jak rozmnožit bledule semenem. Každoročně
> mám několik tobolek na trsu bledulí, ale v místě vysemenění jsem ještě
> žádnou mladou rostlinku nenašel. Jak to dělat, aby byly. Za případnou radu
> již dopředu děkuji.
>
> VZRZ P.J.
>
>
>

Mě se bledule množí semeny běžně a samovolně. Množení jsem ale praktikoval přesazováním - rozdělením trsu. Jde to i v době květu. Podmínkou je ale stanoviště. MUSÍ být celoročně vlhké, a to i v době vegetačního klidu, nesnáší ani krátkodobé období sucha. Což je výrazný rozdíl oproti jiným cibulovinám, např. tulipánům. Bledulím se nejlépe daří v místech, která jsou krátkodobě zaplavena čistou vodou z tajícího sněhu. V přírodě je najdeme proto v okolí potoků a v mokřadech. V současnosti jsou už chráněnou rostlinou. Květy jsou včelami hojně navštěvovány.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of pala.jiri/=/email.cz
Sent: Tuesday, June 08, 2010 8:44 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: rozmnoování bledulí

Příteli Menšíku, mohl bys poradit jak rozmnožit bledule semenem. Každoročně mám několik tobolek na trsu bledulí, ale v místě vysemenění jsem ještě žádnou mladou rostlinku nenašel. Jak to dělat, aby byly. Za případnou radu již dopředu děkuji.

VZRZ P.J.

Mě ve vaně , umístěné v blízkosti porostu vrb nebo jív, vyroste na
polystyrenu plovoucím ve vaně značné množství různých semenáčků vrb nebo
jív. Polystyren je ve vaně za účelem napajení včel. Semenáčky jsem neměl v
úmyslu pěstovat. Vana je v polostínu.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 08, 2010 11:57 AM
Subject: Re: Rozmnoov?n? vrby j?vy semeny.


> Děkuji za odpověď.
> Já jsem to zkusil podle návodu zvěřejněného svého času ve Včelařství,
> větvičky vrby jívy se zralými jehnědami těsně před uvolňováním chmýří se
> zapíchají v polostínu do vlhčí zeminy, bažinky udělané z igelitu a
> nějakých
> 10 - 15 cm půdy či rašeliny.
> Já jsem je natrhal v době, kdy byly zhruba v polovině uvolňování chmýří a
> zapíchal rovnou do země, už okolo 10 května bylo u nás z deštů mokro a tak
> jsem se nějakým igelitem nezdržoval. Zdá se ale, že skutečně té vody bylo
> až příliš.
> Co se týká času, okolo toho desátého května začaly pouštět chmýří z jehněd
> vrby jívy, o takových cca 14 dní později to byly vrby a nyní pouští chmýří
> topoly a snad i osiky....
> No, příští rok to zkusím znova podobným způsobem, nějakou stavební suť
> doma
> určitě najdu.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5181
> (20100608) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Fluorescenění či reflexní značky obsahují pigment, který UV záření přeměňuje na viditelné, přirozeně takové vlnové délky - barvy - jaký je ten pigment. jejich kvalita se asi nejlépe pozná pod nějakým zdrojem UV záření, třeba lampou, kterou se zkoumá pravost bankovek. Kvalitní pigmenty pak ve stínu nebo polostínu tu značku přímo rozzáří. Na plném světle potom UV záření zvýrazní příslušný barevný odstín. Falešné reflexní značky nezáří nebo jen trochu, i když jinak na plném světle jsou zářivě barevné.