78405

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Pavel Streit (78.136.165.47) --- 2. 7. 2010
Re: zasílání matek (12261) (12264) (12265) (12270) (14077) (45640) (45644) (45662)

Zdravím vás,
Pokud mi pošta vždy doručila matky F1, bylo to vždy do 2-4 dne od odeslání. Co by pošta měla dělat je jasné, otázka je realita.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 7. 2010
Zavíječi v plastu

Chtěl bych se zeptat na zkušenosti, kdo skladoval voští v plastové nádobě a dostal se do ní a rozmnožil se tam zavíječ?
Zůstala ta plastová nádoba nepoškozená nebo byla pohryzaná zakuklujícími se larvami?
Nebo bude nutné ty zbytky ve vědru nějak sířit či chránit kyselinou mravenčí nebo octovou?
Uvažuji totiž o hromadění zbytku z vyvařování voští v plastových vědrech, ty se ale musí po vyvařování rozdrobit a nejméně několik dní sušit pod střechou, jinak by v uzavřeném vědru masivně zplesnivěly. A při tom nejspíš budou ty zbytky napadeny zavíječem. Mám zkušenosti, že zavíječ v uzavřené nádobě vyčerpá kyslík a pak hyne, ale ještě stihne nějakou generaci larev a kukel a tak by mohl to vědro poškodit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 2. 7. 2010
Re: nic nového pod sluncem (45656) (45659)

>Takže pochybuji, že nějaký Aristeus nebo nějaký jiný Řek před 600-ti lety př.Kr., je coby vynálezce veden v U.S. patentových věstnících. To jsou nyní jen historické fragmenty a prameny. _gp_<
------------------------------------------------------------
To je bohužel pravda. Mnoho kradených myšlenek je vedeno v U.S. a bohužel, nejen U.S. patentových věstnících. Který patentový úřad by se za peníze zabýval historií a skutečným duševním vlastnictvím ??? Holt, kdo dřív na patentový úřad přijde ten dřív mele. Ti kteří zemřeli dříve mají smůlu a nebo i z nás již srandu? Zaslouží však alespoň naši úctu.
JK


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: zasílání matek (12261) (12264) (12265) (12270) (14077) (45640) (45644)



Toto tady loni řešil J. Danihlík (vcelimed.blogspot.com) ale z pohledu
povinosti pošty doručit zásilku do druhého dne. Mrkněte na jeho web, je
tam myslím více info.

petr j.



Streit Pavel napsal(a):
> Zdravím vás,
>
> Předpisy pro přepravu včel nemá. Vypadla tam klauzule o přepravě tohoto
> zboží. Ikyž tam chovatel napíše živé včely, mohou se k tomu chovat stejně
> jak k balíku, se kterým hrají fotbal, zvláštní přístup při doručování včel
> nemají. Je to jen na dobré vůli pracovníků pošty při převozu z místa na
> místo. Vím to od naší vedoucí pošty.
> Zdraví P.S
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: cukr a svaz (45336) (45360) (45362) (45379) (45383) (45392) (45394) (45398) (45400) (45401) (45436) (45476) (45505) (45590) (45592) (45658)

No pane Jirko. Podle mého názoru a statistik, je poměr mezi malými a
velkými včelaři jak v Evropě, tak na americkém kontinentě shodný. Nebo
si snad myslíte, že v Americe jsou jen velkovčelaři, kteří mohou být
nositeli a šířiteli bakterií? V přístupu a řešení jsou tam včelaři
také hodně poučeni a mají své veterinární, tj. úřední postupy. Nemohou
si tam včelaři dělat co se jim zlíbí. Oheň tam samozřejmě také platí
na mor jako u nás v Evropě.

_gp_

2.7.10, Jirka <e-mail/=/nezadan>:
> ...Mor včelího plodu, Histolysis infectiosa perniciosa larvae, Pestis
> apium americana , je
> nebezpečné onemocnění včely medonosné...
>
> Už v názvu je zakódováno, kde bylo toto onemocnění poprvé zjištěno - tedy v
> americe. A co k němu vedlo a vede víme dnes všichni - nedostatečná obnova
> díla, jinými slovy pokusy o vyšší zisky (intenzifikace). Tolik mé podklady.
>
> -----------------------------------------------------------
> Co řeknete nato, že takovou hypotézu může říci i americký velkovčelař o
> českém malovčelaři? Podkladů by na takové tvrzení narozdíl od Vás, měl
> určitě dostatek!
>
> _gp_
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45642) (45649) (45652) (45654) (45657)

Diky za vysvetleni,

ten defekt, zacatecnicky problem bych jako problem vubec nevidel, aspon ne v
plodisti, spise naopak. Rovnomerne odebirani materi kasicky muze byt mozna
velmi prospesne...
Byla by to sranda kdyby nam zacatecnicky problem pomohl... :-)

T.H.


2010/7/2 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Nemám volnou stavbu, mám jen občas defektní dílo, protože byl v
> minulých sériích výroby mezistěn u mne začátečnický problém. Osobně mi
> malé plochy trubčin nevadí, mám tak ohraničená místa na souších v
> úlech vedle dělničiny. Možná je tu hypotéza, že toto koncentruje
> pravděpodobně samičky i na menší místo(a) v úlech pro vhodnější a
> přesnější detekce. O nic ale mimořádného z mého pohledu ale nejde.
>
> Zájem o jiné statě v příspěvcích mne těší. Jde vidět, že lidé jsou
> ještě zvídaví a přemýšlí o problému.
>
> _gp_
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: nic nového pod sluncem (45656)

To je sice nepopíratelné, ale p. Lorenzo byl a je veden jako
vynálezce, protože opravdoví vynálezci si podávají patenty a honosí se
jimi a jsou dohledatelní v seznamech patentových úřadů. Takže
pochybuji, že nějaký Aristeus nebo nějaký jiný Řek před 600-ti lety
př.Kr., je coby vynálezce veden v U.S. patentových věstnících. To jsou
nyní jen historické fragmenty a prameny.

_gp_

2.7.10, Vaek Ducháč <DuchacVaclav/=/seznam.cz>:
> ..že Řecké včelařství za starých dob vysokého stupně vývoje dosáhlo,
> můžeme soudit i z toho, že za času Perikla(429 př.Kr.) malá Attika měla
> 20.000 úlů. Diodor vypráví, že Aristeus vyučoval zhotovení úlů a včelstva
> na pastvu převážel, ano Řekové užívali v úlech louček a znali tudíš dílo
> včel rozborné. Jak ze Solomonova zákonodárství vyplývá, Řekové již na 600
> let př.Kr. provozovali včelaření kočovné...medu hojně užívalo se a
> připravovali nápoj tak jemné chuti, že přirovnávali ho k nápojům
> bohů....(viz Dějiny českého včelařství, Praha 1922 sepsal mons. Josef
> Kebrle.) Takže kdy kdo co vynalezl??? Vašek Ducháč.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (217.197.144.226) --- 2. 7. 2010
Re: cukr a svaz (45336) (45360) (45362) (45379) (45383) (45392) (45394) (45398) (45400) (45401) (45436) (45476) (45505) (45590) (45592)

....Mor včelího plodu, Histolysis infectiosa perniciosa larvae, Pestis apium americana , je
nebezpečné onemocnění včely medonosné...

Už v názvu je zakódováno, kde bylo toto onemocnění poprvé zjištěno - tedy v americe. A co k němu vedlo a vede víme dnes všichni - nedostatečná obnova díla, jinými slovy pokusy o vyšší zisky (intenzifikace). Tolik mé podklady.

-----------------------------------------------------------
Co řeknete nato, že takovou hypotézu může říci i americký velkovčelař o českém malovčelaři? Podkladů by na takové tvrzení narozdíl od Vás, měl určitě dostatek!

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45642) (45649) (45652) (45654)

Nemám volnou stavbu, mám jen občas defektní dílo, protože byl v
minulých sériích výroby mezistěn u mne začátečnický problém. Osobně mi
malé plochy trubčin nevadí, mám tak ohraničená místa na souších v
úlech vedle dělničiny. Možná je tu hypotéza, že toto koncentruje
pravděpodobně samičky i na menší místo(a) v úlech pro vhodnější a
přesnější detekce. O nic ale mimořádného z mého pohledu ale nejde.

Zájem o jiné statě v příspěvcích mne těší. Jde vidět, že lidé jsou
ještě zvídaví a přemýšlí o problému.

_gp_

2.7.10, Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
> (nevim jestli je to ta rovnomerne rozlozena trubcina nebo
> neco jineho - a na toto se ptam)
>
> Moje nejasnost: trubcina vsude, stavebni ramky nepouzivas takze volna
> stavba? Ci treba mluvis o trubcine mezi prostavenymi nastavky - dane
> napriklad neprsnosti vyroby - sesychani nastavku? Neco jako ze odtrhnes
> nastavek a ihned muzes hodnotit zamoreni trubcich larev ktere roztrhnutim
> nastavku obnazis ?
>
> T.H.
>
>
>
> 2010/7/2 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> Nerozumím. Co chceš vědět? Očem je řeč? Jsou lidé, kteří popíšou věc
>> jako včelín a přitom píší o včelnici. Jsou lidé kteří se potom
>> podívají na ten chybně popsaný včelín, dají si práci, zhodnotí data a
>> opíšou ty chybná data. To samé o monitoringu, kterému předchází mnoho
>> detekcí a to samé prostředcích k léčbě, které nějak fungují a když
>> proč fungují s riziky a nebo neúspěšně. Mne tedy zajímá základ. Proč
>> to funguje takto dobře, a takto ne. Takže k závěru nemám co dodat, je
>> potřeba trochu příspěvek rozvrstvit kvůli přehlednosti. Jasné je, že
>> hodně práce jde od jednoho člověka, který propojí myšlenky a věc v
>> dokonalejší objevný celek.
>>
>> _gp_
>>
>> 2010/7/2 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
>> > Gusto,
>> > ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy??
>> Promin
>> > ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.
>> >
>> > Diky T.H.
>> >
>> >
>> >> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
>> >> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
>> >> _gp_
>> >>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vašek Ducháč (90.180.9.88) --- 2. 7. 2010
nic nového pod sluncem

...že Řecké včelařství za starých dob vysokého stupně vývoje dosáhlo, můžeme soudit i z toho, že za času Perikla(429 př.Kr.) malá Attika měla 20.000 úlů. Diodor vypráví, že Aristeus vyučoval zhotovení úlů a včelstva na pastvu převážel, ano Řekové užívali v úlech louček a znali tudíš dílo včel rozborné. Jak ze Solomonova zákonodárství vyplývá, Řekové již na 600 let př.Kr. provozovali včelaření kočovné...medu hojně užívalo se a připravovali nápoj tak jemné chuti, že přirovnávali ho k nápojům bohů....(viz Dějiny českého včelařství, Praha 1922 sepsal mons. Josef Kebrle.) Takže kdy kdo co vynalezl??? Vašek Ducháč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Cada Vaclav (e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: Včela brněnská nebo japonska? (45645)

Dobrý den!
Máte prosím někdo podrobnější informace o aktivitě uvedené na letáku
Včely brněnské:
Od září 2010 otvíráme Jihočeskou včelařskou školu. Již nyní
můžeme prozradit, že škola bude probíhat vždy jeden víkend
v měsíci a vyučovat budou přední lektoři PSNV-CZ. Na teoretické
přednášky v zimním období bude navazovat praktická
výuka v jarních a letních měsících. Zázemí na tuto akci nám
poskytne Střední odborné učiliště Blatná (okres Strakonice).
Podrobné informace v příštích číslech Moderního včelaře a
na webu www.n-vcelari.cz
-redakce
Na výše uvedených stránkách jsou informace z let 2007-2009. Děkuji. V. Čada
> Muze mi nekdo vysvetlit proc pro otevreni clanku Moderniho vcelare
>
> "Včela brněnská [Mendelovo muzeum MU]"
>
> http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2010_02_c038.pdf
>
> je vyzadovano stahnuti japonskych pisem?
> Mam nainstalovanu ceskou verzi prohlizece Acrobat Reader a presto tento
> "brnensky" clanek vyzadoval nejdrive stahnout aktualizaci "Japonska pisma"
> o velikosti 10 MB!
>
> Pozn. ja si vzdy myslel, ze brnensky Gregor Mendel mluvil a psal nemecky,
> ale v dnesnim Brne nejspise mysli jinak.
> Mimochodem vystavu jsem pri navsteve starobrnenske basiliky v kvetnu z
> povzdali shledl a nejvice mne pobavila nabidka zdraveho zkrystalizovaneho
> prazskeho medu i s tistenym letakem hned ve foayer starobrnenskeho
> opatstvi.
>


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45642) (45649) (45652)

Vyslo mi z prispevku, ze mas volnou stavbu ale to mi nesedi s tvou vyrobou
mezisten. I kdyz i tady si dokazu predstavit jak to skloubit. Proste si
napsal ze mas trubcinu na kazdem plastu a v dalsim odstavci jsi napsal ze
nejaka vychytavka (nevim jestli je to ta rovnomerne rozlozena trubcina nebo
neco jineho - a na toto se ptam) zpusobi ze budou cumet jak teoretici tak
praktici.

Moje nejasnost: trubcina vsude, stavebni ramky nepouzivas takze volna
stavba? Ci treba mluvis o trubcine mezi prostavenymi nastavky - dane
napriklad neprsnosti vyroby - sesychani nastavku? Neco jako ze odtrhnes
nastavek a ihned muzes hodnotit zamoreni trubcich larev ktere roztrhnutim
nastavku obnazis ?

T.H.



2010/7/2 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Nerozumím. Co chceš vědět? Očem je řeč? Jsou lidé, kteří popíšou věc
> jako včelín a přitom píší o včelnici. Jsou lidé kteří se potom
> podívají na ten chybně popsaný včelín, dají si práci, zhodnotí data a
> opíšou ty chybná data. To samé o monitoringu, kterému předchází mnoho
> detekcí a to samé prostředcích k léčbě, které nějak fungují a když
> proč fungují s riziky a nebo neúspěšně. Mne tedy zajímá základ. Proč
> to funguje takto dobře, a takto ne. Takže k závěru nemám co dodat, je
> potřeba trochu příspěvek rozvrstvit kvůli přehlednosti. Jasné je, že
> hodně práce jde od jednoho člověka, který propojí myšlenky a věc v
> dokonalejší objevný celek.
>
> _gp_
>
> 2010/7/2 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
> > Gusto,
> > ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy??
> Promin
> > ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.
> >
> > Diky T.H.
> >
> >
> >> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
> >> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
> >> _gp_
> >>
> >>
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: Co zacalo Langstrothem ? (45648)

>>> a otce moderního amerického včelařství.“<<<
Také hlopost
Otcem byl nejen amerického moderního včelařství

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Co zacalo Langstrothem ?
> Datum: 02.7.2010 08:00:34
> ----------------------------------------
> Jeste par kritickych vet k avizu clanku Moderniho vcelare 1/2010:
>
> „A začalo to Lorenzo Lorraine Langstrothem [Ing. Ivan Černý]
> V prosinci letošního roku uplyne 200 let od narození Lorenzo Lorraine
> Langstrotha, vynálezce včelí mezery, úlu s rozebíratelným dílem a otce
> moderního amerického včelařství.“
>
> Autor se zasadne myli, když pise o vceli mezere jako o vynalezu. Vynalezce
> byl v Usa napriklad Thomas Edison a vynalezem byla jeho zarovka. Vceli
> mezera nebyla nikym sestrojena ani vynalezena, ale je to objev.
> Discovery = objev, vynalez = invention
>
> Za druhe, i jako Langstrothuv objev je vceli mezera sporna, kdyz si
> precteme, co o „bee space“ pise wikipedie:
> Langstroth was popularly credited with discovering the "bee space," though
> this discovery had already been implemented in European hives.
> In Europe, both Jan Dzierżon and August von Berlepsch had been focused on
> side-opened hives. Land resources in Europe had been limited, and
> traditionally bees were kept in beehouses. The presently so-called “bee
> space” had been incorporated by Berlepsch following Dzierzon’s discoveries,
> from the years 1845-1848, into his frame arrangement (Bienen-Zeitung, May
> 1852).       
>
> Za treti, onen pan Langstroth v zadnem pripade nebyl vynalezcem ulu s
> rozebiratelnym dilem.
> Jak znamo tato zasluha patri baronu von Berlepsch, který první prisel s
> ideou ramku.
>
> Vazeny pane autore, nez napisete na dvou radcich tolik nesmyslu, radeji si
> to po sobe prectete. Za takovy blabol bych nedal ani cent.
>
> A co vlastne zacalo Langstrothem ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45642) (45649)

Nerozumím. Co chceš vědět? Očem je řeč? Jsou lidé, kteří popíšou věc
jako včelín a přitom píší o včelnici. Jsou lidé kteří se potom
podívají na ten chybně popsaný včelín, dají si práci, zhodnotí data a
opíšou ty chybná data. To samé o monitoringu, kterému předchází mnoho
detekcí a to samé prostředcích k léčbě, které nějak fungují a když
proč fungují s riziky a nebo neúspěšně. Mne tedy zajímá základ. Proč
to funguje takto dobře, a takto ne. Takže k závěru nemám co dodat, je
potřeba trochu příspěvek rozvrstvit kvůli přehlednosti. Jasné je, že
hodně práce jde od jednoho člověka, který propojí myšlenky a věc v
dokonalejší objevný celek.

_gp_

2010/7/2 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
>  Gusto,
> ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy??  Promin
> ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.
>
> Diky  T.H.
>
>
>> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
>> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
>> _gp_
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 2. 7. 2010
Re: Příčinou usychání borovic jsou houbovitá onemocnění, pro které není český název. (45650)

Ve vltavském údolí jsou suché borovice už řadu let.Píše se o epidemii,ale na slánsku odcházejí borovice už co pamatuju,stejně jako smrky,břízy,jilmy a další.Jen se to tempo poněkud zrychluje.Dokonce ani akátiny už nevypadají tak svěže.Něco takového si z východní moravy(kde jsem žil jako kluk)nepamatuji,tam prosychaly jen jedle bělokoré.

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 2. 7. 2010
Příčinou usychání borovic jsou houbovitá onemocnění, pro které není český název.

V české kotlině začaly odumírat borovice

Borové lesy na několika místech české kotliny začínají připomínat zpustlé Krušné hory z konce minulého století. Houbou napadené rezavé suché stromy ční ze strání zejména na Mělnicku, v údolích Labe a také na Nymbursku. Podle odborníků se nemoc borovic začíná ukazovat prakticky v celém středním Polabí a borovice tady začaly odumírat.

http://www.novinky.cz/domaci/204967-v-ceske-kotline-zacaly-odumirat-borovice.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45642)

Gusto,
ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy?? Promin
ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.

Diky T.H.


> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
> _gp_
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 2. 7. 2010
Co zacalo Langstrothem ?

Jeste par kritickych vet k avizu clanku Moderniho vcelare 1/2010:

„A začalo to Lorenzo Lorraine Langstrothem [Ing. Ivan Černý]
V prosinci letošního roku uplyne 200 let od narození Lorenzo Lorraine Langstrotha, vynálezce včelí mezery, úlu s rozebíratelným dílem a otce moderního amerického včelařství.“

Autor se zasadne myli, když pise o vceli mezere jako o vynalezu. Vynalezce byl v Usa napriklad Thomas Edison a vynalezem byla jeho zarovka. Vceli mezera nebyla nikym sestrojena ani vynalezena, ale je to objev.
Discovery = objev, vynalez = invention

Za druhe, i jako Langstrothuv objev je vceli mezera sporna, kdyz si precteme, co o „bee space“ pise wikipedie:
Langstroth was popularly credited with discovering the "bee space," though this discovery had already been implemented in European hives.
In Europe, both Jan Dzierżon and August von Berlepsch had been focused on side-opened hives. Land resources in Europe had been limited, and traditionally bees were kept in beehouses. The presently so-called “bee space” had been incorporated by Berlepsch following Dzierzon’s discoveries, from the years 1845-1848, into his frame arrangement (Bienen-Zeitung, May 1852).

Za treti, onen pan Langstroth v zadnem pripade nebyl vynalezcem ulu s rozebiratelnym dilem.
Jak znamo tato zasluha patri baronu von Berlepsch, který první prisel s ideou ramku.

Vazeny pane autore, nez napisete na dvou radcich tolik nesmyslu, radeji si to po sobe prectete. Za takovy blabol bych nedal ani cent.

A co vlastne zacalo Langstrothem ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 7. 2010
Re: Včela brněnská nebo japonska? (45645)

Špatný SW. Nechápu kdo ho může používat, když se pořád chtěl
upgradovat a rostl jak z vody na disku, tak z nějakých 10 MB bych si
dělal špekáčky na ohýnku. Používám už cokoli jiného jen ne Adobe.Upně
vmzán a počíta mi už nejede jak zpomalený film. Rožlý Acrobat Reader
je dokonalý tak akorát pro Temelínské šéfy. Mám portable Sumatu a nic
japonského nechce. Na hledání v PC, jestli by byl požadavek hledat v
dokumentech nejen pdf je DocFetcher.

_gp_

2010/7/1 Zdenek <e-mail/=/nezadan>:
> Muze mi nekdo vysvetlit proc pro otevreni clanku Moderniho vcelare
>
> "Včela brněnská [Mendelovo muzeum MU]"
>
> http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2010_02_c038.pdf
>
> je vyzadovano stahnuti japonskych pisem?
> Mam nainstalovanu ceskou verzi prohlizece Acrobat Reader a presto tento
> "brnensky" clanek vyzadoval nejdrive stahnout aktualizaci "Japonska pisma"
> o velikosti 10 MB!
>
> Pozn. ja si vzdy myslel, ze brnensky Gregor Mendel mluvil a psal nemecky,
> ale v dnesnim Brne nejspise mysli jinak.
> Mimochodem vystavu jsem pri navsteve starobrnenske basiliky v kvetnu z
> povzdali shledl a nejvice mne pobavila nabidka zdraveho zkrystalizovaneho
> prazskeho medu i s tistenym letakem hned ve foayer starobrnenskeho
> opatstvi.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 7. 2010
Re: Moderni = akademicky? (45643)

Tak to kdyby jste viděl předperoutkovskou redakční radu Včelařství,
tak to by Vás asi trefil šlak.

_gp_

2010/7/1 Zdenek <e-mail/=/nezadan>:
> Kdyz jsem si procital webove stranky moderniho vcelare, zjistil jsem ke
> svemu udivu, ze redakcni kolektiv doznal jiste obmeny. Vicemene se
> orientuje na akademickou pudu podle poctu jmen tam pusobicich vedcu.
>
> Moje otazka. Je vcelareni v Cesku natolik spatne, ze na sve misto musi
> nastoupit lide z univerzit a vedeckych ustavu?
> Pokud ano, proc tomu tak je?
> Je zde snad nejaka vystopovatelna souvislost s podobnym vyvojem v nove
> vlade ceska?
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 1. 7. 2010
Včela brněnská nebo japonska?

Muze mi nekdo vysvetlit proc pro otevreni clanku Moderniho vcelare

"Včela brněnská [Mendelovo muzeum MU]"

http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2010_02_c038.pdf

je vyzadovano stahnuti japonskych pisem?
Mam nainstalovanu ceskou verzi prohlizece Acrobat Reader a presto tento "brnensky" clanek vyzadoval nejdrive stahnout aktualizaci "Japonska pisma" o velikosti 10 MB!

Pozn. ja si vzdy myslel, ze brnensky Gregor Mendel mluvil a psal nemecky, ale v dnesnim Brne nejspise mysli jinak.
Mimochodem vystavu jsem pri navsteve starobrnenske basiliky v kvetnu z povzdali shledl a nejvice mne pobavila nabidka zdraveho zkrystalizovaneho prazskeho medu i s tistenym letakem hned ve foayer starobrnenskeho opatstvi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (88.100.93.210) --- 1. 7. 2010
Re: zasílání matek (12261) (12264) (12265) (12270) (14077) (45640)

Zdravím vás,

Předpisy pro přepravu včel nemá. Vypadla tam klauzule o přepravě tohoto zboží. Ikyž tam chovatel napíše živé včely, mohou se k tomu chovat stejně jak k balíku, se kterým hrají fotbal, zvláštní přístup při doručování včel nemají. Je to jen na dobré vůli pracovníků pošty při převozu z místa na místo. Vím to od naší vedoucí pošty.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 1. 7. 2010
Moderni = akademicky?

Kdyz jsem si procital webove stranky moderniho vcelare, zjistil jsem ke svemu udivu, ze redakcni kolektiv doznal jiste obmeny. Vicemene se orientuje na akademickou pudu podle poctu jmen tam pusobicich vedcu.

Moje otazka. Je vcelareni v Cesku natolik spatne, ze na sve misto musi nastoupit lide z univerzit a vedeckych ustavu?
Pokud ano, proc tomu tak je?
Je zde snad nejaka vystopovatelna souvislost s podobnym vyvojem v nove vlade ceska?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 1. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627)

Buněk kontroluji hodně. Zajímá mne většina. Pozoruji množství
ojedinělých samiček ve velkém množství v jedné trubčí buňce.

Trubčí plocha je v mých úlech častá, takže je, speciální trubčí rámky
momentálně moc nemám.

Ano vychytávka, která možná nazvedne mnoho teoretiků a hlavně
praktiků že byly slepí a proč je to nenapadlo dříve. Jde oto ji
zdůvodnit, načemž hodně dělám. Zatím jsem někde v polovině sbírání dat
a hledání podobných ne-li přesně těch samých postupů a principů boje
proti VD. Data jsou základem k přesvěčení principu funkce mé
vychytávky.

Pro včelaře: Jde mi hlavně o user friendly - česky přátelskou metodu
boje proti VD bez rizik pro chovatele. Zatím je to ve vývoji, včelstev
nato mám dost, testuji druhým rokem. Výsledky slibné.

Vedle toho tu mám další nový projekt, který navazuje neoficiálně na
výsledky p. Veverky ml. Takže se bavím.

Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
_gp_



2010/6/30 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> GP:
> Metoda:
> Detekce podle prohlídky trubčího plodu nazvednutím vidličkou.
> ------------------
> Jak moc buněk kontroluješ? Trubčí plásty, kde je máš?, nebo nějaké další
> vychtávky.
>
> Zatím podložky nemám, koukám jen po trubcích co jsou vidět mezi nástavky a
> občas vykuchám pár trubčích buněk.
> Letos jsem roztoče na buňce neviděl, ale v roce 2007 začal spad až v
> červenci.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 7. 2010
Re: zasílání matek (12261) (12264) (12265) (12270) (14077) (45640)

Co se týká pošty, někde na jejich stránkách nebo přímo na poště budou přepravní podmínky pro zásilky. Tam by to mělo být.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PAVEL (88.102.50.114) --- 1. 7. 2010
zasílání matek (12261) (12264) (12265) (12270) (14077)

Jaké jsou předpisy a ceny pro zasílání matek poštou. Začínám a nemám zkušenosti. Dík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš Dvorský (81.25.16.87) --- 30. 6. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45624) (45631) (45636) (45638)

Pletete se a nejen v procentech. Výskyt (umístění) roztoče na včele je závislé na několika důležitých momentech. Právě takto (na vámi uvedeném webu) je roztoč umístěn v určitém, konkrétním případě a rozhodně ho ani moc hledat nemusíte. Včela vám to často ukáže jasně sama. Roztoč na pancíři neukazuje stupeň napadení. To je další omyl. To jsou ale podle mne základní věci, týkající se varroázy a jejího šíření. Tak to nebudu rozvádět, abych nenosil dříví do lesa. Samozřejmě jen v případě, že mluvíme o stejném problému.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 30. 6. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45624) (45631) (45636)

"""""""""""Roztoče je možno vidět na včelách.Podle teorie z výzkumu-jeden roztoč na včele=100 roztočů v buňce to znamená silný výskyt,podložky nemám,ale vložím.Letos to vidím na gabon(po dvou letech).P.K.
------------------------------------------------------------
Moje skúsenosti sú identické s tvrdením P.K., vidieť náhodne pri práci s včelami klieštika na včele, je signálom pre majiteľa, aby sa pripravil na zásah. V tejto sezóne sa zatiaľ s V.D. na včelách nestretol.
""""""""""""
Když uvidíte roztoče na hrudi, je to možná náhoda ale většinou už jde o silné napadení. 90% jich je zde - viz

http://vigorbee.cz/autor/zajimavosti/

Zkuste se podívat do včelstva a uvidíte, že nic neuvidíte:-) Je to jako koukat holkám pod sukně.

Mimo to, u mne je to letos s roztoči bída, stále jich ubývá i když jsem zavedl formistop.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 30. 6. 2010
Re: Koupím med (45489) (45495) (45496) (45593) (45611) (45615) (45619) (45621) (45625) (45635)

Pavel Streit:
Za svoji namáhavou práci žádejme adekvátní peníz. 100 kč nejméně za sklenici medu. .....
-----------------

Paradoxně se to otočilo, a není otázka jakou cenu nasadit abych dosál nějaké rentability a pokud bych si to počítal, tak nějaké hodinovky. Pokud vydrží snůška, nebude to zas tak špatné.
Problém je, jak si udržet své zákazníky a podělit je medem.

Logicky v době určitého nedostatku, budou nakupovat i ti stálí zákazníci víc medu jak vloni, protože každý má nějaké známé, příbuzné atd. kterým vyschl zdroj.
A pokud bych držel cenu,kterou jsem si nastavil vloni, tak bych byl brzy vyprodán, i kdybych měl o 50% medu víc jak dlouhodobý průměr. Už teď se hlásí lidi, kteří ode mě nekoupili ještě ani skleničku.
Takže já osobně - pokud by medu nebylo dost, nebyl příliš nadšený, kdybych musel zvýšit cenu.



Ovšem nějaké lidi si hodlám vychutnávat, například jednu paní, která vždy komentovala moji cenu -jak je to drahé, že oni nakupují mad za 70. Ovšem nebyla ho schopna zajistit ostatním, ale pantem mlela. Kupovala ho od svého příbuzného co měl 4 včelstva a za symb. cenu podělil příbuzné. Letos prý nemá med, tak se těším. .-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.248.56.32) --- 30. 6. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45624) (45631)

"""""""""""Roztoče je možno vidět na včelách.Podle teorie z výzkumu-jeden roztoč na včele=100 roztočů v buňce to znamená silný výskyt,podložky nemám,ale vložím.Letos to vidím na gabon(po dvou letech).P.K.
------------------------------------------------------------
Moje skúsenosti sú identické s tvrdením P.K., vidieť náhodne pri práci s včelami klieštika na včele, je signálom pre majiteľa, aby sa pripravil na zásah. V tejto sezóne sa zatiaľ s V.D. na včelách nestretol.
""""""""""""
Když uvidíte roztoče na hrudi, je to možná náhoda ale většinou už jde o silné napadení. 90% jich je zde - viz

http://vigorbee.cz/autor/zajimavosti/

Zkuste se podívat do včelstva a uvidíte, že nic neuvidíte:-) Je to jako koukat holkám pod sukně.

Mimo to, u mne je to letos s roztoči bída, stále jich ubývá i když jsem zavedl formistop.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.137.46) --- 30. 6. 2010
Re: Koupím med (45489) (45495) (45496) (45593) (45611) (45615) (45619) (45621) (45625)

Zdravím vás,
Podle mě, začíná zdravá cena za jeden kilogram medu na 100 kč. To, že se domníváte, že si ten med lidé za 100 kč nebudou moci dovolit, to je mýlka. Pokud někdo chce med, koupí jej. Prodávají se květové medy i za 140 kč, a jak jdou včelařům kšefty, nestíhají plnit sklenice. Zákazník si koupí dražší med a v hospodě si dá o jedno pivo méně. Lidi peníze mají, jen je nechtějí dávat. Na mě to zákazníci také zkoušeli, ve vedlejší dědině měli med i za 75 kč, chtějí li zákazníci, smlouvat se mnou o ceně medu, říkám jim, vy nevíte, co je to za práci chodit kolem včel a starat se o ně, to není jen točit med, do včel se musí investovat a nejen do nich. Ukážu jim fotky včelnice, něco ze včelařské kuchyně a pokud i přesto smlouvají, řeknu" mé ceny jsou pevné a snížením neměnné, pokud tu práci kolem včel dělám poctivě, pořádně, řeknu si za to odpovídající peníz, pokud se vám to nelíbí, jděte jinam, já vás nenutím si kupovat můj med, zákazníků mám víc než dost. " Odejdou a druhý den si přijdou pro kilo medu a za 14 dnů berou deset kilo.

To stejné je to s řemeslníkem, ten má také pevnou sazbu a bez smlouvání.

Lidi mají peníze, jen je třeba na vyšší cenu lidi naučit. I důchodci ji zaplatí.

Za svoji namáhavou práci žádejme adekvátní peníz. 100 kč nejméně za sklenici medu. Bez práce včelařů med mít zákazník nebude. To je třeba jim připomenout. Pokud zákazník med chce, koupí jej. Pokud ne, stejně se k vám později vrátí. Pokud poznají, že jste zásadový, budou si vás nakonec i více vážit, třebaže prodáváte dražší med.
Zdraví P.S

P.s - letos ceny budu ještě držet stejné, ale příští rok to již o 5 - 10 kč určitě zvednu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 30. 6. 2010
Re: Koupím med (45489) (45495) (45496) (45593) (45611) (45615) (45619) (45621) (45625)

Zrovna ted mi volala pani, co bere kazdy rok 30-60 kg medu, necham ji ho za lonskych 85, mozna se to nekomu bude zdat malo, ale tato cena pokryje me naklady na chov
----
Pokud je to cena v konvi/kyblu/hoboku apod., cili velkoobchodni, pak je to jeste vporadku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 30. 6. 2010
Re: cukr a svaz (45508) (45515) (45520) (45527) (45530) (45532) (45534) (45583) (45588)

Pojem „tvrdá chemie“ je do jisté míry relativní. Není to ustálený odborný termín, takže se jeho používání odvíjí od subjektivního názoru autora. Můj názor je takový, že kyselina mravenčí je měkká chemie.
--------

Tvrda chemie je snad predevsim paskvil a ne odborny vyraz. Ale proc za to kritizovat chudaka vcelare kdyz oficialni veterinari v cesku pouzivaji jiny nesmysl jako je "vceli mor".
Cesko je pry ve vcelareni daleko. Ja bych rekl ze hodne daleko, az nekde v 19. stoleti Jaroslava Haska.

Pokud jde o kyselinu mravenci ani ta neni bez vedlejsich ucinku. Treba ty srouby co vam jejim castym pouzivanim v ule zezerzivy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavlina (88.103.147.175) --- 30. 6. 2010
Re: Koupím med (45618)

Prodam vlastni med.Letos vytoceny. Info na tel.:731233166
Brno,Blansko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 30. 6. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45624)

Roztoče je možno vidět na včelách.Podle teorie z výzkumu-jeden roztoč na včele=100 roztočů v buňce to znamená silný výskyt,podložky nemám,ale vložím.Letos to vidím na gabon(po dvou letech).P.K.
------------------------------------------------------------
Moje skúsenosti sú identické s tvrdením P.K., vidieť náhodne pri práci s včelami klieštika na včele, je signálom pre majiteľa, aby sa pripravil na zásah. V tejto sezóne sa zatiaľ s V.D. na včelách nestretol. O svojom postupe s touto pliagou včiel som tu už písal už 9 rokov bežnom roku používam len amitraz vo forme fumigantu a to 20.8, 1.10 (odstránenie len klieštikov vegetujúcich na včelách (od 15 do 25%) a posledný krát v čase od 1.11 do 15.11, kedy u mňa sú včelstvá už bez plodu. Každoročný zber zasiahnutých roztočov je v priemere hlboko pod hranicou ohrozenia populácie zimných dlhovekých včiel.

Ak má niekto výhrady proti času tretej fumigácie, neodpovedajte, pretože teplota vzduchu v tomto chladnejšom čase nehrá žiadnu rolu,lebo ak do zimného chumáča-hrozen prenikne vzduch, tak tam prenikne aj fumigant. Na klieštika pôsobí cez prieduchy a tým klieštika zabíja.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 30. 6. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623)

Jde o desítky až stovku ks samiček na takové ploše.

Ptám se. Jak jste natom s varoázou nyní? G.P.
------------------------------------------------------------
Pred pár dňami som likvidoval trúdí plod z trúdicového-trubčicového včelstva na niekoľkých rámikoch. Stále sa zdôrazňuje, že na trúdom plode sú sústredné V.D., pretože vraj ich priťahujú feromóny a dlhší čas vývoja,preto som všetky bunky odviečkovacou vidličkou odobral.

Kontrola a robil som ju dôkladne, nepotvrdila tento predpoklad, pretože som nenašiel ani jednu samičku V.D. Samozrejme,že som mohol nejakého,jedinca prehliadnuť. Takúto kontrolu som raz robil u jedného včelára, kde na vytrhnutom plode (2krát 35 lariev) som presne napočítal až 51 samičiek, ale tu už bolo zamorené aj na robotníčom plode, pozdejšie toto včelstvo sa ledva podarilo zachrániť.
Túto kontrolu robím permanentne každý rok, len v jednom prípade som raz našiel 1 samičku a preto mám pochybnosti o tvrdení, že na trúdom plode sa dá dopredu určiť aká je zamorenosť včelstva V.D.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 30. 6. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623)

>Ptám se. Jak jste natom s varoázou nyní?<
------------------------------------------------------------
Odpovídám: Varroamonitoring - jediná červená v republice. Ostatní o tom svém patrně ještě nemají ani tušení. Před chvilkou jsem se vrátil od včel, nasadil jsem plošně kyselinu mravenčí.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš Dvorský (213.168.180.17) --- 30. 6. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45626)

Jestli to vypadá takhle http://dvorsky.leos.sweb.cz/VARROA/varroa.htm#TOP na obr. č. 15-17, tak ano.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 30. 6. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623)

GP:
Metoda:
Detekce podle prohlídky trubčího plodu nazvednutím vidličkou.
------------------
Jak moc buněk kontroluješ? Trubčí plásty, kde je máš?, nebo nějaké další vychtávky.

Zatím podložky nemám, koukám jen po trubcích co jsou vidět mezi nástavky a občas vykuchám pár trubčích buněk.
Letos jsem roztoče na buňce neviděl, ale v roce 2007 začal spad až v červenci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 30. 6. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623)

Jj jsou tam. Pred 14dny jsem videl roztoce ve vcelstvu primo na vcelach -
trubcich... Nasledne v trubcine take dost.

Na dvou stanovistich spad temer nulovy, monituruju ted pravidelne druhy
tyden. Na tretim je to horsi i 8/den (ale pocital jsem s tim a monitoruju
tam uz cca mesic) a tam uz jsem formidoloval, spad cca 50ks tesne po
aplikaci bez obalu na 3ti N 39x24. Tezko rict jak to bylo ucinne, obcas se
tam mota i mravenec takze tezko neco tvdit, casu take nezbyva :-( Tam
vaham zda to neukoncit a neolecit cele...

Dotaz - kali kukla na dno bunky - bile vykaly? Nebo je to jen od roztocu?
Nekde jsem si toho obcas vsiml na dne bunky ale pak jsem nevidel na
kukle roztoce, dosud jsem si myslel, ze je to jedoznacne od roztoce ale
ted vaham.

A jak moc pomuze plodova prestavka u odrojenych vcelstev? Mohl by to byt
ozdravny faktor ci jen odlozeni problemu na pozdeji? Jsou kolegove co maji
temer 100pro uspesnost...
T.H.

2010/6/30 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Myslím si, že je tu důležitější téma než cena medu, která je podle
> mého názoru již nastavena.
>
> podle Broňka Gruny tu je zmíněna hypotéza o cyklickém projevu
> destrukce jednou za 4 roky. Máme tady konec cylku pokud dobře počítám.
> 2006/2007 - 2010/2011

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 30. 6. 2010
Re: Koupím med (45489) (45495) (45496) (45593) (45611) (45615) (45619) (45621)

Dne Wednesday 30 of June 2010 10:52:31 Stonjek napsal(a):
> Inzerované ceny nejsou špatné, ale o kousek dál např v Polsku výrazně vyšší
> a to se jedná o sudy a konve.Svaz vyvinul velké úsilí na propagaci našeho
> medu a situace je taková, že rozšiřujeme a nestíháme. Med prostě nebude v
> dostatečném množství. Vidím to tak do Vánoc. V této situaci přenechávat med
> výkupcům je hotový nesmysl, naopak je skvělá příležitost si na nedostatku
> vybudovat svojí obchodní síť. Po letech hubených přijdou zase tučná léta
> jak je v Bibli a výkupci opět provedou sražení cen na likvidační minimum
> jak už to několikrát předvedli. Kdo má svoje zákazníky tak je mu to srdečně
> jedno,kdo nemá zase zapláče. Zkuste se už konečně starat sami o sebe a
> nespoléhejte na pomoc odněkud. Byznys je byznys a umí dost tvrdě
> převálcovat! Tak ať to jde mimo Vás! Zdraví R. Stonjek.

Presne jak pisete, " Byznys je byznys " , tedy zrovna ted, kdy je cena vysoka
a ja mam medu dost to navadi k " behu k vykupci" , jenze jak pisete, staly
zakaznik je staly zakaznik.

Zrovna ted mi volala pani, co bere kazdy rok 30-60 kg medu, necham ji ho za
lonskych 85, mozna se to nekomu bude zdat malo, ale tato cena pokryje me
naklady na chov (holt nekupuju hotove uly, ale odpadni drevo, ktere necham
vyschnout ..... ). Stare ceske prislovy rika, nemusi prset, hlavne kdyz kape.

Pokud bych ji rekl cenu rekneme 130 , ona si ho nebude moct dovolit.
Samozrejme ho ode mne nekoupi a ja prijdu do budoucna o jisty odbyt medu
(takovychto zakazniku mam vic). To same babicce od vedle, ktera ma nizky
duchod.

Pokud ho dam do vykupu (ted mam i dost tmavy z horcice a lipy, 17 % vody) za
90, nevydelam. Pristi rok mi jiz vykupce tuto cenu dat nemusi. K cemu mi bude
pul tuny doma, kdyz ji nebude mit kdo koupit. A letos jsem uz vytacel 2x a za
chvily budu potreti.

Umemi tedy je jak staly odbyt, tak ta racionalizace, ktera dovoli co nejnizsi
cenu pri co nejvyssim zisku.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 30. 6. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623)

GP
"Ptám se. Jak jste natom s varoázou nyní?"

----------------------------------------------------------

Slánsko,okr.Kladno.
Roztoče je možno vidět na včelách.Podle teorie z výzkumu-jeden roztoč na včele=100 roztočů v buňce to znamená silný výskyt,podložky nemám,ale vložím.Letos to vidím na gabon(po dvou letech).

Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 30. 6. 2010
VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring

Myslím si, že je tu důležitější téma než cena medu, která je podle
mého názoru již nastavena.

podle Broňka Gruny tu je zmíněna hypotéza o cyklickém projevu
destrukce jednou za 4 roky. Máme tady konec cylku pokud dobře počítám.
2006/2007 - 2010/2011
Podle výkladu p. Čermáka tu jsou už velmi podezřelá množství roztočů v
trubčích buňkách, zatím sporadicky - jen u některých včelstev. Tím
míněno počet samiček/buňka/cca dm2 trubčí plodové plochy. Jde o
desítky až stovku ks samiček na takové ploše.

Ptám se. Jak jste natom s varoázou nyní?

U mne jsou po prvních detekcích, možný rok s významnou destrukcí již
potvrzeny. Jde o některá stanoviště u některých včelstev.

Metoda:

Detekce podle trubčího prohlídky trubčího plodu nazvednutím vidličkou.

--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 30. 6. 2010
Re: co s tím? (45508) (45515) (45520) (45527) (45530) (45532) (45534) (45583) (45588) (45591) (45597) (45600) (45601) (45603) (45605) (45606)

jj neobvykly a zabavny. Vlastne jsem asi obvykly rok jeste nezazil -
cement, sucho, sucho, mokro :-)) Tato sezona bude nakonec mozna hojnejsi
nez lonska, minimalne ta nadeje je skvela.

Cekam ze drina teprve prijde ale nebudu predbihat abych to nezakrikl.
Lonske dva roky jsem uz davno krmil oddelky, letos nedelam nic a zasob maji
dost, i slabsi oddelky. Toto neznam ale zvyknul bych si, je krasne sledovat
vcely kdyz maji praci :-) I usazeny poroj da krom nastavku dila i med, kdo
by tomu veril bez pokrmeni...
Na jare jsem premyslel zda nespojit vypiplany oddelek co jsem od ledna
krmil, ta jeho vitalita me presvedcila, uz dal med a jeste da, zda se v
mnohem lepsim laufu nez nektera jina na jare silna vcelstva.
A pak ze to chce mit na jare silna vcelstva, je to mnohem slozitejsi,
hlavne je potreba aby to davalo, to se to pak keca a placa se po zadech :-))

T.H.


> Dokonce i vyrojená včelstva naplnily znova medník(2-3 NN),to se
> také nestává tak úplně často.
> Neobvyklý rok.
>
> Pavel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 30. 6. 2010
Re: Koupím med (45489) (45495) (45496) (45593) (45611) (45615) (45619)

Inzerované ceny nejsou špatné, ale o kousek dál např v Polsku výrazně vyšší a to se jedná o sudy a konve.Svaz vyvinul velké úsilí na propagaci našeho medu a situace je taková, že rozšiřujeme a nestíháme. Med prostě nebude v dostatečném množství. Vidím to tak do Vánoc. V této situaci přenechávat med výkupcům je hotový nesmysl, naopak je skvělá příležitost si na nedostatku vybudovat svojí obchodní síť. Po letech hubených přijdou zase tučná léta jak je v Bibli a výkupci opět provedou sražení cen na likvidační minimum jak už to několikrát předvedli. Kdo má svoje zákazníky tak je mu to srdečně jedno,kdo nemá zase zapláče. Zkuste se už konečně starat sami o sebe a nespoléhejte na pomoc odněkud. Byznys je byznys a umí dost tvrdě převálcovat! Tak ať to jde mimo Vás! Zdraví R. Stonjek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 30. 6. 2010
Re: Koupím med (45489) (45495) (45496) (45593) (45611) (45615) (45616)

"A jak to může ovlivnit cenu od včelaře?"

_____________________________________________________

Určitě množstvím dovozu.
============================================

Nemyslím, protože doteď je stále v každém supermarketu a diskonta dostatečná nabídka laciných medů. Z hlediska maloobch.trhu kde prodáváme není žádná změna.

Pozitivní změnou je to, že je momentálně vyšší výkupní cena a není přebytek medu u včelařů a ti se nemusí cenově podbízet. Pokud by dneska někdo vylepil ceduli že má za 60 až 80 Kč kilo medu -jak jsme bývali kdysi svědky, tak bude asi do několika dnů vykoupen.

Z čehož se dá odvodit, že za nízké ceny při prodeji ze dvora jsme si v podstatě mohli sami, žádná "čína" ani EU.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 30. 6. 2010
Re: Koupím med (45489) (45495) (45496) (45593) (45611) (45615)

Dne Wednesday 30 of June 2010 08:04:40 KaJi napsal(a):
> V sezoně solidní cena.Jaká asi bude za půl roku?(pokud nějaký paskřivec
> nedoveze levný med z Ukrajiny,Argentiny,Číny....).
>
> Pavel
> ---------------

Ohledne Ukrajiny,
zapadni cast postihly deste stejne , jako nas, vesmes vetsinu medu, co jsem
prodal, tak bylo delnikum ze zakarpati a karpat u nich proste neni. V
teplejsi jizni casti Ukrajiny je med drazsi, nez u nas, v pomeru kupni sily
obrovsky, maji tam (Ukrajina je velika, takze jen tam, kde jsem byl) obrovske
problemy s varoazou.

Ohledne Argentiny a Ciny se obchoduje v dolarech, ten za poslednich 12 mesicu
zdrazil o cca 90 % a ackoliv se zde ozvou hlasy o velkych zasobach medu, tak
posledni 2 roky byl spise problem s nedostatkem (pokud mohu verit informacim
v Internetu a tisku)tak dle logiky se zasoby musely spise snizit.

Takze ten levny med mozna neni med.





--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (80.188.226.13) --- 30. 6. 2010
Koupím med

Dobrý den,

pokud by se našlo v dnešní době více zájemců, kteří by chtěli prodat svůj med - jak květový tak lesní, rovněž bych jej od Vás rád vykoupil. Cena a další podrobnosti
( platba ihned při převzetí je samozřejmostí) na č. tel. 776 189 667 nebo na 602 575 894.

Děkuji, Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 30. 6. 2010
Re: cukr a svaz (45508) (45515) (45520) (45527) (45530) (45532) (45534) (45583) (45588) (45612)

nezmar:
Jestliže si někteří včelaři nejsou ochotni dělat jednoduchý monitoring, nechtěl bych
zažít "demokracii" v jejich podání.
___________________________________________________________

V současnosti pro to nemají motivaci, protože je zažitý systém léčit vše a vždy, nehledě na aktuální zdravotní stav. Např. v mé ZO se všechna včelstva léčí Gabony PA minimálně už pět let v kuse (nonstop minimálně od té doby, co jsem do ZO vstoupil). Obecně platí, že se vše vsází na pochybné výsledky vyšetření zimní měli, které nejsou směrodatné ani v době vyhotovení a natožpak v podletí. Už mnohokrát se tu diskutovalo, jaké jsou peripetie kolem doby sběru, jaké úsměvné situace nastávají při brzkých proletech, jaké jsou problémy kolem získání správného vzorku v dobré kvalitě, jaké obstrukce nastávají při vyhotovování dat (o naprosté nepoužitelnosti dat vyšetření zimní měli v NN úlech s několika nástavky se raději už ani nezmiňuji… ale je to problém prozatím jen velmi úzkého okruhu včelařů). Poště další neduh organizované léčby. Organizování letního monitoringu, který je ze všech monitoringů nejdůležitější, je ještě mnohokrát větší utopie, než zakázání tvrdé chemie a opuštění organizované léčby.
___________________________________________________________
nezmar:
Klidně dám ruku do ohně za to,
že v každé jedné dovezené paprice zblajnete víc reziduí než v kilovce českého medu.
___________________________________________________________

Taky bych za to dal ruku do ohně.

//\/\\//


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 30. 6. 2010
Re: Koupím med (45489) (45495) (45496) (45593) (45611) (45615)

"A jak to může ovlivnit cenu od včelaře?"

_____________________________________________________

Určitě množstvím dovozu.

_____________________________________________________


"V případě medu se rozhlédněte a zjistíte že největšími konkurenty - cenovými - včelařů jsou zase jen včelaři"

______________________________________________________

To je pravda,a platí to oboustraně.Letos při prodeji posledního medu z loňské sezony na výstavě chovatelů mě vynadal jeden starší včelař(který tam vedle vystavování ex.ptactva prodával také),že ho mám moc drahý a on že nemůže ten svůj prodat!Co k tomu dodat...
Jindy při prodeji na trhu mi pro změnu zase vynadal jeden obchodník(překupník),že ho mám moc levný(o 20 Kč),že on má prodávat a já jako výrobce včelařit a jemu ho pak ve velkém balení nechat.To má pravdu,pokud mi někdo nabídne cenu ve velkém balení(sudu)přijatelnou,na co budu kupovat sklenice,víčka,etikety,rozpouštět,rozlévat,vozit do trhu,platit benzín,místo,strávíme tím plno času....
Jako v každém podnikání i tady je potřeba počítat,co se vyplatí,pokud už to nemáme čistě jako koníčka.

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 30. 6. 2010
Re: Koupím med (45489) (45495) (45496) (45593) (45611)

V sezoně solidní cena.Jaká asi bude za půl roku?(pokud nějaký paskřivec nedoveze levný med z Ukrajiny,Argentiny,Číny....).

Pavel
---------------
A jak to může ovlivnit cenu od včelaře?
Ten levný med se dovážel, dováží a dovážet bude. A přesto nebyl problém prodávat teď na jaře med za 150, jen kdyby ho bylo dost. :-(

A doufám, že snad nikdo nebude zakazovat dovoz levného zboží. Mně by se to nelíbilo.


V případě medu se rozhlédněte a zjistíte že největšími konkurenty - cenovými - včelařů jsou zase jen včelaři.

Nevím proč bych třeba mámě se třemi dětmi nutil na pečení perníku atd med za 120 až 150 když na to bohatě stačí ten za 70 z regálu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 6. 2010
Re: Re: kontrola na p??tomnost matky pro Tona (45208) (45215) (45222) (45232) (45238)

Ahoj Tono,
u vajíček jsem se s tím nikdy nepočítal, ale u plodu se s tím setkávám opakovaně, to když osiřelé včelstvo má už vylíhnutý matečník a zároveň i otevřený plod. Myslel jsem si, že třeba udělali matečníky sami před tím, než jsemodebral matku, ale pororoval jsem to již tolikrát, že tomu nevěřím. Měl jsem přesně stejný pocit, že si zakonzervovali trochu plodu pro případ neúspěchu....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: kontrola na p??tomnost matky
> Datum: 16.6.2010 15:48:59
> ----------------------------------------
> >Nikdy sa mi nestalo (bol som na to zameraný), aby sa M z NCH vyliahla skôr
> ako na 16 deň (3 dni vaj.+13 dní vývoj M).<
> -----------------------------------------------------------
> Prosím Tono, omluv moji neznalost, co je to NCH? U zkratek jsem trochu
> nechápavý.
> Zdravím JK
>
> Ahoj Josef, vo mne to je tak silno zakotvené, že tento výraz málokedy
> napíšem slovom, ale väčšinou mi stačí skratka N ako náhradný a CH ako chov.
> Pre tento spôsob výchovy novej matky máte i vy svoj výraz, akurát mi teraz
> nepríde na rozum.
>
> Pri chove matiek v oplodňovacích jednotkách som po odobratí oplodnenej M
> často pozoroval zvláštny jav. Hlavne sa to vyskytuje v čase plného leta,
> keď za odobratú M nemám pripravenú ďalšiu neoplodnenú M ani MB, tak ho
> nechám na pospas osudu. Včely reagujú na stav bez M záchrániť včelstvíčko
> výchovou M náhradným spôsobom.
>
> Po oplodnenej M ostávajú v ňom i vajíčka a tu som z môjho hľadiska zistil
> abnormalitu, že ani na 4 deň niektoré vajíčka neboli vyliahnuté, ale čo mi
> vždy bolo divné postupne sa takto ponechané vajíčka dokázali vyliahnuť a
> včely ich pojali do výchovy.
>
> Je to ťažké pochopiť (ani v literatúre som niečo také nedočítal), akoby
> včely pár vajíčok"zakonzervovali, čím sa poistili prípadným zničením prvých
> MB.
>
> Je to ťažké uveriť, ale ja som sa tým zaoberal dlhšiu dobu, no vysvetlenie
> som nenašiel. Nemá niekto podobné skúsenosti?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 6. 2010
Re: Re: kontrola na p??tomnost matky (45208) (45213)

Ahoj, já si myslím, že na starším plodu naráží nouzové matečníky pokud jsou opravdu ve stresu třeba na konci sezóny. V plné sezóně abych předešel takovým dotazům dělám plodové zkoušky s využitím rámků zakladených pouze vajíčky a nejmladším plodem, kterých je nyní dostatek snadno dosažitelných v oddělcích na nově vystavěných mezistěnách. Nyní mám 2 taková včelstva, kde jsem o víkendu nevěděl, jestli se tam vylíhla matka z matečníku záměrně přidaného a zase 14 dní včely neuvidím. Tak jsem udělal poslední pokus, plodovou zkoušku, až dojedu ke včelkám v červenci již budu podobné situace řešit snadno přidáním oddělků s mladými matkami, kterých jsem letos udělal více než 100% stavu včelstev a je tedy z čeho vybírat. Ctím přítele Sedláčka z Příchovic, který říká: Kdo netvoří, ten živoří. Pro úplnost dodávám, že začátkem července dělám někdy ještě smetence, když někde koupím matku.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: kontrola na p??tomnost matky
> Datum: 16.6.2010 07:13:43
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, až na tomto plástu včelky narazí matečníky, jak je
> zužitkovat ? Vylámat všechny až na jeden až dva nejlepší a nechat vychovat
> matku ?
>
> Ako včelár zistí, ktorá materská bunka je tá "najlepšia"? Je to smiešne,
> keď takéto rady kolujú vo vyjadreniach pisateľov. Nechajte to na včely,
> samé si vyberú! Tie ostatné po vyliahnutí tej správnej M včely zlikvidujú.
>
> Aj pri náhradnom chove matiek (čo je váš prípad) včelstvo zakladá MB
> postupne, veď som často pozoroval, keď včely MB viečkovali, posledné boli
> ešte otvorené. Vraj-prý, tie prvé sú založené na starších larvičkách, ale
> práve z tých môže byť M najvyspelejšia. Roky som pozoroval liahnutie matiek
> z NCH, ale prvá matka sa liahla po 16 dňoch, tak ako?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

nezmar (e-mailem) --- 29. 6. 2010
Re: cukr a svaz (45508) (45515) (45520) (45527) (45530) (45532) (45534) (45583) (45588)

Trošku vám rozumím a velice si vážím vašeho věcného přístupu.
Velice správně jste řekl, že vnímání škodlivosti je velice relativní.
Sleduju velice pozorně například i produkci ovoce (učím to) a různé přístupy a
mám jasně vyhraněný názor podložený dlouholetými zkušenostmi.
Do problematiky také zahrnuji lidský faktor a tak mi jednoznačně vychází
česká cesta léčení včel, jako prověřený, nejefektivnější a z mého pohledu i šetrný
způsob. Nemusíte souhlasit, ale příklady situace okolních zemí jsou jednoznačné.
Asi by za předpokladu "uvědomělých včelařů" byly možné i jiné cesty, ale to je utopie.
Jestliže si někteří včelaři nejsou ochotni dělat jednoduchý monitoring, nechtěl bych
zažít "demokracii" v jejich podání. A k té tvrdé chemii ... ano acrinatrin jsem našel
jako účinnou látku v přípravcích na pro domácí mazlíky a tuším, že jednom případě i v tom obojku.
Každou účinnou látku by měl posuzovat především odborník (tým) a individuálně. Podle mě
je to i otázka toho, kdo s tou látkou a jak nakládá. Takže vše v dobrém, ale
já jsem moc rád, že včelařím právě v Čechách a ne jinde a že vím, že nějaký ten
bordelář nebo hazardující experimentátor bez hlubších znalostí mi nepřinese zkázu.
Spousta věcí by se dala dělat lépe, ale i hůře. Klidně dám ruku do ohně za to,
že v každé jedné dovezené paprice zblajnete víc reziduí než v kilovce českého medu.
Mimochodem, acrinatrin se používá i například ve sklenících a to i v šetrném systému za použití
čmeláků opylovačů a ochraná lhůta je v tomto případě 14 dní! Chápu a rozumím
potřebě chemii omezovat a ideálně úplně vyloučit, ale někdy po zvážení všech aspektů, zákonitě
dojdeme k tomu, že to nejde vždy. Stejně tak si někdy vezmeme prášek proti bolesti hlavy ...

viz
http://translate.google.cz/translate?js=y&prev=_t&hl=cs&ie=UTF-8&layout=1&eotf=1&u=http%3A%2F%2Fwww.terralia.com%2Fvademecum_de_productos_fitosanitarios_y_nutricionales%2Findex.php%3Fproceso%3Dregistro%26numero%3D22&sl=auto&tl=cs



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 29.6.2010 11:04:19
> ----------------------------------------
> nezmar:
> Co je to tvrdá chemie podle vašich slov?
> Z jakého pohledu je pro vás je kyselina mravenčí "měkká" chemie?
> Znáte toxicitu acrinatrinu? Jak účinkuje?
> Asi mám moc otázek a vy při tom máte tak jednoduchá řešení :-)
>
> ___________________________________________________________
>
> Pojem „tvrdá chemie“ je do jisté míry relativní. Není to ustálený odborný
> termín, takže se jeho používání odvíjí od subjektivního názoru autora. Můj
> názor je takový, že kyselina mravenčí je měkká chemie. Za prvé je to látka,
> která se běžně vyskytuje v přírodě. Za druhé její předávkování nevede k
> takovým neduhům, jako je kontaminace včelích produktů a urychlení vzniku
> rezistence. Může se používat i ve snůškovém období. Je to látka, která se
> používá v bio-provozech. O tom si amitráz, acrinatrin a fluvalinat může
> nechat jen zdát a jsem rád, že preparáty z těchto látech nejsou pro
> včelařské účely volně přístupné, na rozdíl od kyseliny mravenčí (omezení
> jejího prodeje ve včelařských obchodech vnímám jako směšnou politickou
> hru).
>
> Nejsem žádný ekofanatický včelař horlivě propagující tzv. bioprodukci. Jsem
> pragmatik, takže neodsuzuji současnou zažitou praxi s tvrdými jedy jenom
> kvůli tomu, že jde o zdraví škodlivé syntetické látky (kyselina mravenčí ve
> vysoké dávce je také zdraví škodlivá). Efektivita světí prostředky (účel
> nesvětí… účelovost je nešvar dnešní společnosti). Vždyť je to tak
> jednoduché v podletí zavěsit pásky a na podzim zakouřit, že? Nemyslete si,
> že jsem tak naivní, že mnou navrhované zakázání používání tvrdé chemie
> považuji za nějaké zjednodušení. Bylo by to nepochybně zkomplikování.
> Aplikace kyseliny mravenčí je technicky, časově a znalostně daleko
> náročnější. Ale provádí-li se úspěšně, v konečném důsledku efektivitou
> předčí dosavadní zažité standarty. Odpadnou neduhy a další sekundární
> problémy. Představme si, jaký bychom byli světový unikát, kdybychom tlumili
> varroázu jenom tzv. alternativními způsoby. To by pak byla reklama!
>
> Dělat to lze, ale člověk musí mít dostatek odhodlání a schopnost odpovědně
> jednat na vlastní pěst. Tyto atributy zcela schází těm tzv. neschopným
> včelařům, kteří parazitují na současném dotačně a pečovatelsky přebujelém
> systému. Je to až příliš krutá daň za jednoduchost. Tak krutá daň, že např.
> v letech 2007-2008 zapříčinila ztrátu 1/3 včelstev ČR. Ztrátu v hodnotě
> desítek milionů. Čistě teoreticky by při současném systému potírání
> varroázy k něčemu takovému nikdy nemělo dojít. Ale přesto se to děje.
> Teorie není praxe. Skutečnost je taková, že systém selhává již vyšetřením
> zimní měli počínaje a tiátram kolem komisionálního přeléčení na podzim
> konče. Vůbec nejhorší obstrukce nastávají v plném létě a v podletí, tedy v
> nejkritičtějším období, kdy včasný zásah rozhoduje o přežití a nepřežití.
>
> Zažitý systém by mohl bezchybně fungovat, jenže lidský faktor selhává na
> plné čáře. Vždyť monitoring je obsažen i v samotných metodických pokynech
> SVS. Dokonce je po mnohá léta propagovaný i ve spolkovém časopisu
> Včelařství. Jenže kdo to dělá? Skoro zhola nikdo. Přitom správně by to měl
> dělat naprosto každý. Pak se divíme, že se tu z ničeho nic přemnoží varroa.
> K tomu se přidají další negativní vlivy (virózy) a je po srandě a divíme
> se, jaké škody ta lenivost, neochota a hamižnost způsobuje. Pokud se naplno
> rozjede rezistence, systém komisionálního léčení dospěje k definitivnímu
> zhroucení. Kyselina mravenčí se komisionálně aplikovat nikdy nebude. V
> takových podmínkách nás takyvčelaři nebudou již trápit, protože dříve či
> později skončí.
>
> Tedy na co máme komisionální léčení? Na to aby nám fakticky sloužilo, nebo
> pro klid duše? Nejjednodušší řešení nemusí být vždy zároveň
> nejefektivnější.
>
> //\/\\//
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 29. 6. 2010
Re: Koupím med (45489) (45495) (45496) (45593)

"koupím med. Nabízím 80 Kč za květový a 90 za jakýkoliv jiný jednodruhový."

----------------------------------------------------

V sezoně solidní cena.Jaká asi bude za půl roku?(pokud nějaký paskřivec nedoveze levný med z Ukrajiny,Argentiny,Číny....).

Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 29. 6. 2010
Re: cukr a svaz (45508) (45515) (45520) (45527) (45530) (45532) (45534) (45583) (45584) (45585) (45598) (45608)

>Takže já (my) můžu používat jen jednu tvrdou chemii.
A ta tvrdá je, jak by se asi oklepal náš pes i ti co stím chodím komisionálně léčit.<
------------------------------------------------------------
To mě připomíná:
Jaroslav Vrchlický

Podzim

Podzim je doba zmírání,
poslední lístek spad,
od jara valně nestál mi,
teď už mi docela zvad.

Podzim je doba zmírání,
listí padá a padá,
kdybych ho neměl k čůrání,
tak bych ho uříz .... smrada.

Tak tedy nevím, proč ti mladí chtějí neustále to měkké.
Dobrou noc JK




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 6. 2010
Re: cukr a svaz (45508) (45515) (45520) (45527) (45530) (45532) (45534) (45583) (45588) (45591) (45597) (45600)

Jo pro bio včelaře je daná alternativa Formidol nebo Kyselina mravenčí + pravidelné sledování spadu. Takže je pro mně dost nepochopitelné co se tu řeší.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 29.6.2010 17:38:58
> ----------------------------------------
> V okrese Prostějov se bez komisí léčí již bezmála 20 let a žádné zhoršení stavů
> nákazy se nekoná . rovněž se nekonají ani hromadné úhyny
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: cukr a svaz
> > Datum: 29.6.2010 17:06:22
> > ----------------------------------------
> > Nejde mi o to, abychom vymítili varroázu z povrchu zemského. To není možné.
> > Spíše naděje vkládám ve šlechtění varroatolerantních včel. Jen nejsem
> > spokojen s tím, že i u nás jsou hromadné úhyny, i když organizujeme tu
> > slavnou komisionální léčbu, ze které se výsledku stává dost těžkopádný
> > kolos předsudků a živná půdou pro takyvčelaře. Takže vlastně spíše škodí,
> > než pomáhá.
> >
> > Kdybychom si svá včelstva každý léčil sám a sám si je kontroloval, určitě
> > by také docházelo k hromadným úhynům (praxe z ciziny). Ale na rozdíl od
> > současného stavu by každý nesl plnou odpovědnost a ta zavazuje. V takovém
> > stavu se nevytvářejí podmínky pro lenochy a parazity. Ušetřilo by se
> > spoustu starostí a zbytečné práce. Svaz by mohl více investovat do
> > propagace včelích produktů a včelaření jako takového. Mohl by distribuovat
> > kyselinu a o víc by se starat nemusel. Na druhou stranu musím uznat, že jde
> > o dost utopistickou představu. ČSV si na péči o zdraví včel vybudovala
> > mocenský monopol, kterého se asi v dohledné době nikdy nevzdá. Naštěstí
> > nezakazuje používání odpařovačů, takže v jistém plně liberálním včelařském
> > prostředí žijeme již nyní. Je to jen na nás, zda budeme spoléhat jen na
> > monopol svazu, nebo se k věci postavíme odpovědně (monitoring a samoléčba v
> > případě nutnosti).
> >
> > //\/\\//
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 29. 6. 2010
Re: cukr a svaz (45508) (45515) (45520) (45527) (45530) (45532) (45534) (45583) (45584) (45585) (45598)

Pavel Holub:
Karle, to je drobný detail ale to bylo myšleno na acrinathrin, amitraz je zase kapének drastičtější na pejsánka
--------------
Acrinathrin je pro mě tuzexová podpultová záležitost. Nám musí stačit amitráz. SE rozhodlo. V létě formidol, ať si veterina píše do vyhlášky co chce.
Takže já (my) můžu používat jen jednu tvrdou chemii.
A ta tvrdá je, jak by se asi oklepal náš pes i ti co stím chodím komisionálně léčit.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (94.241.73.122) --- 29. 6. 2010
Re: cukr a svaz (45336) (45360) (45362) (45379) (45383) (45392) (45394) (45398) (45400) (45401) (45436) (45476) (45505) (45590)

Zdravím Jiří.
Odkud jste se o mě dověděl takové ...........? Z jaké jste ZO? Já jsem také malovčelař, ale protože chci být profes. včelař, už se tak snažím přemýšlet. Letos se dostanu nad metu 20 včelstev a příští rok to již půjde lépe s rozšířením. Kolik jich je u vás? No, o mě se už v mé minulé ZO i vykládá, že jsem letos měl 8 včelstev a z toho 12 rojů. Bohužel pro ně, 2.6 jsem udělal fotky včelnice a pokud si myslí, že včelstvo o 4N 39/24 - 11 r/N je vyrojené, co si o těch kubelících mám myslet. Letos jsem neměl žádný roj, matky jsem i udržel. Letos jsem to nevychytal s N, 5N jsem nemohl většinou nasadit, nebyly, musel jsem posilovat oddělky. Nejpozději do 14 dnů půjdou oddělky na 2N.
Je lepší nevěřit všemu co se o komkoli říká. I já jsem se dozvěděl blbosti o některých přispěvatelích zde na konferenci. Beru to ale s rezervou.
Já jsem mladý, my jsme většinou takoví radikálnější, co si myslím, to narovinu řeknu, ať se to líbí komukoliv, nebo nelíbí. Zase jsou tu ale takoví staří vlci, kteří už mají velké zkušenosti, a tak je třeba to zkloubit. Od mládí dravost a od těch vlků ty zkušenosti.

Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 29. 6. 2010
Re: co s tím? (45508) (45515) (45520) (45527) (45530) (45532) (45534) (45583) (45588) (45591) (45597) (45600) (45601) (45603) (45605)

"V úlech to hučí jako na Niagarských vodopádech. Snad se druhé medobraní vydaří."

-----------------------------------------------------------

To mohu potvrdit,nepamatuji si,že by v naší teplé a suché oblasti takhle hodně znovu nabouchaly už jednou vytočené plásty dalším medem.Hořčice je daleko,lípa přestala a medovice to není.Je cítit vůně jakoby thymolu,takže mám silné podezření na vojtěšku,už nakvétá podruhé,doufám,že ji nezačnou brzo sekat.Dokonce i vyrojená včelstva naplnily znova medník(2-3 NN),to se také nestává tak úplně často.
Neobvyklý rok.

Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 29. 6. 2010
Re: co s tím? (45508) (45515) (45520) (45527) (45530) (45532) (45534) (45583) (45588) (45591) (45597) (45600) (45601) (45603)

>Stávající systém spoléhá na jakýsi tlak ZO ČSV na členy a udržování discilíny. Ale ubývají iniciativní blbci, co by to dělali a kdyby to chtěli dělat, tak nemohou nic, snad vyloučit včelaře ze ZO :-) a mají tak o problém víc.<
------------------------------------------------------------
Na to má recept jeden známý veterinář, který praví: s takovým včelařem se nejlépe domluvím přes peníze. Taková pokutička umístěná v pravý čas a na pravém místě dělá pravé zázraky. Jinak řečeno, že i takového parazita napraví.
Hezký večer. JK

V úlech to hučí jako na Niagarských vodopádech. Snad se druhé medobraní vydaří.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78405 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 45605 do č. 45665)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu