Včelařská konference

mám jedno včelstvo s matkou vigor. Dává 2krát tolik medu co ostatní. Bohužel včelstvo je strašně bodavé. Kdyby nemělo takový výnosy, matku bych vyměnil. Ale nebyla inseminovaná, tak kdoví s kým se spářila. Spotřebuje míň zásob přes zimu, a řiká se, že jako jedna z mála dovede zimovat na medovicovém medu.

http://vbrook.rajce.idnes.cz/204CANON/#IMG_0470.JPG

:-O
Když vidím takové úly, tak má vždy najednou chuť něco spálit :-)

Zdravím vás,
Já pužívám tyčkový vyvíječ ( Griffin II ) Je lehký a rychle se s ním dělá. Podzimní ošetření faridolem mám hotov za zlomek času, nepotřebuji k tomu žádné pásky. Fouknu a jdu dál. Má to jen a jen výhody. Akorát více dýmá. Pokud o něm přemýšlíte, určitě to stojí za to.
P.S

V medných komorách mám cukerný med. Sice nejde o „pravé“ medné komory, jak to myslí Leoš Dvorský, ale používají se stejně. Na přírodním medu nezimuji, protože se mi to ekonomicky nevyplatí. Ono je rozdíl prodat med za 100 a zkrmit cukr za 10, nebo neprodat med za 100, nekrmit a v červenci si z nudy „kousat ruku“ :-)

Letos budu krmit ve vědrech. Všichni tvrdí, jaká je to pohoda, tak to snad dopadne dobře.

První rok zkrmte 30 kg cukru na včelstvo a další roky už jen 15 kg (po přičtení NN medné komory to dohromady dává zas těch cca 30 kg zásob). Na podzim loňskou mednou komoru vždy dávám pod nově zaplněný nástavek s panenským dílem. Včely ji do začátku jara proplodují. Medné komory takto obnovuji.

S pozdravem M. Václavek

Ano, ano, zlatá slova ... Vzpomínám, jak mi jako malému klukovi vyprávěl soused včelař tak někdy krátce po polovině minulého století o chovu včel a o dávném systému udržitelného včelaření. Vlastně to bylo i o "medných komorách", vše se vrací v jakýchsi cyklech. I včely nám to říkají, jen je umět slyšet ...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 6. 2010
Re: mřížka (45086) (45094) (45104) (45107) (45111) (45118) (45119)

"Všem děkuji za reakce,
medné komory jsou pro mě absolutní neznámou ...

Prostě jako i jinde platí "Dej včele do držky a ona ti dá do dížky." Konkrétněji nevyhobluj je při medobraní do mrtě, nechávej jim něco mezi 5 - 15 kily zásob.
Ještě něco jiného, co bylo známo včelařům po desetiletí, akorát nyní to znovu "objevili" a jmenuje se to jinak než předtím?

"Všem děkuji za reakce,
medné komory jsou pro mě absolutní neznámou, ale z logiky věci je to celkem jasné. Jen mi není jasné jak takovou mednou komoru získat, znamená to vždy ponechat nástavek s medem ve včelstvu na přezimování? Nebo snad zimovat pouze na medu?"

Prostě jako i jinde platí "Dej včele do dršťky a ona ti dá do dížky." Konkrétněji nevyhobluj je při medobraní do mrtě, nechávej jim něco mezi 5 - 15 kily zásob.
Ještě něco jiného, co bylo známo včelařům po desetiletí, akorát nyní to znovu "objevili" a jmenuje se to jinak než předtím?

Doplním Karla (s dovolením :-) ) jště odkazem na web L. Dvorského, kde je táž problematika pojednána šíře.
http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/seznam.htm
Jiří
xxxxxxxxxxxxxx
KaJi (88.103.157.154) --- 12. 6. 2010
Re: mřížka (45086) (45094) (45104) (45107) (45111)

Všem děkuji za reakce,
medné komory jsou pro mě absolutní neznámou, ale z logiky věci je to celkem jasné. Jen mi není jasné jak takovou mednou komoru získat, znamená to vždy ponechat nástavek s medem ve včelstvu na přezimování? Nebo snad zimovat pouze na medu?

----------------------

Moderní včelař 2006/1 Leoš Dvorský - Kouzla s mednou komorou


No prostě je letos nevytoč do mrtě a pořádně nakrm. Začni jak skončí snůška - to se poptej okolních včelařžů kdy to tak asi je a začni včas a pořádně krmit.


Hlavně letos na jaře, kdo měl dost zásob v úle, tak neměl starosti. V nástavkovém úlu zásoby včelám nepřekážejí, místa je tam dost. :-)

Karel

Všem děkuji za reakce,
medné komory jsou pro mě absolutní neznámou, ale z logiky věci je to celkem jasné. Jen mi není jasné jak takovou mednou komoru získat, znamená to vždy ponechat nástavek s medem ve včelstvu na přezimování? Nebo snad zimovat pouze na medu?

----------------------

Moderní včelař 2006/1 Leoš Dvorský - Kouzla s mednou komorou


No prostě je letos nevytoč do mrtě a pořádně nakrm. Začni jak skončí snůška - to se poptej okolních včelařžů kdy to tak asi je a začni včas a pořádně krmit.


Hlavně letos na jaře, kdo měl dost zásob v úle, tak neměl starosti. V nástavkovém úlu zásoby včelám nepřekážejí, místa je tam dost. :-)

Karel

Ještě, když včelstvo má za horka brady kolem česna to znamená, že jak bude aspoň střední snůška, je u tohoto včelstva v malém úlu možné při každém odebírání plástů s medem dávat do úlu několik mezistěn. Konkrétně plásty s medem odebrat z medníku, místo nich dát plásty s plodem z plodiště a místo nich mezistěny. 5 - 6 mezistěn takové včelstvo postaví za týden i rychleji a dá se tak i v malém úlu, kde se pro kladení matky počítá každý plást, obnovit spoustu plástů, za delší snůšky kompletně i plásty celého úlu. Matka přitom, na rozdíl od slabého včelstva, není mezistěnami omezována v kladení, tudíž to nesměřuje na rojovou náladu, protože už za 1 - 2 dny po vložení mezistěn včely v takovém úlu vystaví na prvních mezistěnách základy buňěk, do kterých už může matka klást.
Ale na fotce na internetu ještě nijak moc včel venku není, běžné za horka jsou brady včel visících i 20 - 30 cm k zemi.

"Prosím o radu. Co znamená, když se včely shromažďují v chomáči pod letákem i na přední stěně úlu. Jedná se o starý budečák. Ze 14 včelstev (různé úly) to dělají momentálně jenom jedny. "

Znamená to silné včelstvo v malém úlu za horka, nic víc.
Plod se nesmí přehřát nad 35 st C a tak v horku včely, které plod neošetřují, jdou pryč, aby svou přítomností a svým pohybem ještě to přehřátí nezhoršovaly. V malém úlu, jako je zadovák, nemohou jít nikde jinde než ven z úlu jako brady visící kolem česna. V zadováku a všech malých úlech jsou takové brady znakem, že včelstvo je v správné síle, jaké má být a následující snůšku využijí naplno.
V úlech s dostatečným prostorem je výhodnější přidat nástavek coby rezervní prostor, kam za horka mohou tyto včely být. Jednak se tím zamezí zničení vyléhajících včel, které jsou podle mých informací většinou létavky pro další snůšku, nějakou prudkou bouřkou, jednak tyto včely ani za horka nezahálejí a na mezistěnách mohou stavět.
Mimochodem, toto je důvod, proč staré včelíny jsou vesměs dělány tak, že zepředu ve směru výletu včel mají protaženou střechu do jakéhosi přístřešku. Je to kvůli ochraně včel, vyléhajících v létě za horka kolem česna, před deštěm.

Nevím odkud seš Pavle, ale mě tu na západě Akáty také nezvýkle krásně zamedovaly. Ne nadarmo se asi říká mokrý máj ve stodole ráj.

Vyfotografovaný plást ale není plodový, je to plást se zásobami.
Omlouvém se za přehození obrázku. Opravuji.

Chomáč včel pod letákem i na přední stěně úlu
Díky za každou radu. Včelařím druhým rokem mezi Zlínem a Luhačovicema.
Je nás hodně co zde včelaříme.
Dělá to silné včelstvo např. v noci, když nelítají. Pokud nestaví v podmetu, tak je jen častěji vytáčím,dávám mezistěny, protože už 30let nepoužívám mřížky a nyní ani ve skleněných úlech.Matku neomezuji v kladení.

http://leteckaposta.cz/625852226
B.V.

Nenech se teď zblbnout mednými komorami....i přesto že z tisku znám pár kapacit, které na medné komoře zimují a fungují to teď klidně vynech a neřeš, na experimenty bude jistě v budoucnosti času dost. (-:
--------------------------------------------------------------
Luděk napsal:
....znamená to vždy ponechat nástavek s medem ve včelstvu na přezimování? Nebo snad zimovat pouze na medu?

Prosím o radu. Co znamená, když se včely shromažďují v chomáči pod letákem i na přední stěně úlu. Jedná se o starý budečák. Ze 14 včelstev (různé úly) to dělají momentálně jenom jedny.
Včera jsem je vytočil (10,5 kg medu). Třemi rámky s plodem jsem z nich posilnil jeden oddělek. Moc to nepomohlo. Dnes odpoledne to zase vypadalo stejně - viz foto na
http://vbrook.rajce.idnes.cz/204CANON/#IMG_0470.JPG
Díky za každou radu. Včelařím druhým rokem mezi Zlínem a Luhačovicema.

Všem děkuji za reakce,
medné komory jsou pro mě absolutní neznámou, ale z logiky věci je to celkem jasné. Jen mi není jasné jak takovou mednou komoru získat, znamená to vždy ponechat nástavek s medem ve včelstvu na přezimování? Nebo snad zimovat pouze na medu?

Zdravím.Na webu a na výstavě v Lysé nad Labem,jsem viděl vyvíječ aerosolu Grifin.Protože,se pomalu blíží sezóna,byl bych vděčen,za zkušenosti s ním.Nerad bych dopadl,jako kolega se Zalem.Předem děkuji.Petr.

"Bez nebo s mrizkou je o snusce a kondici vcelstva a to bude vzdy loterie a
trochu risk :-)"

-----------------------------------------------------------

V metodice včelaření bez mřížky se počítá s tím,že snůška stlačí plodové hnízdo do spodních partií,to platí v případě
jarní snůšky,ve spojení s panenským dílem v medníku a tzv.ztuštělými plásty to funguje.Problém nastává,pokud díky počasí snůška vypadne,nebo to včelstvo při jarním rozvoji neobsadí(slabé nebo se dostane do RN).Sám mřížky nepoužívám,a při medobraní nevytáčím,ale spíše odtáčím(odebírám po jednom nejhořejším NN,většinou už tam žádný plod není,problém nastává v případě silné nárazové snůšky-akát,v částečně zavíčkovaném plástu je v odkrytých buňkách med příliš řídký).
Mimochodem,teď je tady tak silná snůška z akátu,která navázala na odkvétající řepku,že včely jsou totálně zanesené a matky,i kdyby stokrát chtěly,tak nekladou,jednoduše nemají kam.Při důkladné kontrole jednoho včelstva jsem našel jednak matku,ale k ní pouhá 3 vajíčka,otevřený plod minimum,zavíčkovaného hafo.
Tady u mně za nekladení matek zcela určitě může snůška,nic jiného.Dokonce i oddělek na 3 plástech má všechno dokonale zanesené.

Zdraví Pavel

Tak to nějak bude. Přerušované plodování včelstva prodlužuje vývojový cyklus roztoče a jeho spad kolísá. Je třeba více pozorovat (včetně souvislostí) a nebát se komunikovat. Tady byla tato problematika tajné tabu a je třeba na nikoho nahoře nespoléhat (nikdo takový tu není), dívat se , zkoušet a výsledky si sdělovat, protože každý jsme v jiném prostředí s jinou včelou.

Prave, ze nachazel a vsude. Nerikam, ze za to muze chybejici mrizka nebo vcely - treba se to v pristich letech naucim delat lip. Nicmene zatim si myslim, ze jednodussi by pro me bylo davat kazdy tyden nastavek mezisten do plodiste a po 3 tydnech premistit nezakladene do medniku a nechat je na tom ustavet (Ale treba je to dalsi z mych vcelarskych omylu, ktery si pristi rok vyvratim) - zatim me vcely vodi na provazku, jak se jim zlibi a ja na to jenom koukam

Tomáš Heřman:
Bez nebo s mrizkou je o snusce a kondici vcelstva a to bude vzdy loterie a
trochu risk :-)
___________________________________________________________

:-)
S mednými komorami a s panenským dílem v medníku včelařím mimo jiné právě proto, abych to nebyla loterie, zda přijde snůška, nebo nepřijde a včely zaplodují medník.

MV

Já si myslím, že tyhle plodové vlny byly letos mnohem zřetelnější kvůli počasí, ochlazení dlouhodobé kolem 10st C zvláště u středních a slabších včelstev vede k omezení plodování. Do souvislosti s rojovou náladou to neumím dát, nemám s rojením problémy.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Roje a ?ly bez vaj??ek
> Datum: 11.6.2010 10:42:46
> ----------------------------------------
> "Opravte mě, prosím, jestli se mýlím, ale není právě tu, v těch "vlnách"
> riziko vzniku nerovnovážného stavu a později i RN, když vznikne přebytek
> tzv. "kojiček" a není dost larviček na krmení?"
>
> Taky si to myslím.
>
>
>

Prispeju taky svou zkusenosti z vysokych ramku 39x24. Letos jsem vcelaril bez mrizky a od kvetna pokazde prolezam 4 nastavky v kazdem vcelstvu ramek po ramku a hledam matecniky - pro me je jasna volba na priste - s mrizkou.
--------------------
Otázka je, jestli matečníky nacházíš. Tedy jestli je častější rojovka s mřížkou či bez mřížky.

Co pohled pod nástavek, pokud matečníky jsou, na víc jak 50% jsou dole. Ale to je jen odhad, matečníků zatím vidím jen málo.

Včelařím hlavně na 448x232 bez mřížky. S mřížkou bych to možná ani neuměl udržet bez rojovky. Nevýhoda je, že v roce jako byl vloni nevytočím skoro nic. Právě loňský rok mi ukázal výhodu "dadantů", tam včely tlačily med do medníků.
Letos zase naopak, měl jsem problém v květnu když se po ochlazení rozjela snůška přesvědčit včely, ať to ukládají do medníků a ne do plodiště. Ale to je možná spíše obdobím, kdy je snůška. V tomto případě už možná byla rozjetá rojovka. Až vyměním matky, uvidím, dost doufám, že i matky měly na snaze se rojit svůj podstatný vliv. A dojde ke zlepšení.

Karel

J. Matl:
Opravte mě, prosím, jestli se mýlím, ale není právě tu, v těch "vlnách" riziko vzniku nerovnovážného stavu a později i RN, když vznikne přebytek tzv. "kojiček" a není dost larviček na krmení?

___________________________________________________________

Taky si to myslím. Dokonce si myslím, že to včely dělají záměrně záměrně a plánovaně. Zaplňování plodiště zásobami, výpadky plodu při špatném počasí, kladení ve vlnách. Vždyť rojení je pro včelstva žádoucí.
Určitě jsou velké rozdíly v těchto projevech mezi tzv. málo rojivými a tzv. hodně rojivými včelstvy.

MV

U me se mi zda ze mrizka nekterym vcelam viditelne vadi. Pouzivam je nyni
uz jen obcas u VN ale nejak to neni uplne ono. Podezrivam tu zlutou
plastovou ze v tom ma taky trochu prsty, zelezna je lepsi.
Bez nebo s mrizkou je o snusce a kondici vcelstva a to bude vzdy loterie a
trochu risk :-)
T.H.



> Rozhodně netvrdím, že to bez nich nejde. Mnoho metodik se bez nich obejde.
>
> M.V.
>

Radek Hubač:
Tvůj původní e-mail vyzněl tak, že bez mřížky se dá včelařit v nízkých nástavcích jen s mednoukomorou... Proto jsem to tak napsal.
___________________________________________________________


Rozhodně netvrdím, že to bez nich nejde. Mnoho metodik se bez nich obejde.

M.V.

"Opravte mě, prosím, jestli se mýlím, ale není právě tu, v těch "vlnách" riziko vzniku nerovnovážného stavu a později i RN, když vznikne přebytek tzv. "kojiček" a není dost larviček na krmení?"

Taky si to myslím.

Myslim ze se nepletes.

T.H.


Opravte mě, prosím, jestli se mýlím, ale není právě tu, v těch "vlnách"
> riziko vzniku nerovnovážného stavu a později i RN, když vznikne přebytek
> tzv. "kojiček" a není dost larviček na krmení? Mimochodem ten "odpočinek v
> kladení nyní pozoruji také. A rovněž jsem si všiml, že jsou spíš zakladeny
> skupinky buněk na krajích starších plodových plástů než celé plochy nově
> vystavěných. Klidný weekend! Jiří
>
>

Tvůj původní e-mail vyzněl tak, že bez mřížky se dá včelařit v nízkých nástavcích jen s mednoukomorou... Proto jsem to tak napsal.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: NN a m??ka
> Datum: 11.6.2010 10:13:32
> ----------------------------------------
> Radek Hubač:
> Ahoj, nízkonástavkově včelařím a jediné co mě vzhledem k mému očekávání v
> souvislosti s mřížkou zklamalo je, že pokud chcete vytáčet první medy jako
> druhové, je mřížka potřeba, jinak i horní nízké nástavky při slabších
> snůškách bývají částečně zaplodovány. To o těch medných komorách neber
> vážně. Nejsou podmínou pro včelaření bez mřížky. Sám mřížku nikdy
> nepoužívám do konce řepky, pokud je při vytáčení nějaký rámek, který jsem
> si plánoval vzít, častečně zaplodován, tak ho nechám včelkám. Pokud je
> slabší snůška, tak vytočené nástavky po řepce dám nad mřížku, abych je mohl
> snadno začátkem července před gabonem odebrat, jinak u nás (sucho, písek,
> nížina) z pozdního medu nemusím mít nic.
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Medné komory berte vážně a nemusíte se potácet s takovými problémy. A
> hlavně se pak člověk nemusí strachovat z toho, zda nechal dostatek zásob po
> medobraní a zda včely dostatečně a včas nakrmil v podletí. Vloni jsem to
> zkusil i bez nich a výsledkem byl třikrát menší výnos z druhé snůšky. Druhá
> snůška je u mě slabá a nejistá. Na to jsem doplatil.
>
> Pokud včely nemají pořádné zásoby a ještě k tomu vypadne snůška, je
> zaděláno na veliký problém. Nejde jen o ztrátu v daném roce, ale i v roce
> následujícím (včelstva zimují podstatně slabší a je už lhostejné, zda je v
> podletí sebevíce nakrmíte… ten sestup je už nevratný). Hlad včely opravdu
> nedonutí více pracovat.
>
> M.V.
>
>
>

Opravte mě, prosím, jestli se mýlím, ale není právě tu, v těch "vlnách" riziko vzniku nerovnovážného stavu a později i RN, když vznikne přebytek tzv. "kojiček" a není dost larviček na krmení? Mimochodem ten "odpočinek v kladení nyní pozoruji také. A rovněž jsem si všiml, že jsou spíš zakladeny skupinky buněk na krajích starších plodových plástů než celé plochy nově vystavěných. Klidný weekend! Jiří
xxxxxxxxxxx

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 6. 2010
Re: Roje a úly bez vajíček (44987) (45008) (45078) (45090)
"Takže podíl vajíček a mladých larviček ku starším larvičkám a ku zavíčkovanému plodu se mění po dost velkých skocích."

Muze byt souvislost, ze bud se vyroji nebo kdyz ne tak si daji pauzu? Bylo
mi naznaceno, ze toto by mohla byt vlastnost silne rojivych matek. Co
myslis?

Ja si tech vln vsimam na podlozce - je to mozne? Zda se mi, ze padaji ve
vlnach jak se lihne plod...

T.H.

2010/6/11 Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>

> Pozoruji to již několik let, že v tomto období začíná cca 14 dnů pauza v
> kladení matky - po slunovratu výpadek zavíčkovaného plodu. Pokud se nejedná
> o následek vyrojení či výměny matky, jde o velmi cennou vlastnost, která je
> jednou ze součástí varroatolerance (viz primorska). Ti,kdo mají zájem, by
> měli takový materiál chovat a testovat.
>

Radek Hubač:
Ahoj, nízkonástavkově včelařím a jediné co mě vzhledem k mému očekávání v souvislosti s mřížkou zklamalo je, že pokud chcete vytáčet první medy jako druhové, je mřížka potřeba, jinak i horní nízké nástavky při slabších snůškách bývají částečně zaplodovány. To o těch medných komorách neber vážně. Nejsou podmínou pro včelaření bez mřížky. Sám mřížku nikdy nepoužívám do konce řepky, pokud je při vytáčení nějaký rámek, který jsem si plánoval vzít, častečně zaplodován, tak ho nechám včelkám. Pokud je slabší snůška, tak vytočené nástavky po řepce dám nad mřížku, abych je mohl snadno začátkem července před gabonem odebrat, jinak u nás (sucho, písek, nížina) z pozdního medu nemusím mít nic.

___________________________________________________________


Medné komory berte vážně a nemusíte se potácet s takovými problémy. A hlavně se pak člověk nemusí strachovat z toho, zda nechal dostatek zásob po medobraní a zda včely dostatečně a včas nakrmil v podletí. Vloni jsem to zkusil i bez nich a výsledkem byl třikrát menší výnos z druhé snůšky. Druhá snůška je u mě slabá a nejistá. Na to jsem doplatil.

Pokud včely nemají pořádné zásoby a ještě k tomu vypadne snůška, je zaděláno na veliký problém. Nejde jen o ztrátu v daném roce, ale i v roce následujícím (včelstva zimují podstatně slabší a je už lhostejné, zda je v podletí sebevíce nakrmíte… ten sestup je už nevratný). Hlad včely opravdu nedonutí více pracovat.

M.V.

Prispeju taky svou zkusenosti z vysokych ramku 39x24. Letos jsem vcelaril bez mrizky a od kvetna pokazde prolezam 4 nastavky v kazdem vcelstvu ramek po ramku a hledam matecniky - pro me je jasna volba na priste - s mrizkou.

"Pozoruji to již několik let, že v tomto období začíná cca 14 dnů pauza v kladení matky - po slunovratu výpadek zavíčkovaného plodu. Pokud se nejedná o následek vyrojení či výměny matky, jde o velmi cennou vlastnost, která je jednou ze součástí varroatolerance (viz primorska). Ti,kdo mají zájem, by měli takový materiál chovat a testovat."

Mě to připadá, že včely mají dvojí režim plodování, jeden v době, kdy se rozvíjejí, od předjaří do toho cca června a potom rozvíjející se oddělky a druhý později, když udržují počet nebo později snižují.
V prvním režimu matka klade v dávkách, během krátké doby zaklade nějaké souvislé včelami připravené plochy a mezi tím klade jen málo. V předjaří je dávka třeba jen 1 - 2 dm2, v květnu to je třeba najednou několik plástů 39x24. Takže podíl vajíček a mladých larviček ku starším larvičkám a ku zavíčkovanému plodu se mění po dost velkých skocích. Po vrcholu potom klade plynule, má nějaké plodiště na 10 - 15 plástech 39x24 a po těch plástech neustále pendluje, ale už neklade po skocích, ale průběžně po menších několikadecimetrových plochách.

No, vyrojení je u mně málo pravděpodobné, minimálně bych si při pravidelných prohlídkách všiml matečníků.
Plodových vln jsem si všiml taky, podle mně to možná je jen projev toho, že matka klade rychleji než se včelstvo stíhá rozšiřovat. Vypadá to tak, že matka v nějakém vzepětí během dvou tří dnů zaklade až na rohy a kraje 3 - 6 plástů 39x24, další volné plásty nemá a tak několik dnů jen pendluje na zakladených plástech s mladým i starým plodem a klade na okrajích toho plodu desítky buněk, které z nějakých důvodů nezakladla předtím. Za dalších několik dnů se hromadně z několika zavíčkovaných plástů vylíhnou včely, plus se tím včelstvo rozšíří a obsadí další plásty v spodním nástavku matka nějaký den počká, až tyto plásty včely připraví a potom zase hromadně zaklade těch několik plástů.
Někdy ale mně to připadá, jako by matka místo přestěhování na další volné plásty v dalším nástavku preferovala pendlovat na těch už zakladených plástech a klást vajíčka do zbytků volných buněk v rozích plástu a podobně.

Kdyz potrebuji dilo hobluji i bunky a stavi ze stareho vosku.

Letos jsem si stavby hodne vsimal, hraju si s volnou stavbou. Rozdil vosku
se da pozorovat v nekterych okamzicich i na stavebnich ramcich, mas dilo
bile a dilo tmavsi. Je to zdrejme dano dobou kdy vcely stavi, ci spis tim
zda maji podminky pro poceni vosku (mlade vcely, teplo). Z jara nektera
vcelstva stavela trubcinu nejprve z tmavsiho vosku (ne uplne bily). I nyni
kdy je pekna snuska jedno vcelstvo, ktere ma problem stavi z tmaveho vosku
tj. obira mustky atd. Toto delaji i oddelky dokud nemaji mlade vcely a
pritom potrebuji dilo.

Co jsem si vsiml tak je rozdil zda stavi uvnitr hnizda ci na periferii,
mluvim o stavbe na jare kdy neni tolik teplo a neni dostatek poticich se
vcel :-). Na periferii je to obcas z tmavsiho dila, uvnitr hnizda je dilo
krasne bile - viz SR vlozene na jare do hnizda. Toto bylo velmi markantni u
nazebrovanych vcelstev, ktere stoupaji vzhuru a casto tam stavily z
tmavsiho, bily vosk prisel mnohem pozdeji. Rojovky presly zda se v pohode
a ja se tesim jak to dopadne - byl by to super vtip na jeden zasah a bez
nervu mit med :-))

S koncem destu zacla snuska, pekna, v prosklenem ule vcelstvo na 6NN
obsedalo 4 spodni nahrou moc nechtelo, byl jsem z toho takovy rozladeny ze
to nedopadne. Nahore v 5 a 6NN mely cca 3 souse na nastavek jako
zebrik, zbytek prazdne ramky pro volnou stavbu. Za 5 dni je az na dva
krajni ramky 5NN postaven a 6ty pomalu take, prvni volny plast byla
trubcina a ihned ji zabouchaly medem, pak uz jen nadherna delnicina jak kdyz
streli :-) Kazdy den to krasne nyni roste.V 6NN stavbu nevidim dal jsem tam
kryci souse na kraj, skoda, ale zas vidim, ze jsou plne nektaru. Je radost
videt tu aktivitu kdyz to dava, proste vcely umi maknout kdyz maji duvod.
(hlavne mi nepiste o kolik medu jsem se stavbou pripravil... )

V prosklenem vidim i to jak preferuji tmavsi dilo a to ze kdyz to dava
zaflakaji kazdou bunku. V 1NN uplne dole je za oknem tmavsi plast - je
narvany nektarem, ve 2NN je svetly a tam je nektaru mene. Aby vyuzivaly
krajni plast spodniho nastaveku se nejspis nestava moc casto, vidim to
prvne.

Vzpominam na dedu kdyz mi rikal v cervnu - oni ti tak budou stavet ty ...
:-) Je to rozdil vcelstvo v nastavkach a vcelstvo v dvouprostoru, je to
velke zvire to vcelstvo :-)

T.H.




> Tak to slyším prvně. Nechápu proč by pracně hoblovaly vosk z buńek Když ho
> mladší včely stejně produkují. V přírodě se totiž žádné neužitečné věci
> nedějí.
>
> Pepan
>

Pozoruji to již několik let, že v tomto období začíná cca 14 dnů pauza v kladení matky - po slunovratu výpadek zavíčkovaného plodu. Pokud se nejedná o následek vyrojení či výměny matky, jde o velmi cennou vlastnost, která je jednou ze součástí varroatolerance (viz primorska). Ti,kdo mají zájem, by měli takový materiál chovat a testovat.

Ahoj, nízkonástavkově včelařím a jediné co mě vzhledem k mému očekávání v souvislosti s mřížkou zklamalo je, že pokud chcete vytáčet první medy jako druhové, je mřížka potřeba, jinak i horní nízké nástavky při slabších snůškách bývají částečně zaplodovány. To o těch medných komorách neber vážně. Nejsou podmínou pro včelaření bez mřížky. Sám mřížku nikdy nepoužívám do konce řepky, pokud je při vytáčení nějaký rámek, který jsem si plánoval vzít, častečně zaplodován, tak ho nechám včelkám. Pokud je slabší snůška, tak vytočené nástavky po řepce dám nad mřížku, abych je mohl snadno začátkem července před gabonem odebrat, jinak u nás (sucho, písek, nížina) z pozdního medu nemusím mít nic. Dělával jsem to taky z toho důvodu, že jsem zimoval na 4 NN a to hlavně z toho důvodu, že se snažím používat panenské souše na med a nechtěl jsem je nechávat v době léčení kvůli chemii ve včelách. Letos nevím, co nakonec provedu, láká mi jim nechat klidně 6 nástavků, ale to léčení mně vadí. Asi nakonec bude kompromis - 5 nástavků, v říjnu spodní odebírám na vyvaření vosku ( mám zvedák na úly) a na jaře zase budou holky muset stavět.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: netludek <netludek/=/seznam.cz>
> Předmět: m??ka
> Datum: 11.6.2010 08:19:04
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> letos jsem se rozhodl, že celý svůj včelařský arsenál zmodernizuji a přejdu
> kompletně na nízkonástavkové včelaření, konkrétně z Tachovských
> nástavkových na Langstroth. V současnosti mám 10 produkčních včelstev
> jejižch stav bych chtěl během příští sezony zdvojnásobit. Stanoviště 550
> n.m. je bohaté jak na jarní tak na letní snůšku. Zajímalo by mě jaké jsou
> vaše zkušenosti se včelařením bez mřížky a s mřížkou a ocením i další
> užitečné rady na téma NN včelaření (zde jsem zatím praktický zelenáč).
> Děkuji Luděk
>
>
>

Vaše včely jsem neviděl, ale když je tam kopa zásob a žádné larvičky, řekl bych, že na 90% je včelstvo odrojené. Plodová zkouška - tak se říká tomu vložení rámku s otevřeným plodem je dobrá věc, ale ne nutná. Pokud včely otevřete a jsou klidné a potichu, matka tam je a nehrabejte se v nich.Raděj vytočte med a vložte souše od medu do plodového hnízda, aby měla matka kde klást. Pokud zvedají zadečky, bzučí a intenzivně mávají křídly jsou pravděpodobně osiřelé, nebo zrovna je matka kolem proletu -jako začátečník to nemusíte dobře odlišit, pak je plodová zkouška na místě. Řešení osiřelců v této době je hrozně jednoduché. Předpokládám, že každý včelař udělal alespoň 100% oddělků ( jinak to je pro mě brtník a ne včelař) a tak raděj dříve než později (riziko vzniku trubčic) spojit s pěkným oddělkem s mladou oplodněnou matkou. Hlavně je všechny pořád neprohlížejte, chudáci včely pak musí po Vás pořád jen uklízet a nemůžou pracovat...
Konečně zítra uvidím po 3 týdnech svoje včelky, tak dám vědět jak to všechno vypadá.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Roje a ?ly bez vaj??ek
> Datum: 11.6.2010 05:51:13
> ----------------------------------------
> "Dobrý den,
> díky všem za rady, včera jsem byl ve včelách s kolegou a polovina neměla
> žádná vajíčka ani larvičky, přitom všude spousta zásob. Poradil mi dát do
> nich plást s vajíčky od jiného včelstva a pak koukat, jestli včely narazí
> matečníky. Matky jsme mezi tolika včelami nenašli a tak třeba ani nemají
> matku. S pozdravem Pavel Č."
>
> Zdá se, že budu muset trochu korigovat názory. Dříve jsem si myslel, že
> když je ve včelstvu matka, zásoby v dostatečném množství nad minimálním a
> venku normální prostředí s nějakou nabídkou květů coby snůšky, tak matka
> klást nepřestane i při horším počasí. Kdy mají včely jen jednou za nějakou
> dobu v přestávce mezi špatným počasím možnost vyletět ven. A že mechanismus
> toho, jak matky v květnu přestanou klást je výhradně jen ten, že včelám
> kvůli špatnému počasí klesne množství zásob pod minimální mez nebo je
> dokonce spotřebují všechny a teprve potom včelstvo přestane chovat plod.
> Nyní to vypadá tak, že stačí delší doba mizerného počasí, a to i v květnu,
> kdy se včely mají prudce rozvíjet a dosáhnout vrcholu a včely obecně na to
> zareagují přestávkou v plodování....
>
>
>

netludek:
Zajímalo by mě jaké jsou vaše zkušenosti se včelařením bez mřížky (...)
___________________________________________________________

Při včelaření s mednými komorami a s panenským dílem v medníku v tom nevidím problém.

M.V.

Zdravím,
letos jsem se rozhodl, že celý svůj včelařský arsenál zmodernizuji a přejdu kompletně na nízkonástavkové včelaření, konkrétně z Tachovských nástavkových na Langstroth. V současnosti mám 10 produkčních včelstev jejižch stav bych chtěl během příští sezony zdvojnásobit. Stanoviště 550 n.m. je bohaté jak na jarní tak na letní snůšku. Zajímalo by mě jaké jsou vaše zkušenosti se včelařením bez mřížky a s mřížkou a ocením i další užitečné rady na téma NN včelaření (zde jsem zatím praktický zelenáč). Děkuji Luděk

Přestávka v plodování mohla být způsobena odrojením. V tom mizerném květnovém počasí včely vylehávaly v úlech a bylo naraženo dosti matečníků. Vyletovaly pidirojíčky a u mne odlétávaly daleko a tím pádem v sousedních zahradách nezjistitelné. U dvou včelstev byla přestávka hodně velká a začal jsem shánět matky. Při včerejší kontrole se mi značně ulevilo. V obou včelstvech matky jsou. Jedna je ještě štíhlá. Druhá je již pěkně zaoblená, jako pořádná mamina. Již se těším na příští kontrolu, jsem zvědav jak budou klást. A ve vašem případě se mohlo také včelstvo odrojit pidirojem a v případě, že tam matka skutečně není - provést opatření v podobě plodové zkošky.

Ať se daří P.J.

Zdá se, že budu muset trochu korigovat názory. Dříve jsem si myslel, že když je ve včelstvu matka, zásoby v dostatečném množství nad minimálním a venku normální prostředí s nějakou nabídkou květů coby snůšky, tak matka klást nepřestane i při horším počasí.
-------------------------------------------
U normálních včelstvech to ani nepozoruji, ale jak chodím pro plemenivo, mám takový pocit, že matka klade ve vlnách.

Jednou jen zavíčkovaný plod, a vajíčka a nic mezi tím, (a larvičky jako naschvál žádné) - to byla situace před 13 dny.
Včera jsem tam šel znova a vidím jen zavíčkovaný a všude sladina. A i když by tam nějaké místo bylo, tak stejně neklade. A to ji tam pokaždé vidím.
U druhé ins. to bylo před 13 dny stejné, ale aslespon pár decimetrů larviček se našlo. Včera jsme už od ní nechtěl larvit, tak jsem se v nich nehrabal a nevím.

Karel

"Matky jsme mezi tolika včelami nenašli a tak třeba ani nemají matku"

----------------------------------------------------------

Hučí?Pobíhají po česně a přední stěně úlu?To je totiž jeden z příznaků osiřelosti.
Pavel

"Dobrý den,
díky všem za rady, včera jsem byl ve včelách s kolegou a polovina neměla žádná vajíčka ani larvičky, přitom všude spousta zásob. Poradil mi dát do nich plást s vajíčky od jiného včelstva a pak koukat, jestli včely narazí matečníky. Matky jsme mezi tolika včelami nenašli a tak třeba ani nemají matku. S pozdravem Pavel Č."

Zdá se, že budu muset trochu korigovat názory. Dříve jsem si myslel, že když je ve včelstvu matka, zásoby v dostatečném množství nad minimálním a venku normální prostředí s nějakou nabídkou květů coby snůšky, tak matka klást nepřestane i při horším počasí. Kdy mají včely jen jednou za nějakou dobu v přestávce mezi špatným počasím možnost vyletět ven. A že mechanismus toho, jak matky v květnu přestanou klást je výhradně jen ten, že včelám kvůli špatnému počasí klesne množství zásob pod minimální mez nebo je dokonce spotřebují všechny a teprve potom včelstvo přestane chovat plod.
Nyní to vypadá tak, že stačí delší doba mizerného počasí, a to i v květnu, kdy se včely mají prudce rozvíjet a dosáhnout vrcholu a včely obecně na to zareagují přestávkou v plodování....

"Druhá věc je, proč jsou i uzávěry plodu tmavší, byť by ten plod byl na
mezistěně :-)?"
Tmavší je snad na starším díle, ale zde nic takového nevidím.

http://leteckaposta.cz/394613520
B,V,"

Vyfotografovaný plást ale není plodový, je to plást se zásobami.

Druhá věc je, proč jsou i uzávěry plodu tmavší, byť by ten plod byl na
mezistěně :-)?"
Tmavší je snad na starším díle, ale zde nic takového nevidím.

http://leteckaposta.cz/394613520
B,V,

Matky jsme mezi tolika včelami nenašli a tak třeba ani nemají matku.
___________________________________________________________

Byly tam matečníky, nebo nebyly?

M.V.

Dobrý den,
díky všem za rady, včera jsem byl ve včelách s kolegou a polovina neměla žádná vajíčka ani larvičky, přitom všude spousta zásob. Poradil mi dát do nich plást s vajíčky od jiného včelstva a pak koukat, jestli včely narazí matečníky. Matky jsme mezi tolika včelami nenašli a tak třeba ani nemají matku. S pozdravem Pavel Č.

třetí možnost je dát to včelám přebrat a schovat si to na krmení místo slámy...

"Proč je vosk víček částečně i z plástu?
Kdo z vás umí sundal víčka tak, aby skutečně nezabral nikdy nejvrchnější
hranu buněk?

Druhá věc je, proč jsou i uzávěry plodu tmavší, byť by ten plod byl na
mezistěně :-)?"

Já myslím, že včelky kašlou na včelaře, co by se jim líbilo, aby vosk z víček byl panenský. Když na něco potřebují vosk, tak v okruhu řekněme dvou centimetrů oberou včely, co ho právě tvoří a když nestačí, oberou "přebytečný" materiál ze stávající stavby. Krásně je to vidět třeba když se do prostoru stavebního rámku, kde je panenský vosk dostane nějaký kousek starého tmavého vosku. Při víčkování zásob potom na víčka vedle nového vosku zřejmě použijí voskové "límce" které jsou na začátku buněk zvenku na plástech a které ty buňky vyztužují. Ostatně víčka vyztužují ty buňky taky, a možná i více, než ty límce.
Otázka je potom, až se plást odvíčkuje a víčka jsou pryč, kde včely seberou ten vosk, kterým opravují odvíčkované plásty, vytáhnou zkrácené buňky a udělají na jejich vrchu znova ten límec.....
Co se týká plodu, to nevím. Možná, že včely vybírají z buňky zakuklující se larvy nějaký nevoskový materiál a ten zapracují do vosku do víček.....

Proč je vosk víček částečně i z plástu?
Kdo z vás umí sundal víčka tak, aby skutečně nezabral nikdy nejvrchnější
hranu buněk?

Druhá věc je, proč jsou i uzávěry plodu tmavší, byť by ten plod byl na
mezistěně :-)?

Arnošt

Dne 10.6.2010 17:39, R. Poláek napsal(a):
> "Tak to slyším prvně. Nechápu proč by pracně hoblovaly vosk z buńek Když ho
> mladší včely stejně produkují. V přírodě se totiž žádné neužitečné věci
> nedějí"
>
> Moje včelky mají víčka barvou obvykle podle barvy plástu, akorát trošku
> světlejší. Vyvařený vosk z víček je znatelně lepší než vosk z plástů, ale
> barva ukazuje, že velké procento , odhaduji tak polovina, je použitý a
> přepracovaný vosk z plástů. Na mezistěny z vlastního vosku jsou víčka
> ideální,ale nikdy by jsem tento vosk nedoporučil do potravinářství, tam by
> měl jít jen vosk z panenského nezakladeného voští.
> Jedině že by moje včelky používaly na víčka skutečně jen panenský vosk, ale
> v rámci nějakého maskování a podobně by ten vosk barvily do tmava. Jenomže
> co jsem se díval, moje zásoby všelijakých barviček a fixů jsou nedotčeny a
> ani naši sousedi se nezmínili, že by jím nějak záhadně mizely barvy, tak
> nevím, kde by ty barvy braly.....
>

"Tak to slyším prvně. Nechápu proč by pracně hoblovaly vosk z buńek Když ho mladší včely stejně produkují. V přírodě se totiž žádné neužitečné věci nedějí"

Moje včelky mají víčka barvou obvykle podle barvy plástu, akorát trošku světlejší. Vyvařený vosk z víček je znatelně lepší než vosk z plástů, ale barva ukazuje, že velké procento , odhaduji tak polovina, je použitý a přepracovaný vosk z plástů. Na mezistěny z vlastního vosku jsou víčka ideální,ale nikdy by jsem tento vosk nedoporučil do potravinářství, tam by měl jít jen vosk z panenského nezakladeného voští.
Jedině že by moje včelky používaly na víčka skutečně jen panenský vosk, ale v rámci nějakého maskování a podobně by ten vosk barvily do tmava. Jenomže co jsem se díval, moje zásoby všelijakých barviček a fixů jsou nedotčeny a ani naši sousedi se nezmínili, že by jím nějak záhadně mizely barvy, tak nevím, kde by ty barvy braly.....

"Dobrý den, jsem včelař začátečník a dostal jsem 3 prázdné nástavkové úly rm. 39x24, proto jsem objednal na červenec 3 oddělky na 9 rámkách od místního včelaře. Co mám všechno udělat, aby mi včelstva v pořádku přezimovala? A jak poznám, že matky v oddělcích jsou mladé a ne staré? Děkuji všem za cenné rady "

Nedělat z toho žádnou vědu, minimálně aspoň do doby krmení na zimu v srpnu. Včelky mají pořád ty správné instinkty k přežití, včelař se jen musí starat, aby nešel proti nim.
S oddělky se nedělá nic jiného než že postupně odchovávají plod a zvětšují se, až v době krmení na zimu by měly plně obsazovat 2 nástavky po 10 rámcích 39x24 nebo podobný prostor, pokud ne větší.
Potřebují jen do srpna zajistit mírný každodenní přísun sladiny, což na dobrém stanovišti zajistí slabá až střední snůška. Pokud na tom stanovišti do srpna není, je třeba pokrmovat. Na každý plást 39x24 obsazený včelami by mělo být z toho každodeního přísunu sladiny v úlu takových 0,3 - 0,5 kilo zásob, aby matka kladla a oddělek se zvětšoval.
Dále potřebují v určitých případech ochranu před vylupováním, takže přiměřeně malé česno, ideální bude otevřené očko a zavřené česno ve dnu.
A to je do doby krmení na zimu všechno.
Ještě bude asi vhodné sehnat k těm 9 plástům oddělku dalších odhaduji 5 - 6 už vystavených plástů 39x24, 11 mezistěn by asi do srpna už vystavit nestihly, ale není to zásadní podmínka,pár nevystavených mezistěn v spodním nástavku přes zimu žádný zásadní problém včelám nedělá.

"Další joní ve Vašem případě může hrozit, nemůžu souhlasit s názorem, že kupované matky jsou dobré jen pro velkochovatele a ty co chtějí hodně medu. Je to právě o vlastnostech, pokud máte bodavé, rojivé a jinak špatné včely př. se zvápenatěním, netrapte se svými pokusy kupte matku od slušného chovatele a uvidíte rozdíl."

Jasně, že pokud jsou včely nějak výrazně nevhodné, je rychlejší koupit matku, která je na tyto vlastnosti už vybraná než odchovávat a vybírat třeba pár let. Na druhé straně pokud se nenaučíte se včelami zacházet a jejich kvalitu udržovat, průběžně množit matky, brakovat ty špatné, nebudete moct včelařit nijak jinak, než že si budete muset pravidelně každý rok či každý druhý rok kupovat pořád další a další matky.
Záleží, který má být ten "pravý" chov. Jestli nové matky furt kupovat nebo držet v chovu nějakou linii a historii.
V analogii třeba s drůbeží, jestli je ten pravý chov každý rok kdesi koupit nové brojlery, kdo je nabídne nejvýhodněji a potom je pomlátit a nastrkat do mražáku, takový chov vyjde přepočítán na peníze nejvíc ekonomicky. Nebo držet v baráku nějakého plemenného kohouta a slepice, vybírat toho nejvhodnějšího, vést ty vlastnosti třeba nějakým žádoucím směrem 10, 20 nebo i více let, mít prostě ty "svoje" a ne nějaké brojlery každý rok úplně jiné a od toho, kdo je prodá nejlevnji.
Já třeba odchovávám včely stále dál, matku kupuji jednou za mnoho let a nejméně 20 let jsem nemusel brakovat včely kvůli divokosti, kvůli zvápenatění, kvůli opouštění plodu při rozebírání včel, všechno toto je u mně, i když matky nekupuji a odchovávám, dlouhodobě v normě. Možná kromě rojení, tam se ale rojivá včelstva odrovnají samovolně. Tím, že je nezvládnu a roj uletí. Jediný důvod, pro který brakuji, jsou nedostatečné výnosy či nedostatečná živost měřená rychlostí odběru cukru na podzim nebo menší odolností k vylupování.
Matku jsem naposledy kupoval někdy před těmi 20 lety a příměs nové krve zaznamenal asi před 5 lety, kdy v rojovém roce jsem sebral roj jednoho souseda, který o něho nejevil zájem, neměl ho pravděpodobně už kde dát....A měl kupované matky......
Je fakt ale, že momentálně nevčelařím s desítkami včelstev a pro výdělek, mám jen pár včelstev. Pokud bych rozšiřoval na ty desítky včelstev, asi bych o občasném nákupu nějaké plemenné matky uvažoval.

Tak to slyším prvně. Nechápu proč by pracně hoblovaly vosk z buńek Když ho mladší včely stejně produkují. V přírodě se totiž žádné neužitečné věci nedějí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: odv??kova?
> Datum: 10.6.2010 14:19:50
> ----------------------------------------
> ") Vytaví se čím se získává vosk bez rezudií léčiv Je pak vhodný př, na
> vymazání plechu při pečení cukroví nebo na výrobu mezistěn."
>
> Včely ale používají na víčka hlavně vosk z buněk plástů, takže z běžných
> tmavších plástů budou ve víčkách rezidua v jen trošku menším množství jako
> v tom plástu.......
>
>
>

Jestli jsem pochopil dobře Váš problém, tak bych klidně v první fázi usadil ty dva roje. Po pořízení nové matky, můžete v některém z rojů, kde najdete matku, matku vyměnit. Doporučuji přitom hruď utracené matky otřít o přidávací klícku ( ve které nebudou doprovodné včely, jen matka ), výrazně to zvýší jistotu přijetí. Po přijetí matky a rozkladení můžete Ty Vaše rojivky prohlédnout a pokud budou míd plod (tzn. pravděpodobně jednu matku) tak najít a zabít matku a spojit přes noviny. Další joní ve Vašem případě může hrozit, nemůžu souhlasit s názorem, že kupované matky jsou dobré jen pro velkochovatele a ty co chtějí hodně medu. Je to právě o vlastnostech, pokud máte bodavé, rojivé a jinak špatné včely př. se zvápenatěním, netrapte se svými pokusy kupte matku od slušného chovatele a uvidíte rozdíl.
Radek Hubač
učitel včelařství
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Hanka <hanicka23/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: p?emeten? na mezist?ny
> Datum: 10.6.2010 12:35:57
> ----------------------------------------
> Pane Poláčku, mockrát děkuji za obšírnou odpověď.
> Oddělek bohužel nemohu dělat, neboť po prohlídce o minulém víkendu jsem nenašla
> žádný plod, jenom matečníky (možná už byly prázdné). A opět byly dva menší roje
> na stromě. Bojím se, aby rojení nepokračovalo až do úplného vyprázdnění úlu.
> Zásob mají asi 15kg.
> Na smetenec (stmelení 2 dny) mi zase nevychází čas, protože přijíždím v pátek
> večer a odjíždím v neděli.
> Tak snad to přemetení se starou matkou by pomohlo. Med v tuto chvíli neřeším.
> s pozdravem HK
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: p?emeten? na mezist?ny
> > Datum: 10.6.2010 12:00:11
> > ----------------------------------------
> > "prosím o radu, zda je v hodné v tuto dobu provést přemetení včelstva na
> > mezistěny přes mateří mřížku a současně přidat do včelstva novou kladoucí
> > matku z vyššího chovu. Přidávat samozřejmě v klícce."
> >
> > K tomu bych řekl, že pokud má být ta výměna přímo jako protirojová
> > prevence, tak mně připadá, že už je na to pozdě. Co se chtělo vyrojit, se
> > už vyrojilo a zbytek už se rojit nebude nebo jen velmi málo.
> > Pokud to má být preventivní výměna nevhodné matky, tak asi vhodnější čas
> > bude na konci léta, někdy v druhé polovině července nebo na začátku srpna.
> > Protože v červnu a na začátku července ještě může být nějaká snůška, která
> > by vylepšila letošní aspoň tady na severní Moravě mizernou bilanci.
> > Smetením na mezistěny a výměnou matky další snůška na až měsíc prostě
> > vypadne.
> > Já bych koupenou matku, pokud je už domluvená na teď, usadil do oddělku či
> > do menšího smetence a s přemetením s výměnou matky bych počkal na konec
> > snůškového období.
> > Nebo včely v tuto dobu jen přemetl se starou matkou a vlastní výměnu matky
> > a spojení včelstva s oddělkem udělal na podzim.
> >
> >
> >
>
>
>

Dobrý den, na Vašem místě bych požádal prodávajícího, zvláště, když píšete, že je místní. Starou matku od mladé nepoznáte, důvěřujte. Mezi včelaři se snažíme spíše pomáhat, zvláště začátečníkům.
Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tom furz <furz/=/seznam.cz>
> Předmět: za??te?n?k
> Datum: 10.6.2010 15:18:35
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jsem včelař začátečník a dostal jsem 3 prázdné nástavkové úly
> rm. 39x24, proto jsem objednal na červenec 3 oddělky na 9 rámkách od
> místního včelaře. Co mám všechno udělat, aby mi včelstva v pořádku
> přezimovala? A jak poznám, že matky v oddělcích jsou mladé a ne staré?
> Děkuji všem za cenné rady
>
>
>
>
>
>
>
>

Dobrý den, jsem včelař začátečník a dostal jsem 3 prázdné nástavkové úly rm. 39x24, proto jsem objednal na červenec 3 oddělky na 9 rámkách od místního včelaře. Co mám všechno udělat, aby mi včelstva v pořádku přezimovala? A jak poznám, že matky v oddělcích jsou mladé a ne staré? Děkuji všem za cenné rady

") Vytaví se čím se získává vosk bez rezudií léčiv Je pak vhodný př, na vymazání plechu při pečení cukroví nebo na výrobu mezistěn."

Včely ale používají na víčka hlavně vosk z buněk plástů, takže z běžných tmavších plástů budou ve víčkách rezidua v jen trošku menším množství jako v tom plástu.......

Jsou dvě možnosti
1) může se sníst.
2) Vytaví se čím se získává vosk bez rezudií léčiv Je pak vhodný př, na vymazání plechu při pečení cukroví nebo na výrobu mezistěn.

Menšík

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: mirek <rathouzsky.miroslav/=/volny.cz>
> Předmět: odv??kova?
> Datum: 10.6.2010 10:58:49
> ----------------------------------------
> Zajímá mě,když se odvíčkovavá co se děje s voskem s víček.
>
>
>

Protirojový oddělek nemusí mít žádný plod, podstatné je, že má nějaký matečník s matkou.
Rojící včelstvo se prostě rozdělí, většina rámků z plodiště s většinou matečníků a včelami se prostě přendá do nového nástavku coby oddělek,v původním úlu zůstanou z bývalých plodových plástů tak dva s nejméně dvěma matečníky, zbytek v úlu i oddělku se doplní plásty a mezistěnami.
V oddělku tak rojová nálada zmizí, zalétané létavky se vrátí do původního úlu a zůstanou jen mlaďušky a rojové včely. Rojové včely v oddělku vlivem šoku z přendávání plástů a z nového úlu ztratí rojovou náladu, v původním úlu taky zmizí rojová nálada, protože většina rojových včel je v oddělku, tak v obojím včely vyberou z matečníků a vylíhlých matek jednu nejlepší a rojení ukončí.
Aby to dobře fungovalo, vložené mezistěny byly vystaveny, vybraná matka se co nejdřív oplodnila a rozkladla, potřebují včely stálý přísun sladiny, buď trvalou stálou slabší snůšku nebo pokrmování....