Včelařská konference

Zdravím vás.
Jde o to, že problém není v řidiči, ale na hlavní poště. Mám zjištěno, že balíky hned ten den odjíždějí k adresátovi, problém je na hlavní poště v Brně. Tam jsou prasata. Kolega v práci, který dělal u pošty řidiče mi řekl, že je normální, že se nejméně 70% nákladu balíků vrací zpět na poštu ( nezastižen, oznámení a výdej na poště ) Pošta má málo lidí a hodně balíků - šetří. Také mám zkušenost, že při dodávce balíku nástavků si s ním na poště někdo hrál fotbal, otisky bot na palubkách, že mi jeden N rozbil. Dopadlo to tak, že jsem na to došel až doma. Zpravilo to 60 hřebíků. Reklamovat to nemělo cenu, musel bych platit poštovné a vrátit vše jako celek. Výrobce po zaslání mých fotek reagoval tak, že mi doveze nové zboží. Do dneška jsem jej neviděl. Totéž se mi stalo ale ve velkém měřítku letos. Také jsem musel zpravovat pomocí hřebíků, to už jsem se ale málem uklepal. Proto beru od jinud a je vše o.k.

Oni řidiči za to většinou nemohou, spíše se to zasekne někde na nějaké poště, než to přijde vám.
Zdraví P.S

"pokud Vam to poslali jako obchodni balik a neprisel Vam do druheho dne a posta
nemela treba poruchu auta, tak to reklamujte, priste se to nestane, pokud jo,
budou pak mit jineho ridice, ktery si da pozor."

Souhlas, mám podobné zkušenosti, jak se člověk na poště neozve, tak se obvykle neobtěžují s dovezením balíku, protě hodí oznámení o zásilce do schránky, ať je někdo doma nebo není.
Jak tam člověk přijde a ztropí nějakou hlasitou stížnost, najednou zvoní a balíky doručují.
I když jsou i výjimky z tohoto pravidla.
Ale pošťáci jsou špatně placení a mají toho hodně, takže u těch balíků šetří čas tím rozhazováním lístků o zásilce místo přímého doručování zásilek....

U posílání matek jako balíku bych měl obavu z dvou věcí, jednak z toho, že balíkem budou házet a podobně, to by se ale mělo omezit označením jako křehkého zboží a jednak když tam už není speciální zásilka s označením živé včely, normální balík bez označení mohou hodit někde na spodek a zavalit jinými balíky nebo naopak nechat na horkém slunci v autě, takže včely by se mohly udusit nebo uhynout horkem nebo by se mohla roztéct zásoba medocukrového těsta.

http://album.volny.cz/pet.kozlik2010/view.php?album_id=111622&view_page=5&browse_page=0&PHPSESSID=0f28e4e1ad6378da1528e15f64ac5842#img
A tady je další pokračování , pro ty co rádi pracují s kovem a potřebují sklopku na plastové vědro s kohoutem na stáčení.

Dne Sunday 04 of July 2010 20:15:12 Pavel Streit napsal(a):
> Zdravím vás,
> ano, obchodní podmínky jsou jasné, realita je ale někdy odlišná. Doba
> doručování matek je u mě od 2 - 4 dnů od odeslání. Tak to prostě je. Zdraví
> P.S

pokud Vam to poslali jako obchodni balik a neprisel Vam do druheho dne a posta
nemela treba poruchu auta, tak to reklamujte, priste se to nestane, pokud jo,
budou pak mit jineho ridice, ktery si da pozor. Konkretne u nas vozi pouze
obchodni, normalni davaji na postu k vyzvednuti.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Zdravím vás,
ano, obchodní podmínky jsou jasné, realita je ale někdy odlišná. Doba doručování matek je u mě od 2 - 4 dnů od odeslání. Tak to prostě je. Zdraví P.S

Gabon se vkládá do včelstva ihned po posledním medobraní do prostoru kde se nachází plod po 28 dnech se odstraní nebo je možné jej ještě na dva týdny přesunou do středu plodového tělesa Všady jinde je neúčinným a jen způsobuje právě tu obávanou rezistenci. Je nutností aby včely krmičky byli nuceny se kolem něj pohybovat a tak roznáší účinnou látku do buněk.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: GABON
> Datum: 04.7.2010 11:52:58
> ----------------------------------------
> V posledním Včelařství je docela k věci článek ing Veselého Z VUVČ k vzniku
> rezistence.
> V podstatě říká, že zatímco u nárazových léčení je rychlost vzniku
> rezistence malá, u léčení s nosičem s dlouhodobým účinkem je ta rychlost
> mnohem větší.
> Když pominu rozdíly v konkrétních použitých léčivech a koncentraci, je
> působení léčiva při fumigaci či aerosolu takových 20 minut plus potom
> nějaká hodinky působení zbytku léčiva.
> Gabon je na 28 dní, to je nějak 700 hodin. Pokud léčivo při fumigaci neb
> aerosolu působí necelou hodinu, Gabon tedy "dělá" odolné roztoče cca 1000 x
> rychleji. Pokud se počítá s působením několika hodin, Gabon "dělá" odolné
> roztoče cca 100 x rychleji......
>
> Takže bych doporučil neléčit Gabony nad léčení přikázané veterinou. Na
> rozdíl od fumigace nebo aerosolu - z hlediska vzniku rezistence roztočů, ne
> z hlediska zanášení reziduí do včelstev.
> Nebo udělat opatření k snížení doby, ve které je během léčení ve včelstvu
> otevřený plod, například do smetence na mezistěny nebo do roje v rojáku by
> mělo stačit vložení Gabonu na 1 - 3 dny.
>
>
>

Nikdy

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Osi?elec
> Datum: 04.7.2010 08:36:57
> ----------------------------------------
> Ahoj kamarádi, je možné do osiřelce naočkovat plod z trubčiny. Může z něj
> být matka?
>
>
>

1. Obchodní balík: cena poštovného je 116 Kč s dobírkou, možno
zaslat i bez dobírky - cena 92 Kč. Česká pošta ručí, že balík
doručí do druhého dne.
2. Doporučený balík na dobírku: cena poštovného je od 70 Kč (dle
hmotnosti), Česká pošta však neručí, že zásilku dodá do druhého dne.
3. Obyčejné psaní: cena od 25 Kč (dle hmotnosti). Podmínky shodné
jako v bodu 2.







Pavel Streit napsal(a):
> Zdravím vás,
> Pokud mi pošta vždy doručila matky F1, bylo to vždy do 2-4 dne od odeslání.
> Co by pošta měla dělat je jasné, otázka je realita.
> Zdraví P.S
>
>

Bedny nejsou problém. Se svou délkou cca 60 cm a uchy v kratších čelních stěnách jsou řešeny ergonometricky pro každou normální postavu, takže nést je v podstatě v závěsu někde nad koleny nic není, i když tam je těch 40 kilo. Dokonce jsem občas nosil dvě bedny na sobě, částečně plné.... Navíc se při nešení mohou částečně opřít o partii pasu a břicha.
Nejvíc mně dá zabrat medníkový nástavek jen s 10 rámky, když je někde v úrovni metr šedesát, musí se odtamtud zdvihnout a někde uložit, aby se dalo jít do včel a po ukončení práce zase s přesností na milimetry usadit zpátky. A přitom nerozzuřit včely a nepomačkat jich zbytečně moc. Nebo když stěhuju úly, celý úl opásat popruhem a potom za ten popruh celý úl zvednout, přenést půl metru a posadit do kolečka nebo na dvoukolák. A pak zase naopak na stojan.....
No, naštěstí těch včel není moc, takže se to dá. Mít jich pár desítek nebo ještě víc, nevím.... I když, každý, kdo trochu manuálně pracoval nárazově s většími břemeny umí při velké zátěži páteři ulehčit a tu práci tak "přežít" bez následků. Nejhůř na tom jsou lidi, co nevnímají signály těla, třeba svalů kolem páteře, že už toho mají dost a "rvou" padesátou těžkou bednu stejně jako kdyby to byla první. Pak musí nevyhnutně něco prasknout......

Už když jsem měl ty bedny na 10 rámků , tak při přenášení od včel moje záda dost trpěla , takže na víc rámků je pro mne nemožné. S vymetáním včel není problém - bedna je hladká , takže je jen vyklepnu. Natlačit k sobě už vůbec nemá význam , pomačkalo by se víčkování a vyteklo by více medu ven. Co mi vadí - do kufru u 120 se vejde jen jedna bedna. Šest se jich pak vejde na zadní sklopené sedačky.
Jinak závidím ti tvoje záda.

Už když jsem měl ty bedny na 10 rámků , tak při přenášení od včel moje záda dost trpěla , takže na víc rámků je pro mne nemožné. S vymetáním včel není problém - bedna je hladká , takže je jen vyklepnu. Natlačit k sobě už vůbec nemá význam , pomačkalo by se víčkování a vyteklo by více medu ven. Co mi vadí - do kufru u 120 se vejde jen jedna bedna. Šest se jich pak vejde na zadní sklopené sedačky.
Jinak závidím ti tvoje záda.

My používáme sololitové, tedy přesněji bedny z kombinace sololitu a tenkých prkének, co já pamatuji, takže nejméně 40 let. Přitom stále používám v podstatě tytéž kdysi dávno vyrobené bedny a to je nijak nešetřím. No, protože mám posledních cca 15 let znatelně méně včelstev, tak se dá říct, že tyto bedny vydrží minimálně 20 let při intenzívní práci a tvrdším zacházení. teprve teď to vypadá, že je budu muset postupně poopravovat.
Jsou na 15 rámků 39x24, takže když dám rámky střídavě mezerníky k sobě, vejde se tam 18 - 20 rámků a když ještě rámky střídavě vyzdvihnu, mohou se natlačit loučkami úplně k sobě a vejde se jich tam ještě víc. Běžně v nich na vytáčení převážím 18 rámků a celá bedna potom váží až ke 40 kilům.
Vytečení medu na dno není problém, pokud ho není moc a pokud se co nejdřív, do hodinky utře. Do hladké strany sololitu se nestačí nijak výrazně vsáknout.
Na odkládání rámků jsem tyto bedny používal kdysi dávno, brzo jsem ale přestal a zavedl pro tento účel bednu bez dna, kterou pokládám jen na něco rovného. Mnohem lépe se tak vymetají včely, které tam zůstanou. Později, jak jsem začal včelařit s nástavky, jsem taky pro odkládání rámků se včelami začal používat prostě prázdné nástavky.
U těch sololitových beden vidím jen jeden problém, horní hrany na rozdíl od víka nejsou chráněny plechem a tak se používáním odrolují a snižují. Případně za ty roky se občas bedny přes zimu nechají v dosahu myší a ty občas pohryzají díru do bedny, obvykle rozšíří mezírku pod víkem, takže bedny přestávají být včelotěsné.

Sololit jsem zavrhl , neskladovatelnost- prázdné zabírají spoustu místa. Také pokud do nich vyteče trochu medu - je tu problém. Do tohohle rozměru se vejde 9 rámků a to ještě unesu. Nevýhoda je , že nejsou včelotěsné a poměrně křehké. Při pádu z 1,5m dojde k uražení některého z pantů.
Také cena cca 200 Kč za krabici je poměrně vysoká , ale sololitová nebude levnější. To , že je krabice větší je samozřejmě výhoda. Pokud třídíte plásty , nebo si je do bedny odkládáte , včely se nemačkají a mají kam uniknout.Protože mám nedostatek nástavků , žil jeden roj týden v bedně a zvládl to velmi dobře.

V posledním Včelařství je docela k věci článek ing Veselého Z VUVČ k vzniku rezistence.
V podstatě říká, že zatímco u nárazových léčení je rychlost vzniku rezistence malá, u léčení s nosičem s dlouhodobým účinkem je ta rychlost mnohem větší.
Když pominu rozdíly v konkrétních použitých léčivech a koncentraci, je působení léčiva při fumigaci či aerosolu takových 20 minut plus potom nějaká hodinky působení zbytku léčiva.
Gabon je na 28 dní, to je nějak 700 hodin. Pokud léčivo při fumigaci neb aerosolu působí necelou hodinu, Gabon tedy "dělá" odolné roztoče cca 1000 x rychleji. Pokud se počítá s působením několika hodin, Gabon "dělá" odolné roztoče cca 100 x rychleji......

Takže bych doporučil neléčit Gabony nad léčení přikázané veterinou. Na rozdíl od fumigace nebo aerosolu - z hlediska vzniku rezistence roztočů, ne z hlediska zanášení reziduí do včelstev.
Nebo udělat opatření k snížení doby, ve které je během léčení ve včelstvu otevřený plod, například do smetence na mezistěny nebo do roje v rojáku by mělo stačit vložení Gabonu na 1 - 3 dny.

Ahoj kamaráde.
Haploidní matka určitě z takového plodu vychovat jde, ale nejlépe v
laboratorních podmínkách. (V.Veselý, VÚ Dol.) Řešení v praxi je úl
odnést opodál, otevřít, vyklepat a úl dát bokem a již nevracet na
původní místo dokud nezmizí problém s létavkami z trubcokladného
včelstva.


_gp_

2010/7/4 PetrM <e-mail/=/nezadan>:
> Ahoj kamarádi, je možné do osiřelce naočkovat plod z trubčiny. Může z něj
> být matka?
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Řekl bych, že Gabony je nutné aplikovat v souladu s postupy místní
SVS. To znamená mít přehled nad tím jaké Gabony (PF,PA) se případně
nasazují v té dané lokalitě. Také je dobré mít přehled nad frekvencí
předepisování a používání včelaři Gabonů z minulých let. (což je ve
skutečnosti nemožné) To kvůli riziku rezistence a selhání prostředku.

Gabony jsou podle jiných chovatelů dobré léčivo, ale mám, si myslím,
pokročilejší zkušenosti právě v tom, jak se Gabony ukážou jako totální
fiasko. K frekvenci. Fluvalinat (Gabon PF) je nutné alespoň na dva
roky vynechávat, kvůli díky Bohu rychlé rotaci genů u roztoče. Neměl
by být nasazován každý rok a pokud se jednou za čas nasadí, měl by se
použít v tom roce zároveň s dalším přípravkem s fluvalinatem jako
aerosol atp. a tak využít jeho síly. Pokud se zanedbá lokálně pauza v
používání fluvalinatu a bere se každoročně, s každou indikací
(vložením Gabonu do včelstva) se jde okamžitě do rizika zvýšené
roztočové rezistence a úhynu včelstva či oddělku na destrukci.

Acrinathrin (Gabon PA) mi nikdy neukázal za dobu mé praxe, že by měl
ten účinek, který by měl mít. Jde asi o účinný přípravek, ale nemám s
ním ani já a podle zkušenstí od druhých včelařů jak s malými tak
velkými chovy. Asi největší fiasko bylo, když se asi 8let opakovaně
stále objednával a opakoval co si pamatuji. Nyní je poud vím u nás
stop stav.

Obecně jsem Gabony po neustálých problémech odložil, protože jsem v
lokalitě, kde Gabony nefungují. Snad přijsou někdy na řadu, ale
pochybuji o výsledku. Loni byl naposledy použit známým včelařem co se
naněj spolíhal a došel o vše. Po radě se mnou, aby si Gabon ověřil a
zafumigoval když ho vytahoval, tak včelstva už byly po destrukci a
shazoval fumigací desítky tisíce ks roztočů z pár tisíc včel.

SVS se již k tomu postavila podobně jako já a to i zdejší OV. OV chtěl
řešení po p. Titěrovi, co tu přednášel, ten potvrdil rizika, ale
nepřinesl řešení. Mluvil o možnostech používání kyseliny šťavelové,
ale velmi nepřesně a spíše v teoriích.

Myslím si, že dnešním běžným řešení by měla být kyselina mravenčí v
odpařovači. Škoda, že někdo nedošel s nápadem jak takové odpařovače z
dostupných prostředků vyrobit. Preverze německého odpařovače byla
tuším podle OVP z odpadové trubky.

Asi nejvíce důležitý je fakt, že během měsíce začne reinvaze roztočů,
takže bych nasadil dlouhodobé a to s frekvencí doplnění cca 15 dnů,
odpařování KM. P Dvorský by určitě takovou indikaci upřesnil, já mám
jiné omezující postupy a KM zatím mám jako záložní krizové řešení.
Také sledovat spad, to je správná vyučovací metodika včelaře pro
zvládnutí principů základů boje proti VD.

_gp_

2010/7/4 P.Krátký <Beeforman/=/seznam.cz>:
> Zdravím, Je dobré do neprodukčních včelstev (oddělků které budou zimovat)
> nasadit Gabon již nyní, nebo počkat na červenec?
>
> ---------------------------------------------------------
>
> Také zdravím.Pokud už z těch oddělků neplánuješ vytáčet med nebo těžit
> propolis,tak ano.Teď už se začínají tvořit zimní včely,které budou
> zimovat,redukce roztočů včelstvu jen pomůže.
> Ovšem také je dobré vědět,jak na tom s brouky včelstva(oddělky)jsou,je
> dobré kontrolovat spad.Do 5 spadlých samiček denně by stačil formidol,nad 5
> už gabony,nad 10 už to signalizuje silné napadení a gabony nutností.Konec
> června je začátek populačního růstu VD a s každou generací včel se počty
> samiček VD násobí.
>
> Pavel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zdravím, Je dobré do neprodukčních včelstev (oddělků které budou zimovat) nasadit Gabon již nyní, nebo počkat na červenec?

---------------------------------------------------------

Také zdravím.Pokud už z těch oddělků neplánuješ vytáčet med nebo těžit propolis,tak ano.Teď už se začínají tvořit zimní včely,které budou zimovat,redukce roztočů včelstvu jen pomůže.
Ovšem také je dobré vědět,jak na tom s brouky včelstva(oddělky)jsou,je dobré kontrolovat spad.Do 5 spadlých samiček denně by stačil formidol,nad 5 už gabony,nad 10 už to signalizuje silné napadení a gabony nutností.Konec června je začátek populačního růstu VD a s každou generací včel se počty samiček VD násobí.

Pavel

"Ahoj kamarádi, je možné do osiřelce naočkovat plod z trubčiny. Může z něj být matka?"

Uvádí se, že cca v jednou z tisíce nebo desetitisíce případů je to možné. Takže, pokud se tam dá trubčí plod, to bude ruleta 1 : 10000 nebo podobně.
Podle mých zkušeností včelky nad trubčí larvičkou, když nemají dělničí, matečník klidně vytvoří a larva se v něm vyvíjí stejně. Někdy ale v době tuším okolo zavíčkování matečníku to včely poznají a matečník zůstane prázdný. Včelař je tak po přidání trubčího plodu zmatený, protože matečník se vytvoří a všechno vypadá normálně, ale matka z toho nakonec není.
Když ve včelstvu nevzniknou trubčice, třeba v případě, že ve včelstvu je čistě trubcokladná matka, zachytil jsem, že včely se stále pokoušejí i z neoplozených vajíček o odchov matky, zřejmě pro tichou výměnu, takže soustavně pořád dokola vytvářejí matečníky s trubčím plodem, které ošetřují až do fáze zavíčkování, kdy plod z těch matečníků zmizí.....

Jinak ale obecně letos je už dost pozdě na vychovávání nové matky v osiřelci. Osiřelec by musel být silný a včely v něm v dobrém stavu, aby včelstvo přežilo po snůšce období slídění a nebylo vyloupeno a zničeno. Hlavně v nástavcích, v zadovácích síla osiřelce není tak podstatná, protože se dají efektivně zužovat přesně na počet obsazených rámků a česno se dá obvykle snadno zůžit až na průchod jedné včely.
Pokud se v této době do osiřelce nepřidá příslušným způsobem už hotová matka, ale kvůli něčemu si ten osiřelec tu matku musí vychovat, doporučuji zvážit rovnou zrušení osiřelce. V počtu včelstev to vyjde nejspíš nastejno a včelky se po ukončení snůšky vzájemně neničí loupením, ale teď posílí ostatní včelstva a ty lépe využijí snůšku, pokud je.

"http://album.volny.cz/pet.kozlik2010/browse.php?album_id=111622
Bedna snadno skladovatelná a omyvatelná na 9 rámků."

Připadá mi, že to je obyčejná plastová bedna, do které byly dodatečně vložemy ty závitové tyče.
Bedna ze sololitu je lehčí, pevnější a pokud se do ní nenechají rámky s medem vytéct či jinak se nenechá znečistit, omyvatelnost zas tak moc potřebná není.
A lze ji udělat přesně na míru, zatímco plastová bedna se musí hledat, aby byla těch správných rozměrů a na obrázku je stejně o něco větší než by mohla být.

"A já se zeptám , kčemu to?

Pepan"


Uvažuji totiž o hromadění zbytku z vyvařování voští v plastových vědrech,
ty se ale musí po vyvařování rozdrobit a nejméně několik dní sušit pod
střechou, jinak by v uzavřeném vědru masivně zplesnivěly. A při tom nejspíš
>budou ty zbytky napadeny zavíječem. Mám zkušenosti, že zavíječ v uzavřené
nádobě vyčerpá kyslík a pak hyne, ale ještě stihne nějakou generaci larev a
>kukel a tak by mohl to vědro poškodit.

Ahoj kamarádi, je možné do osiřelce naočkovat plod z trubčiny. Může z něj být matka?

Zdravím, Je dobré do neprodukčních včelstev (oddělků které budou zimovat) nasadit Gabon již nyní, nebo počkat na červenec? Dík

http://album.volny.cz/pet.kozlik2010/browse.php?album_id=111622
Bedna snadno skladovatelná a omyvatelná na 9 rámků.

Pánové, víte někdo, kde se prodává, nebo vyrábí mřížka v provedení: http://leteckaposta.cz/978896560

Děkuji biki

A já se zeptám , kčemu to?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zav?je?i v plastu
> Datum: 02.7.2010 19:07:32
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat na zkušenosti, kdo skladoval voští v plastové nádobě a
> dostal se do ní a rozmnožil se tam zavíječ?
> Zůstala ta plastová nádoba nepoškozená nebo byla pohryzaná zakuklujícími se
> larvami?
> Nebo bude nutné ty zbytky ve vědru nějak sířit či chránit kyselinou
> mravenčí nebo octovou?
> Uvažuji totiž o hromadění zbytku z vyvařování voští v plastových vědrech,
> ty se ale musí po vyvařování rozdrobit a nejméně několik dní sušit pod
> střechou, jinak by v uzavřeném vědru masivně zplesnivěly. A při tom nejspíš
> budou ty zbytky napadeny zavíječem. Mám zkušenosti, že zavíječ v uzavřené
> nádobě vyčerpá kyslík a pak hyne, ale ještě stihne nějakou generaci larev a
> kukel a tak by mohl to vědro poškodit.
>
>
>

No, mšic je u nás snad několik tisíc druhů. Haragsim, Medovice a včely uvádí jakési mšice dávající snůšku i na borovici, ale myslím, že tam uvádí, že medovice meduje zřídka. Je to ale už takových 40 let, dnes to možná je v praxi jinak.

Já na borovicích mšice viděl. I když to bylo v blízkosti mraveniště. To z nich nic není ?

Co z usychání borovic plyne pro včelaře?
Když se tady o tom tak obsáhle diskutuje.
Je z borovic nějaká pravidelnější snůška , medovice?
Až tam ty nemocné borovice vykácejí, poroste na té holině hromadně nějaká kvetoucí buřeň, ze které bude nějaká snůška?
Až to potom znova zalesní, budou to jen borovice nebo tam bude nově i nějaký smíšený les, ve kterém přijdou na řadu i nějaké včelařské dřeviny? Či jako doplňující podrost omezující vysychání půdy nějaké včelařské keře?

Je to takzvaná sypavka borovice
- karanténní choroba, při jejímž výskytu na množitelském materiálu se
nařizuje likvidace. Bohužel letos je pro houby rok velmi příznivý.

2010/7/2 petr <e-mail/=/nezadan>

> u borovic napadení houbou lidově název ohnivec
>

u borovic napadení houbou lidově název ohnivec

Zdravím vás,
Pokud mi pošta vždy doručila matky F1, bylo to vždy do 2-4 dne od odeslání. Co by pošta měla dělat je jasné, otázka je realita.
Zdraví P.S

Chtěl bych se zeptat na zkušenosti, kdo skladoval voští v plastové nádobě a dostal se do ní a rozmnožil se tam zavíječ?
Zůstala ta plastová nádoba nepoškozená nebo byla pohryzaná zakuklujícími se larvami?
Nebo bude nutné ty zbytky ve vědru nějak sířit či chránit kyselinou mravenčí nebo octovou?
Uvažuji totiž o hromadění zbytku z vyvařování voští v plastových vědrech, ty se ale musí po vyvařování rozdrobit a nejméně několik dní sušit pod střechou, jinak by v uzavřeném vědru masivně zplesnivěly. A při tom nejspíš budou ty zbytky napadeny zavíječem. Mám zkušenosti, že zavíječ v uzavřené nádobě vyčerpá kyslík a pak hyne, ale ještě stihne nějakou generaci larev a kukel a tak by mohl to vědro poškodit.

>Takže pochybuji, že nějaký Aristeus nebo nějaký jiný Řek před 600-ti lety př.Kr., je coby vynálezce veden v U.S. patentových věstnících. To jsou nyní jen historické fragmenty a prameny. _gp_<
------------------------------------------------------------
To je bohužel pravda. Mnoho kradených myšlenek je vedeno v U.S. a bohužel, nejen U.S. patentových věstnících. Který patentový úřad by se za peníze zabýval historií a skutečným duševním vlastnictvím ??? Holt, kdo dřív na patentový úřad přijde ten dřív mele. Ti kteří zemřeli dříve mají smůlu a nebo i z nás již srandu? Zaslouží však alespoň naši úctu.
JK

Toto tady loni řešil J. Danihlík (vcelimed.blogspot.com) ale z pohledu
povinosti pošty doručit zásilku do druhého dne. Mrkněte na jeho web, je
tam myslím více info.

petr j.



Streit Pavel napsal(a):
> Zdravím vás,
>
> Předpisy pro přepravu včel nemá. Vypadla tam klauzule o přepravě tohoto
> zboží. Ikyž tam chovatel napíše živé včely, mohou se k tomu chovat stejně
> jak k balíku, se kterým hrají fotbal, zvláštní přístup při doručování včel
> nemají. Je to jen na dobré vůli pracovníků pošty při převozu z místa na
> místo. Vím to od naší vedoucí pošty.
> Zdraví P.S
>
>

No pane Jirko. Podle mého názoru a statistik, je poměr mezi malými a
velkými včelaři jak v Evropě, tak na americkém kontinentě shodný. Nebo
si snad myslíte, že v Americe jsou jen velkovčelaři, kteří mohou být
nositeli a šířiteli bakterií? V přístupu a řešení jsou tam včelaři
také hodně poučeni a mají své veterinární, tj. úřední postupy. Nemohou
si tam včelaři dělat co se jim zlíbí. Oheň tam samozřejmě také platí
na mor jako u nás v Evropě.

_gp_

2.7.10, Jirka <e-mail/=/nezadan>:
> ...Mor včelího plodu, Histolysis infectiosa perniciosa larvae, Pestis
> apium americana , je
> nebezpečné onemocnění včely medonosné...
>
> Už v názvu je zakódováno, kde bylo toto onemocnění poprvé zjištěno - tedy v
> americe. A co k němu vedlo a vede víme dnes všichni - nedostatečná obnova
> díla, jinými slovy pokusy o vyšší zisky (intenzifikace). Tolik mé podklady.
>
> -----------------------------------------------------------
> Co řeknete nato, že takovou hypotézu může říci i americký velkovčelař o
> českém malovčelaři? Podkladů by na takové tvrzení narozdíl od Vás, měl
> určitě dostatek!
>
> _gp_
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Diky za vysvetleni,

ten defekt, zacatecnicky problem bych jako problem vubec nevidel, aspon ne v
plodisti, spise naopak. Rovnomerne odebirani materi kasicky muze byt mozna
velmi prospesne...
Byla by to sranda kdyby nam zacatecnicky problem pomohl... :-)

T.H.


2010/7/2 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Nemám volnou stavbu, mám jen občas defektní dílo, protože byl v
> minulých sériích výroby mezistěn u mne začátečnický problém. Osobně mi
> malé plochy trubčin nevadí, mám tak ohraničená místa na souších v
> úlech vedle dělničiny. Možná je tu hypotéza, že toto koncentruje
> pravděpodobně samičky i na menší místo(a) v úlech pro vhodnější a
> přesnější detekce. O nic ale mimořádného z mého pohledu ale nejde.
>
> Zájem o jiné statě v příspěvcích mne těší. Jde vidět, že lidé jsou
> ještě zvídaví a přemýšlí o problému.
>
> _gp_
>
>

To je sice nepopíratelné, ale p. Lorenzo byl a je veden jako
vynálezce, protože opravdoví vynálezci si podávají patenty a honosí se
jimi a jsou dohledatelní v seznamech patentových úřadů. Takže
pochybuji, že nějaký Aristeus nebo nějaký jiný Řek před 600-ti lety
př.Kr., je coby vynálezce veden v U.S. patentových věstnících. To jsou
nyní jen historické fragmenty a prameny.

_gp_

2.7.10, Vaek Ducháč <DuchacVaclav/=/seznam.cz>:
> ..že Řecké včelařství za starých dob vysokého stupně vývoje dosáhlo,
> můžeme soudit i z toho, že za času Perikla(429 př.Kr.) malá Attika měla
> 20.000 úlů. Diodor vypráví, že Aristeus vyučoval zhotovení úlů a včelstva
> na pastvu převážel, ano Řekové užívali v úlech louček a znali tudíš dílo
> včel rozborné. Jak ze Solomonova zákonodárství vyplývá, Řekové již na 600
> let př.Kr. provozovali včelaření kočovné...medu hojně užívalo se a
> připravovali nápoj tak jemné chuti, že přirovnávali ho k nápojům
> bohů....(viz Dějiny českého včelařství, Praha 1922 sepsal mons. Josef
> Kebrle.) Takže kdy kdo co vynalezl??? Vašek Ducháč.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

....Mor včelího plodu, Histolysis infectiosa perniciosa larvae, Pestis apium americana , je
nebezpečné onemocnění včely medonosné...

Už v názvu je zakódováno, kde bylo toto onemocnění poprvé zjištěno - tedy v americe. A co k němu vedlo a vede víme dnes všichni - nedostatečná obnova díla, jinými slovy pokusy o vyšší zisky (intenzifikace). Tolik mé podklady.

-----------------------------------------------------------
Co řeknete nato, že takovou hypotézu může říci i americký velkovčelař o českém malovčelaři? Podkladů by na takové tvrzení narozdíl od Vás, měl určitě dostatek!

_gp_

Nemám volnou stavbu, mám jen občas defektní dílo, protože byl v
minulých sériích výroby mezistěn u mne začátečnický problém. Osobně mi
malé plochy trubčin nevadí, mám tak ohraničená místa na souších v
úlech vedle dělničiny. Možná je tu hypotéza, že toto koncentruje
pravděpodobně samičky i na menší místo(a) v úlech pro vhodnější a
přesnější detekce. O nic ale mimořádného z mého pohledu ale nejde.

Zájem o jiné statě v příspěvcích mne těší. Jde vidět, že lidé jsou
ještě zvídaví a přemýšlí o problému.

_gp_

2.7.10, Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
> (nevim jestli je to ta rovnomerne rozlozena trubcina nebo
> neco jineho - a na toto se ptam)
>
> Moje nejasnost: trubcina vsude, stavebni ramky nepouzivas takze volna
> stavba? Ci treba mluvis o trubcine mezi prostavenymi nastavky - dane
> napriklad neprsnosti vyroby - sesychani nastavku? Neco jako ze odtrhnes
> nastavek a ihned muzes hodnotit zamoreni trubcich larev ktere roztrhnutim
> nastavku obnazis ?
>
> T.H.
>
>
>
> 2010/7/2 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> Nerozumím. Co chceš vědět? Očem je řeč? Jsou lidé, kteří popíšou věc
>> jako včelín a přitom píší o včelnici. Jsou lidé kteří se potom
>> podívají na ten chybně popsaný včelín, dají si práci, zhodnotí data a
>> opíšou ty chybná data. To samé o monitoringu, kterému předchází mnoho
>> detekcí a to samé prostředcích k léčbě, které nějak fungují a když
>> proč fungují s riziky a nebo neúspěšně. Mne tedy zajímá základ. Proč
>> to funguje takto dobře, a takto ne. Takže k závěru nemám co dodat, je
>> potřeba trochu příspěvek rozvrstvit kvůli přehlednosti. Jasné je, že
>> hodně práce jde od jednoho člověka, který propojí myšlenky a věc v
>> dokonalejší objevný celek.
>>
>> _gp_
>>
>> 2010/7/2 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
>> > Gusto,
>> > ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy??
>> Promin
>> > ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.
>> >
>> > Diky T.H.
>> >
>> >
>> >> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
>> >> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
>> >> _gp_
>> >>

...že Řecké včelařství za starých dob vysokého stupně vývoje dosáhlo, můžeme soudit i z toho, že za času Perikla(429 př.Kr.) malá Attika měla 20.000 úlů. Diodor vypráví, že Aristeus vyučoval zhotovení úlů a včelstva na pastvu převážel, ano Řekové užívali v úlech louček a znali tudíš dílo včel rozborné. Jak ze Solomonova zákonodárství vyplývá, Řekové již na 600 let př.Kr. provozovali včelaření kočovné...medu hojně užívalo se a připravovali nápoj tak jemné chuti, že přirovnávali ho k nápojům bohů....(viz Dějiny českého včelařství, Praha 1922 sepsal mons. Josef Kebrle.) Takže kdy kdo co vynalezl??? Vašek Ducháč.

Dobrý den!
Máte prosím někdo podrobnější informace o aktivitě uvedené na letáku
Včely brněnské:
Od září 2010 otvíráme Jihočeskou včelařskou školu. Již nyní
můžeme prozradit, že škola bude probíhat vždy jeden víkend
v měsíci a vyučovat budou přední lektoři PSNV-CZ. Na teoretické
přednášky v zimním období bude navazovat praktická
výuka v jarních a letních měsících. Zázemí na tuto akci nám
poskytne Střední odborné učiliště Blatná (okres Strakonice).
Podrobné informace v příštích číslech Moderního včelaře a
na webu www.n-vcelari.cz
-redakce
Na výše uvedených stránkách jsou informace z let 2007-2009. Děkuji. V. Čada
> Muze mi nekdo vysvetlit proc pro otevreni clanku Moderniho vcelare
>
> "Včela brněnská [Mendelovo muzeum MU]"
>
> http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2010_02_c038.pdf
>
> je vyzadovano stahnuti japonskych pisem?
> Mam nainstalovanu ceskou verzi prohlizece Acrobat Reader a presto tento
> "brnensky" clanek vyzadoval nejdrive stahnout aktualizaci "Japonska pisma"
> o velikosti 10 MB!
>
> Pozn. ja si vzdy myslel, ze brnensky Gregor Mendel mluvil a psal nemecky,
> ale v dnesnim Brne nejspise mysli jinak.
> Mimochodem vystavu jsem pri navsteve starobrnenske basiliky v kvetnu z
> povzdali shledl a nejvice mne pobavila nabidka zdraveho zkrystalizovaneho
> prazskeho medu i s tistenym letakem hned ve foayer starobrnenskeho
> opatstvi.
>


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

Vyslo mi z prispevku, ze mas volnou stavbu ale to mi nesedi s tvou vyrobou
mezisten. I kdyz i tady si dokazu predstavit jak to skloubit. Proste si
napsal ze mas trubcinu na kazdem plastu a v dalsim odstavci jsi napsal ze
nejaka vychytavka (nevim jestli je to ta rovnomerne rozlozena trubcina nebo
neco jineho - a na toto se ptam) zpusobi ze budou cumet jak teoretici tak
praktici.

Moje nejasnost: trubcina vsude, stavebni ramky nepouzivas takze volna
stavba? Ci treba mluvis o trubcine mezi prostavenymi nastavky - dane
napriklad neprsnosti vyroby - sesychani nastavku? Neco jako ze odtrhnes
nastavek a ihned muzes hodnotit zamoreni trubcich larev ktere roztrhnutim
nastavku obnazis ?

T.H.



2010/7/2 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Nerozumím. Co chceš vědět? Očem je řeč? Jsou lidé, kteří popíšou věc
> jako včelín a přitom píší o včelnici. Jsou lidé kteří se potom
> podívají na ten chybně popsaný včelín, dají si práci, zhodnotí data a
> opíšou ty chybná data. To samé o monitoringu, kterému předchází mnoho
> detekcí a to samé prostředcích k léčbě, které nějak fungují a když
> proč fungují s riziky a nebo neúspěšně. Mne tedy zajímá základ. Proč
> to funguje takto dobře, a takto ne. Takže k závěru nemám co dodat, je
> potřeba trochu příspěvek rozvrstvit kvůli přehlednosti. Jasné je, že
> hodně práce jde od jednoho člověka, který propojí myšlenky a věc v
> dokonalejší objevný celek.
>
> _gp_
>
> 2010/7/2 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
> > Gusto,
> > ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy??
> Promin
> > ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.
> >
> > Diky T.H.
> >
> >
> >> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
> >> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
> >> _gp_
> >>
> >>
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

>>> a otce moderního amerického včelařství.“<<<
Také hlopost
Otcem byl nejen amerického moderního včelařství

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Co zacalo Langstrothem ?
> Datum: 02.7.2010 08:00:34
> ----------------------------------------
> Jeste par kritickych vet k avizu clanku Moderniho vcelare 1/2010:
>
> „A začalo to Lorenzo Lorraine Langstrothem [Ing. Ivan Černý]
> V prosinci letošního roku uplyne 200 let od narození Lorenzo Lorraine
> Langstrotha, vynálezce včelí mezery, úlu s rozebíratelným dílem a otce
> moderního amerického včelařství.“
>
> Autor se zasadne myli, když pise o vceli mezere jako o vynalezu. Vynalezce
> byl v Usa napriklad Thomas Edison a vynalezem byla jeho zarovka. Vceli
> mezera nebyla nikym sestrojena ani vynalezena, ale je to objev.
> Discovery = objev, vynalez = invention
>
> Za druhe, i jako Langstrothuv objev je vceli mezera sporna, kdyz si
> precteme, co o „bee space“ pise wikipedie:
> Langstroth was popularly credited with discovering the "bee space," though
> this discovery had already been implemented in European hives.
> In Europe, both Jan Dzierżon and August von Berlepsch had been focused on
> side-opened hives. Land resources in Europe had been limited, and
> traditionally bees were kept in beehouses. The presently so-called “bee
> space” had been incorporated by Berlepsch following Dzierzon’s discoveries,
> from the years 1845-1848, into his frame arrangement (Bienen-Zeitung, May
> 1852).       
>
> Za treti, onen pan Langstroth v zadnem pripade nebyl vynalezcem ulu s
> rozebiratelnym dilem.
> Jak znamo tato zasluha patri baronu von Berlepsch, který první prisel s
> ideou ramku.
>
> Vazeny pane autore, nez napisete na dvou radcich tolik nesmyslu, radeji si
> to po sobe prectete. Za takovy blabol bych nedal ani cent.
>
> A co vlastne zacalo Langstrothem ?
>
>
>

Nerozumím. Co chceš vědět? Očem je řeč? Jsou lidé, kteří popíšou věc
jako včelín a přitom píší o včelnici. Jsou lidé kteří se potom
podívají na ten chybně popsaný včelín, dají si práci, zhodnotí data a
opíšou ty chybná data. To samé o monitoringu, kterému předchází mnoho
detekcí a to samé prostředcích k léčbě, které nějak fungují a když
proč fungují s riziky a nebo neúspěšně. Mne tedy zajímá základ. Proč
to funguje takto dobře, a takto ne. Takže k závěru nemám co dodat, je
potřeba trochu příspěvek rozvrstvit kvůli přehlednosti. Jasné je, že
hodně práce jde od jednoho člověka, který propojí myšlenky a věc v
dokonalejší objevný celek.

_gp_

2010/7/2 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
>  Gusto,
> ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy??  Promin
> ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.
>
> Diky  T.H.
>
>
>> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
>> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
>> _gp_
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ve vltavském údolí jsou suché borovice už řadu let.Píše se o epidemii,ale na slánsku odcházejí borovice už co pamatuju,stejně jako smrky,břízy,jilmy a další.Jen se to tempo poněkud zrychluje.Dokonce ani akátiny už nevypadají tak svěže.Něco takového si z východní moravy(kde jsem žil jako kluk)nepamatuji,tam prosychaly jen jedle bělokoré.

Zdraví Pavel

V české kotlině začaly odumírat borovice

Borové lesy na několika místech české kotliny začínají připomínat zpustlé Krušné hory z konce minulého století. Houbou napadené rezavé suché stromy ční ze strání zejména na Mělnicku, v údolích Labe a také na Nymbursku. Podle odborníků se nemoc borovic začíná ukazovat prakticky v celém středním Polabí a borovice tady začaly odumírat.

http://www.novinky.cz/domaci/204967-v-ceske-kotline-zacaly-odumirat-borovice.html

Gusto,
ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy?? Promin
ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.

Diky T.H.


> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
> _gp_
>
>

Jeste par kritickych vet k avizu clanku Moderniho vcelare 1/2010:

„A začalo to Lorenzo Lorraine Langstrothem [Ing. Ivan Černý]
V prosinci letošního roku uplyne 200 let od narození Lorenzo Lorraine Langstrotha, vynálezce včelí mezery, úlu s rozebíratelným dílem a otce moderního amerického včelařství.“

Autor se zasadne myli, když pise o vceli mezere jako o vynalezu. Vynalezce byl v Usa napriklad Thomas Edison a vynalezem byla jeho zarovka. Vceli mezera nebyla nikym sestrojena ani vynalezena, ale je to objev.
Discovery = objev, vynalez = invention

Za druhe, i jako Langstrothuv objev je vceli mezera sporna, kdyz si precteme, co o „bee space“ pise wikipedie:
Langstroth was popularly credited with discovering the "bee space," though this discovery had already been implemented in European hives.
In Europe, both Jan Dzierżon and August von Berlepsch had been focused on side-opened hives. Land resources in Europe had been limited, and traditionally bees were kept in beehouses. The presently so-called “bee space” had been incorporated by Berlepsch following Dzierzon’s discoveries, from the years 1845-1848, into his frame arrangement (Bienen-Zeitung, May 1852).

Za treti, onen pan Langstroth v zadnem pripade nebyl vynalezcem ulu s rozebiratelnym dilem.
Jak znamo tato zasluha patri baronu von Berlepsch, který první prisel s ideou ramku.

Vazeny pane autore, nez napisete na dvou radcich tolik nesmyslu, radeji si to po sobe prectete. Za takovy blabol bych nedal ani cent.

A co vlastne zacalo Langstrothem ?

Špatný SW. Nechápu kdo ho může používat, když se pořád chtěl
upgradovat a rostl jak z vody na disku, tak z nějakých 10 MB bych si
dělal špekáčky na ohýnku. Používám už cokoli jiného jen ne Adobe.Upně
vmzán a počíta mi už nejede jak zpomalený film. Rožlý Acrobat Reader
je dokonalý tak akorát pro Temelínské šéfy. Mám portable Sumatu a nic
japonského nechce. Na hledání v PC, jestli by byl požadavek hledat v
dokumentech nejen pdf je DocFetcher.

_gp_

2010/7/1 Zdenek <e-mail/=/nezadan>:
> Muze mi nekdo vysvetlit proc pro otevreni clanku Moderniho vcelare
>
> "Včela brněnská [Mendelovo muzeum MU]"
>
> http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2010_02_c038.pdf
>
> je vyzadovano stahnuti japonskych pisem?
> Mam nainstalovanu ceskou verzi prohlizece Acrobat Reader a presto tento
> "brnensky" clanek vyzadoval nejdrive stahnout aktualizaci "Japonska pisma"
> o velikosti 10 MB!
>
> Pozn. ja si vzdy myslel, ze brnensky Gregor Mendel mluvil a psal nemecky,
> ale v dnesnim Brne nejspise mysli jinak.
> Mimochodem vystavu jsem pri navsteve starobrnenske basiliky v kvetnu z
> povzdali shledl a nejvice mne pobavila nabidka zdraveho zkrystalizovaneho
> prazskeho medu i s tistenym letakem hned ve foayer starobrnenskeho
> opatstvi.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Tak to kdyby jste viděl předperoutkovskou redakční radu Včelařství,
tak to by Vás asi trefil šlak.

_gp_

2010/7/1 Zdenek <e-mail/=/nezadan>:
> Kdyz jsem si procital webove stranky moderniho vcelare, zjistil jsem ke
> svemu udivu, ze redakcni kolektiv doznal jiste obmeny. Vicemene se
> orientuje na akademickou pudu podle poctu jmen tam pusobicich vedcu.
>
> Moje otazka. Je vcelareni v Cesku natolik spatne, ze na sve misto musi
> nastoupit lide z univerzit a vedeckych ustavu?
> Pokud ano, proc tomu tak je?
> Je zde snad nejaka vystopovatelna souvislost s podobnym vyvojem v nove
> vlade ceska?
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Muze mi nekdo vysvetlit proc pro otevreni clanku Moderniho vcelare

"Včela brněnská [Mendelovo muzeum MU]"

http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2010_02_c038.pdf

je vyzadovano stahnuti japonskych pisem?
Mam nainstalovanu ceskou verzi prohlizece Acrobat Reader a presto tento "brnensky" clanek vyzadoval nejdrive stahnout aktualizaci "Japonska pisma" o velikosti 10 MB!

Pozn. ja si vzdy myslel, ze brnensky Gregor Mendel mluvil a psal nemecky, ale v dnesnim Brne nejspise mysli jinak.
Mimochodem vystavu jsem pri navsteve starobrnenske basiliky v kvetnu z povzdali shledl a nejvice mne pobavila nabidka zdraveho zkrystalizovaneho prazskeho medu i s tistenym letakem hned ve foayer starobrnenskeho opatstvi.

Zdravím vás,

Předpisy pro přepravu včel nemá. Vypadla tam klauzule o přepravě tohoto zboží. Ikyž tam chovatel napíše živé včely, mohou se k tomu chovat stejně jak k balíku, se kterým hrají fotbal, zvláštní přístup při doručování včel nemají. Je to jen na dobré vůli pracovníků pošty při převozu z místa na místo. Vím to od naší vedoucí pošty.
Zdraví P.S

Kdyz jsem si procital webove stranky moderniho vcelare, zjistil jsem ke svemu udivu, ze redakcni kolektiv doznal jiste obmeny. Vicemene se orientuje na akademickou pudu podle poctu jmen tam pusobicich vedcu.

Moje otazka. Je vcelareni v Cesku natolik spatne, ze na sve misto musi nastoupit lide z univerzit a vedeckych ustavu?
Pokud ano, proc tomu tak je?
Je zde snad nejaka vystopovatelna souvislost s podobnym vyvojem v nove vlade ceska?

Buněk kontroluji hodně. Zajímá mne většina. Pozoruji množství
ojedinělých samiček ve velkém množství v jedné trubčí buňce.

Trubčí plocha je v mých úlech častá, takže je, speciální trubčí rámky
momentálně moc nemám.

Ano vychytávka, která možná nazvedne mnoho teoretiků a hlavně
praktiků že byly slepí a proč je to nenapadlo dříve. Jde oto ji
zdůvodnit, načemž hodně dělám. Zatím jsem někde v polovině sbírání dat
a hledání podobných ne-li přesně těch samých postupů a principů boje
proti VD. Data jsou základem k přesvěčení principu funkce mé
vychytávky.

Pro včelaře: Jde mi hlavně o user friendly - česky přátelskou metodu
boje proti VD bez rizik pro chovatele. Zatím je to ve vývoji, včelstev
nato mám dost, testuji druhým rokem. Výsledky slibné.

Vedle toho tu mám další nový projekt, který navazuje neoficiálně na
výsledky p. Veverky ml. Takže se bavím.

Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
_gp_



2010/6/30 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> GP:
> Metoda:
> Detekce podle prohlídky trubčího plodu nazvednutím vidličkou.
> ------------------
> Jak moc buněk kontroluješ? Trubčí plásty, kde je máš?, nebo nějaké další
> vychtávky.
>
> Zatím podložky nemám, koukám jen po trubcích co jsou vidět mezi nástavky a
> občas vykuchám pár trubčích buněk.
> Letos jsem roztoče na buňce neviděl, ale v roce 2007 začal spad až v
> červenci.
>

Co se týká pošty, někde na jejich stránkách nebo přímo na poště budou přepravní podmínky pro zásilky. Tam by to mělo být.

Jaké jsou předpisy a ceny pro zasílání matek poštou. Začínám a nemám zkušenosti. Dík

Pletete se a nejen v procentech. Výskyt (umístění) roztoče na včele je závislé na několika důležitých momentech. Právě takto (na vámi uvedeném webu) je roztoč umístěn v určitém, konkrétním případě a rozhodně ho ani moc hledat nemusíte. Včela vám to často ukáže jasně sama. Roztoč na pancíři neukazuje stupeň napadení. To je další omyl. To jsou ale podle mne základní věci, týkající se varroázy a jejího šíření. Tak to nebudu rozvádět, abych nenosil dříví do lesa. Samozřejmě jen v případě, že mluvíme o stejném problému.

"""""""""""Roztoče je možno vidět na včelách.Podle teorie z výzkumu-jeden roztoč na včele=100 roztočů v buňce to znamená silný výskyt,podložky nemám,ale vložím.Letos to vidím na gabon(po dvou letech).P.K.
------------------------------------------------------------
Moje skúsenosti sú identické s tvrdením P.K., vidieť náhodne pri práci s včelami klieštika na včele, je signálom pre majiteľa, aby sa pripravil na zásah. V tejto sezóne sa zatiaľ s V.D. na včelách nestretol.
""""""""""""
Když uvidíte roztoče na hrudi, je to možná náhoda ale většinou už jde o silné napadení. 90% jich je zde - viz

http://vigorbee.cz/autor/zajimavosti/

Zkuste se podívat do včelstva a uvidíte, že nic neuvidíte:-) Je to jako koukat holkám pod sukně.

Mimo to, u mne je to letos s roztoči bída, stále jich ubývá i když jsem zavedl formistop.

Pavel Streit:
Za svoji namáhavou práci žádejme adekvátní peníz. 100 kč nejméně za sklenici medu. .....
-----------------

Paradoxně se to otočilo, a není otázka jakou cenu nasadit abych dosál nějaké rentability a pokud bych si to počítal, tak nějaké hodinovky. Pokud vydrží snůška, nebude to zas tak špatné.
Problém je, jak si udržet své zákazníky a podělit je medem.

Logicky v době určitého nedostatku, budou nakupovat i ti stálí zákazníci víc medu jak vloni, protože každý má nějaké známé, příbuzné atd. kterým vyschl zdroj.
A pokud bych držel cenu,kterou jsem si nastavil vloni, tak bych byl brzy vyprodán, i kdybych měl o 50% medu víc jak dlouhodobý průměr. Už teď se hlásí lidi, kteří ode mě nekoupili ještě ani skleničku.
Takže já osobně - pokud by medu nebylo dost, nebyl příliš nadšený, kdybych musel zvýšit cenu.



Ovšem nějaké lidi si hodlám vychutnávat, například jednu paní, která vždy komentovala moji cenu -jak je to drahé, že oni nakupují mad za 70. Ovšem nebyla ho schopna zajistit ostatním, ale pantem mlela. Kupovala ho od svého příbuzného co měl 4 včelstva a za symb. cenu podělil příbuzné. Letos prý nemá med, tak se těším. .-)

Karel

"""""""""""Roztoče je možno vidět na včelách.Podle teorie z výzkumu-jeden roztoč na včele=100 roztočů v buňce to znamená silný výskyt,podložky nemám,ale vložím.Letos to vidím na gabon(po dvou letech).P.K.
------------------------------------------------------------
Moje skúsenosti sú identické s tvrdením P.K., vidieť náhodne pri práci s včelami klieštika na včele, je signálom pre majiteľa, aby sa pripravil na zásah. V tejto sezóne sa zatiaľ s V.D. na včelách nestretol.
""""""""""""
Když uvidíte roztoče na hrudi, je to možná náhoda ale většinou už jde o silné napadení. 90% jich je zde - viz

http://vigorbee.cz/autor/zajimavosti/

Zkuste se podívat do včelstva a uvidíte, že nic neuvidíte:-) Je to jako koukat holkám pod sukně.

Mimo to, u mne je to letos s roztoči bída, stále jich ubývá i když jsem zavedl formistop.

Zdravím vás,
Podle mě, začíná zdravá cena za jeden kilogram medu na 100 kč. To, že se domníváte, že si ten med lidé za 100 kč nebudou moci dovolit, to je mýlka. Pokud někdo chce med, koupí jej. Prodávají se květové medy i za 140 kč, a jak jdou včelařům kšefty, nestíhají plnit sklenice. Zákazník si koupí dražší med a v hospodě si dá o jedno pivo méně. Lidi peníze mají, jen je nechtějí dávat. Na mě to zákazníci také zkoušeli, ve vedlejší dědině měli med i za 75 kč, chtějí li zákazníci, smlouvat se mnou o ceně medu, říkám jim, vy nevíte, co je to za práci chodit kolem včel a starat se o ně, to není jen točit med, do včel se musí investovat a nejen do nich. Ukážu jim fotky včelnice, něco ze včelařské kuchyně a pokud i přesto smlouvají, řeknu" mé ceny jsou pevné a snížením neměnné, pokud tu práci kolem včel dělám poctivě, pořádně, řeknu si za to odpovídající peníz, pokud se vám to nelíbí, jděte jinam, já vás nenutím si kupovat můj med, zákazníků mám víc než dost. " Odejdou a druhý den si přijdou pro kilo medu a za 14 dnů berou deset kilo.

To stejné je to s řemeslníkem, ten má také pevnou sazbu a bez smlouvání.

Lidi mají peníze, jen je třeba na vyšší cenu lidi naučit. I důchodci ji zaplatí.

Za svoji namáhavou práci žádejme adekvátní peníz. 100 kč nejméně za sklenici medu. Bez práce včelařů med mít zákazník nebude. To je třeba jim připomenout. Pokud zákazník med chce, koupí jej. Pokud ne, stejně se k vám později vrátí. Pokud poznají, že jste zásadový, budou si vás nakonec i více vážit, třebaže prodáváte dražší med.
Zdraví P.S

P.s - letos ceny budu ještě držet stejné, ale příští rok to již o 5 - 10 kč určitě zvednu.